Boží věrnost
Biblické texty v kázání
Žalm 89Genesis 31. Korintským 1Galatským 4Genesis 12Genesis 15Exodus 12Deuteronomium 7Deuteronomium 32Žalm 100Izajáš 101. Korintským 92. Tesalonickým 32. Timoteovi 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (12)
- 9:27 Deuteronomium 7,9
- 11:23 1. Korintským 1,9
- 13:23 Žalm 100,4
- 15:17 Žalm 89
- 19:56 2. Timoteovi 2,13
- 23:34 Genesis 15
- 26:22 Galatským 4
- 29:17 Žalm 89
- 31:41 Židům 12
- 35:33 1. Janův 1,9
- 38:49 Židům 3,15
- 42:08 2. Tesalonickým 3,3
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:06Otče náš nebeský, tak k tobě přistupujeme ještě jednou v modlitbě a vyznáváme, že skutečně velká je věnostvá, velká je tvoje láska, velká je tvoje oddanost a tvému dílu plánu a tvému lidu, [pláč] pane Bože náš, Otče, kdyby nebylo tvojí
0:36věrnosti, tak bysme se na tebe nemohli spolehnout. Kdyby nebylo tvojí věrnosti, bylo by těžké ti důvěřovat. Kdyby nebylo tvojí věrnosti, tak těžko říct, kdo z nás bychom tu dneska byli, seděli. Kdo z nás bychom dneska chodili s tebou? A také, Pane Bože, náš Otče, prosíme a
1:06přistupujeme k tobě ve tvém synu, Pánu Ježíši Kristu, aby ji nás dnes učil [vzdechy] o tvojí vědnosti. Prosíme tě za to, aby e tento tvůj další jedinečný jedinečný a nepolapitelný atribut naši životu vlil hlubší důvěru. přinesl eh o danější život a v každé oblasti.
1:40Prosíme tě za to, aby j k nám, Pane Bože, mluvil. Každý z nás, jak jsme na tomto místě, jsme slabí. Jsme pomaly k naslouchání a jsme pomaly k pochopení tvého slova, pane. Jsme slabí v kázání tvého slova a neschopni vždycky pojmout a zcela dobře a srozumitelným způsobem vyložit tvému lidu, pane. A tak každý z nás, jak jsme dnes na tomto místě,
2:10potřebujeme tvoji pomoc. Potřebujeme tvoji pomoc v tom, abychom tvé slovo v tichosti přijali. ale také, abychom jej mohli věrně, dobře a srozumitelně předat tvému lidu. Za to tě prosíme a modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. >> [odkašlání] >> Amen. Jak už jste mohli jste mohli vidět [odkašlání] eh
2:42během těch uplynulých dní, tak taky právě dneska i podle vybraných písní a jistě tušíte, o čem dneska bude řeč. Dneska chceme mluvit o dalším a pro tuto chvíli posledním Božím atributu a to dnešní e nebo vlastně můžeme říct to letošní léto a tím je Boží věrnost. Muslím, že musím říct, že jsem přemýšlel o tom, eh, jaký jaký ten Boží atribut
3:08zařadit jako poslední. Přemýšlel jsem o Boží lásce, přemýšlel jsem o Božím milosrdenství, [funění][povzdech] ale nakonec jsem si vlastně říkal, že Boží věrnost, možná, že jak tu Boží lásku, tak také jeho milosrdenství eh nejlépe shrnuje a že jak Boží láska, tak Boží milosrdenství nějakým způsobem jsou obsažené
3:38a v tomto atributu Boží věrnosti. Víte, my žijeme v době, kdy kolem sebe příliš oddanosti a věrnosti nevidíme, že ano, ale není to jen dnešní doba 20. 21. století. To bysme k sobě možná byli trošičku tvrdí, ale mezi lidmi existujou smlouvy už od nedávna. Existují, existují podpisy, existují záruky.
4:08Proto, protože člověk je z podstaty vlastně nedůvěryhodný, že ano? A v tom v tom tkví ta ten největší rozdíl mezi mezi právě Bohem a člověkem. Tam, kde vidíme, že člověk je z podstaty a někdy si tomu vlastně nemůže ani pomoct, je je nevěrný. Bůh je ve své podstatě věrný. Vlastně to bude dneska náš první bod, nad kterým se budem zamýšlet.
4:34Nicméně věrnost od pradávna v lidském pokolení je koncept, který se, který se ne vždycky cenil, i když v minulosti se cenil více, dneska možná a dneska možná méně. Možná by, že bychom mohli že na současnou dobu, jak je té věrnosti a odnosti lidem vzájemně málo. Ale pravdou je, že pravdě že pravděpodobně v historii lidstva
5:04e toto byl a zřejmě i dneska je jeden z takových nejhlasitějších hříchů naší společnosti. Proto všude dneska vidíme nedůvěru, podezíravost. Mnozí z vás, pokud jste někdy někoho zaměstnávali nebo kteří se pohybujete v podnikání, ve víře, kde kde je potřeba důvěra vůči lidi, nebo nebo kde jste kde jste byli zaměstnaní, tak víte, jak nelojalita
5:37a nespolehlivost je opravdu častá a všudy přítomná. Slovo může častokrát už nic neznamená podání ruky je málo spolehlivé. Sliby politiků nás zklamávají každé volební období. Manželské ano ztratilo svou hodnotu. Ale vidíme to i v církvi. Vidím, jak se mnozí odklání od učení Božího slova,
6:08aby byli přijatelnější pro tento svět. Mnozí křesťané a kazatelé padli ve své věrnosti kázat písmo, protože je to prostě těžké v době, ve které žijeme v době postkřesťanské. Lidé nás zklamávají a my zklamáváme je. A tedy v každé sfé sféře našeho života vidíme nedůvěru. Víte, a pokud budeme upřímni sami k sobě, měli bychom si přiznat, že nevěra
6:40mnohdy poznamenává náš vlastní život. A někdy to není zcela zřejmé, někdy to není zcela hmatatelné, ale stačí, když se upřímně podíváme na náš život s Pánem. Jak náš život s Pánem vypadá, jak nevěrní jsme častokrát v modlitebním úsilí, jak nevěrní jsme častokrát v tom, kolik času trávíme s Pánem v jeho slově.
7:04Jak nevěrní jsme častokrát ve službách nebo v povinnostech, které jsou nám svěřené. Víte, musel jsem přemýšlet o tom, že kdyby nás pán Bůh měl odměňovat podle naší věrnosti, kolik z nás bychom skutečně byli zachráněni? Kolik z nás bychom skutečně to, co dneska máme, si zasloužili? Kolik z nás bysme si zasloužili jeho
7:35milosrdenství? A jak říká Artur Pink ve své knížce nebo knize Střípky poznání Boha, tam on píše, jak je proto osvěžující a jak požehnané pozvihnout oči na to dějiště plné trosek, ale spatřit toho, kdo je věrný. Věrný ve všem a věrný v každé době. >> [frknutí] >> A pojďme se proto dneska zamyslet nad několika pravdami. Máte je před sebou,
8:06já doufám, o Boží věrnosti. Boží věrnosti. Bůh je věrný ve své podstatě. Bůh je věrný ve svém zaslíbení nebo ve svých zaslíbeních. Bůh je věrný ve svém soudu. Bůh je věrný ve svém odpuštění nebo odpouštění. A Bůh je věrný ve své ochraně. To je a pět dnešních pravd, nad kterými nad kterými se eh trošičku hlouběji zamyslíme.
8:35Pojďme hned na tu první. Bůh je věrný ve své podstatě. Budeme trošičku více číst písma, tak buď si ty verše napište, nebo si je najděte. Ale eh jenom to předesílám na začátek. Bůh je věrný ve své podstatě. Víte, když se podíváme do písma a uvidíme to znovu a znovu, zjistíme, že Boží věrné jednání, Boží věrnost není
9:03jenom nějaká okrajová myšlenka písma, ale je to opravdu jedno z velkých svědectví, z klíčových svědectví Bible o našem Hospodinu. Znovu a znovu se setkáváme s tím, že Bůh je věrný. Bůh o sobě říká, že je věrný. Lidé, kteří Boha poznali, říkají, že jsou věrní. A také dějiny, když se podíváme na dějiny kolem
9:27nás, ty nám dotvrzují a dosvědčují Boží věrnost. Nejprve si všimněme toho, co o sobě říká Bůh sám a o své vlastní věrnosti. Bůh svojí na své vlastní věrnosti trvá, sám ji dosvědčuje a sám o ní mluví. Například v Deutonomiu Deuteronomiu 7:9 tam čteme věst, že Hospodin tvůj Bůh je Bůh, Bůh věrný, který zachovává smlouvu a
9:54milosrdenství tisícům generací těch, kdo ho milují a zachovávají jeho příkazy. To je to, co Bůh říká Mojžíšovi o sobě v tuto chvíli. Bůh sám říká tedy o sobě: "Já jsem věrný." A není to jediné místo, zase ještě stále v knize Deutronomium. A víte, tady si musíme vzpomenout a uvědomit si kontext, ve kterém jsme. Tady je nový [odkašlání]
10:21eh e nová generace Izraele a vlastně pánbůh chce, aby aby pochopili eh jeho věrnost, aby aby pochopili, že i když 40 let putovali na poušti a i když předtím 400 let byli v egyptském otroctví, Bůh je vždycky věrný a Bůh naplní svoji smlouvu a Bůh se nevzdá svého lidu. Deuteronomium 32 verš 4. Mojžíš říká skála jeho dílo. A proto to sám vlastně
10:53tak tímto způsobem prohlašuje. Skála. Jeho dílo je bezúhonné. Ano. Všechny jeho cesty jsou spravedlivé. On je Bůh věrný a není v něm špatnost. Je spravedlivý a přímý. Věrnost tedy není jenom něco, co Bůh občas dělá. nebo že se tak nějak Bůh občas projeví, ale je to něco, kým Bůh je ve své podstatě. A všimněte si, že když Bůh povolává
11:23člověka ke službě nebo zaslibuje, jak jsme už viděli, že něco učiní, jeho věrnost je součástí jeho zaslíbení nebo vždycky na svoji věrnost odkazuje. Pavel to ví a proto například říká první Korintským 1:9. První Korintský 9. Věrný je Bůh, skrze něhož jste byli povoláni do společenství jeho syna Ježíše Krista, našeho Pána.
11:50A dovolte mi nyní takový delší text ze žalmu 89, kde pán Bůh o svojí věrnosti mluví velmi pozoruhodným způsobem. Žalm 89. Pokud jeho potomci opustí můj zákon a nebudou žít podle mých nařízení, jestliže má ustanovení znesvětí a budou zachovávat mé a pardon, nebudou zachovávat mé příkazy, navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenost
12:22ranami, ale pozor, ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost. Proč? Protože on říká: "Neznesvětím svou smlouvu, protože já kdybych byl nevěrný vůči tomu, co jsem už zaslíbil, tak bych znesvětil svoji smlouvu, tak bych pošpinil svoje slovo." A tak proto Bůh říká v žalmu 89: "O Izraeli, neznesvětím
12:52svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých z mých rtů. Jednou jsem přísáhl při své svatosti, což bych lhal Davidovi. Jeho potomstvo tu bude navěky a jeho trůn přede mnou jako slunce. Bůh tedy o sobě říká, že je věrný. Je to součástí toho, kým je a proto tak to také jedná. Ale nejen Bůh sám o sobě říká, to už jsme viděli, že je věrný, ale když se
13:23podíváme do písma, tak Boží lid, který s ním chce dočinění, který ho znal lidé, vůdci, králové, proroci, kteří ho znali, oni vydávají úplně stejné svědectví. A opět žalmista v žalmu 100 verše 4 a 5 říká:„Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu, protože Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné a jeho
13:46věrnost od pokolení do pokolení. To je nádherné svědectví Boží věrnosti. Eh, Boží věrnost není pouze věrností na chvíli. Ona trvá po všechna pokolení. Ona trvá navěky. A ještě jeden verš, jest si dovolíte v pláči. Pláč Jeremiášův nebo jenom pláč. Třetí kapitola, verš 22 a 23. Víte, zase
14:16připomeneme si kontext. Jeremiáš píše tato slova uprostřed obrovského osobního, ale i národního utrpení. Jeruzalém je zničen. Možná, že se dívá na trosky Jeruzaléma nebo je někde ve vyhnanství. Dívá se na za svou slávu chrámu. Rozbořený Jeruzalém, ponížený Izrael. Ale přesto čteme a přesto Jeremiáš píše: "Je to Hospodinovo milosrdenství, že
14:48jsme nezahynuli, neboť nepominulo jeho slitování. Eh, nezahynuli rozuměji. Nezanikli zcela, neboť nepominulo jeho slitování." A verš 23 je nová každé ráno. Tvá věrnost je veliká. A znovu pamatujte na kontext, ve kterém Jeremiáš píše tato slova. Opravdu hrůzostrašná, jak osobní, tak národní pohroma. Zde tedy Jeremiáš vyznává a rozpoznává
15:17to, co Bůh řekl už, co jsme četli v tom žalmu 89. I když mě zradíte, budu vás soudit. A to je to, co se právě děje v době Jeremiáše. I když mě zradíte, budu vás soudit, ale neopustím vás. Znovu toto nejsou slova člověka, který právě prožívá všechno krásné a a všechno v jeho životě je bezproblémové a růžové. Naopak,
15:46Jeremiáš a celý Izrael s ním zažívá zničení, zažívá vyhnanství, nevídanou národní i osobní katastrofou, když Bůh dopustil, aby Izrael byl obsazen a vysídlen Babylonem. A přesto říká tvá věrnost, Bože. To je to, co nám zbývá. To je na co se teď potřebujeme spolehnout. Tvá věrnost, Bože, je veliká. je nová každé ráno tvá
16:15milost. To je velmi důležité. Boží vědnost není tedy založená na tom, jak se právě daří nám. Bůh je věrný i tehdy, když nerozumíme tomu, co dělá. A a tak když se tedy díváme na celé na celé písmo a budeme se dívat dále více, vidíme tedy obrovské množství svědectví o Boží věrnosti. Bůh o sobě říká, že je věrný. Boží lid
16:46to o něm dosvědčuje. Ale později také uvidíme, to bylo v druhém bodu, že i dějiny ukazují jeho věrnost. A teď se dostáváme ale k důležité otázce. Je je Boží věrnost pouze jedna tedy z dalších vlastností nebo chce tady atributů, kterou kterou Bůh má? Je nějak zase jakoby izolovaná a nebo je je to něco, co Bůh někdy jakoby projeví, aby se neřeklo.
17:16Musíme jít trošičku dál. Boží, Boží věrnost patří, jak už jsme tedy řekli, jak jsem předeslal do samotné Boží podstaty, eh, k je jeho k jeho bytí, tak jako každý další atribut. Víte, Boží vlastnosti a atributy nemůžeme oddělit tak, že bychom si mohli říct, tak odsaď v podstatě tady Boží láska, tady potom začíná Boží věrnost a
17:39tady začíná Boží svatost a tam potom už je Boží všemohoucnost, ne? Tak to nefunguje. Všechny Boží atributy, ať už láska, svatost, věrnost, moc, svrchovanost, všechny spolu působí. Všechny Boží atributy společně vyjadřují, kdo Bůh je. Souvisí spolu a jsou spojené. A proto, kdybychom mohli Boha usvědčit z nevěrnosti, tak to je velmi vážné.
18:07Nebylo by to jen problém vlastně s jedním atributem. s atributem jaksi věrnosti řekneme, no tak já nevím, jestli je Bůh věrný, protože pokud říkáš, že Bůh je nevěrný nebo pochybuješ o Boží věrnosti, říkáš tím daleko, daleko více. Bůh, kdyby Bůh byl nevěrný, tak bysme ho mohli usvědčit jako jako lháře. Kdyby Bůh byl nevěrný, možná, že bychom
18:33ho mohli usvědčit jako jako někoho, kdo není všemohoucí, protože nemá všechny věci v rukou tak, aby mohl naplnit všechno, co říká. Kdyby Bůh byl nevěrný, nebyl by dokonale důvěryhodný. Nebylo by jasné, zda můžeme důvěřovat. Kdyby jeho plány mohly být zmařeny lidmi nebo okolnostmi, museli bychom se ptát, jak je to s jeho mocí a svrchovaností.
18:59To už jsme říkali. Kdyby nevěděl, co se stane, museli bychom se ptát na jeho na jeho vševědoucnost, ale především by nebyl svatý, svatý Bůh, kterého nám představuje písmo, ale písmo nás jaksi upokojuje a můžeme říct jaksi utvrzuje v Numery 23:19, že Bůh není jako člověk, že mu
19:29můžem důvěřovat, že Bůh Bůh nelže. Že Bůh je věrný tedy svým zaslíbeny 23:19. Bůh není člověk, aby lalni sím člověka, aby litoval, což by on řekl a neučinil, promluvil a nenaplnil to. Co Bůh řekne, to také učiní. Proto mu můžeme důvěřovat. Co Bůh řekne, je to takové učení, protože je mocný a má moc věci, souvislosti, lidi a lidská
19:56srdce a události ovlivnit tak, aby se stalo přesně to, co on řekl, že se stane. Co Bůh zaslíbí, se naplní, protože je svrchovaný a protože má ve všem, co se ve světě děje, nějaký svůj záměr. A proto Pavel může říct něco naprosto úžasného. To jsme dneska vlastně četli ve druhé Timotei 2:13. Jsmeli nevěrní, on zůstává věrný pozor, neboť nemůže
20:23zapřít sám sebe. A víte, já si myslím, že vlastně to je možná jedna z takových nejkrásnějších definicí Boží věrnosti. Bůh nemůže zapřít sám sebe. My můžeme být nevěrní. My můžeme selhat a selháváme. My můžeme porušit slovo a porušujeme je. My můžeme změnit názor a děláme to běžně. My můžeme nedodržovat své sliby a děláme
20:46to. Proč? Protože to je naše přirozenost, protože to je jaký jsme jako lidé. To ukazuje naši zkaženost, naši zoufalost a naši neschopnost dostat častokrát svým vlastním slibům, protože nemáme všechny věci pod kontrolou, nemáme všechny věci ve své ruce. Ale Bůh ano, Bůh ano. Bůh má všechno ve své ruce a Bůh je věrný. Musí být věrný. Jinak by
21:13popřel to, kým je. jinak by popřel sám sebe. Proto mluvíme o tom a chceme nebo chtěli jsme přemýšlet v tomto bodu o tom, že Boží věrnost je součástí jeho přirozenosti, je součástí jeho bytí. Bůh je věrný. Ne proto, že by se vždycky rozhodl být věrný, ale proto, že věrnost je součástí toho, kým je. A právě proto se na jeho
21:42věrnost můžeme spolehnout. A v dalších bodech se teď podíváme na to, jak se tato Boží věrnost konkrétně projevuje v našem životě. Boží věrnost není pouze něco, co Bůh tvrdí o sobě a co o něm zpívají žalmisté. Boží věrnost vidíme v samotných dějinách, v Božích věrných činech. A tak za druhé, Bůh je věrný svým zaslíbením.
22:05Jak už bylo zřejmé v tom prvním bodě, jak už zaznělo, když se podíváme do písma, tak písmo je jednou velkou kronikou. jednou velkou o Boží věrnosti. Není jenom plné konstatování a plné plné důkazů, ale také právě hmatatelných činů Boží věrnosti. A víte, my žijeme v době, kdy na rozdíl od jiných období Božího lidu, ať už před
22:38200, 350 nebo 2000 lety, my dneska máme obrovskou výsadu. Víte, my dneska máme obrovskou výhodu, protože vedle sebe máme dějiny spásy. Už všechno klíčové a všechno zásadní, co Bůh řekl, že se stane, se už stalo. My před sebou máme většinu historie lidí a tam můžeme sledovat od saméhotného počátku až dokonce Boží věrné činy.
23:08Boží věrnost je absolutně v písmu nepřehlédnutelná v jeho činech. Bůh po potopě řekl, že nepřestane sedbat. Cituj sedbá i žeň, léto i zima, den i noc. Bůh po potopě také řekl, že už nikdy celou světovou potopu nepošle. také se stalo a člověku dal znamení smlouvy jako duhu. Bůh řekl, že se, že z Abraháma učiní veliký národ a učinil z něho velký
23:34národ. A my sledujeme, jak celý Starý zákon vlastně jaksi tento dílí slib popisuje a jaký Bůh naplňuje. V Genesis 15 Bůh řekl:„Tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich. Budou tam otročit. Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení. Mluví tady o zajetí v Egyptě nebo o otroctví v Egyptě. Po staletích se tedy
24:02Izrael ocitl v Egyptě, kde otročil u výroby cihel. Zapomněl snad Bůh na svůj lid po 400 let v Egyptě? Skoro to tak vypadalo. 400 let otroctví, poroby, ponížení. Ale Bůh Exodus 12:41 naplnil své zaslíbení, když uplynulo 440 let, to znamená víc jak 400 let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země, tak jak Bůh řekl a tam,
24:32kam Bůh řekl. Ale všechny tyto vlastně věci jsou dílčí do určité míry. Jsou dílčí události, které spěly k jedné zásadní události v historii lidstva. A ta měla Boží věrnost demonstrovat naprosto jasně a přesvědčivě. Bůh řekl jednoho dne, že pošle Mesiáše zachránce símě, které vysvobodí jeho lid z jeho hříchů. V
24:55Genesis 3:15 můžeme v podstatě říct, že zaslíbení, které vidíme v Genesis 3:15, tak vlastně se naplňuje v celé v celé Bibli, v celém Starém i Novém zákoně. Vidíme, jak se odvíjí tento Boží plán. V Genesis 3:15, jak víte, pán Bůh mluví o semení, které Satonovi rozdrtí hlavu. V Genesis 12 pán Bůh začíná tyto tento plán rozvíjet v době a on říká
25:24Abrahámovi: "V tobě najdou požehnání veškeré čelení země." Davidovi zaslíbil, že jeho trůne. Ne 100, ne 200, ne 300, ale že jeho trůn trvat na věky. Jak je možné, že Davidůvů trůn trvat na věky? No, protože Mesiáš bude ze z rodu Davidova. Myslel na Mesiáše, který bude Davidovým potomkem. V knize Daniel Nabukenezar má sen, ve
25:50kterému Bůh zjeví, že jeho, že že Mesiáš jednoho dne ustanoví věčně trvající království, které převýší Babylon a a řeckou, římskou, ale i předtím mécko perskou říši. Iziáš mluví o dívce, která počne syna a dá mu jméno Imanuel, Bůh s námi. A znovu celá staletí, toto Bůh zaslibuje. Celá staletí se stávají věci, situace jakoby
26:22nesrozumitelné, ale uplynou staletí a náchu vidíme, že Bůh svůj slib znovu věrně naplnil. Galatým 4. Galatasím 4, verš 4. Když však přišla plnost času, jinými slovy, ten správný čas, když se naplnilo to, co se mělo naplnit, když se stalo to, co se mělo stát, když přišla plnost času, vyslal Bůh svého syna narozeného z ženy,
26:52narozeného pod zákonem, aby vykoupil ty, kdo byli pod zákonem a abychom přijali synovství. V pravý čas, ne pozdě, ne dřív, když přišla plnost času. Bůh je pravdivý, jeho slova jsou jistá. Můžeme se na ně spolehnout, i když se zas i když se naplnění jeho slov nedožijeme. A tak jak přišel jeho syn Mesiáš,
27:23také zase odešel. A tak jak odešel, tak Bible nám říká, že zase přijde. A pokud se ve stetích a pokud se v to v těch v těch uplynulých tisíciletích vlastně vidíme, jak se Boží věrnost projevuje velmi velmi srozumitelně, velmi jasně, tak můžeme vzít jet na to, že tak jak Mesiáš přišel, tak jak odešel, tak znovu přijde, protože Bible říká, že přijde.
27:48A jestli tomu nevěříš, tak se podívej do historie. Všechno, co Bůh řekl, naplnil. Všechno, co Bůh řekl, že se stane, se stalo. Přesně tak, jak on řekl, že se to stane. A stejně jako Bůh mluvil o tom, že jeho syn přijde spasit, tak také mluví o tom, že jeho syn přijde soudit. A to nás přivádí k dalšímu třetímu bodu. Bůh je věrný ve svém
28:18soudu. Bůh je věrný ve svém soudu. Víte, když si Bůh vyvolil Izrael a to vidíme nebo neuvidíme to pouze na konci věku, ale vidíme to zase v celé v celé vlastně Bibli a v celém příběhu spasení. Bůh je věrný ve svém soudu. Když si Bůh vyvolil Izrael jako svůj národ, zamiloval si ho, tak jak jsme viděli, vyvolil si ho proto, aby vlastně skrze
28:46něho poslal Mesiáše na svět. A to také Bůh udělal. Ale aby Bůh naplnil to, co zaslíbil, víte, Izrael musel projít mnoha těžkostmi, protože Izrael vlastně k tomu nespěl sám od sebe. Izrael musel projít mnoha těžkostmi, kterými Bůh napravoval svůj lid, aby Mesiáš mohl přijít, tak aby Bůh mohl vlastně dostat svému slovu. Bůh jasně řekl, že pokud ho Izraela, to
29:17jsme viděli, že nebude poslouchat, Bůh je bude být holý a ranami. To jsme četli v žalmu 89 ve verši 33 až 34. Navštívím jejich přestoupení holí a jejich zvrácenosti ranami, ale své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost. Ale Bůh to nedělá proto, že by Izrael nenáviděl. Bůh to nedělá proto, že by že
29:41by že by si liboval v nějakém trestání, ne? Proto, aby napravil Izrael, proto, aby Izrael se mohl stát jeho lepším, důkladnějším nástrojem, proto, aby Bůh mohl použít Izrael k plánu, který předem vlastně naplánoval. A Bůh také, jak vidíme v historii Izraele, své hrozby naplnil. Nechal, aby Izrael byl utlačován. Nechal, aby Izrael byl poražen v
30:10bitvách. Nakonec nechal, aby Izrael byl vydán do rukou bablonského krále Nabouzera. 70 let byli v bablonském exilu. Postaletí nechal, aby Izrael neměl svoji vlastní zemi. Izajáš 10, verše 20 až 22. I stane se v onen den, že ostatek Izraele, že ostatek Izraele, ti z domu Jákobova,
30:42kteří vyváznou, už déle nebudou spoléhat na toho, kdo je bije, ale opravdu bude spoléhat na Hospodina svatého Izraele. Ostatek se navrátí, ostatek Jákoba k mocnému Bohu. Vždyť i kdyby bylo tvého lidu Izraeli jako písku v moři, jen ostatek z nich se navrátí. Je rozhodnuto o záhubě, která s sebou přivalí nebo přivádí
31:13spravedlnost. Bůh řekl, že přijde zpět a tak také učinil. Bůh řekl, že Izrael přijde zpět a tak také učinil. V Ozejášovi 5:15 čteme: "Odejdou a navrátím se na své místo. Dokud neuznají vinu a nebudou hledat moji přítomnost ve své tísni mě budou usilovně hledat." To je proč pán Bůh musel někdy provádět Izrael tísní, aby
31:41se Izrael k němu zpátky navrátil, aby je Bůh mohl použít. Ale tak jako Bůh káznil Izrael proto, aby se k němu navrátil, proto, aby Izrael mohl být jeho nástrojem, tak víme, že pán Bůh kázní i nás. Vidíme to v Židům 12. Koho Bůh miluje, toho vychovává. Tak jako se Bůh rozhodl kdysi soudit celou planetu potopou, tak jako Bůh,
32:10kdysi soudil Sodomu a Gomoru. Tak jako Bůh, kdysi soudil všechny národy, ať už Babylon, Assírie, Médy, Peršany, Řecko, Řím, žádný z těchto národů starověkých už neexistuje, tak Bůh bude soudit i tento svět. Tak Bůh naplnil hrozby i vůči Izraeli. Tak také Bůh naplní hrozby i vůči tomuto světu. Milí příteli, je to strašná zpráva,
32:43ale Boží soud přichází na tento svět. Ano. V dnešní době 21. století to zní jako jako divnost, jako pohádka, jako jako strašení. Ale to je pravda. To je to, co vidíme v písmu. To je to, co vidíme, že je konzistentní s tím, kdo Bůh je a s tím, co Bůh dělá. Přichází Boží hněv, přichází Boží soud na tento svět. A jediná naděje je pro
33:11tebe, jak uniknout tomuto Božímu soudu a tomuto Božímu trestu za tvůj hřích je, když unikneš ke Kristu. Ne když budeš unikat od Boha, to nejde. A když vlastně se přiblížíš k němu, když budeš jakoby, když poběžíš do jeho náruče, protože Kristus připravil plán, připravil způsob, proč jej Bůh poslal, aby zemřel na kříži a aby splatil dluh,
33:39který my bysme nikdy nemohli splatit, aby nás zachránil vlastně Bůh sám před sebou, aby nás Bůh zachránil před svým vlastním hněvem. To je proč Kristus přišel a zemřel. Ježíš nesl Boží hněv, odcněv na sobě, na kříži, proto, aby si jej nemusel nézty jednoho dne v ten den hněvu, až přijde pán Ježíš Kristus na tento svět.
34:07On nebude mít slitování, milí příteli. On nebude mít skitování, pokud se dnes neobrátíš ke Kristu. A zase jestli dovolíte, necháme promluvit Pinka, Artura Pinka, který říká:„Pokud se neobrátíš ke Kristu, svému útočišti, věčné plameny ohnivého jezera se stanou tvým jistým údělem. Přesně tak, jak Bůh řekl, protože Bůh je
34:36věrný svému slovu. A proto utíkej ke Kristu. Nečekej na nic. Nevíš, jestli ve svém životě máš hodinu, dvě, tři nebo den, měsíc nebo nebo 10 let, nebo utíkej ke Kristu a ujisti se, že že ty jsi vložil veškerou svoji důvěru pro svoji spásu pouze a jenom v něho, ne v to, co děláš. Ne v to, v to, kým seš.
35:06Nevkládáš důvodu v to, že seš v církvi ve zboru, že se modlíš, ale v to, že Kristus zemřel na kříži za tvůj hřích a byl vzkříšen třetího dne. To je tvoje jediná naděje. Na to se musíš spolehnout a budeš zachráněn. Protože pokud to uděláš, tak Bůh je věrný v tom, že ti také odpustí. A to je naše, to je náš další bod. Bůh je věrný ve svém
35:33odpouštění. Bůh je věrný v tom, že tě přijme, protože on to řekl, že kdo k němu přijde, kdo bude činit pokání, tak on nevyžene nikoho ven. On je věrný ve svém odpuštění. První Janova 1:9. Známe tyto verše velmi dobře. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé
35:58nepravosti. A to se týká jak nás křesťanů, kdy stále hřešíme a stále padáme a stále jsme slabí, ale týká se to všech, kteří k němu přichází. Bůh ve své věrnosti, přesně tak, jak řekl v Genesis 3:15, poslal svého syna, který Satanovi rozdrtil hlavu na kříži, když tam zemřel. A proto ti Bůh může odpustit,
36:28protože ten tvůj dluh je splacen. Bůh je také spravedlivý a a Bůh vyžadoval trest tvůj hřích a a syn ho na sebe vzal. Proto ti může odpustit a proto ti může dát Kristovou spravedlnost, kterou právě nemáš, Kristovu bezúhonnost, kterou postrádáš pro den Kristův, protože pouze s tou můžeš obstát před Boží svatosti, s jeho vlastní spravedlností,
36:59ze spravedlnosti, která je ti přečtena, která je mimo tebe, která je ti cizí a nyní nemáš Ale musí ti být přečtená a bude ti přičtená, když uvěříš. Za náš hřích bylo zaplaceno. On není jenom ten, který tedy přehlíží ten hřích, že řekne:„Tak jo, tak co se stalo? Stalo se, protože já jsem Bůh milostivý, laskavý, tak já to teda
37:24přehlédnu, ne? On je také Bůh spravedlivý a spravedlivě potrestal náš hřích. A proto, že spravedlivě potrestal, tak už bylo nespravedlivé trestat tebe. Naopak je věrný tomu, co řekl, že udělá. Pokud uvěříš v Krista, tak já jsem věrný a já ti odpustím. Pokud by tě Bůh i tak trestal za hřích, i když Kristus za něho zemřel, tak by
37:53vlastně byl nevěrný svému slovu. Nebude od tebe vyžadovat další trest, nebude od tebe vyžerovat další splácení. To ani není možné. On je věrný a spravedlivý. A proto ať si kdosi volej, pros žadoň o odpuštění, pros o milost. Pokud jsi Božím dítětem, který padl, volej. On je věrný. On tě neodmítne, on tě odpustí. A pokud jsi nikdy ke Kristu nevolal o
38:21odpuštění a pocitíš potřebu odpuštění, volej a pros o milost. A pokud si nejsi jistý zas Kristus, tak volej a pros, aby ti dal jistotu, že jsi jeho a že jsi připraven na den soudu, protože věz, že tato potřeba je vyvolána samotným Bohem, který tě vede k pokání. Pokud pociťuješ tu potřebu, tak ta potřeba je možná vyvolaná Bohem.
38:49Možná, že Duch svatý v tobě pracuje v tuto chvíli. Duch svatý, kterej tě vede k pokání, tak tak to neutlačuj ten hlas v sobě, nebo jak to nazvat. Volej k němu, dokud se ještě říká dnes říká písmo. Židům 3:15. Když se říká, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatrvzujte svá srdce jako
39:21při onom rozhoření. Kdo jsou ti, kteří slyšeli a způsobili rozhoření? Což to nebyli všichni ti, kdo vyšli z Egypta skrze Mojžíše? Na koho se hněvalo 40 let? Zda ne na ty, kteří zhřešili a jejiž mrtvoly padly v pustinně? A komu přisahal, že nevejdou? Bůh je věrný. On jim přísahl a nevešli. Komu přisahal, že nevejdou do jeho
39:47odpočinutí, neli těm, kteří neposlechli. Vidíme, že nemohli vejít pro nevěru. Stále platí zaslíbení pro vstup do jeho odpočnutí. Bojme se tedy, aby se snad neukázalo, že někdo z vás je promeškal. Víte, musíme si být jistí, že skutečně stojíme na Kristu, na evangeliu, na jeho odpuštění a že to je naše jediná naděje.
40:14Nikoliv jiné další věci, skutky nebo cokoliv jiného. A za poslední a to je to už bude velmi krátké, když tě Bůh zachrání, když tě Bůh přivede ke své spáse, když Bůh je věrný a odpouští nám, on je také věrný ve své záchraně. On je věrný ve své ochraně, můžeme to nazvat. On je věrný ve své ochraně, víš, jeho jeho spasení je od začátku až do
40:46konce. To víme, jeho práce, jeho svrchovaná práce. A pánbůh, pokud tě zachrání, pokud za tebe Kristus zemřel a pokud za tebe zaplatino výkupné, tak on tě ochrání až do konce. Víte, Bůh nás neochrání vždy od všech nemocí. To jsme viděli a vidíme to v historii církve, v historii Božího lidu. On nás neochrání vždycky od úrazu. On nás
41:15neochrání vždycky od chudoby, ale chrání nás v našem spasení. Pokud jsme skutečně jeho, tak nás chrání v našem spasení. První tesalonickým 524. A sám Bůh pokoje, kež vás celé posvětí a celého vašeho ducha i duší i tělo bez kež zachová bez poskvrny až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Pavel se takto modlí za tessalonické, protože ví,
41:42že ne jejich úsilí, ne jejich vůle, nejenom jejich oddanost, ale pán Bůh sám je pouze může zachovat bez poskvrny až do příchrů našeho Pána Ježíše Krista. A potom dodává: "Věrný je ten, kdo vás povolává. Věrný je ten, kdo vás zachránil. Věrný je ten, kdo vás povolal do své rodiny. On to také učiní. jestliže vás povolal, jestliže se
42:08součástí jeho rodiny, on to učiní, on vás zachová. Druhá Tesalonickým 3, verš 3. Vírný je pán, který vás upevní a ochrání od zlého. On je věrný. Pokud jsi jeho, tak jeho věrnost se vždycky vůči tobě bude projevovat tím, že tě bude upevňovat, i když to bude těžké, že bude upevňovat tvoji víru, že tě bude zachovávat, i když budou pochybnosti a
42:39těžkosti. Tak proto se vždycky přímkni k němu. rozho, zkoumej svoje srdce, zkoumej svůj život vždycky před ním a spolehni se úplně jednoduše dětskou vírou na to, že já je to pro mě těžký, je pro mě těžký si to nějak tak jako vyzkoušet. Je pro mě těžký hmatatelně ověřit, zda Bůh je nebo není nebo jak to bylo s Kristem, ale já věřím, že on
43:00zemřel za mě na kříži, i když celý svět na mě křičí, já se na to spoléhám, i když tomu zcela nerozumím. 1vní Korintským 8, pardon, první Korintským 1 8 a 9. Pr. Korintským 18 a 9. On vás také bude utvrzovat až do konce, abyste byli bez úhony v den našeho Pána Ježíše Krista. Kolinský sbor nebyl úplně ten z nejlepších.
43:32A Pavel říká:„Ale on vás bude utvrzovat až do konce." Víš, nehledej to utvrzení v důkazech, nehledej to utvrzení, já nevím, ve vědě o své víře, ale hledej to své utvrzení víry v Kristu zase a v Bohu. Bože, pomo mi, Bože, utvrď moje srdce, Bože, e, dej, ať moje srdce není tak chladné. Ty sám jej probuď, ty sám jej rozvlaž
44:00zase pro tebe. Ty sám mě občerstvi, Pane, protože víte, ta ta jistota to je to ta je duchovní. Ta není jenom jenom vnější. A naše spasení je je duchovní realita. My věříme, protože Pán Bůh nás k sobě povolal. Ne protože jsme viděli dostatek důkazů o tom, že Bůh je existuje, zemřel Kristus a vstal z mrtvých.
44:30Ne, on tě přivedl k sobě a on tě také bude utvrzovat. Ke němu musíš běžet vždycky, když ve své víře budeš pokulhávat. Protože Pavel dodává: "Věrný je Bůh." Devátý verš. Věrný Bůh. Skrze něho jste byli povoláni do společenstvího syna Ježíše Krista, našeho Pána. Protože je věrný, tak on vás bude utvrzovat. [frknutí] On vás ponese životem, protože
45:00jste jeho. On vás ponese, protože on neušetřil svého vlastního syna. Jak by se vás vzdal, když dal za vás to nejdražší, když zaplatil za vás tu nejdražší cenu. On se vás, on se tebe nikdy nevzdá. On tě dovede domů. Možná bez nohy, možná bez ruky, možná celého pochroumaného zešvíhan zešhaného zešvíhaného, ale on tě dovede domů.
45:31A nemusíme připomínat verš, který myslím si známe velmi dobře. Filipským 16. Pavel mluví k filipským a říká:„ Jsem si jist. Já o tom nepochybuji. Jsem si jist právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, on jej začal, dovede je až do dne Krista Ježíše. On jej dovede do dne Krista Ježíše, protože je věrný. Nakonec jenom pár takových postřehů, o
46:02kterých můžeme přemýšlet v souvislosti s Boží věrnosti, praktických věcí. Víte, správné porozumění Boží věrnosti vede k mnoha výsledkům v našem životě praktickým. Zde je několik z nich. Samozřejmě správné porozumění Boží věrnosti vede k růstu v důvěře v Boha, protože Bůh je věrný. Měli bychom mu a můžeme mu a smíme mu
46:30důvěřovat. Smíme se na něho vždycky spolehnout, protože Bůh je věrný. Můžeme žít ve spokojenosti a vděčnosti, bratři a sestry, za další, protože Bůh je věrný, víte, můžeme růst v posvěcení. Bůh nás zachránil a víte, projev jeho vděčnost nebo naší vděčnosti je naše poslušnost. Víte, někdo by mohl říct, no tak jo, tak
46:58když mě zachránil, dovede mě do nebe, dovede mě z do záchrany, tak proč bych se vůbec vůbec snažil, jestliže jestliže jsem jeho, jednou spasen, navdy spasen, nezáleží na tom, jak žiju. Ne, to není pravda. Protože pokud jsi jeho, tak ten tvůj život se zákonitě změní. Zákonní tě tam nastane změna. Protože jsi nový stvoření, jsi v něm,
47:22ale také také protože chceš tu, aby tu změnu vlastně e, aby ta změna byla vidět. Chceš ji vidět ty sám ve svém životě, chceš jí oslavit Boha a chceš v ní projevit svou vděčnost. Víte, představ si, já vždycky říkám velmi jednoduše, představ si, že někdo zachrání tvůj život zásadním způsobem, že tě na poslední chvíli odtlačí před
47:46řídícím se autobusem, vlakem nebo buldozerem. Já si myslím, že přirozená reakce by byla, kdo to je ten člověk, proč to udělal, jak se mu můžu odvděčit, jak mu můžu zaplatit. A tak je to stejně i vůči Bohu. On tě zachránil, on tě spasil, on tě adoptoval do své rodiny, on tě našel na ulici jako bezdomovce a vzal tě a přijal tě. Tak proto je zcela
48:12logické, že svůj život žiješ tak, jak žiješ jako křesťan, z vděčnosti, protože ji chceš oslavit. Nemůžeš mu nikdy nic splatit. Nemůžeš mu nikdy nic vrátit. Nemůžeš mu vrátit hodnotu toho, co on ti dal, ale děláš to, co můžeš, aby si projevil svoji vděčnost ve své poslušnosti. No a Boží věrnost by nás také měla vést
48:39k evangelizačnímu úsilí z dvou důvodů. Jednak Bůh je věrný v tom, že zachrání lidi. Bůh je věrný v tom, že zachrání ty, které k tomu určil. Bůh je věrný. A proto my můžeme si být naprosto jistí, že pokud chodíme den, dva, t 5, 10, 15 nebo 20 let po ulici a nikdo nepřichází ke Kristu, i tak se můžeme spohnout na Boží věrnost, že on
49:05má svůj lid v naší zemi nebo v tomto městě. Ale ta Boží věrnost, jak jsme viděli, se projevuje ještě jinak. Eh, e ten ten růst v evangelizačním ústí, v našem v naší zemi by také měl být tak trochu motivován tím, že Bůh přichází na tento svět ve svém synu, soudit tento svět. A my, pokud tomu skutečně věříme, že ten
49:37požár hoří a už se postupně šíří, tak bychom měli chtít evakuovat co nejvíce těch, kterým hrozí pohroma kázáním evangelia. A tak bratři a sestry, to je to, jak nás Boží věrnost vede, k čemu nás vybavuje a jakým způsobem ji můžeme do našeho života aplikovat. Kéž nám pán Bůh v tom pomůže. Otče náš nebeský, a tak tě prosíme,
50:08eh abysme mohli být církví a lidem nebo lidmi, eh, kteří se dokáží přiznat ke své ke svým pokleskům a ke své nevěrnosti, ale ne nějak tak povrchně nebo eh lidsky, ale tak, aby v té naší nevěrnosti mohla právě zářit ta tvoje věrnost. [povzdech][vzdechy]
50:40A prosíme tě, Pane Bože, za to, aby si nás ale posílil. Ty víš, jak jsme slabí, Otče. Ty víš, jak naše věrnost, naše víra kolísá. A tak tě prosíme za to, aby v tom světě, ve kterém žijeme, naše věrnost byla zřejmá v tom, jak stojíme pevně na tvém slově, jak žijeme, jak kážeme, ale také prakticky v tom,
51:11jak jsme spolehli v jeden vůči druhému. Pane Bože, ty víš, že každý z nás a já v první řadě v tomto zklamáváme a klesáme. A prosím za to, aby se nám to odpustilo, pane Ježíši, abychom ve svém charakteru měli důvěry,hodnost a spolehlivost, kterou ty máš vůči nám. Buď nám milostiv, na tebe v tom spoléháme a modlíme se ve
51:39jménu Pána Ješe Krista. Amen.