2. List Petrův ZÁVĚR
0:03Pokud jde o příchod našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nenechali snadno otřást ve svém poznání, ani vylekat buď skrze ducha, nebo skrze slovo, nebo skrze dopis vydávaný za náš, jako den Pánův již nastal.
0:33Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bez zákonnosti, syn záhuby, který zestaví proti všemu a píšně se pozvedá proti nadé všechno, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá,
1:05takže sám usedne a bude se vydávat za Boha. Takže to je oddíl písma, který platí dodnes. A to už je opravdu hodně později, než tady apoštol Peter obhajuje nejen tedy toho Saula, Pavla, ale také jeho evangelium,
1:37protože byl to on sám spolu ještě s dalšími bratry, sloupy členy jeruzalemského sboru. a ti přezkoumávali to, co Pavel kázal. A asi ke svému údivu zjistili, že jeho evangelium, kterému nebylo předáno nikým z lidí,
2:07bylo mu zjevené Kristem. Je totožné se zvěstí ostatních apoštolů a svědků Ježíševa vzkříšení. A proto Petr, ty, kteří Pavla a jeho zvěstovatele zpochybňovali, nazval neznalými a neupevněnými svůdci, kteří překrocují některá nesnadná místa Pavlových dopisů.
2:41Takže ale abychom se vrátili zpět závěru té třetí kapitoly druhé epištoly Peterovi, můžete si to najít a budeme číst i poslední dva verše, tedy 17. a 18. verš tédleté epištoly. Můžeme ke čtení Božího slova povstat.
3:13Ale vy milovaní, protože to vše víte předem, chraňte se, abyste nebyli svedeni hříchem bezuzdných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu. Rozčte v milosti a v poznání našeho Pána a zachránce. Ježíše Krista. Jemo buď sláva i nyní a až do dne věčnosti.
3:45Amen. Můžete se posadit? Takže v té závěrečné třetí kapitoli tédleté druhé epištoly jsme byli seznámeni s tím, že země už nebude podruhé zničena vodou potopy, ale že pán Bůh
4:16vesmír i zemi zničí ohněm soudu a bude tím také vytvořen prostor pro nové nebe a pro novou zemi. Pak jsme také osloveni jako milovaní a to nejen apoštolem Petrem, ale ještě více jsme milovaní naším Pánem.
4:46A také nám bylo písmem zjeveno už napřed, že se máme bránit po skvrnám hříchu bezdných lidí. Takže jsme, byli jsme varovaní a proto máme být velmi pozorní a opravdu neodbočovat žádnému přestupování
5:17Božího zákona nebo k jasným hříchům, i když svod k postkvám hříchu, tedy odbočení od správného směru nebývá většinou ani násilný, ani naprosto zřejmý, ale většinou to může být velice
5:47nenápadné. Takže opravdu to, co to, že jsme opustili správnou cestu, si nemusíme často ani všimnout. Můžeme to přirovnat k turistickému výletu neznámé krajině, kdy se většinou necháváme tedy v Česku vést barevnými turistickými značkami
6:30že přehlédne místo To kde měl podle značky odbočit směrem, který nás vede ke správnému cíli. Jak víte, tak já chodím hrát na výlety a také se mi to už několikrát stálo, že jsem šel a najednou jsem zjistil, že jsem už dlouho neviděl tu značku, po které jdu, tak jsem se musel vracet
7:01a hledat to odbočení. Protože opravdu v tom duchovním životě nemáme žádný mobil, který by fungoval, na kterém máme mapy a kde si to můžeme najít, kde jsme přesně špatně odbočili.
7:32A v té duchovní oblasti si možná často ani neumíme vybavit. kde jsme vlastně sešli ze správné cesty. A právě tehdy je velice snadné potkat takzvané bezuzdné křesťany a tím je tady míněno hlavně ty, kteří písmo zpochybňují a nemají problém se podle něho neřídit.
8:07Je tady použito takové slůvko, které se běžně nepoužívá, protože to slovo bezuzné je vlastně ze slovníků lidí, kteří se zabývají jezdectvím. Takže uzda slouží k tomu, aby mohl být kůň ovládán, aby ho jezdec mohl řídit jak směrově vpravo, vlevo,
8:37ale také může i tímhletím způsobem jeho běh zrychlit, zpomalit nebo zastavit. Ten si v podstatě může běhat kudy chce a jak chce.
9:14takových, když to řekne volných v uvozovkách křesťanů je možná většina. Domnívají se, že ke správnému a všeobecně uznávanému křesťanství stačí dodržovat zvyky, tradice a církevní nařízení. Ale nemají potřebu v písmu
9:45poslouchat příkazy Pána. Takže když se nad tím zamyslíme, tak možná tileti lidé poslouchají víc církev než Pána církve. Ale když se vrátíme tomu odbočení,
10:17když si uvědomíme, že nejsme na správné duchovní cestě, tak nám opravdu nezbývá než se pokorně modlit a prosit Pána, aby nám ve svém slovu, v Bibli jasně ukázal cestu ke správnému cílu. í v tomhle případě opravdu nemůžeme věřit těm, kteří sami nemají žádnou uzdu.
10:54Nejsou tedy ovládáni písmem a v podstatě si mohou dělat skoro všechno, co se jim zachce. A je také skutečností, že hřích nemusí být veší ve všech případech jasně nemorální. Často stačí nedůvěra v Boží vedení a neposlušnost Božího slova.
11:28Na to například doplatili všichni, kteří vyšli z egyptského otorství. A vyšlo jich mnoho, tisíce lidí, ale nikdo z nich nevešel s výjímkou Jozua a Káleba do země, kterou jim Hospodin slíbil.
12:04Když jim třeba Hospodin řekl: "Jděte a bojujte, dobuďte tu zemi, tak nešli, báli se." Je to dobrá země, ale nejsme schopni ji vybojovat. Ale pak se rozhodli sami a bojovali
12:40a byli poraženi a 40 let museli hustině putovat. a všichni v ní také pomřeli. V té druhé Petorie třetí kapitoly 17. verš, tam čteme: "Ale vy milovaní, protože to víte předem.
13:10My křesťany máme opravdu nepochopitelnou výhodu. A i když na písmo neurčuje žádné přesné datum, přece víme, že náš pán si pro nás, tedy jako pro svoji církev. Možná, že si nás pán Bůh povolal každého z nás jednotlivce tím, že se mřeme a půjdeme k němu, ale ale ten to
13:40jeho vytržení to zatím nepřijde, protože se ještě nestaly ty skutečnosti, Protože ještě nenastalo to odpadnutí, o kterém mluví Bible. Ještě se tady neobjevil také člověk bez zákonnosti,
14:10kterého pán Bůh předvídá. A to, že se toleto zatím nestalo, tak to vůbec neznamená, že už se to také nikdy nestane. Proto se máme pevně držet písma, abychom se udrželi na správné cestě a nesklouzli do nenápadných neposlušností.
14:45V tom pokračování toho 17. verše, tam je napsáno: "Chraňte se, abyste nebyli svedeni bludem bez uzdných lidí." Takže máme být opravdu velmi pozorní a neposlouchat lidi, kteří také říkají, já také věřím, ale opravdu mnohým skutečnostem, kterým mi podle písma
15:17se vyhýbají, tak oni se vyhýbat nemusí. a že před takovým myšlením a jednáním písma varuje ti lidé mají opravdu i na toleto podle nich snadnou odpověď, že Bible je přece záležitostí starověku,
15:48ale my jsme lidmi, kteří už jsou mnohem dál. My už nevěříme mýtům. Jsme vzdělanější a na mnohem vyšší společenské úrovni. Žijeme přece v 21. století a tím bludem, který i pro nás může být velice snadno přijatelný,
16:18je to, že slova Bible už v tom našem 21. století přece jen tak úplně neplatí. je přece na nás, co uznáme za právoplatné a co už je možná jenom dozvukem minulosti.
16:49To si dnes mnoho i takzvaně věřících lidí myslí, jako bychom se během staletí posunuli někam výž, ale morálně jsme stejně hříšní jako lidé minulosti. Naopak ta všeobecná společenská morálka, tak ta většinou spíš upadá.
17:24Takže bezuzdnost těch dnešních lidí ne vždy znamená, že se vrhají bez zábran do nejhorších hříchů. Může to být taky prostě jenom v tom, že pravdivé učení Bible ignorují, přecházejí, nedávají tomuto učení opravdu to místo, kterému patří
17:57a potom také ty důsledky v životě společnosti. na to jasně ukazují. abyste a abyste neodpadli od vlastního pevného základu. Tady si ovšem musíme odpovědět na otázku,
18:27co vlastně považujeme za náš vlastní pevný základ. Spousta lidí si myslí, že oni jsou tím pevným základem, že oni na svůj život stačí, že se mohou na sebe spolehnout.
18:57A když zestárnou nebo se stanou nějaké události, tak jsou velice překvapení, že si na svůj život nestačí. A někdo jiný zase vidí jako hlavní základ, ten pevný základ, který je tady už mnoho staletí,
19:28tak to vidí v tradici své rodinné víry. Jak asi víte, tak opravdu jsem vyrostl v tomhleom jabloneckém sboru. Tady opravdu sbor byl německý sbor. Už tady byl dávno, vzniknul někdy na začátku toho 20. století, ale
20:00ale byly dvě války. A po té druhé světové válce, tak všichni ti němečtí bratři mus byli odsunuti. Zbylo tady asi šest lidí věřících. A potom po roce 47 jsem se vrátil vrátil docela dost těch lidí z
20:30Polska. Tam ti lidé, kteří uvěří evangeliu, tak tam vznikli tak, že dejme tomu v tom 18. 19. století tam začali působit kolpoltéři Bibli a evangelisté a ti nejzapálenější členové evangelického sboru
21:00uvěřili, nechali se jako dospělí pokřtit a přešli do sboru baptistů. A to pochopitelně v tom evangelickém sboru vyvolalo nesouhlas, takové rozhodnutí mnohých, že oni se nikdy nestanou na žádnou cenu baptistou. A podobné to je často i se členy
21:30římskokatolické církve. I také sice vidí nebiblické skutečnosti ve vlastní církvi. A pokud tedy nepřestanou praktikovat svoji víru, tak často dál pokračují v tom svém členství a nejsou ochotni opustit
22:00svou spohanště církev. a následovat čisté učení písma. velice důležité se dívat, jaký pohled mají věřící na písmo a na její učení. třeba v té katolické vědouce čí, že
22:32církev má od Boha pravomoc určit. A tak to funguje dodnes, že to, co jejich katechismu povídá, tak podporují a př přehlížejí
23:02v písnu věci, které pro ně nejsou důležité. Neodpovídá to jejich církevnímu učení. Takže oni Bibli uznávají, ale důležitější jsou jiné psané texty. Těmhletěm věcem lidem uvěří snadněji
23:38a spoléhají potom na věci, které ji zklamou. které je odvedou od pevného základu církve, kterým je opravdu jen pán Ježíš Kristus a spoléhají potom na různé svaté dary, duály a podobné věci. To nepomůže tím skutečným záchodem.
24:09je opravdu jen pán Ježíš Kristus. A v tom 18. verši. Tam je takové přání, které platí pro všechny křesťany a tím přáním je jejich duchovní růst milosti.
24:41To si opravdu musíme neustále připomínat, protože tou skutečnou věcí, která způsobuje náše růst, je Boží milost. Bez jeho milosti není možné duchovně povyrůst.
25:15Tady nám nepomůže naše snaha nebo úsilí, protože ty nemohou nahradit Boží milost. Náš duchovní růst dokáže vypůsobit jen Boží milost, která v nás jedná. Je to Boží plán milosti, abychom v procesu posvěcování a proměny našich povah
25:45rostli k větší podobností Pána Ježíše. Tadleta Boží milost, ta možnost, abychom byli proměňováni, směli opravdu Boží, znovozené děti, tak se nás to týká stále, i když si to nezasluhujeme,
26:28je tak nepředstavitelně veliká, že jen ona dokáže i nás, kteří jsme hříšníci, tak nás dokáže měnit. Také je to přání, abychom rostli v poznání Pána Ježíše? Tady už opravdu můžeme používat i i ty naše
26:59lidské snahy, naše úsilí, protože v poznání Pána Ježíše můžeme růst hlavně při čtení a studiu Božího slova, protože hlavně z písma poznáváme našeho Spasitele. Ve Starém zákoně nám pán Bůh ukazuje, jakého spasitele nám pošle.
27:38V novém zákoně, tedy hlavně v evangeliu čteme o tom, jaký byl, jak jednal, jak mluvil. A ve skutcích, v dopisech apoštolů do těch novozákonních sborů můžeme do mnohem větší hloubky porozumět, jak hodně ještě musíme v procesu poznání našeho Pána růst.
28:12Máme růst také v poznání Ježíše Krista jako našeho Pána, protože on opravdu není jenom naším vždy se starajícím pastýřem, milujícím přítelem a stále ochotným pomocníkem.
28:42Máme růst i v tom, abychom ho víc poznávali a uctívali také jako našeho Pána, který má právo poroučet. Boží v Božím slově je na mnoha místech. To není jen tak, že tam je něco napsané. Tam jsou příkazy, někdy velmi tvrdé příkazy,
29:16protože opravdu záleží na tom, koho posloucháme a komu se podřizujeme sobě, tomu, co chceme my to právo má majitel, vlastník a pán otroka.
29:48A my opravdu nejsme těmi, kteří můžeme s Pánem Ježíšem jednat jako rovný s rovným. On je Bůh, Boží syn, ale my jsme s Boží milostí zachráněni hříšníci
30:19a také máme růst v poznání naší bídy a potřebnosti. zvláště, když porovnáme naši slabost s velikostí a mocí našeho zachránce. Opět tady použiju takové trochu přirovnání, které známe z Bible. Každý z nás je v určitém smyslu v podobném postavení,
30:50v jakém byl apoštol Peter, když šel po vodě k Pánu Ježíšovi, ale pak se rozhlédl a viděl ty vlny a vítr, najednou se začal propadat a začal se topit. A kdyby ho náš zachránce nezachytil,
31:22nevytáhl ho z vody a nezpůsobil, aby ho voda znovu unesla, tak by se Petrář, který uměl plavat v tom vychru a bouři, v tom jezeře. se jistě utopil a my nejsme v těch našich životech zase v nějak odlišné situaci.
31:57bouřlivé okolnosti okolo nás v naší politice. Když vidíme, že si, že je tolik věcí, které nemůžeme ovlivnit, tak si můžeme začít i zoufat a jistě nás i tydlety věci mohou vztáhnout ke dnu.
32:28A to se na tu naši situaci můžeme dívat jenom z té z toho lidského pohledu, z té lidské stránky. Ale když se na to podíváme z té z toho duchovního pohledu, z naší hříšnosti, nás musel zachránit a převést do naděje,že
33:01máme naději věčného života. náš zachránce, A tadleta epištola končí takovým chvalořečením v tom 18. verši. Jemu buď sláva i nyní a až do dne věčnosti. Amen.
33:33Takže v závěru tohodle druhého dopisu Peterova je oslava toho, komu sláva opravdu patří a kdo si ji svojí péčí. milostivého jednání s námi skutečně zaslouží. Ta sláva Pánu Ježíši Kristu mu patří slávem, právem,
34:13A tohleto říká člověk, který za toho života Pána Ježíše Krista tak s ním chodil, jak ho znal, tak věděl i o tom, že byl unavený, potřeboval si odpočinout ty studny samařské. Někdy byl tak unavený, že usnul. na lodi, na rozbouřeném jezeře,
34:48ale přesto on kdysi Pána Ježíše Kriste jako člověka znal, ale dnes už je pán Ježíš Bůh, opravdu někdo v naprosto jiném postavení. Apoštol Jana, když se mu zjevil, tak před ním padl jako mrtvý. A přitom je v Bibli napsáno, že to byl
35:20jeho oblíbený učedník. Takže on je opravdu pán Ježíše náš. zachránce, kterému patří všechna sláva nyní a až do dne věčnosti. Amen.
35:54že když si to trochu shrneme, to o čem jsme dnes mluvili a přemýšleli, tak už v tom úvodu jsme slyšeli, že jako křesťané máme velikou výhodu oproti svým spaluobčanům, protože víme, že svět Světové dějiny má v rukou Bůh, náš dobrý
36:25nebeský otec. Lidé, kteří žijí kolem nás, kteří nevěří v Boha, pohledu na to, v jaké nejisté politické situaci žijeme, tak prožívají v různé míře obavy a stres,
37:01že se nic nemůže stát bez Božího dopuštění. Vše, co se děje, je v Božích rukou a ani ten konec světa, o kterém se dneska asi mluví, mnohem víc než v dobách jeho mládí. Ty se o tom ani nesmělo mluvit.
37:45Nenastane bez splnění Božích předpovědí, které povedou ke zničení nebes i země. není nic pevnějšího a spolehlivějšího než Boží slovo, Bible, písmo.
38:15A proto se ho máme pevně držet, abychom nebyli svedeni k své voli ostatních lidí a někdy i křesťanských učitelů k pochybám o důvěryhodnosti písma. Ale ten, kdo zpochybní písmo, tak zpochybňuje i význam. a úlohu našeho Spasitele.
38:50Také jsme voláni k tomu, k růstu a hlubšíu poznávání našeho dobrého pastýře. A to je opravdu dobrá zpráva, že tady existuje Boží milost. která se k nám sklání, na které jsme naprosto závislí,
39:24protože k tomu, abychom i toho našeho spasitele Pána Ježíše Krista víc hloupěji, hlouběji a hlavně správně poznávali. K tomu nám opravdu nestačí naše inteligence. naše vzdělání, ale ani naše upřímná snaha a úsilí. Je to Bůh, který v každém z nás započal to svoje dílo
39:56spásy. A je to také Bůh, který nám poslal Spasitele, který to dílo naší záchrany ji na kříži uskutečnil, a je to Bůh, který nás také svou milostí dokáže
40:26to dílo spasení dokončit. že se máme snažit o poznání našeho Spasitele. Tady už můžeme použít i ty svoje lidské prostředky,
40:57protože tím nejbezpečnějším místem, kde můžeme správně našeho místa poznávat, je číst a studovat celé písmo, protože písmo je opravdu mnohem spolehlivě. než proměnlivé lidské názory a zkušenosti, protože i ty nás mohou odvádět ze správné cesty.
41:30Jaké máme růst v tom, abychom uznali a poznali našeho Spasitele jako Pána, tedy toho, komu se vždy podřídíme, koho chceme poslechnout. A to i tehdy, když se to nám a naší mysli zrovna moc nehodí.
42:01V takových chvílích si opravdu máme uvědomovat, že pán Ježíš Kristus je náš pán a my jsme jenom jeho otorci, jak to také správně napsali i ti, kteří psali dopisy do těch církví. Tam je vždycky na začátku napsáno Pavel otrok Ježíše Krista.
42:33A když mu pán Bůh něco zjevil, on poslechl. Ve snu se mu zjevil muž ve Řecku. Pavel to měl na mířeli na sever. Toho řecka. On poslechl a šel.
43:05Opravdu to to, že si apoštolé říkali otroci, to nebylo, já nevím, jak to říct, jako jenom něco nebo nějaké slovo. To byla skutečnost. A oni Pána Ježíše Krista poslouchali jako v té době otorci museli poslechnout svého pán
43:53Pán Ježíš Kristus se za nás obětoval na Golgatě. abychom opravdu měli naději věčného života, ale aby to taky proměnilo ty naše životy. i ty naše životy,
44:23kdyby nebylo Pána Ježíše Krista, by vypadaly úplně jinak. Určitě by nikdo z nás neseděl na tomhletom místě, ale chvál Bohu, že jsme byli zachráněni, že krev Pána Ježíše Krista způsobila to, že jsme
44:54mu uvěřili. My opravdu těžko můžeme vysvětlit, proč a jak, protože někdo z nás vyrostl ve věřící rodině, takže určitě na nás měli dobrý vliv naše rodiny,
45:25ale jsou tady lidé, kteří neměli tohleto vedení. Í neměli tenhleten dobrý příklad a pán Bůh si je našel. Je to je to nepochopitelné, že pán Bůh zachránil by ty, kteří v podstatě o to asi ani moc nestáli, ale pán Bůh a Boží milost je zachránila. Je to nepochopitelné. Opravdu, když nad
45:58tím takhle uvažujeme, tak proto Pánu Ježíši Kristu náleží všechna sláva od věku až na věky. a i tenhleten dopis nám ukazuje na to, jakým pán Ježíš je a jak s nám jedná.