Bůh JE láska
Výraz bůh je v přepisu na 65 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Jsem moc vděčný za to, že s rodinou můžeme tady být s vámi. Ani jsem nevěděl, že je to tak dávno, co jste se naposled spolu slyšli, 27. prosince. My s rodinou jsme měli pozitivní Vánoce, takže jsme s naším sborem nebyli, ale naopak potom po Novém roce, když to bylo možné, tak jsme měli bohoslužby na dvakrát, tak jako máte i vy dnes.
0:24Tak věřím tomu, že jsme za to vděční, Pánu Bohu, za to, že můžeme takto pospolu být svorně, jako bratři, jako sestry v Kristu, můžeme společně uctívat, je to milost a člověk si toho tak nějak více váží, možná než dřív, kdy to pro nás byla taková samozřejmost, automaticky jsme se scházeli, automaticky kdekoliv, kdekoliv jsme zpívali, chválili, teď ta možnost taková není,
0:50Ale věřím tomu, že čeho bychom se měli bát, čeho bychom se měli strachovat, jak jsme zpívali v té písni, když se spoleháme na našeho pána, aspoň touto formou můžeme být spolu. My jsme tady s rodinou trochu neplánovaně, musím se přiznat, že ten nápad zašel až někde i v průběhu týdne. Ani nejedeme z domova k vám, ale jedeme z lázní, kde moje rodina byla měsíc, já jsem tam s nimi strávil několik posledních dní.
1:17a když jsme tady všechno viděli, že se zase plánuje všechno zavřít a tak dále, my jsme měli odejet až pondělí, ale jsme si to trochu zkrátili a jsme rádi, že takto můžeme dneska být společně s vámi. Já bych rád otevřel Boží slovo a zamyslel se nad jedním takovým textem, ale dříve než tak uděláme, možná takový na úvod, nebo takový krátký úvod.
1:42Bůh nás miluje. To je taková věta, možná do jisté míry už je trochu fráze, kterou jsme, věřím tomu, mnohokrát slyšeli v životě na mnoha místech od mnoha lidí. Bůh nás miluje. Někdy mám takový pocit, že mnozí křesťané se chlácholí touto větou a mají představu, že vlastně se nám nemůže nic stát, když nás má náš Bůh rád.
2:12Bůh je přece láska. A potom přijdou takové chvíle, jako ta, která nás spotkala, kdy člověk prožívá těžkosti, trápení, přijdou nemoci, přijde bolest a nejeden z hlasatelů, který si říká, že Bůh je láska, tak nejednou ztrácí pevnou půdu pod nohama. a v některých případech to přináší zklamání z Boha, že to Bůh dopustil, v jiných případech možná odloučení od Boha a v jiných případech to může končit třeba i zánikem celého společenství.
2:48Je to asi měsíc, co jsem slyšel názor jednoho kazatele z jiné denominace, který se vyjádřil, že si myslí, že některé menší zbory, které v současné covidové době zavřely, se neschází, nemají ani internetové streamy, protože jsou malé, nemají možná techniku schopnosti, takže už možná vůbec neotevřou. Že si lidé odvyknou chodit do společenství a to společenství se tak rozpadne.
3:16Jiný kazatel mi řekl, že si myslí, že v době pokovidové se mnozí členové už nevrátí do svých zborů z toho důvodu, protože zůstanou vyset na internetu. V pohodlí, v domova, v pyžamu, na streamu, který se zdá a možná, že může být i zajímavější než jejich vlastní bohoslužba. Jinými slovy, stanou se součástí internetové církve. Bez širších osobních vztahů, bez toho vroucího, bez té vroucí lásky,
3:53smíření s vědomým, že oni jsou součástí toho daného sboru, který právě poslouchají na dálku přes internet. Ještě další kazatel, tentokrát většího baptistického sboru, se začátkem ledna v řetězu, nebo takovém modlitemním řetězu, řetěz modlitemních předmětů vyjádřil s takovou prozbou, modleme se za bratry a sestry, kteří během karantény ztrácejí zájem o sbor.
4:19Tak nevím, jak vnímáme tuto situaci a tuto otázku, ale je to opravdu v tuto chvíli už v podstatě rok, co nás v České republice postihla a tato pandemie, která nám obrátila život z hůru nohama. Kdo by si byl opravdu představil přesně před rokem, že nás za pár týdnů postihne na řízení vlády o zákazu společných schromažďování církve.
4:45kdo by si byl představil, že nám někdo bude zakazovat zpívat, uctívat našeho pána, kdo by si kdy před rokem ze snoubenců kdy představil, že budou muset odložit svůj svatbu na neurčito, případně změnit a hlavně unevěst ty celoživotně vysněné plány a místo velké veselky za radostného povykování a přátel, se tak nějak uskromnit a uskutečnit obřad za přítomnosti dalších, jenom asi tří světků nebo tří dalších lidí bez hostiny.
5:21Kdo by si kdy představil, že nebude dlouhodobě možné navštívit svého bližního v domě s pečovatelskou službou nebo v nemocnici? Kdo by si představil, že se nebude moci dostavit většina blízkých a rodinných příslušníků na pohřeb našich drahých zesnulých, které si Pán Bůh v tom uplynulém roce odvolal a které jsme milovali. A mohl bych takto pokračovat.
5:45Zatím si ještě nedokázíme v tuto chvíli představit, jak dlouho to všechno ještě bude trvat. Co všechno ještě může přijít a jak to ovlivní naše životy. Jak to omezí naši svobodu a co všechno ještě budeme muset podstoupit. Je to opravdu velice zvláštní doba. Je to nepříjemná doba. A tak se nabízí otázka, přestal nás Bůh mít rád? Přestal být Bůh láska? Je důvod k panice? K úzkosti? A depresím?
6:21Jak jsem naznačil, evidentně mnozí takovýmto stavům podléhají. Mnozí nevědí, co si mají myslet. A proto není překvapením, že se setkáváme s lidmi, kteří přestávají mít zájem o zbor a tedy i o společenství božího lidu. I když do něj dříve třeba chodili celý život. Mnozí se více bojí covidu než hříchu. A teď nemluvím o tom, že se někteří chrání a proto roději nepřichází. Je v pořádku se chránit. Každý z nás máme jiné zdravotní predispozice, ale je rozdíl chránit se a je rozdíl ztratit zájem o zbor, respektive případně rovnou o Krista.
7:07Chtěl bych to dnešní slovo, milí přátelé, využít a použít jako takové povzbuzení. Chtěl bych potvrdit tu pravdivou informaci, že Bůh je láska. Bůh vždycky byl láska a vždycky bude. Láska nic na tom nezmění ani žádné okolnosti ve smyslu bolesti, trápení, omezení naší svobody či pronásledování. Bůh bude vždycky láskou.
7:37Zároveň však připouštím, že pro mnohé to je a bude zklamání, protože si pod tímto termínem Bůh je láska a Bůh nás miluje, častokrát představují něco úplně jiného, než ve skutečnosti je, než ve skutečnosti znamená. Pojďme si prosím společně otevřít do novozákonního dopisu a poštola Pavla listu Římanům a přečteme společně z 8. kapitoli verše 35 až 39.
8:09Opakuji list Římanům, 8. kapitola od 35. do 39. verše. Poprosím vás, abychom povstali ke čtení tohoto slova. Tam se píše, kdo nás odloučí od Kristovi lásky? Soužení? Nebo úzkost? Pronásledování nebo hlad? Nahota? Nebezpečí nebo meč? Jak je napsáno, celý den jsme pro tebe vydáváni na smrt, pokládají nás za ovce určené na porážku, ale v tom všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.
8:52Jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani mocnosti, ani přítomnost, ani budoucnost, ani moci, ani výšina, ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši našem Pánu. Pane Bože Otčináš, my jsme vděční za úžasnou milost, kterou máme v Pánu Ježíši Kristu.
9:20Děkujeme Ti za to, že můžeme znát a rozumět Evangeliu, děkujeme Ti za to, že můžeme vědět, co jsi pro nás učinil, vykonal na Golgotském kříži, když jsi obětoval sama sebe za naše hříchy. Děkujeme Ti za to, že jsme se mohli pokořit a že jsme mohli přijít k Tobě a že jsi naše srdce naplnil radostí a pokojem, který můžeme zažívat i v této době, v této náročné době.
9:47Děkujeme Ti za společenství Božího lidu dnes ráno, děkujeme Ti za to, že můžeme otevírat Tvé slovo, které nás tak občerstuje a tak Tě prosím, aby si nás potěšoval, pozbuzoval a dával nám dostatek cíly, Abychom mohli překonat toto období, které je neblahé a zároveň ho mohli využít nějakým způsobem pro Tvoji slávu. Věříme tomu, že všechny zlé věci, které přichází, tak Ty můžeš obrátit na dobré.
10:13Tak prosíme, aby jsi se nás používal i v tomto čase. Modlím se ve Tvém synu, v Pánu Ježíši Kristu. Amen. Můžeme se posadit. Tak, měli bratři, milé sestry, jsme přečetli krátký oddíl z listu Římanů. Jak víme, tuto knihu napsal, už jsme to říkali před chvíli, na poštol Pavel. Tedy muž, který byl součástí prvotní církve, o které víme, že byla častokrát v nelehkých situacích. Byla pronásledována, vysmívána a to její působení opravdu nebylo vůbec jednoduché.
10:54A poštol Pavel, evangelista muž víry, který cestoval po Blízkém východě, kázal evangelium, získával učetníky, budoval jejich víru, založil několik zborů, vychovával mnohé starší, bojoval proti falešnému učení, pouzbuzoval věrné ve víře a mnohem další. to všechno nepřišlo tak nějak samo od sebe na stříbrném podnose, ale to všechno bylo výsledkem opravdu oběti, úsilí a především tvrdé, těžké práce,
11:22proti které stál nepřítel a snažil se tuto práci jakolev zmařit. A poštol Pavel, to, co o něm víme, je, že byl vystaven mnohým zkouškám, byl vystaven mnohým soužením, těžkostem, které mimo jiné popisuje například v listu 2. do Korintu, v 11. kapitole, kde opravdu poukazuje na svůj těžký život ve smyslu, co všechno pro evangelium musel podstoupit.
11:53Co všechno je jako božího služebníka potkalo. Jak to byla těžká práce, jak byl několikrát vězněn, jak byl několikrát byt, Jednou dokonce kamenován, třikrát stroskotala s lodí, noc a den strávil na moři, častokrát na cestách, v nebezpečí, ohladu, ožízní, častokrát v postech, v zimě a na hotě. Nebudu to tady všechno vymenovávat, ale to, co chci poukázat, je, že život Apoštola Pavla byl extrémně těžký.
12:23Troufnu si říci, že byl těžší než životy nás všech tady dohromady. A přesto apoštol Pavel píše o boží lásce. Přesto Pavel píše o věrné boží lásce. O lásce, od které nás nemůže nic odloučit. I když nám může připadat náš život náročný, i když nám může připadat těžký, a i když je náš život náročný a těžký, i v těchto chvílích Pavel píše, nic nás nemůže odloučit od Boží lásky.
13:01Když pozorujeme tyto dnešní verše, můžeme konstatovat, že když Pavel hovoří o této neudlučitelné věrné Boží lásce, tak mluví opravdu s osobní zkušenosti. Je to svědectví o Boží dobrotě, která ho doprovází životem. Takže je pro něj mnohem jednodušší překonat ty všemožné nástrahy života, aniž by se od Boha jakkoliv vzdálil, aniž by se od Boha jakkoliv odvrátil.
13:32Víte, vyjádření té věty Bůh je láska neznamená jenom, že Bůh nás miluje, ale že On sám je láska. Láska není jenom jednou z jeho vlastností. ale je přímo jeho přirozeností. Želol je mnoho těch, kteří mluví o boží lásce a přitom jsou boží lásce nahony vzdálení. Boží láska je totiž obecně považována jen za jakousi takovou přívětivou slabost, za takovou dobrotivou schovývalost.
14:08Je snižována na úroveň pouhého takového mdlého sentimentu, který se podobá lidské emoci. A to je zajisté následek takové nízké úrovně duchovnosti, kterou vidíme všude kolem mezi vyznávajícími křesťany. Ale milí přátelé, naše názory ohledně boží lásky my potřebujeme formovat a formulovat božím slovem. A boží slovo nikde neučí, že by v boží lásce se nám měly vyhýbat těžké chvíle a nepříjemná, bolesná období.
14:38Jisté dnešní pasáže, my se mimo jiné můžeme učit, že boží láska neznamená bezstarostný život. Neznamená to život bez trápení a bez bolesti. Boží láska spočívá ve vztahu, který můžeme s Bohem mít. To je ten důsledek boží lásky. Spočívá ve vztahu, který můžeme s Bohem mít. Důsledkem boží lásky je naše živé obecenství s živým Bohem. Důsledkem boží lásky je osobní vztah s všemohoucím Bohem, který jsme důsledkem pádu do hřichů původně ztratili. Ale právě důsledkem boží lásky byl tento vztah obnoven. A své vyvrcholení má tento vztah důsledkem boží lásky na věčnosti.
15:26Jinými slovy, když se bavíme o boží lásce, znovu opakuji, my se nebavíme o prosperitě, my se nebavíme o životě bez starostí, že by se nám mělo všechno dařit, protože jsme věřící, neměla by nás potkat žádná těžkost. Ne, my se bavíme v souvislosti s Boží láskou o tom, že i v těch těžkostech, i v té bolesti, i v těch nemocech, my zažíváme pokoj, my zažíváme radost, zvykoupení, které nám Bůh nabízí skrze svého Syna, Pána Ježíše Krista, a to i v těch situacích, které jsou opravdu těžké.
16:05Kdybychom se podívali do předchozího kontextu, toho dnešního textu, četli bychom tam ve 28. verši následující. Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí. Písmo říká všechny věci, tedy dohromady, spolu. a když všechny, tak tedy i ty dobré, ale i ty bolestivé. Víte, bratři a sestry, mili přátelé, ty, které Pán Bůh k sobě povolal, těm, kterým otevřel srdce, k těm, ke kterým vstoupil do jejich života a ospravedlnil je, o nich je ta dnešní pasáž. A ty, tam se píše, připodobnil k obrazu svého syna.
16:57a o synu, tedy o pánu Ježíši Kristu, my víme mimo jiné, že ho Bůh Otec miloval nadevše, že? Bůh Otec miloval syna nadevše a přesto, verš 32, on neušetřil, neušetřil vlastního syna, ale za nás, za všecky ho vydal. Bratři a sestry, Ježíš Kristus, milován otcem, snášel utrpení. Ježíš Kristus, milován otcem, trpěl, protože byl zbičován, ukřižován a přesto v otcově lásce.
17:41Někdo by mohl říci, Bůh nemohl milovat svého syna, když toto dovolil. Kdo by dovolil něco tak strašného? To přece nemůže být milující osoba. Ale my víme, že jenom díky tomuto opravdu strašnému činu, vykonanému na Kristu, který Bůh dovolil, jsme my porušení lidé zachráněni, neboť Bůh zaplatil tuto dokonalou oběť, abychom my mohli žít.
18:08Bůh ze své lásky dovolil, aby jeho syn trpěl kvůli vyššímu dobru, kvůli nám. Jen díky Kristově dokonalé oběti nám může být skrze pokání a důvěru Bohu odpuštěno. Bratři a sestry Boží láska sleduje vyšší cíl než nějakou pohodu a prosperitu v tomto životě. Bůh dopustil, aby jeho milovaný syn trpěl, nebo těho zamýšleným plánem bylo smířit člověka s Bohem.
18:40A v tom je láska. V tom je láska. Ne, že my jsme se zamilovali Boha, ale že On miloval nás a poslal svého syna jako oběd smíření za naše hříchy. To známe, že? První list Janův, čtvrtá kapitola, desátý verš. Mili přátelé, Kristův kříž je největším projevem boží lásky. Kristův kříž, jakkoliv byl ohavný, byl z boží lásky vyšším dobrem a Bůh se v něm oslavěl.
19:09Jinými slovy, Bůh Otec byl oslaven skrze utrpení svého syna Ježíše Krista na Golgotském kříži. Jak jsme četli ještě jednou, on neušetřil vlastního syna, ale za nás se všetky ho vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všechno? A také ten verš 28, víme, že těm, kteří milují Boha všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí.
19:38Milí přátelé, utrpení Ježíše Krista je následek lidského hříchu. Nicméně Bůh bere i toto utrpení a používá si ho pro svoji slávu. A tak se nabízí otázka, co myslíte, je možné, aby i dnešní křesťané, dnešní následovníci Pána Ježíše Krista oslavili Boha skrze utrpení? Nejenom, že to je možné, ale řekl bych, že to snad nejde ani jinak.
20:12Pokud jste před chvílí dávali pozor, tak jsem říkal, že ty, které k sobě Bůh povolal, ty připodobnil k obrazu svého syna. až 29. A tento fakt se dá mimo jiné vysvětlit i tak, že ti, kteří Bohu patří, ti, kteří napodobují Páno Ježíše Kresta se všim všudy, tak nejdříve ho sledují, pozorují a potom se snaží žít tak, jako žil on. Snaží se odrážet jeho charakter, jeho svatý život. A pravda je taková, že stejně jako se nevyhybali těžkosti našemu Pánu, stejně tak se nevyhybají tyto těžkosti ani nám.
20:50i když jsme jeho věrnými následovníky. Nemůžeme říct si, proč nás potkalo to a to, když vlastně tak strašně milujeme Boha. Nemůžeme být překvapení, že do našeho života přichází i bolesti a trápení, i když po celý život usilujeme naplnit Boží zákon. Jsme věrní. Těžký život s bolestnými událostmi neznamená, že by nás Bůh přestal milovat. Bůh nepřestal milovat ani Pána Ježíše Krista.
21:22že to bylo pro Ježíše těžké, o tom se vůbec nemusíme bavit, ale Bůh to všechno na svém milovaném dopustil, protože měl vyšší cíl. Cíl, který ho v konečném důsledku, ačkoliv to v tu chvíli ani ho nejbližší neviděli, tak v konečném důsledku ho oslavil více, než kdyby Krista před křížem uchránil.
22:05A podobné je to s těmi, kteří Bohu patří a kteří jsou jeho tenkrát, ale i dnes. Těžkosti, trápení a bolest, které do našich životů přichází, nejsou důkazem ztráty Boží lásky. Naopak, právě v těchto situacích se boží láska projevuje v tom, že ačkoliv může být život jakkoliv těžký, tak díky vztahu s našim pánem my můžeme zažívat pokoj. Díky vztahu s našim pánem můžeme zažívat radost. Nemusíme se bát, nemusíme se strachovat. Ano, můžeme být zarmoucení pro mnohé věci, ale přesto se v Kristu radovat, neboť v něm jsme získali více než toho, čeho jsme.
22:48Jsme hodni. A tak i kdyby všechno kolem nás padalo, i kdyby protál je lockdown, já nevím, nejak dlouho, teď to plánujeme na tři týdny, ale to může být jenom zase takový trik, aby jsme se nějakým způsobem nehroutili a všechny ty demonstrace a tohle, aby se tomu předešlo. Doví, jak dlouho to může být. I kdyby nás spotkalo neštěstí v podobě nemoci nebo jiné, naše naděje, měli přátelé, je upnuta v něm, je upnuta v Kristu. Jeho láska nám vydobila spasení. Jeho obětí jsme získali vše, získali jsme věčný život s ním, s Bohem, našim pánem. A to je opravdu záblesk boží geniality a dobroty.
23:37Díky Boží lásce my můžeme být zachránění, díky Boží lásce se můžeme v Kristu stát příjemci Boží dobroty. Proč? Protože Bůh miloval svět. Protože poslal svého syna. A každý, kdo přijal jeho syna, je také Bohem milován. A protože je Bohem milován, nehrozí mu ne žádné utrpení, ne žádná nemoc, ne žádná bolest a tak dále, ale nehrozí mu žádné odsouzení.
24:08A to je ta skutečná radost. To je ten skutečný pokoj. Protože takovou milost si nikdo z nás nezaslouží. Náš hřích nám nedovoluje se jakkoliv přiblížit k Bohu. Je to jenom boží láska, která nám pomáhá, která nás sama k sobě přitahuje. A tak s touto vděčností v srdci my můžeme ve víře zvládnout opravdu a překonat jakkoliv náročnou situaci.
24:42Jak říká písmo, nepotká nás zkouška, kterou bychom nebyli schopni zvládnout. Není to nádherné zaslíbení? Je to úžasné zaslíbení. A poštel Pavel, který napsal list Římanům. Říkali jsme si, co všechno ho v životě potkalo. A víte, jedna z těch věcí byla, že byl několikrát vězněn, že známe to. A když Pavel seděl například v Římském vězení poprvé, tak on nezahálel, ale my víme, že on psal dopisy efeským, filipským, koloským, filemonovi.
25:16a nevím jak vy, ale já mám rád ten list filipským, protože apoštol Pavel tam popisuje tu svoji nelichotivou situaci, kdy je vězněn, ale přitom vůbec nevidíte, že by si i přesto všechno, co ho potkalo, že by si na něco stěžoval. Nevidíte, že by ochabla jeho víra. Nepozorujeme, že by spekuloval nad tím, jestli ho má pán Bůh rád, když dopustil takovouto nepříjemnost.
25:43Nepříjemnost. Ne, Pavlova víra je horlivá. Když čteme ten dopis, tak vnímáme, jak na nás vyzařuje ten jeho zápal pro Krista, jak si na nic nestěžuje, ale chválí Boha, uctívá a pouzbuzuje jiné bratry a sestry ve víře, aby pomatovali na Kristův příklad. Pavel sedí ve vězení a raduje se. Proč se může Pavel radovat i v takovéto situaci nepříjemné?
26:14protože ví, že Bůh si jeho utrpení používá ke své slávě. Jeho věznění, totiž, jak bychom mohli číst v tom dopise, bylo ku prospěchu Evangelia. Jeho pouta pro Krista se totiž staly známými v celé císařské gardě i všem ostatním. A mnozí bratři, když viděli Pavlovu neochvějnou víru v té jeho těžké době a situaci, ve které se nacházel,
26:38tak byl ještě odvážnější ke sdílení božího slova beze strachu. A to je úžasný příklad. Víte, bratři a sestry Ďáblův plán bylo Pavla zničit. Pavel byl evangelista a bylo to kvůli Kristu, že se dostal do vězení. Myslím si, že Ďábel si musel mnout ruce, když se tento boží muž dostal pod zámek, takže už nemohl zasévat.
27:04Opřímně nevím, či si to dokážeme představit, jak moc těžká situace to pro Pavla opravdu byla Byl ve vězení, byl odříznut od svobody, odříznut od přátel, odříznut od církve, od společenství bratři a sester Od společného uctívání, od společného čtení, studia Ta naše situace omezeného pohybu při lockdownu a podobně je oproti tomu naprosté nic
27:28A přesto ty reakce na dnešní situaci jsou v církvi opravdu různé Ty obavy z toho, že se už neotevře, protože lidi zůstanou doma bez Krista, jsou opodstatněné. Vidíme rozpolcená a na tuto situaci názorově opravdu rozdělená schromáždění. Vidíme zklamané lidi, ztrápené lidi, některé znuděné, protože nedostávají to, co se normálně na bohoslužbách děje.
27:57A pokud se mám něco dělat, tak se mnohým nechce, všechno je problém, není to ono a podobně. Ale když se díváme na Pavla, ten je úplně jiný, ten na mysli neklesal. Dňábel jej chtěl podobně možná jako nás znechutit, chtěl jej otrávit, případně naplnit strachem nebo depresí, tedy vést ho k takovému sebezničení, intelektuálnímu i psychickému, tělesnému, vydeptat ho, nabourat jeho víru, otupit jej, odradit, ale opak byl pravdou.
28:29Pavel se jednak radoval, protože ho z boží lásky potkala nezasloužená milost, když mu byly odpuštěny hříchy, ale také radoval se, protože Bůh ve své moci vzal to Pavlovu utrpení ve vězení a skrze jeho svědectví obrátil lidi, ke kterým by se za jiných okolností, pravětě podobně, evangelium možná nikdy nedostala na císařský dvůr.
28:51Jinými slovy, Pavel neměl žádný důvod se trápit nebo si jakkoliv stěžovat. Těžkosti jeho života jej nijak neovlivnili ve smyslu, že by měl zvolnit v práci, že by měl zvolnit na tom božím díle ve vztahu k Bohu nebo ke svým blížním. Ani náhodou. Vidíme, přátelé, ten Pavlu v postoj? Nejdůležitější pro Pavla nejsou jeho vlastní touhy, jeho vlastní pohodlí a představy, ale boží sláva.
29:29A blahodruhých, kterých si cení více než sama sebe. To z toho listu Filipským na nás vyloženě sáhla. A to je určitý princip, který nás tento příklad učí. Více než těžkosti, kterými procházíme, se můžeme ptát milujícího Boha, jak danou situaci, do které jsme se dostali, i my jako církev dneska v 21. století na celém světě, jak danou situaci můžeme využít pro boží slávu.
29:57Jak může být Bůh vyvýšen ve všem tom, co nás spotkává za jakýchkoliv okolností? Já jsem nerávno četl jednu z těch knih, kterou tady Martin na začátku prezentoval, protože jsme ji vydali, knihu Utočiště. A to je opravdu úžasná kniha, která několik let nebyla na českém trhu a jsem vděčný za ní, že ji máme, Protože je to opravdu povzbuzující a obohacující text, který je skutečnou reálnou situací, která se stala.
30:36Vy, kteří z té možná staršího věku, taky znáte, protože je to opravdu taková klasika. Já možná jenom krátce předestřil, je to vlastně o takové rodině, zbožné rodině, bohabojné rodině, kdy hlavní postavy tvoří Kasper, otec. Je to vlastně příběh z Holandska. Otec se jmenuje Kasper, má dvě dcery, Betsy a Kory. Vy, když pročítáte od začátku tu knihu, tak vidíte, jak oni opravdu žijou s Bohem, jak jsou zaměření na Boha.
31:11Kasper je opravdu obrovským příkladem posvěcení zbožného muže. On dělá takové domácí bohoslužby, biblické hodiny u sebe v obýváku, zvou lidi k sobě, jsou pohostiní, korý se věnuje postiženým dětem, becí je opravdu taková domácí hospodině, která obsluhuje, která je taková vřela a tak dále. A ten příběh se odehrává někdy před a během druhé světové války. Samozřejmě víme, že v té době nacisti táhli proti židům,
31:46zejména proti Židům. A protože Žida byli rozprostřeni po celém světě, tak když nastala tato situace, tak tato zbožná rodina, která opravdu vnímala potřeby druhých více než svoje potřeby, tak se rozhodla, že začne chránit tyto Židy. A když u nich jednou zazvonil někdo, jestli by jim nepomohli, tak oni ho schovali u sebe doma.
32:10a čím to asi to bylo taková složitější, tak potřebovali vytvořit takovou tajnou komoru, tajnou místnost, takové útočiště pro tyto lidi ve svém domě, tak opravdu nenápadným způsobem v jednom z pokoju postavili takovou příčku, do které se lezlo skrze skřín, takovou spodní policií a tam oni přechovávali židy. V jednu chvíli jich tam měli dokonce dvanáct.
32:34a to si dokážete představit, že to opravdu nebylo jednoduché, utajit a ututlat, že u nich v domě přibývají další lidé, protože starat se o 12 lidí, představte si, kolik musíte domů nosit jídla, nákupu, věcí, a tenkrát jídlo bylo na příděli, na lístky, to znamená, oni museli spolupracovat s dalšími lidmi, v podstatě Kory byla takovou hlavou, takového odboje, kdy opravdu spolupracovali s dalšími lidmi,
33:04a snažili se hledat příležitosti, jak sloužit dalším a dalším lidem, nejenom těm, které měli sami doma, ale hledat i pro ně místo, různě přesouvat a tak dále. Oni nebyli pořád zavření v té malé místnosti, která neměla ani metro, oni bydlili v celém domě, ale když vnímali nějaké nebezpečí nebo cokoliv, tak měli tlačítko, dole oni měli hodinářství, které když zmáčkli, tak byl poplach a teď se všichni sebíhali do té místnosti, aby se schovali.
33:29a samozřejmě, jak už jsem říkal, ono to není úplně jednoduché nebo nebylo to jednoduché ututlat nebo utajit takovouhle velkou akci a tak se to dříve nebo později profláklo a vlastně tím, že se starali takhle, jako dávali v šanc svůj život, pomáhali jiným, tak je samotné to, je to vlastně přineslo do takového neštěstí, kdy byli odvedeni do Schwenningenu, Vuktu a Ravensbrucku,
33:58nejdřív takové vězení, pracovní tábor a nakonec koncentrační tábor. A to, jak to vypadalo na těchto místech, to byla opravdu hrůza. Byly tam otřesné podmínky, ale všude tam, kam se dostali, ať už Kasper, Betsy, Kory, tak všude tam mohli lidé častokrát v zuboženém stavu připraveni na smrt slyšet o boží lásce. mohli slyšet o jeho milosti, mohli slyšet o Kristu a jeho zástupné oběti.
34:32Bůh si použil tuto situaci takovým způsobem, že všude na těchto místech, díky této vlastně věrné zbožné rodině, tak mohli lidé činit pokání, mohli odevzdat svůj život spasitel. Je to podobně, jako když Pavel se dostal na místo, kam se jinak Evangelium možná vůbec nedostalo. Stejným způsobem se Evangelium tady dostalo do těch pracovních táborů, do toho vězení a do toho koncentračního tábora.
34:56A víte, Kasper a Becí se už domů nikdy nevrátili. Oni zemřeli v těchto nelidských podmínkách ve vězení, respektive v koncentračním táboře. Ale kdybyste si vzali tu knihu a pozorovali opravdu jejich charaktery, právě oni dva byli v Kristu zakotvení tak nějak nejhlouběji. Oni byli obrovským vzorem a příkladem, jak pro Korý, ale i pro mnohé další, kteří s nimi zažívali tyto těžkosti.
35:29I v těch nejsložitějších situacích je patrné, jak z těchto dvou vyzařuje opravdu pokoj, dobrota a hlavně vnímáte, jak oslava Boha a blaho druhých je pro ně přednější. a daří se jim to naplňovat v jejich osobním životě. Proč? Protože oni vědí, že ať se stane cokoliv, tak oni se spolehají na hospodina. Bůh je jejich záštita. Bůh je jejich útočiště. Víte, ono tak vypadá, že možná útočiště se ta kniha jmenuje proto,
36:02protože tam mají tu malou místnost, kam se schovávají ti Židé. Pro ty Židy útočiště je tou místností, ale to skutečné útočiště je v Pánu Ježíši Kristu. a celá tato rodina, toto útočiště může v Kristu prožívat. Ty nelidské podmínky, ve kterých se ze dne na den objevily, byly otřesné, ale oni věděli, že ať se stane cokoliv,
36:26nic je nemůže odloučit od Boží lásky. A proto zůstávali ve své víře stát pevně. Neklesali nemysly, byli věrní a vytrvalí. Společně s apoštolem Pavlem by mohli prohlásit, že život je pro ně Kristus, ale smrt je pro ně zisk. Přesně tak totiž jejich život vypadal. Dělali všechno proto, aby jiné pro Ježíše získali a neohlíželi se přitom na nepříjemné okolnosti, které je potkali.
37:02Nakonec se jejich snaha, to oslavení Krista, opravdu zvrtla k tomu, že je to stálo, jejich vlastní život. Ale my víme, tak jak to říká písmo a tak jak si to i oni sami uvědomovali, že tím opravdu nemohli vůbec nic ztratit. Naopak, jen získat. Na jejich životě se totiž plně naplnil verš z Matouše 10.39, kde se píše, kdo nalezne svou duši, ztratí ji. A kdo ztratí svou duši kvůli mě, nalezne ji.
37:36Tak je to opravdu velice povzguzující příběh, já bych vám ho doporučil a řekl bych opravdu, že v těch dnešních dnech o to víc. Protože když člověk čte tento příběh, tak si uvědomí, že ta doba, ve které my žijeme, vlastně není vůbec tak těžká a náročná a strašná, jak by se nám mohlo jevit. Ale víte, i kdyby byla, i kdyby ta doba byla opravdu otřesná, tak my nemusíme malomyslnět.
38:11Naopak můžeme svůj zrak ještě více upnout na našeho pána. Pokud jsme ho v minulosti přijali, tak ta jeho láska nás neopouští. Přesto však se nabízí otázka, jak vypadá náš život s Bohem v této době. Daří se nám žít pro jeho slávu i doma, za zavřenými dveřmi, někde u internetu? Daří se nám žít náš život pro boží slávu v kontextu Krista, v kontextu Apoštola Pavla, v kontextu ten bům u víc rodiny a mnohých dalších věrných?
38:51Jak si vedeme v této době, která jako blesk z čistého nebe změnila naše zaběhnuté pořádky, naši tradici? Kde stojíme před Bohem, když procházíme tímto obdobím? Jsme Bohu blíž? Donutilo nás to spolehat se více na něj? Jak vypadá naše víra? Jak vypadá naše zaměření na Krista? Jak vypadá náš osobní čas s Bohem? Vnímáme Boží lásku i v této době? Vnímáme Jeho dobrotu, která se projevila v našem životě? Vede nás Bůh k tomu, abychom nepropadali stresu,
39:28Abychom nepropadali různým depresím, anebo necháváme toho zlého, aby nám podrýval naši víru, aby nás znechutěl, aby jsme byli otráveni před Bohem. Víte, bratři a sestry, když se budeme bavit v této nesnadné době, když se budeme bavit o tom, že chceme obstát a budeme se snažit žít z vlastních sil, tak vězte, že neobstojíme.
40:01Bude to pro nás mnohem náročnější. Ale když budeme žít v Kristu z moci Ducha Svatého, tak to půjde všechno mnohem lépe. Ano, můžeme říct si, ta dnešní doba není jednoduchá. Ale o to víc bychom měli mít oči otevřené a přemýšlet, jak se Bůh může v našich životech oslavit. Jak můžeme upřednostnit jeho slávu a věčné blaho druhých před svým pohodlým a tělesně příjemnými představami.
40:34Pokud jsme vydali svůj život Bohu, pokud jej milujeme a toužíme žít podle jeho příkladu, pokud vyznáváme své hřichy a naší touhou je Boha oslavit na vlastním těle, tak se nemusíme ničeho bát. Jeho milost je neovlivnitelná. Od jeho lásky, jak jsme četli, o Apoštola Pavla, nás nemůže odloučit nic. Nemusíme se strachovat, nemusíme se nechat zahnat do obav a úzkostí. Já neříkám, že nemůžeme prožívat úzkost,
41:03ale říkám, že úzkost nebo jakékoliv jiné soužení si náš Bůh může mimo jiné použit k dobrému a obrátit je k tomu, Aby nás zbudoval, aby sám sebe oslavil. My známe ty verše z Římanům 5, 3 až 5, kde se píše a ne jen to. Chlubíme se také svými souženími. Neboť víme, že soužení působí vytrvalost. Vytrvalost osvědčenost a osvědčenost naději.
41:27A naděje nezahambuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích zkaze Ducha Slatého, který nám byl dán. Protože se tedy i přes náročné období, na které nejsme zvyklí, my se nemusíme hroutit, protože pokud patříme Kristu, Boží láska přebývá v našich srdcích. A jak jsem již dnes řekl, Kristus sám ze své podstaty je tou láskou. Vítej, když jsem se původně chystal na toto kázání, tak moje představa na začátku byla,
42:05Že si připravím nejen tak výkladové kázání, jako spíše takové tématické, povzbudivé a pomenuji ho něco ve smyslu čtyři důvody k optimizmu v této složité náročné době. Úplně mi to nevyšlo, nakonec to vylezlo něco jiného, nicméně věřím tomu a jsem přesvědčený, že těch důvodů k optimizmu i v té dnešní době my máme mnohem více než nějaké čtyři.
42:30Přemýšlím o tom tak. Na základě božího slova my víme, že pokud Bůh v nás pracuje, protože mu patříme, a to poznáme mimo jiné podle toho, že nás duch svatý usvědčuje z našich hříchů, vede nás k pokání, odpuštění druhým, vede nás k následování Krista a podobně, tak i kdyby přišlo pro následování, i kdybychom neměli co jíst,
42:56I kdybychom neměli co na sebe, i kdybychom byli ve vážném nebezpečí, nebo nám dokonce někdo vyhrožoval smrtí. To všechno jsou ty verše z toho dnešního textu. Přesto všechno, podobně jaká poštol Pavel, můžeme zažívat boží pokoj, protože patříme Kristu. A tedy jsme držiteli toho nejdůležitějšího, jeho lásky, boží lásky.
43:21A tedy v takovém případě můžeme přemýšlet, ne proč nás spotkalo to či ono, proč nás spotkali tyto těžké věci, ale můžeme přemýšlet v tom smyslu a v tom duchu, jak si Bůh může tuto situaci v mém životě použít pro svoji slávu. Jak? Možná, že přijdeme na to, že tím chce Bůh formovat náš křestenský charakter. Možná, že naše mysl už tak nějak spohodlnila v tom světě, kdy jsme přicházeli do schromáždění a tak už se nám to stalo takovým koloritem, tradicí, bezmyšlenkovětou dobou, uctíváním a tak dále. Možná, že Bůh chce nějakým způsobem v této těžké době formovat náš charakter.
44:08Možná, že nás chce Bůh přiblížit více k němu, abychom byli více závislí na něm. Podobně jako ve starém zákoně, když Bůh nežehnal izraelskému lidu, ale naopak je vydal do zajetí, nebo jim odepřel rosu, déšť, sklyzeň a podobně, mělo je to vždycky něco naučit. Měli je to zaměřit na Boha, měli upřít zrak ke svému pánu, měli se pokořit, měli si vzít k srdci své cesty, měli se přimknout více k všemohoucímu, navrátit se k němu, přestat se spolehat sama na sebe a začít se spolehat a důvěřovat jedině a pouze na všemohoucího Boha.
44:49Měli bratře a milá sestro, možná, že něco z toho se týká i tebe, mně, nás. Možná, že současnou situaci máme právě využít na to, aby jsme se už konečně přestali spolehat sami na sebe a na své schopnosti, na svoji moudrost, na svoji sílu, ale upnuli se plně k Bohu. Mnozí z nás, možná všichni, jsme ze dne na den přišli o své jistoty. Přišli jsme o své zályby, o své koníčky, o různé činnosti, které jsme předtím dělali.
45:29Jsou zavřené obchody, jsou zavřené tělocvičny, kina, divadla, muzea, restaurace, stadiony a já nevím co. My neděláme spoustu věcí, které jsme před rokem dělali, které byly přirozenou součástí našeho života, které nám zabíraly náš čas. Dnes jsme mnohem více doma, v mnohem jsme omezení a přesto se musím přiznat, že docela často slyším větu z úst svých blížních a blízkých.
45:56Nemám čas. Zkoumujeme své srdce. A hledejme příležitosti, jak si ten čas najít. Jak si najít čas, abychom i v této nesnadné době budovali svůj život s Bohem v Kristu. Jak nechat tu boží lásku v nás, aby nás k sobě přiblížila. Víte, opravdu ta covid doba je neštěstí, to asi všichni tak vnímáme, ale v mnohém se nám tato covid doba může stát ožehnáním.
46:36Zastavila nás a dává nám příležitosti změnit ve svém životě věci, o kterých jsme dříve třeba i uvažovali, ale nebyli jsme schopni se k tomu odhodlat. Protože jsme na to nenašli v tom všem schonu a v té veškeré nabídce, kterou tento svět nám dával, tak jsme tam prostě nenašli čas. My můžeme dneska, kde nás Bůh zastavil, možná více věnovat času Bibli, můžeme věnovat více času modlitbám, možná, že konečně budeme mít čas na čtení křesťanských knih.
47:13Jako tenkrát to nešlo, pořád se dalo něco dělat, pořád jsme mohli někde chodit, dneska jsme doma, tak čtěme křesťanské knihy. můžeme trávit mnohem více kvalitního času s rodinou, investovat do rodinných bohoslužeb, budovat víru těch nejbližších, které máme doma a podobně. Druhá věc, o které můžeme přemýšlet, proč nás spotkali tyto těžkosti a jak si je Bůh může použít pro svoji slávu, je ve smyslu hledání příležitostí, jak můžeme být šiřiteli Boží lásky, kterou jsme obdrželi v Kristu ve vztahu s druhými.
47:48Jinými slovy, jak kázat Evangelium a ukazovat na svém životě Krista nevěřícím v této hledající době. Jedna z takových věcí je, že nás to donutilo se přesunout na internet. Neříkám, že to by měl být náš hlavní záběr, ale nevím jak vy, ale my jsme se museli učit nové věci a to je určitě dobré, protože mnoho lidí dneska z domova nevěřících přichází a slyší Evangelium tímto způsobem.
48:20Ale samozřejmě my musíme hledat i jiné příležitosti, jak zvěstovat Evangelium. Ve svém okolí, v ulici, nevím, možná i v zaměstnání, kam chodíme, kdy lidé úplně jinak přemýšlí. Nevím, jestli jste to zpozorovali, lidé přemýšlí jinak než před rokem. Kladou si otázku, proč se toto všechno děje, co se děje s tímto světem.
48:44Ještě když jsem byl někdy v září u holiče, u kadeřníka, už to je docela dávno, od té doby už jsem musel použít to některé sestry u nás ve sboru, ale tam ta kadeřnice vyloženě říkala, co se to děje s tímto světem? Bylo vidět, že se lidé zamýšlí, my potřebujeme využívat tyto příležitosti, my víme, že ten svět už byl takový apatický, odměřený, na jakékoliv slovo, když jsme se k ním přiznali, že my jsme křesťané, tak najednou jste viděli, že zhusl vzduch, dneska je to mož
49:14Samozřejmě on se to housne i tak, ale jsou lidé, kteří se zamýšlí. To znamená, potřebujeme přemýšlet, jakým způsobem můžeme předávat evangelium. A opravdu tento bod se netýká jenom kazatelů. Je to pro nás, pro všechny, kteří patříme Kristu. Nejenom Kasper, Betsy a Kory jsou toho zářeným příkladem, jakým způsobem se Bůh oslavil na jejich životě, když předávali evangelium. Můžeme podobně jako oni hledat nejrůznější příležitosti a cesty.
49:42Jak sdílet Krista a budovat církev opravdu i v těch nelehkých dobách. Můžeme podobně jako oni nemyslet jenom na sebe, ale vnímat blahodruhých. Na zvěstování Evangelia se nevztahuje žádný zákaz. Jako nikdo vám nemůže zakázat zvěstovat Evangelium. Nebo takhle, může vám to zakázat. Otázka je, jakým způsobem se k tomu my postavíme.
50:09Podobně to vidím i s uctíváním a zpíváním, nevím jak vy, ale nikdo mi nemůže zakázat uctívat hospodina tím, že zakáže zpěv. V podstatě jsou asi jenom dva postoje, které k tomu můžeme zaujmout. A co se týká tady k těm nařízením, aha, tak vlastně situace je taková, jaká je, nedá se nic dělat, nebo opravdu vezmeme tuto příležitost jako výzvu,
50:34odložíme naši nějakou lidskou tělesnost a využijeme příležitosti, kdy lidé, kteří neznají Krista, jsou v panice, jsou v strachu a jsou v osamělosti či depresích a nabídneme jim boží lásku, kterou jsme sami mohli poznat. Ten boží pokoj a tu radost v Pánu Ježíši Kristu, kterou můžeme zažívat. Víte, mnohokrát jsem slyšel mluvit starší generaci a množství z vás byste mi to potvrdili.
51:04jak probíhaly evangelizace za komunismu. To bylo taky zakázané v době, kdy se nesmělo v podstatě organizovat různé evangelizační akce, platila různá omezení pod hrozbou trestu, se zakazovaly konference, tábory a tak dále. A přesto však, ačkoliv církev byla svým způsobem pod pokličkou, tak my víme, že Bůh ovlažil tuto dobu, ovlažil tuto církev a žehnal jí, takže se dneska může vzpomínat na tajné konference, na vstětíně, může se vzpomínat na tajné tábory na Janově a podobně.
51:43a já věřím tomu, že bychom se měli jako boží lid opravdu vzchopit také i v dnešní době a přemýšlet nad tím, jak v té dnešní době šířit evangelium ve sohledu na okolnosti. Nesnad proto, aby se v dalších generacích mělo o čem mluvit, aby se mělo na co vzpomínat, ale proto, aby lidé byli zachráněni a aby nemuseli věčnost trávit v zahynutí.
52:08Bojíme se, že nás odmítnou lidé i v té dnešní době, tak to se nebojte, odmítnou. Na druhou stranu ta jistota, naděje, pevná vůle a radost, kterou v boží lásce můžeme oplývat, může opravdu nejednomu člověku navrtat brouka do hlavy a přivézt ho k našemu pánu a spasiteli. Otázka je, jestli tuto naděj a jestli tento pokoj, pevnou vůli a radost máme, jestli ji prožíváme
52:43Pokud ne, věřím tomu, že o ní můžeme požádat, můžeme o ní požádat našeho Boha, můžeme se sklonit a pokořit před ním a poprosit jej, aby vstoupil do našeho života, aby nás naplnil svatým duchem Můžeme mu vyjádřit vděčnost za jeho syna, který zemřel za naše hřichy a požádat ho, aby nám pomohl nehřešit, aby nám pomohl usilovat o svatost, o čistotu a život hodný Evangelia, následovat a napodbovat jeho příklad v dobách těžkých i zlých.
53:16protože jenom když toto učiníme, tak jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani anděle, ani mocnosti, ani přítomnost, ani budoucnost, ani moci, ani výšená, ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. Tak kež jsme, milí přátelé, bratři a sestry, opravdu schopní dokonale výtězit skrze toho, který si nás zamiloval. Neboť On, Bůh, je láska.
53:53Chtěl bych na závěr přečíst text z prvního listu Janova, ze čtvrté kapitoly, verše 16 až 19, kde se píše, je to v duchu toho dnešního tématu, Bůh je láska. A kdo zůstává v lásce, zůstává Bohu v Bohu a Bůh v něm. V tom dosáhla láska při nás cíle, že máme naprostou důvěru pro den soudu. Neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání. Vždyť strach působí muka. A kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.
54:31My milujeme, neboť On první miloval nás. A ještě potom jeden text, Apoštola Pavla s první korenským, 1558, Tak tedy moji milovaní, bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v pánově díle, v jedouce, že vaše námaha není v pánu zbytečná. Amen.