Ovoce Ducha Svatého #3 | Biblické vyučování
Výraz duch je v přepisu na 20 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Římanům 8Galatským 6Filipským 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:14Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém. Milí bratři a sestry, všechny vás vítám srdečně na naší biblické hodině. A jsem rád, že jsme přišli i dnes eh v tom týdnu na toto místo, abysme společně vzdali chválu a čest našemu Pánu a abyme ho uctili nejenom modlitbami, nejenom společnými
0:46písněmi, ale i tím, že budeme naslouchat Božímu slovu a eh jeho kázání. Já tak vám přeju i sobě, aby opravdu naše srdce byla soustředěná na jeho slovo, aby na naše myšlenky byly byly soustředěny na něj jako na toho jediného dokonavatele naší spásy, našeho Pána Ježíše Krista. Tak buďte ještě jednou všichni srdečně
1:11vítáni. Vítám vás všechny, kteří jste i hosté na tomto místě. Eh, jsem rád, že jsem slyšel už na začátku eh takové veselé hlasy a radost. Protože my dneska budeme mluvit o radosti, takže jste už dali i takový dobrý důvod k tomu dnešnímu nebo úvod k tomu dnešnímu slovu. Ale dříve než začneme společným zpěvem, tak já vás poprosím, abysme
1:35ještě povstali k modlitbě. Já zaháním tuto biblickou hodinu jednou modlitbou a potom budeme společně zpívat píseň číslo 480. Ale nyní skloňme své hlavě, já se pomodlím. Hospodine, Bože zástupu, přicházíme před tvoji tvář takový, jak cí jsme a jediný ty vidíš do našich srdcí. Ty znáš naše životy, ty víš o nás všechno.
2:05A tak tě prosím, aby jsi nám odpustil, jestli přicházíme i v tuto chvíli možná v takovém rozpolužení, kdy nejsme nejsme úplně soustředění a nejsme nejsme úplně tak ochotni naslouchat všemu tomu, co nám chceš říct. Protože víme, že často ty všední starosti a různé různé zkoušky, které přicházejí v našich životech, nás můžou
2:34často eh tak odvádět od tebe a od tvého slova. A tak tě prosím i v tuto chvíli, aby ji nás právě v tuto chvíli na tomto místě znovu soustředil, aby ji nám dal pokoj do našeho srdce, aby ji nám odpustil všechno to, co by eh mohlo bránit požehnání tvého slova. a prosím tě o to, aby jsi byl vyvýšen a oslaven i skrze ten dnešní nejenom čtený text a
3:03výklad, ale skrze celý ten dnešní čas, který takto společně chceme jako tvoje církev trávit u tvého slova. Amen. Přečtu ještě dva oddíly z Božího slova, které eh nás uvedou do toho do toho do té do toho samotného přemýšlení nad Božím slovem. Takže čtu ještě s Filipským ze čtvrté kapitoly. Tam čtu
3:33čtvrtý eh až šestý verš a potom ještě z první Tesalonickým a tam budu číst 516. Radujte se v Pánu vždycky. Znovu říkám, radujte se.
4:11Tak my jsme eh nebo na ten dnešní oddíl nebo ten text na na tu dnešní biblickou hodinu je stále stejný. My jsme, my jsme už před několika týdny měli takový úvod do toho oddílu s Galatským šesté kapitoly, kde se kde se popisuje nám všem dobře známý ten výčet eh ovoce Ducha svatého. A my jsme my jsme minulou středu přemýšleli nad láskou
4:43a já jsem úplně asi ani neměl v úmyslu, že bysme všechny všechny tato všechny tyto ovoce probírali přesně tak za sebou, jak jsou v Božím slově. Protože asi to nebude nic proti ničemu, když každý z těch, kteří budou sloužit na toto téma, tak si vyberou nebo vemou jedno z tohoto ovoce. Ale eh uvědomil jsem si, že to druhé ovoce, které je
5:10zmíněno v galatským a to je radost, tak je eh dost úzce souvisí právě s tím prvním ovocem, láskou a potom i to další ovoce a to je pokoj. Tak i to velice úzce souvisí zase s radostí. Takže já jsem eh pro ten dnešek vybral právě to ovoce Ducha svatého, kterým je radost. A ty texty, které jsme četli přímo o
5:42radosti hovoří a já se k nim budu budu se k nim v průběhu i toho dnešního přemýšlení nad radostí budu se k nim mnohokrát vracet. Co myslíte, jak je to obtížné nebo jednoduché mluvit o radosti v dnešním světě? Když se podíváte kolem sebe do doby, v které žijete, v které žijeme,
6:12eh když se podíváme na stav světa, možná na stav eh politické situace napříč různými zeměmi, různými státy, ale abych nebyl tak moc doširoka, eh abych abych nemluvil tak moc E eh všeobecně. Tak eh co eh nás napadne v souvislosti s radostí, když se budeme dívat do svých vlastních
6:44životů, když se díváme, když se podíváš ty do svého života, když se podívám já do svého života. Je radost vždycky to první, co nás napadne, že prožíváme. A a je to to první, co vidí eh lidé kolem nás, na nás jako ovoce Ducha svatého.
7:14Co nás charakterizuje? Charakterizuje nás láska a radost, když mluvíme o těchto dvou věcech. Musím se přiznat, že i pro mě bylo velice jako dost složité přemýšlet nad tímto ovocem Ducha svatého, protože my jako lidé, ať si to chceme přiznat nebo ne, tak podléháme mnoha
7:46eh věcem, které mají potom za důsledek eh to, jestli nejenom jenom prožíváme radost, ale jestli z nás radost vidět a cítit a nebo je to naopak něco jiného. A oba dva texty s Filipským i s Efezkým dokonce mluví o radosti v souvislosti jakoby takovým příkazujícím tónem, že
8:21dá se radost přikázat. Tak já si přeju, abys teď se radoval a chci to vidět. Myslíte, že apoštol Pavel, když psal tydle dva dopisy, tak přemýšlel nad radostí takovýmhle způsobem, když si eh z Ducha svatého vlastně dovolil dát opravdu radost jako příkaz, jako něco, co
8:52co má charakterizovat eh život křesťana. Něco, co v životě křesťana prostě musí být a nemůže nemůže to tam chybět. A on ve stejném tónu píše píše s Filipským, epišto Filipským a v tom samém tónu, co se týká radosti, píše potom i do Tesaloniky. A vy víte, že eh celý list Filipským je eh psaný odkud? Z vězení. A ve
9:22Filipech Pavel prožíval opravdu velmi velké těžkosti, strádání. A když psal z vězení křesťanům ve Filipech, tak my často tuhletu epištolu Filipským nazýváme jako epištolou radosti, protože protože eh už samotný výraz slova radost je tam více než 10krát jmenovaná a vůbec celý ten tón listu je
9:54opravdu velmi radostný a ve smyslu radosti apoštola Pavla, jeho osobní radosti z filipských, navzdory tomu, co prožíval on sám. Eh, a z lidského hlediska neprožíval nic radostného, nic, co by byl důvod podle toho lidského přemýšlení k tomu, aby se radoval. Přesto apoštol Pavel byl plný radosti a povzbuzoval k radosti i
10:24filipské. A radost je prostě vždycky důsledkem nějaké skutečnosti. Tak jako smutek. Pokud se ti v životě věci daří, vycházejí ti, všecko to tak nějak jde, jak má, eh, tak logicky můžeme mít důvod k radosti, že můžeme mít důvod k takovému spokojenému
10:56životu, k radostnému životu. A co když ale ty věci ne tak v životě všechny vycházejí? Co když ne tak všecko jde dobře? Co když nevnímám eh přijetí od možná nejbližších, od svého okolí? Co když mi naopak věci nevycházejí? Co když Co když jsou prostě skutečnosti v tom mém životě, které eh
11:28přinášejí všecko? možné jenom ne radost. Je to tak správně? Je to tak, že opravdu eh ten náš život a ten náš pocit a to naše vyzařování radosti musí bejt vždycky, musí být vždycky přímo úměrné jenom to, jestli se nám daří, jestli se ti daří, jestli se cítíš dobře a nebo nebo to ještě je nějak jinak.
12:01Jak se Boží slovo, Bible v podstatě vlastně dívá na radost? Na radost jako na jedno z ovocí Ducha svatého. Eh, dřív než si možná rozebereme některé věci nebo aspekty radosti jako takové, tak myslím si, že je velmi nutné, nutné říct na začátku jeden fakt, který má svůj základ v Božím slově. A to přesto, co jsem řekl před chvilkou,
12:32že někdy prožíváme neradostné chvíle a někdy z nás spíš vyzařuje všecko možné, než jenom radost. Přesto je potřeba, aby zazněl jeden fakt, který opravdu vychází z Božího slova a to je to, že opravdový důvod k radosti máme jenom my, jenom křesťané. To možná, že to teďka zní trošku eh domýšlivě nebo nabubřele, ale
12:57já věřím, že mi rozumíte. Pouze křesťané, pouze křesťan má opravdový důvod k tomu, aby se radoval a aby žil v radosti. A my se dostaneme k tomu, proč proč to tak je. A druhý fakt, který prostě musí platit v mém i tvém životě, co se týká radosti, je to, že radost je nejenom naší výsadou,
13:28ale je i naší povinností, což je možná zase těžko přijatelné někdy, když se znovu zase zamyslíme na na nad všech nad všem všemi těžkostmi života, které život prostě jako takový přináší. Ale radost je nejenom naší výsadou jako křesťanů, ale je to i naší povinností. A ten ta třetí věc, která se týká radosti a o kterém
13:57apoštol Pavel mnohokrát mluví ve svých lísteech, je to, že my v radosti musíme růst. Nemůžeme zůstávat v nějakém v nějakém množství nebo začátku nějaké radosti, ale naše radost se musí rozhojňovat a musí neustále růst v mém i tvém životě. Takže to je to jsou minimálně tři věci, které prostě jsou faktem a my budeme společně
14:27přemýšlet nad tím, jestli to tak je v našich životech nebo jestli to tak není. A jestli to tak není, tak proč to tak není? Protože jaká je realita, co se týká radosti? Jaká je realita křesťanského života? Nebudu mluvit o realitě světa a realitě života lidí ve světě, ale chci přemýšlet nad naším životem, nad životem křesťana.
14:58Jaká je realita? Je opravdu, někdy mám pocit, že že radost v našich životech a v mém životě je někdy to poslední, co by se tam dalo najít. Proč? Proč místo radosti eh v našich životech je spíš má spíš má prostor, strach? Proč místo radosti má v našich životech
15:32více místa? Úzkost, eh různé konflikty, různá nedorozumění, eh nepochopení vzájemné, ukřivdění, malomyslnění, nejistota. Vidíte, těch věcí bysme tady pomaličku mohli tolik tolik jmenovat a tolik vyjmenovávat,
16:06ale je to tak. Často to v našich životech opravdu vypadá spíše tak, že radost je tam někde úplně dole, úplně někde na konci utlačená a vládne tam strach nebo ten jistota nebo pochybnosti eh a všechny podobné věci. Co tedy brání tomu, aby v našich životech byla opravdová radost?
16:39A těch věcí je možná víc, ale já jsem, já bych chtěl zmínit takové čtyři věci, které určitě mají za příčinu to, že v našich životech není radost jako ovoce Ducha svatého, o kterém mluví Boží slovo. A ta první věc je samozřejmě hřích. Pokud je nějaká věc v životě křesťana, která se staví přímo proti Bohu,
17:13která eh činí ze mě a z tebe někoho, kdo vzdoruje, kdo eh je neposlušný, tak eh taková věc automaticky a stoproc působí to, že nemůžeš a nemůžeme prožívat naplno boží radost, která vychází z jeho ducha. A vy víte, že eh David, to je takový krásný příklad, když
17:45zhřešil s Betebbou, tak on se velmi trápil a naříkal nad svým hříchem. A on tam říká:„Dokud jsem ale svůj hřích nepřiznal a nevyznal, tak jsem umíral. Všecko ve mně chřadlo. Moje kosti se scvrkávaly, moje nitro bylo jako v žáru." A David sám vyznává:„Bože, dej, ať se zase můžu radovat z tvé
18:15spásy, ať se veselím z tvé spásy." To je v 51. žalmu. David velice dobře věděl, co to je. Eh, být zbaven radosti kvůli tomu, že v jeho životě byl hřích. A to znamená jednoduchou věc. Pokud eh má být v mém životě radost a v tvém životě radost, tak se s hříchem musíme eh dost
18:45radikálně a rázně vypořádat a musíme dělat to, co dělal David. A to je, že svůj hřích přiznal a vyznal a potom se znova mohl veselit ze spásy, kterou Hospodin dával. Takže hřích je velmi legitimní a a vážná věc, která která zbavuje naše
19:16životy radosti. Eh, druhá věc, kterou, která často může bránit ty naší radosti, je eh to, že my ve svém životě víry, v tom křesťanském životě můžeme mít často eh takový nesprávný předmět naší víry, našeho zaměření. Já vám to, já vám to trošku přiblížím nebo vysvětlím, protože se to možná zdá trošku eh takové
19:43nesrozumitelné. Ale apoštol Pavel, když když psal ty dopisy, jak do Tesaloniky, tak do Filipským a mluví tam o radosti, mluví o tom, že se mají radovat, přikazuje radost, vybízí jejich k radosti, tak on tam nezapomíná vždycky na jedno důležité spojení. Víte, co on říká v Pánu? Radujte se v Pánu. To je strašně důležitá věc, protože my
20:10musíme zdroj naší víry vždycky upínat na věci, které jsou v Pánu. Radost do života můžou přinášet různé věci. To bezpochyby. Ale pokud chceme mít radost jako ovoce Ducha svatého, tak to musí být věci, které děláme v Pánu a pro Pána. A apoštol Pavel to hned v té třetí kapitole
20:41v listu filipským vysvětluje, když mluví o tom, že eh pokud neděláme věci a neradujeme se v Pánu, tak potom ten druhý protiklad je to, že se radujeme z věcí, které jsou z těla. A apoštol Pavel říká:„Já, já jsem se kdysi spoléhal jenom na svoje tělo, jenom na to, co jsem se naučil, jak jsem vystudoval, jaký byl můj původ, co všecko bylo za
21:09mnou. To bylo to, v čem jsem nacházel svoji radost a svůj smysl. Ale víte, jak to potom zakončuje, že to všecko má za hnůj, za odpadnu tudletu radost, protože jedině radost v Pánu je radost, která je od něj a která je trvalá je tím projevem Ducha svatého. Takže je důležité, aby opravdu eh to naše zaměření našeho křesťanského života,
21:40naší víry bylo jenom v našem Pánu. A vy si možná říkáte:„No tak to je jasné. No tak když žiju křesťanský život, tak moje zaměření je na Pána." Ale víte, ono se může stát úplně lehce, že můžeme v našem křesťanském životě mít radost z různých velice dobrých a na první pohled důležitých věcí, ale často se může stát,
22:09že už je neděláme v Pánu. Eh, ono se může třeba stát, že to, že jsme si kdysi a což je dobře na začátku svého křesťanského života dali jasné zásady eh třeba toho, jak budeme ukázňovat a umravňovat svoje tělo, jak budeme jak budeme mít pravidelnou chvíli na čtení Božího slova. eh každý den přesně eh na čas a
22:41za každou cenu to dodržíme. Můžeme eh můžeme mít eh možná můžeme se plně soustředit na to, abysme se pravidelně a kdysi jsme si dali třeba nějaký takový závazek, který je taky velmi dobrý, že se budeme učit na spaměť verše Božího slova a to dodržujeme a děláme to. Můžeme sloužit na Boží vinici a můžeme mít úspěch.
23:08A teďka bych chtěl, abyste mě porozuměli. Přesto tyhlety úžasný a potřebný věci se můžou často v životě křesťana stát modlou a nemusí je dělat opravdu v Pánu. Možná, že to těžce zní, že to je, že to je eh, že to je zvláštní, ale já jsem přesvědčen, že to tak často může být, že my často opravdu máme velkou radost z toho, že se nám
23:34daří například eh na Božím poli, e, na ve službě, že že prostě se povedla ta akce, ta akce, přišlo mnoho lidí, uslyšelo mnoho lidí, evangelium a tak plánujeme rychle další a a chceme chceme jedeme prostě dál, aby aby to všecko bylo tak, jak to bylo předtím. A já neříkám, že to jsou špatné věci, to je dobré, ale vzpomeňte si na jednu věc, o které píše
24:03evangelista Lukáš. Když vyslal 70 učedníků do světa nebo do toho okolí, tak tam se děly velký věci. Eh, učedníci Pána Ježíše dělali ty samý věci jako on. Oni uzdravovali, křístili mrtvé a přišli plný nadšení. Takový úspěch ve službě. A pán Ježíš je docela schladil, že?
24:33Často takový nepochopitelný slovo, ale pán Ježíš říká: "Z toho se neradujte, ale vaše radost ať je z toho, že vaše jména jsou zapsaná v nebesích." A tak opravdu naše služba v Pánu je potřebná a nutná a dělejme ji, ale ona vždycky nemusí být úspěšná. Ono to může být někdy tak, někdy tak. Někdy tak, někdy tak. A pokud by na tom závisela
25:06naše radost a z toho my bysme se, to by bylo to gro tý naší radosti, tak pán Ježíš říká:„Ne, ne, z toho se neradujte, i když to vypadá moc dobře, ale radujte se úplně z něčeho jiného. Z něčeho, co co se nemá možnost otřást, co nemůže nikdo změnit, protože to jsem zařídil já pro vás." A to je to, že vaše jména jsou
25:31zapsaná v nebesích. A víte, pokud si znova možná nově uvědomíme tuhletu úžasnou věc, tuhletu skutečnost, tak nemusíme být známými evangelisty, nemusíme být obdarovanými učiteli, kteří mají důvody k radosti. Ne. My můžeme mít úplně stejný důvod radosti jako všichni tito, kteří nás předčí
26:01mnohým obdarováním, který jim pán Bůh dal. Ale pokud víme o té skutečnosti a jsme o ní přesvědčeni a věříme jí a jsme si jistí, že tvoje a moje jméno je zapsané v nebesích, tak máme úplně stejnou radost. To je to je ten zdroj radosti, který je tím ovocem Ducha svatého.
26:32Takže jsem říkal, že to, co nám může bránit radosti je hřích a nebo možná někdy úplně nesprávné zaměření se ve službě a v našem křesťanském životě na věci, které nejsou přímo v Pánu, jak apoštol Pavel, apoštol Pavel zdůrazňuje. Třetí věc, která která určitě brání tomu, abysme žili radostný život v Pánu Ježíši Kristu, je to, když nás Pán
26:59trestá a vychovává. To jsou dvě důležité věci, které se nám jako křesťanům nevyhýbají a nemůžou vyhnout. A víte, proč se nám nemůžou vyhnout? Protože Pán trestá a vychovává jenom ty, které miluje. A proto eh v našich životech tydlety dvě skutečnosti prostě jsou. A rozumím tomu,
27:32že ne vždycky z nich máme radost. Naopak někdy nás můžou zkličovat, můžou nás vést do eh neradosti a smutku. Ale právě v tu chvíli je potřeba si uvědomit, že prostě my jsme tak hříšní a tak špatní, že mějme jenom radost z toho, že pán Bůh nás skrze trest a výchovu mění a že s náma jedná. A věřím, že potom, když budeme vnímat tyto
28:05věci ve svém životě z tohodle pohledu, tak můžem i za takovýhle období být vděční. A já věřím, že eh takové vyznání každého z vás, když se podíváte naszpět do svých životů, takže zpětně určitě eh musíte vyznat, že jste vděčni za výchovu, kterou jste kdysi a nebo možná nedávno, ale kterou jste museli ve svým
28:28životě projít. A nebyla jednoduchá, byla určitě krušná, byla těžká, ale je to něco, co nás možná na chvíli zbavuje radosti, protože nemáme ten správný pohled na tydle věci, ale apoštol Pavel říká, eh, za všech okolností děkujte, radujte se. Takže děkujte a děkujme i za takovýdle období v našich životech, kdy nás pán
28:57Ježíš nebo pán pán Ježíš ano, provází i takovoudle zkušeností, výchovou a někdy i trestem. I to eh je nakonec to slouží k tomu, abysme žili radostný život, přestože to možná zní jako takový protimluv, ale je to tak. A poslední věc, kterou, která velmi úzvisí s tím třetím bodem a to je trest a výchova, jsou zkoušky.
29:24Eh, vy víte, že Boží slovo říká, že ve zkouškách se máme radovat a přesto zkoušky často přicházejí do našich životů v mnohých různých podobách. A ať už to jsou zkoušky skrz naše zdraví, kdy prožíváme různé těžkosti zdravotní, můžou to být zkoušky ohledně financí, eh ohledně našich vztahů v rodině, ve
29:56sboru. Eh zkoušky mají mnoho poh po podob, ale co je cílem zkoušek? Je to zase nějaká věc, kdy pán Bůh má radost z toho, že by vás zkoušel, že by vás trápil, ne? Cílem každé zkoušky je naše posila a posílení naší víry.
30:26A já jsem četl mnohokrát nebo četl jsem to, že často na třeba tělocvičnách nebo v různých armádních budovách eh jsou nápisy typu bez bolesti není vítězství. A myslím si, že že to je eh, že tadleta věta je velice výstižná. A my když se začneme dívat na zkoušky a
30:58na trest Boží a na Boží výchovu skrze tudle optiku, že vítězství často je důsledkem toho, že jsme prožívali různé bolesti, tak věřím, že tomu můžeme i porozumět, když mluvíme o zkouškách, o bolesti, Tak asi nás vždycky napadne Job, že? Eh, vy víte, že že Job se nikdy nedozvěděl
31:31od Hospodina, proč prošel tím, čím prošel. Eh, pán Bůh, když s ním v závěru celé té knihy potom mluví přímou řeči, tak řečí, tak mluví s ním úplně o jiných věcech a ne o důvodech e toho, proč prošel eh čím prošel. Ale já bych právě na Jobovi
32:01chtěl i ukázat jednu věc, kdy ho pán Bůh eh vychovával. Vy víte, že když se Job dozvěděl, dozvěděl tu strašnou věc o svých dětech, o svém majetku, o svých služebnících, tak zareagoval, jak
32:34známe to z paměti, že Hospodin dal, Hospodin vzal A vy víte, že potom když o všecko Job přišel, eh, e, nedočkal se pochopení ani od svých nejbližších, ze své rodiny, nakonec v podstatě ani od svých nejbližších přátel. Tak Jobova víra nebyla neotřesitelná a přestože na začátku reagoval ve víře
33:04tak, jak reagoval a je to pro nás něco úžasného, tak v 34. kapitole čteme vyznání Jóba, které zní takto. Muži nepřinese užitek, když najde zalíbení v Bohu. Zvláštní, že by Job rezignoval v tuhle chvíli, že by Job přestal věřit, ne? Ne, já si myslím, že máme úplně
33:34jasně ukázáno, že i Jobova víra prostě ztrácela svoji sílu, ale pán Bůh byl ten, kdo jeho víru nakonec potom zachoval a kdo ho podepřel. Kdyby to bylo na Jobovi, tak by to nedokázal vydržet ani zvládnout. Ale pán Bůh Joba zachoval a tak znovu bez bolesti není vítězství. A Job tou bolestí musel prožít.
34:07A tak jak můžeme získat tu opravdu? Mluvili jsme o tom, co nám brání, abysme měli opravdovou radost. Je potřeba zkoumat každý sám sebe, abysme možná, pokud vnímáme, že nejsme plní radosti, plní tohoto ovoce Ducha svatého, tak abysme zkoumali, jestli není potřeba některé věci změnit, jestli není potřeba některé věci eh vyznat. opustit.
34:34Ale eh ta opravdová radost z Ducha svatého je, jak už jsem řekl, ta skutečnost naší identity v Pánu Ježíši Kristu a toho, že naše a že moje a tvoje jméno je zapsané v knize života. A potom další věc, která je velmi důležitá, je to, abysme věřili Božímu slovu, abysme tak, jak ho čteme, jak ho slyšíme, tak abysme opravdu na něj spoléhali. A pokud máme
35:02věřit Božímu slovu a pokud Duch svatý v nás má svoje slovo připomínat, no tak my musíme proto něco dělat. My se mu musíme vystavovat tomu Božímu slovu. My musíme být neustále pod jeho vlivem. A pokud budeme věřit Božímu slovu a jeho zaslíbením, tak vy víte, že pán Bůh říká, že on není jako já a ty, že on to to, co slíbil, to dodrží. že on nemění
35:34svoje názory ani svoje postoje, ale to, co říká, říká jednou, tak aby to bylo navždy. A to platí. A tak si poslechněte, co říká pán Bůh v Jeremiášovi. Já znám úmysly, které s vámi zamýšlím. Jenom já je znám. To je Hospodinův výrok. Jsou to úmysly o pokoji a ne o zlu. abych vám dal budoucnost a naději. Když mě budete volat, půjdete a budete
36:07se ke mně modlit, vyslyším vás. Když mě budete hledat, naleznete mě. Pokud mě budete hledat celým srdcem, já se vám dám nalézt. Je Hospodinův výrok. Není to úžasné zaslíbení? Já vím, že primárně platilo v kontextu doby pro eh konkrétní hrstku lidí z Izraele, ale todle slovo platí i mně a tobě. Pán Bůh
36:40opravdu a jeho úmysly o mě a o tobě jsou o pokoji. Boží úmysly o mě a o tobě jsou o tom, abysme rostli a přinášeli ovoce pro jeho slávu. A pokud todleto hospodin, Bůh zástupů, stvořitel všeho zaslibuje a pokud já tomu chci věřit a věřím tomu, no tak navzdory těžkostem, které přináší život,
37:10já přece můžu mít radost. Z čeho už máme mít větší radost než týdletý skutečnosti, že Hospodinovy záměry s námi jsou o pokoji a o tom, že nás drží, má ve své ruce a o tom, že když ho budeme hledat, tak že se nám dá poznat. O tom, že když ho budeme za něco prosit, tak on nás vyslyší. To je úžasná věc. To nás musí plnit vždycky radostí,
37:36ať procházíme čímkoliv. A víte, my jsme v neděli mluvili taky o dalším jednom oddílu z Římanům osmé kapitoly, eh o tom, že ti, kteří milují Boha, napomáhá všecko k dobrému. Když to parafrázuju a zkrátím. No tak není tole důvod k radosti, bratři a sestry, přestože možná teďka procházíme nějakou finanční ztrátou, možná
38:02procházíme ztrátou někoho blízkého eh v rodině nebo procházíme procházíme eh nějakým těžkým období obdobím bolesti, nemoci. Ale pokud naše spolehnutí je se na Boží slovo a na jeho sliby, tak to, že jestliže milujeme Boha, takže všecky tydlety věci nakonec jsou k dobrému. To je radost. To je ta pravá radost.
38:36A tak co dělat proo aby opravdu jsme dokázali prakticky prakticky žít? toto ovoce Ducha svatého, abysme opravdu dokázali mít tudletu radost, o které mluví apoštol Pavel nebo Duch svatý skrze apoštola Pavla v Galatským. Pokud tam je hřích, jak jsem říkal, a brání ti nebo brání mě k tomu prožívat opravdovou radost Ducha svatého, tak
39:06není nic jednodušší, než se z hříchu zřeknout, než ho vyznat. A víte, nevím jak vy, ale já mám zkušenost, že pán Bůh je ochotný odpouštět i opakované hříchy. A to je něco, co je nad naše chápání. Tak teď jsme to pokazili za 14 dní taky, za půl roku taky a ještě za rok s tím bojujeme. A stejně když přijdeme s opravdovým
39:36srdcem v pokání, tak pán Bůh v Jeremiášovi říká:„Já tě vyslyším, já to udělám." Není to důvod k radosti, k radosti z Ducha svatého. Co může být většího? Vždyť na tole nemáme my. My jako rodiče, my jako sourozenci, my jako bratři a sestry, my si nedokážeme takovýmhle způsobem takhle odpouštět a učíme se to. Pán Bůh,
40:02stvořitel nebe a země, hospodin, kterého nelze vystihnout v jeho divech a v jeho moci, k někomu tak nepatrnému, malému, hříšnému, nedokonalému a neposlušnému jako jsem já, je ochotný znovu a znovu odpouštět. Úžasná radost. A potom jenom znovu připomenu, držme se víry, víry v Boží slovo. Držme se toho, že to, co on v Božím slovu je říká,
40:31takže on to plní a je to pravda. A víte, neporovnávejme nikdy Hospodina sami se sebou, protože eh my svoje sliby neplníme, my je porušujeme, my je různě překrucujeme, ale pán Bůh to nedělá. Pán Bůh to nedělá. A to je úžasná radost. A možná zmíním ještě jeden, třetí nebo ještě dva kroky k tomu, jak pěstovat
41:03opravdovou radost v našem životě. Víte, už to bylo řečeno v souvislosti, když se vraceli učedníci z té misijní cesty. Eh, ty a já máme jistou budoucnost. Myslíte si, že toleto můžou říct lidi kolem vás, kteří nevěří v Boha? Myslíte si, že tenhleten svět, ať je bohatý v různých věcech, ať jsou státy bohaté,
41:33vlády bohaté, topí se možná někdy v přepichu, mají všecko tady na týhle zemi, co by si jenom mohli pomyslet. Myslíte, že mají jistou budoucnost? Nemají. A víte, kdo má proti nim jistou budoucnost? My. My tady. Protože pán Bůh to, co zaslíbil, to učiní i ve vztahu k naší budoucnosti a k věčnosti.
42:05A tak eh apoštol Pavel, když psal do Korintů, tak on říká nebo píše: "My přece nehledíme k viditelnému, my hledíme k neviditelným věcem, protože vidět, vidět to je dočasnost, to je dočasné, ale neviditelné věci, ty jsou věčné a k tomu směřujeme a tomu věříme. A
42:36nezbytnou, nezbytným důvodem k tomu, aby byla radost v našem srdci, je to, že nesmíme zapomínat na vděčnost. Vděčnost a radost nebo radost a vděčnost musí jít a jde ruku v ruce. A apoštol Pavel, když psal do Tesaloniky v tom pátém v té v té páté kapitole v tom 18. verši, 18. verši, tak on píše: "Ve všem vzdávejte díky, neboť toto je
43:08pro vás Boží vůle v Kristu Ježíši." Takže Boží vůle pro mě a pro tebe je, abysme prostě ve všem, v čem se nacházíme, abysme mu za to vzdávali díky. A možná to jsou věci někdy, kterým nerozumíme a které kterých máme pocit, že jsou až moc a že to nezvládáme a že to je nějak moc často, ale eh Duch svatý nám skrze apoštola Pavla říká:„Ne, buďte
43:38za to vděční. Buďte za to vděční. A pokud jste v období, kdy máte pocit, že to nezvládáte, tak si vzpomeňte na ty zkoušky, kterými už jste prošli a už jsou za vámi a věřte, že ta zkouška nebo ty těžkosti, v kterých seš teď, tak nebudou nikdy nad tvoje síly. Tak to pán Bůh zaslíbil ve svém slově. A tak buďme vděční. Děkujme. Děkujme za to, čím nás
44:06v našich životech Bůh provází. Tak možná na závěr, když znovu se podíváme na radost jako takovou, na radost z Ducha svatého, ne na radost z toho, že eh jsme někde něco vyhráli nebo něco dostali nebo nebo já nevím co, ale opravdu na tu radost, která je ovocem svatého ducha, tak víte, ty a já můžeme být buď
44:39nešťastnými křesťany a nebo radujícími se křesťany. Eh, nic mezitím není. Můžeme eh se nechávat pohlcovat tím vším, co přináší život a život v tomhle světě. Můžeme se nechávat pohlcovat tím, že nás pán Bůh až moc příliš přísně vychovává, že nás ve své spravedlnosti trestá,
45:11že na nás dopouští věci, který my bysme si na sebe nikdy nedopustili. Můžeme se z toho hroutit. Můžeme z toho být nešťastnými, můžeme z toho být zatrpklými a neradujícími, ale a nebo můžem být těmi, kteří v tom všem vidí Boží milostivou ruku s námi a že to, co procházíme a čím vším procházíme, můžeme v tom vidět projev Boží milosti,
45:44Boží lásky, Boží dobroty A v tom všem budeme moci vidět a uvědomovat si to, že máme přeso, přese všecko, co prožíváme, máme jistou budoucnost a že moje a tvoje jméno je zapsané v nebesích. A to nemůže nikdo z lidí, žádná situace, žádný, žádná síla sebevětší to nemůže
46:15zvrátit. Nemůže to vytrhnout, nemůže to, nemůže to anulovat, nemůže udělat něco, že to neplatí. Pokud Bůh napsal svojí rukou tvoje jméno do knihy V nebesích, tak tam je a tak tam bude ať se děje, co se děje. A to je naše radost. naše radost Kristu. A tak pán Ježíš proto říká učedníkům, on on nechladí nebo nějakým způsobem
46:41neutralizuje tu jejich radost a nadšení z té úspěšné služby. Ne, to je v pořádku. Ale on říká, nemějte v tom ten hlavní základ a důvod své radosti. Vaše radost musí být musí vycházet z jinýho faktu. A to je z faktu, že já jsem vás spasil, já jsem vás očistil, já jsem vás vytrhl, já jsem vás zachránil a na tom se nic nezmění. To je to je pravá radost
47:10z Ducha svatého a já vám moc přeju a hlavně sobě, abych takovouhle radost prožíval každý den navzdory věcem, které často do našich životů přicházejí a nejsou lehké. Já to vím a nechci to vůbec bakatelizovat. Každý z nás máte a máme nějaký život. A každý z nás procházíme různými těžkými věcmi, ale přesto nemusíme to nutně znamenat, že
47:37nemůžeme být radujícími se křesťany. Amen.