2. List Petrův 1,10-11
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:12Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení, neboť budete-li to činit, nikdy nepadnete. vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a zachránce Ježíše Krista. Můžete se posadit.
0:45Tydlet verše mohou být nesprávně pochopeny a také nesprávně vyloženy, tak jako bychom na zachování našeho spasení měli nějakou zásluhu a nebo že by naše činy na tuhletu na tom našem spasení mělo mělo nějakou účinnost. Opravdu tomu tak není.
1:16Když si přečtete ještě jednou ten 10. verš. Proto se bratři, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení, neboť budete-li to činit, nikdy nepadnete. Je potřeba si uvědomit, že naše záchrana i jeho zachování je opravdu garantováno
1:49opravdu jenom na jedné straně a to je na té straně Boží. Všichni asi z písma víme, že je to Boží neměné předzvědění, které se stalo opravdu už před věky, před založením světa. A těch veršů je několik. Já řešu ten jeden z Efezským první
2:19kapitoly, čtvrtý verš. Tam je řečeno, on si nás v něm, tedy pán Bůh si nás v něm, v Pánu Ježíši Kristu vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce. Takže v tom na tomhletom verši je docela jasně zřejmé,
2:50že na tomhletom výběru nemá žádný z lidí naprosto žádnou zásluhu. A tou druhou potvrzující skutečností je i výrok Pána Ježíše, že nikdo, koho mu nebeský otec dal, tak ho neztratil. Tohleto je v té velekněžské modlitbě v 17. kapitole Jana, ale tam
3:21uvádí tu výjímku totiž svého zarádce Jidáše, ale právě zrada Jidáše se musela uskutečnit podle předpovědi písma. Takže když je tam řečeno, když pán Ježíš říká, z těch j mi dal, neztratil jsem nikoho, tak to zaslíbení se opravdu netýká jenom
3:55té doby a tehdejších apoštolů. Tohle zaslíbení platí dodnes. Pokud i nás skrze víru k Pánu Ježíši přitrhl nebeský otec, tak náš nejlepší pastýř neztratí ani nikoho z nás. Takže naše spasení a zachování naší víry je věčné
4:25a je v těch nejlepších rukou. A když nás na tomhle místě apoštol Peter vyzývá k upevňování našeho povolání a vyvolení, tak tu jde spíše o upevňování jistoty toho našeho to naše spasení. Nejde tu o to,
4:56aby se naše konečná spás, aby naše konečná spása závislala na naší snaze a naše odsouzení bylo na našem, na naší snaze, buď dostatečné nebo nedostatečné. Jde o to, že když naše duchovní vlastnosti a prohlubující se poznávání našeho Pána rostou, tak my sami vidíme a i ostatní to mohou
5:28vidět, že pokračujeme po správné cestě. A proto jsou tu v tom verši nabádáni, abychom se opravdu snažili. I my potřebujeme upevnit Nikdo z nás se totiž na cestu následování nepovolal sám.
6:01Byl to Bůh, kdo působením Ducha svatého způsobil, že jsme jeho povolání zaslechli a že jsme na tuto výzvu zareagovali. k tomu té snaze je směřována k činnosti v přibližování se objektu naší touhy a
6:33našeho zájmu, tedy, že se chceme a toužíme přibližovat Pánu Ježíši Kristu. Pokud tady ta touha v nás nehoří, tak je i v nás něco špatně. A možná, že jsme ani nebyli povoláni. S tím naším vyvolením je to totožné,
7:05protože to rozhodnutí o našem vyvolení se uskutečnilo před počátkem věků. A je to rozhodnutí našeho Boha, projediného Boha. Stalo se to opravdu před věky. Třeba na v závěru té knihy Zjevení tam čteme, že kdo nebyl zapsán v knize života, tak byl odvržen. A tahleta kniha
7:38byla psána před věky. Opravdu nikdo z věřících nemůže pochopit, proč jsme byli vyvoleni zrovna my. Určitě jsme nebyli vyvoleni nějakým neosobním strojovým počítání, počítačovým vylosováním
8:09z množiny jiných lidí. Určitě to bylo osobní boží rozhodnutí, které se týkalo každého z nás, ale důvod, proč jsem byl vyvolen zrovna já, ten je pro mě opravdu nepochopitelný. A proto naši správnou reakci na tuto nezaslouženou milost
8:41by mělo být značné zvýšení naší snahít tou cestou, na kterou jsme byli povoláni a vyvoleni. Opět je nutné zdůraznit, že naše snažení nemůže být zárukou toho, že nikdy nepadneme. Pokud je ta snaha jenom z nás, pokud to je jenom něco lidského,
9:15tak to opravdu nemůže nikdy, nikdo z lidí dojít až do Boží slávy. Ale pokud jsme byli opravdu povoláni a vyvoleni samotným Bohem a s Boží milosti nám byla dána nezaslouženě spasitelná víra, tak to opravdu pro nás, kteří třeba chodíme do shromáždění, do obecenství tvého lidu, tak to opravdu neznamená, že si můžeme v
9:48klídku odpočívat na gauči, jak se říká, a být si jí jisti, že my se přece do Božího království dostaneme. Ne, jim se musí i my se musíme snažit jimu se musíme snažit upevňovat svoje povolání a vyvolení.
10:23Takže opravdu je to výzva k naší snaze. A to ne proto, že bychom nějak změnili to, co už svrchovaný Bůh dávno určil. Jen tou svou úsilnou snahou jednáme podle Božího Božích očekávání. A když při sobě tady mimo tu počáteční víru uvidíme i nějakou ctnost, sebekázeň, vytrvalost v Božích záležitostech
10:54nebo zbožnost, která se projevuje naší barterskou náklonností a láskou k druhým. Tím posilujeme svou výsotu, že stále ještě jdeme po úzké cestě, že stále ještě následujeme našeho mistra. Takže právě tadleta vytrvalost
11:28v poznávání našeho Pána, v následování a také naše vnitřní změny jsou v podstatě asi jediným měřítkem, které můžeme sami vidět a díky nim můžeme posoudit, jak daleko jsme v následování Pána už došli. Nad se můžeme můžeme přemýšlet o tom, do jaké míry nás už pán Bůh proměnil.
12:03Takže tou naší snahou neupevňujeme naše věčné duchovní postavení. To má sám pán Bůh ve svých rukou. Ale můžeme tím upevnit naše poznávání, že stále ještě jedeme po sparávné cestě. Je to trochu jako když jdete na výlet v neznámé krajině podle turistických značek. Vždycky, když uvidíte značku správné barvy,
12:34jste ujištěni, že zatím jedete po správné cestě ke správnému vámi zvolenému cíli. Ale i na výletě se může stát, že když žádnou další značku delší dobu nevidíte, tak to znamená, že jste někde nesprávně odbočili. A to pak opravdu nezbývá, než se
13:05vrátit zpátky a musíme dojít až do míst, kde opět ty turistické značky uvidíme. Takže pokud v našich životech žádné značky následování a žádné změny v našich životech nevidíme, tak jdeme chybným směrem a do cíle Božího království se tímto
13:35způsobem nedostaneme. Takže ty správné vlastnosti a ctnosti, které začínají naší vírou, jsou tedy jakýmisi značkami v našich životech a podle nich můžeme my i naše okolí alespoň trochu poznávat, jak na tom duchovně jsme. I když je potřeba říct, že tyto duchovní
14:06značky postupu našeho následování jsou opravdu nesnadněji viditelné a zjistitelné než ty turistické značky. V tom následujícím 11. verši tam je napsáno, tak vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a zachránce Ježíše Krista.
14:48v úsilí pokračovat po té naší úzké cestě. Je to trochu jako na výletě. To už jsem zmínil, když už se těšíte na to, že budete brzy v cíli obtížné cesty a že si tam konečně odpočinete a posilníte se. V téhleté souvislosti se mě vybavila vzpomínka na náš dávný výlet s našimi dětmi.
15:18Bylo to ve Vysokých Tatrách. A dohodli jsme se, že to mohlo být tak někdy kolem roku 95. My jsme se rozhodli jít na Slavkovský štít a ta cesta na tudletu horu, na ten vrchol vede po dlouhém hřebenu s několika vyvýšenýňanami. A my jsme si už několikrát říkali, to před námi, co tam vidíme, to je vrchol.
15:50Ale když jsme tam došli, tak ten vrchol nebyl. Mus museli jsme dál. A o to větší byla naše radost, když jsme po několika zklamáních konečně dorazili až na vrchol slavkovského štítu. Takže to byla opravdu taková psychická velká úleva, ale my jsme se na rozdíl od nebeského království. To je opravdu docela jiný
16:20cíl. My jsme se museli z tohoto vrcholu vracet, ale když dojdeme do nebeské slávy, už se nikdy nebudeme chtít a také se nikdo nebude muset vracet.
16:50Proto jsme povzbuzováni a vybízeni ke zvýšení našeho úsilí v tom následování našeho Pána. A opravdu to naše těšení není hlavně na skvělé poměry ve věčném nebeském království. Tam budou opravdu skvělé věci, které si tady na zemi ani neumě dobře představit.
17:21Tam už nebude žádný hřích a nespravedlnost. Nebudou tam slzy zármutku a žalub. Nebudou tam nemoci. Nebudou tam trápení, bolesti. Nebude tam ani smrt. To všechno jsou skutečnosti, které nás tady na zemi často trápí. Ale i když jsou v nebi samé skvělé
17:51skutečnosti, přece jen jsou méně důležité a podružné v tom, na co se těšíme víc. Dá se to říci podobně jako o víře, protože my říkáme, že my nevěříme v něco, nevěříme v někoho. A tady je to trochu podobné. My se opravdu také
18:23netěšíme hlavně na něco. My se těšíme na někoho, na našeho Pána a zachránce Pána Ježíše Krista. Ve Zjevení Jana 21. a 22. kapitole si teď čteme o nádheře nebeského Jeruzaléma. o jeho velikosti, tedy přes 2200 km
18:55na délku, šířku i výšku. Čteme tam o jeho skvělých zářících hradbách, o drahocenných branách z jediné perly, o městu, ulicích a náměstí ze zlata průhledného jako křišťál. Zjišťujeme, že tam vytéká řeka života z Božího trůnu,
19:25že tam je k volnému používání. i 12 druhů ovoce postupně plodícího stru života, že tam budeme moct mít přístup i k těm k jeho uzdravujícímu listí novém Jeruzalémě čteme, že nebude ani noc, protože stálá přítomnost Boha a jeho syna, Božího beránka bude osvěcovat celý Jeruzalém.
19:57Každý věřící tam má připravený svůj nádherný příbytek. A co je možná ještě velice zvláštnějšího, že s tím příbytkem v nebeském království bude každý naprosto spokojen. A to je u lidí velice zvláštní věc.
20:31Protože je spousta lidí, kteří mají toho spoustu dobrého a stejně nejsou spokojeni. Už tady jsme četli o tom vstupu do nebeského království. bude vám poskytnut bohatě vstup do nebeského království.
21:01Už to, že se tam člověk dostane, to je úžasná věc. Možná, že si pamatujete, jak byli vítáni třeba ty naši hokejisté po vítězství na těch olympijských hrách v Naganu.
21:35Ale když se člověk dostane do nebesého království, to bude něco ještě mnohem většího a něco mnohem trvalejšího. Ano, všechna naše lidská očekávání a představy tak nedosahují ani na zlomek toho, co pro své věrné připravuje náš nebeský pán a ženich. Je sice pravda, že se nám asi trochu
22:08pletou skutečnosti, které panují v miléniu se slávou věčného pobytu v nebeském Jeruzalémě. Ale to, co je stejné, na obou místech bude náš pán a zachránce, pán Ježíš Kristus. A my se těšíme hlavně na setkání s ním. Tu slávu Božího Jeruzaléma si
22:39stejně nedokážeme dobře představit, jako si neumíme představit Ale naše osobní setkání s tím, kdo nás zachránil, to bude vrcholný okamžik našeho života.
23:13Takže opravdu spoustu věcí z těch slavných skutečností si neumíme představit, ale tu přetékající vděčnost našemu Spasiteli si asi dokážeme představit přece jenom lépe. Je pravda, že každý z nás to asi nedokáže přesně vyjádřit. Ale některé naše písně to popisují lépe, než jak to umíme říci my
23:46sami. Mně se vybavuje hlavně píseň, kterou také zpíváme. To bude slast. To je to nejlepší, co si umíme představit. Tam v těch slovech je napsáno: "Až před ním pokleknu a pohledím na jeho rány a na jeho tvář, to bude slast."
24:18Ach, to bude slast. Takže i to, že jsme si představili trochu to, co pro nás pán Bůh připravuje, to je povzbuzení pro ty, kteří uvěřili, kteří skutečně uvěřili Kristu a kteří se s ním osobně chtějí setkat v jeho slávě. Je to povzbuzení pro ty, kteří byli
24:50povoláni a vyvoleni, protože právě ti jsou povzbuzováni k upevňování a následování svého pána a mistra. Myslím si, že to, abychom to trošku poznali na svých životech, tak abychom uviděli trochu ty pokroky, o kterých mluví
25:20apoštol Petr v tom pátém až sedmém verši své první kapitoly. On tam mluví o takových, já jsem to nazval stupínky, víra, ctnost, poznání, tedy Pána Ježíše, sebeovládání, vytrvalost, zbožnost, bratřská náklonnost a láska.
25:54Pokud se nám tedy v těch našich životech podaří zahlédnout nějaké tydlety věci, pokud vidíme nějaké pokroky v našem životě, tak zatím jdeme po správné cestě. Pokud tam tydlety věci chybějí, je to okamžik pro velice vážné zamýšlení.
26:24a proto, abychom se navrátili v pokání k Bohu. Takže když si dnes to tydlety dva probírané verši trošku zopakujeme, tak jde v nich hlavně o to, abychom si nemysleli, že když věříme v Krista, takže už máme spasení takzvaný takzvaně v kapse.
26:54Právě my povolaní a vyvolení se máme snažit rozhojňovat naše poznávání Krista. To poznávání je důležité, pochopitelně také z pravidelného čtení Božího slova, ale musíme pozorovat
27:27A také je tady úžasná věc a myslím si, že potěšení pro nás, že ten, kdo kvůli Kristu na jeho díle jedná, koná, ten je také proměňován. V jeho životě se objevují další cnosti a pokroky, další změny. těch jeho charakterů.
28:01To jsou ty, jak jsem to nazval, značky, které nám potvrzují, že jdeme ještě stále po úzké cestě následování našeho Pána. je nám přislíben bohatě.
28:36protože to království nebeské se přibližuje a ke každému z nás se přibližuje i tím, že náš věk pokračuje, stárneme, je pravda. Pravda, že Bible nám mnoho o nebi nepíše.
29:06V Bibli se hlavně píše o tom, jak by měli křesťané na tédleté zemi jednat. Bible nám tedy mnoho o nebi nepíše. Pán Ježíš sám mluvil víc o peklu než o nebi, protože říkal, kdybych vám mluvil o nebi, stejně tomu neporozumíte. Mluvím pozemské věci, které byste mohli
29:37pochopit a stejně to nechápete. Jak byste mohli pochopit? Jak to bude v nebi? Ano. Mnohé z toho, co nás, co pro nás pán Bůh připravil, si neumíme představit. Dnes jsem popsal několik skutečností, která písmo zjevuje. Takže v Nevde opravdu
30:08tolik velkých a krásných a nepředstavitelných věcí, na které je opravdu možné se hodně těšit, ale nic nemůže převýšit setkání s naším pánem. Já věřím, že ho chceme na už na téhleté zemi na slovo poslouchat a který je také naším zachráncem a spasitelem.
30:43Ta vděčnost za všechno, co pro nás opustil, co pro nás vytrpěl, aby nás Boží nepřátele smířil se svým Otcem. nás bude provázet i na věčnosti a bude taky stále trvat.
31:18Takže i tydlety verše, které nás napomínají, které nás povzbuzují, které nám říkají, že se máme snažit následovat Pána Ježíše Krista a jednat podle jeho vůle. Tak toleto nás vede k tomu, abychom se, abychom opravdu chtěli se s Pánem Ježíšem v nebi setkat.
31:53V nevi, v nebi bude opravdu velice mnoho setkání. Setkáme se tam s některými našimi příbuznými. ale setkání s naším pánem, to bude tím vrcholem. A jak to je i v té písni, kterou jsem tady připomněl,
32:23naše setkání s Pánem, to bude opravdu slast. Na to se můžeme velice těšit.