Vyhledávání kázání

0:02Tak já bych rád vás pozdravil i ještě i tohoto rána slovy z Božího slova milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. A pojďme se nyní postavit na úvodní text eh z Božího slova, který bude z Přísloví 35. Já věřím, že už tušíte, tušíte eh o čem to bude. E téma eh téma bude důvěra Bohu. Takže pojďme pojďme číst. Eh,Sdílet

0:29pojďme číst e text Božího slova z přísloví 3:5. Důvěřuj hospodinu celým svým srdcem. Nespoléhej se na svoji rozumnost. Tolik zatím tolik z Božího slova. Můžete si posadit. Důvěra Bohu. A když jsem přemýšlel nad tím, s čím bych se s váma chtěl sdílet, bylo několik myšlenek, který mě napadlo, ale nakonec jsem, když jsem to překládalSdílet

0:59Pánu, modlil jsem se za to, tak jsem skončil u tohoto tématu a vím, že tohle téma je v podstatě nadčasový a je to téma, který je aktuální a je to téma, který se dotýká každého jednoho z nás. Pojďme se teda do něj ponořit a zároveň si i uvědomuju, že toto téma je opravdu ještě jednou se opakuju, ale velice aktuální. Takže keš kež to jak si to pánSdílet

1:25použije, aby nás to mohlo povzbudit. E pojďme však začít definicí. Vím, že možná bysme si to nemuseli definovat, ale mám to tak rád, že rád někdy si ty věci definuju. Tak tak podívejme se teda na začátek na víru a důvěru a poté na to, co vlastně znamená biblická důvěra v Boha. Takže a pak co znamená i nedůvěra.Sdílet

1:55Já jsem si dal takovou otázku, jestli je rozdíl teda mezi vírou a důvěrou v Boha plus tu definici. Došel jsem k tomu, že zřejmě zřejmě asi ano, protože víra v Boha pro někoho může být pouze teoretickým věděním či znalostí Boží existence nebo biblických teologických faktů. A přece a přece se ve skutečnosti opravdováSdílet

2:25biblická víra nestahuje jen na teoretické poznání biblických faktů, ale projevuje se i skutky, jak o tom mluví Jakub ve své epištole. Jakub 2:14 až 17. Nebudu každý text číst, to by bylo jinak velice dlouhé. Kdo byste si chtěl vyhledat, tak klidně můžete. Takže skutečná víra se projevuje skutky, jak o tom víme. Nicméně se ji teda pokusíme definovatSdílet

2:49takto. Skutečná důvěra Bohu se projevuje navzdory překážkám a těžkostem, aktivní vírou v Boží zaslíbení, které nám dalo do různých životních zkoušek a proto i životem v poslušnosti. Takže opravdová důvěra je činná a vychází z aktivní opravdové víry, kterou byl z milosti Boží člověk obdařen. Nebo jsem se také dočetl, že biblická víraSdílet

3:17není jen tedy intelektuální uznání faktů, ale důvěra spojená s věrností. Zajímavý důvěra spojená s věrností. Líbí se mi takový jednoduše pochopitelný příklad ohledně důvěry. Představme si dva kamarády, kteří stojí přesně za sebou. Jeden kamarád, druhý za ním. Ten, který stojí za ním, řekne tomu, který je před ním, aby se nebál a spadlSdílet

3:42zády do jeho rukou, že ho chytne. Jak se ten první kamarád zachová? Bude mu důvěřovat? Důvěra v tomhle případě se projeví tím, že se skutečně spolehne na toho druhého, který mu řekl, že ho opravdu chytne. To je obecný, jako nedokonalý, ale přesto jednoduše pochopitelný příklad důvěry. O co více, to však platí pro našehoSdílet

4:09všemohoucího a milujícího Boha Otce, který to, co řekne, skutečně splní a kterému můžeme naprosto důvěřovat. Když jsme si teda řekli nějakým způsobem, co je důvěra, tak pojďme si říct, co je vlastně nedůvěra. Nedůvěra, nebo můžeme to také nazvat pochybnost, je logicky opakem víry a důvěry v Boha. Je to hříšný stav našíSdílet

4:34padlé přirozenosti, kdy pod vlivem okolností, které nás v těžkých okolnostech života přemáhají, přestaneme věřit Bohu a začneme spoléhat na cokoli jiného, než na Boha samotného. Dále se v kázání ponoříme hlouběji do problému s názvem Proč nedůvěřujeme a proč důvěřujeme Bohu. a podíváme se na životy lidí nebo konkrétně na životSdílet

4:58Abraháma, jak důvěřoval či nedůvěřoval Bohu. Takže pojďme se teda nyní podívat zadruhé na to, jak vypadá důvěra a nedůvěra Bohu v praxi plus její důsledky důsledky. V písmu je tolik příkladů víry lidí, kteří důvěřovali svému Bohu, jak to čteme například v sumaralizaci, v sumarizaci listě Židům 11. kapitoly, žeSdílet

5:30by nám nestačilo ani několik kázání, abychom si je všechny důkladně popsali. Nicméně povzbuzující, že takoví lidé žili a byli věrní svému Bohu v okolnostech, do kterých je Pán dal ze svého svrchovaného předurčení. Nicméně je stejně tak povzbuzující, že věrné životy lidí, kteří milovali a poslouchali svého Pána, nevidíme jenSdílet

5:54kdysi, ale skrze celou historii, až do dnešních dnů, až do našich životů, tam kde jsme Pánu věrní, pokud jsme tedy Pánu věrní. Pán v každé době má svůj lid, který mu věří a žije tak, jak si přeje. Přemýšlej tedy, kde v životě jsi důvěřoval nebo důvěřovala Pánu. Nemusí to být vždy jen nějaká veliká událost vSdílet

6:22životě, ale protože aby jsi byl věrný a důvěřoval Pánu ve velkých událostech v tvém životě, řekl bych, že tě pán musí nejprve provést méně významnými událostmi v tvým životě. tím, jak procházíš nejdřív třeba menšíma zkouškama a pak rosteš nebo pak procházíš těžšíma, tak vlastně i zároveň rosteš v důvěře vůči němu.Sdílet

6:48Jelikož on je moudřejší než my ví, co bychom v dané chvíli zvládli a co ne. Nemůžem hned projít tou nejtěžší zkouškou. To bysme neustáli. Pán Bůh je opravdu dobrý, milostivý. On ví, co zvládneme a co nezvládneme. Dává nám přece zaslíbení, že nám nedá zkoušku nad naše síly. První Korinským 10:13. Nezachvátilo vás jiné pokušeníSdílet

7:11než lidské. Věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli snést. Podívejme se tedy eh stručně na jednu událost ze života v jedného muže víry Abraháma, jak jsem už zmínil. který skutku důvěřoval Bohu. Podíváme se na známou e známou pasáž vlastně z Genesis 22. Kdo chcete, můžeteSdílet

7:41si nalistovat a je to vlastně událost, kdy měl obětovat svého jediného milovaného syna. Přečtu oddíl od verše 1 až 18 a chtěl bych ve stručnosti sledovat jeho víru a důvěru a poslušnost Pánu Bohu. Po těch událostech se stalo, že Bůh Abraháma zkoušel. Řekl mu: „Abraháme."Sdílet

8:12On odpověděl:„Tady jsem." Bůh řekl: "Nuže vezmi svého syna, svého jediného, jehož miluješ, Izáka a jdi do země Mória. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na jedné z hor, o níž ti povím." Abrahám vstal časně ráno, osedal osedlal, omlouvám se. Abrahám vstal česně ráno, osedlal osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka,Sdílet

8:38naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o kterém mu řekl Bůh. Třetího dne, když Abrahám pozvedl oči, uviděl v dáli to místo a řekl svým služebníkům:„Zůstaňte tady s oslem a já s chlapcem půjdeme až tam. Pokloníme se Bohu a vrátíme se k vám." Potom vzal Abrahám dříví k zápalné oběti a naložil je na svého syna Izáka. Vzal sSdílet

9:06sebou také oheň a nůž a šli oba spolu. Tu Izák řekl svému otci Abrahámovi: „Oče." Abrahám řekl: „Tady jsem, synu." Izák řekl:„Zde je oheň a dříví, ale kde je beránek k zápalné oběti?" Abrahám odpověděl:„Bůh si opatří beránka k zápalné oběti, můj synu." A šli oba spolu. Když přišli na místo, o kterém mu řekl Bůh, Abrahám tam postavil oltář,Sdílet

9:33připravil dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář na dříví. Pak vztáhl ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. V tom na něho zavolal hospodinův anděl z nebes: "Abraháme, Abraháme, odpověděl:„Tady jsem i řekl: "Nevstahuj ruku na chlapce a nic mu nedělej, protože teď jsem poznal, že jsi bohabojný a že jsi mi neodepřel svéhoSdílet

9:59syna, svého jediného." Abrahám pozvedl oči a uviděl, že se jeden beran zachytil za rohy vouštině. Šel, vzal toho berana a obětoval ho v zápalnou oběť místo svého syna. A Abrahám pojmenoval ono místo Hospodin opatří. Odtud se dodnes říká: "Na hoře Hospodinově se opatří." Hospodinův anděl zavolal z nebes na Abraháma podruhéSdílet

10:25a řekl:„Při sobě jsem přísáhal, je hospodinův výrok, protože jsi učinil tuto věc a neodepřel jsi mi svého jediného syna. Proto tě jistě požehnám a tvé síě velice rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé síě zdědí bránu svých nepřátel. Ve tvém semeni si budou žehnat všechny národy země, protože jsi mne uposlechl.Sdílet

10:55V pár bodech bych tady stručně chtěl jenom eh tento významný eh tuhletu významnou událost okomentovat. Děkuju samozřejmě i za obohacení od od některých z vás, některých z vás i při tomto slově. Takže zaprvé e Bůh Abraháma zkoušel. Bůh dává zkoušky do našich životů, abychom jak my, tak i on viděl, jak seSdílet

11:25osvědčíme. Ne, že by on o tom nevěděl. Jak by pán Bůh nemohl vědět? On ve své věčné vševědoucnosti už stejně dávno ví, jak se zachováme. Opravdu pán Bůh je věčný Bůh. On není omezen časem, prostorem, ničím. On on je tak mocný Bůh. Já si nedovolím, já si nedovolím nezmínit jednu věc. E já opravdu jsme se teď, jak možná některý zSdílet

11:58vás jste se dívali na eh teď, jak ten americkej tým byl vyslanej do vesmíru, ne, ale Artemis 2 to byl tým vlastně a a já jsem se pak díval, mě to tak vedlo, že jsem se pak díval i na to, na celkově na vesmír. Ne, že bych se díval na to poprvé, ale díval jsem se na vesmír, na ty obrovský tělesa e ve vesmíru, na ty obrovský vzdálenosti veSdílet

12:25vesmíru, na to, jak je to říct slovo gigantický je slabý slovo. To je slabej odvarský obrovský eh už se jenom opakuju, tělesa a vzdálenosti, který si vůbec nedokážeme představit. Tak to opravdu to je tak, já nevím, jakými slovy bych to popsal, opravdu tak nás přesahující. A když si uvědomíme a my jako věřící víme a věřímeSdílet

12:50opravdu, že to stvořil Bůh a taky taky podle listě Římanům to taky i nevěřící člověk by to měl vědět, když by přemýšlel o jeho díle. Takže je bez výmluvy, protože je napsáno, jeho věčná moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, ze od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, tak že jsou bez výmluvy. Takže opravdu, když člověkSdílet

13:12zkoumá tu tu velikost a moc Boží, tak tak to musí bejt opravdu bez výmluvy. I když samozřejmě lidi si hledají různý výmluvy, hledají si různý odůvodnění, proč to stvořil Bůh a ne. Ale opravdu proč jsem odbočil? Protože skutečně pán Bůh o všem ví, je naprosto všemohoucí, vševědoucí a má naprostou moc udělat cokoli, jak jak v našich životech, tak iSdílet

13:40cokoli s tímhletím vesmírem i s touhletou naší zemí. Takže tím vás chci i povzbudit. Opravdu věřujme tý Boží veliký moci. Veliký moci. Zaadruhé, pojďme zpátky k Abrahámovi. Bez ohledu na to, jak těžká zkouška to byla. Teď se zpátky vracíme k Abrahámu, abysme viděli opravdu, že on obětuje svýho jedinýho syna. To ne, to jakoSdílet

14:05nedokážem ani pochopit jako co to, co to muselo bejt, protože svýho syna miloval, měl ho rád a to musel bejt velice velice těžká zkouška. Jo. A prostě ale bez ohledu na to, jak těžká zkouška to byla, byl to jeho jediný syn, kterého měl navzdory tomu, že mu Bůh zaslíbí, že ho rozmnoží a učiní z něj národ. Tak Abrahám Bohu pouze nenaslouchal nebo jenSdílet

14:34neodpovídal, ale bez meškání. Dokonce on jako tam je i dokonce napsaný to, že on bez meškání šel. Nejenom, že že by si tejden, dva, tři, měsíc, půl roku dal na rozmyšlenou, neřekl: "Prosím, pane, víš, jak je to pro mě těžký, miluju tě, chci tě poslechnout, ale ale potřebuju časem rozmišlout, potřebuju to sobě zpracovat,Sdílet

14:55potřebuju opravdu nějakým způsobem je to opravdu těžké a vím, že jsi milující Bůh, vím, že chápeš a potřebuju prostě pomoct v tomto." Ne, von šel hned a já to nechápu. Já bych byl, já osobně bych byl ten, který by právě byl to, co jsem teď popsal. že prostě pane víš jak je to těžké, rozumíš mi? A a on to udělal hned.Sdílet

15:23Někdy musíme vykročit ve víře a důvěře Bohu do okolností, ve kterých si nejsme jistí, či do těch, kterých se bojíme, na zdory našim pocitům či přesvědčením. Prostě vykročme, když víme, že to je správné správný čas, tak jako Abrahám. Za třetí. Vírou Abrahám obětoval Izáka, když byl zkoušen. Ten, který přijal ta zaslíbení,Sdílet

15:52obětoval jediného syna, o kterém bylo řečeno: "Záka bude povoláno tvé símě." Usoudil, že Bůh je mocen i mocen křísit i z mrtvých. Proto ho dostal zpět jako předobraz. Tím doplňuju bod dvě, o kterým jsem teď mluvil. Je to, je to zároveň důležitý. Abrahám měl zároveň naději. Možná možná to byl ten důvod, který mu pomáhal.Sdílet

16:18Abrahám měl naději, že Bůh je on věřil ve svého Boha. On skutečně věřil to, že pán Bůh je skutečně už z podstaty, že někdo Bůh, když to tak řeknu, někdo Bůh, tak Bůh není člověk. Bůh je Bůh. On může udělat cokoli. Takže Bůh skutečně on věřil. On věřil, že dokonce je to jeho Bůh, který má moc i zkřícitého syna. Takže proto ho dostSdílet

16:43ptal zpět jako předobraz. Židům 117 až 19. Šel i do tak těžké zkoušky stále svědomím, že i kdyby jej Bohu skutečně obětoval, tak on je mocen ho navrátit. On měl víru. Abrahám měl měl víru. Důvěra Pánu jde někdy proti přirozenému běhu věcí v životě. Důvěřujme tomu, kdo má moc měnit situace a okolnosti dle své vůle.Sdílet

17:11Začrte. Následně Bůh jej zachoval. Vidíme a to je to je milost. E někdy někdy prostě je to tak, že pán se rozhodne ve zkoušce našich životů prostě nedá to i to, za co my se modlíme, nedá. Nedá to prostě to, co my bysme chtěli. nedá třeba uzdravení nebo nedá to, ale opravdu eh je potřeba jít a prostě stále stále mu důvěřovat iSdílet

17:38na vzdory tomu. A takže takže opravdu ale v Abrahámově případě vidíme, že Bůh jej zachoval a následně vidíme, že mu Bůh požehnal po tý zkoušce, kterou on vlastně prošel, tak vidíme, že pán Bůh mu požehnal. Skutečně tomu věřím, že s každou zkouškou či poslušností jeho slova, kterou projdeme ve víře, v důvěře Bohu,Sdílet

18:05tak dostaneme nějaké duchovní požehnání od Pána. Ať už duchovní radost, v tu chvíli, pokoj, duchovní růst, nebo větší poznání Pána či další zkušenost s Bohem a tím, jak je věrný ve zkouškách. To je to je požehnání, který Pán dává, který skutečně Pán dává do toho života. A když jsme se teď zamýšleli nad Abrahámem a tou zkouškou, kterou onSdílet

18:29procházel, tak nejen Abrahám, ale ale i další muži a ženy víry, například z již zmiňovaného listu Židům 11. kapitoly, vidíme, že jejich víra přinesla vždy ovoce a konkrétní činy víry, ve kterém potřebovali bezpochyby Boží moc, pomoc či ujištění. taková aplikace, že svět si vlastně všímá, jestli to, co říkáme o Bohu,Sdílet

18:56opravdu žijeme, jestli v těžkých situacích ukazujeme druhým, nejen křesťanům, ale i nevěřícím to, jestli skutečně důvěřujeme Bohu. Když se tedy ocitneš ve zkoušce víry, kdybys měl důvěřovat Bohu, co jako první uděláš? Jdeš k Pánu v modlitbách a předáš mu vše v důvěře, že on bude jednat? A nebo jako první spoléháš na cokoli jiného, než naSdílet

19:18něj? A nebo se k Bohu obracíš až tehdy, když už to jinak nejde. Co tedy v tomto děláš vždy jako první ve svém životě? Bratře a sestry, já to říkám i sobě samozřejmě. To já to neříkám jenom jako vám, ale nám všem. To pro nás všechny je toto slovo a každej z nás potřebujeme růst i v té i v této věci. Pojďme všakSdílet

19:41do hloubky. Eh, třetí část. Proč člověk? Já bych, já jsem si říkal, že tuhletu část chtěl jsem přemýšlet nad tématem proč, proč jako přemýšlet proč, proč se vlastně proč věřící důvěřuje a proč věřící nedůvěřuje. E i to nám může vlastně nás může povzbudit či nám dát eh něco užitečného do života.Sdílet

20:06Takže pojďme začít tím vlastně, proč věřící nebo proč my jako křesťané důvěřujeme. Samozřejmě není to asi zřejmě úplně kompletní výčet. Určitě by vás třeba ještě něco napadlo k tomu, ale proč teda se zamysleme, proč vlastně důvěřujeme? Proč důvěřujeme Bohu? Takže zaprvé, že ten, proč vlastně důvěřujeme, tak tenSdílet

20:31nejdůležitější a nejzásadnější bod je ten, že opravdová biblická důvěra vychází z milosti spaseného a proměněného srdce věřícího. Jedině tehdy vůbec můžeme Bohu plně důvěřovat. Tehdy můžeme začít Bohu skutečně plně důvěřovat. Druhý bod je, že protože plně věřit, důvěřovat a spoléhat se na Boha ze jedině s opravdovým a upřímným srdcem,Sdílet

21:01nejen ve chvíli našeho obrácení, ale i v každé jedné situaci, kterou procházíme. Vy z Přísoví 35, jak už jsem zmínil na začátku, že je napsáno: "Důvěřuj hospodinu jak celým svým srdcem. Nespoléhej se na svoji rozumnost. Stejně tak máme milovat našeho Boha, jak říká zákon Deuteronom 6:5, tak i pán Ježíš v Markovi 12:30, kde je napsáno,Sdílet

21:26že budeš milovat Pána svého Boha z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly. A tedy z tohodle můžeme si vzít tento poznatek, že ve skutečnosti nelze oddělit důvěru Bohu od lásky k Bohu. Stejně tak i bázně před Bohem. Spolu s poslušností je dle jeho slova. A tedy když to zjednodušíme, tak důvěra, láska,Sdílet

21:55bázeň i poslušnost Bohu jdou ruku v ruce. Další důvod, proč teda věřící věří nebo důvěřuje, je, protože se nespoléhá na svoji moudrost a schopnosti. I když nás jimi Bůh obdařil a máme je používat a kde to lze, je potřebné udělat to, co le. Přesto v mnoha situacích nejsou dostatečné ku pomoci. Například když procházíme nemocí, ztrátaSdílet

22:24zaměstnání, spasení blízkých a podobně. A proto na prvním místě věřící spoléhá na Boží vedení moc, moudrost, milost a pomoc v dané situaci. Bůh je moudřejší než my a zná všechno mnohem lépe v dané situaci než my ví, co je pro nás a zároveň i pro něj nejlepší na jeho slávu. Další bod je, že protože proč tedaSdílet

22:53věřící důvěřuje? protože důvěřuje a rozjímá o Božích neměných neměných zaslíbených v jeho slově. Bůh se nikdy nemění. My lidé však žel ano a častokrát k horšímu. E rozjímejme o jeho péči a o jeho zaslíbeních v jeho slově, v hodině zkoušky, když na nás přichází. Třeba jeden z nejkrásnějších eh pro mě osobně,Sdílet

23:17já myslím si, že nejsem sám, že tak je žalm 23. No, to je prostě tak krásný opravdu. E, dovo mi říct i to slovo líbezný žalm, že že opravdu to je to pohladí na duši skutečně opravdu. A a zároveň je poučný a krásný o tom, jak pán Ježíš je náš e hospodin je náš pastýř. A vlastně v novém zákoně vidíme, že to je Kristus, náš pán Ježíš. A takžeSdílet

23:43to je velmi povzbuzující. A potom další další důvod, proč věřící důvěřuje, proč může důvěřovat. Protože Bůh je živý a konající v našich životech. Když se můžeme podívat zpětně na naše životy, jak v nich Bůh konal. A to vlastně, když se podíváme zpátky na ty naše životy, jak eh Bůh v našich životech je živý Bůh, tak vlastně nás toSdílet

24:10povzbuzuje k další důvěře Bohu v současnosti i budoucnosti. Je krásné mít zkušenosti s Pánem. Opravdu tuhletu tyto zkušenosti já nechci podcenit, protože na jednu stranu je můžeme si říkat, můžeme eh když dovolte mi říct do dvou extrémů zajít, říct si na první místě je slovo, což je správné, ale zkušenosti, pozor na ně a tak dále.Sdílet

24:38A na na druhou stranu, abysme mohli jít do extrému, že jenom zkušenosti a vynecháváme Boží slovo. Já si myslím, že by to mělo být takové opravdu doplňující se, že prostě eh vidíme na prvním místě opravdu se držíme Božího slova, ale zároveň, když víš a žiješ s Bohem, tak to ani nejde jinak. prostě skutečně eh věříš Božímu slovu, věříš Pánu a vidíšSdílet

25:02zároveň i jak v tvým životě jedná, jak je živý v tvém životě a to tě povzbuze. A o to víc, když třeba projdeš stejnou zkouškou, třeba před lety jsi, já nevím, byl nemocný nebo jsi ztratil zaměstnání. Teď se ti to stane znovu po několika letech nebo po nějaký době a znova prostě si můžeš vzpomenout, ano, tady jsem prostě tady jsem byl opravdu na dněSdílet

25:24a bylo to těžký pro mě, ale pánbůh mi tady prostě pomohl, kdy vždy se ta situace nějakým způsobem vyřešila prostě, jo. Takže myslím si, že i tahleta věc e těch zkušeností může opravdu povzbudit. zadále jako proč důvěřuje věřící Pánu, tak je i a to taky opravdu se tato věc je taky důležitá a velmi věřím, že násSdílet

25:51povzbuzuje a to je, protože vidíme důvěru a věrnost Pánu u druhých věřících. U druhých věřících, u bratří a sester. Pokud projdeme v důvěře Pánu zkouškou, je to často povzbuzením i pro bratry a sestry k jejich vlastní věrnosti a důvěře Pánů ve zkouškách, jo, že nás to opravdu často se sdílíme ve sboru a to je prostě super, jo, že protože nás toSdílet

26:14může může povzbuzovat, může to opravdu já věřím nejenom může, že nás to i povzbuzuje. Takže skutečně vidíme, že žijeme život, živý život víry. A poslední bod v tom, proč věřící muži důvěřovat Bohu a protože nesetrváváme v hříchu. A o tom se o tom se chci eh na to chci hned teď navázat. A a další další sekcí a to je teď jsmeSdílet

26:45probírali vlastně to, proč my jako věřící důvěřujeme Bohu. A teď chci se zaměřit na to, proč věřící nedůvěřuje Bohu. Proč věřící nedůvěřuje Bohu? A to je jak beze sporu. Kdybych vám řekl, proč pro co si myslíte, že je jeden z důvodů, proč jako věřící nedůvěřujeme Bohu, tak věřím, že by vás hned napadl strach. Strach ten je takSdílet

27:10rozšířenj a [smích] já si dokonce snad dovolím říct, že o tom bysme se mohli celý jedno zamyšlení bavit. Jenom o strachu, jak jak strach nás pohlcuje. Jo, takže strach strach může bejt z lidí. E například Přísloví 29:25. E, kdo se, že jo, bojí lidí, klade sám sobě léčku, kdo však doufá, hospodin má má v něm pevný hrad. A, eh, strachSdílet

27:35můžeme mít z budoucnosti, strach můžeme mít s okolností. Strach můžeme mít z nemocí, strach můžeme mít z pronásledování, strach můžeme mít ze smrti a i dalších životních těžkostí a okolností. Určitě vás možná ještě napadnou další věci. E strach. Myslím si, že textů ohledně strachu je tolik a to to už jsem zmiňoval, že by to vydalo na další celéSdílet

27:57slovo. Strach, ač je přirozená součást našich životů a v některých chvílích může být i užitečná, že třeba nevím, nás nás chrání, že jako před něčím například neměl bych jít, uvedu bezární příklad, ale neměl bych jít prostě eh mám strach jít na dálnici, aby mě přejelo auto. Rozumíme si? Jo, že v tomhle ohleduSdílet

28:18strach samozřejmě je jako obranný faktor, může být dobrý, ale ale to, jak my rozumíme strachu, že se něčeho bojím skutečně a a tím nedůvěřuju e Pánu, tak eh přesto ve většině e případů je velmi častým nepří nepřítelem v našich životech. Bojuje s důvěru Bohu nebo jížel někdy tlmí. Dejme si na to pozor. A každej zSdílet

28:43nás s tím bojujem, bratři, sestry. Každej z nás tím možná i selháváme, padáme. Eh, opravdu strach je eh skutečně eh těžký. Někdy nepřítel našich životů. Je to eh skutečně není není, myslím si, člověka, kterej by se nikdy ničeho nebál. Eh, není není prostě je to je to na jednu stranu přirozená asi věc v našich životech, ale na druhou stranu,Sdílet

29:08eh, je to je to věc, kterou musíme i bojovat. Eh, skutečně dejme dejme na to pozor, protože strach nás může úplně paralyzovat. Strach tě může semknout do takovýho, jak bych to řekl, e, klubíčka, že prostě ty máš nějakou objektivní záležitost, který se bojíš, ale strach jí může zveličit mnohonásobně tu objektivní věc nebo okolnost vSdílet

29:32životě. Dejme dejme na to pozor. Je to velmi nebezpečná věc svým způsobem. Proč dále věřící nedůvěřuje Bohu? Tak je, protože si v tý chvíli zkoušky, kdy procházíš, neuvědomuješ to, kdo je Bůh. Ty znáš teoreticky, samozřejmě bavíme se o věřícícím, který je zachráněný, jo, jsi spasený, znáš něco z Božího slova, aleSdílet

30:00prostě v tu chvíli ne dostatečně v hloubce srdce, kdy procházíš tou zkouškou, si uvědomíš, kdo je vlastně Bůh a ty Boží zaslíbení. A jo, prostě nemáš to v tu chvíli v hloubce. eh srdce, jo? Neprožíváš to v srdci, jo? Prostě nemáš to tam. Já se omlám, neumím to asi lépe prostě popsat. E zadále další další bod, proč vlastně věřícíSdílet

30:29nedůvěřuje nebo může nedůvěřovat, je nedostatečná znalost jeho samého. Na jeden stranu neuvědomání si toho, kdo je Bůh v tu chvíli, ale přitom ho znáš. Ale třetí bod je nedostatečná znalost jeho samého. Zde ho neznáš ani teoreticky z písma dostatečně, ani jeho zaslíbení skrze Krista, aby sis připomínal chvíli zkoušky, co jsi v něm dostal. Tohle je,Sdílet

30:51tohle je chvíle, kdy si kdy člověk opravdu eh jako prostě nezná dostatečně Bibli, nezná dostatečně Boží slovo. Jo, prostě neznáš to, co by sis měl připomínat, co by ti mohlo pomoct v tu chvíli, jo, důvěřovat Pánu. Prostě řešení je učit se Boží slovo na spaměť více a a číst Boží slovo, studovat Boží slovo. E obzvlášť myslím si, že to seSdílet

31:19týká asi spíše více lidí, který jsou na začátku e víry. Další je a to samozřejmě spolu nějakým způsobem může i souviset s tím strachem, ale může a nemusí. Pochybnost nevíra. E Římanům 14:23. Ten však kdo pochybuje a jedl by, je odsouzen, protože nejednal na základě víry. Všecko, co není z víry, je hřích. To Boží slovo říká. TakžeSdílet

31:45vlastně samotná ta pochybnost či nedůvěra Bohu ve chvíli, kdybychom mu měli důvěřovat, je hříchem. Tak to prostě je, že v tu chvíli, kdy kdy začneš pochyb pochybovat o Bohu, o jeho moci ti pomoc, o vlastně o tom, co máš všechno v Kristu a a tak, tak prostě je je to hřích. A další další bod je nedostatek zkušeností s Bohem. Tady tady opět bychSdílet

32:17bych rád podotknul jednu věc. Není to sice ten nejdůležitější aspekt nedůvěry, ale už jsem se toho dotknul v předchozím e předchozí části a to je, že přesto však vědět, kde mi Bůh v minulosti pomohl, byť i ve stejné životní okolnosti, jak už jsem zmiňoval předtím, může důvěrou důvěru v Boha opravdu povzbudit. Takže už se jenomSdílet

32:38opakuju ten bod, který jsem řekl dříve, že je to je to i požehnání skutečně a myslím si, že v reálu opravdu my jako věřící z tohodle také čerpáme, kdy nám kdy nás to povzbuzuje a my čerpáme z více věcí dohromady, ze zkušeností, který jsme si prošli, důvěře Pána v tu chvíli, e, v povzbuzení ostatních věřících a tak, že to jsou takovéSdílet

33:01požehnání, které k nám plnou, věřím, v tu v tu chvíli, když potřebujeme E další další věc je eh proč věřící nedůvěřuje, tak je tak je tělesnost či opakovaný hřích, i když je vyznaný. Každý selháváme a důležité je, abychom z našeho hříchu opět postali, tudíž v něm nesetrvávali, jelikož to pak ovlivňuje náš vztah s Bohem a tudíž i naší důvěruSdílet

33:27v něj. Když však činíme pokání, Pán ze své milosti nám odpouští kvůli Kristu a důvěra se obnovuje. Potom teď jsou, teď přichází dva vážné body, proč věřící nedůvěřuje a pak ten poslední je v podstatě, to se vlastně už netýká věřících, ale a ten a tento bod je vlastně otazník, že setrvávání v nevyznaném hříchu.Sdílet

33:55Pokud v hříchu však člověk setrvává, je to velmi nebezpečný stav, který zatvrzuje srdce a tudíž i důvěru Bohu. Pokud je v tomto stavu dlouhou dobu, pak ani nemůže činit Boží vůli. A tedy pak je otazník nad takovýmto člověkem, zda patří vůbec Kristu. A poslední bod, e, proč, ale to už se vlastně netýká věřícího a to je, žeSdílet

34:24nejhorší z toho je však nespasené srdce, které bez Boží milosti nemůže ani nechce Bohu plně důvěřovat a celé na něj spoléhat. Nad takovými můžeme už jen říct, kež je jim pán milostiv a modlit se za ně. Snad se nad ním mi pán zmiluje. A nicméně teď jsme si řekli nějakejch těch pár bodů, proč a věřící důvěřuje,Sdílet

34:50nedůvěřuje. Pojďme se nyní podívat k tomu našemu nejlepšímu lékaři naší duše a to Pánu Ježíši Kristu. Pán Ježíš. E nějakou aplikaci. [odkašlání] Drahý bratři a sestro, chtěl bych se zmínit ještě teda o pár povzbuzeních. Proč Bohu Otci a našemu Pánu Ježíši důvěřovat i v těžkostech či zkouškách? A teď konkrétně iSdílet

35:15co se týče Pána Ježíše a našeho trojedinného Boha, že zaprvé, jelikož vše, co řekl ve svém slově, se ve svůj čas naplnilo a ještě i naplní. Jelikož on nemůže lhát Titovi 12 na základě naděje věčného života, jež před věčnými časy zaslíbil Bůh, který nemůže lhát. On je vyjádřením samotné podstaty pravdy. Proto mu můžeme opravduSdílet

35:42důvěřovat. E dále, že protože on je láska a miluje nás. A to častokrát potřebujeme slyšet. miluje nás a chce nám v životě pomáhat a chce, abychom zkoušky, které on dává do našich životů, s nimi v důvěře jemu prošli a byli jako jeho syn, náš pán Ježíš Kristus. Římanům 8:29. neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněniSdílet

36:08obrazů jeho syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími. Další bod je, že protože je moudrý a nedá zkoušku, jak už jsem také zmiňoval zde, kterou bychom nemohli snést, ale se zkouškou dá i východisko, abychom ji mohli snést. A to je v kontextu zkoušky v pokušení, ale dá se to takto aplikovat i ohledně těžkostí, když procházímeSdílet

36:34nezachvátil vás jiné pokušení než lidské. Věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli snést. A poslední bod je, že protože i v těžkých životních zkouškách či situacích on nás neopustí, ani se nás nezřekne. Židům 13:6. Žijte bez lásky k penězům,Sdílet

37:01spokojený s tím, co máte, neboť on sám řekl:„Nezanechám tě, ani tě neopustím." Matouš 28:20. A učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen. Drahá rodino v Kristu, ptejme se tedy sami sebe nejprve na to, jak se nám daří, když procházíme obzvláště nějakýmiSdílet

37:27náročnějšími životními zkouškami, bolestmi, nemocemi či jinými okolnostmi, které jsou pro nás klíčové a vyžadují naši důvěru v Pána. Vzkoumejme, jak jsme na tom s naší důvěrou. Pokud je třeba činit pokání, že nedůvěřujeme Pánu, čiňme. Nicméně chci nás všechny povzbudit tím, že Pán ví o naší slabosti a ví, že bez něj nezmůžeme nic. TaktéžSdílet

37:53pamatujme, že pán Ježíš je náš, jak už jsem tady i zmiňoval, náš dobrý pastýř, který se o nás stará a miluje nás. Záleží mu na našich starostech. První Petrova 5:7. Všechno svou všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. Takový jest náš trojediný Bůh. Důvěřujme mu v lásce, bázni a celým naším srdcem a to po celý život. Amen.Sdílet