Příchod Pána - trpělivost a vytrvalost | Čtvrtek 2/3
Výraz Pán je v přepisu na 34 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Žalm 92Jan 3Filipským 1Filipským 21. Janův 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Tak, teď si můžete nalistovat pátok kapitolu, Jakub pět a budu číst od sedmého verše. A tam Jakub říká, buďte tedy trpěliví, bratři, až to pánova příhodu. Hle, rolník očekává vzácný plot země, trpělivě na něj čeká, až se mu dostane podzimného a jálního deště.
0:38Buďte i vy trpěliví a upevněte svá srdce, protože pánův příchod se přiblížil. Nenaříkejte, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzení. Hle, souce stojí před dvěřmi. Za vzor v snášení zlého a trpělivosti si, bratři, vesmíjete proroky, kteří mluvili v pánově jménu. A hle, blahoslavím ti, kteří vytrvali. Slyšeli jste o jobově vytrvalosti a viděli jste, jaký konec mu pán připravil, nebo tý pán je velmi soucitný a milostivý.
1:20My taky když mluvíme o tom příchodu našeho pána, o tom, že brzo přijede, jak je tady napisáno, že už stojí před dvěřmi, tak musíme my trochu namyslit to, co jsme si právě řekli. by bychom možná někdy mysleli, no tak přede dvěřmi, pán přijede hned a jako to řekl před dvěma tisíci lety, tak to není hned, to není chvíli, to není před dvěřmi, dva tisíce let, no ale pán se dívá na ten čas trochu jinak, než mi, dva tisíce let v srovnání z věčnosti není nic, tak opravdu matematicky to není nic.
2:05Tak je to mí než chvíle, to je úplně mí než pára, která smizí, to je hned. Ale pro nás to trvá dlouho a potřebujeme proto trpělivost. Tak to je to, co pán po nás chce, abychom trpělivě čekali na něho. To slovo trpělivost, když se tak díváme v písmu, většinou, kde máme napsáno slovo trpělivost, je ve vztahu ke jiným lidem.
2:42My možná myslíme většinou na nějakou frontu u pokladny a teď člověk má být trpělivý, nebo když jde k lékaři a čeká teď v čekání, tak teď potřebuje trpělivost. Ale to slovo opravdu je o tom, byt trpělivý z lítmi. Jenom mimochodem, když já mluvím o trpělivosti, tak v podstatě bych ani o tom moc neměl mluvit, protože já nemám trpělivost.
3:15Tak já jsem ušel několikrát k lékaři a když jsem viděl, kolik lidí tam je v čekání, tak byl jsem v tom okamžiku tak zázračně uzdraven. Já jsem šel domů a řekl jsem si, uvidíme, jestli zítra to nebude lepší takhle Ale tady to je právě jiná trpělivost, opravdu ta trpělivost se nevztahuje na to, že někdo čeká v čekání nebo u pokladny
3:48Hlavně to slovo trpělivost, podstatné jméno, tak se vztahuje na lidi. První tezalonickým 5.14, jenom jako jeden takový příklad, tam je napsáno Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, potěšujte málomyslné, ujměte se slabých, mějte trpělivost se všemi. a většinou to slovo myslí být trpělivý s lidmi. Lidé se tak rychle nemění, jak si to přejeme.
4:25Budte trpělivý se svými dětmi nebo s manželem, nebo s manželkou, nebo i s bratrem a s sestrou. a já jsem, když jsem začal se i trochu lidem věnovat a když jsme se sházeli s jedným člověkem, vzpomínám si ještě na začátku, tak jsem mu řekl, co by možná dělal i jinak a potom jsme se zase sešli a já jsem řekl, no ale ty to neděláš jinak, já jsem ti to řekl, že máš studia takhle.
5:04to je ten předpoklad, my to jedno řekneme a ten člověk to tak hned dělá. A my to tak děláme, Bůh nám to říká, my to hned děláme, tak chce to čas. Ten růst, jestli to je sebeovládání, cokoliv chce čas. A my potřebuje být s lidmi trpělivý, tak rychle to nejde. Ale tady je to opravdu něco jiného. Tady je to, Bůh je trpělivý s námi, s lidmi, a proto On ještě nepřišel. Proč Pán ještě nepřišel? Protože On je trpělivý.
5:442. list Petru v 3. 9, tam je to napsáno, pár neotáli spilnic zaslíbení, jak si to někteři vykladají, nebož má s námi trpělivost, zase trpělivost s lidmi. Bůh je trpělivý s námi, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce aby všichni dospěli k pokláni. Jo a teď ta výzva Jakoba je taková,
6:17protože pán je trpělivý s vámi, tak teď budte vy trpěliví v tom čekání na pána. On ještě nepřišel a trvá to podle vás dlouho, protože on je takový trpělivý s lidmi. chce, aby všichni ještě uvěřili. A my teď máme čekat i na něho. Být trpělivý. A když jsem o tom trochu musel přemýšlet, tak jsem přemýšlel o tom, jestli vůbec potřebují trpělivost v tom čekání na pána.
6:56Protože trpělivost, tak a teď ne ta fronta je upokladný, ale v podstatě ta trpělivost jinak je, protože se už něco nemůžeme dočkat. Něco se nemůžeme dočkat. Děti jsou netrpěliví před Vánocemi, nebo když jsou narození, tak nemůže se to už dočkat. A teď jim možná řekneme, buď trpělivý, protože tak se už na něco těší.
7:25a já jsem přemýšlel, jestli s tím vůbec mám problém, s toho trpělivosti, včekány na pána, jestli mi to vůbec někdo musí říct, buď trpělivý, jestli vůbec mám problém, už vás musel někdo napomínat, že pomálu, počkej, pán přijedl, buď trpělivý, já mám tak, že my s tím ani nemáme velký problém, Nikto nás nemusí nějak pokádat, abychom byli víc trpěliví v tom čekání na pána.
8:05A to není ani tak dobré. Kdybychom měli být tak už netrpěliví trochu, tak pána, jak dlouho ještě. A možná, že to tak někdy opravdu není. A nevím, jestli pán není i trochu sklámaný z toho. Že by mohl tady tu výzvu o trpělivosti dnes z koho vynechat z písma. Protože z trpělivosti z koho už nikdo nemá problém v tom čekání na pána.
8:37Vy bychom možná i řekli, jo, páne, v klidu. Není problém, je to dobré. Vyspěchej. Máme se tady dobře. Víte, já zavolám každý den manželce, Tak, já odzutéšte pojdu nekam jinam, tak dnes je řeknu, už jenom týden. Tak, všetek bych se měl vratit, jo, všetek, všetek, už jenom týden. A co bych, kdyby mi řekli, jo, vklidu, vklidu, úplně vklidu, nespěj, nespěj, tak, nechci čas, tak, když to těch nevíde, letos, tak přijdeš všichni rok.
9:17To by bylo zklamány, nebo ne? Úplně v klidu. Mám se dobře. Mám se dobře, je dobré. Ale když jsi právě na drátě, nemohl bys odtamtud zaplatit tohle a tohle a vyřídit tohle a tohle? Protože tak to někdy vypadá u nás. Modlíme se tak, jak oni se modlili. Páne, přijď už. Jak skončí celá Biblia? Na tým to skončí, že Číkev říká, pane, přijď. A on říká, já přijď obrzo. A modlím se tak, pane, kdy přijdeš? Ne, to, já nevím, já se tak moc nemodlím takhle. Pane, přijď už. Tak já už nemůžu, já už nechci tady. A tak by řekl, buď trpělivý. Ale já se tak ani nemodlím, on mi ani nemusí říct, buď trpělivý.
10:11Ale páne, nemohl bys to a to a to a to a to. My jsme netrpěliví, ale ne s tým, že pán ještě nepřijde, ale spíš s tým, že nemáme to a potřebujeme ale tohle a musíme čekat na to. Tak a to je něco jiného. Já vám ještě řeknu, já jsem dokonce přemýšlel, kdyby, představte si to, že pán by se vám zjevil večer tomu, já jste už v posteli sami, tak a teď ne, tam stojí pán. A říká, ale nebude to tak, stoprocentně vám to můžu říct, to nebude tak. A on řekne, já už teď opravdu chci přijít a tu přesnou hodinu teď chci s tebou domluvit.
11:03Tak kdy mám přijít? A my víme, co je teologická správná odpověď, ale já nevím, co bychom opravdu řekli v tom okamžiku. Možná bychom hned mysleli na naše milí, co ještě nevěří. A tak bychom řekli, počkej ještě trochu. A my řekli, no tak to je ten důvod, proč už čekám tak dlouho. a to je ještě dobrý důvod mu říct, počkej ještě trochu, ale já nevím, jestli nemám i jiné důvody, jestli bychom neřekli jinak, tak Pane Bože, teď právě jsem se zasnoubil, právě jsem se zasnoubil a už manželství v nebi nebude, tak teď nám dej možná aspoň ten jeden rok spolu, nebo právě jsme se vzáli,
11:58Teď aspoň jeden rok spolu tady na zemi. Nebo možná pět let jsme čekali na miminku, tak a teď se nám narodilo, tak nebo teď právě manželka od jeho, tak počkej ještě trochu. A tak bychom mohli pokračovat. Tak možná i potom. Sedm let jsem postavil tento barak. A příští víkend se chceme stěhovat. Konečně. Tak pane, teď počkej ještě trochu, ale pan by já si myslel, tak kdyby jsi věděl, co jsem ti já tam postavil, co jsem ti tam já připravil, no to je tady kvůli tomu, to není nic, nebo možná, že by někdo řekl, pane, 45 let jsem pracoval, teď jsem šel do důchodu, teď bych ještě rád nějak trochu cestoval nebo cokoliv,
12:56a to musí být, jestli to řekneme nebo ne, ale možná, že by naše srdce někdy tak myslel, tak vnímal a to je něco podobného, jak by manželka řekla, tak úplně v klidu, nevštět čas, stačí příští rok, tak to musí být i sklámány pro pána. Když jsem já četl tu výzvu, buďte trpěliví, tak jsem si znovu uvědomil, oni byli tak netrpěliví, tesaloničtí už ani nepracovali, už to nemá nejsmysl pracovat, pán za chvíli přijde.
13:30A tak Pavel jim říká, ne, to není správné, tak vy nemůžete sedět celý den tak u okna, jenom se dívá to nebe, tak to ne, tak pracujte. Ale aspoň čekali opravdu, že pán teď brzo přijde A já nevím, jestli bychom si to opravdu tak přáli Představte si, že jsme nějaký takový nafukovací balón Tak co je v tom našem balónu?
14:00Je tam obyčejný vzduch, nebo je tam helium? Protože když tam je helium a pustíte ten balón, tak jde nahoru a jestli bychom nespadli všichni na zem, tak kdyby Pán nás jenom pustil a mohli bychom tam opravdu, kam chceme, tak a když jsem to řekl, tak buďte trpěliví, tak jsem řekl, no já jsem až moc trpělivý možná, Pán už stojí před veřmi, víte to, že Pán přijede a teď jestli věříme,
14:38že bude nejdřív vytržený a ještě potom 7 let soužený, nebo jestli věříme, že to bude v jednom okamžiku, na tom teď vůbec nezáleží. Ale vůbec ta naděje, že pán brzo pro nás přijede, že druhý příchod stojí před veřmi, to byl vždycky centrum. Vůbec celého křesťanství. Tak to byla naděja, z které opravdu křesťané žili.
15:08Když se díváte někdy na zpěvníky, které se použili, nebo písně, které se zpívali, jdeme tomu v době války, nebo kdy všechno bylo zničeno, tak to bylo všechno jenom naději. Jenom teď jsme zase všechno postavili a zase je to už dobré. Až přijde další velká katastrofa a potom zase voláme a zpíváme. ale opravdu to byl vždycky ta naděja.
15:35A někdy jsem slyšel, jak jeden kazatel řekl, ten největší problém vůbec západného křesťanství je ten, že jsme ztrátili věčnost. Že žijeme jenom pro dnešní den a pro zítřek a všichni naše naděje a přávě a touhy se vztahují jenom na tento život. A to už potom není ani křesťanství. Mě řekl jeden bratr, že stáží bratr, on řekl, že jeho rodiče, tak každý večer v domě, aspoň v obýváku, uklízeli.
16:13Co když pán přijedl v noci? A my jsme pryč, vytrženi. A teď přijedou ty cizí tady do našeho domu, tak tam má být pořadek. A on řekl, a když oni jeli na dovolenou, celý barak předtím uklízeli, všechno, aby všechno bylo čisté, kdo ví, jestli se vrátíme, jestli páne přijeli právě v té době, to mě ještě, já se vám přiznám, nikdy nenapadlo vůbec, uklízet celý barak, a teď, když jsem děl týden pryč, tak ještě, kdo ví, jestli se vrátíme, jestli nebude vytržený, ještě všechno dát do pořádku.
16:49Jeden mi řekl, můj rodiče nechtěli mít ani nějaké dluhy na delší dobu, protože řekli, nechceme jít s dluhami, tak do nebe. Hned všechno vyřídit, aby to bylo čisté, potom už to nemůžeme zaplatit. Nebo tak jsem dříve slyšel tolikrát svědectví, kde někdo řekl, že rodiči mi pořád řekli,
17:19Že brzo bude vydržený, brzo pán přijede a že může být, že se ráno provodí a že roliče tam nejsou. Tak a řekli, obratte se také. A tolikrát jsem to dříve slyšel, jak někdo řekl, já jsem v noci několikrát, nebo občas v noci, tak jsem chtěl říct, několikrát za týden v noci vstál, šel jsem to ložnit roličů, jestli tam ještě jsou.
17:49a když ano, tak jsem byl zase v klidu, ale nakonec jsem to už nevydržel a uvěřil jsem, činil jsem pokány, abych věděl, já tam půjdu s nimi potom. Takové svědectví jsem už spoustu let neslyšel. Tak chodí vaše děti do ložnice se dývat, jestli tam ještě jste. mluvíme vůbec o tom, že to přijde, že pán může přijít každý den a potom jsme my pryč jako věříci, tak my jsme možná až moc opravdu zaměřen jenom tady na tento život.
18:30A ještě další důležitá věc, prvný list Jan, Janův 3, 3, tam je napsáno, je to napsáno o naději, že pán brzo přijede, a teď tam je napsáno, prvný Jan 3, 3, a každý, bez výjimky, každý, a každý, kdo v něm má tuto naději, že on brzo přijede, očišťuje se tak, jak on je čistý. Každý, který má tu naději, že pán byl zopříjel, ten se s sebou něco dělá, ten se očišťuje, ten možná neuklízí obyvák, ale sám sebe, tak ten opravdu usiluje o svatost, o čistotu každý, tak, jak on je čistý.
19:25Ta naděje na to, že pán přijede, je vidět v čistotě křesťanského života. Tady je napsáno kaští, bez výjimky, kaští. A kdo na sobě nepracuje, kdo se neočišťuje, nemá tu naději, netěší se na to. Nemá to vůbec ani nějak tak před očima. Tak bychom měli to mít před očima.
19:55a mělo to být naše motivace, tak i na sobě pracovat. Ještě ale druhá taková důležitá myšlenka z toho textu, když je tam napsáno, že pán brzo přijede a je tam napsáno, soudce stojí před dvěřmi. Tak soud se stojí před veržmi, tak až on přijede, až pán přijede, bude soud. Už jsem to jedno tak řekl, že my na ten jeden soud nepůjdeme, dokud jsme opravdu uvěřili, když jsme pána přijali, ale my také půjdeme na soud.
20:37Každý člověk se postaví před soud, aby Bůh posoudil náš život. tak díky Bohu nemusíme na soud, kde bude řeč o tom, co jsme provedli tady, protože to je zaplacené. A o tom už ani nebude řeč. A já jsem tak rád. Já jsem tak rád, že nebude řeč o tom, co jsem dříve i dělal. A teď ještě i dělám. Ale hlavně dříve jako nevěřící, kdybych vám to všechno řekl, tak by tady nikdo nezůstal vůbec a poslouchal.
21:12Tak ale pán to všechno ví, pán to úplně všechno viděl, ví a jak jsem rád, že se mě ani nebude ptát na nějaké věci už, že to je vyřízené, ale stejně bude soud, budeme tam stát a teď pán posoudí ten život, jak a jestli vůbec nás může odměnit. a když to čteme prvníkorenským třítec, to asi tady nemám, ale tam je to právě napsano, že i hrozí, že všechno, co jsme postavili na ten základ, může i hořet. Všechno. Že nakonec nezůstane nic. A to nechceme.
21:50Tak to je, jako by pán řekl, o, ty, mano, no tak pojďte, nebudeme už o tom mluvit, pojďte. O tom život je jako křesťan, už o tom nebudeme mluvit, pojďte. Bez odměny nějak takhle, jenom tak jako skrz ohen je tam napsáno. A doufám, že to nechceme. Tak Bůh ten opravdu život posoudí a doufám, že potom,
22:20zůstane i nějaká odměna. Mojžiš měl před očima, že ten život je krátký. A on říká v Žálm 92 až 12, počítat naše dny o tom nás pouč a uvedeme do srdce moudrost. My jsme o té moudrosti mluvili, tak když člověk má před očima, že se potká se stvořitelem, tak je moudrý.
22:55Tak člověk, který na to myslí opravdu, je moudrý. Víte, to je dnes tak, že všude slyšíme, že asi potom ten státný důchod asi nebude stačit a že musíme nějak investovat do toho důchodu, musíme se připojištit ještě nějak jinak. A je to dobré, dokonce naše misijní společnost něco takového uzavřel. A je to dobré, je to moudré, je to rozumné, jenom my o tom důchodu mluvíme možná tolik.
23:31Jak dlouho tam budeme? 10 let, 15 někdo, ani to. a co je potom po důchodu? Potom bude věčnost. A jak dlouho to je? Tak to je věčné. A do toho bychom měli investovat. Neříkám ne do důchodu, klidně, ale mnohem víc bychom měli přemýšlet o věčnosti a investovat tam. tak protože podle toho opravdu, jak tady žijeme, dopadneme.
24:07Někto říká, že smrt nás všichni dělá rovnými, ale to není vůbec pravda. Ani dva nebudou na tom stejné, ani dva, ani v pekle, ani v nebi, ani dva nebudou stejné. Někto dostane spravedlivý trest a bude odsouzen a někto spravedlivou odměnou. A trpěli by máme i být v utrpení. To je tady je napsáno ještě jako příklad tí proroci, jak trpěli v tom desátém verši, když tam ještě tak podíváme.
24:45Tak, trpěli vy opravdu i v tom utrpení za vzor v snašení zlého a v trpělivosti, si bratři vesméněte proroky, kteži mluvili o panově imenu. Tak, a snašení zlého u těch proroků, jaké to bylo zlo, co měli snašet? Od koho to bylo? To bylo od lidí. Tam to ne bylo o přírodní katastrofe, tak to bylo o lidech, kteří jim působili zlo.
25:26A on říká, tak budte trpěliví tak, jak oni. Tak když někdy máte dojem, že ti sourozenci v zboru vám působí spíš problémy, než požehnány, Tak tady Jakub říká, no buďte trpěliví v tom, i v tom snášení zla, snášení nespravedlnost a vydržte na té cestě i v službě. Teď to by mohlo být samostatný témat, ale nechci až moc o tom mluvit, jenomže největší důvod, proč lidé vypadávají ze služby, není řík.
26:08ale zklamány. Zklamány z druhých. Takže někdo studuje, dokonce jsou takové průzkumy, kde zjistili, že během prvných pět let víc než 50% všech studentů teologii, kteří potom vstoupili do služby na plný úvazek, ukončili to službu. během prvních pět let. Studovali možná víc než pět let, a potom oni pět let nevydrželi. A proč? Většinou zklamáli. To jsem si jinak představěl.
26:49Jakoby fotbalový tým, teď máte jedenáct radšů proti sobě, to je ten zlý svět, a najednou zjistíte, že z těch deset, co mají být s vámi, tak je ještě kopu šest na váš gol. a vy jste blankážem, tak říkáme, to už si hrajte sami. Kolik opravdu obdarovaných bratři, sestr už neděla nic, protože nedokázali překonat to z klamány z lidí. A oni potom řekli v tom průzkumu, řekli, že potom ten počet trochu klesa po pěti letech a teď, když říká, člověk říká, no tak to je dobré, pět let a potom to bude lepší.
27:34a říkají ten důvod, protože potom lidé už nevědí, co by jinak měli dělat. Už se nemůžou vrátit možná do toho civilního zaměstnání, co dělali předtím, tak to bych asi takhle těžko mohl po, já nevím, po třiceti letech potom. Ještě mám někde nejaký diplom na půdě, tak si to vyhledat a ukázat. To já také nevím, co se už tam děje vůbec, tak dobře tak to vydržím.
28:02Tak by to nemělo být. opravdu trpělivě, nejenom nějak vydržet, ale trpělivý z radosti sloužit tak, jak Kristus. On je naším příkladem v tom. Tak vytrvat, až pán přijede, snášet i to zlo, co možná i tam je. Židom 12.3. Pomyslete na toho, který snesel od Žižníků proti sobě takový odpor,
28:36abyste neochlabovali umdrevajíce ve svých duších, překonat zklamány v rodině, v manželství, v zboru, v práci, kdekoliv a pokračovat. Proč? Protože na tom záleží, jestli vydržíme na té cestě, nejenom na té cestě, ale i ve službě, ale hlavně vůbec na cestě s pánem. Tady on říká potom desativě za vzor v snášení zlého a v trpělivosti si, bratři, vesměte proroky, kteří mluvili v pánově jméno a teď jedenáct, jeho blahoslávíme tí, kteří vytrvali. My věříme v jistotě spasení. Já takhle.
29:20ale přesto vám můžu říct, že to není dobré si říct, už je všechno dobré, už na tom můžu odpočívat, nic se už nemůže stát. Tak dělejme úplně všechno, abychom vydržili dokonce. No ale my vydržíme každé, nebo určitě, stoprocentně, protože máme tu jistotu, protože to je zaslíbené.
29:50Víte, jenom, že to je tak, že když jsem byl na piblické škole například, studium evangelikální teologie. 60 studentů. Každý vydal svědectví o tom, jak uvěřil, jak našel pána. Tak krásné svědectví a to je teď už 30 let zpět a když potom se polýváme, někteří jsou úplně zpátky ve světě a s Bohem nechtějí mít nic společného, jo, tak tím pádem oni ani nebyli obráceni, nebyli ani znovu zrozeni, ale mysleli si to, stoprocentně byli přesvědčení.
30:30Tak, když vidím v Biblii tolik silných varování před odpadnutí, tak mně se to nelíbí, když to zkusíme potom vyložit všechno jenom tak, co se týká tí, kteří nakonec ani nejsou obrácení, aby si to uvědomili, aby konečně uvěřili. já věřím, že to varování je napsáno nám, abychom všechno dělali, abychom vydrželi do konce.
31:01Tak já jsem zkusil, jak to můžu některé takhle vysvětlit, ale nejdřív vám přečtu pár veršů, Židom 3.12. Židom 3.12. Tam je napsáno, hledjte, bratři, A teď to můžou tam psát v těch komentářích, co chtějí. To je napsáno věřícím lidem. Hledte, bratři, aby snad v někom z vás nebylo zlé a nevějané srdce, takže by odpadl od živého Boha.
31:41Potom to pokračuje. A proto se navzájem napomínejte každý den, dokud se říká dnes, aby nikdo z vás nebyl zatvrzen klamem říchu. Vždyť jsme se stáli účastníky Krista, pokud ten původ jistoty zachováme pevný až do konce. To je tak gramaticky špatně, jak to je tam napsáno. Nebo gramaticky špatně, to není špatně, ale když zkusíme o tom přemýšlet.
32:10Tady je napsáno, ten 14. věř, podívejte se. Vždyť jsme se stáli účastníky Krista. To je minulost, ne? My jsme se stáli účastníky Krista. To je minulost. A teď přijde nějaká podmínka, která se vztahuje na budoucnost. Tam je potom napsáno, zachováme pevný, moment, moment, moment, zachováme pevný až do konce, pokud ten původ istoty, zachováme pevný až do konce.
32:47Vy jste se stáli věřícím člověkem, pokud zachováte jistotu až do konce. Tak my musíme vydržet to konce a všude vidíme jasné výzvy, abychom dělali všechno pro to, abychom vydrželi. A teď my říkáme, že to je nějaký paradox, jak to může být, jak to teď je.
33:19Tak my máme dokonce tu výzvu, abychom uváděli právě to spasení do skutečnosti z bázní a chvěným. No jemno, já čtu celý věř, Filipským 2.12. Proto, moji milováni, jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, z bázní a chvěným uvádějte ve skutečnost svou záchranu.
33:48Tak měli bychom se teď bát, ano, pokažte, když se díváme na sebe, pokažte, když se díváme na sebe, měli bychom se bát, a potom se díváme zase na Krista, a upneme veškerou naději jenom na Neho, že On je věrný, Filipským 1 na 6, a jsem si jist, já jsem si jist, říkám, ale to je ten stejný, který požad i varuje,
34:19Abychom trpělivě vydrželi až do konce. A tam říká, ale já jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. Víte, když jsem mě přemýšlel o tom, že tří lidé, kteří kázali, tak na plný uvazek byli ve službě. byli stážími zbory. A nakonec odpadli, nevěří v Krista a nechtějí s Bohem mít nic společného.
34:53Já si říkám, a to nemůžu být já jeden z nich? Co vím já, co bude příští rok? Jsem já jiný než oni? Možná, že ani já nejsem znovu zrozený. Možná i já si to jenom tak myslím, jak oni si to mysleli. A potom je tam i strach. Já možná také nejsem takový. Já možná, a potom si říkám, no ale Kristus to slíbil.
35:27On mi to slíbil. On je v jení. Na Něho se chci spolehat. Pokažte, když se dívám na sebe, tak přijde strach. Budu opravdu spasen? Kdo ví, co ještě bude? Co když bude pro nás ledovány? Já jsem takový silný? Já vydržím až do konca? Tak ne. Ale já jsem si jist, že Kristus něco začal. A ten to dovede až do konca. Na něho se spolehám. Ale to varovány chci vzít, brát vážně.
36:01a já chci dělat všechno, co jenom já můžu. Já vím, že to nestačí, ale pan je vědný, ale to vahování před odpadnutým, to není pro nevěřící, to je napsáno věřícím lidem, abychom opravdu si nehráli tak s ohněm, tak mluvil jsem s člověkem, žijel v cizološtví. A jsem řekl, tak nemáš strach z toho? A on řekl, tak co je, stejně jsem spasen. A jsem řekl, já bych si nebyl tak jistý. Já bych si přál, aby měl strach. A aby to už nechal. Aby se z toho znovu dostal. Taková jistota spasení. Já můžu stejně už dělat, co chci.
36:52tak není. To není pravda. Nemůžeme. Víte, a zkusím to ukončit teď už jedným příkladem. Představte si nějakou bažinu. A je to nebezpečné. Když člověk toho šlapne, tak potom se utopí a umře. je to opravdu nebezpečné, že by to tady bylo. A teď, protože to je tak nebezpečné, tak všude tam dáme ceduly kolem a píšeme bažina, pozor, bažina, pozor a nebezpečný, ohrožený život a cokoliv tam píšeme.
37:36a teď zjistíme deset let později, že nikdo zatím do toho nepadl. Co to znamená? Že nic nemůže stát? Nebo že ti tředůle jsou dobré a splní účel? Tak já bych řekl, nech mi je tam, i když ještě nikdo do toho nespadl. Nech mi je tam, je to dobré. A tak bychom měli i to varovány v Biblii brát. Ne, stejně nic nemůže stát. Takové varování ani nepotřebujeme, jak jsou v Bibli. Když jsi znovu zrozený, nic nemůže stát. Ano, na jedné straně ne, ale když to varování máme, tak nechodíme tam. Tam je bažina, tam nejdu, to je nebezpečné. Já tam radši nepůjdu vůbec. Tak ty ceduly splnily uče. A proto bychom i tohle měli brát opravdu vážně.
38:28Poslední myšlenka tam je, teď to ukončím, tak ne, když teď máte zmatek v tom, co ten Meinolf vůbec věří, tak já věřím v jistotě spasení, když Bůh nás narodil k novému životu, nic se nemůže stát, ale ne abychom to brali nějak takhle, to už je úplně fuk, co dělám, už nemusím nic dělat, jestli chodím do zboru nebo nechodím, jestli se modlím nebo ne, jestli otevřu písmo nebo ne, tak to ne.
38:58Tak to vůbec ne. Dělejme všechno pro to, abychom vydrželi. Ale nespolehme se na to, ale na pána. A to skončí potom, to už teď nechám, vytrvalivosti Joba. Na co myslíte, to je jenom tu myšlenku, na co myslíte, když slyšíte vůbec jméno Job utrpený? Ale tady ten text říká, že se máme dívat na jeho konec. a co byl jeho konec, dokonce konec tady na zemi, utrpený, ještě větší požehnání a prospěch než měl na začátek.
39:35A pán nám tohle říká, abychom opravdu věděli, to tady neskončí utrpený, ale opravdu tím, že všechno bude dobré. Konec neznamená utrpení pro tí, kteří jsou v Kristu, ale požehnání. Ještě mnohem víc, než měl ten, který měl tehti, už nejvíc. Ještě mnohem víc. Tak to je takové povzbuzené opravdu vydržet, protože konec není utrpený. I kdyby tady teď přišlo pronásledování a mučení,
40:06a já nevím, to není ten konec. Konec je opravdu požehnání. Tak pomodlíme se ještě. Pane Bože, jsme ty tak vděční za to, že můžeme vědět, že ty jsi nás spasil, ty jsi dal svůj život za nás a teď jsi nám slíbil, že brzo pro nás přijedeš, že nás vesmíš k sobě, aby ho mohli tam být. My to chceme mít před očima. My se opravdu na to chceme těšit, ještě víc než to děláme. My chceme, aby ta myšlenka na tvůj příchod nás motivovala k čistotě,
40:48k službě, k tomu, abychom bojovali s říchem, k sebou vládání, jak jsme to i slyšeli. My chceme mít před očima věčnost a Tvoj brzy příchod. A my si i modlíme, Páne, abys opravdu brzo přišel, přijď pro nás. A dej milost, abychom zůstali věrni v tom boji proti říchu, proti satanu, proti všemu tomu světu, abychom žili k Tvého slavě. Amen.