Věrnost Pánových otroků
Výraz Pán je v přepisu na 52 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Žalm 69Matouš 7Matouš 13Matouš 25Skutky apoštolů 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:11Jsme moc vděční, že můžeme tady být dnes s vámi a společně s vámi uctívat a vyvyšovat našeho Pána, Pána Ježíše Krista. Nejprve mi dovolte, abych vám předal pozdravy od bratrů a sester z Lovosického sboru. Všichni vás srdečně zdraví a a myslí na vás na svých modlitbách a těší se ze společného krále a Pána, Pána Ježíše Krista.
0:36Já mám na začátek několik otázek. Eh, nevím, jestli se chcete hlásit, ale ale asi klidně můžete. Kdo z vás je, bratři a sestry, spokojený s tímto hříšným světem? Eh, kdo z vás je spokojený s jeho hříšným tělem? Myslel jsem si to. Proč nás tedy pán Bůh nechává tady na tomto světě?
1:08Proč pro nás ještě nepřišel? Proč nás nechá trpět? Proč nás nechá se mořit? Proč nás nechá zápasit? Kdy bude ten jeho druhý příchod po nás vlastně chce, když jsme tady? Jaké jsou úkoly, které tady máme plnit? To jsou, věřím, otázky, které se nám honí hlavou, kdy když přemýšlíme o situaci v tomto světě, když přemýšlíme o
1:36situaci a o situacích v našich vlastních životech. Na některé nám písmo dává odpověď a na na některé nám písmo odpověď nedává. Pojďme se ale zaměřit na ty, na které nám písmo a Kristus odpověď dává. K čemu nás Kristus vede. My společně v Lovocicích procházíme Lukášovo evangelium a proto vás i dnes vezmu do Lukášova evangelia. Otevřete si prosím
2:05tedy se mnou do 19. kapitoly evangelia podle Lukáše. Budeme dnes studovat a budu číst od 11 ho do 27. verše. Otevřete si, prosím, se mnou své Bible do 19. kapitoly Lukášova evangelia a budu číst a budeme studovat od 11. do 27. verše. A já vás prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali, pokud můžeme. Budu číst z Lukášova evangelia z 19.
2:35kapitoly od 11. verše toto slovo ve jménu Páně. Když to lidé poslouchali, řekl další podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má objevit ihned. Proto řekl: Jeden urozený člověk odešel do daleké krajiny, aby se ujal kralování a pak se vrátil. Zavolal 10 svých otroků, dal jim 10 hřiven a řekli jim:
3:05"Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu." Avšak jeho spoluobčané ho nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: "Nechceme, aby nad námi tento člověk kraloval." A stalo se, když se jako král vrátil, že si dal zavolat ty otroky, kterým svěřil peníze, aby se dozvěděl, kolik vydělali. Přišel první a řekl:„Pane, tvoje hřivna vynesla 10 hřiven."
3:33Řekl mu:„Výborně, dobrý otroku, protože jsi v nejmenší věci byl věrný, měj pravomoc nad 10 městy." Přišel druhý a řekl:„Tvá hřivna, pane, získala pět hřiven. Taky tomu, také tomuto řekl: „I ty buď vládcem nad pěti městy." A přišel jiný a řekl: "Pane, hle tvá hřivna, kterou jsem měl uloženou v šátku, neboť jsem se tě bál, protože jsi přísný
4:04člověk. Bereš, co jsi nedal a sklízíš, co jsi nezasel." Řekl mu: „Podle tvých slov tě budu soudit, špatný otroku. Věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, což jsem nedal a sklízím, co jsem nezasel. Proč jsi nedal mé peníze na stůl směnáníkovi? A já bych si je po příchodu vybral s úrokem. A těm, kteří tam stáli, řekl:„Vezměte od
4:31něho tu hřivnu a dejte tomu, který má 10 hřiven. Řekli mu: "Pane, už má 10 dřiven."Pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno. Kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Avšak ty mé nepřátelé, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a přede mnou je pobíte. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se ještě modlit.
4:58Náš nebeský Otče, náš králi, náš Pane, ty, který kraluješ nad každým naším životem, nad touto zemí a který vedeš každý náš život, prosím, soustřeď v této chvíli naše vlastní srdce. Možná ty myšlenky, které nás trápily celý týden, Pane, dej do pozadí, abychom se mohli soustředit na na tvé slovo, abychom mohli vidět, jaká je tvá vůle pro naše
5:25životy v tomto světě, dokud ty nepřijdeš. Abychom se nemuseli strachovat, abychom se nemuseli ptát, abychom se nemuseli stydět ve chvíli, kdy se ty pro nás vrátíš. Prosím tě, pane, pokoř mě a vyviš sebe. Amen. Amen. Můžete se posadit, bratři a sestry. Pán Ježíš v té 19. kapitole Lukášova evangelia se nachází v Jerichu a je na své poslední cestě do
5:55Jeruzaléma. Je nějakých devět dní zhruba eh před eh ukřižováním. A kdybychom četli 18. a 19. kapitolu Lukášova evangelia, dozvěděli bysom se, bratři a sestry, že když pán Ježíš vchází do Jericha, tak ještě předtím, než tam vchází, uzdravuje slepého člověka, který sedí u cesty, který v něho však věří. A když přichází do
6:23Jericha, tak nachází toho největšího hříšníka, který tam je, Zacha. a spasí ho. A důvod, proč spasí tohoto největšího hříšníka, je protože v něho věřil. A ten důvod, proč zachraňuje a proč spasí,
6:53je protože přišel, aby hledal, co bylo ztraceno a zachránil, co bylo ztraceno. A to jsme byli, bratři a sestry, každý jeden z nás, každý jeden, který jsme byli na tomto místě. a mnozí, kteří tady nejsou. Ale co se stane, bratři a sestry, když pán Ježíš naplní své vykupitelské dílo?
7:25Budeme se ptát, stejně jako se ptali učedníci ve skutcích v první kapitole, jestli toto je chvíle, kdy už přivede to své království. Jaká úžasná chvíle by to byla, bratři a sestry, kdyby pán Ježíš potom, co co byl vzkříšen, takhlenc luskl a přišlo Boží království. Bez historie plné válek, bez historie plné utrpení.
7:55Kdy už bude přivedeno Boží království? Kdy už přijde milénium, kdy už pán Bůh potrestá tento hříšný svět a kdy už promění ty naše hříšná těla, které, které nás vedou podle Jakuba k hříchu. Bude to za našich životů? A co když ne? Co když ne, bratři a sestry? Co budeme a co máme dělat.
8:30Dávejme dobrý pozor, abychom nebyli nalezení jako ti, kteří neznají Pána. Hlavní myšlenka toho našeho textu je velice jednoduchá, bratři a sestry, poslouchejte pozorně. Pokud nás poznání a ve slově poznání myslím i víru zaměnitelné. Pokud nás poznání Krista nevede k praktické věrnosti, pak Krista neznáme. Řeknu to ještě jednou. Pokud nás víra v
8:59Krista Ježíše nevede k praktické věrnosti, pak Krista neznáme. Pojďme do toho našeho textu. když ho lidé poslouchali. A my jako dobří studenti písma, když čteme tento text, když čteme tento úsek, když čteme tu první část 11. verše, tak první otázka, kterou se ptáme, je jací lidé, že? A odpověď na to nacházíme v kontextu, v
9:26čem také jiném? Ti, kteří byli u záchrany Zachea, ti, kteří viděli tohoto největšího hříšníka, jak byl spasen, stejně učedníci jako i Dav. Když je pán Ježíš vidí, tak se v této chvíli rozhoduje je vyučovat a používá k tomu nástroj, který byl osvědčený a to tedy podobenství. Podobenství byly přirovná, chcete-li.
9:57které na příběhu ukazovaly nějakou duchovní pravdu, aby se s nimi všichni mohli ztotožnit, protože je znají. A tak když čteme ten náš text, bratře a sestry, musí se nám vybavit otázka, jakáže to historická událost, co všech, co se tam odehrává, že se s tímto podobenstvím budou ti lidé moci ztotožnit. Víte, po smrti Heroda Velikého se stává
10:26nad judským vládcem jeho syn Archeala. A protože Judsko a celá ta oblast byla pod Římem, byla pod okupací Říma, tak každý, kdo se chtěl stát králem, musel jít do Říma se nechat korunovat a posvětit Cézarem, císařem. A když Archaloos nastupuje na trůn po svém otci, Herodu Velikém,
10:56tak aby se ujal moci a vlády, aby se ho všichni báli, tak nechal povraždit dle historických záznamů na jeden svátek 3000 Židů. A tak ve chvíli, kdy pak cestuje do Říma, tak to, co se děje, je, že za ním posílají poselstvo, aby Cézar Cézarovi předalo jednu zprávu. My nechceme, aby tento člověk byl nad námi králem.
11:36Augustus, který v té chvíli byl císařem, na to přistupuje a také myslím z trošku pragmatického hlediska Archalaovi sice dává moc vládnout, ale titul krále mu nedává a zaslibuje mu, že mu ho dá ve chvíli, kdy si jeho lid k němu najde lásku. Víte, kdy se to stalo, bratři a sestry? Nikdy. Arechalová vláda byla tak krutá a chaotická, že ho Římané za pár let
12:07sesadili a na jeho místo do Judska dali guvernéry, z nichž Pilát byl pátý. Když tedy pán Ježíš vypráví toto podobenství, ti lidé, kteří ho slyší, mají možnost pochopit v kontextu své doby, o čem vlastně mluví. Důvodem ale proč pán Ježíš toto podobenství vůbec říká, je to, že jeho učedníci, stejně jako ten Dav, když s
12:37ním jde ty desítky a stovky lidí do Jeruzaléma na svátek, tak si všichni ptají, jestli už Boží království přijde, jestli pán Ježíš je ten král, kterého čekají, protože myšlenka Božího království a Mesiáše byla v jejich myslích tak neoddělitelně spojená, že si nemohli představit nějakou časovou odluku od chvíle, kdy přijde
13:00Mesiáš a kdy přijde Boží království. Protože oni očekávali Mesiáše, který byl daleko jiný, bratři a sestry, než kterého nám říká a kterého nám představuje Starý zákon. Jakého Mesiáše oni očekávali? krále, který s mečem jako David zničí všechny nepřátele. To byla totiž jejich vidina toho Božího království, že oni budou vládnout, že že
13:28oni budou ti mocní, že oni budou ti, kteří byli za doby Davida a potom Šalamouna, že oni budou mít ty bohatství, že oni budou ti, kteří se ujmou toho království. To byla jejich představa Mesiáše a Božího království. Ale Lukáš nám ve svém evangeliu ukazuje, že předtím, než pán Ježíš přijde, tak sice Boží království je blízko, to
13:57vidíme v 11. kapitole 20. verši nebo v 17. kapitole 21. verši, ale ještě není tady. Protože než pán Ježíš jako Mesiáš přijde podruhé a umíme se králování, tak musí udělat ještě jednu důležitou věc a to je to, že si musí vydobít svůj lid, že si musí vydobít svoje lidi
14:27a to nikdo z nich nechápal. To nikdo z nich neviděl. Než půjdeme dál, bratři a sestry, kontrolní otázka pro vás a upřímně, já bych na to taky neviděl odpověď, pokud bych nečetl několik komentářů. Je toto podobenství, stejné podobenství, které vidíme v Matouši 25 o těch třech služebnících, třech otrocích. Ta odpověď je ne. Není.
14:54Je to podobné podobenství, které ukazuje na podobný princip, ale není to to stejné. Takže pán Ježíš ho říká, protože byl blízko Jeruzalému a všichni ti, kteří tam stáli, si mysleli, že Boží království se má objevit ihned. A tahle myšlenka byla i později v učednicích po vzkříšení, což vidíme ve skutcích jedna. Proto řekl jeden urozený člověk, verš
15:2212, odešel do daleké krajiny, aby se ujal kralování a pak se vrátil. Byl jeden urozený člověk, který podobně jako Archalaos musel odcestovat, aby se ujmul kralování. Ale tady, bratři a sestry, vidíme takovou odluku. Zatímco Archaleos musel odcestovat, aby mu bylo dáno kralování, tady vidíme v tom kontextu,
15:54že ten urozený člověk nepřichází, aby někoho prosil o království, ale aby si ho vzal. Jinými slovy, čeká na něj. Už je mu zaslíbeno. Není nic, co by mu bránilo k tomu, aby ho přijal, ale přesto vidíme, že jeho spoluobčané ho nenávidí.
16:26Ale předtím, než odcestuje, tak dělá zajímavou věc. Volá si svých 10 otroků, dává jim 10 hřiven a přikazuje jim: "Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu." Jedna hřivna byla zhruba 100 drachem, chcete-li 100 denárů. Jedná se tedy o množství, které dělník vydělal zhruba za tři až čtyři měsíce. Kdybychom to chtěli převést na
16:55naši sumu, mohli bychom říct, že jde o 100 120 000 Kč. A příkaz, který jim dává každému jednomu z nich, je velice jednoduchý. Vidíte v tom 13. verši, bratři a sestry, hospodařte s nimi dokud nepřijdu. Slovo hospodařte pochází z řeckého slovesa pragmatou,
17:26které ukazuje na podstatné jméno pragma. Jinými slovy v češtině je pragmatický. Ten příkaz, bratři a sestry, který pán dává těm svým otrokům, je velice jednoduchý. nařizuje jim, aby využili nejlepším možným způsobem, nejvíc pragmaticky to, co dostali, aby mu za to
17:57vzešel největší zisk, aby získali co nejvíc pro toho krále. měli měli nastavit své mysli takovým způsobem, aby než přijde král, pracovali a mysleli a odsekávali a a budovali to, co mají, to, co dostali, aby ve chvíli, kdy ten král přišel, mu z toho vzešel největší zisk.
18:32Co je důležité, je si ale uvědomit, bratře a sestry, pro koho oni pracují. Podívejte se do toho našeho textu. Kdo byl tím, který nakonec přijme všechny ty peníze, všechnu tu práci? Byli to oni? Dali jim ten, dali jí ten šlechtic těch 10 hřiven každému jednu a řekl si:„Tady to máte. Vybudujte si své království a tady máte nějaký začáteční
19:02kapitál. Udělejte si nějakou firmu a tady máte něco, co vám pomůže. Ne říká, vy s tím hospodařte, dokud nepřijdu. To použijte to tím nejlepším způsobem, aby ne vám, ale mně z toho vzešla chvála. Když Pána poslechnou a budou hospodařit, ukážou svoji oddanost, poslušnost, lásku, respekt věrnost.
19:35A pak ale přichází verš 14. Avšak jeho spoluobčané ho nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: "Nechceme, aby nad námi tento člověk kraloval." Ti, kteří byli spoluobčané tohoto šlechtice, ho nenáviděli, neměli ho rádi. Ať si lidé mohli představit, proč Archelaos byl nenáviděn. My to
20:05chápeme také. Řekněte mi, bratři a sestry, jaký důvod měli tito spoluobčané dle našeho textu k tomu, aby nenáviděli toho šlechtice? Žádný. Nevidíme ani jeden důvod, ani jednu záminku, proč by měli nenávidět tohoto šlechtice, proč by neměli chtít, aby nad nimi kraloval.
20:35Ale pán Ježíš nám to ukazuje, že proč ho nenáviděli. Žalm 69:5 říká: "Těch, kdo mě bezdůvodně nenávidí, je více než vlasů na mé hlavě. Je mnoho zrádných nepřátel, kteří mě chtějí zničit." Proč Pána Ježíše, proč tohoto krále, e, tohoto šlechtice nenávidí, nemají k tomu ani jeden dobrý důvod.
21:09Ale jeho spolučované ho přesto nenávidí a vysílají tedy poselstvo, aby zajistili, že se nestane králem. A teďka mi řekněte, bratře a sestry, celá tato jejich snaha, ta jejich nenávist, to to vyslali to poselstvo, to, že věnovali čas, věnovali peníze, aby tu svoji nenávist prosadili vůči tomu šlechtici. Co jim to přineslo? Nic.
21:32Nedokázali vůbec nic. Bratři a sestry, podívejte se do verše 15. A stalo se, když se jako král vrátil. Co zmohli? Nic. Nic neudělali. Ale ještě předtím, než se dostaneme dál, já mám jednu otázku. Otázku pro vás. Představte si, že jste na místě takového otroka a žijete v takovéto společnosti, ve
22:03které žili ti otroci tohoto šlechtice. Co byste udělali jako otroci takového člověka? Pracovali byste a nebo ne? Proč bych měl pracovat? Koukej se, všichni ho nenávidí, jistotně se nevrátí jako král. Byla by tohle vaše myšlenka? Vždyť přece, když ho všichni nenávidí, tak jistotně ten, který má autoritu na tom místě, ho nemůže ustanovit králem.
22:34To byla myšlenka těch Židů, protože to byla jejich zkušenost. Ale verš 15 nám říká, že po uplynutí určité doby se již zmiňovaný šlechtic vrací. Ne už jako šlechtic, ale jako král. a volá si své otroky a test, který jim předkládá, je jednoduchý, není složitý, je jednoduchý. Kolik jste vydělali z toho, co jsem vám dal?
23:09Jak jste hospodařili? Kolik jste přinesli? Verš 16 říká: "Přišel první a řekl:„Pane, tvoje hřivna vynesla 10 hřiven. Přichází první a skládá účet. Říká 10 hřivet vydělal. Nevím jak vy, ale já nemám moc rád matiku, ale tohle nebylo tak složité.
23:39Jeho hřivna vydělala 1000%. 1000 %. Myslíte, že to je dobrý zisk? 1000 %. Já myslím, že ano. Ale víte, co je zarážející, bratře a sestry, v tom našem textu? Že mnohem víc, než kolik vydělal je důležité, jaká je ta Pánova reakce. Podívejte se na verš 17.
24:09Řekl mu: "Výborně, dobrý otroku, protože jsi v nejmenším věci byl věrný. Měj pravomoc nad 10 městy." Pán otroka chválí, ale my si nevšímáme, nevidíme, nějakým způsobem to nepozorujeme, že by ho chválil za množství, které přinesl. Vidíte to? Tam je tam napsáno: "Díky, že jsi vydělal 1000%." Ne. Za co ho chválí bratři a sestry?
24:39za věrnost. Chválí ho za to, že byl poslušen svého Pána. Ta poslušnost totiž nebyla spojena s množstvím, ale s věrností. A tomuhle otroku se dostává za jeho věrnost povýšení. Místo, aby ten otrok pracoval sám pro sebe a budoval to své království s těmi penězi svého Pána, s těmi dary svého Pána, rozhodl se pracovat pro něj.
25:11A jako odměnu, všimněte si, bratři a sestry, za jeho práci mu Pán svěří 10 měst. Nevím, jestli jste někdy hospodařili nad 10 městi, ale to je takové malé království. Pak přichází druhý, verš 18 a říká:„Pane, tvoje hřivna získala pět hřiven. Přichází druhý otrok a ten získává 500
25:43%. A teďka mi řekněte, bratři a sestry, jaká je naše tendence, když čteme tyto dva, to je slabota. 500 % to nic není. Když to porovnám s těmi 1000%, ten se asi moc nezapotil. Ale opravdu je to tak. Pojďme se podívat, jak reaguje Pán. Verš 19. Tak já tomu to řekl i ty buď vládcem nad
26:14pěti městy. Ve zkrácené verzi, bratři a sestry, pán tomuto otroku skládá stejnou pochvalu a dává mu odměnu, která je přímo úměrná schopnostem a výkonu tohoto služebníka. Co tady ale neslyšíme. Neslyšíme, že by je porovnával. Neslyšíme, že by ho kritizoval. Neslyšíme, že by ho srovnával.
26:51Co je nám však jasné, je jedna věc. I on byl svému králi věrný. Nevidíme, že by pán řekl kvůli tomu, že jsi nepřišel, nepřinesl alpoň tolik, co ten první, nedostaneš to či on. Proč tenhle vydělal jenom 500 %, nevíme. Možná neměl takové schopnosti, možná neměl takové příležitosti, možná neměl takovou vervu, ale pánovi nezáleží na tomto místě,
27:22bratři a sestry, na tom, kolik ten člověk přinesl, ale zda byl věrný v tom, co od Pána dostal. A nejen v tom, co od Pána dostal, v tom materiálním slova smyslu, ale i v tom příkazu. Chválí je oba za věrnost. Nevyvyšuje jednoho na druhého, ale dodává jim odměnu na základě
27:52jejich schopností. Pak přichází verš 20. A když začneme číst verš 20, všimněte si, bratři a sestry, toho vašeho textu, něco je špatně hned v prvních slovech. Vidíte to tam už? Není to první otrok, druhý otrok a třetí otrok, ale je to první otrok, druhý otrok a jiný.
28:29Ta situace je najednou úplně jiná. A tenhle otrok přichází a říká:„Pane, tvářivne, měl jsem jí zabalenou šátku. Bratři a sestry, nevím, nevím, jak vy. Já, já se nepovažuji za, za staršího člověka, ale taky ne úplně za za mladšího. Ještě si pamatuji, když babička vyprávěla, jak se jak se peníze schovávaly do slamníku e kdysi, ale
28:59nevím, kdo z vás by vzal 120 000 a dal si je do šátku. Nevím, kdo z vás by by vzal tři měsíč čtyřměsíční plat. A místo, aby ho nějakým způsobem spravoval nebo schoval, když už ho tady chcete schovat, tak ho dal do šátku. Bratři a sestry, co nám to ukazuje?
29:33Ukazuje nám to to, že ten tomu otroku to bylo úplně jedno. Kdybyme četli historické záznamy, které vidíme v evangeliích, tak vidíme na několika místech, že ve chvíli, kdy měl člověk něco vzácného, co si chtěl schovat, tak to zahrabal, že je poklad na poli. dal to někam, kde to jednoduše nebylo možné najít, kde to nebylo jednoduše
29:58možné ukrást, protože to pro něj bylo vzácné. Ale tenhle otrok, ten vzal tu hřivnu, kterou mu dal ten pán. Přišel domů, vzal nějaký sáček, takhlenc to zabalil a dal to na polici. Ani si nedal tu práci, nedal si to myšlení. Nezáležel mu tak na jeho pánu k tomu, aby aspoň chtěl to, co mu pán dal,
30:30ne ani zúročit, ale ochránit. ani, ale ani ochránit. Dal to do sáčku. A vidíte, jaký je ten důvod, bratři a sestry, podívejte se do našeho textu. Verš 21. Strach. Měl strach. Otrok měl strach, protože se domnívá, všimněte si, že jeho král je přísný člověk.
31:01Jeho smýšlení ve chvíli, kdy dostal hřivnu, bylo asi něco jako takovéto. Když vydělám peníze, on mi je vezme. Když je prodělám, tak mě bude činit zodpovědným za ten prodělek a bude je muset nahradit. Podle tohoto otroka, bratři a sestry, jeho pán je vlastně zloděj. Vnímáte to tak? Vidíte to tam?
31:32Téměř jako bychom slyšeli odůvodnění k nenávisti, které jsme vlastně neviděli na začátku u těch jeho spoluobčanů. Jsi přísný člověk. Bereš, co jsi nedal, sklízíš, kde ji nezasel. Jsi vlastně zloděj. Není, není dů není, ne. V téhle chvíli jakoy nám došlo, proč ho nenáviděli, pokud je to takto.
32:06Ale podívejte se, bratři a sestry na první dva příklady těch otroků. Opravdu je nám ten král vykreslen jako ten, který je přísný a nenávidí? Ne. Jaký král, který nenávidí a je přísný a bere, co si nebral a sklízí, kde jsi nezašel, by dal 15 měst ze svého království. Takový člověk by si je přece všechny nechal pod svojí autoritou.
32:48Ale podívejte se verš 22 až 23, jak pán soudí tohoto otroka. Všimněte si na prvním místě, že se nesnaží obhájit nebo vyvrátit to, co si o něm ten otrok myslí, ale ukazuje mu na jeho slovech jeho vlastní pokryteectví. Pojďme si to zkusit, bratře a sestry, sami na sobě. Co byste udělali? Každý z vás má nějakého šéfa nebo manželku, ne?
33:18Co byste udělali, kdybyste si mysleli, že váš šéf je přísný člověk a on by vám zadal nějakou práci? Řekli byste si, nebudu pracovat. Kdyby tenhle otrok skutečně věřil, že jeho pán je přísný člověk, který je zloděj, ten strach by ho měl vést k tomu, že teda něco udělá, protože ve chvíli, kdyby neudělal, tak jeho pán se vrátí a
33:48strestá ho teda neřízeným způsobem. Je to tak? Je je ta je ta logika pochopitelná v tom, ale tenhle otrok bere to, co dostal od Pána. a schovává to. A to nám ukazuje, že jeho myšlení vůči tomu Pánu, které tady je před ukázáno, je vlastně jenom výmluva.
34:18Papoušku je jenom to, co říkají ti spoluobčané, aby měl výmluvu, proč nemusí pracovat. Ale tím nám ukazuje, bratři a sestry, jednu důležitou věc. svoje pokryteectví. Nechtěl pracovat pro svého Pána, protože ho neznal. ho neměl rád nebo protože byl líný.
34:52Nechtěl se zamyslet, jak by pro něj to, co mu Pán dal, využil k tomu, aby z toho Pánu vzešla největší chvála. největší zisk. Nechtěl být pragmatický v tomhle slova smyslu a raději. Co dělal bratři a sestry v té v tom čase? Nic nevíme. Kdyby totiž znal svého Pána, věděl by, jaký je.
35:22Ale i kdyby byla pravda, to co si o něm myslí, což podle kontextu předpokládáme, že papoušku je na základě výroků těch spoluobčanů, pak by jeho jeho strach měl vést k práci ještě víc. I kdyby dal ty peníze jen do ruky banky v našem slova smyslu a vzal z nich úroky, aspoň by něco vydělali, ale on nechtěl.
35:52pro svého barána pracovat. Nechtěl budovat jeho království, chtěl budovat svoje království. A proto ho Pán nazývá zlým. Proto ho Pán nazývá špatným, ne kvůli tomu, že by vydělal málo. Co by se stalo, bratři a sestry, kdyby tento otrok vzal ty peníze a dal je směnárníkovi a řekl pánům: „Pane, ty víš, že jsem neschopný otrok.
36:25To nejpragmatičtější, na co jsem mohl myslet, je, že dám tvé peníze směnárníkovi, protože ti z toho vzejde aspoň nějaký úrok. Co by pán odpověděl? Podle těch dvou předcházejících příkladů by řekl: "Dobře, věrný otroku." Dobře, věrný otroku. Myslel si alespoň v té své neschopnosti, v tom své z té okolnosti na mě.
37:07Ale on byl zlý. A těm, kdo stáli, verš 24, těm, kdo stáli kolem, řekl:„Vezměte od něho tu hřivnu a dejte tomu, který má 10 hřiven." Pán se obrací k těm, kteří stojí kolem a přikazuje jim, aby tu hřivnu předali k tomu, který má 10. A jejich otázka nás zajímá, vždyť už má 10. Proč bychom mu měli dávat další? A odpověď na to, kterou nacházíme v
37:35našem textu, protože byl věrný. Věrnost je jediný důvod, který dostáváme k tomu, proč pán v této chvíli nechává ty, kteří stojí kolem, aby tu hřivnu neužitečného zlého otroka dali tomu, který má 10 jako odměnu. A pak přichází verš 26. A verš 26 je, bratři a sestry, ústřední k pochopení tohoto našeho celého textu. Pravým vám
38:03říká, že každému, kdo má, bude dáno. Kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Když se dostáváme k tomuto textu, vyvstávají aspoň v méli dvě otázky. Za prvé, kdo mluví a zadruhé, co to znamená? Tak kdo mluví, bratři a sestry? Mluví pán Ježíš nebo mluví ten král?
38:33Tady je to jedno, protože král je v tomto podobenství obraz Krista. A ta druhá důležitější otázka je, co to znamená. Je tento služebník, všímejte si a dávejte dobrý pozor. Je tenhle služebník, ten neužitečný služebník nevěřící?
39:06Víte, pán Ježíš ty stejná slova používá v Matouši 13. kapitole 12. verši, kde vysvětluje, proč vlastně mluví v podobenstvích. Aby ti, kdo mají pochopení, chápali a ti, kteří nemají, ztratili i to, co si myslí, že mají. Ať zde nevidíme přímý soud, bratři a sestry, tyto slova jsou pro nás varováním. Postoj tohoto otroka je stejný postoj,
39:35který měli ti jejich jeho spoluobčané. Kolik tady je druhů lidí? Dva. Ne tři. Jsou otroci, kteří milují svého Pána a proto pro něj pracují. A pak jsou ti ostatní, kteří ho nenávidí. Pán říká, je jedno, jestli si tento otrok myslí,
40:07že s ním má vztah. Je jedno, jestli si myslí, že je mu prospěšný. Jeho akce, jeho, jeho činy ukazují, že není. A hřivna, která mu byla vzata, je toho příkladem. Stejně to s každým, bratře a sestry, kdo si myslí, že zná Krista, že je křesťan,
40:38že je znovuzrozen a jeho poznání ho nevede k praktické věrnosti. Všimněte si, že tady neříkám jeho poznání Krista ho nevede k tomu, že dělá A B C D. To neříkám. To, co říkám, je, že každý, kdo říká, že věří Krista, že zná Krista, že Kristus je jeho spasitel a on a to toto poznání ho nevede k praktické věrnosti, pak
41:07Krista nezná a je jako tento neužitečný otrok. My na příkladu tohoto otroka vidíme, že Krista nemiloval nebo toho krále nemiloval. A stejně tak to vidíme na příkladu člověka, který si říká křesťan a nežije věrně. nechce pro něj pracovat, nechce budovat jeho království, chce budovat svoje království. Chce si užít tenhle život a náhodou se
41:36dostal do církve. Ale co řekne na soudu? Co nám říká, bratři a sestry, Matouš 7, že Pán oddělí kozly od ovcí. A copak ti kozlové neřeknou? Cožpak jsme ve tvém jménu neprorokovali a cožpak jsme nevyháněli démony a nedělali to a nebo tamhleto? Co jim řekne? Nikdy jsem vás neznal.
42:11Proč je neznal? Protože mu nebyli věrní. Protože nechtěli budovat jeho království, ale chtěli budovat svoje království. A tak je tento otrok na základě verše 26 dál do stejné kategorie jako ti z verše 27. Ti nepřátelé, kteří krále nenávidí a o těch králů přikazuje, aby zahynuli,
42:50aby byli pobyti. Otázka pro každého jednoho z nás, bratři a sestry, na tomto místě je do které z těchto dvou skupin patříme, protože můžeme patřit jenom do jedné. Pokud jsme jeho, pokud ho milujeme, pak nás ta láska vede k touze pracovat pro něj. a věci,
43:21které, které je potřeba osekat z našeho života, tak ty osekáváme. Neznamená to, že jsme vždycky dokonalí, neznamená to, že vždycky děláme ty správné věci, ale snažíme se pragmaticky, já nesnáším pragmatismus církvi, ale ale v tomhle slova smyslu pragmaticky myslet na to, co jemu přinese největší chválu v těch jednotlivých reakcích, okolnostech,
43:46schopnostech a životech, které nám dal. Pokud se nechceme zamýšlet, co jemu přinese největší slávu, pak se ptáme, zda ho známe.
44:24Víte, to zdali jsme Kristovi se nepozná na jednom velkém rozhodnutí, kdy dáme a hodíme nějaké dřívko do ohně, protože byla zrovna výzva, ale na tisíci malých rozhodnutích každý den. přinese to, co teďka udělám, jeho největší slávu jemu a nebo mně. Jinými slovy, bratři a sestry, ukaz ukáže se to naší věrnosti.
45:05A co nás vede k věrnosti? To, co si myslíme, že Kristus je. Že pokud věříme, že je Bůh, pokud věříme, že je král, pokud věříme, že je Mesiáš, tak to je to, co nás vede k věrnosti k němu. Pokud si ale myslíme, že ne,
45:36Řekněte mi, bratři a sestry, co se žádá od vás v tomto věku, dokud nepřijde Pán Ježíš? První Korintským říká to velice jasně. Od správců se nakonec žádá jen aby byli věrní. A tak pokud jsi tu a a znáš a miluješ Pána Ježíše Krista, bratře, sestro,
46:06tak pán Bůh tě tě tě tě může, ale nemusí volat k velkým věcem, ale volá tě k tomu, aby ji byl věrný tam, kde jsi, ve své práci, ve své škole, ve své rodině, ve svém pokojíku, aby tvoje touha byla s tím, co ti dává pragmaticky přemýšlet o tom, ne, co co tobě to přinese, ale co jemu to přinese.
46:38aby ve chvíli, kdy přišel a tys tys mu řekl a on se tě zeptal, jak jsi s tím hospodařil, tak tys mu mohl říct, pane, nemám možná moc schopností, neměl jsem moc příležitostí, ale ty příležitosti, které jsem měl a ty schopnosti, které jsi mi dal, jsem využil pro tebe.
47:09A pokud tady sedíš a neznáš Pána Ježíše Krista, tak si musíš velice dobře a velice rychle uvědomit jednu zásadní a důležitou věc. Nejsou tři kategorie lidí, jsou jenom dvě. Buď Kristus je tvůj král a je tvůj pán a je tvůj Mesiáš a nebo ne.
47:40A pokud ho nemiluješ, tak ho nenávidíš. A možná ses ocitl v církvi a možná jsi přišel a a možná děláš to a nebo tamhleto. Ale pokud Krista nemiluješ, tak není tvůj zachránce. A písmo tě vybízí na v tom dnešním textu, že jednoho dne, když se vrátí jako král, i když ty možná nechceš, aby byl král, tak on se vrátí jako král. Ve chvíli,
48:09kdy se vrátí, tak přijde soud, protože už nepřijde jako zachránce, už přijde jako soudce. A ty získáš odplatu za to, co jsi dělal v tomto světě, stejně jako já. A moje modlitba pro mě a pro tebe je, abychom slyšeli slova písma,
48:39slova o tom, že i dnes je čas milosti. Pokud nebo bychom mohli spíš říct, dokud je čas milosti, čiň pokání. a věř evangeliu. Přijmi Ježíše jako král a žij pro jeho slávu.
49:14Nej, nebuďme zoufalí, bratři a sestry, když vidíme ostatní, jak mají tisícové sbory a stovkové sbory. A když vidíme, jakich služba roste a a nám se zdá, že ne. A když se nám zdá, že lidé následují velká jména, no a co? Pán Bůh nás nepovolal k tomu, abychom byli velkými v našich vlastních očích nebo v očích tohoto světa, ale abychom
49:44byli věrními tam, kde nás postavil. A i kdyby jsme měli zůstat stát sami, zůstaňme věrní, protože tak přineseme Bohu největší chválu. Amen.