26. 5. 2019 - Miloš Šolc - Misijní příklad bezejmenné dívky
Výraz misie je v přepisu na 3 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Deuteronomium 102. Královská 5Lukáš 41. Petrův 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Otevřeme slovo Boží v 2. královské 5. kapitole, ale protože budu číst v královské verzi, tak možná se někdo pouze zaposlouchejme do oddílu od 1. do 16. verše. Budeme sedět a povstaneme k 15. a 16. verše a k modlitbě. Takže kdo se chcete orientovat? 2. královská 5.
0:41Od prvého po šestnáctý verš a čteme v kralickém překladu ve jménu páně. Náman, hejtman vojska krále Syrského, samuž veliký u pána svého a osoba vzácná, Skrze něho zajisté dal hospodin vysvobození zemi syrské, ten, pravý muž tak udatný, byl malomocný.
1:18Byly pak vyšly země syrské, lotříkové, kteří zajali země izraelské děvečku malou a ta sloušila manželce Námanově, která řekla paní své, o by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství. A on všet oznámil pánu svému, říká takto a takto pravila děvečka,
1:56a která ště země izraelské, tedy řekl král Sirský, jdi, vyprav se a já pošli list králi izraelskému a odcházeji vzal sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých nad to desatero roucho proměne. mi přinesl list králi Izraelskému v tato slova. Hned, jakště dojde list tento aj, posal jsem k tobě námana, služebníka svého, abys ho uzdravil od malomocenství jeho.
2:37I stalo se, že když přečetl král Izraelský ten list, roztrhl roucho své a řekl, zdali jsem já Bohem, abych mohl mrtvíti a obživíti, že tento posal ke mně, abych uzdravil muže od malomocenství jeho? Nýbrž posuďte, prosím, pohleďte, že příčiny hledá proti mně. A když uslyšel Eliseus, muž boží, že roztrhl král Izraelský roucho své, poslal králiška. Proč si roztrhl roucho své? Nechť nyní přijde ke mně a zvíď, že jest prorok v Izraeli.
3:26A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozi svými a stál u dveří domů Elizeova. Poslal pak němu, Elizeus posla, říká, jdi a umej se sedmkrát v Jordáně a uzdraveno bude tělo tvé a čist budeš. Tedy rozhněvav se náman, bral se o tuta, mluvil, hle, řekl jsem u sebe, že jistotně výjde a stoje, zývat ti bude jméno hospodina Boha svého, a vznášej ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenstvíme, zdali nejsou lepší Abana a Ferfar, řeky Damašské nad všecky vody izraelské,
4:19Záli byš se nemohl v nich zmíti, abych čist byl, a obrátí se, jel s hněvem. Ale přistoupivše služebníci jeho mluvili k němu a řekli, odče můj, jakkoliv velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učinit i toho? Čím tedy více, když řekl, umej se a budeš čist?
4:49a protož stoupiv, pohříšil se v Jordáně sedmkrát vedle řeči muže božího i učiněno je z tělo jeho jako tělo dítěte malého a očištěn jest, povstaňme. A hned navrátil se k muži božímu se vším komunstvem svým a přišet stál před ním a řekl, a již jsem poznal, žeť není Boha na vší zemi, jediné v Izraeli, protož není, vezmi prosím, dary tyto od služebníka svého.
5:30On pak řekl, živtěst hospodin před jehož obličem stojím, žeť nic nevezmu a až ho nutil, aby vzal, však nikoli nechtěl. Budeme se modlit. Pane Bože, Otčenáš, my ti děkujeme za událost, kterou si nechal zapsat ve svém slově, a to nepochybně z celé řady důvodů.
6:04a prosíme, aby si k nám skrze kásání ke každému z nás osobně prohovořil, především máme na mysli, ty, kteří ti dosud nepatří. Jsou jako náman v tom své malomocenství, v té své nečistotě a přitom slychávají slovo o Pánu Ježíš jako proroku, zaslíbeném proroku.
6:41Očekáváme na tebe a modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Posadňme se. Proč máme zaznamenán tento text v písně svatém? Já si myslím, že kde kdo by našel jeden z důvodů. A asi by to byla taková mozaika důvodu.
7:17To je vzrušující text. Hodný, řekněme to takto, románového zpracování, filmového uvedení pro svoji bohatost. Proč je v písni? jak Pán Bůh dá za měsíc, má dojít k naší misijní aktivitě. Týden chceme mít na zřeteli službu Pánu Bohu ve smyslu získávání nových duší.
8:02Tedy jeden z důvodů, proč je tento text Bibli, ten spočívá právě v tom, povzbudit nás k misií. Ve starém zákoně, že by byly také výzvy k misií, no jistě, říct Pánu Bohu, jde od prvopočátku o člověka. Jde mu o to, aby se člověk stal jeho vlastnictvím, jeho dítětem. Taková kniha Jonáše proroka, to je tak přesvědčivý důkaz o božím zájmu o člověka.
8:56Jsme tím zánbeni. Jonáš, ten nepřál boží milost tomu hlavnímu městu, Asirské říše Minivy. Ta dívenka, ta měla celou řadu důvodů, proč neříct Námanovi o proroku, který je schopen ho uzdravit.
9:33Jen si to uvědomme. Dívenka je v otrodství. Její pán je malomocný. No tomu přeju. On mě vytrhl z mého národa, z mé domoviny, jen ať si teďka trpí. To je tělesná reakce. Byla dívenka, jak velice přirozeně děti respektují stáří a on ten respekt je zbavuje odvahy.
10:23A v cizině ani nevíme, jak byla schopná se domluvit v té cizině, ale to je jenom náznak těch překážek. Těch byla celá řada. Jen si uvědomme v té, to můžeme bez pochyby, v té patriarchální společnosti, aby vůbec dostávala žena náležitý prostor ke svému vyjadřování, tím spíš dívenka.
11:10To, na co si chceme ukázat, je skutečnost, že Pán Bůh s ním měl svůj plán. Že k tomu námanovi mohl sloužit kde kdo? Ne? Trochu to zjednodušejeme, ale řekněme si, jediná ta dívenka byla připravena být božím nástrojem.
11:42nástrojem. Tak tedy, děti, je to někdy přesně tak. Takový Jeremiáš, nalistujte hned tu první kapitolu Jeremiáše. Dříve, než jsem tě sformoval, říká hospodin v životě, znal jsem tebe. A dříve, než jsi vyšel z života, posvětil jsem tě.
12:17za proroka národům dal jsem tebe, řekl jsem, ach panovníče hospodine, aj neumí mluvit ti, nebo dítě jsem. Dítě, jak měla být oprávněně zakomplexovaná tato dívenka. Proč nebyla? Dejte dobrý pozor, protože znala proroka.
12:52A jestli máme problémy se svědectvím o Pánu Ježíši, otázka zní, jak dalece Pána Ježíše známe a nekruťme se před jednoduchostí této otázky. a to dítě, to si to uvědomuje daleko výrazněji, než my dospělí. Jak by se mohlo dítě stydět za matku, otce, když je zná, když zakouší jejich náležitou úctu, dobrotu, lásku, jak mohla mlčet, když znala proroka,
13:51a to její sides je jedinečné. Prosto jakýchkoliv obav, nejistoty, o by pán můj dostal se k proroku, který šest v Samaří. Tedy On by ho uzdravil od malomocensího. Řekněme si, víte, malomocensí, to je běžně známé, je jedinečný obraz hříšnosti člověka.
14:37Jak by někdo mohl váhat z křesťanů, svědčit o tom, že pán Ježíš a jedině on je schopen odpustit každý hřích a vysvobodit z této nemoci. známe Pána Ježíše a známe malomocenství našich přátel. Co to je za život? A je to až odporné, duchovně odporné, když se my vzlíšíme v nějakém majetku těch, jestliže nepatří Pánu Ježíši.
15:26Co je to platné člověku, kdyby celý svět získal? Co je pak duši škodu učinil? No nemám slov na to, když boží dítě závidí těm, kteří mají víc než ono. Nemohla mlčet, protože znala proroka.
16:03Není to jedinečný text pro výzvu k misii, ale jsme u námana a já jsem ten jeden bod svého kázání nazval cesta pokořování. Uvědomme si, že je to především pícha, která člověka odvádí od Pána Ježíše Krista, od zájmu o Syna Božího, protože člověk, ten si ví se vším rady, pícha.
16:54Na co ale měl být náman pyšný? I měl, protože čteme, že skrze něho, a nepřehledněme to, hospodin se dokazoval v tom jeho národě. Skrze něho hned v prvém verši zajisté dal hospodin vysvobození zemi syrské. To byl někdo.
17:31Víte, trochu nadsazeně, ani jeden z nás mu nesaháme v té světské slávě ke kotníku. Jak to zde stojí? Samuž veliký u pána svého. A osoba vzácná. a to jsme ji řekli, skrze něho zajisté dal hospodin vysvobození země stické, ten pravý muž tak udatný byl malomocný.
18:09V Syrii malomocenství nutně nevedlo k vyobcování ze společnosti. To v Izraeli ano. V Izraeli pro hospodinu zákon každý malomocný musel opustit společenství lidů. Syrii ne, ale byl v opovršení. A čím je člověk v tom lidském chápání výše postavený, tím je to s tou pokorou těžší.
18:56V vojevůdce, slavný dobyvatel a byl malomocný. No to bylo k neunesení. To by si mnohý vzal život. Co to je za život? Vzácný u svého pána v opovržení. A to je bolest, nejenom ale dnešního člověka, pícha. Na čem všem si můžeme všichni bez zbytku vnějšně zakládat? A je to až paradoxní, že si někdo zakládá na něčem, čím druzí opovrhují.
19:43Domýšlejte, na čem všem si člověk může zakládat, na čem všem staví svoji důstojnost a druzí tímto druhem důstojnosti pohrdají, na čem ten si může zakládat, no ale zakládají si ti, co pohrdají na něčem jiným a tím jiným zase někdo jiným pohrdá,
20:14na čem všem si náman mohl zakládat, ale malomocenství toho sráželo, řekněme to tak výstavně na kolena. zasekl podivuhodnou zvěst od své manželky, že nějaké děvčátko, děvčátko, se mě plete pod nohy, otrokyně jenom tady nějakým způsobem pomáhá, bez ní bychom se snadno obešli.
20:58Ona něco říká, no říká o proroku, který by tě mohl uzdravit. A to nedalo námanovi pokoj. A řekněme to obrazně tak, že ten, kdo se topí, jak se to říká, že se chytá i toho stébla trávy. tak něco musí dělat, když v té domovině tam pomoc nenajde. A prorok, byť v tom pokořeném národě, já vám řeknu něco z židovské tradice.
21:49Když budete číst o smrti Achaba, izraelského krále, tak on zahynul, protože šíp neznámého lučišníka ho zasáhl a Achab zemřel. Ale v židovské tradici se hovoří právě o Námanovi, který byl tím lučišníkem a který prostřednictvím tohoto zabití izraelského krále byl na vzestupné kariéře.
22:33tak tento vítěz, aby poslechl nějakou zprávu děvčátka, ale malomocenství toho vedlo k tomu, že začal pokornět. A kdykdo z nás již byl v nemocnici, kdykdo víckrát, kdykdo mnohokrát v nemocnicích, už jen pro ten nemocniční úbor, tam jsme všichni na jedné rovině.
23:13a snad tam ani ty naše tituly nebo nějakou pozici nezmiňují a s tím stejně nevystačíme. Jsme v nouzi, tak hezky musíme pokorně přijímat službu druhých. Náman malomocný, tak jsme četli, že se rozhodl poslechnout tu výzvu, tu nabídku, že možná by byla nějaká naděje,
23:47ale jak zareagoval král Sirský, musel napsat dopis. A to svědčí o krásném vztahu, ale komu psát? No králi, protože v tom pohanské myšlení královská pozice znamenala i určité duchovní pozadí, kde hledat pomoc pro slavného vojevůce než na královském dvoře.
24:17A to se vědělo, že Izrael je lid hospodinův jiného boha, než máme my, siřané, nebo aramejci v novém překladu. Tak napsal list a pak jsme svědky té ubohosti. Lidské pomoci, to k nám také mluví. Což pak jsem Bůh? Jsem já Bohem?
24:51Abych mohl umrtviti a obživiti, že tento poslal ke mně, abych uzdravil muše od malomocenství jeho? Tak to je lidská pomoc. a my se nemůžeme divit určitým životním nouzím, aby se jenom ukázala ta lidská bída, ta omezenost, ta neschopnost. Izraelský král, pravděpodobně Joram, teda syn Achabův, si pomysel, že to je možná příčina k tomu,
25:32aby došlo k státnímu sporu, mezistátnímu sporu. A to podivohodné boží vedení vidíme i zatím, že Eliseu se dověděl o tom, že král roztrhl své roucho a vzkázal, ať tedy přijde za ním, ať zví, že je v Izraeli prorok. a povšimněme si toho, že pán Ježíš Námana zmiňuje. U Lukáše ve čtvrté kapitole, ve dvacátém sedmém verši,
26:22mnoho malomocných bylo v lidu izraelském za Elisea proroka, avšak žádný z nich není očiště než Náman syrský. Víte, já čtu z Kralické Biblé hlavně z toho důvodu, že mně jsou velice blízké ty výrazové způsoby Kralické Biblé. Navíc je ve větší liteře psaná. Bylo v lidu izraelském mnoho malomocných.
27:01Žádný z nich není očištěn, jenom Náman Sirský. Izrael má proroká a přitom je Eliseus v pohrdání. Dva verše předtím, to čteme jasně, to je o víc veršů, ve 24. verši, Amen pravý vám říká Syn Boží,
27:43že žádný prorok není vzácný ve vlasti své. Když syn Boží nebyl náležitě uctívan, vy se divíte, že je nám tak blízké až pohrdání někým z našich řad. Ale proto jsme u božího slova, abychom byli očišťováni. V Izraeli byl prorok, když uzdravil Námana, jak by neuzdravil ty své soukmenovce. Proroci byli v pohrdání, ale Náman, ten cizinec,
28:31Ten se nakonec tohoto stébla v uvozovkách, ten se ho chytil. To byl zvláštní pochod myšlenek, který musel náman projít, protože jít z Královského paláce někam do neznáma, no nevíme, jaký měl Eliseus dům, ale možná to byla možná, spíš chatrč než dům. V každém případě mohl náman počítat s tím, že bude mít jakési komunstvo, jakési služebníky, ten Elizeus, ten ani nevyšel z domu.
29:16My se neubráníme i úsměvu, takovému čistému úsměvu, ani nevyšel. Vzkázal, ať se náman sedmkrát, ponořit do Jordánu, tak je možné, že to byla nejtěžší zkouška pokory. Vojevůce, vzácný u seho pána nějakej izraelskej prorok, ani nevýjde z domu, no to je neskutečné.
29:53Takže se rozhněval, no to ještě pro Elizá dopadlo moc dobře, protože takový vojevůce, ten umí s pyšnými ve svých očích náležitě nakládat. Sedmkrát se ponos nějakej služebník zkázal a on to říká velice věcně, tak ponozit se do Jordánu, můžeme dodat nějakého kalného tady místního vodního zdroje,
30:31ale přišli ke slovu moudří služebníci a když hovoříme o těch dvou osobnostech, děvečce a námanovi, je zde ještě třetí kategorie, jsou to služebníci a ti mu říkají velice prostě, ať by řekl cokoliv ten prodl, když jsme šli takovou cestu, tak ty bys to poslech, tak ponořit se do Jordánu, taková maličkost,
31:04a hned dovozujme obrácení a znovu zrození. Je tak prostinké, že i ty malé děti na táborech tomu porozumívali a stávali se novým stvořením. Je to tak prosté. Ovšem sedmká do Jordánu, jinak jsou zmíněny ty dvě jejich řeky, ta první protéká Damaškém a pramení tam na severovýchodě, v dnešním Libanonu, ta druhá pramení na východní straně hory Hermon.
31:57a vlévá se do té první slavné řeky. Jordán, no tím se pohrdalo, to je kratinká řeka a opravdu často velice kalná, ale jsou zde služebníci a kež bychom vnímali i to naše pověření být služebníky.
32:30důsledně přeloženo otroky. Vnímáme ten nerozum v naší blízkosti, to paradoxní myšlení lidí a je na nás, Abychom my jako služebníci Pána Ježíše, abychom přiblíšovali moudrost, lidskou moudrost, tak kdyby Eliseus chtěl něco těžkého, ale něco tak prostého, kvůli tomu si přišel.
33:11a co čteme o Námanovi v 11. verši? Řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde a stoje vzývati bude jméno hospodina, boha svého, a vznáše je ruku svou nad místem nedušivým, tak uzdraví malomocenství mé. lidé mají nejrůznější představy o tom, jak přijít k duchovnímu zdraví.
33:43A on se tím musel zaměstnávat, co ho čeká, ale něco tak primitivního? Jíce ponořit do Jordánu, jaký to je nesmysl? Jíce vystaví i pohrdání těch svých služebníků? Ponoří, nic se nemůže stát přece. Jordán? ale ti se nedali odbít. Přesvědčili ho logikou a on se tedy ponořil sedmkrát.
34:19Cesta pokořování. A možná je mezi námi někdo, kdo se dosud nepokořil náležitě. Než takový zkoumá, jaká je to boží cesta, aby ho vedla k pokoře. protože Bůh se pyšným protiví. A i kdyby to nebyl žádný boží trest, i kdyby to nebyl žádný neduch, pro který by podle lidských soudů byl člověk v pohrdání, v božím pohledu, kdo nemá pána Ježíše, je malomocný.
35:11je oddělen od společnosti vyvolených, vykoupených, posvěcených, oslavených a mohli bychom pokračovat. A to ta naše pokora nám, promiňte, pícha, nám bude pořád bránit tomu přijmout Pána Ježíše. jsme u Pána Ježíše, u toho zaslíbeného proroka, pátá Mojžíšova 10.15, co zde čteme, ne to je špatně, 18.15, proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem zbudí tobě, hospodin Bůh tvůj, jeho poslouchatí budete.
36:10Pán Ježíš je tím zaslíbeným prorokem. A lidé, když si kladli otázku, kdo je vlastně pánem Ježíše, kdo vlastně pán Ježíš je, tak si kladli otázku, zdali není onen prorok, proroka, z bratří vašich, jako jsem já, zbudí hospodin. Ano, přišel Pán Ježíš. A i v životě Pána Ježíše jde o Jordán. Tak začíná nejvlastnější služba Pána Ježíše. Jak to bylo?
36:56Jan Krštitel říká, že on má být krštěn pánem Ježíšem a jak pán Ježíš, syn Boží, vyránek Boží, může jít k němu, jak mu pán Ježíš odpovídá, že je na něm a vyplnil Boží spravedlnost. To bylo moje první kázání v Pražském zboru. To mě dalo hodně rozjímání nad písmem, jak proniknout do hloubky tohoto slova pána Ježíše.
37:33Totiž Janův křest byl křest pokání. A co pak pán Ježíš potřeboval pokání? A tak ta myšlenka, kterou jsem přijal od pána Boha, z měla, šel do Jordánu, aby nikdo nenašel oprávnění zůstat pro nějaké výhrady k Janu Kříteli na břehu.
38:04Až tak se pán Ježíš pokořil, že se postavil vedle i toho největšího říšníka, protože pod tím pojmem Boží spravedlnost může chápat Boží vůli. Na nás je, abychom plnili Boží vůli. On je skutečně tím zaslíbeným prorokem. A tedy shrnu to dnešní slovo veršem z 1. Petrovi 3.15. A předpokládám, že znáte mnozí.
38:55Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému zprávy z nadějete, která šestuje vás, a to s tichostí a bází. Již ta malá dívenka byla hotová vydávat počet zprávy z té naděje uzdravení námana. Ale nepřeslechněme, on ji o to nikdo nežádal.
39:45a my šijeme v době, nevím kolikrát se vám to stalo, aby se lidé vyloženě dožadovali toho, ať jim řekněte něco o své víře. A tedy potažmo o pánu Ježíši. Lidé se neptají. Tak jsem několikrát i v souvislosti s tou léčbou a posledních dnech zjistil, že někteří lidé mají Biblii.
40:19a tak jsem se osmělil otázkou, a to jste se nestali křesťany, jedna žena mi řekla, přečetla jsem jí celou, říkala, no to snad není možné, to je tisíca víc stran, jo já čtu rychle, a to jste se nestala křesťankou, Lidé se neptají. Té dívenky se také neptal nikdo. O té naději, která byla v ní. Ale ona znala proroka.
41:01To je odpověď, proč musela vydávat s jedností. Kolikrát jsme v minulých dnech řekli o nám známém proroku, o pánu Ježíši. Možná, že se zaměstnáváme nejrůznějšími odpověďmi na argumenty současného člověka. Čím jsem starší, tím je to jednoznačněji v mém svědectví o tom, že člověk potřebuje odpuštění, protože jinak.
41:37Jestliže nemá pána Ježíše, ho čeká soud. A kdo může obstát u soudu Božího? Kdo? Jedině ten, který je očištěn krví pána Ježíše Krista. Tak tedy budeme si po dnešním kázání k vás otázku, jestli se vás někdo zeptá na kázání, o čem bylo. No zkoumalo, jak známe Pána Ježíše. Jestli ho známe dostatečně hluboce, abychom nezůstávali dlužní zprávu z naděje té.
42:20Víte, jak ten verš začíná? Pána Boha posvěcujte v srdcích svých. Hotovi pak buďte k vydání počtu všelikému zprávy z nadějete a tak dále. Posvěcovat pána Ježíše ve svých srdcích. My jsme zde proto, aby se Pán Ježíš stával vzácnější a vzácnější v našich očích a v souvislosti s dnešním kázáním, abychom nezamlčovali tu zprávu z naděje té, která šest v nás.
43:10Je to úžasná svoboda. Pro lásku sloušit. Ne proto, abychom plnili svůj úkol ve smyslu nějaké čárky do diáře, že jsme vydali tolik a tolik svědectví, ale protože milujeme. a protože se pán Ježíš nestyděl za nás, on se za nás nechce stydět, vždyť on za nás položil život.
43:45Ale pravděpodobně potřebujeme více pokory, více si uvědomit to naše osobní malomocenství. A náman je nám příkladem toho, že na té cestě, ale zásluhou služebníků, že opravdu obstál až k tomu momentu sedmkrát se ponořit do Jordánu, jak na to přišel Eliseus.
44:18A ještě k tomu sedmkrát, když Pán Bůh vede, tak vede. A mám obavě, že někdy, přátelům, sloušíme k víře a příliš dbáme na to jejich vzdělání, na to jejich postavení. a zjednodušujeme obsah pravdy, kterou máme sdílet. Sedmkrát se ponořit do Jordánu.
44:51To přece stačí jednou, v některém případě nestačí. Prosme o moudrost, abychom nezůstávali dlužně. Svědectví a je zde zazní za týden za dva výzva k podílu na tom misijním snažení. Vnímejme, jestliže milujeme Pána Ježíš, aspoň ten jeden den té misii věnujeme. Pátá kapitola, druhé korinským je v Biblii proto, aby Jablonecké povzbudila k misii. Tak se kdeme ámen? Ámen.