Ovoce Ducha Svatého #5 | Biblické vyučování
Výraz duch je v přepisu na 37 místech. Přejít na první
0:06Já jsem tady minulou středu teda nebyl, kde byla probírána ta to třetí ovoce Ducha svatého. Blíží se vlastně už konec prázdnin, takže je asi všeobecně známé, že se teď o prázdninách na těch našich biblických hodinách zabýváme ovocem Ducha svatého.
0:38Opravdu ty středeční setkání nad Biblií jsou některými pravidelnými posluchači vynecháváni a takže by byl by bylo škoda, abychom opravdu přišli i to pravidelné probírání proroka Zachariáše a nebo Petrových epištol a také si lidé mohli vybrat i ty svoje dovolené. Ale bylo by to určitě
1:09špatné, kdybychom se i v těhletěch dnech přestali zabývat písmem a společnými modlitbami. Takže zatím se probíraly ty tři první zmíněné ovoce ducha, o kterých píše apoštol Pavel. galatským, tedy láskou, radostí a pokojem.
1:41Dnes by tedy měli dojít na tu na to čtvrté ovoce v tomhletom seznamu. Měli bychom tedy mluvit o trpělivosti, ale kvůli souvislostem toho celého textu, tak budeme číst z té páté kapitoly Pavlovy epištoly ke Galatským. Budeme číst od 19. do 24. verše. Ke čtení Božího slova může
2:14ten, kdo komu to zdravotní stav dovoluje povstat. Skutky těla jsou zřejmé. Jsou to cizoložstvo, smilstvo, nečistota, bezdnost, modloslužba, čarování. nepřátelství, svár, žárlivost,
2:44hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, vraždy, opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědični Boží království.
3:17Ovocem však ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost. mírnost a sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. Můžete se posadit?
3:48Takže v těch verších, které jsme četli, tak jsou vedle sebe postaveny skutky těla a ovoce Ducha svatého. Ty některé věci by mohly vypadat možná trošku podobně. například třeba trpělivost nebo hněvat se, to jsou běžné lidské vlastnosti,
4:20ale to není to, o čem tady z tohodle místa mluvíme, protože jsou to činnosti, které sice připomínají přirozené lidské vlastnosti, Ale ty ovoce těla a ovoce Ducha svatého opravdu vycházejí ze stela zcela opačných zdrojů.
4:51Ty skutky dělají součinnosti, které i když jejich ten celý věří vějíř všichni neděláme, tak jsou to skutky, které nám jsou nejen blízké, ale jsou pro nás padlé lidi celkem přihrozené a snadno bychom je dokázali udělat těm kdybychom někoho nenáviděli
5:23nebo kdybychom se někomu chtěli pomstit. Ale ovoce ducha jsou jednání, která nejsme schopni bez činnosti Ducha svatého v našich srdcích a v našich životech nikdy uskutečnit. Když použijeme takové přirovnání, které opravdu možná není úplně trefné, je to trochu jako když porovnáme
5:56činnost stroje a výsledky něčeho, co je živé. stroje vyrábí výrobky, ale výrobky nikdy nebudou přírodní ani živé. různé činnosti a nejen ty špatné, ale i dobré,
6:29ale ani ty naše dobré činnosti nejsou ovocem Ducha svatého. Takže pro tenhleten takový úvod jsem se rozhodl i proto, protože právě ta trpělivost nebo v jiných příkladech Bible tichost se dost podobají našim lidským narozeným vlastnostem.
7:03Žilkův, překlad Nového zákona nebo příklad doktora Petru. tak překládají to slovo makrotchimia také jako schovívavost nebo snášenlivost. To používá třeba Jan Karafiá při těch jazykových úpravách kráické Bible. A když opravdu se podíváme na
7:33na to na tu trpělivost, schovívavost, snášenlivost, tak opravdu tydlety činnosti bychom z lidského pohledu a z lidských sil krátkodobě také dokázali dělat. Já sám se pokládám za poměrně trpělivého člověka, který často u započaté činnosti
8:04vydrží, když se věci třeba dlouho nemusí dařit. Nerad se totiž vzdávám a když už jsem něco začal, tak to i rád dokončím. Ale jsou lidé, kteří jsou ještě mnohem trpělivější,
8:34Některé ženy složitě a nádherně vyšívají, dělají krajky a spoustu jiných věcí, všelijaké ruční činnosti a muži, zase modelaří a dokážou udělat věci, nad kterými nám ostatním zůstává stát trochu jako rozum jako třeba dokáží vytvořit plachetnici
9:05vlahvy. To je pro mě opravdu velice zvláštní, jakou trpělivost je potřeba, i když se k tomu nemohou dostat k tomu výrobku ze všech stran, ale všechno musí dělat jenom tím hrdlem. Ale co je potřeba říci, že lidská, žádná lidská vlastnost,
9:36žádná vrozená trpělivost, žádná dočasná schovavost nebo snášenlivost, rozhodně to nejsou ovoce Ducha svatého. Biblická tichost to není pouhá lidská vlastnost toho, kdo málo mluví. Podle písma jde opravdu spíše o vnitřní
10:09pokoru danou Duchem svatým a z ní pak vychází ovoce svatého ducha. A tydle ty ovoce se projevují v proměněném lidském jednání. A právě o takové vnitřní dlouhodobé strpělivosti, neboli tichosti, schovívavosti a snášenlivosti i k nepřátelským lidem.
10:43O tom mluvíme. Mluvíme o těhle tédleté vlastnosti, když třeba prožíváme útlak a protivenství. Tohleto, tuhletu trpělivost, tu dokáže Duch svatý způsobit i v srdcích a životech a také životních rozhodnutích a jednání i lidi,
11:14kteří jsou v rozeně netrpěliví, kteří jsou choleričtí a výbušný. Když si vysvětlíme to zmíněné slovo makrotchimia, které překládáme jako trpělivost, ticho schovívavost, snášenlivost, tak to původně znamenalo mít dlouhý dech v dobrém.
11:49Z toho pak používá písmo spíše dlouhočekání nebo dlouhou schovívavost. A právě tímhletím způsobem s námi lidmi jedná náš Bůh. Kdyby nejednal s tou trpělivostí, snášenlivostí, tak bychom tady nikdo z nás už dávno nebyl.
12:20A ta biblická trpělivost, kterou máme mít i my, je tedy Bohem daná zdrženlivost tváří tvář protivenství, útisku nebo nepřátelským lidem. A to už opravdu není lidská přirozená vlastnost, ale je to ovoce Ducha svatého, které věroslove změněném lidském srdci a životě.
12:55To, co říká ta 15. kapitola v evangelium Janově, ten pátý verš, tak to je opravdu mnohokrát vyzkoušená, osvědčená pravda. Pán Ježíš tam říká: "Já jsem ta vinná réva věratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce,
13:27neboť beze mne nemůžete činit nic." Takže pokud nás nepromění Boží duch, dokud nebudeme žít v Kristu a Kristus v nás, nikdy, opravdu nikdy nebudeme schopni přinést žádné ovoce Ducha svatého.
13:59Naše jediná naděje je v tom, že Kristus chce a je schopen nést ovoce Ducha svatého skrze nás. I tak je potřeba říci, že tohle evoce to opravdu není nějaké jenom jednotlivé ovoce, jak to vidíme třeba na ovocných stromech. kde na jednom stromě vidíme švéstky,
14:30na druhém jablka. Nejsou to takhle oddělená oddělené jednotky, ale ovoce ducha svatého to je většinou trs ovoce ducha, které se v různých situacích různým způsobem projevuje. Je potřeba říct, že všechno ovoce je spojeno láskou. a poslušnosti k Pánu Ježíši.
15:00A ta a ty jednotlivé ovoce se projevují tak, jak to je v té situaci potřeba. Takže opravdu to není tak, že některý křesťan má třeba jenom ovoce věrnosti a jiný zase jen ovoce radosti. Veškeré ovoce Ducha svatého je jim vypůsobeno i uskutečňováno.
15:35Duch svatý se projevuje v životě věřícího podle okolností, ve kterých věřící zrovna je. Vychází to z lásky k Bohu, ale někdy se to projeví v radosti z Boha, jindy pokojem, v jiné situaci laskavostí a jindy nepochopitelným sebeovládáním.
16:06Takže nesemei ovoce. Je to vždycky ovoce z Boha a oslavuje Boho. A je potom také často použito jako hrozen potřebný tedy ostatní věřící i nevěřící. Možná, že právě, když slyšíme takovéto slova, tak někteří z nás propadají malomyslnosti, protože
16:36dobře víme, že takové ovoce neneseme nebo že je ho vidět strašně málo. Musíme být schopni činit pokání a nechat se očistit. Potom opět čteme v tom podobenství Pána Ježíše v 15. kapitoli
17:07v druhém verši. Nebeský otec je hospodář. Každou ratules ve mně, která nenese ovoce, odstraňuje a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. je nepřekážet svou vůli v očišťující práci
17:38našeho nejlepšího zahradníka. My opravdu nemáme překážet v jeho pro nás možná někdy je to pro nás nepříjemné působení, ale jde o to, jestli poslechneme. Takže dnes, když přemýšlíme o trpělivosti, tichosti, tak chci připomenout několik příkladů
18:09lidí z písma. kteří nám jsou právě v téhleté oblasti příkladem, protože i věříci ve všech dobách prožívali působení Božího ducha, který je proměňoval. Takovým velkým příkladem trpělivosti, vytrvalosti je pro nás Mojžíš.
18:42Bible o něm mluví jako o nejttižším z lidí, ale takového ho musel udělat až Bůh, který ho svým duchem změnil. A tohleto jedná s a dělá pán Bůh s lidmi ve všech dobách, protože Mojžíš sám byl impulzivním člověkem.
19:15Ukazuje nám to třeba rozbití desek zákona nebo když místo slov udeřil do skály holí, aby z ní vyšla voda. Ve svých 40 letech se stal dokonce vrahem egyptského dozorce.
19:45A dalších 40 let pak pásl v pustině ovce a byl tímhletím způsobem připravován na úkol vést vzpurný a neposlušný Izrael. Izrael opravdu nebyl lidem, který by rád poslouchal. Mnohokrát se v Bibli mluví o lidu vzpůrné šije. Izraelci viděli ty největší divy,
20:16které Hospodin konal proti egyptským božstvům, jejich obyvatelům. a přesto si nedlouho po větí z Egypta udělali Izraelci modlu zlaté tele. Využili tu dobu, kdy Mojžíš byl nahoře v blízkosti Boží.
20:49Mnohokrát také reptali kvůli jakékoli příčině. Někdy to byla žízeň způsobená nedostatkem vody k pití a Bůh zareagoval. Jindy měli nedostatek jídla a Hospodin jim dal manu. A právě kvůli reptání na tento pokrm,
21:19pak byli Izraelci štípáni ohnivými hady. jindy vzpomínali na maso v Egyptě a pán Bůh pokryl celý jejich tábor obrovským hejnem křepelek, ale jejich nevěra se projevila i při dobývání zaslíbené země.
21:51Nechali se ovlivnit většinou těch zvědů a nešli bojovat. A tak kvůli tomu strávili v těch pustinách 40 let. Národ Izrael chtěl také Mojžíše ukamenovat.
22:22A mnohokrát by se rád do octví vrátil, protože vzpomínali na nesvobodu otroctví, ale kdy měli plné hrnce pohorku, okurek a ryb. Mojžíš se z lásky k Izraeli za národ přimlouvá.
22:55je opravdu velkým příkladem, protože vydržel tenhleten tvrdohlavý národ trpělivě vést dlouhých a krušných 40 let. Ale i tato Mojžíšova vytarol spojená s tichostí byla také ovocem lásky a byla způsobena Duchem svatým.
23:29Když tedy mluvíme o trpělivosti, tak mluvme jo o trpělivosti, kterou musel mít apoštol Pavel. Ten to opravdu neměl lehké. Někdy si říkáme, že opravdu, jak to my říkáme, musel mít svatou trpělivost sbory, které sám založil. Do sboru, do sboru v Galácii píše ve čtvrté
24:01kapitole verš 19. mé děti, které opět v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus. Nevím, které mamince by se chtělo opakovaně prožívat bolesti a starosti, které měla při narození.
24:32A teďka najednou zjistilo, že to dítě, které z tedy měla tolik starostí, tak se odchýlil od pravdy. Tak málokteré mamince by se chtělo znovu prožít všechno to, co bolestivé se prožilo. Ale apoštol Pavel byl ochotný znovu prožít bolestivý začátek jejich víry. Tedy ten porod včetně opakované
25:03starasti plné výchovy malých duchovních dětí, dokud nebudou podobni Kristu. I tadleta duchovní trpělivost i u apoštola Pavla ovo otcem Ducha svatého. že stále pokračoval v úkolu, který mu dal pán Ježíš.
25:39Když čteme, co všechno prožil při svém zistování, nechápeme jeho trpělivost v tolika protivenstvích a bolestech. Dokonce ani v knize Skutku, která o Saulovi, Pavlovi hodně píše, tak nejsou uvedeny všechny Pavlovy problémy.
26:13V druhé Korintským v 11. kapitole čteme od 23. do 29. verše. Toto jsou služebníci Kristovi. Tohle apoštol Pavel mluví o těm, kteří o těch, kteří si myslí, že jsou taky apoštolové. Mluvím bez rozumu. Já nadto hojněji.
26:43Hojněji v těžkých pracích, hojně ve vězeních. nadmíru v ranách. Častokrát v ohrožení života. Od Židů jsem dostal pětkrát 40 ran bez jedné. Třikrát jsem byl být holý, jednou kamenován, třikrát jsem staroskotal. Noc a den jsem strávil na širém moři.
27:14Častokrát na moři. na cestách, na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečí ve městě,
27:45v nebezpečí v pustině, v nebezpečích na moři. v nebezpečích mezi falešnými bratřími a v těžké práci a úsilí, často v nočních bděních, v hladu a žízni, často v postech, v zimě a v nahotě. Kromě jiného, co na mě denně doléhá, mám starost o
28:16všechny sbory. Kdo je slabý, abych i já nebyl slabý? Kdo je něčím pohoršován, aby i mne to nepálilo? Ta trpělivost v tolika těžkostech je až nelidská.
28:48A přesto jde apoštol dál do podobných problémů, starostí a zklamání I když ví, že to příště asi nebude ani lepší, ani lehčí. Ale vůbec nejlepším příkladem trpělivosti a tichosti z Ducha svatého je pochopitelně sám pán Ježíš.
29:23Už Izajáš dávno před jeho narozením napsal celou 53. kapitolu jako předpověď o Ježíšovi pokoření, trpělivosti a o jeho ochotě snést za nás náš trest. Z té celé zmíněné kapitoly uvedu jen jeden verš, totiž ten verš sedmý. Byl zdrcen, ale pokořil se a neotevřel ústa.
29:58Jako beránek vedený na porážku, jako ovce před stříhači ústa neotevřel. třeba před hlavně myslím si, že před Velikonocemi, ve všech evangeliích, co všechno musel náš Spasitel vytrpět. Stejně si to neumíme dost dobře
30:28představit. Umíme si představit, že bychom se nechali dobrovolně zatknout, že bychom se nechali vláčet před několik soudů, že bychom se nechali nejen vysmívat, urážet, ale nechali se i být,
31:04nech Nechali bychom se nemělně zbičovat, i když ne každý římské byčování přežil. Na ten golgotský pahorek byli bychom ochotni nést místo hříšníku těžký kříž, pod kterým padalo. Nechali bychom si probít ruce a nohy a několik hodin viset na kříži
31:36a zápasit o to, abychom se vůbec nadechli. Tohle všechno pán Ježíš s nepochopitelnou trpělivostí nesl, ale zatěžko mu bylo, že na něho svatého a spravedlivého vyléval jeho nebeský otec svůj hněv.
32:06O tenhleten hněv jsme si spravedlivě zasloužili snášet my, hříšní lidé. Kvůli našim hříchům ho nebeský otec opustil, protože se stal ztělesněním veškerého hříchu lidstva. A úplně nepochopitelné pro nás je,
32:44že mohl své utrpení pán Ježíš v každé chvíli ukončit svojí božskou mocí. Jenže by to mělo nedozírné následky pro nás hříšníky. Především by se nesplnily předpovězená písma a my bychom také neměli žádnou možnost uniknout věčnému pekluheně.
33:16Takže proto patří našemu Spasiteli všechna naše láska a vděčnost, protože ho naše spasení opravdu stálo mnoho. Kvůli nám musel snést nepochopitelné urážky, bolesti a utrpení. a přitom byl Božím synem,
33:51ale právě kvůli tomu, že v tom vytrval, že došel až k tomu okamžiku, kdy mohl říct dokonáno jest, tak bychom měli být i my ochotni přinášet ovoce Ducha svatého. Někteří teologové rozdělili ovoce Ducha svatého do tří skupin, i když tyhlety všech tohleto všechno
34:21ovoce je jednotné a jsou to je je to vychází to z Božího ducha svatého, tak přesto to nějak trochu rozdělují do tří skupin. první trojce tohoto ovoce láska, radost, pokoj se týká našeho blízkého vztahu se samotným Bohem,
34:52protože Bůh rozlévá lásku do našich srdcí. To on dává radost z Ducha svatého i v nesnesitelných okolnostech a i v těžkých situacích nás nechává prožívat jeho pokoj. Další trojice ovoce se týká doznačné míry našeho jednání z ducha
35:22s našimi bližnými. Když z nás třeba naše okolí nebo jednotlivé jednotliví lidé třeba nenávidí a škodí nám, tak můžeme z Ducha svatého i s nimi jednat tišě a trpělivě, laskavě a dobrotivě, i když oni sami jednají naprosto nespravedlivě.
35:58A ta třetí trojice ovoce se týká nás samých, našeho srdce, toho, jak jací jsme. Jedná se o věrnost, mírnost a sebeovládání. v té změně a proměně k Pánu Ježíši Kristu. Jsme-li Boží děti,
36:28tak nepotřebujeme se prosazovat v tomhle světě, protože v písmu je napsáno, že jsme ukřižovali s Kristem světouhy vášně i žádosti. Takže když se znovu k tomuto vrátím, o čem jsme dnes mluvili, tak chci znovu zdůraznit, že ovoce ducha nelze přinášet
37:00bez hlubokého vztahu s Kristem a je také možné jen působením Ducha svatého. Jak už jsem se zmínil, tak i my bychom sami ze sebe možná něco dokázali krátkodobě napodobit, ale když to bude jenom naše napodobování, tak to vždycky bude jenom ovoce těla.
37:38Opravdu nejsme-li naroubováni do kme Vinérévy, kterým je Kristus? Nejsme schopni sami přinést žádné ovoce ducha. K nesení ovoce je ovšem potřeba i naše poslušnost a ochota to ovoce nést.
38:14že i nás bude nebeský vinař možná častěji, než je nám příjemné čistit, že opravdu potřebuje možná častěji činit poklání, abychom nějaké ovoce vůbec vůbec byli schopni přinést. A když jsme mluvili o trpělivosti,
38:49tak i ke správnému jednání s bartery a sestrami. Možná některé moc nemusíme, ale k jednání i s těmi, kteří nás obklopují, kteří Krista nepotřebují a odmítají ho, potřebujeme trpělivě nést ovoce Ducha svatého. potřebujeme, aby aby se v nás
39:21projevovala jeho trpělivost a tichost. Protože působení svatého ducha a spojení s Boží láskou agapé, to je potřeba k nesení ovoce i té trpělivosti, laskavosti a v dobrotivém chování. Ať už jde
39:51k bratrům, sestrám, ale i k nevěřícím, ať už se ti k nám chovají jakkoli. A na závěr připomínám znovu příklad apoštola Pavla, který v různých okolnostech přinášel různé ovoce Ducha svatého
40:21vypůsobené Boží láskou k lidem. Ať už to byl radostný zpěvězení ve Filipis a nebo ať to byl Boží pokoj i po 14 dnech na rozbouřeném moři, kdy všichni ostatní ztráceli naději,
40:51ale případně ta jeho trpělivost ostichost, když vy ve sborech, v tom jednání se sborů, se sbory, když některé ujížděli ve špatné teologii a nebo tolerovali hříšné vztahy mezi členy jejich sborů.
41:24Apoštol Pavel je nám opravdu velkým příkladem toho, že žil v duchu, že žil v Kristu a proto také v těch potřebných okolnostech nesl také to správné ovoce Ducha svatého.
41:57Takže znovu ještě připomínám, kdo je naroubován do Krista, přináší ovoce tak jako ratolesti v jiné révy. školy pro ty ratolesti je to něco naprosto přirozeného. Možná, že o tom ani neví a může se stát, že jestli nás už duch Boží proměnil, tak i my můžeme
42:31někdy jednat tak, že to ti druzí poznají, že to není z nás, že to je z Božího ducha. protože to ovoce, které opravdu je potřebné,
43:02tak ten, kdo je narómován do Krista, tak ho přináší. Ale vždycky je to ovoce Ducha svatého a my jsme jenom ty ratolesti, které byly použity, ale i toleto podobenství, které se zabývá nesením ovoce, tam také čteme varování. Pokud však, pokud však ovoce Ducha svatého v životě neneseme,
43:34budeme od vinného kmene odděleni a nakonec spáleni. pro ten pro ten dnešní podvečer, na tu vlastnost Božího ducha, trpělivost. Tak bych si přál, aby to opravdu
44:08i v nás bylo, aby nás duch Boží proměňoval. aby opravdu ta naše trpělivost nebyla jenská vlastnost, ale aby to bylo ovoce Božího ducha. Kež to opravdu i při nás náš nebeský otec dělá, ať to dělá při mně, ať to dělá
44:38při vás, ať to dělá v tom našem sboru, protože opravdu to potřebujeme, aby lidé poznali, že že mezi námi přebývá Bůh. A to se opravdu nepozná jenom tím, co je mluveno skazatelny, ale to se pozná podle toho, jak mezi sebou žijeme. Eh