2. List Petrův 1,16-18
Biblické texty v kázání
2. Petrův 1Matouš 3Matouš 8Matouš 26Lukáš 4Lukáš 6Lukáš 7Jan 7Jan 12Jan 16Jan 18Jan 20
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (6)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:05druhé Peterovy epištoly v té první kapitole vlastně pokračování toho, o čem jsme mluvili minule. Dneska budeme mluvit o 16. až 18. verši. Tam je napsáno, vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje, když jsme vás seznámili s mocí a příchodem našeho Pána Ježíše Krista,
0:36ale sami jsme se stali očitými svědky jeho velebnosti. On přijal od Boha Otce čest a slávu. Když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: "Toto je můj milovaný syn, v němž jsem nalezl zalíbení." A tento hlas, který zazněl z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na té svaté hoře.
1:13Takže dnes chci v podstatě se zabývat těmi jednotlivými myšlenkami, které v tomhletom textu jsou. V tom úvodu je to slovo vždyc jsme nenásledovali vymyšlené báje. Takže apoštol Peter ujišťuje těm, kterým píše, že zvěst evangelia, která jim byla zvěstována
1:44a že to opravdu není nic vymyšleného, že to nejsou žádné báje, ale že to jsou skutečné události a že to, jak se to stalo, jako očitý svědci si garantují svými životy, protože si byli jisti, že všechno, co viděli,
2:17co slyšeli, že si to dobře pamatují. co nejsou tedy ty báje a s myšlenky, s čím seznámili ti určitý svědkové, ty své následovníky je, když jsme vás seznámili s mocí a příchodem našeho Pána Ježíše Krista,
2:47ale sami jsme se stali očitými svědky. jeho velebnosti. a to, že i on, který byl věřícím Židem, ale přesto nenásledoval Pána Boha správným způsobem, tak se mohl stát
3:20svědkem evangelia. Takže určitě vyprávěli i těm, kterým kázali to, že pán Ježíš se narodil že pán Ježíš byl naprosto stejný člověk jako jeho učedníci. měl stejné tělo a potřeby.
3:53A přesto se stal ten div, že během toho času, kdy chodili se semistrem, tak rozpoznali, že tenhle desař z Nazareta je opravdu Božím synem, že je to opravdu Mesiáš. a že má stejnou podstatu jako jeho nebeský otec, tedy že je Bůh.
4:25Oni jak s Pánem Ježíšem žili, jak v podstatě všechno jim bylo zřejmé, jim bylo zřejmé i to, že žil bez hříchu jako jediný z lidí. Jan to píše v osmé kapitole 46. verši. To je slovo samého samotného Pána Ježíše.
4:56Kdo z vás mě usvědčí ze hříchu? Farizeové by ho asi rádi usvědčili z něčeho, co co by bylo hříchem. Pán Ježíšto porušoval, řekl bych, lidské tradice, ale Boží zákon neporušil nikdy.
5:26Opravdu žil naprosto bez hříchu. A druhá Korintským, to je potom slovo apoštola Pavla 5:21. Bůh toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.
5:59Takže učedníci poznali, že pán Ježíš je naprosto bez hříchu. Opravdu se nepodobá v téhleté věci žádnému z lidí. bylo opravdu nepopsatelné, protože když kázal, tak se mu nikdo ani nepřiblížil. Dokonce i ti strážci, kteří
6:32byli posláni, aby ho zatkli, tak přišli a odpověděli. Jana 7:46. Nikdo nikdy takto nemluvil, jako mluví tento člověk. Pán Ježíš také uzdravoval jakékoli nemoce a postižení. O tom opět svědčí Jan 9. kapitoly 32.
7:13od pradávna nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. Pán Ježíš opravdu uzdaroval spoustu nemocí a neduhů, ale to, že uzdravil slepého, který nikdy neviděl. To opravdu byl byl div, který museli uznat jeho otvůrci.
7:49V novém zákoně také čteme o tom, že vymítal démony. To byla součást působení Pána Ježíše. Lukáš 4:41. Od mnohých vycházeli i démoni, kteří křičeli a říkali:„Ty jsi syn Boží. těhletěch vymítání máme v novém zákole popsáno spoustu.
8:30Tam také čteme, že křísil mrtvé, například tu dceru toho vedoucího synagogy, ale také i jiné lidi. Lazar a já uvedu příklad Lukáš 7 14:15. Pak přistoupil pán Ježíš a dotl se Már. Ti, kteří je nesli, se zastavili, řekl: "Chlapče, pravím ti, probuď se."
9:02Mrtvý se posadil a začal mluvit a Ježíš ho dal jeho matce. Pán Ježíš konal také nepochopitelné divy a věci, které opravdu nemohl konat nikdo jiný. Byly to zázrorky, které naprosto eh přesahovaly nejenom lidské možnosti, ale i
9:35fyzikální zákony. Jak se nám to zdá? Pán Ježíš chodil po vodě a poslouchali ho i živili a vykřice toleto je v dvou událostech. Jan 16:20. Když učedníci ujeli asi 20 či 30 stadií,
10:06uviděli Ježíše vracet se po moři, kráčet po moři a blížit se k lodi a ulekli se. On však jim řekl:„Já jsem to, nebojte se." A Matouš 8:26. Tam pán Ježíš také při jiné příle příležitostí řekl:porč jste tak ustrašení vy malověrní. Pak vstal, protože v té době na té lodi
10:37spal, pohrozil větrům i moři a nastal úplný klid. Proto je do jisté míry pro nás těžko pochopitelné, že před ukřižováním pán Ježíš byl skvělým řečníkem, tak se nehájil,
11:10ale nepochopitelně se pokořil jako obětní baránek. O tom známe už i ty předpovědi Starého zákona. Přečtu z Izajše 537. předpověď na Pána Ježíše. Byl zdrcen, ale pokořil se a neotevřel ústa jako
11:41beránek vedený na porážku. A jako ovce před stříhači byl němý, ústa neotevřel. A na druhou stranu zase vidíme v jiných situacích, tak jednal s takovou suverenitou jako jeho Bůh Otec.
12:11Když chtěl, tak dvakrát, když to řekneme takhle, vypráskal z chrámu desítky majetných lidí a ti utrpěli škodu. Ale přesto se mu nikdo neodvážil postavit. Dokonce i ozbrojenci, kteří přišli Pána Ježíše zatknout, tak
12:42couvli a padli na zem, jak o tom píše Jan 18:6. Jakmile jim Ježíš řekl, já jsem ustoupili dozadu a padli na zem. Když chtěl, tak věděl, co si lidé myslí. To je také na několika místech.
13:13Třeba Lukáš 6 7 až sedmý až osmý verš. Učitelé zákona a farize ho pozorně sledovali, uzdravujeli v sobotu, aby našli něco, z čeho by ho obžalovali. On však znal jejich myšlenky a také to, co pán Ježíš řekl, prorokoval, tak se vždycky vyplnilo i to, co řekl sám o sobě. Matouš 26 1 až 2.
13:52Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Víte, že za dva dny bude hod beránka a syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován." Když ho také Pána Ježíše někdo nazval Bohem, neopravil ho. Když se někdo chtěl klanět andělům, tak ty to nedovolili. Ale pán Ježíš neopravil toho, kdo věřil, že je Bůh.
14:25Jan 20 28 až 29. To je o tom nevěřícím Tomášovi. Tomáš mu odpověděl slovy: "Můj pán a můj Bůh." Ježíš mu řekl, že jsi neviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení ti, kteří neviděli a uvěřili. Jsem přesvědčen, že o životě
14:57a skutcích Pána Ježíše asi dost dobře věděli i ti adesáti, protože ani tohleto jim učedníci a apoštolé nezatajili, ale hlavní bylo vlastně ten závěr života, smrt. Oběť na kříži,
15:27vzkříšení z mrtvých a a návrh do nebecké do nebeské slávy. Tohleto všechno opravdu to dílo a zvěst evangelia potvrzuje. Takže opravdu nejlépe tohleto mohli rozpoznat. jeho učedníci, kteří s Pánem Ježíšem dlouhodobě žili a
15:58následovali ho. Takže opravdu během té doby, během těch nepochopitelných zázraků uviděli jeho velebnost a jedním z jeho nejbližších byl i apoštol Petr. Všem učedníkům bylo naprosto jasné, že ten tesař
16:29z Nazareta je se do nejmenšího detailu sheduje s tím, koho Hospodin Bůh otec už před věkychy zaslíbil, jako ho předpověděl v písmech a proroctvích Starého zákona, ale Ježíševou velebnou Nosci v největší míře učedníci uvědomili až po jeho ukřižování,
17:00po jeho zmrtvýchvstání a po jeho na nebe vstoupení, tedy po jeho návratu do nebeské slávy na čestné místo po pravici nebeského otce. A také věděli i ti učedníci nebo ti věřící, kterým psal apoštol Petr, že velebnost Pána Ježíše se v plné míře
17:30zjeví všem lidem v jeho opětném druhém příchodu, kdy si k sobě vezme svou církev, tedy ty, kteří Pánu Ježíši uvěřili. a rozpoznali v něm svého Pána a Spasitele. Takovou další myšlenkou, že on, tedy pán Ježíš, přijal od Boha čest a slávu.
18:02Tady bych chtěl trošku se zmínit o tom, že je opravdu velký rozdíl mezi slávou, kterou udělují lidé na slávu, kterou dává pán Bůh. I lidé přijímají od jiných lidí různá čestná ocenění. Lidská sláva také vypadá jinak, než když oceňuje Bůh.
18:32Při těch lidských oslavách, většinou je to při slavnostních příležitostech, tak se předávají ocenění, řády, medaile, poháry, sošky a jiné předměty připomínají si současnou slavnostní chvíli. A je tam také mimo dnes, tedy mimo filmařů a a fotografů také mnoho vybrané, vybaraně oblečených
19:02lidí, kteří tleskají. Někdy je součástí toho ocenění i nemalej finanční obnos, ale přesto je všechna lidská sláva opravdu jen polní tráva. teda opravdu velice rychle uschá a pomíjí, protože úplně pár let a už si nepamatujeme tak tydlety věci.
19:35Kdo si třeba mezi námi vzpomene na to, kdo zal před třeba dev 10 lety Nobelovou cenu za fyziku, kdo dostal Oskara za nejlepší film, kdo získal před nějakou dobou nějakou olympijskou medaili. To jsou opravdu jenom střípky. jsem tam
20:07si něco pamatujeme. Vzpomínám si také na zmínku v kázání Bartar Kazatela Šolce, že když kdysi když když se kdysi ptal své už nemocné maminky, co mají udělat s pohárem mist Československa, který kdysi ta jeho maminka jako tenistka vyhrála.
20:39Bylo to už tady před odchodem k Pánu, tak jen mávla rukou, otočila se ke zdi. Přijímat čest a slávu od lidí je možná v tu chvíli příjemné, ale určitě je to jen dočasné. Ale když někdo přijme čest a slávu od Boha, je to stále trvalé a věčné. A takové nebeské ocenění naprosto
21:12ne [smích] si si naprosto nezpochybnitelně zaslouží zasloužil a zaslouží i náš mistr pán Ježíš Kristus. a když k němu z velebnosti slávy zazněl takovýto hlas. V Bibli máme asi tři nebo v Novém zákoně asi tři.
21:45Třikrát zmíněno slyšitelný Boží hlas. Stalo se to, když byl pán Ježíš od Jana Křtitele pokřtěn a když vystupoval z vody. Tehdy na něj sestoupil Duch svatý jako holubice a z nebe zazněl hlas nebeského otce.
22:15Matouš 3:17. A hle ozval se hlase z nebes, který říkal: "Toto je můj syn milovaný. Němž jsem nalezlíbení." Boží hlas zazněl také při modlitbě Pána Ježíše po triumfálním vjezdu do Jeruzaléma, kdy opravdu věděl, co ho tam čeká, kdy se modlil o sílu, aby tímhletím
22:45očekávaným utrpením mohl projít a aby i tím oslavil nebeského otce. A tam čteme, že pán Bůh z nebe odpověděl: "Oslavil jsem a ještě oslavím." Jan 12:28. Ale je třeba také říct, že tomuto Božímu hlasu ne všichni rozuměli a někteří si mysleli, že jenom zahřmělo.
23:23Ale jako třetí slyšitelný Boží hlas uvádí apoštol Petr tu osobní zkušenost, která je zapsána v devátých kapitolách Marka a Lukáše a také na začátku 17. kapito kapitoly Matoušova evangelia. Tam je napsáno: "Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho barra Jana a vyvedl je na vysokou
23:53horu, kde byli sami a byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce, jeho šaty sbělily jako světlo a hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním. Peter Ježíšovi řekl: „Pane, je pro nás dobré tu být. Chcešli, udělám tu tři stánky.
24:25Jeden tobě, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas. Toto je můj milovaný syn, němž jsem našel zalíbení. Toho poslouchejte. A když to učedníci uslyšeli, tak padli. na tvář a velice se báli
25:01a když potom pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Je opravdu docela zajímavé, že z tohodle výjimečného zážitku připomíná apoštol Petr v tédleté epištole jen ten to přímé Boží oslovení, Boží hlas, který jim přikázal poslouchat jeho milovaného syna.
25:35Protože při tédleté příležitosti zažili ti tři vybraní. Těch zvláštních zkušeností určitě víc. Už jen to, že se jim pán Ježíš ukázal v částečné slávě, kdy zářil on i jeho oděv. A přitom z Božího slova jsme si zjistí, že ta sláva byla jen částečná
26:07a do určité míry zastíná. Protože třeba apoštol Pavel byl při zjevení, kdy se mu zjevil před Damaškem tři dny slepý byl při zjevení na ostrově Patmus jako mrtvý.
26:42Peter se nezmínil ani o zářícím oblaku. Možná, že to, co tam tenkrát zažilo, že se to podobalo tomu oblaku hebrejský šekýně, která předtím naplnila Mojžíšův stánek i Šalamounův chrám. také viděli na vlastní oči Mojžíše a Eliáše. To byli opravdu velikáni Starého zákona a bylo vidět, že to bylo něco naprosto
27:13vidímečné. Tito muži rozmlouvali s Ježíšem o událostech a Ježíšově utrpení v Jeruzalémě a také o významu těchto událostí. o záchraně lidstva. Ale přesto Bůh Hospodin vlastně oba tydlety hrdiny víry starověku ve svém potvrzení vyvýšenosti Božího
27:43syna ani nezmínil. Teďka to je taková trošku už taky odbočka. Musím upozornit na to, na častý lidský názor, že být v Boží blízkosti prý nebude žádná zábava. Před časem tu Martinhof vyprávěl o vyrobené bráně do pekla, které která byla nějak tak instalovaná v
28:15Ostravském nákupním středisku a kde byl také [smích] před čerty s touhle slistinou, kam se mohli zájemci o pobyt podepisovat. A opravdu nemálo lidí se tam skutečně podepsalo. Lidé, kteří Boha [smích] nechtějí, se domnívají, že v pekle bude mnohem veseleji než v nebi.
28:51Bude tam prý teplíčko, budou se tam moci mastit karty, jinak hřešit. Hříšní lidé se domnívají, že pokud nebe existuje, tak zpasení tam budou muset jen znuděně brnkat na harfly a zpívat žalmy. Ale není to tak, protože i ti učedníci, kteří byli přítomni tédleté předměny, přeměny
29:22svého mistra, ti byli šťastní. A přitom na té hoře prožili jenom zředěnou ochutnávku nebe. Vždyť i apoštol Petr, který byl ženatý, se už asi ani nechtěl z té hory vrátit. Chtěl tam postavit tři stánky. Možná, že je to na narážka na
29:54příkaz stavěstánků, stánky na svátek stánků. Všichni učedníci si byli jistí, že jejich mistrá osobnost, ale sám Bůh Petrovi zabránil, aby byl jeho syn jakkoli srovnáván, třeba i s velikány Starého zákona. Peter ještě nedomluvil a byl přerušen
30:25Božím hlasem, že pán Ježíš je jeho syn, v kterém našel zalíbení. Takže měli poslouchat především jeho syna, svého mistra. A tahleta poslušnost je nadřezazená. i nad osobní poslušnost pisatele pěti knih Mojžíšových
30:58i nadstavitele proroku Eliáše. To opravdu neznamená, že Tóra a proroctví nejsou důležité, ale ukazuje nám to, jak důležité je poslouchat přímo Božího syna, který je centerem zjevení celého písma. A zase nějakou takovou trošku odbočku, tentokrát místopisnou.
31:35Patří mezi lidi, které zajímá, i když to není podstatné, kde se to proměnění Páně uskutečnilo. Souhlasím s názorem mnoha biblistů, že se pravděpodobně jednalo o horu Hermon. Je to v souladu i s vyjádřením písma, že to byla vysoká hora. Opravdu hora Hermon je vysoká. 2814 m nad mořem.
32:05I když to není žádný skalnatý štít podle našeho hodnocení je to spíš velmi vysoký kopec. Když jsme byli před sedmi lety v Izraeli, tak jsme jeli také potom do Banajas, kde se kde bylo to, kde Peter vyznal, že pán Ježíš je Boží syn. A to toleto ten Banajas je v Czeszarei
32:38Filipově, jak to čteme na mnoha místech písma. Taky je tam zajímavá zmínka šest dní potom nebo Lukáš píše osm dní. To znamená, že jako zahrnul do toho asi i ten i to, co bylo řečeno, ten den, kdy to bylo řečeno a i
33:09pobyt nahoře. A ten rozhovor k Petr vyznal, že on je Mesiáš, zboží syn. Tak tenhleten rozhovor vzniknul na základě otázek, že se pán Ježíš ptal, co si o něm lidé myslí.
33:42A on vyznal opravdu to vyznání, které nebylo z lidí, ale z ducha Božího. A také i při té thdleté při tédleté příležitosti začal pán Ježíš své učedníky poprvé učit, že musí v Jeruzalémě mnoho trpět a být zabit. A právě tydlety události proběhly šest dní před proměněním v Cezarei Filipově,
34:13tedy v tom nejsevernějším cípu Izraele, kde je také hora Hermonu. Co si ovšem z toho textu zmíněného zážitku máme vzít dnes my? Máme si znovu uvědomit a upevnit své přesvědčení, jak důležité je slyšet Boží hlas a
34:44poslechnout ho. Myslím si, že nikdo z nás asi nezaslchl přímé Boží oslovení a Boží řeč. Když totiž Boží slovo, Boží řeč slyšeli nahoře apoštolé, tak se strašně báli,
35:22A to se opravdu nepodobá těm suverénním prohlášením některých dnešních věřících, kteří prohlašují, že pán Bůh k ní mluvil v koupelně nebo na záchodě. To je úplně znevažování Boží svatosti. Bůh je vyvýšený a svatý a málokdy k lidem mluví přímo. Ale přesto je potřeba zdůraznit.
35:54Přesto k nám neustále mluví ve svém zjavidém slovu, které máme stále vždycky k dispozici. Jde ovšem o to, jestli jsme ochotni Boží slovo poslechnout a jestli si ho také někdy nechceme upravit tak, aby nám to vyhovovalo.
36:28Takže celý ten dnešní úsek Peterovy epištoly má do jisté míry jednotné poselství. Osobní zkušenosti jsou pravdivé a nejsou vymyšlené, tak jako to nebylo ani u apoštolů. O tom mluví celý Starý zákon. Třeba těch 10 egyptských ran
36:59také nebyly, nebylo nic vymyšleného. Nebylo jen to to jen zbožné. Přání otroků. To byla skutečnost. Stejně reálný byl přechod Izraele přes Rudé moře nebo přes rozhodněný Jordán. Skutečností byl i pád ježských hradeb a další skutečné historické události.
37:31A přesto důležitější než osobní zkušenosti a vidění jsou Boží sliby, které se vždycky vyplní. Takže i ty osobní zkušenosti apoštolů, že tesř Nazaret je zaslíbený Mesiáš a to bylo potvrzené i tím proměněním nahoře je důležitou a pravdivou skutečností.
38:07Ale nejen apoštolé, ale i tehdejší věřící, ale i my máme na dosah ještě něco důležitějšího než naše zkušenosti nebo zkušenosti někoho jiného. Opravdu máme něco, na co můžeme vždycky a všude spolehnout. A to je Boží slovo, které se nikdy nemění.
38:38A právě o Božím slově budeme číst i v tom pokračování tédleté první kapitoly druhé epištoly Petrovy. Co si tedy máme z dnešního probírání zapamatovat? že nic z událostí, o kterých písmo učí, nejsou žádné výmysly a pohé bajky či pohádky.
39:09Jsou to pravdivé události, které viděli očití svědci a v tom novém zákoně to prožili učedníci na vlastní oči a byli ochotni to potvrdit i svou smrtí. A učedníci byli opravdu velmi věrohodnými svědky
39:40mimořádného života svého mistra, protože všechny ty společně prožité události sledovali z největší blízkosti a po dobu víc než tří let, takže byli svědky jeho božské moci při uzdarování viděli zázraky, které popírají jakékoliv fyzikální i lidské možnosti.
40:12Ale zjevení Ježíšovy božské velebnosti bylo nejjasněji zřejmé tím, když byl vzkříšen z mrtvých a vystoupil do nebeské přítomnosti a tam usedl na trůn po Boží Tarb pravici, kde přijal čest a slávu, které byl opravdu hoden.
40:43A také si opravdu pamatujme, že z celé té proměny mnoha těch zvláštních událostí a okolností byl nejdůležitější přímý Boží hlas. Toto je můj milovaný syn, němž jsem nal nalezlíbení a proto ho máme ve všem násled poslouchat. následovat.
41:17Je to úžasné, že pán Ježíš je náš zachránce, mistr a pán, Boží syn stejné podstaty s Otcem, zaslíbený Mesiáš. A nebeský otec řekl učedníkům, ale dnes i nám, že poslušnost Pána Boha, tedy i Pána Ježíše Krista, nemůžeme nijak
41:47nahradit, obejít nebo zpochybnit, protože všechnu pravdu o Pánu Ježíši máme i my k dispozici. v Božím slově. A tyhlety věci jsou opravdu důležitější než naše zkušenosti. Říkáme, že zkušenosti s Bohem jsou bezvýznamné, nejsou,
42:23ale to, co chci zdůraznit, že Boží slovo naše zkušenosti vždycky převyšuje Yeah.