JEDNOTA V CÍRKVI 7: Jeden KŘEST (Efezským 4:1-6) 2.9.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Efezským 4Římanům 6Galatským 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Už je září, bratři a sestry. Už začíná škola a normálně bychom spolu začínali nebo pokračovali ve studiu malých proroků, ale ale ještě jsme nedokončili téma, které jsme měli před sebou v to uplynulé léto a to je téma a které nechceme opomenout. téma jednoty v církvi. A tak ještě dva týdny z toho září budeme v veským ve čtvrté kapitole. A tím
0:33tématem, které kterým se zabýváme, bratři a sestry, je jednota. A když se nad tím zamyslíme, tak pochopíme a rozumíme tomu, bratři a sestry, že je téma jednoty v církvi není není otázka lehká. Není to něco, co bysme mohli jenom tak přejít a ani Pavel to tak nevnímá, ale je to něco, nad čím musíme nejen uvažovat, ale něco, o co
1:02musíme usilovat, něco, o co se musíme snažit. A je to něco, bratři a sestry, co si zaslouží náš čas a námahu, jak v našem uvažování, tak v našem jednání. A ten důvod, proč si to zaslouží naši námahu v uvažování a jednání, bratři a sestry, je, protože jednota v církvi je odrazem toho, co pro nás udělal Kristus.
1:34Jak vůči nám samým vzájemně, tak také vůči světu, který je kolem nás. A tak jsem se musel zamýšlet, proč jednota není lehká. Proč vidíme, bratře a sestry, v dnešní době v církví, které jsou kolem nás, tolik nejednoty? A každý z vás pravděpodobně by vymyslel mnoho důvodů k tomu, ale jeden z nich, který vnímám, že je je závažný a který a
2:08je to je to věc, která se musí adresovat, je, že žijeme v tělesnosti. Zůstatky naší tělesnosti, které ještě zůstaly a se kterými zápasíme, v nás častokrát vedou nebo nás častokrát vedou do nejednoty. Je to výmluva. Může můžeme říct, že že nemusíme být jedná, nemusíme u ní usilovat, protože
2:38žijeme ještě v tomhle těle, ne? Naopak nás ten zápas musí vést k větší pokoře, mírnosti a trpělivosti jednoho vůči druhému. A tak se ponožme do Božího slova, abychom pokračovali v těch sloupech jednoty, které nám nechává písmo e pro každého jednoho z nás. Otevřete si společně se mnou do knihy Efezkým, do čtvrté kapitoly. Budeme studovat část
3:06verše pět, ale kvůli kontextu znovu budeme číst verše 1 až 6. A já vás prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali, pokud můžeme. Budu číst z knihě Efezkým ze čtvrté kapitoly od prvního verše toto slovo ve jménu Páně. Proto vás tedy já, vězeň v Pánu, prosím vás tedy já, vězeň v Pánu, abyste vedli život hodný toho povolání, které jste
3:27obdrželi. S veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce a usilovali zachovávat jednotu ducha ve svazku pokoje. Je jedno tělo a jeden duch, jakož jste byli i povoláni v jedné naději svého povolání. Jeden je pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a otec všech, ten nade všemi, skrze všechny a ve všech nás. Tolik ze čteního
3:54Božího slova. Budu se modlit. Náš králi, Pane, děkujeme ti za tvé slovo, které nás vede do jednoty. Děkujeme ti za to, že nám předkládáš nejen sloupy jednoty, ale také o co v té jednotě máme usilovat, Pane. Tak tě prosíme o pokoru. Já tě prosím o pokoru ve svém vlastním životě. Prosím tě, Pane, abys odstranil mé já a nastolila v mém srdci své
4:19království, tak aby bratři a sestry byli přednější, aby když nás svět vidí, Pane, když když nás svět slyší, aby viděl tebe. A taky mě prosím odpusť, když se mně to nedaří a dej, ať každý z nás rosteme v tom charakteru, který jsi nám ty zanechal. Amen. >> Amen. >> Amen. Můžete se posadit.
4:54Když Pavel píše Efeským, bratři a sestry, tak jak jsme viděli a já to chci zopakovat, tak zdůrazňuje jejich jednotu jako jako ukázku jejich zbožného života, že on říká:„Prosím vás, já vězení v Pánu, abyste ž vedli život hodný toho povolání, které jste obdrželi. A podívejte se, jak pak popisuje ten život hodný toho povolání. život v jednotě,
5:18že to je to na základě toho zbožného charakteru. A tak proměnění proměněný charakter nebo proměněné srdce vyvolává zbožný charakter a zbožný charakter vede k jednotě. A protože jsou naše životy, bratři a sestry, eh odrazem kristovského charakteru, ukazuje nám Pavel, jak mezi sebou máme žít. A dnes před námi je šestý sloup jednoty.
5:50Sloup, který pro mě asi do této chvíle byl nejtěžší na na zvážení jeho významu. Ponořme se do toho dnešního textu, abychom viděli, že naše identita, to je hlavní myšlenka. To, kdo jsme, je jedno v Kristu. Naše identita, to, kdo jsme, je jedno v Kristu. OK. Eh,
6:22to, co nám předkládá Pavel, je, že máme jednoho Pána. Ve verši pět máme jednu víru a máme jeden křest. A první otázkou, kterou se musíme ptát, kterou si musíme zodpovědět, je, co to je vlastně křest a jaký, že to má význam pro tu jednotu. Proč je, proč Pavel tady zmiňuje na tomto místě křest jako součást naší jednoty, jako něco, co
6:50musíme budovat, jako něco, na čem máme tu jednotu stavět. Je křest, bratři a sestry, něco spásonosného? Ano. Nebo ne? >> Ne. Výborně. Křest, bratři a sestry, není něco spásonosného. Křest je ukázka a znak něčeho, že? Čeho je to ukázka a znak? >> Výborně. Jo.
7:21Znáte někdo tuto knihu? Já vám přečtu eh její název. Vyznání víry a zřízení sborů u víře pokřtěných křesťanů, obyčejně baptistů zvaných, od eh Jindřicha Novotného z roku 1886. Eh to bylo jedno z prvních vyznání víry eh bratřské jednoty baptistů. A já bych
7:51vám chtěl přečíst, co Jindřích Novotný říká o křtu. Křest je prvotný plod víry a lásky ke Kristu. Podrobení se poslušností Páně a vstup do jeho církve. zároveň slavným vyjádřením a vyznáním hříšníka strašlivost hříchu svého a zatracení hodnost
8:22poznaší ho, že veškerou svou naději skládá jedině v smrt a vzkříšení Ježíše Krista, v něhož, co ve svého vykupitele skladby a odplaty hříchu věří. Bratři a sestry, to, co říkám Jindřích Novotný, ale je to, co my věříme a co říká písmo o křtu. Křest, bratři a sestry, je prvotinou
8:54naší víry. Je to první ukázkou, veřejnou ukázkou touhy po poslušnosti Páně. Když se necháváme křtít, zvěstujeme tím evangelium. A já jsem musel uvažovat, bratři a sestry, a ptát se eh
9:24nad křtem, který my tady děláme u nás. Co je tím významem prv Co je tím významem křtu? ukázat poslušnost a >> výborně a vyznat víru. Jinými slovy, bratři a sestry, je jím zvěstování evangelia. OK. To je tedy křest. Co má společného křest s jednotou? Křest, tak jak jsme viděli, bratři a sestry, je
9:54znakem pro ten vnější svět. a je znakem o naší jednotě. A to, v čem je znakem o naší jednotě, abychom to lépe pochopili, vnímáme z toho, co Pavel píše římskému sboru. Otočte si se mnou do Římanům, nechte si tady prst a otočte si se mnou do Římanům do šesté kapitoly, protože tam budeme strávět většinu toho dnešního času.
10:27A poslouchejte, co říká Pavel v Římanům v šesté kapitole v prvních 11 verších. Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne. Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít? Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?
10:53Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze svou, skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s
11:19ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je sproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. A víme, že Kristus, který byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá. Smrt nad ním už nepanuje, neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy a život,
11:46který žije, žije Bohu. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu. Když Pavel píše do Korintů, tak se ptá tu základní, omlouvám se, do Říma, tak se ptá tu základní otázku. Co tady máme, co tady řekneme, bratři a sestry? Máme zůstat v hříchu, aby se rozhojnila milost. Pavel říká římskému sboru a také
12:11nám toho dnešního večera, když pán Ježíš za nás zemřel, to, co udělal, je, že projevil naši milost a zbavil nás hříchu. Znamená to tedy, že abychom ukázali víc Boží milosti, máme víc řešit. Máme zůstat v hříchu, protože rozumíme a chceme, aby byla Boží milost větší.
12:42Je je to je to je to ta rovnice, kterou máme žít v našem životě. Máme máme zůstat v hříchu, aby na nás byla víc vidět Boží milost. Ano. A ano nebo ne, bratři? >> Naprosto ne. Naprosto ne. To je ta Pavlova odpověď. On říká, co já vám to toto je nesmysl, co co vy říkáte. A proč? Protože vy jste hříchu skrze Krista a v
13:14Kristu zemřeli. A co tady říká Pavel, bratři a sestry, a to je to, co je ta jednota, o které kterou my se bavíme vůči křtu, je, že my v této chvíli už nejsme těmi, kteří jsme byli. Naše identita předtím, než jsme znali Krista, byl hřích. To byl náš život. Tak nás Bůh znal. Byli jsme jeho nepřátelé.
13:49To bylo, to bylo to postavení, to byla ta identita, ve které jsme žili. Ale Pavel říká:„Podívejte se dneska vy jste díky Kristu hříchu již zemřeli. Ale pokud jste něčemu zemřeli, jak byste v tom mohli ještě dál žít? Pokud pokud naše identita, bratři a sestry, už není hřích, ale skrze křest jsme vstoupili do Krista, byli jsme
14:19ve křtěni do do Božího do Božího těla, jo, do církve. A Kristus skrze křest a to je tím dalším znakem a my těch znaků dneska uvidíme víc. Se stal naším pánem a my jsme se stali jedním. Jak bychom tedy mohli žít tomu, čemu jsme zemřeli? Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, ten, kdo na vyznání víry se nechal pokřtít
14:52v Krista, tak tím prvním znakem, který je znak pro svět, ale také pro nás bratři a sestry, ten znak jednoty je smrt. To je to ponoření, že když ponoříme člověka pod vodu, tak ten znak, který tam je, je smrt. A to je tím prvním znakem, který my máme vnímat vůči našemu tělu. Když člověk klesá pod tu vodu a umírá,
15:24umírá svému hříchu obrazně. Proč? No, protože věříme, že Kristus za něj zaplatil. Ale pokud za něj zaplatil a pokud my už nežijeme, už naše identita není v hříchu, tak už nemůžeme v něm dál žít. skrze křest říká verš 4 to Římanům 6 jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt,
15:58abychom i my tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých vstoupili na cestu nového života, že? A a to je to, když člověk povstává z té vody. To je ten znak nového života. To je ten znak vzkříšení. Neboť říká verš 5, jestliže jste se stali s ním srostlými tím, že jste mu byli podobni ve smrti, jistě mu budete
16:27podobní i zmrtvýchvstání. Jinými slovy, bratři a sestry, to, co dělá křest, je několik věcí. To první je, že ukazuje naši poslušnost a tak nás staví do jednoty vůči tomu světu a říká a deklaruje: "Já chci být poslušen svému novému králi." už ne hříchu, už Kristu. Za druhé, to je znak pro nás
16:57toho, že už si nemůžeme žít tak, jak chceme. My jsme zemřeli v hříchu. My my už nemůžeme v něm žít. Nemůžeme říkat, já zůstanu v hříchu, aby se rozhodnila na mně Boží milost. To je přece nesmysl. Naprosto ne. Já jsem zemřel.
17:31A další věc, takže to to je to je to je druhý znak, smrt. Ale další věc, kterou tady vidíme v Římanům 6, je, že získáváme novou identitu. A to je to, kde nastupuje ta jednota. Jednota je v poslušnosti, jednota je ve smrti, jednota je v tom vzkříšení, ale jednota je také v té nové identitě. Bratři a sestry, my máme stejnou identitu. Ve chvíli, kdy jsme byli
17:57pokřtěni tím stejným křtem na vyznání víry, získáváme novou identitu. Řekněte mi, bratři a sestry, kdo jste a neptám se na vaši národnost. To, co to, co chci, aby o mě lidi věděli, je toto. Roman klusák, otrok Boží, otrok Kristův. To je moje identita, ne? Roman Klusák, ABCD, Čech, Američan,
18:29ale Roman Klusák, náležící Kristu. Toj jsem. A to jsi ty, bratře a sestro. A to je to, co dělá křest. Dává ti novou identitu a ukazuje tomu světu jakou identitu, že to získáváš. a je znakem pro ten svět, ale stejně je znakem pro tebe samého.
19:03Galatským 3:27 až 28 říká:„Vždyť my všichni, kteří jsme byli v Krista pokřtěni, Krista jsme oblékli. On je tím naším novým životem. On je tou naší novou identitou. Již není Žid ani řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. To je ta jednota. Ve chvíli, kdy máme ten stejný křest a
19:27to je to, co nás má spojovat, tak jsme získali tu jednu identitu v Kristu Ježíši. Už nezáleží na tom, bratře, sestro, jestli jsi muž, žena, otrok, svobodný, herec, zedník, kazatel, ABC, D. Vůbec na tom nezáleží, protože tvoje identita není v těch věcech, které děláš. A já chci, abys poslouchal. Tvoje identita není v těch věcech, které
19:52děláš. Není to naše národnost, která nás spojuje. Nejsou to naše rodiny, která na nás spojují. Je to ta identita, kterou získáváme Kristu a která je vidět na tom křtu. My jsme Kristovci. A poslouchej pozorně. Je to tvoje identita, ze které vychází tvé skutky a
20:23ne naopak. Řekněte mi, bratři a sestry, proč jste křesťané? Je to kvůli tomu, že se proto, že se chováte křesťansky? Pokud by to tak bylo, tak jste ztracení. Protože jste přeskočili evangelium a začali jste žít ze skutku, ne? Bratři a sestry, vy jednáte křesťansky kvůli tomu, že
20:54jste křesťani. Jo, stejně jako to bylo předtím, že? Proč jsme řešili? Nebo byli jsme hříšníci, protože jsme řešili, ne? Řešili jsme, protože jsme byli hříšníci, že? To byla naše identita. Byli jsme hříšníci a proto jsme hřešili. Ale teď, když jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše s tou stejnou vírou, nad tím stejným vyznáním
21:21Krista jako Pána, tak jsme získali novou identitu a už jsme jedno. A hřích už nad námi nepanuje, protože jsme mu zemřeli. A my jednáme kristovsky, protože jsme byli proměněni a jsme proměňováni do Kristovy podoby. Křest je tedy znakem naší nové identity
21:54založené na tom, co pro nás udělal pán Ježíš Kristus. A já se ptám, bratře, sestro, jak tu jednotu >> ty žiješ? Je vidět ta Kristova identita na mém životě a na tvém?
22:24Protože pokud ne, tak možná tu identitu nemáš. A možná tu identitu nemá. Jo, my jsme my jsme vstoupili do jednoty. My jsme byli v Krista pokřtění, abysme vyjádřili k světu, co pro nás Kristus udělal. A víte, já jsem nesmírně vděčný, jo. A kdyby kdybych v tom řešil, tak mě napomeňte. Já jsem nesmírně vděčný za to, že při
22:55našem křtu lidé můžou dávat osobní svědectví. Jsem za to nesmírně vděčný. Jo, ale občas přemýšlím o tom, jestli to nedává těm lidem, kteří jsou tady a sedí a neznají Krista, špatný obraz. Protože častokrát osobní svědectví jsou o tom.
23:26Já jsem uvěřil, já jsem přišel tady to, tamhleto a jestli se to nestává, pak je to můj křest a já jsem uvěřil. Místo toho, jestli by nebylo občas lepší jenom udělat to vyznání víry. Věříš v Ježíše Krista jako svého Pána? Ano, věřím. Já jsem nesmírně vděčný, že že dáváme osobý svědectví. Myslím si, že to je
23:51nesmírně důležité, ale naše osobní svědectví není o tom, bratře, sestro, co jsi ty udělal. Je to o tom, co Bůh udělal ve tvém životě, jak on tě zachránil. A proto chřest taky není o tobě. Je to znak toho, co Kristus udělal vevnitř. A pro tebe je to znakem smrti a jednoty, kterou v něm máš.
24:21Ale navíc, bratře, sestro, je to něco, co ty, o co ty musíš usilovat. Nemůžeš na tomto světě spojovat svoji identitu s ničím kromě Krista. Bratři a sestro, pán Bůh tě nemá rád, protože něco děláš nebo neděláš.
24:53Pán Bůh tě miluje kvůli tomu, co pro tebe Kristus udělal. A když jsi byl pokřtěn na vyznání své víry, byl jsi pokřtěn do něj a získal jsi a to a to je ten obraz. Ty už jsi to získal předtím, ale ale to je ten obraz. Byla ti dána ten obraz Kristovy smrti a vzkříšení.
25:23Jak můžeš tedy žít jinak? Ještě jednou zopakuji, co nám říká Pavel. Když se podíváme do knihy Efezkým, žijte hodně toho povola,
25:59protože je jenom jedno tělo, jeden duch, jedna naděje, jeden pán, jedna víra a jeden křest a jeden otec. není žádný jiný křest. Nemůžeme být, nemůže Kristus být naše identita a zároveň něco jiného. Bratře a sestro, nemůžeš být zároveň Kristů a zároveň
26:31něčím jiným. On je buď pánem a nebo ne. a jenom jeden trůn ve tvém srdci. A já se ptám, čí je to trůn? A musím zkoumat svůj vlastní život. A Pavel na tomto místě říká, že to, že ty jsi v Kristu a on je tvojí identitou, je základ tvého
27:01společenství s bratřmi a sestrami. Proč? Protože i oni jsou Kristovi a jejich identita je stejná jako tvoje. A na základě toho, bratři a sestry, z toho pak vychází skutky, které děláme. Křest je úžasný obraz Kristovy smrti a vzkříšení, našeho vykoupení a jednoty.
27:31Protože naše identita už není v tom, jestli jsme muž, žena, otrok svobodný a nebo naše národnost a nebo naše pohlaví a nebo náš bankovní účet, ale Kristus. A tak moje modlitba toho dnešního večera je, aby když se tě někdo zeptá, kdo jsi, tak jsi ty ve svém srdci mohl radostně
28:02říct, já jsem Kristů. A to je to nejdůležitější, co jsem. I kdyby nic jiného na světě nebylo, tohle je dost.