Podobenství o nepoctivém správci
Výraz zatracení je v přepisu na 1 místě. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:00Tak milí bratři a sestry, je mojí radostí a výsadou, že můžu být na tomto místě po delší době bez různých ortopedických pomůcek a náčení a věřím, že to zvládnu z Boží milosti i tady před vámi stát, ale především předat Boží slovo, které věřím, že mi pán Bůh položil na srdce a že je, že je určené hlavně pro mě, tak Tak to bývá, ale
0:30potom pro každého z těch, kteří kteří budou slyšet a kteří budou naslouchat. Ten text z Božího slova, který by jsem byl rád, kdybysme si společně otevřeli a nad kterým budeme přemýšlet, je v Lukášově evangeliu. A vy víte, že není to tak dávno, kdy jsme v podstatě v blízkosti tohodle textu se pohybovali, ale prosím, abysme si nyní
1:02našli 16. kapitolu z Lukášova evangelia a budeme číst prvních 14 veršů. Lukášovo evangelium 16. kapitola a budeme číst eh od prvního do 14. verše. A samozřejmě vás poprosím, abysme z úcty ke čtenému Božímu slovu povstali a já toto slovo budu číst ve jménu Páně. Tak
1:34slyšme, co nám evangelista na tomto místě zaznamenal. učedníkům také říkal, byl jeden bohatý člověk, který měl správce a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu:„Co to o tobě slyším? Vydej počet, že svého správcovství,
2:05neboť dále nemůžeš být správcem. Správce si řekl, co budu dělat, když mi můj pán odmítá a odnímá správcovství. Kopat nemohu, žebrat se stydím, vím, co udělám, aby mě přijali do svých domovů, až budu zbaven správcovství. A zavolal si dlužníky svého pána jednoho
2:35po druhém a řekl tomu prvnímu: "Kolik dlužíš mému pánovi?" On řekl: 100 věder oleje. Mu řekl:„Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš 50." Pak řekl druhému:„A ty dlužš kolik?" On řekl: "Zo měr pšenice." Říká mu: "Vezmi svůj úpis a napiš 80."
3:09A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věku jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla. A já vám pravím, učiňte si, přátelé z mamonu nepravosti, aby vás až po mine, přijali do věčných
3:39stanů. Věrný v nejmenším je věrný i ve velkém. Nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém. Jestliže jste tedy by nebyli věrni v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství? A jestliže jste nebyli věrni v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům,
4:10neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat. Jednoho se bude držet, druhým bude pohrát. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Tolik z Božího slova. Můžeme se posadit. [frknutí]
4:42Když jsem přemýšlel o tomto podobenství. Nevím, nějak delší dobu jsem ho měl na mysli, protože to je jedno z podobenství, kterému jsem skoro nejméně rozuměl. A podle toho, jak pokyujete někteří hlavami, tak máte podobný a stejný problém, pocit. A ono všeobecně
5:15tento příběh, který pán Ježíš vyprávěl a na základě tohodle příběhu vlastně vede posluchače k tomu, aby napodobovali některé věci, tak s tím nemáte problém jenom vy. S tím má problém mnoho teologů a mnoho těch, kteří eh čtou a přemýšlejí nad Božím slovem. A dočetl jsem se [odkašlání] to, že je to opravdu jedno z takových
5:43eh těžce pochopitelných a nebo přijímaných podobenství, které pán Ježíš měl. Ale já věřím, že z Boží milosti eh a pomocí Ducha svatého budeme moct pochopit to základní poselství a to, co pán Ježíš na tomhle příkladu, na tomhle případu, na tomhle příběhu vlastně říkal
6:13svým posluchačům, říkal farizeům, kteří u toho byli. A my tam čteme v tom 14. verši, který jsme, který jsme už spolu nečetli, že to všechno slyšeli i farizeové, kteří byli zbožní, sečtělí, ne, byli lakomí a vysmívali se mu. A věřím, že že pochopíme, komu pán Ježíš
6:43toto slovo říká. Jak pán dá, já bych chtěl občas s vámi přemýšlet nad některými podobenstvími a jako první jsem si teda zvolil to nejtěžší, takže pak už to bude všecko takové jednodušší, doufám. Ale eh věřím, že že každý z vás, kdo čtete svoje Bible, kdo chodíte pravidelně do do shromáždění, kde se káže Boží slovo, tak
7:12podobenství vám nejsou něčím neznámým. Víte, že podobenství eh jsou eh že je jich mnoho v evangeliích a že pán Ježíš eh tento způsob komunikace s těmi, kteří za ním přicházeli a kteří mu naslouchali, tak pán Ježíš tento způsob eh používal velmi velmi velmi často. Nový zákon dokonce zaznamenává kolem 35 až 40 podobenství podle toho,
7:44jak se některé ty výroky Pána Ježíše eh posuzují, ale určitě těch 35 podobenství eh v evangeliích máme. Některá se opakují, v některých evangeliích jsou podobenství jenom na tom místě, nikde jinde. A možná, že úplně takovej rychlej vhled eh a úvod do toho vlastně, co to je podobenství, proč je pán Ježíš používal a jaký byl
8:10pravý smysl a důvod podobenství bysme si teďka měli říct. A tak mi dovolte, abych slovo podobenství, které v řečtině znamená nebo zní slovem parabolé, tak to slovo, když rozdělíme na dvě části, tak ono se skládá z toho z té první části ze slova para a druhá část je beline a to znamená, to para je vedle a to beline je hodit.
8:39Vedle hodit. Eh, v podstatě je to je to tak, že ten nějaký příběh a mohl být smyšlený nebo mohl mít reálný základ v tom, že se opravdu stal nebo že se děje, tak ten příběh je vždycky umístěn vedle nějaké pravdy, aby ten příběh samotný potom tu konkrétní pravdu ilustroval. Doufám, že to není složitá
9:09definice. Je to je to, myslím si, velmi srozumitelné. A pán Ježíš takovýmhle způsobem eh mnoho a velmi komunikoval a víte, to mělo vždycky několik několik potom vyústění toho, když pán Ježíš mluvil v takovýchto porobenstvích. Tak určitě první věc byla ta, že místo toho, aby pán Ježíš možná nějak začínal nějakou hlubokou teologii na
9:38základě starozákonních písem, tak použil nějaký příběh. A to vždycky, vždycky podnítilo zájem těch posluchačů. Vy víte moc dobře, že pán Ježíš příběhy, které vyprávěl a ta podobenství, tak se týkaly eh věcí, které posluchači dobře znali. protože je žili, protože je prožívali. Takže to vždycky podnítilo zájem. Lidé
10:06prostě zpozorněli, nastražili uši a začali, začalo je zajímat, co pán Ježíš začíná vyprávět. Vždycky to v nich projevilo i takovou zvědavost, jak se ten celý příběh bude vyvíjet a samozřejmě jak skončí. A pán Ježíš vždycky ty příběhy, ty podobenství, které vyprávěl, tak tudletu strukturu mají. Vždycky nějak nějak
10:31začnou, potom mají nějaký děj, který graduje do nějakého závěru. A na závěr toho podobenství vždycky je něco, co posluchači mohli uchopit, nějakou aplikaci. My jsme se ve středu eh s některými, který eh připravují mládežnickou konferenci, tak jsme mluvili o těch tématech, které probíhaly v těch minulých letech na konferenci tady v Jablonci a mluvili
11:02jsme o tom, eh jestli ty účastníci, kteří jezdí a většinou už pravidelně na mládežnické konference, tak jestli si z těch konferencí i odvezou vždycky nějakou aplik aplikaci, jestli to téma, o čem to bylo, tak jestli to nebylo příliš teorie, tři dny teorie, ale jestli můžou odjíždět a odvážet si opravdu něco, o čem vědí, že to se dozvěděli na
11:31konferenci během těch tří dnů, když byli u Božího slova a pochopili, že to mají dělat a pochopili, jakým způsobem to dělat. A podobenství eh sloužila právě k těmto věcem, aby posluchači pochopili tu a většinou to byla jedna jediná pravda, nic složitého z toho podobenství a aby ji dokázali uchopit a žít podle ní.
12:01Víte, ale [povzdech][vzdechy] musím vás šokovat ještě jednou věcí, která se týká podobenství a vy samozřejmě určitě jí tušíte, že tady musí zaznít a víte o ní. A to je pravý biblický účel porobenství. Pán Ježíš kromě toho, že chtěl posluchačům
12:31přiblížit určité pravdy, tak samozřejmě jako Boží syn a jako ten, na kterém se měli naplnit všechna písma Starého zákona, tak on tímhle způsobem mluvení s lidmi samozřejmě naplňoval i proroctví, která o něm byla řečena. A jedno jedno z těch mnoha proroctví [odkašlání] máme zaznamenána na několika místech Božího slova. Já
13:00přečtu jenom z Matouše z 13. kapitoly. Nemusíte si hledat. A tam je řečeno toto. To všechno mluvil Ježíš k zástupům v porobenstvích a bez porobenství k nim vůbec nemluvil, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše. A totiž otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení
13:33světa. A v žalmu čteme podobnou věc, která podtrhuje, která podtrhuje tuto skutečnost mluvení v podobenstvích. A v 78. žalmu čteme v druhém verši toto: "Otevřu ústa v příslovích, vypovím hádanky dávnoověké. Pán Ježíš
14:03i v tom, jak mluvil s lidmi a se zástupy, naplňoval přesně starozákonní proroctví. Ale samozřejmě ta další věc důvodu řeči v podobenstvích je mnohem mnohem závažnější a možná pro nás jako pro posluchače těžší a ta je zaznamenána taky na mnoha místech Božího slova. Já vyberu jenom dvě a to v Izaiášovi v šesté kapitole
14:35čteme tuto věc. i řekl: "Jdi a řekni tomuto lidu: "Stále poslouchejte a nebudete rozumět. Stále hleďte, ale nebudete znát. Učiň srdce tohoto lidu tučným a jeho uši zacpi a jeho oči zalep, aby očima neviděl a ušima neslyšel a jeho srdce
15:07nerozumělo, neobrátil se a já ho neuzdravil. A Matouš dodává tuto věc. Po jednom podobenství k němu přistoupili učedníci a řekli mu:„Proč, proč k ní mluvíš v podobenství?" A on jim odpověděl: "Vám je dáno poznat tajemství království
15:38nebes, ale jim jim to dáno není. Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek." Avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. Proto, proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou.
16:10Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví, které říká: "Vskutku budete slyšet a jistě nepochopíte. budete ustavičně hledět a určitě neuvidíte. Takže důvod řeči podobenství. Skrýt pravdu. Dobře poslouchejte. Pán Ježíš mluvil v podobenstvích, aby skryl pravdu před
16:42těmi, kteří jsou v ně, kteří nejsou jeho, a aby odhalil pravdu těm, kteří ji mají pochopit. ti, kteří, kterým pán Bůh učinil uši k tomu, aby slyšeli. Takže důvod řeči v podobenstvích. Pán Ježíš tím, že mluvil v
17:13podobenstvích, v podstatě vyhlásil soud nad těmi, kteří jdou do zatracení. a milost těm, kteří měli uvěřit a kteří ho měli přijmout. V Římanům v 11. kapitole čteme: "Tak i v nynějším čase zůstal ostatek lidu podle vyvolení z milosti.
17:44Jestliže však z milosti, pak už ne ze skutku, jinak by milost nebyla milostí." Apoštol Pavel mluví o tom, že v době, kdy pán Ježíš chodil po zemi, vyučoval lid v podobenstvích, takže byli lidé, byl ostatek lidu, který byl vyvolen a určen k tomu, aby jeho podobenství pochopili, aby je přijali a aby mu uvěřili. To je důvod řeči v podobenstvích.
18:17Jedna skupina, aby nepochopila a byla jim pravda zastřena. Druhá skupina, aby pochopili a pravdu přijali a poznali. A tak k samotnému podobenství. Čteme o tom, že byl velmi bohatý muž a byl tak bohatý, že
18:47nebyl schopný se starat o svůj majetek a spravovat ho. A proto na to potřeboval někoho schopného, někoho, kdo by tomu věnoval komplet celý svůj čas, možná můžeme říct svůj život. A to byla běžná praxe v té době, ale myslím si, že i v dnešní době v nějakých jiných podobách to tak funguje. A sami dobře víte, že jedním z takových
19:15správců, který měl na starosti totálně úplně všechno kromě jedné věci a to je manželky majitele, byl Josef. I toho Potifar udělal takovým správcem. Josef měl pravomoc od majitele, od Potifara, nakárat se vším jeho majetkem, s celým jeho domem podle svého uvážení. A víte, že Josef to dělal moc dobře, že od té doby, co Josef vešel do domu Potifara, tak
19:47Potifarův majetek se prostě několikanásobně rozmnožil a zvětšil. A my víme, že to nebylo díky Josefovi důvtipu a chytrosti a podnikatelskému duchu. Byl to Hospodin, který byl s ním a který a jehož ruka byla nad ním a žehnala žehnala Josefovi. Takže bohatý člověk, který měl správce a ten správce eh s největší pravděpodobností byl v podstatě neustále
20:17k dispozici tomuto majiteli. Na 100 % u toho majitele bydlel. Eh, měl tam prostě jeho život byl velmi úspjatý eh s tím, komu on byl správcem a komu správcoval ten majetek. A on na jeho bedrech bylo to, že mohl uzavírat různé obchodní smlouvy. Podepisoval za za majitele důležité dokumenty, které se týkaly peněz a komplet celého maitku. To
20:49správce měl opravdu neskutečnou moc a byl velmi váženým člověkem. Přestože on sám nebyl majitelem, tak měl velkou vážnost, protože on pánovým jménem vyjednával, zařizoval, dohadoval. On to byl, kdo vlastně hospodařil s něčím, co nebylo jeho, ale měl nad tím plnou kontrolu. No a co se stalo? K majiteli. Nevíme jak.
21:19se nějakým způsobem doneslo, že sice spravuje jeho majetek, ale že ho, že s ním plítvá, že ho promrhává, že ty peníze a a všecko to, co spravuje, prostě nedělá dobře. a že Pánovi, přestože měl zřejmě tak značný majetek, že nějak zvlášť ho to neohrozilo, tak ale ty příjmy místo aby minimálně zůstaly stejně velké a nebo
21:46narůstaly, tak se prostě zmenšovaly. A pán si zavolá toho správce a říká:„Co to o tobě slyším? Tak takhle ne. Budeš zbaven svého správcovství." Víte, a ten pán možná udělal jednu chybu. Protože podle toho, co čteme dál v tom příběhu, jak Pán Ježíš pokračuje a jak jsem říkal, to ten příběh začíná jakoby nabírat na
22:12obrátkách, lidi jsou teďka zvědaví, jak to bude dál. My bysme možná mohli říct, pokud někdo přijde na takovoudle věc, tak by toho člověka měl z hodiny na hodinu vyhodit, propustit. A pán možná udělal jednu chybu, že mu dal nějaký čas a on mu říká:„Přav zatím všechny účty, všechno, čím se mi vykážeš, jaks to všecko tady vedl a potom si buď jistý,
22:38že přicházíš o své místo a jsi propuštěna." A ten správce si říká, tak nejsem vyhozený ještě na hodinu, mám nějaký čas a je mi jasné, že se asi nic nezmění na tom ordelu, že končím. Ale co se mnou bude? Přijdu nejenom o příjem, přijdu zřejmě i o střechu nad hlavou. Přijdu o možnosti, které jsem doteďka
23:09měl. co dělat v týhle situaci. A tak ten správce, ten nepoctivý správce, ten darebák, podvodník si řekne: "Ale ještě nějaký čas mám možnost spravovat stále ten majetek Pána. Mám nějakou nějaký čas a možnost eh využít vlivu a všech prostředků, které jsem
23:39doteďka měl jako ten nejdůležitější v majitelově domě. No, tak to musím využít k tomu, abych se o sebe nějakým způsobem postaral. Kdy by bylo bláhový, když vím, že mě do 14 dnů propustí a já ze dne na den přijdu úplně o všechno, tak pokud mám nějakou možnost, no, tak musím udělat všecko proto, aby ten můj život do budoucna minimálně
24:07neskončil nějakou katastrofou, abych mohl nějak pokračovat dál a možná si aspoň trošku udržet jakýkoliv jaký jakýž takýž standard životní, který jsem měl doteď. Takže co dělá? Čteme tam, že si [frknutí] pozval dlužníky toho Pána, aby s nimi začal jednat. Víte, a my tam máme zmínku o dvou, o dvou dlužnicích, ale buďte si
24:36jistí, že jich bylo mnohem, mnohem mnohem víc, protože člověk s takovýmhle majetkem, který disponoval neuvěřitelným množstvím majetku a peněz, tak určitě se nenašli jenom dva lidé, kteří by mu něco dlužili a jinak všecko měl s každým v pořádku a nikdo za ním nechodil, aby ho nějak podpořil v jeho podnikání, aby ho nějakým způsobem podepřel, aby mu něco
25:01půjčil. Takže my máme sice zmínku o dvou, o dvou dlužnících, ale i z toho kontextu a a z toho, jak to chodilo, si můžeme být téměř jistí, že nebyli jenom dva. Ale důležití ty dva jsou proto, aby pán Ježíš na těch dvou dlužnících ukázal, jakým způsobem nebo co to vypadalo dlužit tomu Pánovi, jak velký dluh eh
25:33měli nejenom tito dva, ale mnozí další. A pán Ježíš vyzdvihuje právě dluh těchto dvou, protože ten dluh byl neskutečně obrovský. To, co jsem se dočetl převodem různých mír a vah z tehdejší doby do dnešní doby, tak jenom v rychlosti vám řeknu to, že ten první, který dlužil tady je 100 věder oleje, tak v podstatě se všemi těmi přepočty a
25:59samozřejmě vždycky to musíme brát trošku s rezervou eh a s mírnou nepřesností, ale v podstatě vypovídá o tom, že on dlužil s největší pravdělivový olej, který i v té době byl cen cennou komoditou a prostě důležitou věcí, tak on mu dlužil přibližně 3900 l tohodle oleje. Jestli jestli máte trošku představu, jak se získává olej z
26:26oliv, víte, že to je velmi složitá a těžká práce a hlavně je postavená komplet na na ručním vlastně na ruční práci. A thleten muž v podstatě dlužil takovédle množství, ohromné množství. A eh dokonce někdo přepočítal, že podle nějakých průměrných výnosů, které olivovník může vynést nebo vydat jako oliv, tak v podstatě to bylo množství
26:58oleje, které se dalo získat ze 400 stromů, 400 olivovníků. Viděli jste někdy nějaký sad nebo high? olivovníků nebo olivovníkový háj, tak víte, že tam opravdu ty stromy jsou nasázené jeden vedle druhého. Pod nima jsou většinou sbalené sítě, které se v době zrání oliv roztahují na zemi. Potom se ty stromy otloukají, aby aby do nich
27:24napadaly ty olivy. To se potom musí sebrat, pročistit, probrat, dát to, dát to potom do lisu, lisovat. Je to velmi namáhavá, složitá práce. A a ten olej z těch oliv kape po kapkách, to není žádnej proud, to je prostě práce. A někdo i vypočítal, že to je minimálně komplet celá roční a více než roční práce jednoho takového středního
27:52zemědělskýho podniku. Takže to nebyl malý dluh. ten druhý, který přicházel a zlužil tu pšenici, tak v podstatě to samé. Mělo by to být okolo 30 tun pšenice a znovu minimálně výnos za celý rok eh nějakého hospodářství. Takže to byly obrovské dluhy. A co tenhleten správce dělá?
28:25říká těm dlužníkům kolik. Dozvídá se kolik. I když já si myslím, že on moc dobře věděl kolik, protože on byl ten, který vystavoval směnky a který v podstatě zařizoval těm dlužníkům, že že si mohli půjčit. To bylo všecko v jeho kompetenci. A tenhleten správce říká:„T pojď rychle, rychle si sedni. Tam zvláštní je tam to slovo rychle.
28:48Není tam asi samo sebou. A myslím si, že to ukazuje na to, že opravdu měl omezený čas a musel jednat rychle, protože věděl, že brzo přijde o to svoje místo. Takže rychle si sedni a přepiš, přepiš ten svůj dluh na to, kolik mu poradil. A víte, všichni tito dlužníci, kterým takovýmhle způsobem najednou ze dne na den objela velká část dluhu, tak si
29:18myslím, že byli velmi vděční a že byli velmi zavázaní tomudle správci a že ten správce si je v podstatě koupil a věděl, že jednou až přijde o dum nad hlavou, o jídlo, o šaty, o všecko, tak bude mít hodně adres, kam přijde, zaklepe a věděl, že ho pozvou dál. A protože a pokud by si nebyl jistý, že by
29:49to někdo z nich nechtěl udělat, tak věděl o těch dalších, kterým ten dluh odpustil taky a oni by mezi sebou si to řekli a zachovali by se tak, že by prostě ho přijali. A on on má budoucnost zajištěnou. No a teď přichází trošku ten šok. Proč? Protože se ovšem dozví majitel a říká:„No, tak to snad není pravda. Tak doteďka mě okrádal, proto musí
30:22skončit a on v tom pokračuje. Ale právě to je to, co čtenářům Bible, teologům a kazatelům často dělá ten problém. A to je to, že toleto podvodné a nesprávné jednání pán co pochválil.
30:52No tak to je problém. Takže chválíme zkorumpované úředníky, lidi, kteří proto, aby si zajistili svoje dobré bydlo, tak okradou bez problémů. Druhé, ano, pán pochválil tohoto muže.
31:22Musíme si uvědomit jednu věc. Nechválí ho pán Ježíš, chválí ho majitel, pán toho správce. A nechválí ho za jeho zkaženost, nechválí ho ani za jeho podvod. Nechválí ho ani za to, že ho na závěr své kariéry u něj ještě stačil docela dobře okrást. Ne,
31:52za nic z těchto věcí ho nechválí. Chválí ho za chytrost. Chválí ho za prozíravost. chválí ho za to, že v tom všem srabu, když to řeknu takhle, v kterém je, tak on střízlivě a prakticky myslí na svoji budoucnost. myslí na to, aby se nějakým způsobem,
32:24aby se o něj, aby o něj bylo postaráno. Takže pán Ježíš zhruba v této polovině toho příběhu konstatuje jednu věc a v podstatě to je ten hlavní, to je ta hlavní pravda, která zaznívá posluchačům, kteří mají slyšet a mají rozumět. A to je to pán Ježíš říká. Myslete na
32:55svoji budoucnost, na zajištění toho, co je před vámi. A potom říká ve verši osmém, protože synové tohodle věku jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla. Jsou prozíravější nebo rozumnější. A pán Ježíš v tuhle chvíli konstatuje jeden fakt, prostě jednu věc, která
33:27funguje a která na tomhle světě běží a to je to, že synové tmy nebo tohoto věku rozumíme tomu tomudle pojmu, kdo to je. Takže lidé kolem nás ve světě s tím, co mají k dispozici, všemo snaží a pachtí, aby si zajistili budoucnost. dělají všecko, co se dá, aby si zajistili to, že nějakým způsobem se budou mít dobře, že bude o ně postaráno,
33:59ale jsou omezeni jedním důležitým faktem. Dělají to všechno pouze pro věci, které v okamžiku jejich smrti končí. Dělají to všecko jenom pro pomivé věci, jenom pro věci, které se týkají této země. Dál, nikam dál nejsou schopni toleto starání se o budoucnost posunout. V
34:30okamžiku smrti končí jejich starání, jejich pachtění, jejich hromadění, jejich vydělávání. A synové světla. Rozumíme tomu pojmu, kdo jsou synové světla. To seš ty. To jsem já. Boží slovo to říká úplně zcela nekompromisně a taky na eh různých místech. Eh, v Tesalonicenským první kapitole
35:01přečtu jenom možná pro takový příklad, eh, kde je řeč o prvníte se cení páté kapitole o synu, o synech světla a tam čteme toto. Neboť vy všichni jste synové světla a synové dne. nepatříme noci ani tmě. Takže synové světla, synové světla. A
35:31pán Ježíš, pán Ježíš mluví najednou o synech světla, o synech tohoto věku, o synech tmy. A on mluví o tom, že ti synové světla jsou častokrát mnohem míň nápaditější a prozíravější a chytřejší. v tom, jakým způsobem myslí na budoucnost, než synové tohodle věku. A to je docela vážná věc.
36:06A potom pokračuje dál. A proto já vám pravím, vám synům světla. A dostáváme se do další problematické vě věci. Udělejte si z mamonu devátý verš. Učiňte si přátele z mamonu nespravedlnosti, aby vás až po mine přijali do věčných stanů. Tak jako ten nepoctivý správce dělal
36:36všecko proto, aby ho jednou přijeli někam k někomu domu, kde by mohl bydlet, tak pán Ježíš mluví o tom, že synové světla mají dělat všechno proto, aby je uvítali ti, kteří je potom jednou přijmou do věčných stanů. A tady pozor, nemyslme si, že jde o nějaký způsob, jak si zaplatit nebo koupit nebe, ale věčné stany, to je synonym pro nebeský domov,
37:01pro nebe. A on mluví o tom, že máme být těmi, kteří si mají udělat přátelé z mamonu nespravedlnosti, protože jednou, až ten mamon nespravedlnosti pomine, až skončí, skončí okamžikem tvé a mé smrti. končí okamžikem tohodle světa, tak aby nás přijali do věčných stanů. Ten výraz mamon samotný je z aramejského
37:32jazyka, z aramejštiny a v podstatě je to výraz pro majetek, pro bohatství. Mamon nepravosti. Proč toleto spojení? Bohatství, možná bysme mohli říct bohatství mamon tohoto nespravedlivého světa. Mamon nespravedlnosti nebo nespravedlivý nebo ne mamon nepravosti. To je bohatství tohodle nespravedlivého světa. Ale proč nespravedlivého? Proč jsou peníze
38:00nespravedlivé? Víte, asi mi dáte za pravdu, že peníze jako takové a většina dalších věcí, které nás obklopují v tomhle světě, jsou důsledkem hříchu a padlého světa. Jsem přesvědčený, že kdyby se nestalo v Edenu to, co se stalo, tak bysme peníze nikdo z nás nikdy nemuseli řešit. Peníze je jedna z věcí, která jsou důsledkem, důsledkem hříchu. A co si
38:31budeme povídat, víme to všichni moc dobře, že peníze jsou spojeny se závistí, s lakomstvím, s vykořisťováním, s zabíjením. Todleto všechno je padlý člověk pro peníze ochoten udělat až do dnešní doby. Na tom se nic nezměnilo.
39:01A víte, je velmi zajímavé, že pán Ježíš minimálně 1 třetinu všech podobenství, všech těch příběhů, které vyprávěl zástupům, tak věnoval víte čemu? Penězům. Penězům a majetku. Nejméně 1/na tř. Na podobenství se týká tohodle toho tématu. A proč pán Ježíš byl nějak měl rád peníze a potřeboval lidem vysvětlovat,
39:33že potřebuje on peníze. Proto na to pasoval svoje podobenství a svoje příběhy, ne? Naopak. Pán Ježíš zřejmě každou druhou, třetí noc bydlel často a spál úplně v jiným, v jiné posteli a pod jinou střechou, než dva dny předtím. I to je jedna věc, nad kterou jsem se musel u toho zamýšlet a přemýšlet, že během těch tří let, kdy odešel z
39:59domova, aby veřejně, aby se ukázal světu, tak v podstatě on neměl žádnou svoji soukromnou místnost, svoji ložničku, svoji koupelničku. Prostě byl tam a spal tam a jet tam, kam ho zvali. Takže pán Ježíš neřešil tím, že mluvil často v podobenstvích o majetku, tak neřešil svoji situaci, neřešil svoje věci, který ho tížily a
40:29který s kterýma jako nevěděl, jak pohnout, ne? Pán Ježíš o majetku a o penězích mluvil, víte proč? Kvůli tobě, kvůli mně. Statistika říká jednu zajímavou věc, že v našich životech bez ohledu na to, jak každý z nás bude dlouho žít na tédle zemi, takže strávíme více času o přemýšlení v přemýšlením o penězích než
40:59nepřemýšlením. Možná si říkáte, no tak to ne, to zas jako já úplně to se mě netýká, ale ono to má, má to svoji váhu a pravdu. že více času strávíme přemýšlením o penězích než nepřemýšlením. A jak a proč? Tak já vám řeknu tak nejdřív, jak je sehnat. Když už je máme,
41:29pokud by to šlo, jak je trošku rozmnožit, jak je navýšit, jak je investovat, potom jak je utratit. Často přemýšlíme o tom, jak a komu je půjčit. No a někdy přemýšlíme i o tom, jak je darovat. Ale to jsou všechno myšlenky o penězích a čas, který tím trávíme. A pán Ježíš
42:01to věděl. On věděl, jaký vztah má člověk k majetku a k penězům. A víte, je velmi důležité i na základě tohodle příběhu, v kterým jsme ještě neskončili, si uvědomit jednu věc, že Hospodin, Pán Bůh se dívá na majetek totálně diametrálně, odlišně jinak než člověk. A víte proč? Protože on nemusí řešit, jak co získat,
42:29jak to rozmnožit, jak to půjčit, ani jak to darovat, protože on to všechno má. To je všechno jeho. On je ten, kdo dává i tobě a mně nějaký majetek. A já vím, že každý z nás má trošku jiný majetek. Každý z nás disponuje jinou částkou peněz,
42:59ale je strašně důležité stále myslet a uvědomovat si jednu věc, že ať to je ať toho je ve tvých očích málo a nebo docela dost, není to tvoje, je to boží, protože jsme to dostali od Pána Boha. A teď se znova dostáváme do příběhu, který vypráví pán Ježíš. Určitým způsobem jsme každý z nás
43:30správci a disponujeme tím, co nám Pán Bůh dal. A to i v penězích a i v majetku. Ten nepoctivý správce z toho Lukášova evangelia použil peníze svého Pána na to, aby si doslova koupil, aby si zavázal přátele na zemi. A tenhle text nám říká, vy synové
44:01světla, myslete na budoucnost ve smyslu věčnosti a skrze peníze, skrze majetek. A pomocí peněz si dělejte, přátelé, na věčnost. Začíná vám to být trošku srozumitelnější. Takže jako, skrze peníze a skrze majetek si nějakým způsobem něco budujeme na věčnosti, něco v nebi?
44:31Ano, možná, že je to šokující, ale ano. My křesťané, pokud se dostaneme až do toho bodu, kdy nám je jasné, a já věřím, že tam jsme všichni, že víme, že máme nebe, dostali jsme ho nezaslouženě, ale jdeme do nebe. No a tak tím končíme řešit nějakou svoji další budoucnost. Naše budoucnost je v nebi. Všichni se tam sejdeme a budeme se
44:57radovat. Ale pán Ježíš říká v tomhle podobenství zvláštní věc. Myslete na to, až vás přijmou do těch věčných stanů, až až vás přijmou, až přijdete do nebeského domova. Jakým způsobem jste si zajistili to přijetí a ty své pozice, pokud jste ještě byli tady na zemi a měli jste ve své zprávě ten nespravedlivý mamon, kterej jednou
45:26pomine. A znovu pozor, nemluvím o tom, že si můžeme koupit nebe. To v žádným případě. To, jestli půjdeme do věčného příbytku, to je plně v kompetenci Krista, Pána Ježíše Krista. A věřím, že tomu všichni rozumíme. Ale pán Ježíš říká: "Investujte do věcí Božího království. Investujte svoje peníze do šíření evangelia. Investujte svoje peníze do
45:59podpory těch, kteří káží evangelium a skrze ně a skrze to slovo, které káží další budoucí bratři a sestry budou ve věčných příbicích a jednou tam vás a mě přivítají. Investujte a používejte ten nespravedlivý mamon, dokud tady s ním na týhle zemi disponujete, tak ho investujte do věcí, které na vás budou jednou čekat
46:28v nebi. Doufám, že to není žádný příliš alegorický obraz, ale že je to docela dobře uchopitelné a srozumitelné. Víte, občas se občas v církvi a ve sborech mluví o tom dobrém základu, jak začít prakticky spravovat svěřený Boží majetek. A mluvíme a a myslíme na dávání desát desátků desátek. Je to určitě dobrá věc. Je to biblická
47:00věc. Myslím, že to patří eh jedné z charakteristik každého křesťana. Nevymyslel to člověk. Svůj základ to má v Božím slově. Samozřejmě spíš mě občas zaráží, když to někteří křesťané jako takhle nechápou a nebo to dokonce ani nedělají, ale samozřejmě to je na jejich svědomí. Ale my bysme si měli uvědomit to správcovství naše ještě trošku z jiného
47:31úhlu, když mluvíme o nějakých procentech. A to je to, že je úžasné to když si někdo řekl, že z toho všeho, co máme, si můžem nechat 90 %. Přestože to není naše, to je dobrá nabídka, ne? Že můžeme dávat jenom 10, ale samozřejmě není nikde řečeno, že to má být 10 a tam to končí. Takhle to pojaté není, ale je dobré si
48:01opravdu uvědomit to, že většinu toho, co nám nepatří právem, i když máme možná teďka nám naskratují myšlenky, dobře, ale já jsem se pachtil, já jsem se proto učil, já jsem to proto vydělal, abych to měl. Ano, to všecko, ano, ale všecko ti to pán Bůh umožnil. Tak všech těch většinu těch věcí opravdu můžeme používat pro svoje potřeby.
48:29Ale víte, zároveň vám musím říct jednu věc, že pokud dáváte pravidelně aspoň ten desátek na Boží dílo, takže to vás do nebe opravdu nedostane. Buďte si tím jistý. Nic jste si tím nezajistili. A i kdybyste dali úplně všechno, tak nemáte jistotu věčného života. V tom to není. A tomu doufám moc dobře všichni rozumíme.
48:58Zaujala mě jedna věc, kterou vám tady chci odcitovat. E Arsis Prou v jedném v jednom svém kázání řekl právě na základě i tohoto tématu tuto věc. Pokud si chcete udělat takový vnitřní test svého duchovního stavu, tak se nedívejte na statistiku své návštěvnosti kostela,
49:30ani četnost svých hlasitých modliteb při bohoslužbách, ale podívejte se na svůj bankovní účet. Ten vám okamžitě řekne, jak moc si ceníte Božího království a jak moc milujete svého Pána. To je drsné, ne? Ale to je to, o čem mluví tenhle text, o správcovství.
50:01A tak znovu pán Bůh víte moc dobře, že on miluje ochotné dárce. On po nikom nechce, aby něco dával z donucení, z nechutí nebo dokonce se zlomeným srdcem. Ne, naopak. A synové světla, ty a já bysme měli být mnohem rozumnější a aktivnější než synové tmy.
50:32Protože synům tmy a tohodle věku jde jenom o dočasné pozemské věci, ale mně a tobě jde o věci nebeské, o věci, které nekončí a zůstávají na věčnost. Pán Ježíš říká na jiném místě: "Neshromažďujte si poklady. Neshromažďujte si je tady na zemi, ale v nebi a nebo pro nebe.
51:07Pokud ale je všechno v našem životě, pokud věci v našem životě jsou přednější a mají větší přednost než věci pro Boží království, tak kdo nám potom jednou svěří opravdu to trvalé a Boží požehnání a to věčné bohatství? Všimě všimněte si ještě jedné věci, že
51:37pán Ježíš říká v tom textu, nazývá toto správcovství nebo to jednání s penězmi a s majetkem jako něčím malým. Jako pokud nejste schopni v tom malém být věrní, tak jak potom můžete být jednou věrní v tom velkém?
52:07Vždyť ten věrný v nejmenším je věrný. Věrný v nejmenším je věrný i ve velkém. Nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství? Takže jde o to přemýšlet o budoucnosti a jde o věrnost. To je to, co říká pán Ježíš. A všiměte si, on to říká
52:40svým učedníkům, kteří měli uši k slyšení a věřím, že pochopili, ale zároveň to říká farizeum, o kterých čteme, byli lakomí a vysmívali se mu. A v tuhletu chvíli se znova naplnil důvod podobenství. Jedněm se to otevřelo jako když se rozjasní nebe a druhým se to ještě víc zavřelo, protože byli lakomí a milovali, milovali peníze.
53:10A tak synové světla a teďka ta aplikace synové světla, ty a já máme používat dočasné světské prostředky a to jsou peníze mimo jiné, tak aby přinášely trvalé ovoce na věčnost. Víte, a závěrem jenom chci říct tuto věc. V této věci nikdo z vás není zodpovědný. Ani mně, ani starším,
53:41ani svému sboru, ani církvi. Každý z vás, každý, kdo je synem světla, je zodpovědný jenom svému Pánu, tak jako ten nepoctivý správce. A tak bych možná si přál, abysme dneska i odsaď odcházeli s takovou vnitřní otázkou a ptali se každý sám sebe, jaký jsem já správce
54:13a jak jsem ochotný a nadšený proto používat věci, které mi můj pán dal k tomu. tomu, abych si budoval ty poklady v těch věčných stanech, abych rozmnožoval ten svůj, někdo malý, někdo větší majetek, který tady jsme dostali na zemi pro věčnost a pro budoucnost.
54:44Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle. Ať už to bylo dobré a nebo zlé. Amen.