Vyhledávání kázání

0:07Já jsem rád, že můžu s vámi tady být v krásném prostředí a že máme teď několik dnů před sebou, kde se můžeme věnovat v podstatě jednomu tématu, možná můžu říct i jedné osobě, protože chceme přemýšlet o Abrahámovi. tak eh celou dobu, celý týden, protože když jsme uvěřili v Pána Ježíše, tak jsme eh v podstatě začali svou cestuSdílet

0:40víry a u někoho ta cesta už dlouho trvá. U mě už to skoro 40 let, tak eh u někoho možná ještě víc. Někto možná tu cestu právě začal, ale všichni máme ještě kus cesty před sebou a je to cesta víry. Tak to znamená, že chceme růst ve věže a Pána oslavovat tím, že mu opravdu důvěřujeme.Sdílet

1:11A v tom nám opravdu může být Abrám, otec víry velkým příkladem, protože obětovány Izaka, tak možná byl největší skutek víry, který vůbec člověk někdy vykonal. Ale takový Abrahám na začátku nebyl. On se stál tím příkladem víry. A tak může pro nás být také takovým ehSdílet

1:41příkladem a můžeme se eh učit od něho, jak být takovým příkladem. Tak než ale se pustíme opravdu do toho příběhu s Árahámem, chci první teď přednášku mít trochu eh jako úvod o tom, proč to je tak důležité věřit a co to znamená oprav to věřit a potom chceme se podívat na ten velký příklad. Když seSdílet

2:13podíváme i na několik verší, tak snad nemusíte všechno listovat, ale budeme to mít tady na platné. Eh, já možná úplně krátce, já jsem uvěřil, když bylo 23, no, tak skoro 40 let, no. Už to je 40 let. Tak eh a mě hodně dosáhl tak tehy nebo oslovil ten verš Židům 116,Sdílet

2:44kde bylo napsáno bez víry. Však není možné se mu Bohu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho úsilovně hledají. To mě docela zasahl tehy, protože no tak každý člověk si myslí o sobě, že je dobrým, slušným člověkem. A já si to tak o sobě myslel, jsem si to myslel.Sdílet

3:16Tak a najednou člověk tam čte, no bez víry vůbec není možné se Bohu zalí. Žádný nevěříci se Bohu nelíbí. To tady je napsano. Tak eh 23 roku jsem se Bohu nelíbil. Nezávislý na tom, co jsem jsme tehdy byli docela angažová, tak i v Amnesty International, tak jsme se starali o to, aby lidé, kteří byli eh neprávem uvězněný, tak ehSdílet

3:50a mučili a takhle, aby byli propuštěny. napsali jsme dopisy, tak tam eh těm vládám a vzpomínám si, jak tam jeden kazatel, už nevím přesně, která to byla země, kde byl tam uvězněn za víru a teď možná i na základě toho tlaku, co jsme tam všechno vyvinuli, dopustili, tak krátce potom byl znovu vyvězený, protože zase hlásal Krista.Sdílet

4:18Já jsem myslel, tak proč to děláme tady, když on stejně tam je hned znovu. Tak a v té době jsme tak uvěřili a potom jsem to eh i pochopil. Kdybychom teď řekli, co Bůh po nás chce, tak bychom mohli říct, no tak on chce, abychom ho milovali. To je pravda. On chce, abychom ho poslouchali. To je taky pravda. On chce, abychom ho chválili,Sdílet

4:50abychom svědčili o něm, abychom dělali tolik věcí. Mohli bychom to všechno teď pojmenovat, ale za nic nám nedává věčný život než jenom za víru. Ne za poslušnost, ani za lásku, ani za evangelizaci. To všechno s tím souvisí, ale věčný život člověku dává jenom za víru.Sdílet

5:22Největší přikázání je milovat Pána Boha. To platí pro každého, kdo uvěří v Pána Boha, tak potom je ten ten hlavný úkol milovat toho víc a víc. Ale důležité je to si uvědomit, že za nic jiného Bůh nedává život, než jenom za víru. A to nám ukáže, kolik Bohu opravdu to záleží na na věže. A kdyžSdílet

5:52čteme, tak to je možná ten základní vž pro celý pobyt první, tak Genesis 15:6, kde je napsáno, že i uvěřil Árám hospodinu a on mu to počítal za spravedlnost, protože uvěřil. Tak jak víme, že uvěřil, no tak o tom budeme mluvit, protože to souvisí potom hodně s tím, co i dělal.Sdílet

6:24Tak co to znamená teď opravdu uvěřit? Věřit. Tak to znamená, že spolehnout se na to, co Bůh řekl a na základě toho jednat. Tak to není jenom něco, co se děje v našem mozku, jo, uvěřit. Tak, ale je to tak, že se spoléháme na něco, co Bůh řekl a na základě tohoSdílet

6:55jednáme. Možná definice nejlepší máme přímo v Bibli, abychom netapali, co to je. To je potom eh Židům 11:1. Víra jest podstata věci, v něž doufáme. Důkaz skutečnosti, které nevidíme. Tak tam je napsáno, že víra je to, že máme nad jej, že očekáváme na něco, naSdílet

7:25něco se spoléháme a potom, že na základě toho eh i jednáme, tak to uvidíme během celého týdnu. Ale možná ještě Římanů 1017, kde je napsáno, nevím ani jestli ten verš tam mám, ale jo, kde je napsáno: "Víra je tedy ze slyšený zvěsty a zvěst skrze slovo Kristovo. Člověk může jenom věřit, když Bůh mluví.Sdílet

7:56Kdyby Bůh nemluvil, tak by člověk nemohl věřit." Na co by se spoléhal? On by mohl uvěřit, že nějaký Bůh existuje. Ale tohle není víra. Tohle ještě není spasitelná víra. Věřit nějaký Bůh existuje. A to každý člověk ví. A obzvlášť, když je tak v přírodě, jak my tady tady, tak každý to uvidí. Ale tohle ještě není ta víra, která spasí. ProtožeSdílet

8:26ta víra, která spasí, je z toho, že člověk se spoléhá na to, co Bůh říká. Kdyby Bůh nemluvil, tak by nebyl žádný věřící člověk, protože věřit Bohu znamená spolehnout se na to, co řekl. Víra je tedy zesíšený zvěsty a zvěst skrze slovo Kristovo. Tak eh někdy to máme eh takhle, že člověk musí jenom uvěřit. My mluvíme hodně o tom, že člověk musíSdílet

8:57uvěřit a že to dělá během okamžiku a tak se stane z toho člověka věžící. A já myslím, že to není úplně nejlepší způsob to podat. Ano. Na jedno straně na tom něco je. Kdy člověk uvěří, tak se stal Božím dítětem, je spasený. Ale otázka potom je, jestli to znamená automaticky, že teď to je věřící člověk. Věřící člověk, který se spoléhá ve svémSdílet

9:29životě na to, co Bůh slíbil, co Bůh řekl. To se musí ukázat potom v praxi. Já věřím, že Bůh častokrát říká, když se dívá, který máme za sebou večer, že říká jak nevěříci. Žil nevěžit. To neznamená, že jsme ztratili zpasení nějak takhle, ale že jsme nevěřili, že jsme se chovali stejně takSdílet

9:59jak nevěříci. A Bůh nechce jenom, aby člověk uvěřil jednou a potom je věřící, potom sedí v tom vlaku, který automaticky teď jede až do nebe a tam sedí a může si číst a může přemýšlet, dívat se na filmy a všechno, tak ten vlak automaticky jede do nebe. A někdy tam je tak zastávka, jsme v cíli všichni vystoupit. No tak eh tak toSdílet

10:27není. Když to vidíme v Bibli, tak tam je ten obraz, že uvěřit znamená, že člověk stojí na statovací čáže, tak a teď je zastřel a tak teď teď běžet. To není vlak, jo? Teď máme běhat. Eh, a 40, 50 let běhat, tak to není až tak lehké. A v tom běhu musí se usvědčit ta víra.Sdílet

10:58A když se díváme do Židom 11, to je ta kapitola, která nejvíc mluví o věře, která nám představují eh lidé, kteří opravdu věřili. Budeme číst jenom pár veršů, ale podívejte se na to, že tam pokažte je napsáno, že někdo věřil a potom je další sloveso, které popisuje tu víru. A kdyby toSdílet

11:28sloveso tam nebylo, tak by tam nebyla víra. Tam je v Židom 117. Víru připravil Noé Korab. Jak můžeme vědět, že Noe věřil? No tak protože a proto to víme. 100 let nebo možná ještě trochu víc stavěl tak Korab. Eh, 100 let věřil. Každý den člověk mohl tamSdílet

11:59jít. No, věří Noe i dnes? No věří, protože je zas na stavbě. No, tam to bylo vidět na tom. Tak kdyby tam nepřišel, buď byl nemocný nebo nevěřil. Ale tam to bylo vidět. Postavil. Jak to, že věřil? No, postavil. Osmí verš. Vírou uposlehl Abrahám. Jak víme, že Árám věřil? No, uposlehl, poslouchal.Sdílet

12:29Potom vírou Jakob požehnal. 23. Vírou byl Mojžíš schován. Tak vždycky tam je nějaké sloveso, které ukáže na to ukazuje na to, že člověk věří. Tak eh a na to musíme nějak tak myslet. Kdybyom chtěli hodnotit, tak ten den večer, tak Min věřil, protože no, protože co coSdílet

13:03dělal, co by co přijel. No tak dobře, to bylo včera. Co dnes? Jo, ne, tak ale tam musí být to sloveso. Maj věřil, protože No tak, protože co dělal, jak nedělal. Co jsme večer dělali, co bychom nedělali, kdybyom nevěřili, tak nebo co bychom nedělali, co byom jinak dělali. Ta víra musí opravdu být vidět. A JakubSdílet

13:35nám to tak pěkně říká. Jakub 24. Co je platné, moji bratři? Říkali někdo, že má víru, ale nemá skutky. Může ho taková víra zachránit? Potom 17. verš. Tak i víra nemalí skutky je sama o sobě mrtvá. Víra je vidět nebo není. Vy my můžeme si sednout pokojičku, zavřít véže a tam co?Sdílet

14:09Modlit se. Tak to můžeme. To nikdo nemusí vidět. Tak jsme sami v pokojičku a tam běžím. Tam tam se modlíme, ale tam nemůžeme věřit, protože věřit znamená něco dělat. Dobře, když se modlíme, tak to věříme, jo? Tak ale potom ta víra jede ven a dělá něco nebo nedělá to, co všichni ostatní v pokojičku se modlíme a potom eh venkuSdílet

14:44věříme. A já jsem si tohle právě uvědomil. Já jsem se stal věřícím před 40 lety, ale ta otázka je, jestli žiju každý den jako věříci. Ještě jestli se spoléhám na něco, co Bůh řekl a na základě toho jednám a to je vidět. Tak Bohu opravdu na tom záleží. A když říká bezvíSdílet

15:22vztahuje i na takzvaný věřící lidé. kteří hoj tako oslavovat tím, že se spoléhaj na něho. Tak já když Bůh nás povolal tak do služby a to, co je napsáno Matouš 6:33, hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost a to všechno vám bude přidáno. Vždycky jsem věřil tomu, že to je pravda.Sdílet

15:52Věřil teoreticky. Tak ano, já tomu věřím. Jenom jsem rád, že se na to nemusím spoléhat. No tak tohle ještě není úplně víra, ale když nás povolal, to bylo tak. Co věříš, že ten véž funguje v praxi? Věříš tomu? A najedno to bylo třeba se opravdu na to spolehnout. Tak já jsem tehdy měl nebo my jsme měliSdílet

16:22tehdy tři děty. Já jsem pracoval tak jako strojný inženýr. Eh a teď jsem měl jít na biblickou školu, aby se připravil tak do misie. Já jsem šel za šéfem a já jsem podal výpověď. Tak a on: "Kam jdete?" mysel do nějaké jiné firmy. Já jsem řekl, já nejdu ke konkurenci, tak já jdu na biblickou školu, aby se připravil do misie.Sdílet

16:53A ono budete dělat? Tak jsem mu to řekl, že pán Ježíš vstoupil do našeho života. To bylo už několik let předtím. Jo, tak ale teď máme takové povolání, že jdeme do zahraničí, tak kde chceme lidem říct o Bohu a teď nejdřív na biblickou školu. A on řekl: „No tak z čeho budete žít?" Já jsem řekl:„Já nevím, já oprav to nevím, ale věřím, že Bůh jeSdílet

17:20vý." A on mi řekl: „Pane Melvek, to vám musím říct. To je velice nezodpovědný krok. Máte tři děti, z něčeho musíte žít. Tak to věřit, tak to je dobré, jo. Tak věřte, ale to je tohle je velice nezodpovědný krok. Ale my jsme věděli, že to máme dělat. Tak a teď to je přes 30 let zpátky a můžou říct, že ten véž funguje v praxi,Sdílet

17:52protože jsme se spolehli na to a funguje to. 30 let zpátky můžou říct. Takže všechno jsme dostali, co jsme potřebovali. Tak Bůh je opravdu věný. A to znamená spolehnout se na to. Teď si neříkám, že všichni máme jít misi, jo, tak ale spolehnout, číst něco v bibli a říct, no když to je pravda, to by znamenalo. No a teď na základě toho skutečně jednat.Sdílet

18:22Víte, když děti naše byly ještě má, tak a chtěli potom nějak před obědem ještě nějaký bonbon nebo šokoládu nebo něco, tak jsme častokrát řekli, ne, před obědem ne, potom potom. Tak eh jakmde skončili, tak s obědem. Teď jo, kdybych teď řekl, nic nedostanete, to by ani nevěřili, že to myslím vážně. Ale, ale ty jsi řekl, že dostaneme. Jo,Sdílet

18:53ale ale nedostanete. To vymyslel jako dobu asi, že si dělám legraci. Ty jsi to řekl a my s tím počítali všechno to, co jsme tady snedli jenom abychom dostali. Počítali s tím. A tak to je pěkně, když někdo počítá s tím, že to platí, co říkám, ale u Boha je to úplně to samé. Tak on to chce vidět, že počítáme s tím, že se opravdu skutečněSdílet

19:25spoléháme na to. To znamená věžit. A teď to může pro každého být něco jiného. Někdo má strach ze zkoušky nebo cokoliv, jo. Tak a teď se spolehnout na to. Já jsem se učil, víc nemůžu dělat a teď půjdou v klidu spát, protože pán je při mně a já jsem mu to svěřil, já jsem mu to odevzdal a teď věřím, že to bude dobré.Sdílet

19:55A já myslím, že kdy člověk to dokáže, tak potom odevstát Pánu něco a v klidu usnout, protože ví, že Bůh to má v ruce, tak to je víra. Pán Bůh se dívá na toho člověka, který tam spí a má radost z něho, protože věří, jinak by nespal. A to je to je opravdu pěkné. Já vám řeknu, než jsme šli na biblickou školu, kde byla ještě takSdílet

20:23možná, že řeknete taková taková blbost, jo, ale pro mě to byla zkouška víry, jo. My jsme se už několikrát stěhovali a protože jsem počítal s tím, že no, tak to další stěhovaný určitě bude brzo, tak jsem si schoval všechny krabice. Možná, že jsem to někdy už řekl, jo. všechny krabice, co jsme stěhovány jsem hodil na půdu. Měli jsme tam velký dům,Sdílet

20:50velká půda. Tam jsem všechno 50, 60 a více ještě krabic tam dál. J řekl další stěhování určitě přijde. A potom když Bůh nás povolnal na tu biblickou školu, tak jsem řekl: „No tak dobré, že jsem schoval všechny kravice. Mám je tam tak eh výborně." A teď se to už blížilo, tak nemusel jsem se starat o to, jak koupit krabice. Krabice byly už tehdySdílet

21:19drahé, tak jsem je všechno schoval. Tak a najednou člověk ze sborodu řekl: „No tak ty víš, že se stěhujeme za dva týdny a já nemám žádné krabice. Nemáš ještě nějaké krabice?" A víte, to byla pro mě zkouška víry obrovská. Já jsem si řekl, několik roků mám tam nahořeny kravice, jo, protože jsem věděl, že určitě se budemeSdílet

21:50stěhovat. A ten bratr tady, jo, tak dva týdny předstěhoval, najedno přemýšlí, jo, najednou mu došlo, že potřebuje kravice. Jo, vůbec se nestaralo o nic. Tak a teď mu dám kravice. A potom jsem ale hned musel myslet na to, co je napsano. Matouš 542. Tomu, kde tě žádá, dej. No a tím, že jsem si připomněl ten neboSdílet

22:20vzpomněl na ten veáš, tak to byla najedno hned ta zkouška. A teď jsem řekl:„No tak kolik kolik krabic potřebuješ? Ono, kolik máš? Kolik máš? No tak jsem mu jsem mu dal všechny krabice. Jo, panebže, tak jsou to tvoje kravice. Jo, já mu já mu je dám. Jo, tak eh ale to bylo těžké, jestli tomu věříte nebo ne. Jo, bylo to těžké mu dát blbéSdílet

22:53papírové krabice. Zkouška víry. Ale to, co bylo pěkné, tak hned další den, tak v práci přišla jedna žena ze skladu a řekl:„Pan Melvik, já jsem slyšel, že se stěhujete." Jsem řekl: "Ano, nepotřebujete nějaké krabice? My je vždycky vyhazujeme tady a jsou to tak stabilní, pěkně kravice, tak eh nechcete je?" Já jsem: "Kolik máte?" No,Sdílet

23:22kolik potřebujete? A tak jsem dostal všechny krabice ještě lepší. Jo, víte, nefunguje to vždycky takhle, jo, že něco odevzdáte a další den dostanete hned něco znovu. Tak a ještě lepší než předtím. Jo, ale tehdy jsem to bral jako jako opravdu tu odměnu za víru. Ty jsi mi důvěřoval, tady to máš zpátky. A ve skutečnosti to tak funguje. VždyckySdílet

23:52to tak funguje, ne? Hned další den. Ale kdy člověk se ohlíží potom zpět po několika letech nebo tak, vidí, že to tak byl, že ty krabice dostal. Tak když jenom tak věří. Já jsem já bych mohl ještě tak i říct spoustu příkladů dalších i takových, které jsem neobstal. Tak možná ještě vám řeknu dva. Tak když jsem skončil to studiuSdílet

24:20a teď tehdy to bylo docela těžké shánět práci a proto tam nabdli ještě na té výšce kurzy jak vést přijímací rozhovory, jak reagovat, jak nereagovat, jo. Tak eh a připravit se na určité otázky. Já jsem teh právě během toho studia uvěřil, tak já jsem byl možná rok věřící. Já jsem tehdy řekl, to všechno vůbec nepotřebuje. To vůbec nepotřebuje. JáSdílet

24:52tam jdu a když Bůh to chce, tak to budu mít a když ne, tak ne. Já to svěžím Bohu, tak eh a nepotřebuji takové přípravný kůzy, takové lidské přemýšlení. Nešel jsem tam, já jsem šel na jeden pohovor a tu práci jsem dostal. Tak eh taky bych řekl, že to bylo takové takové taková odměna. Jenomže já jsem byl možná rok v té práci a potom ten šéfSdílet

25:19po mně něco chtěl, co nebylo tak dobré, tak jsem řekl, to nebudu dělat. A potom jsem šel domů a tak jsem řekl teď, protože to jsem neobstal v tom. Jo, já jsem šel domů, já jsem už já jsem už myslel, teď mě stejně vyhody hned. To už bylo vidět, jak se tvářil. Tak panebože, co teď budu dělat? Jo, tak tři děty a tak už nebudu mít práci. KdeSdílet

25:51tady mám najít práci? Tak a už jsem se trochu díval na to, jestli by bylo něco jiného. To jsem vůbec neobstal. A já vím, že pro, že by platilo ten verš. Bez víry však není možné se mu zálibit. A já jsem neměl tu víru. Tak další den jsem šel do práce, nevyhodili mě. Tak si to řekl pane Melv, tak se nedostanete daleko tady v té Femě. No, já jsem seSdílet

26:18nemusel dostat daleko, protože stejně Bůh nás poslal potom někam jinam. Tak to biblické školy, ale to jsou zkoušky víry a my musíme s tím počítat. Musíme počítat s tím, že Bůh zkouší naši víru. Eh, a to potom uvidíme opravdu v životě. eh Abrháma, že pořád zkouší víru. A coSdílet

26:49když neobstáme? Když neobstojíme ve zkoušce, no tak musíme tu zkoušku opakovat. A to je takle zajímavé, jak častokrát Abrahám musel opakovat. Nebyly to úplně stejné zkoušky, když opakujete zkoušku, není to úplně stejná zkouška, tak ale podobná. Tak ta oblast je zase ta stejná a to uvidíme opravdu potom u Abrhama, jak tySdílet

27:19zkoušky musel opakovat. U nás je to tak, že možná zkoušku můžeme opakovat dvakrát, možná někdy třikrát, ale potom to už skončí. A Bůh je trpělivější s námi, tak on nám i 10kát připraví novou zkoušku. Víte, Bůh chce vidět víru v našem životě a počítajme s tím. A když chodíme, takSdílet

27:49eh tak teď eh do světa nebo nebo žijeme svůj život, buďme připravení na zkoušky. A t můžou být cokoliv. My to u Abrhama vidíme, tak kolik různých zkoušek. Jo, pokažte. Když přijde nějaká těžkost do našeho života, ne? Někdo se chce s námi hádat, jo, nebo cokoliv, vždycky by měliSdílet

28:19tam bliknout nějaké světitlo. Zkouška, zkouška, zkouška siren. Jo, tak zkouška víry, zkouška víry. A teď jde o to, abychom jednali tak, jak jedná věřící člověk. Já myslím, že my si neuvědomujeme častokrát, že něco je zkouška. A když píšete zkoušku ani nevíte, že to je zkouška, tak to je blbé.Sdílet

28:49Tak potom a teď odevzdát. Jak odevzdát? No to byla zkouška. To ne, to ne. To jsem neřekl. Eh, no Bůh to neříká dopředu. Pozor, pozor, zkouška. Neříká to. A proto máme počítat s tím, že zkouška přijde. Lukáš 18:8. Tam je napsáno: "Jen až přijede syn člověka, zdá-li nalezne víru na zemi. Co hledá? Co chce vidět? víru,Sdílet

29:22praktickou víru, že někdo jedná podle toho, to chce vidět. A chci číst k tomu ještě takový jeden krátký příběh známe ho. Tak Matouš 8. Tak to je ten eh sedník, který má nemocného sluhu a teď pošle někoho pro Pána Ježíše. Tak a pan Ježíš říká: „Ano, přijdou ho uzdravit." A teď jde tam k tomuSdílet

29:55sedníkovi a ten mu jde na proti a teď říká Matouš 8, tak eh odmého verše. Sedník však odpověděl: "Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod most Čechu, ale řekni jen slovo a můj sluha bude uzdraven." Zkusme si to jenom představit, že to je tak ten set má tam někoho na komu na komu opravdu záleží. Jo, toSdílet

30:29může být i manželka, jo, nebo syn. Tak to byl někdo, na komu na komu uzáležilo. A teď poslal někoho, protože věděl, pán Ježíš ho úzdraví. On tu moc má. No to už je něco, co Pána oslavuje, když oprav to se svými problémy, jdeme za ním. Pane Bože, prosím pomoc. A teď on říká ano, přijdu, uzdravím ho. Tak já mám nemocnou manželku a kdyby pánSdílet

31:00Ježíš, já přijdu jí uzdravit. Já bych to nedokázal takhle, jo, že tam jít. Panebože, stačí blíž nemusíš. Ani nemusíš přijít k nám domů. Tam stejně není uklízený a já nevím co všechno a tak radši, radši ne. To nemusíš ani tady mluv teď nějaké slovo a potom můžeš zase dělat jiné věci. Já potom jdu domů a vím, že všechno je v pohodě. Já bychSdílet

31:28to asi nedokázal, jo. Tak já bych ho vzal za ruku, aby si to nerozmyslel, jo, aby nikdo jiný nepřišel a měl něco důležitějšího. Jo, tak ale ten sedník opravdu tak tak to říká. Já nejsem hoden, aby vstoupil pod mo střechu, ale řekni jen slovo tady a potom to skončí a můj sluha bude uzdraven. A teď 10. verš. Když to Ježíš uslyšel, podívil se. To máme jenom jednoSdílet

32:00v Bibli, že pán Ježíš, Boží syn se podívil. Pán se dív. Tak je tam napsáno: "Podývil se a řekl těm, kteří ho následovali." Když ten sedník s ním mluvil a řekl to, pan Ježíš se otočil ke všem ostatným, tak a říká tohle. Amen. Pravím vám, takovou víru jsem v Izraeli nenašel u nikoho,Sdílet

32:31ale hledal, hledal takovou víru. Jo, z toho byl tak potěšen, že že tak to musí říct, no. A potom řekl sedníkovi: „Jdy, staň se ty, jak jsi uvěřil." A v tu hodinu byl jeho sluha uzdraven. Ale zkusme si to uvědomit, jo, něco vážného. A pán Bože, když ty tady něco řekneš, tak se to se spoléhám. Já jdu domů a věřím, že všechno bude v pohodě, když seSdílet

33:00vrátím domů. A pán Ježíš má takovou radost z toho a říká, že to hledá. Takovou víru skutečně hledá. Tak eh moc pěkné. A potom opak toho je Matouš 17. Tam je Ježíš se svými učedníky a tak eh zase nějaký otec eh prosil tySdílet

33:30učedníky, aby uzdravili toho malomocného syna. Tak eh a oni ho nemohli uzdravit. A teď pán Ježíš říká Matouš 17:17 a to říká svým učedníkům lepší neměl. Jo, tak to to byly ty nejlepší, co měl. A teď jim říká: "Ach, pokolený, nevěřící a zvrácené, jakSdílet

34:00dlouho ještě budu s vámi?" Takové slavány jeho učedníci, pokolení, nevěřící a nezvrácení. Tak a zvrácené. Jak dlouho ještě musím být s vámi? Proč jsme ho nemohli vyhnat my? On jim řekli: "Pro vaši malovanost, protože nevěžíte, se nespoléháte."Sdílet

34:33Proč pán nás občas vede do problému? Ne, proto, že má radost, když máme problémy. Co chce vidět? Jak se poradíme, jak vyřešíme problémy, co chce vidět? Chce vidět víru. A co je první krok víry? Že mu to svěřujeme, že s ním o tom mluvíme. Panebože, ty to vidíš. Já já nevím, co mám dělat. Pane Bože, ty to vidíš. JáSdílet

34:58prosím, dej moudrost, dej odvahu, dej sílu, ukaž, co mám teď dělat. a potom na základě toho skutečně jednat. Já věřím, že večer pán by někdo řekl, zase nevěřil. Tolik problémů jsem mu připravil pro dnešní den. Tolik příležitosti, jo, se mnou mluvit a nemluvil. Nemluvil. Hned ztratilSdílet

35:30hlavu, hned zkusil všechno vzít do svých rukou a to řešit. Ani se mnou nemluvil. Nevěříci. Tak zkusme na to myslet, když je nějaký problém. To Bůh nám připravil. Možná použil nějakého jiného člověka, ale připravil, abychom s ním o tom mluvili. To se týká manželství a výchovy a finance, práce, bytlení všeho. Tak nejdřív s ním opravdu o tom mluvit.Sdílet

36:04Jakub 1:2. Tam je napsáno: "Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení. Proč to? Co je na tom dobré?" No tak, protože to působí vytrvalost. Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost a vytrvalost ať má dokonalý výsledek,Sdílet

36:34abyste byli dokonalí a úplný a aby vám v ničem nic nescházelo. Já jsem dříve nerozuměl tomu, jo, proč se mám radovat ze zkoušek, jo, tak z těžkosti. Takže můžeme skutečně říct, když vydržím, já když obstojím teď budu silnější. Moje víra bude silnější, budu vytrvalejší a mám lepší šanci se dostat tak dobře doSdílet

37:07cíle. O to skutečně jde. Tak zkoušky víry je důležité a jsou dobré. A s tím musíme počítat. Bez zkoušky to nejde. Jak chcete se učit trpělivost bez toho, abyste museli čekat na něco. Jak to jde? Já jsem hodně trpělivý člověk. Tak eh jenom neSdílet

37:39to nejde. To nejde. Tak to jde jenom tím, že něco nedostaneme hned. Jo a teď věříme ale že v čas to bude. Včas to bude. Ne v můj čas, ale v jeho čas to bude. Čekáme, čekáme a věříme a věříme a věříme. Jo. Tak a jsme trpěliví a posiluje tu víru. Kdybychom všechno hned dostali, to je stejně problém dnešní doby. Všechno hned, všechno hned.Sdílet

38:09Není třeba trpělivost, věřit, spolehnout se, že pán to dá včas. Hned všechno. A to se týká i partnerství. Musí být všechno hned. A to je ta oblast, kde Bůh chce vidět hlavně u mladých lidí víru. Já čekám, já počkám na toho správného. Tak panebže to bude věřící člověk. I když počkám dýl než AbramSdílet

38:39a ten dlouho čeká aspoň na dě potom. Jo, tak až i kdybych čekal do 100 let, ale věřím ty a spo spolehnu se na to. Když jsme přišli do Česka, tak eh jsme už jsme měli čtyři děti a to jsme chtěli tak, aby aspoň začali ten školný rok v cizí škole, v cizým jazyku, aby aspoň tam byli první den ve škole. Tak aSdílet

39:11ne teď ještě uprost školnýho roku, tak jsme se modlili za to, abychom stihli nějak ten eh školný rok, ten začátek. Ještě to vím úplně přesně. první eh den, tak to bylo v ponděli, tak 94 eh 5. září, tak a my jsme se modlili, pane Bože, prosím dej, abychom to stihli tak do začátku školního roku to stěhovány mySdílet

39:42jsme nemohli vůbec najít nějaký bytlený a všechno. Tak eh a už byl byl jenom měsíc, pořád jsme neměli bytlený. Jo, tak to dělá někdy schválně takhle. Jo, tak uvidíme, jak dlouho ta víra vydrží. Jo, tak eh a ještě dva týdny pořád jsme nevěděli, kde bytet. Jo, děti jsme už přihlásili do školy a nic. A teď, abych to zklátil, 4. září odpoledneSdílet

40:13jsme se stěhovali do Prahy, jo. A 5. ráno šli do školy a toho třet víra už nebyla ani vidět, jo. Tak ale potom někdo volal a řekl:„Přijďte zítra, přijďte. Můžete bytet nejdřív u nás, jo, tak eh potom najdete bytlený, přijďte se všemi dětmi, jo, tak můžete být u nás a děti můžou začít školy. No, tak to jsme hned dalšíSdílet

40:40den jsme se stěhovali, ale eh tak už jsme s tím moc nějak nepočítali. Teď se už modlím jinak. Panebože, dej abychom aspoň týden předtím, než to začne, tak eh ale opravdu trpělivost se očekává nebo se učí takhle. Já to za chvíli skončím a možná ještě tak pár příkladů, když teď nemáme čas to všechno číst aSdílet

41:11příštího už od příští lekce budeme mluvit o Abramovi. No úvod, když eh Jozef a Kaleb se všemi ostatnými prozkoumali tu zemi, všech 12 vidějelo úplně to samé. Jo, tak eh a 10 řekl:„To není ani možné, to nejde." Ale Bůh to slíbil. Stejně to nejde.Sdílet

41:43A dva řekli:„To jde, protože Bůh to slíbil. Jinak by to taky neřekli. Oni viděli úplně to samé, ale řekli, že protože Bůh to slíbil, protože Bůh to řekl, to jde. A když potom těch 10 dokonce na tom trvalo a ty dva nedali pokoj, potom eh celý lid chtěl ukamenovat ty dva, Jozua Kaleb, aby konečně už byli zSdílet

42:13ticha ticho. Tak eh to vypadalo tak, že ty, co věří, zahynou a těch 10 nevěřících přežije. A už to bylo předamenovaným a potom zasáhl Bůh. A potom to skončí tak ten celej příběh e Numéry 14 36 až 38. Ti muži, které Mojžiš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili aSdílet

42:44podnitili celou pospolitost k repty proti němu tím, že pomluvili tu zemi. Ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ráno od hospodina. Jedině Jozue, synův a Kaleb, syn Jefunův, zůstali naživo z on jejich mužů, kteří šli prozkoumat zemi. Nakonec to skončí úplně opačně, úplně opačně.Sdílet

43:1410 zemře a dva přežij, protože Bůh zasáhl. A tak to musíme si uvědomit. Vždycky vyhraje víra. I když to nejdřív tak možná nevypadá a když možná už lidé berou kameny, aby nás ukamenovali, obrazně řečeno teď, jo, tak stejně to dopadne takhle. Tak my můžeme určitě prosit, aby Bůh námSdílet

43:46dal větší víru. Marek 9:24. Já věřím, ale pomáhej mi nevěře. Já věřím, ale málo. Pomáhej mi, abych více důvěřoval, ale chce to i rozhodnutí. Já chci během dne počítat s tím, že přichází problémy a zkoušky, které zkouší moji víru a já chci obstát. Panebože, otevři mi oči, abych ty zkoušky poznal a abych ty důvěřoval.Sdílet

44:20A víte, tak možná ještě ke konci jednu věc. Nepřítel víry je rutina. Člověk něco zná, v tom se vyzná, v tom se pohybuje dobře. To má rád. A teď každá změna, tak je těžká.Sdílet

44:51A častokrát Bůh dělá změny. Jo, v tom se už moc dobře vyznáš. Tak už děláš 20 letíku, to všechno tak dobře umíš. Teď uděláš něco jiného. Teď budeš kázat. Ne, panebže ne. To ne, to nejde. Já nemůžu mluvit před lidmi. Já můžu mluvit jenom před dětmi. Jo, jo, to umíš. Ano, to umíš i bez mě. Ale teď můžeš kázat, protože to neumíšSdílet

45:17beze mě. To je tak častokrát, jo. My se vyznáváme v něčem, to máme zkušenosti, to chci dělat. Vzpomínám si, tak já jsem se učil česky. Já jsem na začátku, to jsem už několikrát řekl, ani nevěděl jem, jestli jsem muž nebo žena. Když jsem v Praze, tam eh chtěl první týden šel tam na záchod a na veřejném prostřSdílet

45:48na Úřady někdy. A teď tam nebyly fotky, jo, jenom muží, ženy a já tam stojím jako Němec a přemjšlím, tak co jsem já? Jsem muží nebo jsem ženy, já nevím. Jo, tak eh a já jsem šel špatně. No a nikdo tam nebyl a ty teprve dva týdny později v jazykové školě škole jsem slyšel, že se muži. Jo, tak ale nic. Tak v každém případě člověk seSdílet

46:17určitě najednou, tak nemohl by s tím mít kazány v neděli? No ano, když někdo překladá, ne v češtině. Já tak to nemůžu, to nejde. A potom jsem si řekl, aha. No, nejde to. Jak dlouho to jsem chci čekat, až No, dokonale nebudu nikdy umět. Jo, tak ale nějak tak eh ne, dělej to teď s Pánem.Sdílet

46:52To jsou zkoušky. Jo, já vím ještě, když jsem měl mít první požeb. Požeb, ne, panebže, požeb ne. Co tam mám říct? To by mělo být jinak. Jo, pořeb, to jsem ještě nikdy nedělal. Tak to neumím. Tak páne, do toho jdeme. No tak možná takhle ne úplně, jo, ale rutina a zvyk. Jo, tak to umím, to je dobré. A tak jak to začalo s Abrahámem? Tak pojď pryč. Tady seSdílet

47:19vyznás. Tady ne, tady nic. Tady se nic neučíš. Pojď ven z toho všeho. Tak neznáme. Eh, no tak mohli bychom teď tolik tady číst. Eh, ale Jan 11 39 až 40. Jo, tak eh Lázar zemřel a Ježíš právěl: "Odstraňte ten kámen." Marta, sestra toho zesnulého mu řekla:„Pane Ježíš,Sdílet

47:52zapácha. Vždyť je to čtvrtý den. Ježíš J říká: "Neřekl jsem ti, že jestliže uvěříš, uvidíš Boží slávu. Uvidíš, ale jenom když skutečně věříš, tak eh chceme vidět Boží slávu, no tak musíme uvěřit, spolehnout se na něho a potom uvidíme to i skutečně v praxi. Takže jsou to dvě cesty, jak budovatSdílet

48:23naši víru. problémy a úkoly, na které člověk nemá. Úkoly, na které člověk nemá. Kolikrát slyším, že mi někdo říká, když se ho ptám ve sboru, nemohl bys ty si připravit krátké slovo nebo nemohl bys ty dělat to a to a to? A slyším, no to to neumím. Na to nejsem. To to není můj dál. To neumím. Víte,Sdílet

48:54když se vás někdo ptá, asi si něco myslel od toho, asi má větší víru než vy, neřekněte hned to neumím. Neříkejme to hned neumím. Vzpomínám si na lidi, co mi řekli před 20 lety to neumím a teď 20 let později to pořád neumí. Když se ptám znovu, no to neumím, to jsem nikdy nedělal. No, kdyby začal před 20 lety, tak by teďSdílet

49:25už neř to to nejde. Ani s pánem to nejde. Neříkám hned neumím, ale neumím, ale s Pánem ano. A teď najedno Pána potřebujeme. Najedno se modlíme, najednou mu to svěřujeme. Tak a možná, že to stejně nedopadne nejlíp, ale možná, že už ano. tak eh zkoušky a tak úkoly, na které se necítíme.Sdílet

49:59A to všechno uvidíme u Abrhama. Tak já se těším na to a tohle bych teď už ukončil. Eh, já nevím, časově ten jsem se teď vůbec nedíval, tak ale a potom další lekce už bude o povolání Abraháma a my uvidíme, že to nebylo všechno tak dobré, jak možná jsme mysleli, že Árahám od začátku byl největší příklad víry. Nebyl, ale stalSdílet

50:31se tím příkladem. Tak se na to těším.Sdílet