2. List Petrův 1,8-9
Biblické texty v kázání
2. Petrův 1Matouš 7Matouš 22Lukáš 1Lukáš 13
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:12Jak už se stalo trochu mým zvykem, tak zase budu trochu opakovat, o čem jsme mluvili minule. Tam jsme přemýšleli hlavně o tom, že ačkoli nám Boží moc Pána Ježíše Krista darovala všechno, co lidé potřebují k životu a ke zbožnosti, tak přesto z nás není sejmuta ta naše zodpovědnost za to, jak jednáme.
0:42Také jsme tam četli, že máme vynaložit všechnu svoji snahu a úsily, abychom doplnili svoji víru dalšími nutnými vlastnostmi, aby ty vlastnosti opravdu zřetelně ukazovaly na náš duchovní pokrok, na náš růst v poznání našeho Spasitele Pána Ježíše. že
1:13minule jsme se také trochu zastavili i nad těmi osmi vstupy duchovního růstu, které máme v těch předcházejících verších. To znamená v tom od verše
1:44pátého do verše 8 a je to opravdu osm stupňů duchovního růstu. Mluvili jsme i o tom, že to je biblické číslo, protože to je sedm plus e těch věcí, které kterých je sedm plus jedna tech je opravdu v Bibli víc. Minule byly některé zmíněny. Já jsem teď
2:15si zase uvědomil, když jsem probíral ty některé ty komentáře, tak možná, že to nevíte, ale třeba v evangeliu Jana je také sedm zázraků Pána Ježíše plus jedna a to je to poslední ten poslední rybolov. Takže také osm věcí, které pán Ježíš udělal.
2:45A ty věci stačí k tomu, aby lidé uvěřili, aby v něho uvěřili jako Mesiáše. Takže jsme mluvili o tom, že by opravdu na tu naši počáteční víru měla navazovat ctnost, tedy vlastnost hodná Boží úcty podle desatera, měla by být doplňovaná poznáním Boha.
3:16Mluvili jsme i o tom, že každé poznání Boha bez poznání Božího syna Ježíše Krista, tak je chybné, milné. Mluvili jsme o tom, že ten náš duchovní pokrok pokračuje přes sebeovládání a to je zase následováno vytrvalostí. Až po těchto
3:48vlastnostech ten pokrok pokračuje přes zbožnost, která se projevuje barterřskou náklonností a měla by dospit až k vrcholu víry a zbožnosti, tedy k lásce agapé, to je k lásce k Bohu, která se ale projevuje i v jednání ke všem okolním lidem. Takže budeme pokračovat v probírání těch
4:20dalších dvou verších. Budeme mluvit o osmém a devát verši té první kapitoly druhého Petro listu. Můžete si to najít ve svých Biblích a povsat ke čtení Božího slova. Takže máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhouňují se,
4:50způsobí, že nebudete nečinní neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista. Kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký, zapomněl, že byl očištěn od svých starých hříchů. Můžete se posadit.
5:24Takže jsou to jen dva verše, které jsme četli, ale už jen tydlety verše v nás musí vyvolávat otázku, jestli opravdu máme a jestli se i v nás rozhojují ty vlastnosti, které jsou před uvedené v těch předcházejících verších. O víře snad nepotřebujeme příliš přemýšlet, protože
5:55kdybychom nevěřili v Pána Ježíše Krista jako našeho Spasitele, tak bychom tu asi dnes neseděli, ale ty vlastnosti, které mají tu naši víru doplňovat a rozhojňovat, tak ty už v nás určitě vzbuzují nějaké pochybnosti, protože opravdu můžeme přemýšlet, jestli je naše víra živá nebo jen povrchní
6:30a nebo jestli jsou ty další požadované vlastnosti v nás přítomny v dostatečné míře, aby je ocenil i pán Bůh. Takže se musíme ptát, jestli žijeme dost smostně, jestli žijeme s dostatečným poznáváním Pána Boha a našeho Pána. Jestli jednáme vždycky v sebázni, jestli neslábne i naše vytrvalost,
7:03jestli jsou naše životy opravdu zbožné, tedy ne zbožné, ale nejen nábožné. A jestli se projevuje u nás martská náklonnost, která směřuje k našim duchovním sourozencům a k lásce k Bohu, tedy té lásce agapé svrchovaný
7:33pán Bůh ví od věků, které jméno je v knize života. On to ví, ale my to nevíme. A ty vlastnosti, které když se podíváme na sebe, tak se nám zdá, že nám chybí, tak v nás musí vzbuzovat určitou nejistotu.
8:04Opravdu se musíme ptát sami sebe, máme nebo nemáme tyto vlastnosti. Bible nám nenabízí žádnou zlatou střední cestu. Buď je máme nebo je nemáme. Protože jak už bylo minule řečeno, všechno, co potřebujeme k růstu, jsme dostali od našeho Pána. a všechno už máme k dispozici.
8:39Ale jestli to vlastnosti nerostou, jestli se neprojevují i v našich životech, tak usternuli a jsou stejně neužitečné, jako kdyby neexistovaly. Neznamená to pochopitelně, že jsme ztratili spasení, protože kvůli Boží svrchovanosti a kvůli dokonalému Kristovu vykoupení je spasení zcela jisté.
9:09Ale přesto by jistota spasení neměla být tou našír zárukou, na kterou samozřejmě spoléháme. Naopak, to dnes čtené slovo by mělo způsobit
9:41ztrátu naší pyšné sebejistoty, že jsme přece křesťané. A mělo by to způsobit i zvýšení našeho úsilí o náš duchovní růst a rozhojňování potřebných vlastností, které nám už byly dány. Pokud tydlety vlastnosti rostou, pokud je to prakticky praktické a viditelné, znamená to, že nejsme nečinní a
10:12neužiteční. Ale pokud takové účinky nevidíme, tak si musíme přiznat, že tyto vlastnosti stagnují. Takže opravdu ta otázka, jak je to s naším růzcem a jestli pokračujeme v následování a v poslušnosti Božího slova,
10:42je otázkou, která je velice aktuální, jestli opravdu dostatečně plníme vůli našeho Boha. Protože pokud v nás s Bohem dané vlastnosti nerostou a nerozhojňují se, tak se musíme přiznat, že máme velký problém. Tydlety věci způsobují, že budeme nečiní v růstu
11:14poznání Pána Ježíše Krista a tím se stáváme i pro Boží království. neužitečný. Možná sami v sobě i u jiných lidí vzbuzujeme určité naděje, které se ale neplní a přinášejí často nejistotu.
11:44Podobně jako to popisuje Juda v druhé polovině 12. a ve 13. verši. Tam mluví o lidech, kteří také možná vzbuzovali naděje, ale nedá se na ně spolehnout. Jsou jako oblachy bez vody, které jsou hnány větry, stromy na sklonku pod zimu bez ovoce, dvakrát zemřelé a vykořeněné
12:17divoké mořské vlny, které jako pěnu vyvrhují své hanebnosti bludné hvězdy, jimž je mrákota tmy zachována na věčnost. Tady je opravdu vidět, že když neneseme ovoce, není možné to přehlédnout.
12:47Zvláště v Izraeli, kde prší mnohem méně než u nás, jsou mraky bez vody velkým zklamáním a zbytečné jsou i stromy, které nepřinášejí žádné ovoce. O tom mluví i v podobenství pán Ježíš v Lukáši 13 až devátý verš. Tam jim pán Ježíš říkal toto toto podobenství.
13:17Kdo ji měl na své vinici z zasazený fíkovník? I přišel majitel vinice na něm hledat ovoce, ale nenalezl. Řekl vinaří: "Hhle, po tři léta přicházím a nenalézám ovoce v tomto fíkovníku. Vytní jej tedy nač kazí i tu zem." On mu odpověděl:„Pane,
13:47[Hudba] ponech ho i tento rok, ať jej okopám a pohnojím. neponeseli snad ovoce příště. Jestliže ne, vytneš jej. to když o tom přemýšlíme, tak strom, který dlouho nepřináší ovoce, tak
14:17nakonec skončí v ohni. Naštěstí máme i my milosrdného vnaře, který se i za nás přimlouvá a doufá, že přece je nepřineseme ovocem. Podobnou pohanu a neuž neužitečnosti přinášela v Izraeli i neplodnost. Vy čtenáři Bible si jistě vzpomenete,
14:50jak těžce nesl některé ženy v Bibli, když neměli děti. Jako pohanu to nesli třeba Jákobova Ráchel, Izákova Rebeka nebo Chana, případně Zachariášova Alžběta. Neplodná žena totiž neměla naději, že porodí Mesiáše. A izraelské ženy
15:20opravdu považovaly neploodnost za svoji největší hanbu. Věděli, že dar je od Hospodina a právě v neplodnosti viděli velkou Boží újmu, která se jim stala. Jen tak můžeme pochopit tu velikou radost, kterou prožíval Alžběta, když očekávala narození Jana křítele.
15:50V Lukáši v první kapitole 25 tam radost máme popsanou v alžbětiných slovech. Tak mi učinil Pána na ve dnech, v nichž na mě pohlédl, aby odňal mé pohanění mezi lidmi. Dnes už žijem v jiné době, protože je nemálo žen, které nechtějí mít děti.
16:24Ale když to vztáhneme k tomu duchovnímu pohledu, který čteme v téhleté epištole, tak podobně existuje i mnoho křesťanů, kteří pokládají za zcela normální, když jejich křesťanská víra není na vedek vůbec vidět a nepřináší žádné ovoce. Protože když je ovocný strom obsypán
16:57ovocem, vidíme to často i zdaleka. Velmi zajímavým a možná ne dostatečně pochopeným důvodem, proč by byly nečinnost a neplodnost tak negativně hodnocená. A tím důvodem je to, že způsobují neschopnost hlubšího poznání
17:27našeho Pána Ježíše Krista. Protože poznání to není jen známe Ježíševo jméno. Známe i tyří i ty události, které o něm píší. Tohleto všechno znají a občas používají i ateisté.
17:57ty družičky, panny, které čekaly na příchod ženicha, tak tam byly ty paneny moudré a pošetilé. Všechny očekávali ženichův příchod, ale dozvídají se potom, že že nich je nezná. A ještě větší údivuzují i lidé, kteří v Kristově jménu konali divy.
18:27A nakonec se i oni dozvídají, že Pána neznali dostatečně a proto je pán Ježíš odmítne. Matouš 7:21 až 23. Tam je napsáno, ne každý, kdo mi říká pane, pane, vejde do království nebes. Ale každý, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích,
18:58mnozí mi v onen den řeknou: „Pane, pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem jsme neúčinili mnoho mocných činů? Avšak tehdy jim vyznám: "Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitele nepravosti.
19:33Když mluvíme o poznání, tak poznání v biblickém smyslu se totiž podobá vztahu muže a ženy v manželství. A když je v písmu napsáno, že muž poznal svoji ženu, tak je tím naznačen i ten nejdůvěrnější milostní vztah mezi nimi. A to je opravdu mnohem víc než jen intelektuální nebo povrchní známost
20:04druhého člověka. Dlouholetí manželé se znají mnohem lépe, mnohem víc a mnohem hlouběji i do těch nejmenších podorností. Člověka s nímž tak dlouho žijí, toho znají opravdu mnohem lépe než kohokoli jiného. Manželé vědí dobře, co se tomu druhému líbí nebo nelíbí.
20:37A někdy mezi nimi stačí jen jediný pohled a ten druhý hned ví i beze slov, co se mu sděluje. A právě o takové poznání našeho Spasitele to jde, když mu už dlouho věříme, když už s ním dlouho žijeme, tak také už podle maličkostí víme, co se našemu Pánu líbí a co odsuzuje
21:11i v písmu na mnoha místech a na mnoha menších podbnostech rozpoznáme, jaké má vlastnosti a jaký je. Ale když čteme ten devátý verš, kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozaký zapomněl, že byl očištěn od tvých
21:41starých hříchů. Takže znovu jsme důrazně upozorněni, že když nemáme nebo se v našich životech neprojevují vlastnosti, které uvádí apoštol Petr, jsme zcela nepoužitelní a nebo možná jenom velmi částečně použitelní pro Boží království.
22:17Ta nepoužitelnost poznání Pána Ježíše je přirovná ke skutečnostem, které se týkají našeho zraku. Proto je to přirvná k slepotě. V dobách Pána Ježíše byl slepý člověk naprosto vyřazen z jakékoliv užitečné pracovní činnosti. Vlastně opravdu jedinou činností, které byl zcela schopen, tak to bylo žebrání
22:49a to, že dostával od milosrdných lidí nějaké milodary. slepý člověk byl vlastně druhým vždycky jen na obtíž. Dnes je to se slepými také ne o mnoho lepší. Slepý se sice o sebe dokáží postarat, pro nás, kteří vidíme tak často až
23:27mnohem lépe, než bychom si uměli představit, Možná zrovna dnes jsme slyšeli, že někteří slepí třeba provádějí masáže a určitě to dělají dobře, ale těch možností slepí lidé mají opravdu velice málo.
24:00A i když ti slepí dnes dostávají invalidní důchod, tak přesto se často cítí nepotřební a být slepý, nepoužitelný pro Boží království. K tomu vede snadná cesta. Je to naše nečinnost způsobená pohodlností, nevoleností.
24:33Bez každodenního života a společenství s Pánem Ježíšem naše duchovní oči postupně slápnou třeba až k úplné slepotě. A opravdu účast na jednou či dvou shromáždench týdně to nedoženou. My potřebujeme mít s Pánem Ježíšem každodenní obecenství,
25:03každodenní vztah, každodenní skutečnost. A právě o tom mluví i ta píseň, kterou jsme dnes zpívali. chodí ti s pánem, to je slast. On vede v blahou nebeslast. A v tom referenu je taková prosba, ať nás pán Bůh naučí s
25:33ním chodit víc a aby to bylo vidět i na naši tváří. Protože bez našeho trvalého duchovního růstu, tak nezůstáváme stát na místě. Jak si někdy myslíme. Je jisté, když nerosteme, tak duchovně upadáme.
26:08A podobné důsledky jako slepota, má i naše krátkozrakost. To časem postihne i většinu starších lidí, ale krátkozorcí mohou být i mladí. Já už mám zkrátkozarkostí osobní zkušenost, protože bez berily už bych si toho moc nepřečetl.
26:40Zkrátka už nevidím zřetelně malé věci, zvláštěné ne malá písmenka. Dnes žijeme trochu v jiné době, než psal apoštol Petr. Dnes krátko za rakost řešíme berjelmi, ale ty ještě v době apoštola Petra nebyly. A vidět nezřetelně i v duchovní oblasti je stejně omezující jako v té tělesné.
27:11[Hudba] Protože nepoznáváme, nejsme schopni poznávat v plnosti, jaký je pán Ježíš. Jsme-li duchovně krátkozraký nebo dokonce slepí, tak nevidíme jeho dobrotu, jeho slávu a ani jeho jednání v našich životech.
27:44Jsme omezeni. Nerozpoznáváme, jak veliký a výšený je náš spasitel ani v Božím slově. Neznáme zkrátka našeho Pána do všech podrobností, jako známe v dlouhém manželství toho druhého.
28:17A nevidíme zřetelně, ale ani naše postavení před svatým Bohem. Nejenom, že nevidíme zcela správně, jaký je náš nebeský spasitel, ale často nevidíme zřetelně ani naše postavení před svatým Bohem. Berter Páně Jakub píše ve svém listě v první kapitole 23. až 24. verš.
28:47Neboť je li někdo posluchačem slova a ne tím, kdo je činí. Podobá se muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář. Podíval se totiž na sebe a odešel a hned zapomněl, jaký byl. Tohle slovo se opravdu v první řadě týká těch,
29:19kteří sice Boží slovo slyší, ale kteří podle něho nejednají. A teď si představte, že do dokonalého zrcadla písma nahlédne ten, kdo je ještě navíc silně krátko za raký. Sice v tom zrcadle, které je dokonalé, tak tam něco viděl, že se tam něco pohybuje, byl to on sám. Ale proč by si měl něco zapamatovat,
29:51když neviděl nic zřetelně, nic, co by považoval on sám za potřebné, tak tam neviděl. Takže si ani nemohl připomenout to, o čem mluví závěr verše. Četli jsme, že duchovně slepý a krátkozraký
30:21jedná jako ten, kdo zapomněl na očištění svých hříchů. Pokud si někdo z věřících připadá, že je poměrně dobrý, tak asi zapomněl a možná často ani nepoznal svůj počáteční stav zcela ztraceného hříšníka.
30:56A to bychom si měli v našich životech opakovaně uvědomovat a připomínat, protože žádný přirozený a Bohem neočištěný člověk nevejde do Božího království. A i kdyby se mu to podařilo, stejně bude odhalen, protože mu chybí ospravedlněný oděv krví Božího beránka.
31:31V Matouši 22, 11 a 14 tam večteme podobenství a od toho 11. do 14. Vše čteme. Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat i řekl mu:„Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?
32:01A on o ně o ně měl. Tehdy řekl král služebníkům: "Svažte mu nohy a ruce. a vyhoďte ho do nejzší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů. Neboť ti mnoho pozvaných, ale málo vybraných. Takže jak se cítíme my
32:31jako hříšníci, kteří byli nezaslouženě ospravedlněni a nebo už si časem začneme připomínat připady jako lidé, kteří něco mají za sebou, kteří jsou přece křesťané, kteří chodí do shromáždění.
33:02A možná opravdu časem skoro zapomínáme na očištění svých hříchů, ale to bychom neměli, protože bez toho, že jsme byli jako ztracení hříšníci, omilostněni, tak se do Božího království nikdo nedostane.
33:40Takže mluvili jsme o tom, jestli máme a jestli se v nás rozhojí vlastnosti, které nám náš pán a spasitel už dal. To všechno už jsme dostali. To čteme v těch předcházejících verších. To všechno už nás už má nám k dispozici. A jestli je nemáme, jestli zkomírají, jestli nás chybí, tak je to tím,
34:14že jsme je nezačali používat, že nám chybí a jestli nejsou vidět, je to stejné, jako kdyby neexistovaly. také by nás mělo oslovit, zda jsme nebo nejsme netčin nečiní a neplodní,
34:47jestli jsme nebo nejsme užiteční na vinici Božího království. Tohleto opravdu nemohou nějak hodnotit druzí lidé. Tohleto bude hodnotit jednou náš pán a nejlíp můžeme vidět my do našeho lidského srdce, pokud nejsme oklamáni tímhletím světem.
35:27Také jsme byli písmem osloveni, nakolik je v pořádku náš duchovní zrak. Svou nečinností se totiž i z nás mohou stát duchovní slepci a nebo krátkozraký. krátko zrací, kteří jsou pro svůj sbor i pro Boží království vlastně nepotřební a bez užitku.
36:02Jak to vidíme v těch našich očích? Jak poznáváme našeho Pána a Spasitele? Jak dobře ho známe, jak často s ním chodíme, jak často ho posloucháme. Pokud opravdu jsme nečinní,
36:33tak se i z nás snadno mohou stát duchovní slepci a nebo ti, kteří jsou krátkozerací, kteří dobře nevidí. My dneska má berýle, máme berýly, ale třeba když já se občas jdu do chrámu a teď tam je něco něco na té krabič na tý krabičce, tam je to napsaný úplně tak minimálním písmem, tak já to
37:03nevidím. Já musím říct manželce, aby to přečetlo a možná, že to je důležité. Ale to jsou ty věci, příklady z toho našeho života. Ale jestli jestli jsme slepí a krátkozrací v tom našem duchovním životě, tak to také může mít
37:33velice špatné důsledky. Takže pokud se v nás neprojevují potřebné duchovní vlastnosti, máme je všichni v dosahu. Boží slovo to říká, že nám je pán Ježíš Kristus dal,
38:04ale je na nás. Do jaké míry to používáme, do jaké míry jsme věrní v poslušnosti písma, vytrvali v následování našeho mistra. Pokud jsme se v našich životech někde zastavili,
38:43a opravdu pak nemůžeme čekat nic jinýho, než že se postupně stáváme duchovně slepými a krátkozrakými a dokonce se můžeme stát i těmi, kteří kteří zapomněli na to, že jsme byli z našich hříchů zachráněni a to dokonale zachránění obětí a krví našeho Pána Ježíše Krista, který nás spasil.