22.3.2020 - Martin Husár - Modlitební úvod
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Žálm 62, provedoucího chval pro jeddůtůna Davidův Žálm. Jen u Boha je utišení mé duše, od něj pochází má spása, jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad. Nikdy se nepohnu, až dokdy budete napadat člověka, z vás všech jde smrt jak zbortící se stěny, jak spadající zdi.
0:41Pořád se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež, svými ústy žehnají, avšak vnitru proklínají. Céla. Jen se stiž před Bohem má duše, vždyť od něj je má naděje. Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad, nepohnu se. V Bohu je má spása a sláva, on je má pevná skála, v Bohu mám útočiště. Lidé, doufejte v něj v každý čas, vylejvejte před ním své srdce, Bůh je naše útočiště, séla.
1:26Synové Adamovi jsou jen vánek, synové ličtí jen zdání, na misce vach stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. Nespoléhejte na útlak a na loupení, nestante se marností. I kdyby majetku přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce. Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí, že Bohu patří moc a tvé je panovníku i milosedenství a že odplatíš každému podle jeho skutku.
2:13Pokoj vám, bratři a sestry, pokoj vám všem, kteří i v tento nedělní čas sledujete tyto bohoslužby. Věřím, že budete moct přijmout požehnání a budete moct prožít boží blízkost, boží dotek, ale především budete slyšet boží hlas, který mluví.
2:49Od chvíle, kdy zazněla tato slava, pokoj vám, uplynula už nějaká doba a tyto slova řekl zmrtvých stalý Pán Ježíš Kristus. Ale ty okolnosti, do kterých zaznělo toto slovo, jsou možná v mnohém podobné dnešní době a dnešnímu času, který společně všichni prožíváme.
3:27Tak jako i dnes, i tenkrát, to byla neděle, i tenkrát všude vládla nejistota, i v té době, ten první den týdne, lidé měli obavy vycházet ven,
4:01protože byla velice napjatá, zvláštní a nejistá doba. A Ježíšova nejbližší rodina, to znamená tí jeho nejbližší učetníci a ženy, které se svým mistrem, s pánem Ježíšem Kristem chodili zhruba tři roky a byly neustále spolu, tak tyto nejbližší byly najednou v situaci, kdy jsou zavřeni v domě, mají zamčené dveře a vůbec se neodvažují výjít ven.
4:47Vnímají totiž a cítí, že v okamžiku, kdyby vyšli z té místnosti, které jsou schromážděni, takže jim hrozí nebezpečí. Nebezpečí odevšat a zároveň si nebyli jistí, odkuď konkrétně. Jak se prudce změnily okolnosti, které ještě před několika dny vypadaly úplně jinak.
5:24před několika málo dny učedníci totiž se svým mistrem přicházeli na velikonoční svátky do Jeruzaléma. A víte, jak přicházeli? Přicházeli s velkým zadosti učiněním, s velkou radostí, protože tam přicházeli jako součást průvodu, průvodu, kterému vzdávali tisíce lidí chválu. Přicházeli v podstatě ve stylu, který se vůbec nelišil od triumfálních vězdů, vládců do měst.
6:08Stovky, ale spíše tisíce lidí provolávali slávu tomu, s kterým oni trávili poslední tři roky svého života. a Boží slovo v Lukášové evangeliu nám mluví o tom, že mohutné zástupy šly před nimi, mohutné zástupy šly za nimi a v okamžiku, kdy vešli do města, kdy vešli do Jeruzaléma, tak ten vstup byl tak monumentální, tak dechberoucí, že doslova Lukáš píše, že to zatřáslo celým městem.
6:48celé město se rozrušilo. Jaký nepochopitelný a neskutečný zvrat v okamžiku, o kterém mluvíme v tuto chvíli, kdy tito učedníci, kdy tato skupina před několika málo dny plná radosti, plná vítězného pocitu, je vystrašená a schovaná
7:24v neznámém domě, v neznámé místnosti a za dobře zamčenými dveřmi. A to, čeho se jim v tuhle chvíli zoufale nedostávalo a co je takový rozdíl proti těm dnům, které prožili ještě nedávno, je to, že ta skutečnost, že nemají v podstatě žádný pokoj, žádnou radost.
7:56Je tam jenom strach, beznaděj a mnoho otazníků z toho, co přinesou příští minuty, hodiny, dny. Potřebujeme i my, zoufale, tak jako učedníci znovu najít ten ztracený pokoj. jsme i my, kteří ještě před pár dny žili úplně s jinými pocity a měli ve svém vnitru úplně jiné myšlenky a starosti a najednou je tady neskutečně rychle a nepochopitelně situace,
8:52situace, kdy sami postrádáme pokoj a radost. Víte, pokoj si nemůže člověk naordinovat. Pokoj si člověk nemůže, se v něm nemůže nějak vycvičit, nemůže si ho nějak vědomně přivolat. Opravdový pokoj může ten, kdo po něm touží, takový pokoj může jenom dostat.
9:30A může ho dostat jenom od toho, kdo sám se nazývá knížetem pokoje, Pán Ježíš Kristus. Hledáme v dnešní době tento pokoj, máme pocit, že jsme ho ztratili, V Žalmu 62. který jsme četli v úvodu, v 2. verši, David říká, jen se stiš, jen umlkni, má duše.
10:20Jen se stiš a umlkni, má duše. Sám Bůh, stvořitel nebe a země, vybízí člověka právě v těchto dnech, vybízí mne i tebe k tomu, Aby jsme se stišili, aby jsme se zastavili a aby jsme poslouchali. Bůh promluvil jednou a já jsem to uslyšel dvakrát. To, že Bohu patří moc i milosedenství. To, že hospodin odplatí každému podle jeho skutků.
11:12Víte, je velice důležité, že žijeme právě dnes v takové době, kdy máme jedinečnou možnost se zastavit a stišit. A myslím si, že to, co je kolem nás, je právě k tomu, aby jsme se stišili a zastavili. a je jedno, jestli jsi členem nějaké církve, je jedno, jestli osobě prohlašuje, že jsi křesťan,
11:48anebo naopak, že jsi ten, který přemýšlí moderně a který pro Boha nemá místo v dnešní době ve svém životě. Přesto boží slovo mluví o tom, že je to veliká výsada, když se člověk v tom svým spěchu, v tom svým schonu může zastavit, může umlknout a může začít konečně poslouchat.
12:23Poslouchat Boží hlas. Víte ale, ona to není jenom milost. Ona to je na druhé straně i veliká výsada, že tímhle tím způsobem Pán Bůh ještě stále chce k člověku promlouvat. Přečtu jeden oddíl s židům, kde je řečeno, varujte se, abyste neposlechli hlas toho, který k vám mluví z nebe.
13:12Takže nejenom výsada, ale je to nutnost. Je to nutnost, aby jsme se zastavili a aby jsme poslouchali toho, kdo k nám mluví z nebe. Vždycky, když člověk prochází nějakými pokušení, nějakými problémy, nějakými potížemi, tak člověk má přirozeně takovou schopnost a je v takovém pokušení vynít z problému a z těch různých potíží a z těžkých věcí, především vždycky Boha.
13:52Ale pokud je to tak a jsme si ochotní přiznat, že opravdu to tak je, že to první, co nás často napadne je to, že proč to a proč ono Pán Bůh dopustil, tak to ukazuje na to, že my sami nejsme s Bohem smíření a že nám chybí ten opravdový pokoj.
14:22A tam v takovémto případě nám nepomůže nic jiného než opravdové pokání, to vědomé odvrácení se od všech těch zlých skutků, které se možná časem nahromadili v našem životě a ve víře přijmout odpuštění, které nabízí Boží Syn, Pán Ježíš Kristus.
14:52protože jenom On, jenom Pán Ježíš Kristus může znovu vrátit ztracený pokoj a nebo ti ho může darovat teď, úplně poprvé, pokud si ho ještě nikdy neměl. Pokoj, který si možná nikdy neměl, to je pokoj, který nabízí Ježíš Kristus a On v Janově Evangeliu přichází a říká, že ten pokoj, který dává On, je jiný.
15:22Je to jiný pokoj, než dává tento svět a vybízí každého, aby se nebál a aby se nestrachoval. Vylevejte, vylevejte před Bohem své srdce, pravý David. Přemýšlejte, spytujte ve svém stišení a přemýšlejte o věcech, v kterých k vám Pán Bůh mluví.
15:53Možná, že i dneska je ten nejlepší čas a ta situace, v které jsme k tomu, aby jsme si uvědomili mnohé věci. Já už delší dobu přemýšlím o tom, když jsme teďka nuceni takovýmto způsobem oslovovat bratry a sestry i z této kazatelny, jak možná někdy lehkovážně jsme v té nedávné minulosti přistupovali k té úžasné výsadě být na společných schromážděních,
16:34jak jsme někdy až příliš lehce podléhali svým únavám ze zaměstnání, možná všelijakým svým nechutěm k tomu jít do společenství božího lidu a různým výmluvám, které vždycky byly natolik pádné a důležité, že nám zabránili společně se účastnit bohoslužeb.
17:14Není to právě teď ten úžasný čas, kdy ve stišení můžeme ji u těchto věce přemýšlet a uvědomovat si, jak vzácné to je, když může být boží lid společně, jak vzácné to je, když můžeme společně se modlit, společně otvírat Boží slovo, společně přemýšlet a společně potom mluvit a diskutovat o tom, jak velký je náš Bůh a jak podivohodné a nevyspytatelné jsou pro nás, pro lidi, jeho cesty.
17:53Víte, jednou z těch nejúžasnějších výsad a výhod, které má Boží lid a které máš ty jako věřící člověk, je modlitba. A o modlitbě bychom mohli mluvit dlouze, mohli bychom se sdílet se svými osobními zkušenostmi, které máme s modlitbou. Ale já vás chci právě teď pozvat do modliteb i na základě toho, co jsem se snažil s vámi i v tomto úvodu sdílet, kdy je opravdu ten zvláštní čas, kdy ať člověk chce nebo nechce, tak se musel zastavit, musel se stišit,
18:47nemůže dělat možná mnoho věcí, na které byl teď zvyklý, možná, že se cítí osamocen, možná, že se cítí omezen, připraven o určitý druh svobody, ale přeštěme si znovu ten 62. žálm. To je skvělý čas právě na to, aby jsme se stišili a aby jsme vylévali svá srdce před hospodinem.
19:17Pán Bůh k nám i tímto způsobem mluví a my můžeme slyšet mnoho věcí, které říká. Chci vás pozvat modlit vám tam, kde jste v tuto chvíli, ve svých domovech, ve svých bytech. A chci vám položit na srdce takovou věc. Nevíme, jak dlouho bude ta situace taková,
19:50že se nebudeme moci společně scházet jako boží lid v našich modlitebnách, v těch místnostech, na které jsme byli zvyklí a možná, že bude delší čas, kdy budeme tímto způsobem účastní takovýchto bohoslužeb. Chci vás vyzvat k tomu, abyste nedovolili tomu, nebo abyste, pokud je to možné, bránili všemožnými způsoby tomu, aby se i z takovýchto bolsůžeb stalo něco, co nemá vážnost, něco, co není tak originální a důležité, jako to bylo, když jsme byli společně.
20:37zkuste dbát na to, aby jsme opravdu i před těmi obrazovkami, kde sedíme, aby jsme měli svoje Bible v ruce, aby když jsme vyzváni k modlitbám, aby jsme se stišili, aby jsme si udělali ten čas. Zkusme si hlídat a zabraňme tomu, aby jsme při sledování bohoslužeb neodcházeli někam jinam, nedělali ještě jiné věci, neměli možná i vysílání těchto bohoslužeb jako jenom takovou zvukovou kulisu, kterou můžu kdykoliv stlumit, stopnout nebo úplně zastavit.
21:25Opravdu přistupujme i k tomuto způsobu těchto bohoslužeb jako něčemu výjimečnému, jako k výsadě, že můžeme v jednom duchu společně a právě na modlitbách být spojeni a demonstrovat tak, že boží lid je jednotný a že se na modlitbách spojuje k tomu, aby vzdával svému bohu chladu.
21:57a chválu a čest. Dělejme všecko a udělejme všecko proto, aby sledování těchto televizních bohoslužeb, pokud to tak musím říct, opravdu bylo něčím jiným než jenom běžným sledováním nějakého pořadu v televizi. Chtěl bych vás k tomu vyzvat a poprosit, abyste opravdu na to dbali, aby jsme i ty nedělní dny a nejenom neděle trávili opravdu tak, jak i boží lid trávit má v zájemném obecenství a společenství, spojení v jednom duchu.
22:42Dříve než se můžeme a budeme společně modlit v našich domácnostech, tak jsem přemýšlel, k čemu vám mám dát podmět i k těmhle společným modlitbám. Ať jsem přemýšlel o všech různých věcech, které nás teď obklopují, neustále se mi vracela jedna věc a to jednoznačně jsem přesvědčen,
23:12že je důležité, aby jsme společně v tomto duchu se modlili a to je vděčnost. Když se zamyslíme nad tím, o co možná jsme v těch posledních dnech přišli, o to víc nás to musí vést k vděčnosti, co všechno ještě máme. O to víc nás to musí vést k vděčnosti a vede k vděčnosti, co všecko jsme měli.
23:43a v co doufáme, že nám pán zasedá. A tak buďme vděční za to, že je stále doba milosti, že je čas k tomu, aby lidé slyšeli o Bohu, že je čas k tomu, aby lidé mohli činit pokání a mohli přijímat spásu z božích rukou. Buďme vděční za to, že můžeme poznávat i v této době tu úžasnou velikou boží svrchovanost, ale zároveň schovývavost a lásku, s jakou k nám mluví, ke mně osobně, k našemu, k vašemu zboru, ale i k našemu národu a k lidstvu všeobecně.
24:38modleme se a buďme vděční za hojnost věcí, které stále a bereme, které máme a bereme každý den z jeho ruky. Všechno to, co potřebujeme k životu, tak stále máme. Není to proto, že bychom byli tak schopni všechno zajistit a zařídit, ale je to proto, že Boží ruka, štědrá Boží ruka je stále
25:12otevřená i v těch základních potřebách, který člověk potřebuje. Tak vám přeju všem boží požehnání, jeho milost a já se pomodlím na hlas v tuto chvíli a potom máte každý možnost ve svých domácnostech, tam, kde jste, poděkovat i v tom duchu, v kterém jsme společně přemýšleli nad těmi věcmi, o kterých jsme společně přemýšleli i nad těmi věcmi, ke kterým se vás vyzýval v děčnosti. Skloníme svoje hlavy.
25:55Nebeský Otče, chci ti moc poděkovat za výjimečnost doby, v které v tuto chvíli jsme. Mnohé věci nám možná ještě ani v podstatě nedochází, nedokážeme je domýšlet, ale přesto to, co můžeme chápat a to, čemu můžeme rozumět, Tak víme, že je to, že tobě se zaprvé nic nevýmklo s rukou
26:28Děkujeme ti za to, že ty jsi nadále svrchovaný pán, pánu a králu Že jsi vládce nad naší zemí, že jsi vládce nad našimi životy Ty činíš, co se chceš a dáváš tam, kde chceš dát A bereš tam, kde je potřeba, aby se bralo Děkujeme Ti za to, že Ty jediný máš spravedlnost ve svých rukách, děkujeme Ti ale zároveň za to, že z Tvého slova čteme na mnoha místech, že z Tvých rukách je i milosedenství.
27:06a tak prosíme, přijmi naši vděčnost za to, že jsi nás stále ještě zachoval při životě a že nám dáváš mnoho, mnoho věcí, které si nedokážeme ani pořádně uvědomit a docenit. Děkujeme Ti za společenství Božího lidu, děkujeme Ti za možnost číst Tvé slovo a navzájem jeden druhého pozbuzovat i tímhle způsobem.
27:41Děkujeme Ti za to, že jsi tím naším přepevným hradem, tím nedobytným hradem a že s námi nic nemůže otřást, pokud budeme skryti v Tobě. Amen.