uctíváme BOHA Bible nebo modlu ?
0:04Ludviku, v první části jsme se věnovali, jak můžeme poznat Boha ve stvoření. Teď v té druhé části bysme se bysme si mohli povyklat, eh, jak můžeme eh Boha poznat v jeho slově, to znamená v Biblii. Jak se nám Bůh zjevuje v Bibli? Jo, jak jsme vlastně řekli, bratře, v té první části, tak to všeobecné poznání Boha v tom stvoření má své veliké limity
0:35a eh myslím si, že mnoho lidí eh zajímá nejenom otázka, jak, protože stvoření nám hodně mluví o tom, jak je Bůh dokonalý, veliký, mocný, ale už málo se můžeme dostat k otázce, proč a tak myslím si, že asi nejpalčivější otázkou každého člověka není jenom to, jestli
1:07Bůh je, ale myslím si, že každý člověk, který si pokládá otázku a přemýšlí nad Boží existencí, tak dospěje velice rychle k otázce také proč. A to je jedna z těch nejtěžších otázek a každý vědec uznává, že tam naprosto končí, protože ať jsme biologové, ať jsme fyzici, tak my jsme
1:37schopni stále jenom říkat, jak eh můžeme říkat dneska už mnoho k tomu, jakým způsobem třeba se vyvíjí miminko v dělo eh matky, jak splyne spermie s vajíčkem, počíná život. Ale nevíme, proč lidé umírají. Nevíme, proč je tu smrt. Nevíme, proč je tu zmar. Nevíme, proč tu vůbec jsme, proč to tu je. A to je palčivá otázka. A tady
2:06najednou nastupujeme právě k té úžasné knize knih Bibli, kterou se rozhodl Bůh dát lidstvu a zjevit sám sebe, aby začal odpovídat lidem i na tak vážné otázky, To se nedozvíme skrze stvoření. My můžeme koukat, vyjdeme na nádhernou rozkvetlou louku a vidíme ji rozkvetlou,
2:37ale za dva dny vidíme zvadlou, uschlou. Vidíme úžasné Boží tvory, jak jsou krásní, ale pak vidíme, že se navzájem požírají a zabíjejí. Obdivujeme miminko, ale trhá nám srdce, když vidíme, že umřelo nebo že nám umřel někdo blízký. A to je něco, co nás někdy vede k otázkám. A věřím, že mnoho lidí už se i
3:09tebe zeptalo, bratře. Kdyby byl Bůh, kdyby Bůh byl a kdyby byl dobrý, tak proč toto to dopouští? Proč to tak je? Takže tady už opravdu nevystačíme s přirozeným světem, ale ten přirozený svět byl Bohem určen k tomu, aby nás vedl k těmto otázkám. Pán Bůh všecko, co stvořil, stvořil se svým úmyslem. A my čteme, že to všecko,
3:38co stvořeno bylo, má člověka vést k těmto otázkám, aby přemýšlel hlouběji a dál. A pak nastupuje tedy na scénu to podivuhodné Boží zjevení Bible. A veškeré Boží slovo, jak jsme říkali i v té první části, pochází od Boha. Ten řecký výraz, který je zde užit, jeopneustos, vdechnuté Bohem. A tedy Boží mužové byli
4:08vedeni k tomu přesně, aby zapisovali ty Boží slova tak, jak pán Bůh chtěl. písmenko od písmen, větu od věty. A celému tomu procesu říkáme inspirace, inspiri vdechnutí, eh, nádech, inspirace, dýchání. Furt to se stále pohybujeme ve stejných jakoby etymologických oblastech kořene slov,
4:38ale Bible je něčím, co nelze chápat jenom jako nějaké literální dílo. Bible je vdechnutým Božím slovem, které nám zjevuje hloubky, šířky, na které bysme nikdy svým rozumem nemohli přijít. a právě dává nám odpovědi na ty palčivé otázky naší vlastní existence i existence tohoto vesmíru a celého světa. A dokonce jde tak dál, jak jsem
5:08říkal, že nám zjevuje i sféry a dimenze, které jsou nám nepřístupné v tomhlenctom fyzikálním světě, ale které hlubokým způsobem ovlivňují tento hmotný svět. Bible nás jednoznačně učí, že ten duchovní realm, ta dimenze eh těch duchovních bytostí, kde přebývá i Boží sláva, eh mezi sebou má velmi významný
5:40problémy a to je, že od začátku zde existuje zlá bytost, o které jsi ty na začátku mluvil, a to je padlý cherub, padlá stvořená bytost. Lucifer, známe ho i jako Satan ďábel. A není zde jenom on sám. Bible učí, že je zde celá 1/3. Eh, duchovních bytostí, které se zepřely Boží vládě. My je nazýváme jako démony,
6:12ďábly. A že v tomto duchovním rámu dochází k určitému zápasu, určitém interakcím. které mají naprosto jednoznačný vliv na to hmotné, na tento svět. Když budou lidé chtít, budou studovat proroka Daniele, budou studovat Ezechiele, budou studovat knihu Zjevení, zjistí, že ty tamto nejzřetelněji vidíme v knize Zjevení,
6:42kde přímo Bůh, pan Ježíš diktuje Janovi slovo. Ano. >> Jo. A máme tam e všecky bytosti stvořené jak lidi, >> tak duchovní bytosti. Máš pravdu. Kniha Zjevení je dokonce knihou Bible. Bible je 66 knih. První je Genesis, poslední je kniha Zjevení. A v té knize, jak říkáš, Zjevení, to je korunatech, tam se dostáváme tak daleko a tak vysoko a tak
7:14e do tajemných oblastí těch nebeských realmů, že právě slovo anděl je tam použito nejčastěji v celé Bibli. A jak říkáš, vidíme tam to naprosté prolínání, to ten vliv toho duchovního světa, ale to, co je naprosto převyšující všechno. A co je tam naprosto dominantní, je, že Bůh sám, ten trojjediný Bůh, otec, syn i Duch svatý, je tam zjeven jako něco nebo
7:42někdo, kdo je naprosto nad tím. My si nemůžeme představovat souboj dobra a zla jako východní filozofie, jako ten dualismus, jako to prolínání jing a j, protože Bůh stvořitel je absolutně nadmíru vyšší bytostí než sami démoni a andělé. Takže i tak musíme přemýšlet o tom a je to velmi důležité. Tak nám Bible zjevuje eh Boha a musíme nad ním
8:12přemýšlet, že Bůh jako svrchovaný vládce, jako nejvyšší existující bytost, která neexistuje závisle na nikom, je naprosto nad tím vším, kdežto andělé, ale i ten ďábel jsou naprosto závislí ve své existenci eh na Bohu samotném. Takže zase nás to vede k tomu úchvatnému, že začínáme přemýšlet znovu o Pánu Bohu, ale najednou ho vidíme jako vládce
8:42těch e a vlastně panovníka, který řídí dějiny celého lidstva, který řídí dějiny celého vesmíru, který řídí od počátku svého stvoření všechno k tomu, k čemu si usmyslel, že to dospěje. A Bible nám zjevuje věci, které jsou tak úchvatné, že dokonce nám ukazuje, co bude potom, až přestane existovat tento vesmír. A
9:12učí nás, že Bůh stvoří nová nebesa a novou zemi, kde bude domov spravedlnosti. Ale předtím se tento Bůh, který je zjeven Bibli nejenom jako stvořitel, ale jako naprosto svatý, jako naprosto čistý a dokonalý, musí vypořádat se zlem a vzpourou, které došlo na počátku stvoření. Na počátku stvoření se jedna z těch bytostí, velmi
9:44významných a mocných bytostí cherub zevřel Bohu a zhřešil. A do stvoření pronikla vzpoura. A ta vzpoura ovlivnila i potom lidstvo pád prvních lidí Adama a Evy, když se vzepřeli stvořiteli v zahradě Eden. Protože my čteme, že na počátku stvoření, když Bůh ukončil stvoření nebe i země šestého dne, tak víš, co řekl Bůh
10:09o svém stvoření? >> Že je velmi dobré. To vme od. A jestliže Bůh řekl šestého dne, že je všecko velmi dobré, tak znamená, že Bůh všecko, co stvořil, bylo stvořeno bez chyby, bylo stvořeno dokonale. Ale najednou vidíme a to vnímáme i my, že je tady spoustu chyb, spoustu zla, spoustu důsledků zla a věcí, které si jen těžko dovedeme
10:37vysvětlit jinak než porušeností. A tak hmatatelnost té porušenosti a toho hříchu je také tou vnější formou zjevení, která k nám mluví. Ale teprve Bible nám říká, proč to tu je, kde se to tu vzalo, proč ty úžasné nádherné květy vadnou, proč ty úžasné eh milé stvoření se navzájem požírají, ničí, hubí, umírají, proč jsou války?
11:07A to si myslím, že je velmi významné, protože to trápí lidstvo od nepaměti. Filozofové se snažili odpovědět na tyto otázky, ale teprve eh Boží slovo eh je schopno nám toto zodpovědět. A tak najednou poznáváme Boha ještě daleko hlouběji. Pán Bůh se nám zjevuje jako někdo, kdo nás tady nenechává na pospas nějaké náhodě,
11:37nějakému přirozenému výběru, nějakému chaotickému, nesmyslnému, bezcílnému vývoji. Ale Bible nás učí, že pán Bůh měl záměr už před stvořením světa a má ten dokonalý plán. Říkáme mu dokonalý plán spásy člověka a záchrany, který Bůh uskutečňuje v dějinách celého lidstva. A Bible od Genesis až po zjevení nám
12:03ukazuje ten Boží úžasný plán do míry formy zjevení, které jsme vůbec schopni pojmout. Boží mužové, proroci zaznamenávali věci, které převyšovali je samotné a zapisovali nám věci, které nás učí nejenom o tom, jací jsme, že poznáváme, proč tu jsme, ale dokonce nám ukazují na ten podivuhodný Boží záměr s celým lidstvem
12:36a nejenom s lidstvem, ale i s těmi duchovními bytostmi, s celým vesmírem. A co je úchvatné, tak mnoho lidí, bratře, dneska postrádá naději, protože já si myslím, že každý z nás si uvědomujeme, pokaď nejsme slepí optimisti, že je to horší a horší. A skutečně je to tak. Celé tvorstvo postupně degraduje a to zlo v tom tvorstvu i
13:06navzdory všemu tomu lidskému pokroku eh se nemění k lepšímu, ale většinou k horšímu. Žijeme ve světě, který je plný konfliktu, válek. Eh, já teď nemohu než jinak než připomenout například katastrofické věci, které se odehrávají v Sudánu v současné chvíli. My se musíme ptát, proč jsou tyto hrůzostrašné masakry, tyto genocidy,
13:37bolest nad bolest. Přece když lidstvo ovládá umělou inteligenci a má takové možnosti, mělo by se vyvíjet k lepšímu morálnímu, ale není tomu tak. Naopak používáme zbraně, čím dál s tím sofistikovanější, abysme se lépe zabíjeli. A ne každý vynález je použit k tomu, abysme jim léčili rakovinu, ale člověk ho rád zneužije,
14:05aby s ním druhému člověku ublížil. A celé národy bojují proti národům, království proti království. A myslím si, že tady opravdu se dostáváme k těm daleko ještě podstatnějším zdjevením toho, jaký Bůh je a to, co lidi pálí. Protože lidé se ptají, když tedy Bůh je spravedlivý, když Bůh tedy je dobrý, proč se toto všecko děje? A tak já právě
14:33na základě těchto věcí chci lidi povzbudit, naše posluchače, že pro mě to byly přesně taky, bratře, strašně palčivé otázky, když já jsem byl ještě nevěřící nebo já jsem začínal jako člověk, který tak byl takový ten teista, který i věřil v evoluci a říkal jsem si, nějaký Bůh nebo nějaká bytost, to mnoho lidí dneska uzná, existuje něco, co nás
14:58převyšuje, ale to ti neodpoví na tyhlety palčivé otázky. A když jsem tedy potom na střední škole, na gymnáziu a na vysoké škole se poprvé dostal k Božímu slovu Bibli, tak jsem začal právě poznávat Boha, o kterém jsem si dříve myslel, že existuje, že nějaký je, daleko hlouběji, osobněji a najednou
15:29jsem začal i dostávat odpovědi na mý otázky, které mě pálily. strašně moc a které mě vedly i k zoufalství. Proč je tady smrt? Proč je tu bída a proč je tu bolest? Jako lékař je pro mě smrt velmi těžká záležitost. Vlastně celý svůj život jsem zasvětil tomu, abych se snažil lidi zachraňovat. >> Tak >> záchranu >> záchranu života, ale nedostal jsem
15:56odpověď na medicíně. Proč? Ta odpověď je v Bibli, v Božím slově. Takže proto je podle mě strašně důležité, aby si lidi položili tu otázku, kterou jsi ty položil mně. A to je, jak nám Bible popisuje Boha, jaký Bůh je, co dělá. Bible nám totiž neříká jenom,
16:27jaký Bůh je, ale Bible nám říká, jak Bůh jedná v různých situacích. Bible nám odkrývá, jak pán Bůh reaguje v určitých okamžicích. A to, co mě uchvátilo, je, že když dnes se rozmáhá takovéto učení eh eh evangelia laciné milosti, které popisuje Boha jenom v jedné straně, v jednom aspektu a zaměřuje se na Boha jako na
16:56pouze milujícího, tolerantního, eh milosrdného, všesnášejícího. Eh, ale Bible takhle neučí. Když začneme číst Bibli od Genesis a začneme poznávat Boha Stvořitele, jaký skutečně je, tak zjistíme, že mimo to, že Bůh je láska, tak také zjistíme, jak jsi řekl, že Bůh je velmi
17:27spravedlivý, že je absolutně čistý, že je svatý, že nenávidí hřích, že nenávidí pachatele nepravosti, že Bůh sem vstí, že Bůh je soudce, že Bůh trestá, že Bůh je ten, který má první a poslední slovo. Že Bůh je ten, který určuje, který vyvoluje, který povolává, který řídí. A to je velmi vážné, že Bůh volá k
17:51odpovědnosti, že Bůh zasahuje a že Bůh nebude mlčet k našim přestoupením, že nemlčí, že jsou tu důsledky našich činů. A co je velmi vážné, Bible nás od počátku učí, že Bůh je soudce, že veškeré tvorstvo je Bohu zodpovědno a že se budeme každý Bohu zodpovídat.
18:22To by bylo děsivé, ale moc se na to dnes zapomíná. To, co je úchvatné, je, že se Bůh sdjevuje také jako milující, milosrdný, odpouštějící. Ale to všecko má své podmínky, má své jednoznačné pravidla. A když nebudeme studovat Bibli, Boží slovo, tak víš k čemu to spěje?
18:52Že si vytvoříme nakonec modlu. Ve své podstatě i dnes je to jeden z nejrozšířenějších nešvarů současného křesťanství, že lidé říkají, že znají Boha, ale oni ho neznají. Oni ctí nějakou modlu, vlastní představu vlastního Boha, kterého si vykonstruovali ve svých myslích nebo ve svých náboženských systémech nebo ve svých
19:20představách. Dokonce eh, jak jsem říkal, je tragické, že jsou i křesťanské skupiny, které mají sochy, protože my čteme v Bibli přímo, že Bůh nenávidí a nesnese, aby byl zobrazován. Eh, dokonce i desateroso si lidé přetvořili ke svému obrazu a vypustili jedno přikázání. Tak zakázal >> přesně, pán Bůh zakázal zobrazování sebe samého.
19:49Říkal si, Bůh je duch. A dokonce pán Ježíš v jedné části, když mluvil eh s ženou samarskou u studnice Jakkobovi, eh taky říká, že Bůh Otec je duch a že eh musí být ctěn v duchu a v pravdě. A to znamená, že Bůh si přeje být ctěn přesně tak, jak on si určil a ne jak my si představujeme Boha. Velmi nebezpečné je, když my sami si začneme Boha
20:20vytvářet a my k tomu máme tendence ve své hříšné přirozenosti si Boha, víš, mnohdy se s tím setkáš, říká:„No, ty máš takového Boha, já mám takového Boha, já si představuju, že Bůh je takový, já zase takový." Je to, je to strašně nebezpečné, protože jestliže skutečně se nebudeme držet Bible, Božího slova, tak uhneme
20:44v představě, jaký Bůh je. A to může mít tragické důsledky. Protože jestliže opomeneme nějakou z Božích vlastností, jeho atributů, jeho reakcí nebo to, co říká Bůh o sobě, tak to může mít fatální důsledky pro celou naši věčnost. Mnoho lidí totiž Boha vůbec nepoznalo a můžou chodit do kostela, můžou se k němu modlit, můžou ho vzývat, ale vůbec nikdy
21:13se s ním nesetkali a mají jenom svoji modlu, představu, kterou si vytvořili nebo kterou byli naučeni ctit. falešný Bůh. >> Falešný Bůh. A vlastně i v dějinách církve, historii víme, že bylo jedno celé období, které se nazývá období reformace, na které vlastně navazujeme, kdy se všeobecná církev katolická odchýlila tak daleko od
21:42učení Bible, že vlastně už vůbec to nemělo s Pánem Bohem nic společného. Bylo to rouhání. Ale přišli mužové boží, Martin Luther a další Jan Hus, kteří začali si všímat těch obrovských odchylek v tom všeobecném učení a pojetí Boha, jak byl ve střelověku Bůh předkládán tomuto světu a začali vnímat, že Bůh takový není.
22:12A tomu říkáme reformace a my musíme dál na té reformaci stavět. znovu se vracet k těmto otázkám. Proto jsem moc vděčný, bratře, že jsi přijel s toulenctou otázkou, že na ní můžeme dneska diskutovat, aby si lidé kladli eh i nejenom ti, kteří už třeba přemýšlí o tom, že Bůh je, eh, kteří jsou třeba jenom na počátku nebo vůbec ještě se s
22:36Bohem nesetkali v takové míře, ale i ti, kteří třeba chodí do nějakých kostelů nebo společenství, aby zjišťovali, jestli skutečně se tam setkávají v tom vyučování s pravým Bohem, tak jak je zjeven v Bibli. byli, protože já sám jsem zažil ten obrovský šok, když jsem vnímal, že mnohdy i skazatele nebo i eh lidé, kteří se
22:59nazývají věřící, mluví o Bohu, ale ten Bůh vůbec nemá nic společnýho s Bohem Bible. >> No, já možná dám jeden příklad. Eh, Martin Luther začal reformaci proti odpůstkům. Prostě nemoh snést, nemoh vidět. pochopil to, že nejde mít odpuštěny hřech hříchy za peníze, že si někdo koupí nějaký odpustek napsaný, někdo něco napíše, odpouštím
23:30>> a zaplatí za to, >> zaplatí za to, já nevím, 300 grošů nebo e dneska korun nebo dolarů nebo euro, to už je jedno, ale za to se zaplatí a člověk si myslí, že má odpuštěný >> hrůza. zaplatil Ježíš Kristus tu mzdu hříchů je smrt. On zaplatil smrti. >> A tady víš, já bych ještě možná osobně něco řekl e vůči tobě, protože já jsem
24:03uvažoval nad tou otázkou, že člověk byl stvořen pro věčný život. >> Člověk zhřešil a nemohl dosáhnout věčného života, protože mzdou hříchu je smrt. >> J. Mhm. A teď vidím, že pán Bůh udělal dokonalý plán spasení. >> Mhm. >> Připravil svého syna jediného stvořením světa. >> Ještě před stvořením světa všecko
24:31připravené a spasil člověka. zaplatil >> mzdu hříchů >> na kříži. >> Na kříži. A proto celá celá Bible a celá Boží dokonalost, celá svatost, celá spravedlnost Boží >> se tady projevuje na Ježíši Kristu. >> Určitě. Jo. A když když pouvařuji na tom, že někdo napíše odpustek, nějaký člověk, který si
25:02prostě řekne, že je neomylnej nebo takovej, no, hrozné rouhání. A eh já já bych apeloval na všechny katolíky, kteří tomu věří, že lze mít odpuštěny hříchy >> nějakým >> nebo nějakou zásluhou nebo nějakými svatostmi. >> Je hřích, je rouhání. >> Ano. >> Je >> je to absolutně nepřijatelný. Protivení
25:33se Pánu Bohu, protivení se jeho vůli, protože on připravil dokonalý >> ano. >> plán, dokonalý projekt v Ježíši Kristu. Spasení člověka, protože jeho vůle se >> musí naplnit. Ona se plní, naplňuje. >> Takže on eh stvořil člověka pro věčný život. >> Mhm. zaplatil za člověka mzdu hříchu >> a člověk teď to deformuje nějakýma
26:03odpůstkama. Ano, hrozné, hrozné. Takže >> e lidé 21. století, kde máme internet, kde máme Bibli v různejch překladech, různejch moderních slov, >> dokonce jich v originále dneska už můžeme si denně otevřít i v těch rukopisech, který si zachovali. Takže máme ty informace a máme se o to zajímat. Ale já jsem ti nechtěl přerušit. Já když jsem si mluvil eh o
26:34Boží milosti, o Bořích atributech, tak jsem do toho vstoupil. Ale promiň. >> Ne, ne, já myslím, že to je, bratře, strašně důležitý, že ty jsi dal třeba příklad deformace zjevení Boha, jak byl vnímán. A to je, že by se mohlo za za mrtvé sloužit vše nebo dělat nějaké odpustky. Kde říkám, proto moc chci povzbudit naše posluchače, aby se nikdy
27:00nespokojili s tím, co my dva tady říkáme nebo co kde slyšeli o Bohu, ale jak to říkal dneska, eh můžou jít do písma. A eh komu bylo hodně dáno, od toho také pánbůh hodně očekává. To znamená jinou míru trestu si zaslouží někdo, kdo je třeba vzdálen možnosti číst Bibli, kdo žije někde na konci světa. I to Bůh bude rozlišovat, až bude soudit na svém
27:26svatém trůnu, jak čteme v Bibli, od člověka, který byl obklopen informacema a měl evangelium, měl poznání Boha, jak se říká, na dosah. Jsou lidé, kteří nemohli mít ani písmo, nemohli mít Bibli nebo platili životem za to, že mohli mít Bibli. A dneska mají lidé často na políčce čtyři Bible a když se jich zeptáš, čtešte, čteš tu Bibli, eh,
27:50listuješ v ní. Hm. No a pak jdou do třeba kostela nebo si něco přečtou o Bohu nebo čtou nějaké věci a mají zdeformovaný pohled na Boha. Bůh takový není a to může mít fatální důsledky. Někdy to není jenom otázka omylu, že se spletu, jo, že nevím nějakou nějakou maličkost, ale je to otázka často života a smrti. A to myslím věčné smrti. Bible
28:19nás totiž učí, že tento milující, dokonalý, svatý, ale také absolutně velice, velice vážně se hněvající Bůh, kde je napsáno: "Je hrozné upadnout do rukou živého Boha, neboť ná Bůh ješo chalá, oheň stravující." To se neříká. To to je takové, víš, já vnímám jeden veliký posun. Když jsme mluvili třeba o těch odpůstkách, tak to bylo velmi
28:47propagované učení v době, kdy vlastně katolická církev zobrazovala Boha jako hrozného. To se opravdu hodně propagovalo, že když jezdili vybírat vlastně na ty stavby, které se stavěly v Římě, tak si pálili ruce, ukazovaly, odkazovali na muka věčného zatracení. A já chci jenom potvrdit, že je to biblické učení, že Bible jednoznačně
29:11nemlčí o tom, že fyzická smrt není to nejhorší, co může lidskou bytost nebo duchovní bytost, protože to se týká i andělů potkat, ale to nejhorší je věčné zatracení v ohnivém jezeře na věčnosti, kde pán Ježíš, Boží syn, o tom mnohokrát mluví, že tam jejich oheň nehasne, jejich červ neumírá, tam bude pláč a skřípění zubů.
29:37A ty muka budou tak nepředstavitelná, že je to tak vážné, že já nemohu mlčet o tom. Ale stejně jako lékař musí říct pacientovi, že je tady obrovské nebezpečí. Třeba když budeš pít alkohol, že zemřeš na cirhózu jater, tak já musím říct, jestli se nevypořádáš s hříchem ve vlastním životě, je tady věčná smrt. A
30:01ta věčná smrt není to, že se rozpadneš, že přestaneš existovat, že ztratíš vědomí, ale Bible nás učí něco mnohem závažnějšího. Bible nás učí, že jsme byli stvořeni jako věčné, věčně existující bytosti, které buďto stráví přítomnost, e, svoji věčnost v Boží přítomnosti, v jeho milosti a nebo budeme navěky zakoušet jeho věčný hněv.
30:29A to je velmi vážné. A v tom středověku se hodně propagovalo to učení o té Boží Boží hrůze, o tom o tom vážném, ale vůbe se zatemněla cesta spasení. Vůbec se neučilo, že je tady nějaká cesta spasení. Martin Luther nevěděl jako katolický kněz, jak dojít spásy. Až potom ho pánbůh zastavil na té cestě, když studoval list s Římanům a objevil
30:59znovu prostě cestu spasení. kvazi objevil, že spasení je z milosti, že je to Boží dar, že je tady cesta, že je tady ten Boží projekt. Ale to se neučilo. Jenomže dnes jsme bratře svědky druhého extrému a to je, že se v církvích rozháhá učení, že se stále mluví o Boží lásce, o Božím milosrdenství, ale zapomíná se na to, že
31:26Bůh je soudce, že Bůh je trestjící, že Bůh eh je svatý. A tak my zase musíme znovu se vrátit k tomu, jak řekl Hospodin Jozuovi skrze Mojžíše, když ho ustanoval: "Hleď, aby si od mých přikázání neuhl ani napravo, ani nalevo." A my jako lidské bytosti máme tendenci ve své omylnosti a hříšnosti uhnout od zjevení
31:56Boha, od jeho vlastností, od jeho jednání. A tak se musíme stále vracet k té Bibli, stále vracet k Božímu slovu a stále přemýšlet, číst ji, modlit se, jaký Bůh je. Ale nejenom jaký on je ve vztahu k celému stvoření, ale my bysme si měli, bratře, každý položit otázku, co to znamená pro mě konkrétně. Protože jestli budeme jenom filozofovat o tom,
32:26jaký Bůh je, že je můj stvořitel, že vede svět, že vede anděly, že má plán, že je svrchovaný, tak je to pořád málo. Dokď si neodpovím na tu zásadní otázku, kým je Bůh pro mě. A my můžeme z Bible jasně vědět, že Bůh může být naším nepřítelem. A to je velmi vážné, když budeme Božími protivnídky. To znamená, budeme stát na
32:54té druhé straně barikády, tak je to hrozné. Mít za nepřítele samotného Boha je hrozné, protože mít za nepřítele nejmocnější bytost ve vesmíru, která má absolutní moc, je bláznovství. A navíc Bible nás jednoznačně učí, že když budeme setrvale a vědomě odmítat pravdu, že sám tento Bůh pravdy nás vydá v mocné působení bludu, to znamená, že
33:24nebudeme schopni už pravdu poznat. V Tesalonicenským druhé v druhé kapitole je napsán: "Protože nemilovali pravdu, která by je zachránila." Tak Bůh na ně sešle mocné působení bludu, aby uvěřili lži. A tak dneska mnoho lidí je vědomě Bohem vydáváno do lži, aby nevěděli, neslyšeli, nechápali a aby dál žili ve lži, protože tu pravdu
33:53odmítají. Ale když my si odpovíme na otázku, kým je pro mě Bůh, že jsem zřešil, že mám nějaký dluh vůči němu, moje svědomí mě usvědčuje, Bible mě usvědčuje, že jsem dlužníkem stvořitele, že jsem zřešil vůči němu, tak je tu úžasná zpráva v Bibli. Úžasná zpráva. A ta je, bratře, určitě výš zjevena
34:23právě v evangeliu. Evangelium to není nic jiného než dobrá zpráva pro ztracené lidi, pro ztracené tvorstvo, které má čelit Božímu hněvu. A ta dobrá zpráva EU, Angelos, poselství, musí být kázána ztraceným lidem. Ale jestliže si člověk neuvědomuje svoji ztratenoc. A tady apeluju i naše
34:53posluchače, jestli jenom filozofují o Bohu, jaký je, co dělá, ale neuvědomují si, víš, lidé často třeba řeknou: "To je hrozný člověk. To je to je strašný, co dělá eh třeba támhlenc ta mocnost světová. Rusko bojuje s Ukrajinou, ty bojují s tím a všichni umí se k tomu vyjádřit, ale oni se neptají, co oni samotní v tomto
35:21konfliktu znamenají, jaký oni sami jsou. Oni vidí chyby u politiků, vidí chyby, vidíme chyby u druhých, ale Bůh je osobní. Bůh se každého z nás, každý se jeden z nás postaví před Bohem a budeme muset se mu vyspovídat a je těžké před ním něco zamlčet, když on ví všecko dřív, než se to stane a je všudy přítomný. A tak je úžasné, že
35:55Bible nám zjevuje i dobrou zprávu a to je, že můžeme být zachráněni od Božího hněvu, že můžeme být zachráněni od věčného zatracení a že všecko neskončí špatně. Víš, protože Bible nám ukazuje, že ten Boží plán je tak úžasný, že na konci se Bůh vypořádá s tím zlem. To, jak tady někteří škarohlidi říkají, že
36:18Bůh kdyby byl, on tu je a on to dokončí to své dílo. On se s tím zlem vypořádá. A to tak, že nikdo neřekne nic jenom než že se pokloní. A každé koleno klekne a vyzná k slávě Boha, že Ježíš Kristus je Pán. Každé koleno poklekne, i ateisté pokleknou a Bůh dokončí svůj plán. a se zlem se vypořádá. Ale otázka je, bratře, kde
36:49budu stát? Já budu stát na té straně těch Božích nepřátel, kteří budou navěky se Satanem a jeho anděly uvržen do geheny a zakusím naplno Boží hněv. A nebo budu ten, který zakusí Boží milost, lásku a odpuštění. A tady se dostáváme k tomu jádru toho největšího a nejjasnějšího zjevení Boha, které kdy bylo lidstvu dáno.
37:17Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k našim otcům, ale přesně tak, list Židům. Ale v tomto posledním čase Bible učí, že od příchodu Pána Ježíše Krista zaslíbeného Mesiáše žijeme v posledním čase. K nám Bůh promluvil skrze svého syna a to je něco zlomového. Stala se věc, která byla plánovaná před stvořením světa, že druhá věčně
37:47existující osoba Boží trojice se stala člověkem. Bůh sestoupil na tuto zem. Ježíš Kristus, Boží syn, se stal člověkem. Stvořitel skrze něhož a pro něhož bylo stvořeno všecko. Přijímá podstatu a podobu člověka. To je něco, nad čím budeme žasnout celou věčnost. A co teologie, zase bych se o
38:19tom rád bavil, hodiny inkarnace, Boží vtělení a to, že Ježíš Kristus, ten věčně existující, všudy přítomný, všemohoucí Bůh, který je roven Bohu Otci v jeho podstatě a podří se mu dobrovolně. Podřizuje se mu dobrovolně v tom vztahu té lásky absolutní. Bůh Otec miloval svého syna dříve, než byl tento svět. Pán Ježíš měl slávu u
38:47Otce dříve, než byl tento svět. A tento Boží syn sestoupil z té slávy Otcovi a stal se jedním z nás. Žil zde dokonalý život na této zemi. Přesně podle proroctví, jak bylo od Genesis prorokováno už, když vyhání Hospodin Evu s Adamem z ráje po pádu, tak zaznívá první protoevangelium zaslíbení, že přijde Boží syn, že bude
39:17směženy, z kterého bude spasení. Ta naděje a ta naděje se stala realitou. Téměř před 2 000 lety přišel podle proroctví Boží syn a stal se tělem. Narodil se v Betlémě. Žil zde umřel a trpěl pod Ponciem Pilátem. Byl ukřižován a třetího dne vzkříšen podlepísem a vystoupil na nebe podle písem. A
39:47odtamtuď se vrátí, aby soudil živé i mrtvé. Podle písem. A tenhlencten Ježíš Kristus, Boží syn, je vyjádřením a odlekem Boží podstaty. Pán Ježíš říká, že kdo vidí mne, vidí Otce. To neznamená, že Ježíš je otec, ale on je jeho vyjádřením. Pán Ježíš říká:„Já jsem nepřišel činit svoji vůli, ale dokonale činním vůli toho, kdo
40:16mě poslal." Je úchvatné vidět život Ježíše Krista. Číst ho v evangeliích. Je úžasné číst epištoly, co to znamená, vysvětlení apoštolů. A v tom se zjevuje ta dobrá zpráva lidstvu, kterou očekávali už proroci od stvoření světa, boží mužové a ženy, v kterou doufali a nám už je představena, že se stala. A když uvěříme této zvěsti, že pán Ježíš
40:46Kristus byl tím beránkem Božím, který vzal na sebe hřích tohoto světa, který zemřel namísto mě, byl potrestán Bohem otcem. On, který se nikdy nedopustil hříchu, který nikdy nic zlého neučinil, byl tou dokonalou obětí, jak je napsáno v knize Sofoniáše. Bůh ještě před stvořením světa připravil obětní hod. A tak Židé byli od počátku
41:15vychováváni v to, že mzdou hříchu je smrt a že bez prolití krve není odpuštění. Takže co víme o Bohu? Jeden z jeho závažných atributů, že Bůh nemůže odpustit hřích bez prolití krve. A to je velice závažná informace pro lidstvo. Bůh se nám zjevil jako ten, který nemůže říct, to je v pořádku. nemůže, ale že musí na místě hříšníka
41:42být prolita krev a být potrestá někdo. A všechny ty oběti zvířat ve Starém zákoně ukazovaly jenom na tu jednu jedinou oběť a to oběť Božího syna, který za nás dokonale zaplatil. Už nikdy nebude trpět. Eh, z cestné učení říká, že Ježíš je obětován stále znovu a znovu. Ne, Ježíš trpěl jenom jednou, jedinkrát a provždy,
42:08aby plně zaplatil. A podruhé se zjeví ne už aby platil za naše hříchy, ale aby přinesl věčné vykoupení těm, kteří v něho věří a soud těm, kteří ho odmítají. A tak je, bratře, velice podstatné si uvědomit, že to největší zjevení Boha, jestli někdo chce poznat Boha, tak musí jít vždycky skrze Ježíše Krista. V Bibli
42:35je napsáno, že nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. A Ježíš Kristus se jednoznačně nebojí říct a prohlásit, že já jsem ta cesta, ta pravda a ten život. >> Přesně tak. Takže jestli se chceme bavit o zjevení Boha a jaký Bůh je a vynecháme Krista, víš, protože dneska dochází k takovému spojování náboženství, jo, že v
43:06rámci abrahámovských náboženství se spojují různé různé směry, islám a tak dále, ale víš, co učí Boží slovo? Že kdo nemá syna, nemá ani otce. A kdo je ten Antikrist, né ten, který popírá? syna. Takže my se musíme dostat k té nejpodstatnější části, k tomu, kdybysme vzali, my jsme dneska vlastně jako když jsme měli dalekohled nebo mikroskop, my
43:35jsme se z té šíře a dálky snažili pohledět tam na toho velikého Boha a zjišťujeme, postupně se dostáváme k tomu nejniternějšímu, tomu nejosobnějšímu zjevení. Eh, mně se líbila, bratře, tvoje otázka. Ty ses ptal v tom textu, co jsi mi poslal, proč nemůžeme vidět Boha? Proč se nemůžeme s Bohem setkat? Tady máš tu, >> proč nemůžeme fyzicky
44:03>> vidět Boha? Mnoho lidí se tě na to asi i zeptalo, viď jako ukaž mi Boha, budu v něho věřit. Jo, mně se na to moc líbí jedna odpověď. Zase trošku odbočujme, ale je to dobré. Říká: „Ukaž mi elektriku a budu v n věřit." Já říkám: „Stačí si strčit prsty do zásovky. Nedělejte to, je to nebezpečné. Jako lékař to nedoporučuju, ale říkám,
44:26elektriku přece nikdo nevidí, ale všichni vidíme její působení. Stejně nevidíme vítr, kam vane, ale vidíme, když loď pluje po moři, že plachty se napínají. A tak Boží moc není možné vidět takto fyzicky, ale říkám, jestli nevěříš v elektriku, je to stejně směšné jako nevěřit v Boha. My vidíme moc Boží a jeho působení. Ale co je velmi
44:50zajímavé, bratře s Bohem, skutečně se nemůžeme takto fyzicky setkat, protože už starozákonní mužové a ženy, například Manoach, to byl otec eh Samsona, jednoho ze soudců, kterého snad lidé znají, tak se jim zdjevil eh Hospodin ještě před eh tím, než pán Ježíš přijal tělo. jsou takzvané teofanie, zjevení Boha ve Starém zákoně, kdy Bůh z toho Ralmu
45:20sestoupil, což je velmi zajímavé, velmi tajemné, dokonce mohl na sebe vzít tělo, lidské tělo. Jedl s Abrahámem, Ježíš Kristus ještě před to, než byl inkarnován. A to jsou tak zajímavé, úchvatné věci, které doporučují čtenářům Bible nad nimi přemýšlet. Ale právě oni věděli, že když se setkají s Bohem, takže nezůstanou naživu. Že prostě
45:48setkání se svatým Bohem znamená absolutní konec naší hříšnosti, potrestání prostě. Ano. Víš, ale v Boží milosti, když vidím Boží milost a vidíme to právě ve 14. kapitole evangelia Janova, kde Filip říká Pánu Ježíši, učedník Filip, apoštol Filip říká: "Ukaž nám Otce." On chtěl vidět Boha. >> On chtěl vidět Boha. A pan Ježíš mu
46:20mluví:„Poslouchej, Filipe, vidíš mě? Vidíš Boha? Vidíš otce? Ano. >> Vidíš otce? Ukaž nám Otce. On říkal: "Ukaž nám Otce." A pan Ježíří e říkal: „No, vidíš, že jim ne?" No a potom eh v knize Zjevení, což e nám jeden přednášející na biblické škole e říkal:„Toto je kniha, toto je eh Bible v kostce, toto je jaksi
46:50>> esence Bible, toto je uzavření celého celé Bible. A když vidíme zjeveného Ježíše Krista v první kapitole, to je něco úžasného, oslaveného, >> oslaveného. Jan to zapisuje. On se zjevuje Janovi. Eh, on mu to, e, pan Ježíš ještě jak byl na zemi, tak mu to zjevil. Oni to učedníci nechápali, že nezemře, až bude
47:20mít až bude vidět zjeveného Krista. Eh, no tak on zásne. On padá mrtev k zemi jako mrtvý k on to potom zkoušel před andělem eh taky padnout, protože zřejmě viděl světelnou bytost božskou bytost a anděl říká: "Ne, ne, ne, ne, ne, ne, přede mnou se nekláněj.
47:50>> Bohu odevzdej." Ano. Ano. >> Eh, takže to je něco nádherného. Ta první kapitola. Zjevený eh Kristus, zjevený Mesiáš ve slávě, v moci. Eh, no a Jan ho vidí takového přicházejícího. >> V mocí. To vidíme 21, 22. >> Ano. To už ale vidíš, že se prolamuje naprosto to neviditelné s viditelným, protože je jasně zaslíbeno, že se
48:19jednoho dne ty nebesa nebes otevřou. a že Ježíš Kristus tak jako odešel z této země, se vrátí ve slávě se svými svatými a anděly, aby vykonal soud na tomto světě. A to je velmi vážná vážný okamžik, kdy se prolomí to neviditelné s tím viditelným. Jeden teolog říká, jednoho dne spadne tato opona. My nevnímáme v současné době ten duchovní
48:46svět pro naše hříšné oči. Je to skryto a je to Boží milost, že nevnímáme a nevidíme vše, ale ten duchovní svět nás obklopuje, je realitou. Eh, jsou tu andělé, jsou tu démoni, lidé by si to měli uvědomit. To není středověké učení. Já jsem se setkal i s křesťany, kteří nevěří na duchovní bytosti. To je směšné. Ale chci říct, že
49:10jsou tu i lidé, kteří tyto duchovný bytosti vzývají, kteří se klanějí andělům. To je velmi nebezpečné. Jenom Bůh jeho den cti a uctívání, všechno ostatní je nebezpečné. >> Vidíme to na příkladě Jana, protože přemocen tou velikostí toho eh ten anděl, říká se mu Angelus interpress, anděl plumočník, vykladač. Ten vystupuje
49:33i v knize Zachariáše, kterou já vykládám už teď několik let. Tak vidíme tam toho anděla, průvodce, který provází toho Jana tím zjevením i toho Zachariáše a vysvětluje mu ty věci, které on vidí, aby je byl schopen nějak předat. A on přemožen tou věcí dvakrát padá k jeho nohám. A on říká: „Nestřeď se to. Já jsem jenom otrok jako ty. Před Bohem
49:58poklekni." Jenomže víme, že i ďábel na sebe bere podoby anděla světlosti. A já vidím mnoho lidí dnes. Včera jsem viděl rozhovor s jednou herečkou, která mluvila eh a říkala, jak překonala těžkosti, jak eh prošla velmi těžkým životním obdobím a že jí andělé pomohli a andělům děkuje. Andělé jsou bytosti poslaní od Boha jako služební duchové, kteří mají
50:25sloužit těm, kteří mají dojít k spásy. Oni nám slouží, ale ne, že se jim klaníme. A tak je to velmi nebezpečné, když zase se odkloníme od písma a ten duchovní svět eh necháme eh je velmi nebezpečný působit na naše životy, aniž bysme to korigovali skrze písmo. A tak zase se vracíme k Božímu slovu, k Bibli, kde se dozvídáme a vnímáme, jak je
50:51podstatné a důležité, že jak jsi to řekl, Boha nikdy nikdo neviděl a nebylo to možné se s ním setkat, ale v osobě Ježíše Krista. I my dneska, když studujeme evangelium, když když vnímáme a čteme, jak pán Ježíš žil, co činil, tak poznáváme Boha nejniterněji, jak jen ho můžeme poznat. A co je úchvatné, je, že v Bibli čteme,
51:22že pán Ježíš nás volá do osobního vztahu a chce, abysme ho přijali jako Pána, osobního Pána a Spasitele. A je úchvatné, že právě Jan říká, že každý, kdo mě miluje, zachovává mé přikázání. Já a můj otec přijdeme k němu a učiníme si v něm příbytek. Bratře, ty a já jsme mohli zakusit něco, co třeba někteří z našich posluchačů
51:53vůbec nevědí a to je, že my jsme se mohli dostat do fáze, kdy nejenom jsme mohli Boha poznat a poznáváme ho, ale kdy Bůh přichází k nám, vstupuje do nás a žije s námi v nás. Ta naděje slávy, Kristus v nás, přítomnost Božího ducha, který zprostředkovává absolutně ve věřících.
52:24Soucno Boží je něco nepředstavitelného. To je průlom v dějinách lidstva. Stvořitel přichází, aby byl ve svém stvoření. Bůh vás, ta naděje slávy, Kristus v nás. A ve velekněžské modlitbě pán Ježíš mluví o tom, že vlastně cílem a naplněním celého toho úchvatného Božího plánu je, že až že pán Ježíš prosí Otce,
52:56aby my jsme byli v něm jedno, jako on je jedno s ním. To sjednocení s Bohem, to nejintimnější možné spojení, jako má Pán Ježíš se svým Otcem od počátku před počátkem, než stvořil svět, je součástí toho dokonalého Božího plánu spásy. A my víme, že až Bůh Otec položí všechny za nepřátele ke Kristovým nohám, až Kristus
53:25ustanoví své království, tak na konec času čteme u apoštola Pavla v Korintským, i Bůh syn předá všechno Otci, aby byl Bůh všechno ve všem. A to je to nejuchvatnější, co se může stát. To mě uchvacuje, protože to je odpověď na to, co se lidé ptají, co bude potom. Jenomže, a to je ta vážná věc, je tu ta otázka, že jedni naleznou
53:58věčnost v Boží náručí, v jeho absolutní přítomnosti. Čteme o nové zemi, o nových nebesích. Čteme o nebeském městě, které je připraveno o tom nebeském Jeruzalému, který sestoupí z nebe na Novou zem a tam bude Bůh přebývat uprostřed svého lidu. Uvidíme ho, jaký je. Janovo, první list Janův říká:„N ho nevidíme, jaký je, ale potom ho uvidíme,
54:25jaký je, protože mu budeme podobni. Budeme s ním, budeme hledět tváří v tvář Bohu, Otci, Synu, Duchu svatému. Bůh uprostřed svého lidu a my s ním navěky. Ale také to bude to hrozné jezero, které je připraveno pro ďábla, jeho anděly, kde skončí ti, kteří jejíž jména nejsou zapsáni v knize života před stvořením světa, kteří neuvěřili v Pána Ježíše,
54:57kteří odmítli toto největší Boží zjevení, Bůh přišli v těle, který položil svůj život za nás, kteří za nic neměli krev smlouvy, kteří odmítli neuvěřit. kteří budou navěky odloučeni od Boha a budou zakoušet jeho hněd. Víš, Ludviku, já mám ještě tady, ale to necháme na další povídání.
55:28Eh, já mám tady otázku, ale jak říkám, necháme to na další povídání. A co čas? Je u Boha čas, tak i i tak, jak my lidé ho známe. Čas přítomné, čas minulej, čas budoucí. Ale já bych o tom čase e jenom krátce něco řekl. Teď žijeme v čase dočasnosti. >> Mhm. >> Ale eh v tom úžasném čase, čase milosti. >> Pán Bůh dává
55:57čas milosti. >> Mhm. >> Eh, od zmrtvstání Pána Ježíše do jeho příchodu je čas milosti. Pán Bůh >> dává milost. >> Mhm. Hm. >> Mhm. >> To vidíme e v třetí kapitole evangelia e Janova. Rozhovor Pana Ježíše s Nik Nikodémem. >> Je to nádherný čas. Možná kdybys krátce
56:27je něco řekl o čase milosti. >> Čas milosti bylo něco, co prorokovali proroci už dávno předtím o tom Božím milostivém létě. O tom mluví prorok Izaiáš. A pán Ježíš, když byl v synagoze, tak otevřel tuto kapitolu, kde o tom mluví, o tom Božím milostivém létě. Ale o tom nemluvil prvně Izajáš, o tom už prorokoval Mojžíš, když vlastně
56:52přinesl celý ten systém těch e svátků přikázaných, tak bylo to léto Boží milosti. To o tom máme slovo jubileum. Eh, to pochází z hebrejštiny, kdy to bylo to milostivé 50. léto, kdy bylo propuštění těch otroků, kdy přicházely ty různé úkony, které museli Židé dodržet. A když pán Ježíš přichází v synagoze, aby otevřel tu kapitolu, tak
57:20začne číst, že duch panovníka hospodina je nade mnou a přichází vyhlásit léto Boží milosti. A ono se skutečně stalo a jak to říkáš, eh to, co proroci a starozákonní lidé očekávali, co vyhlíželi, co oni ček po čem se pídili, tak nastalo. A pán Ježíš tímto momentem eh svojí přítomností, vtělením a životem
57:51a potom obětováním a zmrtvýchvstáním a i současnou dobou, kdy ustanovil zde svojí církev, eh volá lidi k pokání, aby využili této milosti, aby byli povoláni do Boží přítomnosti. A my víme, že je to Boží dar, že spasení není z nás, že je to Bůh, který nás předuruje, povolává a vysvobozuje, který
58:21nám dává spasení. Jak píše: "Vď jsme jeho dílo v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abysme konali dobré skutky. Není to z nás. Spasení je dar, který je ti předkládán a ty můžeš být osvobozen od svých hříchů, když uvěříš v Ježíše Krista. A i víra je dar od samotného Boha. To je úžasné období, ale my také čteme v písmu, že tento věk
58:51nebude trvat věčně, že tak jako se naplnil čas před potopou, kdy byly eh dveře do archy zavřeny, tak i doba milosti skončí. A Bible učí, že potom to období přijde období velikánského soužení. A to je zase třeba na jiné povídání eschatologie, kterou já rád vykládám, ale chci říct, že my si musíme uvědomit, že nesmíme promarnit ono dnes. V listu
59:22Židům je napsáno, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. Jako tehdy při pokušení Boha na poušti, kdy pán Bůh nechal celou tu generaci pomřít, protože jejich srdce mu bylo nevě, srdce toho lidu bylo nevěrno. Nevěřili Bohu. A tak říká: "Pro, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce, ale v pokoře padněte před Bohem. Vyznejte své
59:51hříchy, čiňte pokání. Uvěřte v Ježíše Krista, neboť to přikazuje Bůh Otec. Přijměte jeho oběť a je nám zajištěn život věčný. Pán Ježíš vzal na sebe všechny naše hříchy, všechny naše provinění a skrze něho přicházíme do úžasného vztahu, že se můžeme stát Božími dětmi, už nejenom stvořeni,
1:00:21bratře, ale Bůh nás znovuzrodí a stáváme se Božími dětmi, neboť je psáno v Janovi, že těm, kteří přijali jeho, dává Bůh moc stát se jeho dětmi. Ty se nenarodili z vůle muže a těla, ale z Boha byli znovu zrozeni. A bratře, to je něco, o čem tady už nemůžeme předat svědectví jinak, než pokaď ty lidé sami to okusí, protože my
1:00:52jsme byli znovu zrozeni z vody a ducha. My jsme prožili to, že Bůh už pro nás není jenom stvořitel, ale že se stal naším Otcem. A to je pro mě osobně to největší zjevení, bratře, které Bible přináší, že ten nejmocnější stvořitel nebe i země, ten zžírající oheň, ten mocný všemohoucí Bůh, na kterého ani andělé nemohou pohledět,
1:01:21mě přijmul ve svém synu, za svého syna. A to bych moc přál našim posluchačům, aby mohli zakusit tento vztah s nejmocnější existující bytostí, pro kterou a skrze kterou bylo všecko stvořeno, která zná každou naši buňku, která každý náš, jehož rukou je dech každé bytosti, aby mohli poznat tohoto všemohoucího,
1:01:52nekonečného, všudy přítomného, svrchovaného. Boha jako svého otce a Pána Ježíše Krista jako svého milovaného nejstaršího bratra. On se nestydí nazývat naším bratrem. On přijal tělo jako máme my a stal se člověkem. Takže to bych všem přál. To je cílem
1:02:22doby milosti. Tam vysťuje doba milosti, ale nebude trvat věčně. Jednak skončí ten čas, protože ty jsi řekl, bratře, že Bůh nežije v čase a to je dobře. My víme, že dokonce Bible učí, že čas plyne u Boha jinak, že 1000 let je u Boha jako jeden den a jeden den jako 1000 let říká Petr a cituje Mojžíše. Ale jde o to, že pánbůh v čase jedná. I
1:02:51když je pán Bůh nad časem, tak on v čase jedná. Přesně a skrze čas se zjevuje v něm, pracuje v něm a jedná s námi. I když pro něj je každý den věčnost, budoucnost i minulost stále současností. A pro nás je velmi závažné to, že my v tom čase žijeme a že my nevíme, jestli ještě zítra budeme mít možnost
1:03:25se s Bohem smířit. A tak je důležité ten čas nepromarnit. Bible nás všude učí, že Bůh nás volá k té odpovědnosti a říká: "Jestliže dnes uslyšíte můj hlas." A co to znamená? Uslyšíte můj hlas? No to je to, jestli dnes, jestli na nás někdo kouká, viď, tak slyší, že se ho to dotýká, že to Boží slovo k němu promlouvá a že pochopil a poznal, že je
1:03:53to pravda. A v tom okamžiku k němu mluví sám Bůh, ne Ludvík z Jablonce. Na něho můžeme zapomenout, ale sám Bůh mluví skrze své slovo, skrze své otroky dodnes. A když uslyšíme jeho hlas, tak musíme zareagovat. A budou lidé, bratře, kteří padnou na
1:04:23zem a přijmou Boží milost a budou lidé, kteří opovrhnou. A to nás Bible učí a to je velmi vážné. Takže čas milosti, čas jak jsi řekl ten obraz ze Starého zákona, že byl čas odpouštění, čas milosti. Těch 50 let a
1:04:54pak nastalo sedm let. >> Sedm let toho času, kdy se odpouštěly dluhy, kdy se odpouštěli, >> otroci se propouštěli a tak. Dále to byl obraz na ten čas, který pán Bůh teď dává. Ano, >> pán Bůh je připraven odpustit hříchy >> hříšníkům hříšníkům e ve svém synu Ježíši Kristu. On jednou už >> zaplatil tu mzdu v hříchu
1:05:25>> a teď >> chce po nás, abysme přijímali ten dar >> milosti, >> který je v Ježíši Kristu, Panu našem. Já myslím, že tímto bysme mohli zakončit to naše eh eh náš rozhovor. Eh, a já se těším a myslím, že poprosím zase Ludvika a že bysme připravili si eh takovou takový témat
1:05:57eschatologie, že bysme mohli nad tím eh >> popřemýšlet, >> popřemýšlet >> o tom Božím plánu, protože je to úchvatné, bratře, že pán Bůh nám nezjevuje jenom proč, ale ukazuje nám i ty úchvatné věci, jak naplní svoji vůli. O tom vlastně eschatologie je, jakým způsobem pánbůh všechno od počátku až do konce završí. A o tom povídat, ty víš, že je pro mě
1:06:26velmi blízké, protože eschatologie je jedna z těch oblastí teologie, které se zabývám hlavně výkladem proroctví. A ona nám totiž neříká jenom o tom zase, jak se ty věci stanou, ale víš, co se mi, bratře, nejvíc na eshatologii líbí, že nám zase primárně zjevuje Boha samotného, že vlastně je to zase teologie. A co je v církvi
1:06:54nejdůležitější, bratře, a nejenom v církvi, ale všude, že se musíme soustředit na Boha. Víš, co je nešvarem současný církve? že se stala strašně antropocentrickou. Víš, co to znamená? Furt se všecko motá kolem člověka. Ale už bratři reformátoři říkali, že kde se káže veliký Bůh, je i velká a mocná církev. Ale kde církev se
1:07:19soustředí jenom všecko je pro mě, skrze mě a Bůh všecko, tak tam je všechno, všechno ubohé. Protože bratře, víš co řekl pán Ježíš Kristus v 15. kapitole Jana? Já jsem ten pravý vinník ven a můj otec je ten vinař a vy jste ratolesti a beze mě nezmůžete vůbec nic. A vůlí našeho Boha je, abysme nesli hojné ovoce. Ale to můžeme níst jedině tehdy,
1:07:48když jsme pevně zakořeněni v Kristu, když známe Boha a on nás. A jestliže nebudeme se soustředit na to, jaký je Bůh, víš? A proto já miluju tyto témata, které se týkají eh toho, jaký je náš Bůh. Eh třeba ti dávám i návrh. Je moc dobré studium také Božích jmen. Tím jsem se také hodně zabýval. To moc našim eh divákům doporučuju. Vzít si Boží slovo a
1:08:17studovat jednotlivá Boží jména, protože Bůh se nám v Bibli zjevuje v různých jménech, tak jak vlastně zjevuje skrze tyto jména i svoji podstatu. Například, jak jsem řekl, Esocha, oheň stravující, nebo Elšadaj, Bůh všemohoucí, Elrojí, Bůh pastýř. A to jsou úžasné věci, protože skrze to všecko poznáváme našeho Boha. A čím víc poznáváme našeho Boha,
1:08:47tím víc se proměňují i naše vlastní životy. Ale čím více jsme sobečtí, čím více se církev stará sama o sebe, tak se dostáváme do situace, kdy jako v laodikejském sboru, když pán Ježíš píše církvím, tak církev, víš, jak se bude vyznačovat posledních časů, že Ježíš Kristus stojí venku a klepe na ty dveře a říká: „Zaslechne li kdo můj hlas a
1:09:14otevře mi, s tím budu večeřet. Je to hrozné, že je dneska mnoho sborů a církví, kde Kristus klepe, kde se všichni starají sami o sebe, kde žijí pro sebe a bez Krista. Takže to by bylo mojím velkým přáním, aby i ty naše rozhovory přispěly k tomu, že se znovu pán Ježíš
1:09:44vrátí a bude tím středem okolo okolo něhož a pro něhož se bude všecko v našich sborech odehrávat a dít. Víš, já možná si nechám ještě řeknu poslední poznámku nakonec, jak ji vzpomenul tu církev laudicejskou nebo laudike >> eh co je úžasné na tom sdělení, to sděluje pan Ježíš.
1:10:16>> Mhm. >> To je >> jeho zjevení Janovi, >> jeho zjevení i jeho zelení církvím. >> Cíkv Jan jenom to zapsal. Ano. >> Tak to nádherné tam je a to to je to já myslím, že nevím v těch sedmi církví, kde ta církev nějak je samostatná, ona si vystačí. >> Ona je sobě, ona je ona si o sobě sama myslí, že je bohatá. Ano.
1:10:46>> Bohatá. >> Ale pan Ježíš má zájem o tu církev. stále bojuje, stále a to je jenom bratře v době milosti, protože i tam to skončí. Je to úchvatné, jak říkáš, že pán Ježíš doposud klepe, ale on jednoho dne přestane. A to je velmi vážné, protože i Izaiáš, když cituje Izaiáše pán Ježíš v té synagoze, tak přestal číst
1:11:15uprostřed věty. On přečetl jenom ten úsek, kde říká: "Nyní je čas Boží milosti, Boží milostivé léto." Jo, nenu přestal číst, ale ten verš pokračuje a vyhlásit den pomsty našeho Boha. A to je strašné. >> Ale tam je zaslíbeni. Pán Ježíš klepe na dveře a říká: „Pojďte, pojďte, já chci s váma slavit. Já chci
1:11:46slavit s váma. Já chci oslavovat. Pojďte >> tak >> a budeme slavit společně. Ano, dokonce říká, že ti, kteří >> zvítězí, tak usednou s Pánem Ježíšem Kristem na jeho trun, jako on usedl na trů Otce a bude jim svěřena vláda. A to už začínáme okousovat eschatologii a to je úchvatné. A to je úžasné zaslíbení, ale my se ho
1:12:14musíme chopit. jestli to pro mě zůstane jenom informace a nezareaguju, je to špatně. Nic z toho nemám. Ale jestliže dneska slyším jeho hlas a slyším, jak pán Ježíš klepá a říká a jak to říkal, pojďte to úžasné zaslíbení, protože pán Ježíš, koho miluje, bratře, toho trestá a koho eh miluje, tak také vychovává. Dneska zase se mluví o Boží lásce jako
1:12:45něčem abstraktním. Boží láska je takhle hmatatelná a pánbůh si přeje nás přetvořit do té podoby svého syna, abysme odrážděli jeho svatost, jeho slávu a abysme navěky se mohli radovat v něm. A to je to je odpověď možná na tu nejzávažnější otázku. Proč jsme tady? Proč jsme vůbec tady? Bůh nás stvořil ke své slávě a
1:13:14abysme se navěky v něm mohli spolu s ním radovat a žít v jeho lásce. >> Ludviku, děkuji pro dnešek a já jsem přesvědčen, že eh nehovoříme naposled. Já budu velice rád, jak budu zase moct tady přijet. Já bych rád, když ty bys k nám přijel, ale eh zdravotní stát ti to teď neumožňuje, takže já přijedu, není
1:13:44problém pro mě přij >> bu se těšit. >> Budu se těšit. >> No, pět hodinek 5 hodin eh autem a jsem tady. Takže >> budeme se na tebe, bratře, těšit. Keš je to všecko na Boží slávu. Bratře, já ti moc děkuju za tvoji touhu, že sloužíš takhle bratřím a sestrám, že pro ně připravuješ videa i bratřím, kteří mají na starosti zpracování těch videí.
1:14:11Bez nich by to nebylo. A >> děkujeme tady Ondrovi. Tak a naši naši je to tak je zatím spoustu práce >> a tou naší touhou všech je aby aby opravdu to lidi přivedlo k tomu poznání jaký je Bůh. Uch