Ovoce Ducha Svatého #8 | Biblické vyučování
Výraz duch je v přepisu na 21 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Tak jo, takže děkuju za tydle dvě zprávy a vy víte moc dobře, že dneska jsme ještě v tom eh probírání toho ovoce Ducha svatého. Několikrát tady už zaznělo, že eh je dobré si možná představit to ovoce jako opravdu ovoce, že to není nějaký imaginární význam a že opravdu na na ten text s Galatským, ten nosný text s Galatým 5:22 až 23, takže se opravdu
0:33dobře výstižně hodí ten příměr toho hroznového vína, který je jedním druhem ovoce a přesto má hodně těch bobulek. Já jsem čet ještě eh takový podobný v podstatě v podobný v podobný příměr. Eh představte si jakékoliv ovoce jednodruhové, které je ale plné semen. A eh to je v podstatě něco, co co vidíme i v tomto textu. Ta jednotlivá semínka
1:05jsou ty jednotlivé skutečnosti nebo vlastnosti nebo projevy, nebo jak bych to nazval, které apoštol Pavel právě v Galatským popisuje. A já bych dneska s vámi chtěl eh se tak v krátkosti eh zamyslet nad dalším projevem ovoce Ducha svatého a to je mírnost. Možná, že se trošku zmatení, jak to, že
1:35dneska mírnost teď mělo být, ale my už jsme to avizovali, že úplně ne všecky probíráme tak po pořadě, ale nebojte se, důležité je, že nebude žádné vynecháno. Takže mírnost, mírnost. Eh, možná, že pro nás muže, jak jsme tady pro bratry, tak ze všech rysů nebo poj pojmů, které se můžou k nějakému mužství vázat, tak mírnost je někdy často
2:06vnímána jako taková ne úplně hodící se, jo, k mužství nebo k takovýmu chlapství, že to není úplně taková vlastnost, která je vysloveně je vzhledem k mužům přitažlivá, protože eh možná, že pro nás je někdy těžké a nebo pro svět všeobecně, nejenom pro nás, je těžké věřit tomu, že mužnost eh a mírnost může jít ruku v ruce, že že
2:39je to součástí stále té jedné osobnosti. My mírnost spíš radši vidíme u sester, že? A u našich manželek. Tam se nám to tak nějak nám to sedí víc, když jsou mírný a tichý a pokorný, ale někdy ve vztahu mírnosti k nám, k mužům, možná s ním máme trošku někdy problém, ale eh vychází to prostě z nesprávného
3:09vnímání tohodle samotného pojmu, protože mírnost se někdy může zdát, že je to eh možná víra slabosti nebo nebo neschopnosti eh argumentovat, neschopnosti něco prosadit, že je to neschopnost něco někoho vést, když je příliš mírný, že nemá na něj dostatečný dopad a dosah.
3:39Takže možná z takovéleho úplně ne správného vnímání tohodle pojmu mírnost, tak můžeme mít někdy může nás to přemýšlení o tom samotném pojmu mírnost trošku odvádět někam jinam, než než to být má. Ale k tomu se k tomu se ještě ještě vrátím. Eh, já když jsem se díval do, samozřejmě nejdřív jsem se díval do
4:03origánu, ale když jsem se díval do několika našich nejběžnějších překladů, které máme k dispozici Božího slova, tak eh jsem byl mírně zaskočen, protože jsem si říkal, tak o čem já dneska s váma tady budu mluvit? Poslouchejte. Bible kráická toto slovo nazývá krotkost. Ekumenická tichost. Pavlíkuv překlad jemnost
4:33a ČSP mírnost. Takže o čem bysme dneska měli mluvit? Ale řečtina eh má na to jedno slovo, které nám úplně tak jako nepomůže, ale určitě nás povede správným směrem a to je slovo proudess. A k tomu jsem se dočetl takové vysvětlení, které vás úplně jako nenaplní nadějí, že teď bude všecko
5:04jasné, protože u slova prautes jsem okamžitě přečetl do větek nepřeložitelné slovo a nemá žádný anglický ekvivalent. Takže velice jednoduché téma. Ale přesto, přesto jsem přesvědčený, že rozumíme tomu, co mírnost je. A opravdu i v tomletom v té podstata toho tohodle slova, které je tady zde zmiňováno jako
5:34jedním z projevů Ducha svatého, tak eh to přeložení té mírnosti je na místě. A často se ale trošku mylně zaměňuje za pokoru, ale určitě jeho význam jde ruku v ruce s pokorou. Jako úplně se to oddělit nedá, ale není to vysloveně jenom pokora. A já bych možná úplně eh na začátek
6:04přečetl jeden oddíl z Božího slova. Nemusíte si ho hledat. Já se ho budu snažit číst zřetelně a pomalu, abysme si mohli vychutnat to, co vlastně čtu. A já bych na tom možná trošku potom chtěl ukázat eh ten zvláštní a možná trošku jiný důraz tohodle pojmu. Mírnost. Budu budu číst z Izáše proroka.
6:44Kdo svou dlaní odměřil vody a nebesa pídí vyměřil a do třetinky nabral prach země? Kdo odvážil hory na váze a na miskách kopce? Kdo vystrojil Hospodinova ducha? Kdo byl jeho rádce a poučil ho? S kým se radil? aby mu dal porozumět a vyučil ho cestě práva, naučil ho poznání a dal mu poznat cestu rozumnosti. Hle, národy jsou před ním jako kapka na vědru
7:17nebo jako poprašek na Vahách. Hle, ostrovy nadzvedá jako smítko. Stromy Libanonu nestačí na oheň a jeho zvěř, ta nestačí na zápalnou oběť. Všechny národy jsou před ním jako nic. Mají pro něj cenu menší než nic, než marnost.
7:48Ke komu tedy připodobníte Boha? Jakou představu si o něm učiníte? Řemeslník odlil modlu. Zlatník ji potáhne zlatem. Stříbrný řetězk ní udělá zlatník. A kdo je chudý, na takovou oběť vybere. Nepráchnvějící dřevo. Vyhledá si zručného řemeslníka, aby modlu upevnil, takže se nepohne. Ale cožpak to nevíte? Což jste o tom
8:20neslyšeli? Což se vám to neoznamuje od počátku? Což jste neporozuměli, kdo položil základy země? Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, který jako závoj roztahuje nebesa a napíná je jako stan k bydlení. Ten, který proměňuje mocnáře v nic, soudce země učinil marností. Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti.
8:50Sotva jejich odnož zakořenila v zemi, již na ně zaduje a oni uschnou a vychřice je odnese jako stéblo. Ke komu mě tedy připodobníte? Komu jsem roven? Pravý ten svatý. Myslím si, že dost výmluvně tydlety verše vypovídají o nepředstavitelné
9:21moci, vládě a síle Hospodina. Tady není pochyb o tom, že čteme o někom, kdo vládne takovou autoritou, takovou schopností a takovou mocí, že nejsme schopni ani a ani zrníčko z toho pochopit a přijmout. Ale představte si, že jsem začal trošku
9:51eh z půlky této kapitoly a přečtu vám dva verše, které jsou před tímhle. oddílem. Hle, panovník Hospodin přichází s mocí a jeho paže pro něj vládne. Hle, jeho mzda s ním a jeho odměna před ním. Bude pást své stádo jako pastýř. Svojí paží shromáždí jehňata a v náručí je ponese. Ponese březí a povede je pomalu. Jiný
10:24překlad dokonce říká, že on svoje ovečky povede šetrně. Zvláštní výraz, že? Zvláštní spojení na někoho nebo o někom, který vládne takovoudle mocí. A zároveň se dozvídáme a dočítáme, že někdo takhle mocný, velký a hrozný zároveň dokáže a chce a dělá to, že své ovce,
10:56svůj lid vede jemně, šetrně a opatrně. To je mírnost, která je úplně jiná, než my to možná vnímáme. To není žádný projev slabosti, to není žádný projev neschopnosti nebo eh nějakých znaků introvertnosti, ale to je projev někoho,
11:28kdo je neskutečně mocný a zároveň eh dokáže eh jemně a s láskou projevovat svoji dobrotu a svoji náklonnost. A já si myslím, že tenhleten oddíl je jeden z mnoho oddílů, který nám ukazuje na to, že Hospodin opravdu a Hospodinova mírnost k
11:59nám, k lidem je něco, nad čím musíme znovu žasnout a nad čím musíme znovu a znovu přemýšlet. Všichni známe listy do Korintu, že? Který napsal apoštol Pavel. Když se vás tak úplně v rychlosti na vás tak vystřelím otázku, co Pavel? Byl to typ tichého a klidného, mírného člověka, konkrétně v
12:30období, kdy řešil spory s Korintem. Co máte v myšlenkách, když si probírali jsme listy Korintským? Mož možná najdu, možná najdu některou stať. Mám pocit, že zrovna v prvním Korin v první Korintským pátou kapitolu, jo, závěr čtvrté kapitoly. Přijdu k vám brzo, bude lii pán chtít.
13:01A poznám nikoli řeč těch domýšlivců, ale jejich moc, neboť Boží království nespočívá v řeči, ale v moci. Co chcete? Mám k vám přijít z holí? nebo s láskou a v duchu mírnosti. Tak co chcete, korintští? Jak mám přijít? Tak jak je to s Pavlem? Jak je to s jeho projevem mírnosti? A víte, a v tom druhém listě nebo v tom
13:32druhém listu Korintským ten samý Pavel eh říká toto slovo v 10. kapitole v prvním verši. Já sám Pavel vás napomínám skrze tichost a mírnost Kristovu. Takže apoštol Pavel věděl, co je mírnost, tichost,
14:03přesto, že jsme před chvilkou četli takový docela drsný a a hrubý oslovení, nebo takový tvrdý možná, ale víte, apoštol Pavel říká jednu důležitou věc. Já vás napomínám mírností Kristovou. A vy čtenáři Bible určitě moc dobře víte, co se váže. Jeden z projevů, možná můžu říct z vlastností, který se váže k našemu
14:34Spasiteli, Pánu Ježíši Kristu. Vzpomeňte si, když přijížděl do Jeruzaléma, seděl na oslátku a v tom textu Matoušově kapitole e v 21. v 21. kapitole v pátým verši, tak tam se cituje ten oddíl ze Zachariáše, že a tam je řečeno, co hele hle přijíždí, přijíždí tvůj král. A jaký to je král?
15:06Ano, je tichý, je mírný a přijíždí na oslátku. A v 11. kapitole pán Ježíš říká:„Pojďte ke mně všichni, kdo jste obtíženi a já vám dám odpočinutí." On říká v 11. kapitole. Já to přečtu doslova. Vezměte na sebe mjho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný ve svém srdci
15:39a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mého je příjemné a mé břemeno je lehké. A jiné překlady právě používají znovu toto slovo, že to, že on je ten, který u kterýho najdeme tu mírnost, to odpočinutí. Znovu tenhleten zvláštní výraz. A těch výrazů toho slova prautes není úplně tolik v novém zákoně, ale minimálně
16:08jsem vybral čtyři, které všecky, když je přečtu nebo když je budu citovat, tak je všechny dobře znáte. V galatským a to je nášný text, tak na začátku té celé šesté kapitoly je řečeno, co? že se máme navzájem napomínat a napravovat v mírnosti. V Efezkým, když Pavel píše do Efezů ve
16:38čtvrté kapitole, tak zase říká: "Snášejte se v mírnosti." První Timoteově apoštol Pavel Timotea vybízí, že má usilovat o to, aby byl mírný. A ve Filipenským ve čtvrté kapitole je taky velmi dobře známý verš a to je, že naše mírnost má být známá všem lidem. To znamená, že eh mírnost má být vždycky tam, když se navzájem
17:08napravujeme. A vzájemný napravování, nevím, jak vy, já to nemám moc rád. Je to těžký, ale patří to do rodiny, tělesné rodiny, o to víc do duchovní rodiny a má se to dít vždycky v mírnosti. Máme se navzájem jako duchovní rodina snášet v mírnosti. Ani to není vždycky jednoduché, ale má tam být znovu
17:38mírnost. máme o tu mírnost usilovat a dokonce naše mírnost má být známa všem lidem. Víte, co to znamená? Že tendleten charakterov, tadleta charakter, ne, to není charakterová vlastnost. Prostě tenhleten projev Ducha svatého má být něco, co tebe a mě svým způsobem charakterizuje. A zase to není to, že od rána do večera málo mluvíme, že se
18:05bojíme cokoliv kde říct, že jsme takoví, že jen tak špitáme trošku, ne? Ale přesto nás má charakterizovat mírnost, že když jsou určitý situace, kdy je úplně normální v uvozovkách normální, že člověk vybuchne, že má přece na to nárok, protože todle už teda bylo za hranu, todle už bylo moc, tak právě tam v takovýhle situaci člověk, který je
18:34naplněn Duchem svatým, tak má projevovat svoji mírnost. Mojžíš, o něm čteme, že to byl nejtěžší a nebo taky dá se tam použít to slovo nejmírnější z lidí. Pán Ježíš, to samé. A přesto my víme a známe několik několik okamžiků z jejich život v jejich životě, kdy opravdu museli zahřmět hlasem i skutkem.
19:06A přesto charakteristika jejich osobnost. Takže mírnost musíme pěstovat a musí nás charakterizovat. A když jsem když jsem se díval na takové definice tohodle toho slova prauté z té biblické mírnosti, tak myslím, že můžeme můžeme určitě říct to, že mírnost je opak domýšlivosti,
19:36že mírnost je opak tvrdosti, opak sebeprosazování a je to prostě ochota za určitých okolností. A v určitých okolnostech je to ochota vzdát se svých práv pro dobro a pro druhé. A to je někdy pro nás moc těžké a velký problém. Ale pán Ježíš se vzdal svého práva, který měl na to, aby vládnul na tydle zemi. Místo toho si
20:07sednul na oslátko a přijel jako ten tichý a mírný. Přestože to, co jsme četli z Izaiáše, nebojme se tudletu obrovskou moc a sílu vztáhnout na Pána Ježíše. To byl ten samý Bůh, který, jak jsme četli, má za nit národy, který veme ostrov jako smítko a přehogí ho z jednou stranu na druhou. A tenleten
20:37Bůh čteme, sedí na oslu a přijíždí do Jeruzaléma jako mírný a tichý. A tak možná, když přemýšlíme o tomhleom pojmu, o tomhle významu, tak je dobré si uvědomit to, že je to opravdu způsob, charakter člověka, jehož síla i moc.
21:07A pocity jsou uzamknuty pod kontrolou. Hospodin má i moc, i sílu a přesto absolutně dokonale ovládá všechny tyto své atributy a používá je tak, aby to přinášelo jemu slávu. A očíc je potřeba, abysme takovýmhle způsobem v mírnosti mu byli podobní a podobní Pánu Ježíši
21:37Kristu. Víte, já jsem přemýšlel o tak ještě znovu eh tak celkově o všech těch projevech ducha. A já si myslím, že mi dáte za pravdu, že eh naše tělo, ta naše stará hříšná přirozenost dokáže některé ovoce ducha docela dobře napodobit, že jako já si myslím, že jsme schopni se načas přinutit být tichý, že
22:11jsme schopní se přinutit někoho mít rád, že jsme schopni se přinutit být být střídný a mít radost, ale to je napodobenina. To, o čem mluví Boží slovo, je něco jiného. Je tu jeden rozdíl, protože tělesnost, naše tělo samo od sebe nemůže nikdy nést
22:43toto ovoce. Nemůže nikdy nést ovoce ducha. Je to velký rozdíl, protože jenom Duch svatý plodí opravdové ovoce, trvalé. Když Duch svatý plodí toto ovoce v našich životech, tak pán Bůh, Hospodin je z toho oslaven. A víte, co křesťan? Křesťan si tý svý duchovnosti často není ani vědom. Rozumíte mi?
23:14Pokud eh to i o čem tady mluví apoštol Pavel, je opravdu působení a moc ovoce Ducha svatého, tak často možná bysme ani tyto projevy na sobě neměli nijak zvlášť vnímat, protože to je něco, co je přirozené, co co z nás vychází. Ano, jsou někdy období, kdy možná některé věci
23:44eh jich tam ty projevy jsou možná slabší nebo menší. procházíme různými eh obdobími v životě, s různými těžkostmi, složitostmi, ale vždycky eh Duch svatý, který je v životě křesťana, tak toleto ovoce musí prostě pudit a dávat dávat dávat mu ten vzrůst. A pokud je to jenom snaha člověka, přečtu
24:16si tady oddíl z Galatským páté kapitoly a teď si říkám, tak todle, todle todle. Aha. Tak to bych všechno měl mít, ale nemám to, tak na tom začnu pracovat, začnu se o to snažit. Samozřejmě rozumíte mi, že já neříkám, že naše vnitřní úsilí nemá této skutečnosti význam. má. Ale pokud to bude jenom z těla a pokud Duch svatý
24:46v tom nebude a nebude to jeho práce, tak takovádle snaha povede k tomu, že se nám to možná povede nějakou dobu, možná dlouho, já nevím, ale ono to v podstatě bude mít destruktivní následky i pro nás samotné. Víte proč? Protože my na takovédle ovoce v uvozovkách budeme pyšní, protože jsme se zapřeli, snažili jsme se, no a máme
25:15ho. Budeme vnitřně pyšní sami na sebe. A eh komu to bude přinášet potom slávu? No mně. Já budu chválen, o mně budou mluvit dobře, jak to mám pod kontrolou, jak některé věci dokážu dělat, ale eh budu možná rád poslouchat to, že nebo
25:47ty, já nevím, že tě lidé uznávají, že si toho váží, ale víte, Duch svatý, pokud bude on produkovat opravdu to svoje ovoce v našich životech, tak ten vždycky bude směřovat k tomu, aby abyme se podobali jeho synu, pánu Ježíši Kristu, Božímu synu. A ne, aby todleto ovoce přinášelo slávu mně samotnému.
26:19To je velice zásadní a důležitá věc. Ale možná si řekneme, no, ale tak jestli jestli říkáme, že je potřeba nějaká naše snaha, je potřeba určité úsilí, tak jak co? A já k tomu můžu říct, že aby ovoce Ducha svatého mohlo v nás růst, tak tak jako každá rostlina potřebuje ke svému růstu co? Dobré podmínky.
26:49A co jsou dobré podmínky pro to, aby v nás mohlo růst ovoce ducha? No, ta nejzákladnější a nejdůležitější podmínka je to být s Bohem, být s dárcem, být s ním, být na něj napojen, být s ním v úzkém kontaktu. A tam už jsou ty známý věci. modlitba, společenství Božího lidu, [Hudba]
27:22Boží slovo, eh, půst jako těch věcí, možná, že mě můžete doplňovat, služba na Božím díle evang jako těch věcí víme, známe je, neřekl jsem nic nového, ale to je to, že jsme s Bohem a že jsme v Bohu. A potom pán Bůh může skrze Ducha svatého v nás eh působit to, že dozrává to ovoce.
27:53No, ale nesmíme zapomenout i na druhou věc, že tak jako je to v té rostlinné říši a když se bavíme teda v těch obrazech ovoce a nějakého pěstování, tak nesmíme nikdy zapomínat na vytrhávání plevele. Nesmíme zapomínat na čištění, na hlídání toho, aby opravdu ty podmínky v našem životě nikdo a nic nějakým
28:25způsobem neměly možnost nějak zastínit, poškodit, eh, nebo prostě nějak změnit, protože to je přirozená věc, že musíme na tuhle dávat pozor. zase těch věcí, jak vytrhávat plevel a co je ten plevel, asi bysme si tady řekli taky plno. Věřím, že že tomu rozumíme. A možná ještě na závěr všeobecně k tomu, když přemýšlíme o o
28:58projevech Ducha svatého a o ovoci a samozřejmě o mírnosti. Nikdy nezapomínejme na to, že každé ovoce je určené ke konzumaci, není určené na výstavu, není určené na odiv, na poličku. A rozumíte mi, co tím chci říct? Je důležité, abysme nesli ovoce. Víte
29:28proč? Aby byli nasycováni druzí a aby tím znovu byl oslaven eh dárce toho ovoce. Takže jakékoliv ovoce není určené do vitríny, ale ke konzumaci, oč víc je to s ovocem Ducha svatého. Přeju přeju vám všem a sobě obzvlášť, aby to byla praktická pravda v našich
30:00životech, aby ovoce Ducha svatého a v dnešním případě mírnost nebyla teorie. nebylo něco nedosažitelného, něco, co chvilku dokážeme udržet nějak v ruce a pak se nám to rozplyne, ale aby to bylo něco, co eh poroste a co bude přinášet jako to každé ovoce další ovoce, protože plodí semena a z těch semen zase vydrůstají další projevy.
30:30Takže aby to mělo tu tendenci, že se to bude zvětšovat a ne, že to bude pomalu schnout, usychat, až tam nezůstane nic. Takže eh věřím, že i takovýmhle způsobem můžeme se dívat na tenhleten text v Galatským, na projevy Ducha svatého v tom jeho jedinečném a konkrétním ovoci. Amen.