Korintským 9: Spasení je z Ducha (1.Korintským 2:10-16) 14.6.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
1. Korintským 2Ezechiel 36Římanům 8Římanům 9Efezským 22. Timoteovi 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:18Člověk se celý život učí. Všimli jste si toho? Když jste malý, tak se učíte mluvit, učíte se chodit, učíte se jíst, učíte se psát, učíte se číst, počítat. Když jste velcí, učíte se řemeslu.
0:52Někteří se učí všeobecným událostem, ale vždycky se učíme. A každý z nás doufá, že když se budeme učit, budeme moudří v tom svém fungování, v tom svém jednání, že nám to učení umožní vyniknout mezi těmi, kteří jsou kolem nás, že nám umožní se prosadit. A častokrát, všimli jste si toho, je
1:22množství snahy, kterou dáte do toho učení, spojeno s výsledkem. Kdo z vás, e, raději se ani nebudu ptát, eh, udělal test, aniž by se učil někdy. Někteří možná i jsou, ale mnoho jich není. Vždycky je to množství té námahy, nebo většinou je množství té námahy, kterou dáme do toho učení. Spojenost s výsledkem,
1:53spojenost s tím, co umíme, spojenost s tím, co z toho máme. Ale všimli jste si toho, že tahle rovnice neplatí o duchovním životě? náš duchovní život, náš duchovní stav a důvod, proč jsme spasení, nemá s naší námahou nic společného. A dnes nám přísmo písmo připomíná
2:24to, že abychom měli, abychom získali spasení, naše námaha, naše učení nebylo tou hlavní věcí. A to, proč nám to Pavel říká, proč nám to Duch svatý skrze Pavla říká toho dnešního rána, je bratři a sestry, abychom měli správnou perspektivu, abychom ji získali, abychom si ji zachovali, abychom si ji drželi. A jakáže je to ta správná perspektiva?
2:54Perspektiva vděčnosti. Otevřete společně se mnou do prvního listu Korintský do druhé kapitoly a dnes budeme procházet verše 10 až 16, ale kvůli kontextu budu číst od šestého verše. Takže budeme studovat verše 10 až 16, ale kvůli kontextu budu číst od šestého verše. Prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali, pokud můžeme. A
3:17já budu číst z prvního listu Korintským z druhé kapitoly od šestého verše toto slovo ve jménu Páně. O moudrosti mluvíme mezi zralými. Ne ovšem o moudrosti tohoto věku, ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají, nýbrž o Boží moudrosti skryté v tajemství, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě. Tu nikdo z
3:42vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. Ale jak je napsáno, co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují. Nám to Bůh zjevil skrze svého ducha, neboť duch zkoumá všechno i Boží hlubiny. Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v
4:13něm. Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen duch Boží. A my jsme nepřijali Ducha světa, ale ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval. O tom také mluvíme ne však slovy, které vyučuje lidská moudrost, ale těmi jimž vyučuje Duch svatý. Duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy. Duševní člověk však nepřijímá věci ducha
4:42Božího, nýbrž jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně. Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět. My máme mysl Kristovu. Tolik za čtení Božího slova. Budu se modlit. Náš nebeský Otče a králi náš pane, ty,
5:12který dáváš, ty, který se zjevuješ, ty, který nám dáváš svého ducha, prosím, aby ji nám dnes dal správnou perspektivu vděčnosti, tu, která nám ukazuje ne na to, že ne naše snaha, ale tvoje milost nás přivlila k tobě. Prosím tě, abys nám dal pochopení toho dnešního textu nejen k tomu, abychom mu rozuměli, abychom také na základě něho
5:39mohli žít. Prosím tě, abysnil z mých úst všechny věci, které tam nepatří. Amen. >> Amen. Můžete se posadit. Pavel korintským křesťanům, bratře a sestry, připomíná, jak Bůh zachránil lidi v Korintu a jakým způsobem je zachránil.
6:11A kdybychom se položili tu otázku, kterou jsme si pokládali e předminulou neděli, jakýmže to způsobem Bůh zachránil lidi v Korintu a také nás, tak tou odpovědí na to by bylo evangelium. Evangelium je tou mocí Boží ke spasení. A Pavel ho tady popisuje jako tajemství. Tajemství, které je skryto v Boží moudrosti. Moudrosti, kterou nikdo z lidí a vládců
6:40tohoto světa nepozná. A evangelium, jak jsme viděli, bratře a sestry, se stává tím pojícím prvkem, tím, co nás dává do jedné rodiny, tím, co bere ty jednotlivé lidi z různých skupin, z různých rodin, z různých vrstev, z různých národností, s různými důrazy a staví je do jedné rodiny. A v té rodině je evangelium uči
7:12těm novým důrazům, že učí nás eh tomu, co je skutečně důležité v té nové rodině. A náš dnešní text, bratři a sestry, tady nekončí. nekončí jenom, aby ukázal tu pojící ten pojící prvek, tu moudrost, to tajemství, to evangelium, ale jeho cílem je nás dovést o krok dál a ukázat nám na to,
7:43jak moc potřebujeme Boží zásah v našem životě. Jak moc potřebujeme Boží zásah v našem životě? Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: ne skrze tělo, ale skrze ducha jsme spaseni. Ne skrze tělo, ale skrze ducha jsme A my vidíme, že ten náš dnešní text od
8:1410. do 16. verše navazuje na argument, který jsme viděli v tom verši devět. Proto jsme četli ten kontext, že Pavel v něm v tom devátém verši říká a cituje písmo a říká: "Co oko neviděl a ucho neslyšel a na lidské srdce nevstoupil, to Bůh připravil těm, kdo ho milují."
8:48A my jsme viděli v tom kontextu, bratři a sestry, že pán Bůh skrze Pavla zde nemluví o nebi, že to to ten záměr tohoto textu není, aby nám ukázal na eschatologickou naději. Nemluví o tom, co bude, mluví o tom, co je teď a ukazuje nám na evangelium. Ukazuje nám na tu Boží moudrost, ukazuje nám na to na to tajemství. A tak celý ten text, bratři a sestry, navazuje na
9:15evangelium jako na to, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo. A když Pavel píše v tom 10. verši, nám to Bůh zjevil, od odkazuje se právě eh na to evangelium, na tu Boží moudrost. Pavel, když říká nám, mluví to, co pak cituje v knize Efezkým v
9:45třetí kapitole v pátém verši, že ukazuje na na proroky, ukazuje na na apoštoly, ukazuje na ty, kteří psali písmo, ale zároveň eh do toho v této chvíli v prvním Korintským zatahuje i Korintské. Proč do toho zatahuje Korintské, bratři a sestry? Proč neříká jenom nám, apoštolům to Bůh zjevil? Protože korintští, bratři a sestry jsou
10:12zahrnuti do té moci, kterou vidíme v evangeliu, kterou mají v jejich životech. Pavel je zapojuje, protože i oni se stali účastníky evangelia, ale ne všichni. A tady on dává určitý obraz. A ten náš dnešní text, bratři a sestry, je eh takovým dělícím prvkem. A i když
10:42je povzbudivý, i když i když z něho my křesťané můžeme mít radost, i když je nádherný, i když je eh osvobozující, dává jasný kontrast, který se tělu nelíbí, který se lidem nelíbí a který se v určitém slova smyslu nemusí líbit ani nám.
11:19Pojďme k tomu 10. verši. Nám to Bůh zjevil skrze svého ducha, neboť Bůh zkoumá všechno i Boží hlubiny. Tu první věc, kterou se dozvídáme, bratři a sestry, a která je ústředním a stěžejním prvkem celého toho našeho textu, je, že Bůh to tajemství evangelium zjevil. A zde nacházíme tu první pravdu v našem textu a možná tu nejdůležitější.
11:46Aby člověk poznal, pochopil, uvěřil, nestačí snaha, nestačí úsil, nestačí intelekt a nestačí lidská moudrost. Pavel to v knize Římanům v deváté kapitole v 15. a 16. verši říká takto. Mojžíšovi říká: "Smiluji se nad kým se smiluji a slituji se nad kým se
12:17slituji." Poslouchejte pozorně. Nezáleží tedy na tom, kdo chce. Chceš být spasen? Nezáleží na to. Chci být spasen, nezáleží na to. Nezáleží ani na tom, kdo běží. Snažíš se být spasen? Děláš všechny dobré skutky k tomu, abys byl spasen? Snažíš se být spasen skrze ty skutky? Nezáleží na to. I kdybys byl nejlepší
12:49člověk na tomto světě. Nezáleží na tom. Pavel říká, pokračuje v knize Římanům, ale na Bohu, který se smilovává, protože on se slituje, nad kým se slituje? a smiluje se, nad kým se smiluje. Paradoxem toho dnešního textu, bratři a sestry, je, že pravdy evangelia
13:19se můžeme naučit, že člověk dokonce, bratři a sestry, může číst Bibli každý rok, může ji zkoumat celý život a přesto nemít vztah s Bohem. V historii bychom mohli číst o mnohých, kteří byli kazatelé, ale nebyli věříci,
13:53>> kteří byli spisovatelé, kteří každý rok jako třeba Hemingway četli Bibli každý rok. Kolik z nás to může říct? Ale on ji jenom četl jako dobrý literární podtext pro své knihy, protože je dobře napsaná, ale neměl vstak s Bohem.
14:23Pravdy totiž, které nás zachrání a smíří s Bohem, nám Bůh musí zjevit. nemůžeme na ně přijít sami. A způsob, který si k tomu určil na základě toho našeho textu, bratři a sestry, je jeho duch. Boží pravdy nemohou být objeveny člověkem. Člověk je může, bratři a sestry, pouze přijmout. Abychom ale něco přijali, musí nám být
14:54to být nabídnuto, že? A my vidíme v textu a to je ta dobrá zpráva, že Boží pravdy mohou být přijmuty, protože je Bůh svobodně dává, ale to neznamená, že je objevíme sami. A proč si Bůh vybral ducha jako prostředek spasení? Proč si ho vybral jako prostředek toho, který zjevuje, který, který lidé lidi zachraňuje?
15:25Čteme to. v tom 10. verši. Neboď, protože, protože duch zkoumá všechno. Slovo zkoumá v celém tom naše textu neodkazuje na na nějaký proces. To, že to, že tady čteme zkoumá, neznamená, že Bůh, Duch nezná ty věci, ale ukazuje na výsledek. To řecké slovo odkazuje ten náš pohled nebo zaměřuje ten náš pohled na to, co
15:56to znamená, ne jak se to děje a ukazuje na hlubokou znalost. Nebo bychom mohli říct, neboť duch zná Boží srdce. Bůh z duch zná, bratři a sestry, hloubky niternosti Božího charakteru. A to je důvod, bratře a sestry, proč si ho Bůh použije k tomu nebo používá k tomu, aby zjevil
16:26to Boží srdce. To stejné slovo my pak vidíme například v Římanům 8:27, kdy Bůh říká o člověku, že zná niternost jeho srdce a proto mu nic neunikne. Řekněte mi, bratř a sestry, musí se Bůh učit něco o vašem srdci? Ne, je nějaká částečka vašeho srdce, kterou Bůh nezná a a která mu není jasná
17:00a kterou by musel zkoumat, o kterou by se musel snažit, kdyby musel vynaložit nějakou snahu k tomu, aby ji zjistil, ne? Protože tohle slovo neukazuje na proces, ukazuje na výsledek. Duch zná Boží srdce a proto je duch ten, kterýho kterého si, omlouvám se, Bůh
17:31používá k tomu, aby zjevoval to Boží srdce. A víte, co je ta nádherná? Co je ta úžasná zpráva, bratři a sestry? Co je to nádherného, z čeho se my můžeme dneska radovat? Řekněte mi, co je to Boží srdce, které nám Duch zjevuje na základě toho našeho kontextu. Je to evangelium.
18:03To, co Bůh chce, je, aby lidé s ním byli smíření. To, co Bůh chce, po čem touží, proč posílá svého ducha? Proč ho dává? Proč skrze něj zjevuje? Proč osvětluje lidi? Je, abysme poznali to, co nám na oči nepřišlo, na uši nepřišlo a do srdce nevstoupil. Verš 11. Neboť kdo z lidí ví, co je v člověku,
18:34než duch člověka, který je v něm. Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen duch Boží. Verš 11 nám připodobňuje tuto pravdu dvěmi dvěmi ilustracemi nebo pojednáními, pohledy na na jednu skutečnost, která je tam zmíněna. Za prvé, nikdo nezná myšlenky člověka
19:08než jeho duch. A stejně tak jako duch člověka zná jeho nitennosti, tak je to také s Bohem. Kdo z lidí ví, co je v člověku, než jeho duch? Řekněte mi, bratři a sestry, znáte, co je v srdcích, v těch nejhlubších částech srdce člověka, který sedí vedle vás? Já ne.
19:45Proč? Protože je nezná nikdo jen jeho vlastní duch. A tak je to s Bohem. Kdo z nás může říct, bratři a sestry, sám o sobě ze svého vlastního přemýšlení, ze svého vlastního úsudku, ze svého vlastního rozjímání, ze své vlastní moudrosti, že rozumíme těm nejniternnějším pohybům Božího srdce.
20:15Je někdo z nás takový? Je filozofie dost dobrá na to, aby to poznala? Jsou lidé dost chytří, aby to vnímali, aby na to přišli? A odpověď, kterou nám dává tento text, je ne. Je to jenom duch Boží, který zná ty nitarnosti. A to je velice zásadní, protože to slovo, které je tady použito,
20:48je to, co my pak používáme pro slovo inspirace. Když se podíváte a vezmete ten 11. verš a spojte ho s tím 12. Tak Pavel nás tady nabádá, abychom rozuměli tomu, že to, abychom poznali Boží pravdy evangelie je něco, co je lidsky nemožného bez toho, aniž by zasáhl duch Boží do
21:19srdce člověka. A proto říká, a my jsme nepřijali ducha světa, ale ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval. Jinými slovy, bratře a sestry, abychom byli osvíceni, abychom byli inspirováni Bohem, Bůh nám zde ukazuje na zdroj naší schopnosti ho poznávat. Řekněte mi, bratři a sestry, je zdroj naší schopnosti Boha poznávat náš rozum?
21:50Jsou to naše city, je to naše snaha, je to naše přesvědčení? Ne, ani jedna z těch věcí. Není to na tom, kdo chce. Není to na tom, kdo se snaží. Není to na tom, kdo se namáhá, ale je na to, je to na tom, je to skrze to, je to proto, že Bůh se rozhodl se nám dát poznat skrze svého ducha. A proto Pavel říká, my jsme nepřijali
22:21ducha tohoto světa. Proč Pavel říká, bratři a sestry, že nepřijali ducha tohoto světa? Proč my jsme nepřijali ducha tohoto světa? K čemu by nám vedl duch tohoto světa? Ke světu. Správně. Vedl by nás k té lidské moudrosti, že? Vedlmil nás k tomu, abychom se pozvedli a vlastní snahou se snažili Boha dopátrat.
22:57Ale jakého ducha jsme přijali my a jakého ducha přijal Pavel? ducha Božího, který nám ukázal nádheru evangelia tím, že nás zvedl k poznání velikosti Božího daru. A to je to, č co známe pod latinským názvem Ordosalutis. Ordoalutis, bratři a sestry, je pořádek spasení. A je to latinský termín, který ukazuje v Bibli, jak Bůh dává spasení.
23:34A to, co nám ukazuje ten náš dnešní text, je, že nestačí vědět. Intelektuální poznání pravd evangelia není dost na to, aby se člověk smířil s Bohem. Víte proč? Protože démoni věří. Věří démoni? Vědí démoni? Ano. Znají evangelium.
24:06K čemu je to vede? >> Přesně tak. Třesou se. Mají strach. Ne kvůli tomu, že by byli spasení, jak nám říká Jakub, ale kvůli tomu, že ví, co je čeka. A tak je to velice jednoduché. Pravdy, které dnes slyšíme, nejsou složité. Duch Boží nás vede k poznání pravd
24:39evangelia a skrze to k poslušnosti, lásce a pokoře. A to jsou důsledky toho daru, který jsme přijali, který jsme dostali. A to je to, bratři a sestry, o čem Pavel Korintské i nás přesvědčuje toho dnešního rána. To je ta naše zpráva, to je ten náš dar. Člověk, to je to, o čem mluvíme. To je ten Boží dar lidem. Člověk se může
25:08smířit s Bohem. A já jsem se musel zamyslet, bratři a sestry, na základě toho našeho textu. Podívejte se. Verš 13. Jak o tom mluvíme? Pavel ten 13. verš říká:„ O tom také mluvíme a prvně ukazuje a ukazuje dva způsoby.
25:40Ukazuje, jak o tom nemluvíme a jak o tom mluvíme. Pojďme prvně k tomu negativnímu. Jak o tom nemluvíme. Ne lidskými slovy, ne podle filozofů, ne podle rétorů, ne ve stylu profesionálů. Nechceme být řečníci, nechceme si získávat davy, nechceme eh hrát na jejich emoce a vůli jako na hudební nástroj,
26:12ale také ne na základě naší vlastní mysli. Slova, která pronášíme, bratře a sestry, nejsou to, co si myslíme. ale jak o tom tedy mluvíme, slovy jimiž vyučuje Duch svatý. A to stejné slovo,
26:44které ta stejná fráze, ten stejný popis, které který tady je, pak nacházíme v druhém listu Timoteově v třetí kapitole v 16. verši, kde je psáno: "Veškeré písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, že?" A to je to, co vnímáme, o čem mluvíme v teologii jako inspirace. Bůh vdechl slovo.
27:22že Boží, že písmo je Boží slovo, ale také můžeme říct, že jsou to Boží slova, protože my věříme, že Bůh inspiroval každé to slovo, které bylo proneseno, tak aby dávali smysl, který on chtěl. A to je přesně to, co Pavel říká Timoteovi a co nám říká i na tomto místě. Ty slova, která pronášíme, to evangelium, které pronášíme, my nemůžeme
27:50říct z vlastní hlavy. My nemůžeme říct na základě vlastní moudrosti. My nemůžeme usuzovat, že ten styl, který budeme, kterým ho budeme pronášet, přesvědčí ty lidi. Ale to, co chceme říct, musíme spojit s Božím duchem. a slovy, které on určil, duchovní věci vysvětlujeme a spojujeme s duchovními slovy.
28:22A to je pro nás varování a to je pro mě varování a to je pro tebe varování, bratře, sestro, když Duch svatý skrze autory písma říká hřích a říká pokání a říká milost, Duch svatý chtěl, aby si použil tyto slova, aby ji nepřišel za člověkem a neřekl: "No vlastně
28:53máš takový malinký problém s Bohem a potřebuješ ho vyřešit. Ne, Duch svatý chtěl, abys mu řekl:„Jsi hříšník a jdeš do pekla a potřebuješ milost spasitele Pána Ježíše Krista, aby jsi byl zachráněn a potřebuješ činit pokání a potřebuješ věřit evangelium. Ale ta naše lidská snaha, bratři a sestry,
29:23to buď se zalíbit lidem a nebo jim přinést evangelium pro něco nejmíň bolestivouím způsobem, je snaha změkčovat ty ostré hrany evangelia. Ale co se stane, bratři a sestry, když začneme duchovní věci spojovat s lidskými slovy? Pamatujete, co jsme, o čem jsme se bavili?
29:55Může být moc kříže vyprázdněna? Může, když použiješ lidská slova, aby lidé přijali evangelium mimo kontext Božího záměru, aby lidé přijali evangelium, aniž by museli činit pokání, aniž by věděli o svém hříchu, aniž by vnímali potřebu
30:26Spasitele. To se děje, když duchovní věci spojuješ lidskými slovy. A já taky. A proto to nemůžeme dělat, ale naopak musíme vysvětlovat duchovní věci duchovními slovy. Jaký to bude mít následek, bratře a sestry?
30:58Jaký má následek, když duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy? Mnozí neuvěří. Mnozí se zatvrdí. Mnozí nás budou nenávidět. Mnozí nám je opovrhnou. Mnozí na nás budou plyvat. Ale jaká je alternativa? Co se stane, bratři a sestro, když
31:31přivedeš lidi k poznání pravdy bez pravdy. Koho pak budou následovat? Tebe. >> Pojďme k tomu verši 14. Duševní člověk však nepřijímá věci ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchem
32:03nebo duchovně. Ten duševní člověk, možná raději králicský překlad, tělesný člověk je zde použit k tomu, aby byl v opozici vůči duchovnímu člověku. Prosím vás, když o někomu řekneme, že je tělesný, to není urážka, ale Pavel to používá k tomu, aby každý jeden z nás mohl vědět, jak na tom jsme. Toto slovo nemluví o intelektu, nemluví
32:36o moci, nemluví o snaze, nemluví o schopnostech, ale o tom, zda někdo má Ducha svatého či ne. A pokud ne, tak je tělesný. A pokud ano, tak je duchovní. Řekněte mi bratře a sestry na základě verše 14, jak poznáme tělesného člověka? Tělesný člověk nepřijímá věci Božího ducha. Nevěří jim, necení si jich,
33:08neposlouchá je. Jinými slovy, evangelium ho mí a Pavel jde dál a říká: "Jsou mu bláznovství." A to slovo, které je tady použito jako bláznovství, slovo Moria, ukazuje na prázdnost, bezchutnost, e, já nevím, jak se to řekne líp česky, něco, co nemá chuť na hloupost.
33:38doslova označuje toho, v kom pravda, povinnost a výtečnost nevytvořili ten správný efekt. Jinými slovy, bratři a sestry, ukazuje na člověka, o kom si ti lidé myslí, jo, že je blázen. Ty tělesní lidé si myslí, že evangelium se minulo úplně cíle, že to, k čemu je vede, ta jejich mysl,
34:12jde v naprostém rozporu s tím, k čemu je volá evangelium. Je to pravda? Je to pravda. Proč? Protože evangelium jim na oči nepřišlo, na uši nepřišlo a do srdcím nepřišlo v jejich vlastní moudrosti. Pravda evangelia je míjí a jejich srdce zůstává takové, jaké je. A víte, co je horší? Proč Pavel to dělá
34:43horší? I kdyby chtěli, nemůžou je poznat. I kdyby se snažili, nemůžou je poznat. A otázka, kterou se musíme ptát, bratři a sestry, je proč tělesný člověk, nevěřící člověk nemůže poznat pravdy evangelia?
35:13A odpověď na to je, protože má kamenné srdce, je otrokem hříchu a mrtvý ve svém hříchu, jak to říká Jobb 41:16, Jan 834 a Efezkým 2:1. Duchovní pravdy evangelia musí být posuzovány, oceněny, poznány, zjeveny duchem.
35:52Jak se stane tedy, že mrtvý člověk získá ducha? To je ta nejdůležitější otázka, že? Jak my jako mrtví s kamenným srdcem můžeme získat ducha? Ezechiel 36, 26 až 27 nám na to odpovídá: "Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do
36:22vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení." Bratři a sestry, kdo způsobuje, že žijete podle ustanovení, podle podle pravd Boha, on to není vaše zásluha, to není vaše dobrota. On to způsobuje a má nařízení, budete zachovávat a plnit.
37:03skrze proměnu ducha, kterou nazýváme znovuzrození. A to se děje, to se děje vždy, když zní evangelium, že když člověk přichází a a věřím, bratři a sestry, že to je zkušenost všech nás, když člověk přichází a přijde na takovéhle místo, kde věřím, zní evangelium. A přichází sem po 100, po tisíce, po milioné
37:34nebo poprvé a slyší evangelium, najednou ho začne chápat, najednou mu dojde, najednou pozná svůj stav před Bohem a milost Boží a najednou se ta milost stane nádhernou. Kde je rozdíl? V intelektu, ve snaze? Ne. V tom, že Duch svatý proměnil v tu chvíli jeho
38:07kamenné srdce Verš 15. Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. Verš 15, bratři a sestry, je oříšek. Nevím, jestli jsem některý, ale asi jo. Eh, jsou verše v písmu, které jsou více
38:39vytrhovány z kontextu a používány pro eegezy, ale ne moc versusů. Tento je jeden z nejčastějších, které lidé vytrhují a používají je k tomu, aby řekli, že nikdo nemůže posuzovat jejich činy či život. Nikdo je nemůže soudit, protože oni jsou duchovní
39:12a a my jsme míň duchovní a protože nemůžeme vidět jejich srdce, tak nemůžeme posuzovat jejich činy. Bratři a sestry, kontext mluví o zholajiné věci. Kontext nás učí, že jde o evangelium. Duchovní člověk dokáže přijít na pravdu
39:43všech věcí. Evangelia toho skrytého tajemství dokáže ho poznat, protože má ducha. Na základě toho, co ho učí duch, pak vidí opravdovost všeho. A vy se ptáte, co tím myslí, že vidí opravdovost všeho. Bratře, a sestro, je to lehké. Vidíš svůj vlastní hřích a neschopnost se k Bohu dostat vlastní cestou, tak vidíš pravdu, kterou nevidí 98,
40:1599% světové populace. Jak to, že ty ji vidíš a oni ne? Vidíš, že skrze, že se dostaneš k Bohu jen skrze milost, tak vidíš něco, co je pravda a co nevidí 99,5% světové populace. Proč? Protože je velký rozdíl mezi náboženstvím a křesťanstvím. Bratři a sestry, co je náboženství?
40:50Je to snaha se dostat do nebe vlastními činy. Pokud někdo někdy řekne, aby ses dostal do nebe, musíš udělat. Tak je to náboženství, katolictví, islam, budhismus, všechny ostatní náboženství. Musíš udělat, musíš jít, musíš dát, musíš něco, ne? To je náboženství. Musíš ty něco udělat. křesťanství říká, ty nemůžeš udělat
41:22vůbec nic kromě hříchu, který jsi dal pro své do do té do té rovnice. Ale naopak náš dnešní text nám ukazuje, jak moc potřebuješ zásah Boží ve svém životě, aby jsi vůbec byl spasen. duchovní člověk, ten, který má ducha, posuzuje, zná pravdy
41:53a to je to stejné slovo, které jsme viděli, zkoumá všech věcí a sám není od nikoho posuzován. Prosím vás, to neznamená, znovu se vrátím eh k těm herezím, které na základě tohoto verše slyšíme. To neznamená, že duchovní člověk má nějaké duchovní zjevení. Neznamená to, že by studium písma pro pro ty opravdu duchovní bylo lehké,
42:28ale znamená to, že díky duchu jsou schopni dojít pravd, které vidíme v evangeliu. A abyme se nemohli mýlit a aby si to korinští a abysme si to my v Lovosicích nemohli vykládat jinak. Tak Pavel v páté kapitole, jenom o dvě kapitoly dá, říká toto ve verši 9 až 12. Poslouchejte, co říká první Korintským, pátá kapitola, verše 9 až 12. Napsal
42:56jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky. Jinými slovy, abyste neměli nic společného se smilníky. Nemíním však všeobecně se smilníky tohoto věku, ani s chamtivci, lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít. Napsal jsem vám však, abyste se nesměšňovali s tím, kdo si říká bratr a přitom je smilník nebo chamtivec, nebo
43:22modlář, nebo utrhač, nebo opilec, nebo lupič. S takovým ani nejeze. Proč bych měl soudit i ty, kdo jsou mimo nás? Nesoudíte snad vy ty, kdo jsou uvnitř? Znamená to, bratře a sestro, že pokud jsi duchovní, nebo promiňte, ne vy, já jsem duchovní, říkám o sobě, že jsem duchovní, říkám o sobě, že jsem křesťan a jsem smilník,
43:52jsem modlář a řeknu:„Vy to nemůžete posuzovat, protože nejste dost duchovní. Ne, bratře a sestro, pokud si někdo říká duchovní a dělá to, co duch výslovně zakazuje, je to duchovní člověk a nebo je to tělesný člověk? Věřím, že nepotřebujete odpověd.
44:25Bůh nám zjevil pravdy písma. My jsme je poznali, protože nám je zjevil a naučil nás je a díky tomu jim věříme a žijeme podle nich. A pokud někdo přichází a popírá je a navíc soudí ty, kdo jsou duchovní tím, že jsou máloduchovní, protože neobjevili ty hlubiny, to co ten člověk říká, je vlastně, že chce a může učit Boha.
44:56který zjevil ty pravdy. Pojďme k verši 16. Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět? My máme mysl kistau, abychom si to nevysvětlili špatně, abychom se možná ujistili, že to chápeme.
45:28Klade Pavel otázku. Kdo poznal mysl Boží, která umožní pochopit evangelium? Kdo ji poznal, bratři a sestry? Duch. Je to tak. On zná ty hlubiny, on zná to evangelium, on zná ty pravdy. A my, kteří jsme přijali ducha, jsme přijali tuto mysl.
45:59A tak můžeme říct, že máme mysl Kristovu. A moje otázka je, zda máš mysl Kristovou i ty? Možná se zeptám jinak. Jsi znovuzrozený? Pak se nemáš čím chlubit, protože jsi to dostal jako dar. Bůh ti to zjevil. Bůh proměnil tvé
46:31srdce. Bůh ti dal poznat sám sebe a tvoji hříšnost. A tak moc si potřeboval jeho zásah, že pokud by toto neudělal, nikdy ani kdyby ses rozkrájel, by si to nezjistil. A pokud tady jsi a neznáš mysl Kristovu a ty věci, které říkáme, jsou ti
47:01bláznovství, pak věz, že písmo o tobě mluví jako o tělesném člověku, o tom, který má zatvrzelé srdce, o tom, který je na cestě do zahynutí. A to, co potřebuješ udělat, je přijít před Boha, padnout na kolena, uvěřit v zástupnou oběť Krista Ježíše na kříži, v to, že on zaplatil za tvoje hříchy a
47:33třetí dny byl vzkříšen a činit pokání ze svého hříchu. To je to, co potřebuješ udělat. A moje touha je a poslouchej pozorně. I když nevěříš, i když možná ti tohle všechno přijde jako bláznovství.
48:04Přijď, choď sem, poslouchej. A pokud máš touhu být spasen, modli se, protože Pán, tak jak nám to zjevuje písmo, je Bůh milostivý a soucitný a nevyžene nikoho, kdo k němu volá. A Pán věřím ze své milosti, pošle svého ducha a změní ti srdce.
48:38Naše dveře nejsou prosvaté. Tenhle kostel není pro svaté, je pro hříšníky, kteří potřebují spasení. A pro ty, kteří jako hříšníci spasení obdrželi a potřebují vrůst. Proto jsme tady. Proto je tady církev. Jak jsi na tom ty, bratře a sestro? Co z toho? je pro tebe
49:09a moje odpověď ti je všechno. Všechno je pro tebe. Podívej se, jak jsi byl spasen, jak moc Bůh musel proměnit tebe. Seš vděčný? Jsem vděčný. Podívej se, co ho to stálo. Tě zachrání. Podívej se, jakou námoahu ho to stálo.
49:39Jak tebe, který jsi byl zatvrzelý, jak mě, který jsem byl zatvrzelý ve vlastní hlouposti, kterou jsem dával, které jsem dával nálepku moudrost, jak mě musel zachránit skrze svého ducha a evangelium. Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh
50:09připravil těm, kdo ho milují. Když přicházíš, abys zjevil toto Boží tajemství, nesnaž se ho změkčit, nesnaž se ho otupit, nesnaž se ho nějakým způsobem lidem představit tak, aby ztratilo svou sílu, protože proto jim bereš spasení a dáváš jim falešného zachránce.
50:42toho, který nesoudí, toho, který o nikom neřekne, že je hříšník, o tom, který všechny miluje podle toho, co si vybereš, ale tím tvoříš modlu v jejich vlastním srdci a možná i ve svém. Duchovní věci musí být spojeny s duchovními slovy. A co když člověk neuvěří?
51:14Co když ten, kterého tak moc miluji, neuvěří? Co když ta, kterou tak moc miluji, neuvěří? Něco nad čím, jako jsme dnes slyšeli, musíme plakat a můžeme volat k Bohu o smilování. Ale něco, kde si musíme uvědomit, že my
51:45nemáme moc změnit lidské srdce. A tak se musíme spolehnout na toho, který ho má. A díky Boží milosti, kterou vidíme i mezi námi, on tu moc má. A tak ho chvalme, radujme se v tom a buďme vděční. Amen.