2. List Petrův 1,12-15
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:14Takže já se zase opět trošičku vrátím k tomu, co jsme slyšeli na té minulé středě o upevňování našeho vyvolání, našeho vyvolení a povolání, ale to se opravdu týkalo rozvoje lidského osobního poznání, větší jistoty
0:45spásy věřících. Mluvili jsme o tom, že opravdu tady nejde o možnost změnit skutečnost lidského povolání a vyvolení, protože to Boží předzvědění se událo už před počátkem věků. A také jsme mluvili o tom, že pokud někoho k Pánu Ježíši přitrhl nebeský otec, tak toleto povolání je opravdu
1:18Boží trvalou akcí, která je platná, protože ji zaručuje ten, kdo se nemění a který se také ani nemůže změnit. Je stále stejný. A právě pro ty, kteří byli povoláni a vyvoleni Bohem, tak platí to pobídnutí k rozho snahy v poznávání našeho Pána
1:49a v ubezpečování jistoty našeho spasení. To ubezpečování je potřebné, protože stále i my potřebujeme vědět, že stále ještě jdeme po té úzké cestě a měli bychom se proměňovat, neměli bychom být stejný, stejní,
2:23protože když jdeme po té úzké cesě, tak by měl následovat i růst těch dalších vlastností, které vlastně vyrůsají z té víry v Pána Ježíše. A jestli se to u nás projevuje, tak to je tak. Já jsem to přirvnal, že to jsou takové značky, ne sice, ale jsou takové značky, že směřujeme do nebeského království
2:58a budeme-li skutečně zachráněni, tak nám bude do něho poskytnut i slavný vstup. Mluvil jsem také o tom, že v tom věčném nebeském domově bude mnoho pro nás nepředstavitelných kostních zkušeností, ale že největším zážitkem pro každého věřícího bude osobní setkání s naším pánem a zachráncem.
3:29A to je opravdu to, na co se nejvíc těšíme, protože to pro nás bude ta největší slast. Takže to je to, co jsme trošku probírali minule. Dnešní slovo je z té první kapitoly 12. až 15. verš. Můžete si to najít ve svých biblích a k Božímu slovu povstaneme.
4:01Pokud vám to nedělá problémy. Tam čteme toto slovo ve jménu Páně. Proto vám hodlám tyto věci stále připomínat, ačkoli o nich víte a jste utvrzení v přítomné pravdě. Považuji však za správné probouzet vás tím, že je připomínám, dokud jsem v tomto stanu svého těla.
4:35Vím, že složení mého stanu je velice blízko, jak mi to i ukázal náš pán Ježíš Kristus. Vynasnažím se, abyste si mohli i po mém odchodu toto všechno pokaždé připomínat. Můžeme se posadit. Tak já ještě jednou přečtu ten první verš. Proto vám hodlám tyto věci stále
5:06připomínat, ačkoliv o nich víte a jste utvrzeni v přítomné pravdě. Takže už v téhleté větě nám apoštol připomíná, jak je důležité opakováné opakované připomínání pravdy. A je to proto, poněvaž jsme zapomnětliví lidé,
5:42i my musíme velmi často něco opakovat. Mně se musí často věci opakovat, protože nedoslých, ale myslím si, že máte dost zkušeností i z výchovy těch našich dětí. Kolikrát jste museli znovu opakovat to, co vlastně jste už několikrát řekli a co ty děti
6:12dobře slyšeli a také znají? I my jsme souhrn těchto pravd písma. už nejednou četli a slyšeli a možná, že si už myslíme, že že to dostatečně jasně a několikrát slyšeli i naši duchovní sourozenci,
6:48ale přesto není opakované připomínání pravdy zbytečně stráveným časem. A čeho se to opakování té pravdy v tomhletom listu hlavně týká? Jde o co nejbližší znalost našeho Pána Ježíše Krista. I my jsme už slyšeli mnoho kázání, v kterých byl pravdivě vykreslen
7:19a možná i z mnoha detaily pán Ježíš Kristus. A je to v pořádku. I i v té dnešní písni jsme zpívali v kříži len je v kříži je moje spása. Nemůže být v ničem jiném. Je opravdu důležité, že si i tydlety věci znovu připomínáme, protože pán Ježíš je základním kamenem,
7:51na které stojí církev. Je tím základním kamenem. který nám předpověděli proroci Starého zákona a také nám ho přesně popsali zvláště apoštolové a očití svědkové Ježíšových kázání, podivuhodných činů, ale zvláště jeho nikoli jen lidské, ale i božské osobnosti.
8:32se ti pisatelé snažili co nejlépe přiblížit a ukázat, jaký náš Spasitel byl, co pro nás vykonal a také kolik ho ta naše záchrana stála. Stála ho všechno i jeho život. Je téměř řícté, že toleto všechno dost dobře známe.
9:06Možná, že bychom i mnohé z toho slyšeného nebo čteného písma mohli zopakovat. Někdo by možná i o nás řekl, že jsme v tédleté pravdě utvrzeni, jestli tu pravdu v životě neuskutečňujeme,
9:42je to skoro stejně neužitečné. A možná pro toho dotyčného to bude ještě mít horší důsledky, když to zná a nekoná, jako bychom tu pravdu ani neznali. A tak Boží duch vede apoštola k tomu, aby nám tydlety důležité pravdy skrze napomínání a povzbuzování znovu zopakoval a doufá,
10:12že alespoň někoho probudí a někdo začne nejenom slyšet, ale také jednat. Proč chtěl apoštol Peter svým adresátům to, co jsme už slyšeli, připomínat a opakovat? abychom ve známosti Spasitele a Zachránce rostli.
10:43Tenhleten růst potřebujeme v našich životech i my, nejenom ti dávní. čtenáři tohodle dopisu. Mnoho potřebného jsme už slyšeli a dá se také říci, že to i známe. Známe zvěst o záchraně skrze víru. Víme o způsobu přijetí Božího syna
11:14Ježíše Krista skrzeni. Ale někdy si křesťané myslí, že nám to jaksi stačí. Žijeme si v poklidu našeho tradičního křesťanského života, ale ovoce víry a lásky k Pánu Ježíši se v nás příliš neprojevuje.
11:46Ale být křesťany a ne mít ovoce, to je podobné jako když ovocný strom nepřináší ovocem žádný užitek. zabírá to jen místo. O tom čteme také podobenství Pána Ježíše. Takže připomínání Božího slova má vést právě k rozhojování snahy. Růst v poznání
12:16a v rozvoji duchovního života, které se ale projevuje i praktickým křesťanským jednáním. I na nás by mělo být vidět růst naší víry a mělo by to být potvrzováno i tím těmi dalšími projevy víry a růstu víry,
12:56jde apoštolu Petrovi, rád by slyšel a rád by viděl, že křesťané, kteří žijí na jižním pobřeši Černého moře, že jejich víra roste, že i na nich už je vidět mnoho křesťanských cností, že se Ježíšovo jednání v jejich okolí také projevuje viditelně na nich, na jejich životech,
13:28že je zřejmý pokrok v jejich sebeovládání, že jsou vytrvalí v jejich úsilí. Apoštol by rád viděl, že čtenáři jeho dopisu jsou považovaná kvůli jejich jednání za zbožné, ne jenom nábožné, ale zbožné. A přeje si, aby se i tahleta zbožnost
13:58projevovala libertarskou láskou v církvi a společenství věřících v tom jejich sboru, aby se projevovala v lásce jednoho k druhému. Takže ten apoštolův cíl je všeobecný. Nebyl určen jen křesťanům dávné doby.
14:30Byl určen jejich potomkům, následovníkům a později také nám skrze tenhleten dopis, který máme ve svých Biblích. V tom verši 13. čteme, považuji však za správné probouzet vás tím, že je připomínám, dokud jsem v tomto stanu, stanu svého těla.
15:00Takže tenhleten a ještě následující verš jsou velmi osobní a projevují velkou lásku k těm jeho adresátům. Když si trochu připomeneme tu dobu, ve které je tenhleten dopis psán, tak apoštol Peter v tédleté době už mohl mít asi 70 let
15:32a je si velice jasně vědom, že jeho život se chýlí ke konci. je velice pravděpodobné a komentátoři to také takhle tak takhle vidí, že tenhleten dopis píše Petr pravděpodobně z římského vězení, že v té době už začalo to pronásledování za
16:03toho Czara Nera apoštolský Je jistý, že smrt nemíne ani jeho a konec svého pozemského života přirovnává ke zboření stanu. My už dneska ve stanech nebydlíme, ale takovou odbočku si dovolím.
16:39Ke zboření stanů stačí jen uvolnit nebo přerušit napínací provazy a stan se zhroutí. Není nutné vytahovat všechny kolíky a je to už dávno. To se týkalo kdysi mládeže z Jablonce a z Liberce. Tak také tam probíhaly takové snahy, že si při tehdejších stanováních asi dvakrát navzájem zbořili stany.
17:09Bylo to asi v 60. letech minulého století. Já sám jsem se toho nezúčastnil. To jsem ještě chodil do školy, ale nebyl v tomhletom boření stanu nebyl zlý úmysl. Bylo to spíše vzájemné popichování a legrace, ale zbořený stan života, to je konečné ukončení lidského života na tédleté zemi. A to je velice vážná skutečnost.
17:47A je to opravdu pro Pána Boha velice snadné ukončit lidský život v jakémkoli okamžiku. On je pánem života. A apoštol si jasně uvědomuje a považuje za správné, že musí využít i poslední chvíle svého krátjícího života k tomu, aby probouzel k duchovní aktivitě ty, kteří se probouzet nechají.
18:19Ten verš 14, tam je napsáno: "Vím, že složení mého stanu je velice blízko, jak mi to ukázal i náš pán Ježíš Kristus. kritici a pochybovači o autorství listu apoštola Petra, tak ti se domnívají, že vlastně ta známá skutečnost a známá předpověď
18:50o nedobrovolné smrti apoštola Petra, takže ti falzifikátoři zneužili, aby tomu svému dopisu dodali jakousi i věrohodnost, ale my věříme, že celá Bible je pravdivá a že právě v těhletěch verších je zcele jasně vidět,
19:23jak apoštol Peter odhaluje své nitro a dosvědčuje svoji velkou lásku k těm, kterým píše, k těm jeho duchovním následovníkům. Pán Ježíš Peterovi opravdu řekl, že se stanem učedníkem. My to dobře víme. Je to zapsáno v Janově evangelium 21 18 až 19. Tam pán Ježíš Petrovi říká:
19:54"Amen, amen. Pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses opasoval a chodil jsi, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, vztáhneš své ruce a jiný tě opáše a povede, kam nechceš." Toto řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. Takže toleto se stalo dávno předtím
20:25v Judsku. A apoštol Peter teď je v Římě a vidí a slyší o tom, že pro Krista jsou zabíjení a mučení mnozí věřící a taky cítí, že jeho život směřuje k tomu, co mu kdysi pán Ježíš předpověděl. ale není z toho zoufalý a ani se nesnaží tomuto údělu vyhnout,
20:57protože ví, že předpověď jeho mistra se splní, ale chce opravdu dobře využít i té zbývající možná krátké doby, kterou ještě před sebou má a chce ji využít k posílení a povzbuzení. stádečka, kterému Pán svěřil. Takže i na těhletěch slovech, na tom jednání můžeme vidět,
21:29jak vážně apoštol bere to, co svému mistru kdysi dávno v srdci slíbil. slíbil jemu i sám sobě, že bude věrně až do poslední chvíle pást Kristovo stádo. A ten 15. závěrečný verš toho dnešního probíraného textu, tam je napsáno: "Vina, snažím se,
22:00abyste si mohli i po mém odchodu toto všechno pokaždé připomínat. Možná právě to nastálé pronásledování tak popostrčilo toho obyčejného rybáře k tomu, aby se chopil pera a pokusil se také sám svěřenému stádu Božích dětí něco napsat.
22:34On už tušil, že své adresáty pravdě pravděpodobně na tédleté zemi neuvidí a tak píše a své následovníky povzbuzuje a napomíná. Jestli totiž vědom toho, jaký význam má psané slovo? Protože to osobní zvěstování všech apoštolů i součastníků života Pána Ježíše bylo nezaměnitelné a mělo veliký význam.
23:10Ale apoštolovi jde o to, aby po něm zůstalo i něco, k čemu by se mohli věřící opakovaně vracet, co by si mohli mohli znovu připomínat. Protože písmo psané slovo bylo i pro apoštoly velice důležité, protože právě z psaného Starého zákona rozpoznali, že ten
23:40mistr z Nazareta je skutečně tím pomazaným Mesiášem, kterého Bůh poslal na zem. A když apoštol, kdy psal tenhleten dopis, to bylo někdy po roku 60 po Kristu, ten už znal některá evangelia i některé dopisy apoštola Pavla. O tom se potom později zmiňuje.
24:26věděl, jaký velký význam mají pro další věřící spisy očitých svědků. A kdyby se opravdu apoštol Peter neodhodl psát, nebo kdyby tomu svému písaři nediktoval, tak by nám v písmu opravdu docela hodně důležitých věcí chybělo. Asi bychom neznali Markov evangelium, o kterém věříme,
24:59že je diktoval svému spolupracovníku Markovi. A neměli bychom ani tydlety dva dopisy. I tydlety dopisy jsou inspirované Duchem svatým. A i v těhletěch dopisech je mnoho důležitých pokynů, jak máme žít v nepřátelské společnosti,
25:29že se opravdu proti tomu nemáme bouřit, že na nás vždycky, v každé chvíli a situaci má být vidět život Pána Ježíše Krista. vědom, že všechno se dá zneužít. Zmiňuje se tam právě o těch důležitých dopisech
26:02apoštola Pavla, které vyučují církev, které vysvětlují evangelium. A také si je jistý, že někteří lidé Pavlovy listy překrucují tak, aby zdánlivě podporovali jejich chybnému učení. A je si jistý, že i to, co napíše on, bude někdy některými lidmi zneužito.
26:33Ale je úžasné, když opravdu věříme a můžeme se přesvědčovat, že sám pán Bůh si dokázal své inspirované slovo přes tolik věků zachovat. Takže jsme vděční za tydlety dopisy, protože i v nich je tolik bohatství pro církve, pro sbory.
27:03Jsou tam mnohé praktické pokyny, řády, pravidla, která by nám v našich společenstvích velice chyběla. A je skutečně skvělé, že se i po tolika stal letích můžeme k inspirovaným spisům Božího slova vracet, že si to můžeme připomínat,
27:33že to můžeme také studovat a společně podrobně probírat. Takže když si uděláme takové krátké zopakování toho, o čem jsme dnes mluvili a přemýšleli, tak opravdu apoštol Peter chtěl zdůraznit, jak důležité je pro nás, pro
28:03zapomnětlivé lidi opakovaně si připomínat to, co už pravděpodobně zná. Máme. Už jsme to možná mockrát slyšeli, ale účelem Božího slova není jen abychom ho slyšeli, abychom mu rozuměli, abychom ho znali.
28:34Účelem Božího slova je, abychom ho uváděli do našich praktických jednání a do životů. A to by mělo být smyslem i toho, když se scházíme a probíráme docela, myslím, docela podrobně i tydlety biblické knihy. Smyslem těhletěch biblických hodin je, abychom to nejen znali, nejenom tomu
29:04rozuměli, ale abychom to uváděli do našich praktických jednání a životů. Co nám chtěl apoštol Peter dnes čteným slovem připomenout? Je to život i smrt našeho Pána a Spasitele, zachránce a to, jaké nepochopitelné bohatství
29:34nám to přineslo. Ale nešlo mu jenom o to, abychom to věděli, abychom to znali. On si velice přál, aby z rostoucí známosti Pána Ježíše vyrostlo i následování a růst víry v praktických jednáních věřících.
30:06nechtěl, aby věřící, víra věřících byla jenom informací, aby to nebylo jako dnes mnozí lidé říkají, já taky věřím, ale na jejich životech to nevidíte. Apoštol si přál, aby víra přinesla své důsledky,
30:38aby když někdo uvěřil v Pána Ježíše Krista, aby se projevovaly v jeho životě křesťanské cnosti, aby poznání, hlubší poznání Pána Ježíše, aby se projevilo v sebeovládání,
31:12aby vytrvalost vyústila v bratřskou náklonost v církvi a aby víra křesťanům byla korunovaná láskou, jakou měl sám pán Ježíš Kristus. To je opravdu otázka. Na nás. My určitě mnohé věci známe, mnohé jsme už mnohokrát slyšeli,
31:44ale roste i naše hlubší poznávání Krista. Rostouct cnosti křesťanského života v církvi. Je to zeřejmé i našem úkolí. To je opravdu otázka pro každého z nás. Apoštol Peter také využívá svůj dopis k tomu, aby adresátům ukázal, jaké miluje.
32:14On si je dobře vědom, že jeho život se chýlí ke konci, že už toho možná nestihne příliš mnoho udělat. kdy už mimo modliteb toho skutečně moc nezvládal,
32:47Takže i když ví, že se stane brzým učedníkem, tak dokud ještě žije, tak dokud ještě nebyl zbořen stan jeho života, tak chtěl být ještě užitečný. Chtěl oslovit všechny ty, kteří se nechají probudit a povzbudit i k duchovnímu pokroku na cestě víry a následování.
33:17je i vás takovádle takovédle odhodlání sloužit v jakýchkoli okolnostech, ať jsme mladí nebo staří. I v tomhletom je nám apoštol Petr velkým příkladem. A na závěr jsme si znovu připomínali, jak důležité je pod nás křesťany
33:48stále se vracet a učit se z písma. Je to úžasné, že stále ještě máme v rukou Bibli, že stále můžeme ji otvírat, že stále ji můžeme číst, studovat, že se z ní můžeme učit. Bible je opravdu úžasná kniha, kde
34:19která se dotýká všech oblastí. lidských životů, která opravdu mění lidské životy a která mění nejenom lidské životy, ale tak, která mění budoucnost lidí.
34:49Když tomu uvěříme, když uvěříme Božímu slovu, Je pravda, že to je Boží věc, koho povolá. To nemůže udělat člověk. Ale když pán Bůh někoho povolá, tak to změní život toho člověka a mělo by ho to změnit opravdu dokonale.
35:19Mělo by ho to měnit do podoby Pána Ježíše Krista. že když čteme Starý zákon, tak i skrze ty proroctví, tak je nám představován Boží Mesiáš. A nový zákon nám zase pravdivě popisuje
35:53svědectví očetých svědků. Jedním z nich byl i Šimon Petr. Jak se ta prorocí uskutečnila, jak vyvrcholila jeho smrtí vzkříšením a vystoupením do nebe. V Bibli je opravdu takové bohatství, které nikdy nedočerpáme. Ať budeme znovu a znovu nabírat
36:25z pravd Božího slova, tak vždycky to je jenom část. ta většina ještě pořád tam zůstane a mohou se mohou nabírat další a další. Ale Bible nám nejenom mluví o tom, jaký je náš spasitel a zachránce, jak žil,
36:55co všechno pro nás vykonal. Ale také se z písma dozvídáme, že nám zaslibuje, že se náš pán a zachránce na zem zase vrátí. A to ne už jako pohrdaný zachránce, ale jako král, kterému všechno patří,
37:27který bude soudit všechny lidi, velké, malé, věřící, nevěřící. Všechno bude souzeno skrze něho a všechno bude také rozsouzeno naprosto spravedlivě a dokonale.
37:57Takže opravdu Bible to je něco, co co by nás mělo změnit. A k tomu nás vede i apoštol Petr. Když říkáme, že jsme věřící, že jsme křesťané, tak by to na nás měli hlavně vidět naši sousedé,
38:29naši spolupracovníci, naši spolustudující. Měli by vidět, že jsme jiní, že jednáme jinak, že máme jiné priority
38:59Měli bychom být dál. Čím víc ten náš věk pokračuje, měli bychom růst, měli bychom dělat ty pokroky víry. Měly by na nás být vidět ty další stupně toho, že následujeme našeho Pána a Spasitele.
39:29Opravdu, jak jsem to přirovnal k těm turistickým značkám, když opravdu se podíváme na sebe a když na sobě uvidíme opravdu změnu, musíme si uvědomit, že to není naše změna, že to je Boží změna, že to je Boží práce s námi, že to je práce ducha svatého a písma v našich
40:00životech. Ale když to v našich životech uvidíme, tak tak je to úžasné, že ty jako když jdete po těch značkách nějakému cíli, kde jste nikdy nebyli, tak tak vidíte, že jste na správné cestě. Kež by to tak bylo opravdu i s námi,
40:32aby opravdu i na nás bylo vidět, že jsme křesťané, že jsme nejen věřící, ale že jsme skutečně následovníci našeho Pána Ježíše Krista.