Jak opravdová je tvoje láska?
Biblické texty v kázání
Matouš 19Lukáš 9Lukáš 11Jan 21Římanům 5Efezským 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Já vám přeju boží pokoj a přítomnost Ducha svatého i v tomto našem obecenství, i když dneska v podstatě jsme se tady sešli my dva z naší rodiny, tak přesto jsem já aspoň nevěděl, co bude řešeno v modlitevní chvíli,
0:33ale v podstatě do jisté míry v tom mém zamýšlení nad božím slovem v tom budeme trochu pokračovat. Sice se budou používat možná trochu jiná slova, ale v podstatě to, o co jde, bude velice podobné. Můžete si najít v božím slově tu závěčnou kapitolu Evangelia Jana
1:09a budeme číst tedy Jan 21, 15 až 22. Když posnídali, řekli Ježíš Šimonovi, Šimonu Petrovi,
1:39Šimone Janův, miluješ mne více než ti to? Odpověděl mu, ano pane, ty víš, že tě mám rád. Řekl mu, pasme beránky. Řekl mu opět po druhé, Šimone Janův, miluješ mne? ale odpověděl mu, ano pane, ty víš, že tě mám rád.
2:10Řekl mu, pasme ovce, řekl mu potřetí, Šimono Janův, máš mne rád. Petr se zarnoutil, že mu potřetí řekl, máš mne rád. a odpověděl mu, pane, ty víš všechno, ty víš, že tě máme rád.
2:43Ježíš mu řekl pasmé ovce. Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám se zopásával a chodil si, kam jsi chtěl, ale až zestárneš, vstáhneš své ruce, A jiný tě opáše a povede tam, kam nechceš. Toto řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha.
3:13Po těchto slověch mu řekl, následuj mne. Můžete se posadit. Tenhle ten rozhovor pána Ježíše s apostolem Petrem patří, myslím, ke známým místům Janova Evangelia. A každý z vás už paterně slyšel na tohleto, tenhle text písma několik kázání.
3:48A já si opravdu nemyslím, že bych vám mohl říct něco, co byste nikdy neslyšeli. Ale přesto jsem se pro tenhle text rozhodl, protože tohleto místo mluví o tom, co je nejdůležitější. Mluví o lásce, protože to je v podstatě bod, od kterého se všechno odvíjí.
4:19To je rozhodující, ale z lásky v podstatě všechno jich rází. A tímhle tím bodem, tou nejdůležitější věcí v našich životech by měla být naša láska k našemu pánu. Petr tenhle ten rozhovor nevedl, protože by nevěděl, co si Petr myslí, ale ukázal jemu i nám a proto tenhle ten rozhovor je v písnu zapsán,
4:56jak je pro něho důležitá naše hluboká a opravdová láska k němu. A tak jsme v tomhle místě četli, že se pán Ježíš Petra na jeho lásku k němu třikrát ptá a apoštol Petr na to v podstatě téměř třikrát stejně odpovídá.
5:28Ale přesto si myslím, že při každé odpovědi prožíval apoštol Petr jiné pocity. Je také dobré si všimnout, že v tomto rozhovoru jsou pro lásku používány dva různé výrazy. Tím silnějším výrazem je miluješ mne. Já jsem se díval i do řečtiny a tam je na tomhle místě Agapao a ten druhý výraz pro lásku Mám tě rád v řečtině je slovo Phileo.
6:15V řečtině v podstatě mají tato slova podobné zabarvení a význam jako v češtině. Slovo milovat se většinou používá v případě popisu hluboké, odevzdané a bezpodmíněčné lásky, jaká existuje třeba mezi milujícimi manželi
6:47nebo jakou cítí milující matky ke svým dětem. Ten slovní obrat mám rád, takže se většinou používá k popisu sympatií a přízně k někomu druhému, ale často se v rozmluvách používá i, když mluvíme třeba o příjemných věcech a okolnostech,
7:28jako třeba mám rád čokoládu, mám rád výlety, sport, dneské oblečení, případně jsou práci a podobně. V té dnešní době se ale, myslím, ten rozdíl mezi těmito dvěma popisy lásky, zvláště u mladé generace, trochu stírá. Myslím si, že je to důsledkem toho, že dneska je opravdu daleko větší
8:01všeobecná znalost angličtiny. a tam angličané, to jsou takový, všecko je wonderful a používají silnější výrazy než my, tak tam to slovo milovat, to love, se používá a zaměňuje s tím mít rád, lajk mnohem častěji než v češtině.
8:32Ale všichni cítíme, že mezi milováním třeba dítěte a milováním zmrzliny je zásadní rozdíl. V té první otázce pán Ježíš říká zajímavý dodatek, miluješ mě víc než ti to? Dočetl jsem se a já jsem to v podstatě při čtení tohohle textu nikdy tak nevnímal,
9:04ale některé překlady prý používají místo Tito, tedy životné zájmeno neživotné, zájmeno Tito. a vztahují to na ty ryby, které byly tehdy v takovém velkém množství uloveny. A Petr asi měl opravdu rád to svoje zaměstnání.
9:34Předtím byl celý život rybářem, mohl ho to k tomu táhnout. A po odchodu místera v podstatě už věděl, že pán Ježíš to zasliboval, že tady už dlouho nebude, tak ta úvaha u něho mohla být, že by se vrátil k sítím. Ale přesto si myslím, že je mnohem pravděpodobnější, že to slovo miluješ mě více, než títo se opravdu týkal ostatních učeníků, kteří se toho rybolovu zúčastnili.
10:17A já si to představuji tak, že Petr opravdu odpověděl bez váhání ano. Protože si byl vědom toho, co všechno kvůli tomu následování místara z Nazaretu opustil. Vzdál se svého povolání, které živilo jeho a celou jeho rodinu.
10:47Řekl bychom, opustil svůj podnik. A šel za putujícím kazatelem do nejisté budoucnosti. Doma dokonce nechal manželku a tchýni, o které se nový zákon zmiňuje. Nevíme, možná, že měl i nějaké děti. Takže v té první odpovědi se podle mě Petr představuje skoro tak,
11:18jak ho známe i z jiných míst evangelii. Třeba v Matouši 19. kapitola 27 Petr říká, Hle, my jsme opustili všechno a vydali se za tebou, co tedy budeme mít? Ale přesto je na tomto místě Petr opatrnější, protože si je vědom svého zapření a tak dodává ty to víš.
11:54Pánežíš se tedy opravdu Petr ptá, jestli má k němu tu neměnnou, bezpodmínčnou lásku. která se podobá boží lásce agapé. A protože si je Petr vědom svého selhání, asi proto používá a pošl také slabší slovní obrat mám tě rád, fileo.
12:24To slovo většinou popisuje vztah mezi sourozenci nebo dobrými přáteli. Ale řekl to, protože ví, že má mistr opravdu rád. A to navzdory tomu má ho rád, že ho nedávno ze strachu o svůj život zapřel. Ale pán Ježíš pokládá Petrovi stejnou otázku po druhé.
12:55Myslím si, že to už Petr zaskočilo víc, než ta první otázka. Domnívám se, že už odpověděl méně pohotově, než bylo jeho běžným zvykem. Myslím si, že už své nítero zkoumal mnohem důkladněji a hlouběji. Ale přesto v něm našel stejnou odpověď.
13:29Jený řekl mnohem uvážlivěji a zodpovědněji. Vstáh k jeho mistorovi nebyl před stíráním. A to navzdory tomu, že svého pána přednedávnem zapřel. Ale k Petrovi přikvapení, možná až v zděšení,
13:59se ho pán Ježíš ptá na jeho lásku i po třetí. A to už muselo Petrem hodně otřást. Vyblíčte mi, že se zármoutil. Opravdu to mohl brát tak, že zkříšený pán mu už nevěří. A uvědomoval si, že bych tomu pán Ježíš mohl mít opravdu oprávněné důvody.
14:39Třikrát ho zapřel, projevil si jako zbabilec, uvědomoval si, že v podstatě pro to zapření neexistuje žádná omluva, kterou by se mohl obhájit, nemohl ní žádným způsobem zmenšit svoji vinu. Ale nakonec Petr přece jen opakuje své předchozí odpovědi.
15:13Pane, ty víš všechno, jsi přece Bůh, ty mě znáš do nejmenší částečky mého osobnosti, nic ti není skryto. A přestože jsem u bohy hříšník a zarádce, ty také víš i to, že přesto, co jsem udělal, tě mám rád.
15:45Můžeme přemýšlet i o důvodu, proč mistr při třetí otáze také použil slabší výraz pro lásku. Možná tím chtěl Petra přemýšlení, jestli druh lásky, který ve svých odpovědích použil, je vůčně mu dosatečný. protože on si přece zaslouží bezpodmínečně oddanou lásku,
16:19protože on totiž miluje vždy a plně na 100%. Dokazuje to to, že v podstatě i ten svůj život obětoval bezpodmínečně. Zajímavé jsou ovšem i téměř stejná slova pána Ježíše na Peteroj odpovědi. Jsou to opakované výzvy k úkolu, ke kterému ho už před třemi a půl roky povolal.
16:58Tenkrát mluvil, budeš rybářem lidí, tedy přirovnal ten úkol k rybářství, ale teď ho povolává k tomu být pastýřem. třikrát říká buď pastýřem nejdeří říká pasme beránky starej se o ty nejmenší a nejpotřebnější kteří mi věří
17:29po té druhé otázce a odpovědi říká buď pastýřem mých ovcí, které potřebují vedení, v oči je na bohoté pasty písma dohlédně na to aby byli napájeni pokojem, který přináší duch svatý. A po té třetí otázce, buď pastýřem,
17:59chraň mé ovce před nebezpečím falešných učení a staň se s jedním z neohrožených pastýřů mého stáda. Pán Ježíš klade Petrovi na srdce, opakovaně si řekl, že mne máš rád. Vyznal si to. A právě ta láska ke mně se projeví i k mým ovečkám.
18:33Je to nejlepší kvalifikací pro úkol pastýře, ke kterému jsem tě povolal. Často se při výkladu tohohle místa připomíná, že tyhle tři otázky vzkříšeného pána Petrovi jsou připomínkou jeho trojího zapření. To je určitě pravda. Ale také to trojí slovo pasme ovečky, které mi věří,
19:12je také vyjádřením trojího odpuštění. Petr svým zapřením velice zklamal. Ale pán se k jeho zapření nevrací a nepřipomíná mu ho, nevyčítá. A naopak, navzdory této minulosti mu odpouští a opakovaně ho pověřuje a zmocňuje k poslání pastýře božího stáda.
19:42A na závěr tohodle rozhovoru, ve kterém pán Ježíš Petrovi také předpověděl jeho mučednickou smrt, tak Pán Ježíš ukazuje Peterovi i nám, že věrně následovat a sloužit vzkříšenému Mesiáši může mít i smrtelné následky.
20:13A proto Páne Ježíše není možné následovat polovičatě. Může jít i v našem životě o všechno. Sice žijeme v jiné době, ale i ta se mění. A i my kvůli své výhře můžeme třeba časem nést tvrdé následky.
20:44Skutečná víra a láska k pánu Ježíši a postavení služebníků, kteří slouží věrně, tak to nebylo nikdy jen pro krásné slunečné dny, když to řekneme obrazně. Ti, kdo Kristus sloužili a celé slouží, tak byli a jsou ochotní sloužit
21:16i v obrazných bouřích, v mrazu, ve vichru. a třeba i tváři tvář hrozícím mučení a smrti. Proč je takové hrdiny víry si můžeme připomínat v podstatě od dob apostola Petra ve všech stoletích existence církve.
21:47Takže tato událost, tenhle ten rozhovor ze závěru Janova Evangelia staví i před nás křesťany 21. století, nemálo otázek k přemýšlení a ke zkoumání našeho nitra. I my se musíme ptát, jaká je motivace našeho vztahu a našeho života.
22:22Jak se to projevuje, že jsme následovníky Pána Ježíše? Do jaké míry našeho Spasitele milujeme? Milujeme ho tak celé, jak on očekává? A co má být jáderem této naší lásky?
22:54Určitě v této lásce nemůže jít hlavně o naše slova a prohlášení. Takových slov slyšel pán Ježíš mnoho už za svého pobytu na zemi. Není to dlouho, co jsme přemýšleli i o prohlášení z Lukáše 9.57. Budu tě následovat, kamkoliv půjdeš.
23:28A v upřímně míněných lidských sliběch je nám příkladem i sám apostol Petr. Při té poslední společné večeři s pánem Ježíšem prohlašoval sebejistě, že kdyby tě všichni opustili, tak já ne. Na to už 20.33. Ale nutně se v sobě zklamal,
23:59protože v té době ještě nebyl naplněn duchem svatým, který vlévá vytrvalu lásku do lidských srdcí. Římanům 5. kapitola 5. verš nám říká a naděje nezahambuje, neboť boží láska je vylita v našich srdcích skrze ducha svatého, který nám byl dám. Nedostatečným motivem a jáder naší lásky také nemůže být jenom to,
24:35když se nám něco líbí, anebo někdo líbí. Dvanáctiletý Páne Ježíš v chrámě se zákonníkům líbil. Sympatii a zalíbení projevěla i žena v zástupu, která volala blahoslavené lůno, které tě nosilo, a prsa, z kterých si sál Lukáš 11, 27.
25:06Ale pán Ježíš tohle zalíbení odmítl s tím, že je potřebnější slyšet boží slovo a plnit je. Jinak v křesťanství se najdou věci, které se mohou líbit. A nemusí jít jenom o Vánoce. Mohou to být i křesťanské morální zásady. A může to být i to, když ve zboru panuje opravdová bratrská láska.
25:42Ale láska ke Kristu má jiný zdroj, než pouhé lidské zalíbení. Je darem božího milostivého sklonění a jeho víry a lásky. V lásce k našemu pánu také nejde hlavně o naše city a emoce. Když na květnoho neděli výjížel pán Ježíš na oslátku do Jeruzaléma,
26:17tak tisíce lidí prožívali obrovskou euforii. Čteme, že na zemi chladli svoje pláště, sekali větve, jásali a zpívali. Musil to pro ně být nezapomunitelný pocit a zážitek. Možná bychom to dneska mohli přirovnat k tomu, když jsou lidi na nějakém rokovém koncertu a teď si to tam užívají.
26:57Úžasný citový prožitek. Pán Ježíš věděl, že emoce odpadnou, na mnoho lidí začne za několik dní křičet, ukřižuj ho. A vztah s Pánem Ježíšem Kristem nesmí být způsoben a ani ovlivněn nikým jiným, žádným z lidí.
27:31A to nejen z kladného důvodu. My nevíme, z jakého důvodu se Petr ptal Páne Ježíši, a co bude s tímhle, s Janem. Možná to myslel tak, co bude s mým přítelem Janem. Známe se už od mládí. V dnešních okolnostech by to mohlo třeba být tak,
28:01že se někdo řekne, uvěřil můj manžel, tak budu také věřit. To není dostatečný důvod. Ale vztah ke Kristu nesmí být nikým ovlivněn ani v záporném smyslu. Ať už ta Peterová otázka týkajícího se dalšího osudu Jana, Ať už byla ovlivněna přátelstvím, anebo možná se začala trošku porovat určitá závist.
28:41Víme, že se apoštoly taky dokázali pohádat o to, kdo je z nich největší. Tak Páne Ježíš tuhletu otázku odmítl. Ten, kdo chce následovat Pána Ježíše Krista, tak to musí udělat z lásky. a bez ohledu na lidi, i kdyby se jednal o jeho nejmilejší a nejbližší.
29:18Takže velkou otázkou tohodle oddílu, o kterém přemýšlíme, je, jak milujeme našeho spasitele. Do jaké míry je láska k pánu vidět v mém a ve tvém životě. Láska se totiž porjevuje jednáním. A tohle to mohou často lépe, než my sami posoudit naši blížní, naše okolí.
29:53Ale do jisté míry si i my můžeme naši lásku trochu otestovat, protože našeho pána milujeme jen do té míry, do jaké jsme ochotni podřídit se božímu slovo a do jaké míry jsme ochotni jednat podle něho. Měli bychom přemýšlet, jestli existují nějaké požadavky božího slova,
30:26na které bychom řekli, ne, tak tohle už ne. To už požaduješ pane Ježíši moc. A víme, že opravdu jsou křesťané, když opravdu zazní třeba jenom přesně opakované slovo písma, tak tohle už je moc fundamentalisticky.
30:59To už ne. Já tomu rozumím úplně jinak. Pána Ježíše milujeme. Dokážeme si představit okolnosti, kdybychom jasně měli význat víru v Pána Ježíše Krista, jako našeho spasitela, my bychom se styděli a mlčeli. Já ze svého života na jednu takovouhle chvíli vzpomínám
31:34Vzpomínám a stydím se. V učení jsem tuhleto možnost měl a já se mlčel. A také musíme přemýšlet o tom, my možná jsme schopni říci, pane Ježíši, milují tě,
32:04ale pak se stane, že jsme dali přednost často svým věcem před záležitostmi Božího království. A kde v té chvíli byla naša láska. Takže událost, o které jsme dnes přemýšleli, by nás měla motivovat k lásce k našemu pánu, ale i k blížným.
32:38Pán Ježíš, Kristus pro nás udělal všechno. Udělal všechno, víc už udělat nemohl. V té jedné písni, kterou zpíváme, pro tebe jsem udělal všechno. Co jsi ochoten udělat ty? I v té písni, kterou zpívala mládeř,
33:11tam bylo také, když bych opravdu dokázal svůj život dát, kdyby to bylo potřebné. Takže do jaké míry se ta naše láska blíží, té lásce Pána Ježíše Krista? On jednal vždycky z lásky. Ale je potřeba si uvědomit i další věc, že také nikdy neuhnul od pravdy.
33:49A proto říkal i věci, které lidi urazili a rozlobili. Dokonce v Biblii čteme, že dvakrát vzal dokonce do ruky bíč. Minulou nedělí jsme slyšeli, že církev by měla být sloupem a oporou pravdy. Měli bychom být těmi, kteří jsou ochotní pravdu zastávat.
34:22Ale to znamená, že i ve slovech, ale naše láska by neměla být jen ve slovech. Neměla by být láskou, která jen poletuje v povznášejících pocitech. Ale neměla by být ani láskou, která jenom hladí. Správná láska k blížnímu má být vždy v pravdě.
34:59Má být uměřená, laskavá, vyvážená, činná. Taková, jakou porejoval náš mistr. Naproti němu ta naše láska často může být teoretická, někdy i příliš korektní, jak se to v dnešní době nosí, ale dokonce i jenom zvykově jednající.
35:35To znamená, že sice konáme to, co se od nás očekává i v těch božích věcech, jenže s malou láskou, tak jak o tom čteme v tom slovu pána Ježíše Krista ze zjevení do efeského zboru. Ano, opravdu si musíme uvědomovat, jak jsme slabí, že jsme opravdu jen hříšní lidé, kteří dokáží snadno zklamat,
36:15ale přesto dnešní oddíl písma dává naději i nám. Pán Ježíš Peterovi odpustil a znovu mu věnoval svoji důvěru a znovu mu dal úkol, opakoval ho. A myslím si, že tohle obojí chce Pán Ježíš dát i nám a to přes naši slabost a přes to, že vždycky bude hrozit to, že můžeme zklamat.
36:55Ale úžasný je, že se opravdu o toho nemusíme o tuhle lásku, posílení naše lásky snažit sami. Máme možnost se za nové naplnění boží láskou modlit. V efeským první kapitole čteme, on si nás v něm, tedy v Kristu, vybral před ustananím světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce.
37:36Je tu totiž Bůh, který je láska, na který si nás nezaslouženě vybral. A když jsi nás vybral, tak určitě chce tu svou lásku i nám ochotně rozdávat. Protože i my potřebujeme obnovit a obnovovat naší první lásku.
38:07Amen.