Lukáš 100: Ježíš je Král (Lukáš 19:28-40) 4.5.2025 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Lukáš 19Žalm 1181. Královská 12. Královská 9Izajáš 42Jan 5
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (6)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Dovolte i mně, bratři, sestry, vážení hosté, abych vás přivítal na tomto místě přáním Božího pokoje a Boží milosti, kterou nacházíme v Kristu Ježíši, našem Pánu. My společně procházíme Lukášovo evangelium a díváme se na učení a na život Pána Ježíše Krista. A v této chvíli toho dnešního dne se dostáváme do posledního týdne Kristova
0:35života, kdy Kristus přichází do Jeruzaléma, blíží se čas, blíží se cíl, ke kterému Ježíš přišel na tuto zem. jeho uzdravování, které jsme viděli až do této chvíle, jeho zázraky, kterými jsme byli svědky až do této chvíle jeho vyučování za chvíli skončí a
1:14taky. A my se dnes máme zastavit, bratře a sestry, a máme máme se zamyslet eh zamyslet se nad eh tím, kdo byl Kristus a proč přišel, ale možná také nad tím, proč ho lidé odmítli. Proč lidé, kteří celé generace očekávali, vyhlíželi, doufali v Boží záchranu v Mesiášei, když přišel ten Mesiáš, oni ho odmítli.
1:50Náš kontext nám napovídá, že důvodem k jejich odmnutí bylo to, že chtěli jiného krále, že chtěli jiného Mesiáše. A tak moje otázka pro tebe, když tady dnes jsi a sedíš tady, je, jakého krále chceš ty? Jakého Mesiáše sis vysnil ve svém srdci? Krista, pojď se nejdříve podívat na to, jakého krále odmítáš. Otevři
2:23společně se mnou a nejen ty, ale i vy všichni otevřete společně se mnou do Lukášova evangelia, e, do 19. kapitoly a my dnes máme před sebou text, který se nachází ve 28. až 40. verši. Budeme tedy číst a budu budeme studovat Lukášovo evangelium od 28. verše až do 40. verše 19. kapitoly. Já vás prosím ještě jednou z úcty k Božímu slovu, abychom povstali
2:50při čtení Božího slova. Lukáš 19. kapitola od 28. verše se píše toto slovo ve jménu Páně. Když to pověděl, kráčel napřed a vystupoval do Jeruzaléma. A stalo se, když se přiblížil do Betfage a Betanie k hoře, která se nazývá Olivová, že poslal dva z učedníků a řekl: "Jděte naproti do vesnice. Když do
3:20ní budete vcházet, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte." A bude-li se vás někdo ptát, proč je odvazujete? Odpovězte takto: Pán je potřebuje. Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli vše, jak jim řekl. Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni:„Proč
3:50odvazujete to oslátko?" Oni odpověděli: „Pán je potřebuje." A přivedli je k Ježíši. Hodili na oslátko své pláště a Ježíš, Ježíše na něj posadili. A jak jel, prostírali své pláště na cestu. Když se již přibližoval ke svahu olejevové hory, začal celý ten zástup učedníků radostně velikým hlasem chválit Boha za všechny mocné činy, které
4:19spatřily. Říkali:„Požehnaný král, jenž přichází ve jménu Pána. V nebi pokoj a sláva na výsostech. Někteří farizové ze zástupů mu řekli: "Učiteli, pokárej své učedníky." Ježíš jim na to řekl: "Pravím vám. Budou-li oni mlčet, bude křičet kamení." Pr začteního Božího slova budu se modlit. Náš nebeský Otče, králi,
4:47děkujeme ti za tuto výsadu a příležitost být na tomto místě. Prosím tě, Pane, stiž v této chvíli naše srdce a zaměř ho na své slovo. Prosím tě, Pane, dej nám poznat sám sebe. Ukaž se nám takový, jaký jsi, abychom tě takového mohli uctívat, chválit a vyvyšovat, abychom se z tebe mohli radovat. Ne proto, že jsi takový, jakého
5:15jsme si tě vysnili, ale protože jsi ten jediný zachránce. A my jako hříšníci potřebujeme tebe jako zachránce. Prosím tě za každého bratra, sestru a přítele, který tady je, abys nám všem otvíral srdce k uctívání tvého jména, protože ty jsi jediný hoden. A tak se prosím oslav. Amen. Amen. Můžete se posadit.
5:53My jsme už od začátku e té 19. kapitoly, bratři a sestry, v té poslední v tom posledním úseku Ježíšovy poslední cesty do Jeruzaléma. A čteme o tom, že Ježíš se nachází v Jerichu, že nějakých e 20 km e zhruba od Jeruzaléma. A v tom předcházejícím kontextu jsme slyšeli o tom, jak pán Ježíš tomu zástupu, který je s ním v tom Jerichu, těm učedníkům,
6:19těm těm lidem říká podobenství, že podobenství o 10 hřivnách. Podobenství, které mimo jiné mělo za cíl přivést lidi k zamýšlení nad tím, kdo Kristus je. Mělo jim ukázat, jaký že on je to král. Jinými slovy, mělo jim ukázat na to, že on je ten král, ale oni to slyší a tak, jak vidíme
6:49v tom našem kontextu a a v kontextu celého Lukášova evangelia nerozumí. Oni rozumí možná z lidského pohledu jazyku těch slov, ale jejich význam je jim skrytý. A dnes pán Ježíš pokračuje v ukazování toho, jaký že on je ten král. aby ve chvíli a poslouchejte pozorně, aby ve chvíli, kdy se ho někde někdo rozhodne
7:20přijmout či pozor, protože král přichází. Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: Kristus je král a je na tobě, co s tím uděláš? Ještě jednou to řeknu. Kristus
7:52je král a je na tobě. Co s tím uděláš? Pojďme do toho našeho textu. Verš 28 začíná těmito slovy: "Když to pověděl, kráčel napřed a vystupoval do Jeruzaléma." V tomto jediném textu, v tomto jediném verši nám Lukáš eh vlastně zhrnuje všechno to, co se s Kristem stalo mezi cestou z Jericha do Jeruzaléma.
8:22Když Ježíš dokončil to podobenství o 10 hřivnách, tak jak čteme v tom předcházejícím kontextu, tak rozumíme tomu, že Ježíš je nějakých 6 až 8 hodin cesty pěšky od Jeruzaléma. A ve chvíli, kdy Ježíš dokončuje tato svá slova, eh rozhoduje se všechny opustit. Všechny učedníky nechává za sebou, celý ten dav nechává za sebou. A
8:49tak podle toho, jak čteme, kráčel napřed a vystupuje do Jeruzaléma. Jde napřed a my nevíme, eh, co se v těch 6 až 8 hodinách [Hudba] odehrává. Nevíme, jak dlouho byl o samotě, ale z ostatních evangelií eh si skládáme ten obrázek a který nám dává celý stvý eh náhled v tom posledním Kristově období jeho života. My víme, že
9:17Ježíš, e, tak jak jde napřed, přichází do do Betánie nejprve, kde přenocovává v domě Marie, Marty a a Lazara. A je to až další den ráno, kdy se Ježíš eh potom, co ho dožene ten dav, potom, co ho doženou ti učedníci, rozhoduje vystupovat do Jeruzaléma.
9:53událost, kterou dnes čteme, nacházíme se pravděpodobně, pravděpodobně v roce 30 a to 10. Nanu. Nissan byl první měsíc roku. A schválně, bratři a sestry, jestli víte, co se mělo dít 10. Nissanu. Dle mojžíšovského zákona to byl právě 10. Nissan, kdy se
10:29Židé v té rodině zhlukují a vybírají si toho velikonočního beránka. a přivádí ho k sobě domů a on s nimi je až do 14. Nýsanu, čili do pátku, kdy je zabit. A tak Ježíš vstupuje do Jeruzaléma, do toho domu svého Otce, tak jak uvidíme i v tom následujícím textu, jako ten vybraný beránek. a tak naplňuje vlastně to, co říká ten
11:01možíšovský zákon v knize Exodu. A stalo se, když se přiblížil do Betfage a Betánie k hoře, která se nazývá Olivová, že poslal dva ze svých učedníků a řekl:„Jděte naproti do vesnice a když do ní budete vcházet, naleznete přivázané oslátko, na nímž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte. A bude se vás někdo ptát, proč
11:28je odvazujete? Odpověď je takto. Pán je potřebuje. V těchto následujících verších, bratři a sestry, eh my rozumíme už tomu, eh lukášovskému výrazu a stalo se, že on on v téhle chvíli dělá mezeru, postupuje ten příběh eh o nějaký čas dopředu. A je to právě ten čas, kdy pán Ježíš přespává eh v tom domě Marie, Marty a
11:58Lazara z neděle na pondělí. A stalo se, jinými slovy, v pondělí, kdy se pak přibližoval k Jeruzalému na základě těch vesnic Betfage a Betánie, které jsou zhruba 3 km od Jeruzaléma. na východní straně, e, kdy museli vystupovat, e, právě z cesty, e, na cestě z Jericha do Jeruzaléma po té
12:29po tom východním sloupu e Olivovské hory nebo Olivové hory, kdy pán Ježíš vlastně měl Jeruzalém skryt a ve chvíli, kdy vystupuje na té východní straně a blíží se a potom setkání s učedníky na toto místo, To ukazuje nám už v této chvíli, bratř a sestry, jaký je král. Řekněte mi, bratři a sestry, zkuste se zamyslet, jakáže to
12:58charakteristika je vidět o Kristu ve verších 30, 31 a 32 nebo 29, 30 až 31. Za mě je tam těch charakteristik několik, ale ta, kterou vidíme nejvíc, je jeho vševědoucnost. Pán Ježíš neříká, hele, zkuste jít do nějaké vesnice, buď Betfarge nebo Betánie, které byly naproti sobě vedle té cesty a zkuste najít něco, na co bych se
13:32posadil. Je jedno, jestli to bude kůň, mezek, oslice, je to jedno. Zkuste něco najít. To neříká, bratři a sestry, pan Ježíš, všímejte si, ve své vševědoucnosti má úplně všechno naplánováno a někteří by mohli říct, ok, ale ale vždyť tam byl den dopředu, tak si to mohl domluvit. V tom případě by ale jeho majitelé toho
14:01oslátka pravděpodobně neříkali, proč ho odvazujete, proč mi jako kradete to oslátko? Ne, bratři a sestry, Ježíš tady ukazuje v tom našem kontextu naprostou vševědoucnost. Ježíš, tak musíme mu na základě těch našich veršů, které tady vidíme ve verších 29 až
14:3131, při přihřknout charakteristiku, kterou má jenom Bůh, protože jenom Bůh je vševědoucí. Jenom Bůh je ten, který kontroluje každý kontext. A tak Pán Ježíš posílá dva ze sze svých učedníků a přikazuje jim, aby šli do vesnice, která leží naproti a přesně jim popisuje slovo od
15:02slova, co se bude dít, co naleznou, co jim řeknou, co oni mají odpovědět. A tím nám ukazuje, bratři a sestry, nejen že je vševědoucí, ale že je také všemocný. Pán Ježíš, bratři a sestry, v této chvíli má všechno pevně ve svých rukou. A a když se zamyslíme nad tím kontextem, když se zamyslíme nad tím textem, když
15:32se zamyslíme nad tou situací a nad tím týdnem, ke kterému pán Ježíš směřuje, bratři a sestry, copak to není povzbuzení? Pán Ježíš nevystupuje do Jeruzaléma jenom kvůli tomu, že jsou Velikonoce. jenom jenom kvůli tomu, aby oslavil svátek. Ne. Pán Ježíš velice dobře ví, že jde na smrt. Pán Ježíš velice dobře ví, že ve
15:55chvíli, kdy v této chvíli vstoupí do Jeruzaléma, tak v pátek skončí na kříži. A nejen to, bratř a sestry, ale pán Ježíš to všechno má pevně ve svých rukou. Protože kdyby nešel na kříž, tak ani vy, ani já nemáme naději. A tak když přemýšlíme o Kristu, o tom, jaký že to je král, tak musíme rozumět tomu, bratře a sestry, že že on
16:26je Bůh. Bůh, který přišel, aby sám sebe vydal za naše vidíme, že pán Ježíš se zjevuje takový, jaký je. Ale ne, nevidíme jenom to.
16:57Vidíme také, jakýž je to druh pojezdu zvířeté, na kterém bude jezdit, si povolává. Izraelští králové jezdili na dvou druzích kůň. A kůň byl pročas války, bratři a sestry.
17:27Koně byly tak vzácné, tak tak šlechtěné, tak drahé, že je nepoužíval nikdo nikdy kromě případu války. Jediná výjimka, kterou nacházíme, je u krále Šalamouna, který byl tak bohatý, že si mohl dovolit, aby aby jeho listonoši používali koně. A když vidíme koně, tak vidíme boj.
18:00v písmu. Ale pán Ježíš neposílá pro zbroj, že? Neposílá pro koně. Pro co posílá? pro oslice na těch králové jezdili, když byl mír a na těch proroci jezdili, když byl mír. Eh, bylo to tak synonymní se slovem mír,
18:30bratře a sestry, že když někdo přicházel k vám domů, když přicházel k nějakému městu a jel na oslovy, tak víte, že mír přináší. A tím chce ukázat, že v této chvíli nepřijíždí do Jeruzaléma, aby ho zničil. nepřijíždí tam, aby tam rozbouřil Davy,
19:00aby začal rebélii proti Římu, aby aby svrhl ty nepřátele. Ale přijíždí a zkuste se nad tím zamyslet jako velikonoční beránek, který vykoupí mír. Ne člověka s člověkem na prvním místě, ale člověka s
19:37pokoji. Je zajímavé, bratři a sestry, že vidíme, že to, co pán Ježíš dělá, Dav nechce a farizeové nechápou. Za chvíli uvidíme. Verš 31. A bude se vás někdo ptát, proč ho odvazujete? Odpovězte, Pán je potřebuje. Ve verši 31 nám Pán představuje nejen svoji všemě, nejen svoji všemohoucnost, nejen svoji pokoru, ale ukazuje nám, bratři a
20:07sestry, že on zná srdce každého člověka. Zkuste si představit takovouto situaci. Ráno se vzbudíte, vyjdete z domu a vidíte, jak se vám někdo dobývá do auta a začíná ho startovat a odjíždět. A vy na něho začnete křičet: „Co to děláš?" A on vám odpoví:„Pane,
20:43Já bych zavolal policii. Jo. Zkuste si zkuste si vnímat na jedné straně úsměvnost té situace, ale ale na druhou stranu, bratř a sestry, závažnost té situace. Představte si, že Pán posílá své učedníky, aby v Izraeli brali něco od někoho, co není jejich.
21:13My všichni známe, když se podíváme do Starého zákona, jak závažné byly tresty pro zlodě. A když přichází učedníci k oslátku, které je uvázané u dveří domů a oni ho začnou odvá odvážet, odvazovat a odvádět, tak jistotně lidé, kteří stojí kolem, si můžou myslet hele zloději. A nejen to, ale můžou si to myslet i ti jeho páni.
21:46Ale pán Ježíš, bratři a sestry, zná srdce každého člověka. A tak s nějakým nadpřirozeným způsobem, se kterým my nejsme seznámeni, ti majitelé ve chvíli, kdy slyší tato slova, pán je Nevím, co byste vy udělali v té situaci, ale ale tady vidíme, že pán nejen
22:17kontroluje každou situaci, ale ale vidí a zná a reaguje na každého člověka. A ve verši 32 vidíme, že se stává přesně to, co pán Ježíš říká. Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli vše, jak jim řekl. Nevíme, kteří učedníci to byli a někteří se domnívají, že to byl Petr a Jan, ať už to byli
22:48kteříkoliv. Vidíme jejich víru. Vidíme, bratři a sestry, že oni poslechli Pána bez ohledu na to, jak se jim to z lidského slova smyslu zdálo nerozumné nebo drzé. Šli a bylo všechno tak, jak Ježíš řekl. Nalezli oslátko, začali ho
23:18odvazovat a jeho páni jim řekli přesně ty slova, která Ježíš říká, že jim řeknou. A tak by bylo nerozum začít odpovídat nějak jinak, než jim Ježíš řekl, že mají odpovědět. Ale v Izraeli to pro ně byla velká neznáma. A vidíme, jaký byl konec. Majitelé to oslátko
23:48nechávají odejít a přivedli je k Ježíši. Verš 35. Hodili na oslátko své pláště a Ježíš na něj posadili. Když to osátko přivádí, učedníci si strhávají pláště a a pokládají je eh jak na cestu, tak i na to oslátko. A pán Ježíš vyjíždí směrem k
24:19Jeruzalému. A ten obraz, který nám tady je zobrazen, bratři a sestry, je obraz přijíždějícího krále po korunovaci. My vidíme, my víme, že korunovace izraelských králů za doby Davida a Šalamuna nebyla v Jeruzalémě, ale byla v údolí, které je kolem Jeruzaléma. Ale například v první královské v první kapitole 33. až 40. verši vidíme, jak David přikazuje, aby
24:50vzali jeho syna Šalamuna, e, vzali jeho oslici, jeli, korunovali ho a pak se zpátky vystupovali do Jeruzaléma právě pravděpodobně po téhle cestě. A tak, když Ježíš sedí na tom oslátku a ten dav jde za ním, bratři a sestry, ten obraz, který máme, je přicházející král, korunovaný král. ten král, který všechno dokonal a jde, aby se ujmul
25:21svého království. A když před ním prosírají pláště, verš 36, napadlo vás někdy, proč to dělají? Napadlo vás někdy, jaký je ten důvod zatím? Na jedné straně je to jistě dělali kecti, že aby ho přivedli na na v uvozovkách červeném koberci. Ale to
25:52nebyl ten hlavní důvod. Ve Starém zákoně my víme, že eh když byl nově korunovaný král, tak mu každý musel projevit svoji loajalitu. A například z druhé královskem 9:13, když se mluví o tom, že Jehů se stává králem, tak ti jeho spolubojovníci, kteří byli před ním nebo kolem něj, e,
26:22tak jak vystupoval po těch schodech, víte, co dělali? brali své pláště a pokládali je na ty schody, aby ukazovali obrazně, že se mu poddávají, že ho přijímají za krále, že se mu podřizují. Vers 37. Kdy se již přibližovali ke svalu Olivové hory, začal celý ten zástup učedníků radostně
26:53velikým hlasem chválit Boha za všechny mocné činy, které spatřily. Když přicházejí k olivové hoře, když vystupují na tom východním svahu, všichni učedníci a celý ten zástup, který vidíme, že přicházel jak z Jeruzaléma jim naproti, tak za nimi z z Jericha, začíná chválit Boha.
27:30se a vyzývají a vzývají Boží jméno. A ten důvod, proč vzývají Boží jméno, bratři a sestry, jsou všechny ty skutky, jsou všechny ty zázraky, jsou všechny ty ukazatele, kterým Kristus ukazoval, kým ve skutečnosti je. A my v tom našem textu, když nic jiného, bratři a sestry, se setkáváme s Kristem jako s
28:01králem, ale setkáváme se s ním také jako s Bohem. On je všemohoucí, vše kontroluje, zná každé lidské smýšlení, je vševěoucí. Ale setkáváme se taky s ním jako s pokorným služebníkem. On jede na osládku a všechny ty zázraky, kvůli kterým ten lid v této chvíli chválí Boha a všechny ty věci, které tento lid říká
28:32a všechny ty věci, pro které oslavuje Pána, všechny ty měly sloužit k tomu, aby oni poznali, kým je Kristus, aby si uvědomovali kým je. Ale verš 38 nám říká, že to svědectví tady nekončí. Všech ten zástup říká: Požehnaný král, jež přichází ve jménu
29:02Pána. V nebi pokoj a sláva na výsostech. zpívat a ukazují nám, že Ježíš, který přichází jen nejen králem, kterého jsme již viděli, ale že je tím zaslíbeným, předzvěděným, dlouho očekávaným králem. A když Ježíš vystupuje do Jeruzaléma na osládku, bratři a sestry, nejen že se
29:33ztotožňuje s Davidem eh a s jeho línií, nejen že se prohlašuje za krále, ale hlavně naplňuje proroctví ze Stvarého zákona. A když bysme studovali Matouše ten stejný úsek, tak tu citaci toho naplnění starozákonního proroctví slyšíme. Ale my nepůjdeme do Matouše, my půjdeme do Zachariáše, do deváté kapitoly do devátého verše, kdy pán Bůh zaslibuje příchodáše,
30:06příchod toho krále a říká:„Velice já sej celo dcero Sionská, hla, dcero Jeruzalémská, hle přichází k tobě tvůj král. Je spravedlivý a vítězný, pokorný. Jede na osnu, na oslátku osličím mláděti. Ten zaslíbený král, který přichází, bratři a sestry, přichází v pokoře. A když lidé
30:37zpívají to, co jsme četli ve 38. verši citují o Kristu slova, která byla určena v žalmu 118 pro Boha. Žalm 118:26 říkají: "Požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově, žehnáme vám v hospodinově domě." A nejen to oni používají slova, která říkal anděl při narození Pána Ježíše Krista.
31:08A tak se na první pohled a teď dávejte prosím dobrý pozor, tak se na první pohled zdá, že všichni rozumí, všichni chápou, všichni souhlasí, všichni uznávají, všichni se radují z toho, že Ježíš je ten Mesiáš, ten zaslíbený král Izraele. Ale vnímejme, co říkají na konci verše
31:42sestry, je to ten stejný dav, který za čtyři dny bude křičet slova pryč s ním. Ukřižuj ho. Je to ten stejný dav, který my nacházíme u Piláta doma. Je to ten stejný dav, který tady křičí sláva, sláva a tam bude křičet ukřižuj, ukřižuj.
32:12A ten důvod k tomu je, protože jejich touha po králi byla sice spojená s pokojem, byla sice spojená se slávou na výsostech, ale byla spojená s pokojem, který přichází a přijde až potom, co Mesiáš král zničí všechny jejich vnější nepřátele. až dobude celý svět a ustanoví království, které bylo podobné království krále
32:42Davida. A neuvědomovali si, že Ježíš přišel, aby se vypořádal s daleko horším nepřítelem, než byli Římané, aby porazil moc hříchu a smrti. A kdyby se pán Ježíš během těch tří let služby kdykoliv prohlásil za krále, bratři a sestry, a my a my vidíme a rozumíme tomu, že
33:12mnohokrát, mnohokrát, omlouvám se, asi třikrát během těch tří let se ho Dav snažil vzít a prohlásit za krále a on jim vždycky utek. Kdyby se pán Ježíš jednoho dne během těch třílet let postavil a řekl: "Jsem král." Král, který přišel z rodu Davida, jdeme na ně. Všichni Izraelci by šli za ním jako jeden muž.
33:53A kdyby pán Ježíš v téhle chvíli přišel do Jeruzaléma, vstoupil do [Hudba] chrámu a řekl slova: "Prohlašuj se za krále, Říman pryč" a začal revoltu a válečný konflikt. Celý Izrael by se Protože pán Ježíš, bratři a sestry, nepřišel činit svoji
34:26vůli. On nepřišel, aby prosadil sám sebe, že nepřišel ve svém vlastním jménu. A Jan 5 nám vysvětluje paradox tady toho našeho dnešního textu. Jan 5:43 říká: "Jáž jsem přišel ve jménu svého otce a nepřímají mě." Kdyby přišel někdo jiný ve vlastním jménu, toho
35:01přijmete. Pán Ježíš nepřišel, aby prosadil sám sebe. Kdyby chtěl prosadit sám sebe, tak mohl přijmout nabídku Satana, že? Aby, aby vládl celému světu. Pán Ježíš nepřišel, aby vyvýšil sám sebe a proto nepřichází na koni, ale na oslátku a nepřicházel ve svém vlastním jménu, ale přišel ve jménu svého Otce, aby naplnil vůli svého
35:25otce. A vůle jeho otce bylo, aby hledal a nelezl a zachránil, co bylo ztraceno tebe a mě. A tak dav, který tady dnes křičí, sláva na mísostech a pokoj v nebi, si neuvědomuje, že Kristus toto jejich přání ve skutečnosti
35:57naplní, ale ne takovým způsobem, který oni chtěli. A co farizeové? Ti, kteří měli rozumět tomu, co říká Zachariáš a měli rozumět tomu, co říkají žalmi a měli rozumět tomu, co říkají Izajáš 42, který cituje podobná slova. Farizeové na druhou stranu dostali strach. Dostali strach, že se Ježíš
36:27prohlásí králem a že oni přijdou o moc. naoko se bojí o to, že když podpoří Krista a když to uslyší Řím, a ne, to co říká ten Dav, přijdou s mečem a zničí chrám. Ale bylo to, protože nevěřili, že Kristus je Mesiáš. A tak k němu přichází a říkají učiteli,
36:59ne Mesiáši, ne králi, učiteli. Řekni svým učedníkům, ať tohle neříkají. Řekni svým učedníkům, ať ať tě neprohlašují králem. Víte, bratři a sestry, na první pohled v tom přečtení se nám může zdát, že mysleli dobře, že že nechtěli, aby Římani zničili všechno, co co tam měli.
37:30Ale my uvidíme v těch následujících verších, že to bylo právě odmítnutí Pána Ježíše Krista, které pak zničen a že ne přijmutí Krista jako Mesiáše by vedelo ke zničení, ale že jeho odmítnutí k tomu vedlo, ale to až eh v následujících týdnech.
38:10Na druhé straně se nám zdá e z kontextu, že to nebyly ani tak obavy, které je k tomu vedly, ale zášť. Pane, neříkej jim, nebo řekni svým učedníkům, ať neříkají, že jsi král, protože to bys byl víc jak my. My jsme ti, kteří vedou Boží lid, ne
38:40ty. A tak, bratři a sestry, farizeové nevěří, že Ježíš je král a pro Dav není král, kterého chtějí. A pak Ježíš říká e slova 40. toho verše. Ježíš jim řekl pravým vám, budou-li oni mlčet, bude křičet kamení. A kdyby nic jiného, tak verš 40 nám, bratři a sestry, přináší velkou
39:13ironii. Pokud Dav bude mlčet, stvoření začne volat. Pokud ti živí neuznají, že Kristus je král, to, co živé není, oživné jenom kvůli tomu, aby o něm
39:43svědčilo. Ale řekněte mi, bratře a sestry, kdyby se hory kolem Jeruzaléma rozkřičely by upřímně? Ne. Ti stejní, kteří ho nepřímají teď, by si našli jiné vysvětlení. Jednou probíhala debata mezi mezi známým ateistou uznávaným profesorem a mezi
40:14mezi křesťanským apologetou. A oni se bavili a hádali se a debatovali nad určitými věcmi a ten ten ateista a neřeknu to úplně slovo od slova, řekl něco v tomto smyslu. Já nemůžu věřit v Krista jako Boha, protože k tomu nemám
40:44důkaz. A ten křesťan se ho zeptal: "A co by tě přesvědčilo?" A on mu řekl: "Kdybys se zítra ráno probudil, šel ven a vzal si noviny a nade mnou se tyčilo tisícmetrová postava Boha a křičela na mě: "Teďka použiju své jméno,"Romane, už mám dost tvých ateistických řečí." tak říká, tak bych vás příští eh neděli e se s vámi sedl hned vedle vás v
41:15kostele. A ten křesťan se na něho podívá, říká a neřekli byste, že jste měl halucinaci? A on se nad tím zamyslel a řekl: „Jo, pravděpodobně řekl. Bratři a sestry, jaký důkaz by vás přesvědčil? Jaký důkaz přesvědčí je? I kdyby křičelo o kamení? tak by si našli jinou výmluvu. A víte, jak to
41:48vím? Tisíceleté království. Pán Ježíš Kristus 1000 let bude tady fyzicky vládnout a lidé ho budou moct vidět z očí do očí a přesto jich bude jako písku v moři, kteří neuvěří. Protože vidět neznamená
42:22věřit. A tak když pán Ježíš říká, pravím vám, že budou-li oni mlčet, bude křičet kamení. Tím neříká, že v té chvíli by všichni uvěřili, ale říká, že jsou ti, kteří o něm musí svědčit. A nejen ti, kteří jsou živí, ale i stvoření celé by propuklo a propuká. Bratři a sestry, ve svědectví, kdy se podíváme
42:45kolem sebe, tak stvoření svědčí o Božím stvoření. A pokud je Boží stvoření pravda, tak je pravda i všechno ostatní. A moje otázka pro tebe je, co ty dnes? Možná tu dnes sedíš a chceš všeobjímajícího, všeolerujícího zachránce. Zachránce, který tě zachrání,
43:17ale ale nezmění tvůj život. Nechceš, nechceš proměnu. Chceš si žít tak, jak chceš, ale chceš být smířen s Bohem. A takového zachránce hledáš. A nebo možná naopak chceš zachránit sám sebe. Když jen budu činit dost dobrých skutků, jistotně, když se srovnám s Hitlerem, jsem lepší a pak mě Bůh
43:48přijme. A možná tady sedíš a chceš, aby tvůj zachránce vypadal tak či jinak. Ale pokud chceš být smířen s Bohem, musíš přijmout a uvěřit v Krista takového, jaký je, ne takového, jakého chceš mít. A jaký žije
44:19svědčí. On je Bůh. Je všemocný, vševědoucí. a zná každý základ každého lidského srdce. Hle, on je také pokorný jako služebník, který přišel, aby sloužil, aby dal svůj život jako výkupné za mnohé. Ale on je také král. král, který
44:55přichází a ten, který přijel poprvé na oslátku v pondělí 10. koni a s ním všechny armády a pak se každé tělo postaví před soud. [Hudba]
45:25naděje a ty máš před sebou ještě čas milosti, protože žiješ a dýcháš a písmo tě volá: "Nespoléhej na svoji vlastní spravedlnost. Nespoléhej na nic a nikoho, že tě smíří s Bohem kromě Krista Ježíše, protože on je ten jediný, který má tu moc, sílu a svatost k tomu, aby to udělal. A tak tě písmo volá:„Když
45:57uslyšíš dnes jeho hlas, nezatvrzuj své srdce, ale utíkej. Uvěř v evangeliu. Uvěř v to, že on je ta výkupná oběť, pro kterou přišel za tvoje hříchy a pro kterou, aby j ty mohl žít, byl třetího dne
46:28tak písmo zaslibuje, že budeš mít ten pokoj s Bohem. To, co hledají a po čem touží všichni lidé, ať možná nevidě po čem. Kristus je král. Je na tobě. Co s tím uděláš? A co ty, bratře, sestro, jaká je aplikace toho dnešního dne? Je pro nás jednoduché, když jsem
46:58přemýšlel o vlastním životě. tak jak procházíme tím životem a si trošku poupravovat, trošku pozměňovat, trošku přikrášlovat Krista. Tohle by pán Ježíš neřekl, tohle by neudělal, tohle by neodsoudil. Vždyť on je láska. Opravdu máte pravdu. Je láska.
47:29Ale svatá láska. A tak stejně jako nevěřící i my můžeme mít tendenci. Můžeme mít tendenci si přikrášlovat Krista na základě toho, jak se nám to líbí. Ale písmo nás vede k jedné důležité věci. Pokud chceme být zachráněni, pak ne
48:01my musíme vytvořit Mesiáše, ale musíme ho přijmout takového, jakého ho Bůh poslal, protože jenom takový má moc nás zachránit. A to platí nejen o našem spasení, bratři a sestry, ale také o našem věčném životě a o našem posvěcování. Když chceme žít, tak pro Krista, tak pro něj musíme žít
48:35vždycky, v každé chvíli, každého dne. A to, zda věříme v Krista, já to říkám znovu, se nerozhodne ve velkém jednom rozhodnutí, kdy kdy přijdeme dopředu a a vydáme svůj život Kristu, ale v tisíci malých rozhodnutích každého dne, protože ty ukážou, jestli Kristus je náš král. A tak moje modlitba a praktická aplikace pro nás,
49:05kteří věříme v Krista, je poznávejme ho víc. A věci, které jsem dnes řekl, vy všichni víte a všichni je znáte, ale často na ně zapomínáme a často si je neuvědomujeme. A tak je naším úkolem znovu a znovu a znovu a znovu je
49:35opakovat nejen dnes, ale pro každého z nás v našich vlastních životech. Protože ačeme mít Mesiáše jakéhokoliv, on je přesně takový, kterého nám předkládá písmo. A tak uvěřme, protože on jediný je král. Amen.