Korintským 7: Pouze pravé EVANGELIUM zachraňuje (1.Korintským 2:1-5) 24.5.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Exodus 4Izajáš 6Jeremjáš 11. Korintským 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Pokoj vám, bratři, sestry, vážení hosté. Vítejte na tomto místě, abysme společně uctívali našeho Pána, Pána Ježíše Krista, tak jak jsme to dělali skrze čtení Božího slova, skrze modlitby, skrze písně, tak chceme pokračovat a uctívat našeho Pána i skrze studium nebo další studium Božího slova. Soužíte bratři a sestry po tom, aby lidé
0:37byli spaseni, aby lidé byli obráceni, aby se smířili s Bohem? Když o tom přemýšlím, nedokážu si představit křesťana, kterému kterému by bylo jedno, že lidé kolem něj jdou do zahynutí. Je to dobrá touha, že? Ale musíme si dávat pozor.
1:12Proč si musíme dávat pozor i v této touze, která je dobrá? Protože se občas stává a bylo by to pro nás lehké se začít v té touze spoléhat na něco jiného než na evangelium. Víte, evangelium je tak těžké, tak tvrdé. Proč bysme to jenom trošičku nezměnili? Nebudem mluvit moc o hříchu, když evangelizujeme.
1:42Nebudeme mluvit o pokání, nebudeme mluvit o soudu. Použijeme fráze, které trošku tak jako zahrají na city. Bůh tě má rád. má skvělý plán pro tvůj život. Jdeš teda do pekla, ale
2:12a nebo na intelekt zahrajeme. Tohle jsou důkazy obou, které jsou vědecky podložené Proč? Protože máme dobrou touhu v našem srdci po jejich spasení. Ale dnes jako i jindy nám musí v uších znít, bratři a sestry, varování Božího
2:43slova. Otevřete si se mnou společně do prvního listu Korintským do druhé kapitoly do prvního až pátého verše, který dnes budeme společně studovat. Budeme studovat list Korintským, ten první, druhou kapitolu od prvního do pátého verše. A já vás prosím, abysme ještě jednou z úcty k Božímu slovu povstali, pokud můžeme. Budu číst z prvního listu Korintským z
3:05druhé kapitoly od prvního verše toto slovo ve jménu Páně. Také já, bratři, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství vznešenými slovy nebo moudrostí. Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic jiného než Ježíše Krista a to toho ukřižovaného. A byl jsem u vás ve slabosti, v bázni a v mnohém chvění. Mé slovo a má zvěst
3:35nespočívali v přesvědčivých slovech lidské moudrosti, ale v ukázání ducha a moci, aby vaše víra nebyla založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci. Tolik ze čtení Božího slova a budeme se modlit. Náš nebeský Otče, králi a pane, děkujeme ti za tvoji milost v našich životech. Děkujeme ti za evangelium, které jediné má moc a sílu změnit naše životy a
4:01srdce. A tak tě prosíme, abysme nespoléhali na nic jiného, abysme osekávali všechnu píchu a a všechny skutky, všechnu moudrost a všechny věci, které bychom si mohli připočítat ke své zásluhe záslue. Prosím tě, dej nám soustředění toho dnešního več dnešního dne na tvé slovo. A prosím, aby
4:31tvůj duch pracoval v našich srdcích, abysme byli připodobnění tobě, abysme byli promění ve vlastních životech a abysme jednali tak, jak se tobě líbí. Amen. >> Amen. Můžete se posadit. Pavel píše, bratři a sestry, svůj první list do Korintského sboru, aby ukázal na úžasnost evangelia, které samo
5:01o sobě má moc změnit lidi. Korintský sbor jako jeden z mnohých, kterým pán Pavel píše, zdá se mi z toho mého pohledu, že byl jedním z těch nejvíc ovlivněných svým prostředím. A toto do takové míry, bratře a sestry, že jejich vnímání evangelia bylo ovlivněno jejich kulturou a prostředím, ve kterém se nacházely.
5:32A Pavel proto rozděluje v té první kapitole Boží moudrost a Boží evangelium od lidské moudrosti a lidského, lidské ho postavení. Chcete-li? aby si to nikdo nemohl splést, aby to nikdo nemohl vnímat jinak, aby aby nikdo nemohl říct Pavel nebo tahle skupina nebo tamhle ta skupina má výjimku,
6:07tak Pavel dává moudrost postavení a i i vlastně narození v tomto světě do protikladu s tím, s čím by se měli chlubit křesťané. Svět se může chlubit různými věcmi, svět se může chlubit různými postaveními, různou moudrostí, ale křesťan ne. A Pavel nám klade otázku, která nás musí zaměstnávat, bratři a sestry, kterou nemůžeme opomenout,
6:38kterou nemůžeme jen tak obejít. A to otázku, čím se jako křesťané chlubíme my? Čím se jako křesťané chlubíme my? A dnes nám Pavel předkládá i v odpověď na tuto otázku, e, se kterou navazuje vlastně na ten předcházející text moc evangelia. A hlavní myšlenka toho dnešního textu je
7:09velice jednoduchá. I děti si ji budou pamatovat. Posloucháte děti? I vy si ji budete pamatovat. Budu vás zkoušet. Ta hlavní myšlenka je tato: Nic nemůže zachránit kromě evangelia. Nic nemůže zachránit kromě evangelia. Pamatujete si to? >> Tak mi to řekněte. Jaká je ta hlavní myšlenka?
7:47Dobře, pojďme dál. Pavel začíná druhou kapitolu, ale my vidíme, že v tom textu, který psal jako dopis, ta kapitola není. Je tam jenom pokračování toho našeho textu. A Pavel navazuje na to, co říkal. Navazuje na to, co co ukazoval v tom předcházejícím textu. A začíná slovy také já. A v řečtině je tam větší důraz. Neboď i já.
8:24A říká moje vlastní zkušenost, to je to, co to znamená. Moje vlastní zkušenost jako i vaše potvrzuje to, co říká. Pavel se neodděloval, bratři a sestry, od těch, kterým jim psal. neříkal, že že oni sice nemají spoléhat na tělo, nemají spoléhat na na svůj rod, nemají spoléhat na svoji moudrost, ale on by snad mohl, ne? A on říká také já. Já jsem ve stejné
8:49skupině jako i vy. A to dotvrzuje tím slovem bratři. Znovu poukazuje na ten jeho vztah, na to vnímání, na ten postoj, který má vůči křesťanům, kteří jsou v Korintu. Víte, bratři a sestry, když Pavel přišel do Korintu, zdá se mi, že tam našel nejhorší prostředí pro šíření evangelia. Na jedné straně morální úpadek,
9:20který byl zabalen, obalen uctíváním boštv. Že my jsme mluvili o tom, že když se říkalo korintské dívky, tak se myslelo prostitutky. Proč? Protože chrámy bohů, zvlášť v Korintu, měly něco přes 1000 prostitutek, které uctívali bohy tak, že každý večer chodili a spali s muži ve městě. A to byla jedna strana Korintů,
9:51že? A druhá strana Korintů, tam vidíme intelektuální nadřazenost a píchu filozofů a rétorů, kteří každý den na náměstí hledali moudrost bez pravdy, hledali potles bez srdce lidí a kterým šlo spíš o vnější věci než o skutečnou změnu.
10:23A tak si říkáme, že ten, že ten stav v Korintu byl byl, byl prakticky jako když někdo je schizmatický, jako když někdo na jedné straně má jednu osobnost a na druhé straně má druhou osobnost. Na jedné straně tam lidé tleskali intelektuálním rétorům a filozofům a na
10:55druhé straně dělali po nocích věci, o kterých je hanba i mluvit. A tak Pavel přichází do tohoto prostředí, které bratři a sestry, když se nad tím zamyslím, není tak nepodobné tomu našemu. A začíná hlásat evangelium. A musel se rozhodnout, jak bude hlásat evangelium. To slovo hlásat v sobě obsahuje veřejné
11:25vyhlašování. Co tím Pavel chce říct, není, že stál na ulicích jako filozofové, aspoň ne v Korintu, i když třeba v Aténách to dělal, ale že hlásal evangelium všem, bez výjimky, bez zaměření na nějakou skupinu, bez nějakého tajnůskářství, bez toho, aniž by si určil pár, kterým, kterým toto tajemství řekne. A tak když Pavel přichází, musí se
11:55rozhodovat, jak přednese evangelium. Všímejte si, co tady říká. Když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství vznešenými slovy, ani moudrostí. A já se musím ptát, bratře, a sestry sám sebe i vás, zda v mém srdci nejsou skupiny lidí, o kterých si říkám, že by evangelium
12:25stejně nepochopili a nebo že si ho nezaslouží. Pavel přichází a říká: "Hlásal jsem vám Boží tajemství ne vznešenými slovy." On říká: "Já já já jsem nepřišel za malou skupinou, nepřišel jsem za těmi, který jsem si vybral, ale všem v Korintu, ať těm, kteří spali s těmi prostitutkami, ať těm filozofům, ať těm nebo o nějakém jsem hlásal
12:55evangelium. Jak je to se mnou? Jak je to s námi? Když potkáme nějakého člověka, ky když půjdeme na evangelizaci a potkáme nějakého člověka, který nám není příjemný, přejdeme ho. I když všem ostatním jsme dali leták, i když u všech ostatních
13:26jsme se zastavili, abysme s nimi sdíleli evangelium. Co tamte? Boží tajemství, které tady vidíme v tom prvním verši, je slovo, které eh odkazuje na jiných místech na svědectví. To, co tady Pavel říká, není, že přichází s nějakou tajnou skářskou věcí, ale že přichází se svědectvím.
13:57Pavel do Korintů, bratři a sestry, nepřišel jako filozof. nepřišel tam jako rétor, přišel tam jako svědek. svědek Božích, eh, svědek Boží a svědek o Bohu. A tato zkušenost, skutečnost, tento princip eh jsou takovou takovým řídícím prvkem, takovou dílčí řídící částí celé Pavlovy služby.
14:29Pavel nepřichází na jakékoliv místo ve své vlastní moudrosti, ale přichází jako svědek. Druhá Timoteova, první kapitola osmý verš. Když Pavel píše v posledním dopise Timoteovi, tak říká: "Nestyď se tedy za svědectví, to je to stejné slovo, které my tady máme jako tajemství našeho Pána. Ani za mě jeho vězně, níbrž spolu se
14:52mnou snášej útrapy pro evangelium podle moci Boží." že Pavel vybízí Timotea, aby se nestyděl, aby se nestyděl za za to svědectví, které pak popisuje jako evangelium. A tady je to stejné. Když přichází Pavel do Korintů, přichází se svědectvím. přichází jako svědek a přichází ne, aby ho hlásal to svědectví lidskou moudrostí nebo
15:21vznešenými slovy. Pavel, bratř a sestry, když přichází, nespoléhá sám na sebe, ani na svůj systém, ani na své nápady či na svou filozofii, ale spoléhá na Boží svědectví a rozhodl se, že nechce to svědectví říkat vznešenými slovy. A to slovo vznešený sebou nese konotaci výšky,
15:52kterou my v češtině nepochopíme, aspoň ne tak, jaký Pavel myslel, aspoň ne z toho studijního překladu. Pavel říká:„Já jsem přišel a zvěstoval se vám Boží evangelium, ale ne jako filozofové, ne jako ti, kteří eh vám mluví díru do hlavy takovými slovy, které nedokážete ani pochopit a létají nad vašimi hlavami, těmi vznešenými particpium,
16:25že slova, která která nechápeme, která která kterým nerozumíme. Pavel říká:„Já jsem nepřišel mluvit jako filozof, přinášely potlesk. Nechtěl jsem, aby zněli hezky, ale neměly žádný dopad do
16:57vašich životů Pavel vždy hledal moudrá slova, bratři a sestry, to jsem nemilme. Hledal správné argumenty, když káže v Athénách mluví o filozofech té doby. Když pak píše
17:31galatským, tak mluví o o spisech řeckých filozofů. Pavel vnímal rozum jako dar a nebyl proti intelektu jako takovému. Ale ukazuje tady na tomto místě, že pravý základ křesťanské zvěsti, pravá podstata spasení je Boží svědectví. nespočívá v sebeprezentaci, tak jako to dělali filozofové té doby
18:07a dnes někteří křesťané. Už jste bratři a sestry někdy slyšeli takovéto svědectví? Já jsem žil takový a takový život. Já jsem pak pochopil evangelium. Jáj jsem uvěřil v Krista a já jsem se změnil. O kom je to k svědectví? Správně. O člověku.
18:37Je to sebeprezentace. Není to svědectví evangelia. Já jsem, ale Pavel říkal, já jsem nepřišel hlásat Boží tajemství, Boží svědectví moudrosti. Pojďme k verši dva. nýbrž naopak, protože neboť začíná to
19:07ten verš 2, jsem se rozhodl pro Pavla verš 2 neznamenal, bratři a sestry, že by se Pavel vyprázdnil nebo zapomněl na všechno. Pavel nepřisahal v této chvíli, že nebude říkat nic jiného, ale vzal na sebe závazek, že Kristovo ústřední místo nic nevezme. A pak říká a tak říká: „Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic jiného než
19:38Ježíše Krista a to toho ukřižovaného. Jakého Krista? Pavel Pavel káže učitele, dobrého člověka. Nový začátek pro lidstvo pacifistů. Ne, bratři a sestry, Pavel říká, já jsem mezi vámi se rozhodl, že ústřední místo to těch slov, které budu vůči vám pronášet, je Kristus
20:08ukřižovaný. A to nás učí, že Pavel kázal jako o osobě, bratři a sestry, tak o díle Krista Ježíše, protože obě části jsou pro spasení člověka nesmírně důležité. Kdyby nás totiž měl zachránit někdo jiný než Ježíš Kristus, nebylo by to možné. Kontrolní otázka, proč by to nebylo možné? Protože nikdo jiný není dokonalý.
20:46A Bůh nemůže přijmout oběť za hříchy, která není dokonalá. Kristus však byl tou dokonalou obětí, jak se to píše v knize Židů v deváté kapitole 27. a 28. verši. A jako je jednou, jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud, tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vzal hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k
21:15záchraně těch, kteří ho očekávají. Jednou Kristus umřel, protože byl tou dokonalou obětí. A to svědectví, které tady Pavel přednáší, je právě o tomto Kristu. Je to o Pánu Ježíši Kristu z rodu Davidova. Není to o něm. Pavel neříká:„Pišel jsem vám přinést záchranu skrze moudrost, když mě budete následovat, nebo když
21:46budete následovat Petra nebo když budete následovat někoho jiného." Pavel říká:„Já jsem vám přišel kázat Ježíše Krista a přišel jsem vám kázat ukřižovaného Krista. To je to dílo spasení. A já jsem se musel ptát, bratři a sestry, sám sebe, jakého Krista kážeme
22:18my? Mnozí z vás znají Jonathan nebo jméno Jonathan Edwards, že? e známý známý jeden z nejznámějších teologů e 18. začátkem 19. století v Americe. E muž, který byl velice zbožný, muž, který byl ředitelem Princetonu.
22:49Víte, co dělal v celou svou službu? Četl své kázání. Ne kvůli tomu, že by nebyl dobrý rétor, on byl skvělý rétor. On je četl schválně. Hlavu měl skloněnou takto. Na nikoho se nedíval, aby nikdo nemohl říct, že ho ke spasení přivedl on sám.
23:20aby nikdo nemohl říct, že uvěřil kvůli tomu, že to, co pronášel Jonathan Edwards, bylo dobře řečeno. A stejně tak vidíme tady u Pavla to svědectví, které přinášel, přinášel takovýmto způsobem, aby si nikdo nemohl přivlastnit spasení na základě toho, kým byl Pavel. A abychom to tomu rozuměli a abychom
23:51abychom si my, kteří to čteme a jsme daleko od Korintského sboru i od toho času, nemohli myslet, že že Pavel je jenom tady přehnaně pokorný, dává nám verš tři a byl jsem u vás ve slabosti, v bázni a v mnohem chvění. Ani tehdy, bratři a sestry, ani teď, ani, ani kdykoliv jindy, evangelium neleží, poslouchejte pozorně, na přitažlivosti velkých men.
24:28Ani tehdy, ani teď, ani kdykoliv jindy, evangelium a jeho moc neleží na přitažlivosti velkých mň. Pavel přichází do Korintů zbázní se strachem a v mnohém chvění. Jakcí byli filozofové té doby, bratři a sestry? Myslíte, že když někdo přišel a třásl se, tak že ho někdo poslouchal? Když si zakoktával? Když vynechával?
24:58Když jeho slova často byly pronášeny potichu nebo nahlas, protože nedokázal kontrolovat svůj tón. Pavel říká:„Já jsem k vám přišel a nejen přišel, všimněte si bratři a sestry, verš t říká, že u nich byl Pavel. Tam bylo 18 měsíců a říká: „Po celou tu dobu já jsem si ze začátku nehrál na
25:29pokorného a tichého a bázlivého a pak jsem nevystartoval na vás." Ne, já jsem takový byl po celou dobu. se v této chvíli na třetím verši nejvíc pou o to, zda šlo o nějakou fyzickou slabost či o něco jiného. Já se ale přikládám přikláním k tomu bratři a sestry, že že Pavel skrze tuto frázi, tyto slova ukazuje jednak na svoji zodpovědnost před Bohem,
26:00kterou vnímal, na na svoji neschopnost naplnit tu Boží práci, kterou mu pán Bůh dal, ale také je používá jako protiklad té pyšné filozofii, o které mluví. Pavel nepřichází z sebe jistý, ale ve slabosti, nedostatečnosti, neschopnosti.
26:35A toto nezměnil. A Pavel nebyl sám, že? Všimli jste si toho? Naše doba dává velký eh velkou váhu tomu, kdy když je někdo znám na veřejnosti a tomu, aby někdo byl znám na veřejnosti, tak musí urč určitým způsobem umět mluvit. Všimli jste si toho, koho si vybírá pánbůh? Mojžíš.
27:08Mojžíš říká, že není, že dost výmluvný, že? Exodus 4:10. Izseáš o sobě mluví jako o člověku nečistu. Izajáš 6:4. Jeremiáš jako o mladíkovi, který ani nechce, ani nemůže veřejně mluvit. I Jeremiáš 1:6. Ale proč je pán Bůh používá? Proč je pán Bůh používal? A proč takovéto lidi pán Bůh bude používat? My jsme to věděli v tom předcházejícím
27:39textu, že verš 29 první kapitoly. Aby se žádné tělo nemohlo chlubit. aby se nemohl chlubit ten, kdo káže evangelium a aby se nemohli chlubit ti, kteří uvěří v evangelium. A Pavel nebyl výjimku. Abychom pochopili tu jeho slabost, eh můžeme se podívat do druhé Korintským, do 10. kapitoly 10.
28:09verše, kde Pavlovi píšou a říkají, a toto je citace jejich slov Korintských, někdo totiž říká, jeho dopisy jsou závažné a mocné, ale osobní přítomnost slabá a uboha. A řeč u Boha. Umíte si představit, jak Pavel musel vystupovat, bratři a sestry, když toto o něm koroninští říkali, že sice jeho jeho dopisy zní závažně, ale jeho
28:41přítomnost je slabá. To přesně koresponduje s tím, co vidíme v tom třetím verši. A byl jsem u vás ve slabosti, v bázni a v mnohém chvění. Nezdálo se, že by ho to trápilo. Nezdálo se, bratři a sestry, že by mu to bránilo kázat evangelium.
29:20Nejseš radiator? Pavel taky ne. nebo Pavel ano, ale rozhodl se nebít. Nejsi dost výmluvný, bojíš se, třeseš se, když někomu máš dát letáčk, no tak seš jako apoštol, který psal Korintský. Co ti brání, abys ten leták dal? To, že se bojíš. Nezdálo se, bratři a sestry, že by Pavlovi vadilo, že byl
29:50v tomto stavu? A my se ptáme, proč mu to nevadilo. Copak slabost nebránila větší, lepší nebo úspěšnější službě? A víte, jakou nám dává náš odpověď, náš text odpověď? Ne, slabost Pavla nebránila větší, lepší nebo úspěšnější služby. A proč ne? Protože služba a její výsledek není
30:21založen na schopnost člověka. Verš 4. Má slova a má zvěst nespočívala v přesvědčivých slovech lidské moudrosti, ale v ukázání ducha a moci. Slova a zvěst jsou zde shrnutím toho, co Pavel říkal, což už jsme si definovali jako evangelium Pána Ježíše Krista, který je ukřižovaný.
30:51Pavel tedy přichází a říká: "Ta zvěst, kterou jsem vám hlásal, mé slova, která jsem vám předával, neležely, nespočívali, nebyli založeny na lidské moudrosti. to, co jsem vám říkal, to, co jsem vás vyučoval, to, jak jsem vás napomínal, jak jsem vás povzbuzoval, to nebylo na mě. A zde vidíme, bratři a sestry, v čem tkví moc evangelia.
31:23Možná se bojíme sloužit a mluvit evangelium, protože máme strach, že řekneme něco špatně. Víte, čeho se bál Pavel? Že ho někdo pochválí za to, že řekl něco dobře. Bojíš se, že řekneš něco špatně? Pavel se bál, že v lidských očích řekne něco dobře, že ho za to někdo pochválí.
32:02Pavel říká, já jsem nepřišel, abych byl chválen skrze lidská slova nebo moudrost z lidského pohledu. Víra, kterou jste uvěřili, totiž není postavená na lidských argumentech, protože kdyby byla postavená na lidských argumentech, stála by na písku. Bratři a sestry, na čem tedy stojí a stála a vždycky bude stát víra a spasení člověka? Na ukázání,
32:30jak to říká Pavel, ducha a moci. Někteří se domnívají, že zde Pavel mluví o o zázracích a projevech duchovních darů, třeba mluvení jazyky. Ale v kontextu Pavel nemluví ani o zázracích a nemluví ani o o projevech ducha. O čem mluví? o evangeliu. A verš p nám to vysvětluje, co z tady Pavel myslí. Verš pět říká, aby vaše víra nebyla
32:58založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci. Kde má základy naše víra, bratři a sestry? Ano, správně. V proměněném srdci. A řekněte mi, kdo proměňuje srdce člověka? Duch svatý. Může srdce člověka proměnit? Slova, která říkáme, nemůže. Pokud tam není moc Ducha svatého,
33:31bez ohledu na to, jaké slova říkáme, nemají moc proměnit lidská srdce. [povzdech] Charles Spen řekl toto. Moc, která leží v evangelium, nesouvisí s výmluvností kazatele, jinak by člověk byl ten, kdo obrací duše. Ani nesouvisí s kazatelovým vzděláním, jinak byly závisel na moudrosti člověka. Můžeme kázat, dokud nám neuhnije jazyk,
34:04dokud se naše plíce nerozpadnou a my nezemřeme. Ale ani jedna duše nebude zachráněna, pokud Duch svatý nebude se slovem Božím, aby dal moc k obrácení. Na co spoléháš? Kde je založena tvá víra? Jaké evangelium kážeš?
34:38Spoléháš sám na sebe, na svoji výmluvnost, svoji sílu? Už jsi někdy řekl, že jsi Pánu někoho přivedl? Opravdu ty? Já. Vždyť my nedokážeme přinést přivézt ani sebe. Je to naše síla, je to naše moudrost, je to naše výmluvnost, bratři a sestry,
35:22Kažme raději Krista ukřižovaného a vzkříšené a Duch svatý ať udělá, co je dobré v jeho vlastních očích. A může to znít nějak takto. Pokud jsi nevěřící, jsi tady. Písmo mluví, že jsi Božím nepřítelem, že tvé srdce jde za tím, co chce a všechno, co chce tvé srdce, je v rozporu
35:53s tím, co říká Boží slovo. Uctíváš sám sebe místo toho, aby j uctíval Boha. A písmo nás vede k tomu, že v takovém stavu jsi Božím nepřítelem. A soud přichází. Jdeš za svým srdcem a písmo říká, že tě dovede do pekla. Ale Bůh připravil cestu záchrany
36:26a dal to nejdražší, co měl svého syna. A byl to Kristus, který se stal tou dokonalou smírčí obětí za tvoje hříchy, když zemřel na kříži, ale smrt ho nemohla porazit a Bůh ho vzkřísil. A díky tomu ty můžeš mít věčný život a můžeš být smířen s Bohem. A pán ti nezvolá: "Uvěř."
36:58Řekli jste celé evangelium. A nebo pokud si nejste jistí vlastními slovy, běžte do první Korintským do 15. kapitoly a přečtěte první tři verše A evangelium skrze moc Ducha svatého pak promění lidské srdce, stejně jako proměnilo tvoje a moje. A tak pokud jsi věřící,
37:28co má moc tě zachránit? A co má moc zachránit lidi, kteří jsou kolem tebe? Chceš, aby byli zachráněni? Chceš? Chceme, aby naše děti byly zachráněni? Chceme, ale jediný způsob, jakým můžou být zachráněni, je skrze evangelium. Ani já, ani ty, ani nikdo jiný nemá moc změnit jedno lidské srdce.
38:05A tak spoléhejme na Boží milost a jeho moc a ne na sebe. A spoléhejme na Boží sílu v naší slabosti. Kde se ukáže, bratři a sestry, víc Boží síla a Boží moudrost a Boží milost. V tom, když tady nejlepší ROR, když tady Belligrehem, když tady John McArthur, když tady Piper, když tady kdokoliv bude stát
38:43a nebo když tady obyčejný člověk bude stát a bude, Ale j to neznamená, bratře a sestry, na druhé straně, že se nemáme připravovat, ale nesmíme vzít ústřední místo, které náleží Kristu, který je ukřižovaný, zhlásání evangelia.
39:13A pokud tady jsi, pán Bůh tě dneska volá, uvěř. vřižovaného a vzkříšeného Kriste a budeš smířen s Bohem. A neodcházej, dokud se nesmíříš, protože soud přichází a tvé hříchy jdou za tebou. A pán Bůh ze své milosti a lásky připravil cestu pro tebe, stejně jako cestu pro nás.
39:43Ta moje modlitba a touha je, abysme všichni jednoho dne uvěřili v Krista a byli zachráněni. Amen.