Buď nástroj BOŽÍHO POKOJE
Výraz svět je v přepisu na 22 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Matouš 5Římanům 12Matouš 15Matouš 22Jan 14Galatským 5Efezským 2Koloským 31. Tesalonickým 5Židům 12Jakubův 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (8)
- 1:41 Matouš 5
- 8:04 Matouš 15,19
- 16:54 Jakubův 1,26
- 23:54 Galatským 5,24–26
- 28:01 Matouš 5
- 34:02 Jan 14,26
- 38:52 Matouš 22,37
- 40:35 Koloským 3,15
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Jak vidíte, tady můj asistent mi nalívá čaj, protože je to poznat i na mém hlase, že jsem dneska ráno trochu indisponovaný. >> Zlatý hřeb. >> Zlatý ve hřeb. Opravdu to bude. Tak eh uvidíme, jak to dneska zvládnu. Ráno jsem se probudil bez hlasu, teď je to trochu lepší. Někde je to ten hlas trochu nahoru, někde trochu dolů. Takže
0:30kdyby to bylo už nedůstojné, kdybych tady moc mutoval, tak jsem domluvenej s bratrem Martinem. Mám takovou výhodu, že své kázání si píšu doslovně. To znamená, kdybych náhodou po dvou nebo po 10 minutách odešel, tak bratr potom přijde a vezme si ty mé poznámky a a nějakým způsobem to interpretuje. A já jsem o tom ráno přemýšlel a říkal jsem si, když
0:52Mojžíš mohl mít svýho Árona, proč by Vašek nemohl mít svýho Martina? Možná by to bylo, možná by to byla zajímavá výzva nebo zpestření. Jedna nejmenová osoba říká, aspoň bylo nějaký pozdvižení tady. A a já jsem říkal, no možná když se to osvědčí, tak příště můžu poslat jenom kázání, ale to by byla asi škoda.
1:14A já sám jsem vděčný, že jsem mezi vámi a že můžeme společně prožívat toleto obecenství a a já jsem za vás moc vděčný. Tak já jenom vyzkouším, jestli to není moc horké. Dobré. Tak chtěl bych pokračovat tam, kde jsem skončil někdy před pár měsíci a rád bych s vámi prošel další z výroků Pána Ježíše Krista v jeho kázání nahoře. To znamená,
1:41budeme se dneska společně dívat znovu do Matouše páté kapitoly, kde budeme procházet verš devět. Ale dříve než si na J taková ozvěna trochu, mám to jenom já. Dříve než si otočíme do toho Matouše 5:9, pojďte si ještě, prosím nejdřív otevřít se mnou do Efezkým. druhé kapitoly, verše 13 až 14, ne 13 až 18. Ale klidně jeden prst mějte v Matoušovi
2:065. Eh, tam budeme, jak jsem říkal, číst ten devátý verš. Takže ještě jednou opakuji Efezkým druhá kapitola od 13. do 18. verše. Tam se píše: "Hle nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste se blízkými v krvi Kristově. Neboť on je
2:37náš pokoj. On oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu. Ve svém těle zrušil nepřátelství. zákon s jeho příkazy a ustanoveními, aby v sobě z těch dvou stvořil jednoho nového člověka, učinil pokoj a oba dva usmířil s Bohem v jednom těle skrze kříž. V němž zabil to nepřátelství. Přišel a zvěstoval: "Pokoj vám, kteří
3:03jste byli daleko a pokoj těm, kteří byli blízko. Neboť skrze něho jedni i druzí máme přístup k Otci v jednom duchu." A teď Matouš 5:9. Blahoslaveni ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny. Hospodine, Bože, Otče náš, stojíme dnes ráno před tvým slovem
3:34a toužíme po tom, aby to slovo promlouvalo do našich srdcí. Prosíme tě, aby ji opravdu proměňoval naše nitro, naše uvažování o našem životě, o životě našeho obecenství, o životě, který trávíme v tomto světě. Prosíme tě, aby ji budoval naši víru a ukazoval nám možná na některé věci,
4:04které potřebujeme ve svém životě měnit. Toužím po tom, aby ten dnešní výrok nebylo jenom nějaké takové kázání, které si vyslechneme a potom zase půjdeme, ale aby to bylo opravdu slovo, které bude mocně skrze tvého ducha pracovat v našich životech a to i přes určité komplikace nebo překážky, které možná tomu brání. Amen.
4:33Tak můžeme se posadit. To téma, o kterém se budeme dneska společně bavit, jste jistě všichni dobře poznali z toho textu, který jsme před chvílí přečetli. Je to téma pokoje. Blahoslaveni jsou totiž ti, kdo působí pokoj. Jen tací budou nazváni Božími syny. téma pokoje. Když se řekne téma pokoje,
5:04tak je to takové velmi důležité téma, bych řekl, v dnešní době velmi aktuální, potřebné, zvláště když se rozhlédneme, že kolem sebe do toho dnešního světa. Zjišťujeme, že pokoj v tomto světě chybí. Ať se podíváme téměř kamkoliv. Nevidíme žádný skutečný pokoj. Pokoj jakoby se v dnešní době úplně vytratil, jakoby chyběl. Po celém světě
5:32pozorujeme všelijaké roztržky, rozbroje, hádky, války, útoky, vraždy, napadení, znásilnění, vydírání, vykořisťování, týrání, osočování, pomlouvání, podvody, lži, bolest, trápení, strach. Mohl bych pokračovat docela dlouho. Nenajdeme žádnou krajinu v tomto světě. o které bychom mohli bez obav říci, tak tak zde je skutečný pokoj.
6:03Svět je zahalený pod dekou nepokoje. Já myslím, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že situace se obecně neustále zhoršuje a nemusíme si představovat jenom nějakou politickou mocenskou situaci. Mám na mysli i úplně obyčejné vztahy mezi lidmi v zaměstnáních, ve školství, v rodinách, mezi přáteli,
6:35ale také i v církvi. Pokoj versus nepokoj, klid a mír versus rozbroj a hádky, popřípadně nějaký chaos. Lidé jsou plní stresu, rozbití, rozrušení, ustaraní. Mnozí možná ani netuší, co to znamená žít v pokoji. A i proto bych chtěl dneska dopoledne o
7:06tomto tématu trošku mluvit a přál bych si, abychom o pokoji přemýšleli, rozvažovali, abychom rozuměli tomu, co to je ten pokoj, jak může vypadat. respektive jak ho vyvolat ve světě, který ho tak nalehavě potřebuje. Abychom mohli najít správné odpovědi na tyto otázky, co to je ten pokoj, jak může vypadat, jak ho vyvolat, tak se
7:37potřebujeme nejdřív ptát, proč je ve světě tolik nepokoje? Proč je více trápení než radosti? Proč si lidé více ubližují než než aby si pomáhali? Pokud jsme křesťané a čteme pravidelně Bibli, tak nemusíme nijak dlouho přemýšlet a ta odpověď nám je velice, velice zřejmá, je velmi jasná, protože člověk je porušený, že? Protože člověk
8:04je porušený hříchem. Člověk je zkažený a jeho srdce je pokřivené. Jinými slovy, problém pokoje se nachází v našem srdci. A možná si možná si vzpomínáte o tom jsme mluvili minule, že je blahoslavení čistého srdce. Mluvili jsme o tom, co to znamená, jaký je to problém v srdci. V srdci vznikají všechny ty všechny ty původy nepokojů. Matouš 15:19 říká:
8:29"Nebojď, ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, živá svědectví, urážky." Četli jsme mnoho veršů o srdci před pár měsíci, když jsem na tomto místě stál. A ze všech těch veršů nám bylo velmi jasné, že srdce člověka je velmi problematickým centrem lidské existence. Možná, že se můžeme ptát, proč právě
8:54srdce? Proč srdce? Proč ne něco jiného? Napadá mě k tomu možná právě proto, že to bylo srdce člověka, které se odvrátilo od Hospodina na počátku. Srdce člověka zatoužilo potom být jako Bůh, tedy být pánem nade vším, nebýt nikým omezován, ale mít moc. A ten hlavní motiv dnešních nepokojů a
9:24všech těch svárů, které vidíme ve světě, je podle mě z úplně stejného důvodu, jako tenkrát v zahradě Eden. Člověk chce být pánem, chce být nezávislý, chce být suverénní, chce být autonomní, být jako Bůh. Milí přátelé, pýcha, sebestřednost, egocentrismus, sobeckost, to všechno jsou hlavní důsledky dnešního nepokoje ve světě. Nic jiného. Toto,
9:55nevím, jestli si to uvědomujeme, ale to je to, co vytváří ten nepokoj. Lidská srdce. Protože když je někdo sebestředný, tak je destruktivní vůči druhým. Snaha být pánem sobě samému, svého vlastního osudu může vést a často vede k přehlížení potřeb a práv ostatních, protože to omezuje jejich svobodu a možnost zapojit se.
10:25A tak toto jsou důsledky toho stavu, který vidíme kolem sebe. Svět je pod mocí hříchu. Svět, který je pod vládou toho zlého, jehož následuje a napodobuje. Nepokoj to je to, kam myšlení a praxe tohoto světa směřuje. Ale ne tak ti, kteří patří Pánu. Bůh zaslíbil, že těm, kteří jej budou následovat, těm změní jejich charakter,
10:52těm změní jejich nastavení, těm změní jejich hodnoty, jejich směřování. Jak jsme četli na začátku i v tom dopise Efezkým, on se stal naším pokojem. On vzbořil tu rozdělující hradbu. Ve svém těle zrušil nepřátelství. Stvořil nového člověka, usmířil ho s Bohem a tím ho co? Tím ho uvedl do pokoje.
11:22Jeliko Kristu bylo za něj zaplaceno, už nepatří sám sobě. Nemá žít sám pro sebe, ale má žít pro Krista. Skrze Ducha svatého Bůh proměňuje jeho život i charakter, neboť vyměnil to jeho studené kamenné srdce a nahradil jej srdcem masitým. A tak jsme-li i my následovníky Pána Ježíše Krista. Nemáme po vzoru tohoto světa následovat své hříšné cíle a touhy
11:49a seberealizovat se podle svého já, ale máme se od světa odlišovat. Skrze kříž Pána Ježíše Krista jsme byli usmířeni s Bohem a bylo nám odpuštěno. To znamená, zakusili jsme pravý pokoj. Sám Bůh Ježíš Kristus se stal naším pokojem. A proto máme úsilovat v tomto světě o jiné hodnoty. Jednou z těchto hodnot právě sami tvůrci
12:23pokoje. Být sami tvůrci pokoje. Být činitelé pokoje. Blahoslavení ti, kdo působí pokoji. Neboť oni budou nazváni Božími syny. Kdo je nazván Božím synem? Ti, kdo působí pokoj. Otázka dne tedy je, co to znamená to být tvůrcem pokoje?
12:54Co to znamená to působit pokoj? Jak vypadá takový člověk, který působí pokoj? Tak na první dobrou, co mě napadá obecně, lze asi říci, že člověk, který působí pokoj, se nevyžívá v hněvu, nenávisti, v hádkách, v nelásce. Láska a pokoj jsou obecně dvě takové nerozlučné hodnoty, které k sobě patří. Nelze oddělit. Pokojný člověk je plný
13:22lásky. To znamená, že tvůrce pokoje je laskavý člověk, který miluje. A takový laskavý a milující člověk je smířlivý. neboť má rád mír. Co je dále důležité si uvědomit, je to, že člověk působící pokoj, o kterém mluví Ježíš Kristus, dělá všechno, co je v jeho silách, aby k dosažení míru sám přispěl. Eh, je tam zdůrazněn ten eh ten akt konání,
13:54to aktivní konání, jak se píše v Matouši 59. Ti, kdo působí pokoj, to nejsou lidé, kteří jen pasivně sedí někde doma s bačkodami na nohu a ničeho se neúčastní. Nejde o ty, kteří ignorují problémy, protože se jich přímo netýkají nebo mlčí, aby se vyhnuli trapným situacím, aby si možná neudělali nepřátele. Naopak tvůrci pokoje jsou lidé, kteří
14:18aktivně působí pokoji a jsou ochotní se i i osobně obětovat, aby tohoto kyženého cíle dosáhli. No, dnešní svět se svými válkami představuje své persony, které tvrdí, že chtějí mír, chtějí pokoj. K si pustíte televizi, tak to uslyšíte každý den. Je spoustu lidí, kteří chtějí mír, to znamená, že chtějí pokoj, dělají okázalá
14:47gesta. Aktivně se do dění zapojují a vypouští do světa různá vyjádření, jako tento mír, respektive pokoj na zemi usilují. A já bych zde mohl vyjmenovat velmi širokou paletu různých politiků a a také miliardářů a a umělců a a dalších možná vlivných lidí a všichni tvrdí, že chtějí mír. Tak se nablíz otázka, budou tito všichni
15:13nazváni Božími syny? Stačí toto jejich aktivní úsilí o pokoj k tomu, aby byli Bohem uznáni jako tvůrci pokoje? Co myslíte? Asi ne, že? Asi ne. Jednak Bůh ví, kolik z nich to doopravdy myslí vážně. No, ta válka přináší neednomu množství peněz, důležitosti, moci a tak dále. Za druhé, být tvůrcem pokoje, o kterém
15:44mluví pán Ježíš Kristus ve svém kázání nahoře, obnáší mnohem víc, než jenom nějaká prohlášení či lidské byť sebelepší snažení. Víte, základ tohodle kázání jsem původně připravoval už před mnoha lety. To víte v Lobosicích. A tenkrát, když jsem kázal na tenhleten verš, tak jsem před své posluchače položil tři takové praktické
16:05kroky, které bychom si jako křesťané měli osvojit, abychom ve svém okolí byli tvůrci nebo činitelé pokoje. A já bych ty tři kroky chtěl zmínit i dnes. Já ty kázání vždycky přepracovávám. Kdybyste si porovnali kázání, které bylo před lety v Lovosicích a tohle, tak to budou dvě rozdílné kázání, ale ale ty tři body jsem tam nakonec zachoval, protože věřím
16:28tomu, že jsou to dobré biblické principy, eh, které se můžeme učit, abychom byli nějakými tvůrci pokoje. Věřím tomu, že jsou to dobré vlastnosti. Eh, tak možná přemýšle v souvislosti, až budu zmiňovat ty tři body, eh, v souvislosti se sama sebou, jak to vypadá u mě v životě, co můžu případně možná zlepšit. Takže tři praktické kroky, které
16:54potřebujem uvádět do praxe, neboť nám pomáhají působit pokoji. První ten krok je ovládat svůj jazyk. To je taková důležitá charakteristika pro, pokud mám být tvorcem pokoje, že potřebuju ovládat svůj jazyk. velmi důležitá, nezbytná část pokojného člověka. Jakub 1:26 říká: "Domnívá-li se někdo, že je zbožný a přitom nedrží na
17:17uzdě svůj jazyk, klame své srdce. Jeho zbožnost je marná." Pokud toužíme být tvůrci pokoje, bratře a sestry, musíme se naučit udržet náš jazyk pod kontrolou. Pokud mu necháváme volnost pro dvojsmyslnost, pro vulgárnost nebo nějaké rychlé projevy hněvu, snadno se nám bude stávat, že řekneme něco, co nelze vzít zpět, co může natolik ublížit, že pokoj je
17:48naprosto nedohledno. Stejně tak si dáme jmé pozor na neuvážená slova, která staví naše ego na pijedestal nebo snižují naopak hodnotu druhých. Slova posměšná a pohrdavá. Jakub ve svém dopisu 35 říká, tak i jazyk je malý út, ale ho nosí se velkými věcmi hle, jak malý oheň a jak velký les zapálí.
18:19Lidský jazyk, bratři a sestry, již rozpoutal nejednu válku. Může být opravdu mocnou zbraní a pokud jej neumíme ovládat, tak se stává nebezpečím jenom pro nás. Ale pro naše okolí. Jeden z nejlepších způsobů, jak být činitelem pokoje, je ovládat svůj jazyk a používat ho moudře. Když se ještě jednou vrátíme k Jakubovi, on říká 1:19. Víte to, moji milovaní
18:44bratři, každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. Hlídací ústa, být pomalý k mluvení. Někdy možná neříkat raději vůbec nic. Někdy si myslíme, že přece k tomu musíme něco říct. Co si o tom či ono myslíme. Ale víte, ne vždycky to tak je. Někdy je lepší mlčet. Ne vždy to té situaci prospěje, když do
19:13toho vstoupíme. Moudře volená slova, rozvaha a třeba i tichost ve smyslu pokory, tak jako jsme se o n bavili při třetím blahoslavenství, to jsou nástroje toho, jak působit pokoj. A o to nám musí vždycky jít. Zároveň, když hovořím ovládání jazyka v kontextu působení pokoje, tak tím rozhodně nechci říct, že bychom neměli být v určitých situacích přímí
19:38nebo konfrontační. To vůbec ne. Pokud jde o spravedlnost, pokud jde o dobrou věc, tak je na místě mluvit, i když je to nepříjemné. Mlčení nebo vyhýbání se problému může totiž vect k jeho prohloubení či k nespravedlnosti. Proto je často potřeba se i ozvat, jak jsem říkal, i když je to nepříjemné. Ve skutečnosti je to vlastně projev
20:06lásky, když se ozveme v takových situacích. Napsal jsem si tady znovu několik takových odrážek, kdy je dobré mluvit, i když to může být přímé, tvrdé, pro druhého člověka nepříjemné, když má ten druhý možná pocit, že zrovna nejsme jako činitelé pokoje. Víte, mluvme v těchto situacích, když jde o ochranu druhých. Pokud je někdo zneužíván nebo utiskován,
20:30je nezbytné zasáhnout a ochránit oběť přímými a jasnými slovy. Na nic se nevymlouvat, nic nezametat pod koberec, ale mluvit velmi přímo a dotyčného konfrontovat. Řešení konfliktů. Za druhé, konstruktivní konfrontace může být potřebná k řešení dlouhotrvajících konfliktů, kde je nutné vyjasnit rozdílné názory a pocity, aby
20:51bylo možné dosáhnout smíru. Za třetí, pokud jde o pravdivost, pokud klamavé nebo nepravdivé informace mohou způsobit škodu, je důležité konfrontovat situaci a uvést věci na pravou míru. Za čtvrté, změna nevhodného chování. Když někdo svým chováním vědomě či nevědomě způsobuje ostatním bolest nebo škodu, přímá konfrontace může být nutná pro
21:18vyvolání nějaké změny. A za páté, zachování integrity. Pokud je ohrožena osobní integrita nebo integrita skupiny, může být opravdu nezbytné jasně stanovit hranice a pojmenovat problémy přímo. Ve všech těchto situacích jde o to, aby přímé jednání bylo vedeno s úctou a důrazem na hledání řešení, nikoli s cílem poškodit nebo ponížit druhé. I
21:46když mohou být tato setkání nepříjemná a bývají nepříjemná, proto se jim častokrát chceme nějak vyhnout, tak jejich cílem je dlouhodobý pokoj a dlouhodobá spravedlnost. Tak to je zaprvé ovládat svůj jazyk. Za druhé, pokud chceme být činitele pokoje, nesmíme myslet pouze sami na sebe. Už jsem o tom trošku mluvil.
22:18Dnešní svět se vyznačuje silným egocentrismem, který je patrný všude kolem nás, ať už se podíváme do politiky, do byznysu, do škol, do filmů, do reklam a tak dále. Je zde silná touha být někým významným, dosáhnout úspěchu, získat nějaké uznání, něco znamenat. A tento vliv samozřejmě prosakuje i do církve a a nikdo z nás není proti němu
22:39zcela imunní. Každý z nás v sobě nese určitý určitý stupeň sobeckosti, ať už větší nebo menší. Můžu posou podit sám. Nicméně pokud Bůh vstoupil do našeho života a odhalil nám naši ztracenost, pokud jsme chudí duchem, pokud jsme plačící, pokud jsme těžší, pokud jsme hladoví a žízniví po spravedlnosti, pokud jsme milosrdní a
23:03čistého srdce, což jsou ty předchozí kvalifikace, které pán Ježíš Kristus ve svém kázání nahoře zmiňuje, pak se učíme tuto naši sobeckost, stejně jako všechny ostatní hříchy v našem životě umrtvovat a napodobujeme příklad a život našeho Pána a spasitele. A stejně jako se on dobrovolně vzdal svých práv, ponížil se a sloužil druhým,
23:28my musíme učinit to samé. Kdo miluje svůj život, ten jej ztratí, ale kdo ztratí svůj život pro Krista, ten jej zachová k životu, protože bude nazván Božím synem, Božím dítětem. Nesnažme se připodobňovat, bratři a sestry, tomuto světu a a přebírat jeho Moresy, protože to by znamenalo konec naší zbožnosti. Naše mysl musí být
23:54proměněná. Zemřeli jsme sami sobě. Už se nemáme domáhat svých práv. Nesnažme se o o uznání druhých lidí. Jak říká Galatský 5:24 až 26. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi. Jsme-li duchem živí, ducha také následujme. Nehledejme marnou slávu, navzájem se neprovokujme a jedni druhým
24:19nezáviťme. Tak to bylo za druhé nemyslet pouzeře sami na sebe. A za třetí nesmíme odplácet zlým za zlé. Tak jako to říká apoštol Pavel veu Římanů. 12. kapitola 17. verš. Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Přede přede všemi lidmi mějte na mysli ušlechtilé věci. Nebo první Tesalonickým 5:15. Hleďte, aby nikdo neodplácel nikomu zlé
24:49za zlé, ale vždycky usilujte o dobro k sobě navzájem i vůči sobě. I vůči všem, pardon. Bratři a sestry, odplata. Odplata patří Hospodinu, ne nám. Římanům 12 18 19 to je pokračování toho textu, který jsem před chvílí četl. Je-li možno? Pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi.
25:22Pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi. Nemstěte se sami, milovaní, nýbrž dejte místo Božímu hněvu, neboť je napsáno: "Mně patří pomsta, já odplatím pravý pán." Na tuto pravdu musíme vždycky pamatovat. My máme usilovat o pokoj se všech se všemi lidmi. Tak jako to stojí i v listu Židům 12:14. Usilujte o pokoj se všemi a o posvěcení,
25:52bez něhož nikdo neuvidí Pána. Je to docela silný verš. Dávejte pozor ještě jednou. Usilujte o pokoj se všemi a o posvěcení. Bez něhož nikdo neuvidí Pána. Je to vůbec splnitelné mít pokoj se všemi a neodplácet? Nejde tady o to, že musíme mít za každou cenu pokoj se všemi lidmi, jinak jsme špatní a a neuvidíme Pána. To ten text
26:17neříká. Co říká ten text? Že máme usilovat o pokoj se všemi. Usilovat znamená aktivně jednat, ne pasivně čekat. Jinými slovy, jdeme naproti, naproti usmíření. aktivně proto něco děláme. Jsem v životě zažil několik eh příběhů nebo situací životních, kdy ať už lidé v manželství, ve sboru, dva bratři nebo kdekoliv, se se nějakým
26:47způsobem rozhádali a po nějaké době jeden z nich to chtěl urovnat, ten druhýmu k tomu nedal příležitost. To se někdy stává. Někdy se nepodaří narovnat věci, které vznikly. Prostě ty rány jsou někdy tak hluboké, že ta druhá strana prostě už nechce o těch věcech mluvit. Jsou to těžké věci, těžké situace a ten druhý se potom
27:15trápí, chtěl by to narovnat a vidí, že ten pokoj tam pořád není. Ale písmo říká: „Usilujte." Jako my máme mít na mysli to udělat všechno proo narovnali ten vztah a pokud to nejde, tak se nedá nic dělat. Potřebujeme to pustit. Potřebujeme to vyznat před Bohem. Maximálně se posnažit, aby se to podařilo narovnat, ale když toho nejde,
27:36tak se nedá nic dělat. Za druhé, druhou věc, kterou ten text zmiňuje, bez nichž nikdo neuvidí Pána, je posvěcení. Co je to posvěcení? Taková definice posvěcení je, že je to Boží dílo v životě jednotlivce, které ovšem vyžaduje aktivní spolupráci a ochotu člověka nechat se vést Bohem. Posvěcení je zároveň zároveň úzce
28:01spojeno s pokorou, s odpuštěním, s mírností a s láskou. A pokud se v těchto oblastech necháváme Bohem vést, tak je nám samozřejmě přirozené usilovat o pokoj se všemi i se svými nepřáteli. Písmo nás vybízí, abysme milovali své nepřátele, že? Matouš 5:445 říká: „Já však vám pravím, milujte své nepřátele. Žehnejte těm, kdo vás proklínají. Dobře,
28:30čiňte těm, kdo vás nenávidějí a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují. abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích. Neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Znovu to v tomto textu máme to synovství. Znovu zde máme tu lásku k nepřátelům,
28:57respektive to úsilí o pokoji. A znovu sám pán Ježíš Kristus je nám v tom obrovským příkladem. On nechce po nás nic, co by sám nedělal, v čem by nám sám nebyl vzorem. První Petrova 223 říká: "Když mu zpílali, neodplácel zpíláním. Když trpěl, nehrozil, ale předával všeu, jenž soudí spravedlivě." Věřím tomu, že k tomuto verši není vůbec
29:25co dodat. Stejně taky situace, kdy mnozí lidé tohoto světa Boha proklínají. A co dělá on? On se o ně stále stará, že? Viděli jsme to v tom textu. Neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Tyto verše mimo mimo jiné jasně ukazují, že že Bůh dává pociťovat svou všeobecnou
29:53lásku i svým nepřátelům, což lze vidět na požehnání, která udílí všem lidem bez rozdílu. Tato láska se někdy nazývá jako obecná milost a je to něco jiného než láska, kterou Bůh chová ke svým vyvoleným. Nicméně obecná milost i přesto představuje upřímnou Boží náklonnost a dobrotu. Úsilí o pokoj se všemi. Bůh jde naproti.
30:21Otázka je, co s tím člověk udělá. A pokud Bůh jedná tímto způsobem, milí přátelé, kdy jde naproti i těm, kteří ho nenávidí, těm, kteří ho proklínají, těm, kteří ho odmítají, kteří rozhodně nechtějí nějakej pokoj, pokud Bůh jde naproti tímto způsobem, musíme tak jednat i my. A pokud se Bůh rozhodne odplatit zlem
30:49zlo, má na to na rozdíl od nás absolutní právo. On je pán. Jeho je žezlo. Jedná vždycky spravedlivě. Odplata je v jeho rukou. Na nás je, abychom hledali pokoj a usilovali osmíření. soud patří hospodinu. A tak to byly takové tři praktické principy, tři praktické kroky, které nám
31:19mohou pomoci na naší cestě v působení pokoje. Těch bodů by mohlo být mnohem víc. Mohlo by jich být 10, možná 50. Já jsem vybral tři, protože u nás ve sboru kromě říciři starší mají rádi tři bodová kázání, tak vždycky se snažím tam zakomporovat nějaký tři body někam, i když to nejsou ty hlavní myšlenky. A víte, teď mi řekněte,
31:44když někdo vezme tyto tři praktické kroky a bude se jimi řídit, bude to samo o sobě stačit na to, aby byl dotyčný Bohem uznán za činitele pokoje. To znamená, bude ovládat svůj jazyk, nebude myslet sám na sebe. Co byl ten poslední bod? Připomeňte mi to. >> Nebude odplácet sym zase. Já vás zkouším. A bude to stačit? bude uznat
32:09uznán za činitele pokoje. Řekněme, že nějaký sebelepší, vysoce postavený politik bude chtít opravdu opravdu mír mezi lidmi a sám vypiluje svůj jazyk, nebude myslet sám na sebe. U politiku celkem fantasy, že? Ale budiž nebude odplácet zlým za zlé. Může být takový člověk na základě těchto třech kroků prohlášen Bohem za činitele
32:38pokoje a tedy bude nazván Božím synem? Ne, nemyslím si. Proč? Protože je to málo. Je to samozřejmě málo. I kdyby někdo v těchto třech principech dosáhl dokonalosti, což je nereálné, stále to nebude ještě dost na to, aby byl uznán za činitele pokoje. Proč je to málo? Protože ten pravý pokoj není pouze mezi
33:09lidmi, ale především v Bohu a s Bohem. To znamená, i když jsou všechny tyto kroky dobré a užitečné a tedy máme aktivně usilovat to vytváření harmonie a smíření ve vztazích mezi lidmi, tak především to podstatné vpůsobení pokoje je vytváření harmonie a smíření nás všech, ne mezi sebou, ale s Bohem. Jinými slovy, usilovat o pokoji sami
33:36mezi sebou je jenom část tohoto přikázání. Ta důležitější, řekl bych, je v úsilí, neboli působení pokoje tohoto světa ve vztahu k Bohu, od kterého se člověk odvrátil, což je ten počátek všeho toho nepokoje v tomto světě. A tak, milí přátelé, pokud jsme poznali Boží pokoj na vlastní kůži jsme zakusili, potřebujeme tento pokoj rozšiřovat dál.
34:02Potřebujeme tímto Božím pokojem zasáhnout ta lidská srdce, která jsou sužována v nepokoji, protože neznají Boha. Pán Ježíš Kristus v Janovi 14:26 říká svým učedníkům, že on bude muset odejít z tohoto světa. Ale otec pošle svého zastánce, Ducha svatého, který je naučí a připomene jim všechno, co jim přikázal. Eh, a následně k tomu dodává verš 27:
34:28"Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám." Ne jako dává svět, já vám dávám, ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. Pokoj, o kterém mluvím, bratři a sestry, a který zmiňuje sám náš pán, není pouze nějakou absencí konfliktu. nebo vnějšího klidu, ale jedná se o hluboký vnitřní pokoj našeho srdce. Je to jakási
34:59jistota, kterou mohou věřící zažívat prostřednictvím vztahu s Bohem a důvěrou v něj. Tento pokoj je darem, který uklidňuje srdce a osvobozuje od strachu a úzkosti a je odlišný od toho světského pokoje, který bývá často jen dočasný a závisí na vnějších okolnostech. Ježíšův pokoj dává věřícím odvahu a sílu čelit
35:21životním výzvám. a je trvalou útěchou bez ohledu na okolnosti a také nepokoje, které mohou být kolem nás. A naším úkolem a cílem je působit tento pokoj. Pokud jsme jej přijali, tak by tento pokoj měl nám ji prosakovat. Možná lépe měl by z nás vyzařovat. Vlastně bychom měli jak řeči těla, tak řeči jazyka působit Kristu v pokoi.
35:54To znamená být svědectvím, být být solí nebo světlem světa. Jinak řečeno, odrážet na svém těle Krista, jak slovy, tak skutky. Být činitele pokoje Kristova. To je to je náš primární úkol. To je cíl našeho křesťanského života. To je, řekl bych, podmínka toho, abychom mohli být nazváni Božími syny. To je podmínka. Vidíte to v tom textu?
36:26Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny. Ti, kteří nepůsobí Boží pokoj, nebudou nazváni Božími syny. To je logika toho verše. Ano, Bůh je ten, který v nás způsobuje chtění i činění, ale my tomuto chtění a činění jdeme aktivně naproti. Napodobujeme příklad našeho Spasitele. Pozorujeme celý jeho život a a vidíme,
36:56že nehledal marnou slávu tohoto světa. Nenechal si sloužit, neodplácel zim za zlé. Všechno své konání i mluvení podřídil tomu, který je poslal. Jeho největším cílem bylo oslavit Otce tím, že na něj ukáže. A to je ta pravá cesta, jak být strujcem dokonalého pokoje.
37:29oslavit Otce tím, že na něj ukážeme svým životem, tím, jak se chováme, tím, jak mluvíme. Ukazovat na Boha a na jeho pokoj, který nabízí. Víte, jedno z Ježíšových jmen. Všichni ho znáte dobře. Hlavně na Vánoce se to zmiňuje. Izajaiáš 95. Ježíš je kníže pokoje. Že kníže pokoje. Proč? No, protože Ježíš Kristus nám Otce
37:59nejenom ukázal, ale on nás s ním i smířil. Ježíš Kristus je v trůjcem smíření, který přináší pravý pokoj. Ve své lásce usmířil to, co my sami nejsme schopni usmířit. A v této jeho lásce máme my na toto jeho dílo navázat. V této jeho lásce máme na toto jeho dílo nebo v tomto jeho díle my pokračovat. Jak už jsem řekl někdy na začátku, láska
38:27a pokoj jsou dvě nerozlučné hodnoty, které k sobě patří, nelzej je oddělit. A Bůh nám dává tyto své krásné dary a dává nám je proto, abychom si je nenechávali sami pro sebe, ale abychom se podělili o ně s dalšími a tak se mohlo Boží království rozšiřovat. A pokud chceme vědět, jak opravdu jednoduše, teda prakticky můžeme tyto
38:52dary v čele s pokojem rozšiřovat, tak si jenom připomeňme, víte, dvě největší přikázání, které, které máme v novém zákoně, které pán Ježíš Kristus říká. Matouš 22 37:38. On mu řekl: „Miluj Pána svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je první a největší přikázání. To druhé bych číst nemusel,
39:14stejně ho přečtu. Druhé, je mu podobné, miluj svého blížního jako sama sebe. Víte, jsem absolutně přesvědčen o tom, že kdyby celé lidstvo mělo za cíl ve svém srdci milovat Boha to největší přikázání, tak se vůbec nemusíme bát, že by někde ve světě byl jakýkoliv nepokoj, že by tam panoval nějaký nepokoj. V podstatě bychom se dneska o o pokoji
39:39vůbec nemuseli bavit, pokud by celé lidstvo mělo za cíl ve svém srdci milovat Boha. A tak usilujeme, milí přátelé, o působení pokoje v našem životě s přesahem do životu druhých lidí. Sáhněme si každý do svého svědomí, jakým způsobem přispíváme k tomu, abysme byli těmi činiteli pokoje. Co proto děláme?
40:11A pokud nás pán Bůh usvědčuje, opravdu usilujme o to, aby si nás pán Bůh používal ke změně našeho srdce, ale i srdcí druhých. Odrážejme Krista, ukazujme na jeho milost, ukazujme na jeho dobrotu a lásku. Jen to nás může učinit skutečně šťastnými, radostnými, neboli blahoslavenými, plnými pokoje. To je to, co znamená to slovo blahoslavený, že?
40:35šťastný, radostný, plný pokoje. Proč opět? Protože mimo jiné jen tak můžeme být sami nazváni Božími syny, být součástí Boží rodiny. To je fantastické zaslíbení, hluboké spojení a uspokojení s Bohem Otcem, který má trvalý přesah na věčnost. Koloským 3:15. A tím zakončím toto kázání. Martin si může oddechnout.
41:02Pokoj Kristův ať rozhoduje ve vašich srdcích. K němu jste byli také povoláni v jednom těle a buďte vděční. Amen.