Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

Povolání z Egypta

27. 12. 2020 · Miloš Šolc · Kázání · délka přepisu 40:13 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

Žalm 11Žalm 145Římanům 8

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (2)

  1. 4:58 Žalm 145,10
  2. 8:17 Římanům 8,14

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:01Milí bratři, milé sestry, drazí přátelé, scházíme se u Božího slova a i když to zase znamená, že nasloucháme jenom v těch rodinných krusích, v těch menších poměrech, To nejvýznamnější je, že počítáme s přítomností Pána Ježíše Krista, tedy ve jménu Pána Ježíše Krista.

0:36Přečtěme text dnešního kázání, který je zapsán v Evangeliu Matouše, v 2. kapitole, čteme 13., 14. a 15. verž ve jménu Pána Ježíše Krista. Čteme v kralickém překladu. Když pak oni odjeli, přidejme mudrcové od východu, aj anděl páně ukázal se Josefovi ve snách, řka vstana, vezmi děťátko i matku jeho a utec do Egypta a buď tam, dokud nepovím tobě, neboť bude Herodes hledat ti děťátka, aby je zahubil.

1:33Kterýž stav v noci, vzal děťátko i matku jeho a odšel do Egypta. A byl tam až do smrti Herodesovi, aby se naplnilo povědění páně skrze proroka Škoucího. Z Egypta povolal jsem syna svého. Stížme se k modlitbě. Pane Bože, Otče náš, děkujeme, že jsme schromáštěni kolem Tvého slova, které je živé, mocné, jako ten oboustranný meč, ale které je také povzbudivé,

2:22které nás má utvrzovat ve výhře, posilovat tomu každodennímu věrnému následování Pána Ježíše Krista. A tak ne nám, ale jménu svému dej čest ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Když jsem se připravoval na to dnešní kázání, tak to jsem ještě nevěděl, že nebude možné ho vyslovit v rámci pravidelných nedělních schromáždění.

3:08Jen dodám, že nás to má vést k tomu, abychom si vážili toho, když jsme v kruhu bratří a sester, ubožího slova. A tak ta první otázka budou celkem tři. Ta je formulována právě pro společenství.

3:38Na druhou stranu, ale když zazní v tom původním znění, což znamená, ptáme se, proč jsme zde, tak si to můžeme převést ve smyslu otázky, zda si opravdu osobně uvědomujeme správnost odpovědi na tuto otázku, protože ta odpověď zní, ta biblická odpověď, abychom oslavovali Pána Boha.

4:22To naše někdy tělesné myšlení nás vede k tomu, že si to ani dobře neuvědomíme. Spíš vcházíme do chrámu a modliteben s tím, jak budeme my uspokojeni, čím my budeme obohaceni. samozřejmě takovéto myšlení není ve skrze špatné, ale nemá být tím prvořadím.

4:58Čili proč jsme zde? Abychom oslavovali Pána Boha a potvrdme si to z Žálmu 145. 10. veršem. Oslavujtež tebe, hospodine, všichni skutkové tvoji a svatí tvoji tobě dobrořečte. Totiž Vánoce jsou svátky, které nám připomínají ten největší boží div.

5:34Boží skutky oslavují Pána Boha. To, že se Bůh stal člověkem, že to slovo, které bylo na počátku, slovo skrze, které jsme všichni stvořeni, když přišlo mezi nás, to je div divů.

6:04A tento skutek tedy má oslavovat Pána Boha. Máme Pánu Bohu dobro řečit. A nemohu se na vás, milí posluchači, neobrátit otázkou, zda jsme my věřící hluboce vděční za ten dar všech darů, za Pána Ježíše Krista.

6:36za ten veliký, vlastně nezměrný dar. Ale chci poukázat v souvislosti s tím dnešním textem, že jsou také menší dary, které jsou důvodem pro to, abychom chválili Pána Boha. Když se zahledníme do toho našeho textu, tak to, že se zjevil anděl,

7:09No to byl div. To, že oslovil Josefa, to byl div. Že mu sdělil něco z budoucnosti, to byl div. a že mu tu budoucnost přiblížil i slovy o tom, že Herodes, že ten zahyne, ten, který se stavěl proti pánu Ježíše a chtěl ho zahubit,

7:43a až po smrti Heroda se bude mět z toho Egypta, kam měl utéct, vrátit. A tak bych se na vás rád obrátil s dotazem, zda také jako věřící prožíváte hlubokou vděčnost za ty nejrůznější

8:17boží dary, protože křesňané mají mít otevřený zrak. Křesňané vlastně mohou každý den prožít, vnímat nějakou jedinečnou duchovní zkušenost. Co čteme v epištole Římanům 8, 14? Nebo kteří školi duchem božím vedení bývají, ti jsou synové boží.

8:57Tak tedy proto, že nás duch svatý vede, tak zakoušíme znovu a znovu podivuhodné boží divy. a promítejte ten svůj život právě i do těch skutečností, které prožil Josef. Tedy proč jsme tady? Abychom oslavovali Pána Boha.

9:31Aby nám ta kázání přibližovala nejrůznější boží dary. Druhá otázka, proč jsme konkrétně u Božího slova? A odpověď, abychom byli Božím slovem obohacováni. Zase zalistujeme v knize Žalmu, tentokrát to bude 56. Žalm, 11. verš.

10:07tam čteme, jáť budu Boha chválit ti ze slova, hospodina oslavovat ti budu ze slova jeho. Prožíváme všichni hluboký zážitek z toho, že jsme u božího slova. Žalmista, já budu Boha chválit ze slova. Proč měl jít Josef do Egypta? Aby se naplnělo proroctví, aby boží slovo se stalo skutečností v jeho životním postoji.

11:12Ty naše verše, které jsou završeny tím připomenutím z Egypta, povolal jsem syna svého, mají svůj původ v Ozeáši proroků, v 11. kapitole je to první verš. Kdybychom četli tu knihu Ozeáše Proroka, nevím hned tak, myslím v těch svých počátcích, křesťanských, nevím jestli bychom vnímali, že toto slovo je vlastně v té plnosti naplněné v Pánu Ježíši Kristu.

12:09Ale ta jedna z teologických pouček, na které čas od času poukáši, tak říká, že starý zákon se novým otevírá. A tedy to, co pán Bůh zjevil o Zrášovi, tak to vlastně je otevřeno novým zákonem, že se naplnilo v pánu Ježíši.

12:43A nám to má být k veliké radosti, že se nám otevírá písmo svaté. Nemohu nevzpomenout na ty dva učeníky, kteří šli po ukřišování pána Ježíše do Emaus. Byli smutní, byli bezradní. Pán Ježíš o nich věděl.

13:15Z mrtvých vstalý Kristus se k ním připojil a tak se jich ptá, proč jsou smutní. A oni odpovídají, nevědí si vlastně rady s tím, že ten, kterého považovali za Mesiáše, je již třetí den v hrobě. Ovšem, Páne Žišiš v hrobě nebyl a Páne Žišim začal otevírat písma a začíná Mojžíšem a nakonec, když se k této události ti dva učetníci vrací, tak oni vyznávají, zdališ srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a když otvíral nám písma, 24. kapitola Lukáše.

14:13Tak my věřící, řekněte mi, opravdu známe tu podivovnou zkušenost, že naše srdce hoří, když jsou nám otevírána písma? Vybavil jsem si takový příměr. Když ten žáček v první třídě se učí, co ten, který znak znamená v abecedě, a když najednou začne objevovat slova, začne číst, no to je zážitek.

15:02a nebo ještě jeden úsměvnej příběh, když snad také někteří luštíte křížovku a teďka se vám začne zaplňovat a vy přijdete k té takzvané tajence. No to je příjemný zážitek, to je něco, co vás vnitřně uspokojí. Nacházet pána Ježíše v tomto případě ve starém zákoně, to je vzrušující.

15:42A evangelista Matouš, ten na více místech, poukazuje na prorotví starého zákona, která se naplnila v případě pána Ježíše Krista. Ale teď si řekněme něco právě o tom Ozášovi. Ozáš je velice zvláštní prorok. Je to, množí víte, první ze dvanácti takzvaných malých proroků.

16:16Ta veliká zvláštnost při něm je, že dostal přímo příkaz, aby si vzal ženu, by byli stojí smilnou, prostě přechněme to současným jazykem prostitutku. To bylo něco neslíchaného, protože taková žena v Izraeli měla být ukamenována. A teď přichází jedno, druhé, třetí dítě a pán Bůh přímo říká, jak se ty děti mají jmenovat.

16:58A za těmi jmény je určité boží poselství ve vztahu k Izraeli. Co se stalo z toho kontextu, z té souvislosti, víme, že manželka ho opustila, šla za svými milenci a přesto ozeáž má o ní stát.

17:28Mají dokonce vykoupit a je to podivuhodná cesta tohoto proroka. Cesta, kterou mu Pán Bůh přibližuje svůj vztah k tomu nevěrnému, cizoložnému Izraeli. Ozeáš, jeden z komentátorů písma svatého, nazval tuto knihu Ozeáš, prorok lásky.

18:08a to je výstižné, protože se znovu a znovu připomíná Boží láska. A připomíná se i v tom případě, že je zmíněno vyvedení z Egypta, Izraele. To byl obrovský div. Z té světové egyptské říše je vyveden národ. Do Egypta přišlo, víte, pouhých 70 duši s Jákobem.

18:54a z Egypta po těch čtyřista letech, jak říká písmo, vyšel sformovaný národ. Faraon ho nechtěl propustit. Kdepak? Vždyť ta prosperita Egypta v mnohem právě souvisela s izraelským národem,

19:24Ale Pán Bůh rozhodl. A přes ty rány, přes ty naprosto neuvěřitelné projvy boží moci, Izrael vychází. a co víme ze starého zákona z knih mu Ježíšových, tak tento východ, toto výjití, bylo provázeno řadou jakýchsi božích předobrazů na pána Ježíše.

20:06Jen si vezměme takového velikonočního beránka, kterého musela každá ta rodina obětovat před tím výjítím. Zatím vnímáme to vykoupení Izraele z Egypta. Co takový ten bronzový had, kterého se pán Ježíš dovolává,

20:36že tak jako Mojžíš povýšil hada na poušti, tak musí syn člověka být povýšen, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Jen si vezmeme stánek úmluvy v té své podobě, jak jedinečně odkazuje k těm božím plánům završeným Pánem Ježíšem Kristem.

21:08Izrael vychází z Egypta. Izrael zakusil hrozná utrpení. Vlastně volali k Pánu Bohu, vyhlíželi vyslobození. A tedy Ozeáš, zvláštní prorok, prorok lásky, Prorok, který i tímto poukazem na Pána Ježíše Krista nám otevírá starý zákon.

21:47Ty analogie jsou jedinečné a možná přijdete ještě na další. Ten Egypt pro Izrael měl veliký význam, ale ta nejvýznamnější analogie, ta spočívá právě v tom poukaze na pána Ježíše Krista. Protože když vyšel Izrael z Egypta, tak vlastně vyšel i pán Ježíš.

22:26Pán Ježíš se stotožňoval s Izraelem a můžeme to říct asi tak, že vlastně Pán Ježíš byl v lůně Judy jako reprezentanta toho jednoho izraelského pokolení. Tak jako když Abraham přináší desátky Melchisedechovi, tak vlastně v lůně, jestli to tak můžeme říct, Abrahama bylo pokolení léví, které přinášelo desátky Melchisedechovi.

23:12Víte, písmo slaté je tak bohaté, tak inspirující, že když v prvním žalmu čteme to jedinečné, ale řekněme si hned první verž, pak druhý, blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných. Na cestě říšníků nestojí a na stolici posměvačů nesedá, ale v zákoně hospodinově je slíbost jeho.

23:48A v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. Nevím, kolik vy, milí posluchači, trávíte nad písmem a nejen samozřejmě nad čtením písma, ale nad rozjímáním, nad božím slohem. To je úžasné. Žádná ta lidská literatura vás nemůže tak obohatit jako písmo svaté.

24:22A tedy v Izraeli vychází i pán Ježíš Kristus z Egypta. Vychází a když se vrátíme k té události, To odejití z Palestíny do Egypta a pak návratu. Nemohu si nevybavit 18. verž 2. kapitolu epištolí k židům, kde čteme, nebo že sám trpěl pokouštín byv.

25:02může také pokušení trpícím vzpomáhatí. Dovedeme si náležitě uvědomit, co to znamenalo. Pro těhotnou Marii jít do Betléma. Tam porodit nenašlo se místo v útulku. A v zápětí jít do Egypta s Betléma. na hranice Egypta, to je přes 100 kilometrů, ale tam samozřejmě nekončila ta jejich pouť.

25:38Co to bylo za útrpení, jak maminky dbají o to, aby to jejich nemluvňátko zakusilo co nejméně těžkostí. a se jenom ozle. Nemluvňátko a maminka hned pohotově je, aby pomáhala. Co to bylo? Přes 100 kilometrů jenom na hranici a co dál?

26:08Ale pán Ježíši tímto prošel, aby mohl těm, kteří utrpením prochází, včetně nás, pomáhat. On nám byl ve všem podobný, kromě říchu. Ale ještě jeden významný pohled uvědome si. V Egiptě podle historických pramenů bylo na milion židů.

26:47Jen v Aleksandrii, v tom významném městě, mělo být milion židů. Co to znamenalo, že tam takzvaná svatá rodina přišla? Že tam přišel pán Ježíš? No, my si neumíme představit, že by byl Josef s Maríí a pánem Ježíšem v jakémsi skrytu.

27:18Oni byli vlastně božími posly. když se narodil spasitel světa a ti židé v Egiptě, ti znali písma, ti věděli, že se čeká na Mesiáše. Pán Ježíš přišel do Egipta. Byla to ve skutečnosti první misijní cesta. Ale tak, jako Izrael z Egypta přišel do zaslíbené země, tak pán Ježíš při Josefe Marii se vrátil tam, kde měl být střet toho jeho pozemského poslání

28:14a Pán Ježíš na to upozorňuje, že je poslán k těm zahynulým z domu Izraelského. Pán Ježíš se musel vracet a jsme u třetí otázky a ta zní, o co jde v našem životě.

28:44a odpověď, v tomto případě, jak mne pán Bůh vedl, abychom se stali lidmi víry. My jsme v těch nejrůznějších tiskovinách, médiích, přímo zahrnováni nejrůznějšími obrazy, příběhy slavných lidí.

29:18Jak dalece se tam objeví nějaký člověk víry, ale k tomu jsme voláni všichni my křesťané. Abychom byli lidmi víry. A tak jsem se začet do toho seznamu, který je v jedenácté kapitole epištolí židům. A šel jsem jedno jméno za druhým a hned u Abrahama jsem se musel zastavit.

29:59To je otec věřících Abraham, ale taky na něm byl kas. On v případě hladu v té zemi, která mu byla určena, sestoupil do Egypta a to byla velice trpká zkušenost. Ale mně v případě Abrahama jde spíš o to, že on šel do místa, o kterém nic nevěděl.

30:36Když byl povolán z Urkaldejských, tak šel, nevěda, kam přijde. A Sára ta zázračným způsobem otěhotněla. jedinečná analogie do toho seznamu víry, který končí Davidem a Samuelem. Tam patří Josef. A dejte pozor, Josef je v teologii a v kázáních opomíjen.

31:18Maria, no až žasneme, kolikrát ono zhudebněné, zdráva buď milostí obdařena, zaznívá v těch světských médiích. Znáte nějakou píseň o Josefovi? Já ne. Josef je opomíněn. Ale když štete, má to už první, druhá kapitola, Josef, to je osobnost, Josef chtěl propustit Marii, nechtěl jí v lehkost uvézt, měl těhotnou snoubenku, co si s tím měl počít

32:16Ale protože byl spravedlivý písmo svaté, ho říká neoddiskutovatelně, tak tedy přišel anděl a řekl mu, ať se nebojí vzít Marii, protože to, co jední počato, je počato z ducha svatého. Takže Josef, bez otázek si Marii vzal. Bez otázek ještě té noci, když mu anděl zjistoval, že Herodes bude pobíjet, nebude usilovat o zahubení pána Ježíše.

33:03Vstal, vzal rodinu a šli do Egypta. Bez otázek. Mýváte otázky? s ohledem na boží vedení ve vašem životě? Tomu se neubráníme. Proč? A mě napadly takové dvě otázky, dejte pozor. Proč pán Bůh hned, když se rozhodl Herodes zahubit Mesiáše, proč pán Bůh Heroda hned nezahubil?

33:48Proč? Proč musel pán Ježíš do Egypta? Odpovíte mi? Aby se naplnilo písmo. Ale ještě jeden, ještě jednou proč? Proč třeba pán Bůh by se nedokázal v té zlobě Herodesa viditelné,

34:21v těch vojácích, kteří hubili ty synáčky o dvou letých níže, proč pán Bůh by nespůsobil, aby na ty vojáky sestoupil oheň z nebe? Víte, kam jířím? Král Ochoziáš poslal 50 vojáků jednou, aby zahubili Eliáše.

34:56Sestoupil oheň, 50 vojáků počínají velitelem, zahynul. Ochoziáš poslal podruhé, i ti zahynuli. až ten pokorný třetí padesátník prosil Eliáše, aby na něj již oheň nesestoupil. Tak byla vyslyšena tato prozba, jen mi řekněte, to by bylo něco, kdyby najednou na ty vojáky sestupoval oheň z nebe.

35:36To by bylo svědectví o moci Boží, ale nenaplněla by se písma. Víte, jestliže v čistotě srdcí se budeme ptát někdy proč, tak jsem to zakusil ve svém životě. Jestli to bude v čistotě srdce, tak pán Bůh odpoví, buďme klidní.

36:07Ale mnohdy pro tu převrácenost srdce se vůbec ptát nemáme. když nám Pán Bůh předešle nějaké jasno v tom, co zamýšlí, aby se jeho záměr v našem životě naplnil. Tak tedy proč se ptát? Proč? Jde o boží záměry. Jozef, muž spravedlivý, muž víry, patřil do toho seznamu Reků víry? Bez pochyby.

36:46A kež Pán Bůh v těch našich srdcích způsobí, abychom chtěli být lidmi víry. a končíme tedy otázkou, jak si každý jednotlivec z vás posluchačů stojíme ve vztahu k Egyptu. Víte, Egypt v duchovním slovasmyslu byl oblastí duchovní tmy, ale když se v kralické verzi zarmoutil celý Jeruzalém,

37:35Když slyšel, že přišel jeho král, tak byl ve tmě i Izrael. Ale ta oblast duchovní tmy, ta potřebovala světlo. A jenom Pán Ježíš Kristus mohl o sobě prohlásit, já jsem světlo světa, kdoškoliv mne následuje, nebude chodit ve tmě.

38:08Možná někteří z nás byli v Egiptě. Na mne osobně to tam padalo. Egipt, velice nábožný národ, ale ta jeho zbožnost plná pověr. vždyť počínaje Faraonem, ten, který Faraon byli zbožtěni. A ta jejich úcta k mrtvým, ta vybavenost mrtvých vším možným pro tu věčnost, to je přímo odporné.

38:47Jestliže někdo z vás, milí posluchači, nemáte Pána Ježíše jako světlo světa, tak čemu jsou Vánose, když přišel Syn Boží světlo světa na tuto zem, než abychom se k němu obrátili, abychom si uvědomili, v jaké tmně svět leží bez Pána Ježíše Krista.

39:23A když již existují tyto svátky, kéž by Pán Bůh dal, aby formou té hudby, ale především kázání Božího slova, byl oslavován Pán Ježíš Kristus. kež se i vy, kteří mu dosud nepatříte, k němu obrátíte v Pánu Ježíši. Je smysl a bohatost toho pozemského života. Tím spíš v tom nebeském království, kde budeme patřit na tu slávu Beránka Božího,

40:13který snímá hřích světa. Ukončíme modlitbou. Pane Bože, Otčenáš, je to veliká výsada, že mohu nést tvé slovo, že mohu poukazovat na Pána Ježíše Krista, že mohu poukazovat i na toho Josefa Marii, které si vyvolil k tomu, aby byly jeho pěstouny a že pro moc Ducha Svatého se jí pro toto dnešní kázání může k tobě obrátit ten, který ti dosud nepatří. Za to se modlím ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.