Korintským 17: Církev a HŘÍCH (1.Korintským 5:9-13) 9.8.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
1. Korintským 51. Korintským 92. Timoteovi 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Pokoj vám, bratři, sestry, vážení hosté. My už jsme dnes trošku téma, kterém, kterým se budeme zabývat, eh, načnuli. E, mluvili jsme trošku o o církvi. Eh, a o církvi se dnes budeme bavit dál. Minulý týden jsem četl v novinovém článku, bratři a sestry, že dříve, aspoň tak, jak je to historicky zaznamenáváno,
0:44eh je v současné době největší odklon a protivenství eh nepochopení mezi generacemi. mladší lidé eh nechápou ty starší a starší nechápou ty mladší. A když se díváme do společnosti, alespoň eh mně se to tak zdá, eh zdá se mi, že že západní společnost se snaží jakoby strhnout všechny
1:15tradiční hodnoty, které dřív byly. To, co to, co v dřívějších dobách lidé vnímali jako ctnost, to čeho si cenili, se teď stává tím, čeho se musíme zbavit, abychom byli skutečně volní. Asi nejlepší příklad, jak jak bychom to viděli, je sexuální revoluce. No, včera byl v Praze Pride Pride,
1:48jo? Oslavovalo se velikánským průchodem e věci, které které za které lidé, sekulární lidé, nevěřící lidé se styděli v minulých dobách, co skrývali a dnes to oslavujem. Zdá se mi, že bychom tu dnešní dobu
2:20v mnoha směrech mohli nazvat jako antinominální, jako tu, kterou jde proti zákonu, proti všemu, co co vypovídá, všemu, co co má nějakou hodnotu, tak proti tomu jdou ti, kteří se neřídí žádnými pravidly.
2:51A to není všechno. Ten jediný problém není eh v v posunu morálky, bratři a sestry. Eh, vnímáme, jak se lidé v dnešní době vnímají jako oběti a jak jsou vedeny k tomu, aby osoby smýšlely, že jsou oběti a místo toho, aby aby eh na své vlastní činy eh a reagovali správně. A otázkou pro nás zůstává a proto to proto to říkám je, jak církev budeme
3:21reagovat, jak se jak se postavíme do téhle společnosti a jak jak máme reagovat, jak se k tomu postavit, jak jak zvážit a jak reagovat, když nejen věci, které vidíme ve světě, to to je celkem lehé Jak na ně reagovat? My se to dozvíme i dnes, ale ale je jak na ně reagovat ve chvíli, kdy jsou v církvi?
3:53Čím se řídit? Ponořme se do Božího slova, abychom viděli odpověď. Otočte si se mnou do první Korintským páté kapitoly a budeme dnes studovat verše 9 až 13. Prvním Korintským, pátá kapitola, verše 9 až 13. Já vás prosím ještě jednou, abysme z úcty k Božímu slovu povstali a já budu číst z páté kapitoly prvního listu Korintským od 9. verše toto slovo
4:18ve jménu Páně. Tam se píše: "Napsal jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky. Nemíním však všeobecně se smilníky tohoto světa, ani s chamtivci, lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít." Napsal jsem vám však, abyste se nesměšovali s tím, kdo si říká bratr a přitom je smilník a chamtivec nebo
4:44modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič. S takovým ani nejeze. Proč bych měl soudit i ty, kdo jsou mimo nás? Nesoudíte snad vy ty, kdo jsou uvnitř? Ty, kdo jsou mimo, bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se modlit. Náš nebeský Otče, králi a Pane, děkujeme ti za tvé slovo, Pane, za
5:11slovo, které ne vždycky hladí, které ne vždycky je příjemné slyšet, ale které je pravdivé a které nám dává život, pokud se jim budeme řídit. Prosím tě, Pane, aby jis změnil moje srdce ve vztahu k hříchu, který já mám ve svém životě a hříchu, který máme i my. Prosíme tě, Pane, abysme mohli reagovat správně a tak ti vzdát chválu v tomto
5:41světě, který je temný. Amen. >> Amen. Můžete se posadit. Minule eh začátkem páté kapitoly, bratři a sestry, jsme viděli, jak Pavel píše dopis církvi a jak v něm říká, jak církev má reagovat na hřích. A otázka, kterou jsme si kladli a kterou si budeme klást i dnes, je, zda se v církvi hřích objevit může.
6:15Jistě. Může být hřích v našich životech? Ano. Ale to, jak se k němu postavíme, bratře a sestry, my jako jednotlivci a my jako církev, ukáže hodně na to, zda jsme s těmi, kdo následují Krista, či ne. Dokud je člověk živ, a to je ta dobrá zpráva Božího slova, má možnost k pokání. Co je pokání?
6:47Pokání, bratři a sestry, je odvrácení se od svých hříchů k Bohu. Dokud člověk dýchá, má naději ke smíření s Bohem. Ale k pokání člověka musíme volat, protože člověk je slepý ke svému hříchu. Kdyžpak tedy toleruje církev hřích, písmo nám ukazovalo v tom předcházejícím
7:17textu, že to není láska a že to určitě není křesťanská svoboda, ale že to je nenávist. A ten důvod, který nám dnes náš detekt dává, proč to není láska tolerovat hřích v našem středu a proč to není svoboda tolerovat hřích v našem středu nebo dělat hřích v našem středu, je protože my máme Krista.
7:49A tak hlavní myšlenka toho dnešního textu je velice jednoduchá. Křesťan je ten, kdo je vázán Božím slovem. Ještě jednou to zopakuju. Křesťan je ten, kdo je vázán Božím slovem. Pojďme k tomu verši devět. Tam se píše: "Napsal jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky." Pavel v tomto verši navazuje na ten předcházející kontext a
8:18vysvětluje eh v tom našem dnešním textu, bratři a sestry, co se snažil říct v tom textu předcházejícím tomu Korintskému sboru a také nám toho dnešního rána. A nejprve se dozvídáme, že tento první list Korintským, který my máme před sebou, není první dopis, který Pavel psal do Korintů. Není se tedy eh ale čemu divit. Dopisy byly hlavní
8:46formou komunikace mezi lidmi v tehdejší době. Buď člověk přišel nebo poslal po někom dopis. Zvlášť pokud ty lidé nežili vedle sebe. A není to tak dávno. Já si ještě pamatuju, že jsme posílali dopisy. Dneska kdybyste se zeptali mladé generace, co jsou dopisy, tak řeknou, že jsou to emaily. Možná, že to něco, co naťukáte na počítači,
9:17ale ne. My jsme psali ještě ručně psané dopisy z táborů. Ahoj, tatínku, pozdravuj maminku. To byl můj první dopis. A tak vidíme, bratři a sestry, že že Pavel na tomto místě říká, že že to není první dopis, který Pavel píše, který posílá.
9:47A otázka, která se nám jistotně vkládá do mysli, je, jak to, že ten dopis není v písmu? Jak to, že ho nemáme? Odpověď bychom mohli formulovat složitě, ale je to celkem lehké, bratři a sestry, písmo nás učí v druhé Timoteovi 3:16, že veškeré písmo je vdechnuté Bohem, ale nikde neříká, že všechny Pavlovy slova jsou písmo
10:18a nebo že všechno, co Pavel řekl, je písmo. A Bůh má moc a sílu si zachovat své slovo. A tak vidíme, že to, co chtěl nechat zapsat, nám nechal zapsat. A my rozumíme, že část toho Pavlova předcházejícího dopisu byla důležitá k našemu formulování a budování a proto ji máme zapsanou tady na tomto místě. Ale zbytek, který, který
10:50napsal, tak ne, proto ho nemáme. A tak je to lehké. My věříme, bratři a sestry, že písmo je Boží slovo. Ne, že obsahuje Boží slovo, ne, že je částečně Boží slovo, ne, že někde chybí Boží slovo, ale že je Božím slovem. A to je velice důležité, protože pokud Bůh nemá moc zachovat své slovo, tak je otázka, abychom se ptali o jeho božství,
11:21že? A pokud má moc zachovat své slovo a neudělal to a něco, co něco, co tam mělo být, tam chybí, tak je otázka, abysme se ptali o jeho dobrotě, protože nás zvedl. Ale ne, písmo nám jasně říká, bratři a sestry, a my věříme, že písmo je plně dáno Božím slovem. Plně je Božím slovem a plně je dáno tak v takové kapacitě,
11:46kterou my potřebujeme k tomu, abychom mohli se smířit s Bohem a mohli být poučeni. A tak otázka je, co Pavel píše a bylo tak důležité, aby to znovu bylo opakováno na tomto místě. To, co Pavel psal, bratři a sestry, a to, co potřebujeme vědět a co si potřebujeme připomenout a co si potřebujeme naučit, je, že jim Pavel psal, aby se nesměšovali se
12:17smilníky. Slovo směšovat je nesmírně důležité na tomto místě. znamená mís a tady ta řecká forma slova ukazuje na závažnost a odkazuje na úzké společenství. Ve Starém zákoně je tohle slovo hodně používáno v příkladech, které jsou dány Bohem jako příkazy pro Izrael
12:50k oddělení se jako připomínka, e, že následuje, že že náleží Hospodinu. A tedy eh když hospodin mluví o svatosti, to třeba vidíme v některejch eh příkladech zákona, kdysi které jsou nepochopitelné pro tento svět, jako například kdysi eh Izrael nesměl šít oděv dvou typů látky. Bratři a sestry, co je špatně na tom mít dva typy látky?
13:26No nic. Ale písmo to dávalo k tomu, aby aby připomínalo Izraeli, že oni mají být odděleni od těch ostatních národů, že oni jsou svatí a všechno, co Bůh jim řekl, mělo v jejich myslích znovu a znovu a znovu a znovu a znovu a znovu a znovu připomínat, že mají být odděleni pro něj, že jsou jeho, že jsou jeho vlastnictví, že jsou
13:52to oni, který kteří náleží hospodinu. A proto Pavel psal už do Korintů a píše to znovu, abychom se my jako křesťané nesměšovali, nemísili se smilníky. Izrael i my, bratři a sestry, máme být odděleni pro hospodina. To znamená svatost. Svatost je totiž oddělenost,
14:23že? To je to, to je ten význam toho slova. Bůh je oddělený od hříchu. V jeho přítomnosti nikdy nebyl, nesmí být, nikdy nebude. V jeho mysli, e, kdekoliv je prostě oddělen. Ne, je bariéra mezi ním a jakýmkoliv hříchem. A to je to, co znamená, že je svatý. A my máme být, bratři a sestry, stejným způsobem odděleni od odsmilstva, od
14:50smilníků. OK. Ale křesťané v Korintu, pokud neměli nic mít, nic společného, neměli mít žádný úzký vztah s lidmi, kteří byli smilníci, pochopili toto Pavlovo vyjádření špatně. Verš 10. Neminním však všeobecně se smilníky tohoto světa.
15:22Zdá se, jakoby některé z korintského sboru tyto Pavlova slova v předcházejícím dopise, který jim psal, vedly k tomu, že se začali stranit lidí ve městě. Bratř a sestry, my už jsme několikrát mluvili o Korintu. Představte si Kory. Většina města jako uctívání bohů, pohanských bohů, se zabývala
15:52smilstvem, protože 10 000 chrámových prostitutek každý den jako součást bohoslužby chodili do města a spali s muži města. A Pavel jim říká: „Nesměšujte se smělníky. A ti lidé to, co pochopili, je, že se mají oddělit od všech lidí v celém městě.
16:27A Pavel j říká tady na tomto místě, to jsem nemyslel. Neměl jsem na mysli lidi tohoto světa. A k tomu, proč to Pavel neměl na mysli, jsou dva důvody, bratři a sestry. Ten první je takový, že bych ho mohl charakterizovat otázkou. Tu otázku já jsem dostal do svého
16:57života. Co čekáme od hříšníků jiného než hřích? Co čekáme, bratři a sestry? Čekáme, že budou morální. Proč? A i kdyby byli morální a i kdyby jsme z nich udělali morální lidi, co jim to pomůže ke spasení? Nic. Jenom jim to, bratři a sestry, může
17:27dát chybnou představu toho, že jsou v Božích očích dobří. Co čekáme? od světa venku. No hřích. A proč jsme tak překvapení, že včera byl prak? Proč jsme překvapení, že tohle tenhle svět uctívá a oslavuje a tleská tomu?
18:01Proč by měli lidé ve světě reagovat zbožně? My bysme si to přáli, ale ale já bych si přál ne, bratře a sestry, aby reagovali zbožně, ale aby byli zbožní. A to jsou dvě rozdílné věci. My můžeme mít morálku bez zbožnosti, ale to pak může lidé lidi vést k falešnému představě o jejich spravedlnosti.
18:36Proto je neveďme, bratři a sestry, nikdy za morálkou. Veďme je za Kriste, protože oni nepotřebují morálku, oni potřebují Krista. Takže to byl ten první důvod. Nečekejme od světa nic jiného než hřích. A druhý důvod je, bratři a sestry, že pokud bychom měli chtít být tedy odděleni od každého člověka, který je hříšný,
19:00museli bysme z tohoto světa vyjít. a ani to by nám nepomohlo. I kdybychom si řekli, že my jako církev ve Vlogosicích půjdeme na Mars, protože tam nejsou žádný hříšníci. Za prvé jsme tam my, bysme tam byli my. A za druhé, bratři a sestry, celé tvorstvo je dotčeno hříchem.
19:33Hřích je všude ve tvorstvu, v celém vesmíru. A proto Pavel říká: "Nemíním však to, co jsem to, co jsem nemyslel, když jsem vám psal, je, abyste se všeobecně oddělili, nesměšovali se smilníky tohoto světa." A nejen se smilníky, Pavel říká, ale i chamtivci, lupiči a modláři. Pavel říká,
20:04kdybyste chtěli být odděleni od od všech lidí, kteří hřeší, tak se běžte zavřít někam. Proč, bratři a sestry, není církev volána k tomu, aby šla do klášteru? Proč? Kdo z vás, já jsem měl takovou představu, když jsem, když jsem byl mladý, že bych rád měl sudu v lese.
20:39Žil bych tam rád, jo, četl bych, studoval bych, jo, o samotě, pod nějakýma horama u nějakýho krásnýho jezera někde ve Švýcarsku nejlíp. Jo. A pak bych přišel do nebe a pánbůh si mě řekl: „Hele, já jsem tě poslal k velkému poslání. Komu komu jsi svědčil?" No, byly tam tři lyšky, dva psy a kuřata. Bratř a sestry, církev
21:06nemá být zavřena za svými zdmi. Má být světlem v tomhle temném světě. A proto Pavel říká, abyste mohli svědčit, abyste mohli být tím ukazatelem toho, kým je Kristus, tak musíte být tam v té špíně, ne zavření. Ale tam, protože tam potřebují světl.
21:41A tak to, co jsem vám nenapsal, je, abyste se oddělili, abyste neměli žádný úzký vztah se smilníky a smodláři a s chamtivci a lupiči tohoto světa, protože nenajdete ani jednoho člověka, který by nespadal do těchto kategorií hříšníků. Jan 17, kdy se pán Ježíš modlí za církev v jeho
22:11velké kněžské modlitbě, tak v 15. verši prosí Boha a mluví přesně o této věci. Pan Ježíš říká:Otče, neprosím tě, aby je vzal ze světa, ale aby je zachoval od zlého.
22:53Ale co tedy Pavel psal? Verš 11. A tady začínáme to důležité. Napsal jsem vám však nyní však píšu. Říkáj jsem vám, já jsem vám napsal v tom předcházejícím dopise, abyste se nesměšovali se smělníky. A teďka jsem to vysvětlil, jo. Neznamená to svět. Teď vám píšu, abyste to pochopili, co jsem myslel. To, co jsem měl na mysli, je, že věřící
23:22nemají mít úzké společenství s těmi, kdo si říkají křesťané, kdo se hlásí ke Kristu, kdo si dávají jméno bratr, Verš 10. Jestli jste si všimli, bratři a sestry, uvádí čtyři kategorie hříchů tohoto světa.
23:54Verš 11 jich uvádí šest. Nemáme mít společenství s tím, kdo si říká bratr a přitom je. A tahle fráze, bratři a sestry, je taky nesmírně důležitá, protože my ji můžeme častokrát min. Jo, stejně jako v tomto světě morálka bez Krista je marná,
24:39Je církev místo, které je určeno jenom pro svaté a nebo je to nemocnice pro hříšníky? Je to chrám, klášter pro svaté a nebo je to nemocnice pro hříšníky? Verš 11 říká:„Napsal jsem vám však, abyste se nesměšovali s tím, kdo si říká bratr a přitom je. To slovo je v
25:09průběhovém čase a ukazuje na člověka, který trvale setrvává v hříchu." Jinými slovy, bratři a sestry, nejde o toho, který by jednou upadl. Pavel neříká, ve chvíli, kdy jednou jeden z vás zřeší, okamžitě ho oddělte. Ale říká, říkal jsem vám, abyste se nesměšovali s těmi, kdo si říkají bratr a jsou v
25:40trvalém setrbávání v hříchu, Pojďme se podívat s jakým bratrem v uvozovkách nemáme mít společenství. A přitom je smilník. To slovo už známe z minula. Je to slovo
26:10řecké, které do češtiny předkládáme jako pornografie a jde o jakoukoliv sexuální o jakýkoliv sexuální vztah mimo manželství. Pak je tady slovo chamtivec. Ten, kdo dychtí potom, co nemá a nebo ten, kdo dychtí poom, co má ten druhý.
26:42Komentátoři mluví o ambici, která jde až k posedlosti. Já vidím něco, co ty máš a chci to. A nemůžu spát a nemůžu jíst a nemůžu dokud to nedostanu. Modlář ten, jehož srdce je někde jinde než u Hospodina.
27:16Ten, který si ve svém srdci na prvním místě dal něco nebo někoho jiného a slouží tomu a uctívat. Majek, holky, jídlo, úspěch, auto, motorka, děti, manželka, manžel.
27:48>> Utrhač. Ten, kdo neumí otevřít ústa, aniž by někoho nesrazil, neponížil nebo nepomluvil. Opilec, ten, kdo je ovládán vínem. Jo, to vidíme v Efezským v 5:18. siistě si pamatujete, eh, Pavel píše Efezským, že nemáme být ovládáni vdem, ale máme být naplňováni duchem. A to je přesně to. Opilec je ten, kdo je ovládán vínem.
28:20A pak tady máme poslední e slovo. A to poslední slovo, aspoň ve studním překladu, je úplně úplně ne dobře přeloženo. My ho máme tady jako lupič, ale to slovo znamená švindlíř nebo vyděrač. Ten, kdo bere podvodem či násilím, ten, kdo který pro něco,
28:50ať už je to cokoliv, je schopen a ochoten učinit a zaplatit jakoukoliv cenu. Já se s vámi tady chci zastavit, bratři a sestry, a položit si pár otázek. Všimli jste si toho, co Pavel dělá v 11. verši? Jak to, že Pavel popisuje církev, křesťana
29:21stejnými hříchy jako svět? Všimli jste si toho? může křesťan být chamtivec, smilník?
30:10A ta druhá věc, bratři a sestry, všimli jste si, jak se tyhle hříchy, které jsou zapsány eh v tom 11. verši, vztahují k desateru? Křesťané v Korintu žili v prostředí, které nebylo tak nepodobné tomu našemu. Společnost a jeho hodnoty byly převrácené tak, jak bychom to řekli dnes. A teď přišlo křesťanství a oni uvěřili
30:41a Pavel je vyučuje a říká, tohle je způsob křesťanství. Já nebudu růst tím, že půjdu přes mrtvoli. Nebudu švindlíř, nebudu utrhač, nechci pomlouvat všechny, abych získal svoje. Nebudu opilec, nechci se nechat ovládat vínem, nechci být modlář. Nechci uctívat nic jiného než hospodina zástupu. Nechci
31:12být chamtivec. Nechci být smilník. Ale Pavel, protože je Pavel, tak jim nechce předávat jenom morální pravidla, bratři a sestry, ale vyučuje křesťany v Korintu, tak jak to vidíme v celém prvním listu Korintským, o křesťanské svobodě, o svobodě v Kristu, kterou máme. Ale oni a možná i my dnes jsme nepochopili, co je svoboda, pokud ji
31:44vnímáme jako bezzákonnost. Pokud vnímáš bratře, sestro, že svoboda ve tvém životě v Kristu, tím, že tě Kristus osvobodil od každého hříchu, tím, že zaplatil za každý tvůj hřích, znamená, že jsi bez zákony a že si tedy můžeš být švindlíř, být chamtivec, být modlář,
32:15První Korintským 9:21 Pavel mluví o tom, jak v Korintu zvěstoval evangelium a poslouchejte, co říká. Těm, kteří byli bez zákona, jsem byl jakoby bez zákona. Pavel, bratři a sestry, měl svobodu pro lidi, kteří neuznávali zákon. Teď se myslí starý zákon. být bez [odkašlání] svazování pravidel starého zákona,
32:51abych získal ty, kteří jsou bez zákona, říká, ale poslouchejte, to není všechno. I když nejsem bez zákona Božího, nýbrž jsem podroben zákonu Kristovu. Znovu se ptám, bratře a sestro, může křesťan upadnout do hříchu? Ano. Může v něm radostně setrvávat? nikdy.
33:21A proto Pavel říká, bratři a sestry, napsal jsem vám, abyste se nesměšťovali, abyste neměli žádný úzký vztah s tím, kdo si říká bratr. A přitom je pořád je smilník, chamtivec, modlář, utrhač, opilec, lupič. S takovým ani nejeze. Bratř a sestro. Šlo to tak daleko, že člověk, který si říká bratr
33:51a je takový, nemá mít společenství, nemá mít místo u našeho stolu. A já se ptám, jestli víme, proč nemám mít společenství u našeho stolu. Protože máme být svatí a to znamená, že máme být odděleni od hříchu. A pokud takový člověk má místo u našeho stolu,
34:27tak to znamená, že v našich aspoň v našich myslích, aspoň v našich srdcích, Jaký pak má ten člověk důvod se změnit? Jaký pak ten člověk má důvod činit pokání? Bratř a sestro, znovu prosím nepochop tento text špatně.
34:58Pavel neříká: "Vy jako křesťané se musíte oddělit od všech hříchů a nesmíte vůbec jíst s nikým hříšním. To Pavel neříká. Pavel říká ve chvíli, kdy je někdo mezi vámi a říká, že následuje Pána Ježíše Krista, že miluje Pána Ježíše Krista, že chce jít za Ježíšem Kristem a přitom radostně si nechává ve svém srdci hřích, který
35:30jde přímo proti Božímu slovu Tak ten člověk si lže. Ten člověk není Kristův. Ten člověk jde do pekla. A pokud to tolerujete, tak ho jenom v tom podporujete, tak ho v tom jenom
36:01ujišťujete, že nepotřebuje jít zpět ke Kristu. A je to jako s tím člověkem, o kterém jsme četli v předcházejícím textu, který žil jak nežili ani pohaní
36:35Důvod, bratře a sestro, který ale máme k tomu, co tady Pavel píše, není nenávis kvůli tomu. Není na nás nesmí překvapit, bratře, a sestro, že i uprostřed církve budou hříchy. Nás ale vždycky musí překvapit, pokud je církev toleruje, pokud pokud je přehlíží, pokud pokud sklápí oči. To nás musí překvapit. Ne kvůli tomu, že
37:04nenávidíme ty lidi, ale proto, že milujeme Boha a milujeme ty lidi, nechceme, aby šli dál tou cestou. A Pavel nám k tomu dává důvod nebo ukazuje nám důvod, proč nemáme jíst ani s takovým člověkem, který si říká bratr a dělá ty hříchy. Verš 12. Proč bych měl soudit ty, kteří jsou mimo
37:35nás? Pavel říká doslova, co je mi po nich. Co je mi po tom, co dělá tenhle svět? Tenhle svět jde do pekla. Tenhle svět je na na široké cestě, která vede do záhuby. Oni neznají Boha. A proč mám teda rvát svoji morálku, která vychází ze znalosti
38:05písma na ně? Co jim to pomůže? I kdyby všichni nikdy nechodili do hospody? Prd jim to pomůže. Proč bych měl, Pavel říká, soudit i ty, kdo jsou mimo nás?
38:37Cožpak raději nemáme soudit ty, kdo jsou uvnitř? Nemáme vzít Boží slovo jako metr, jako tu třtinu měrnou a posuzovat ty, kteří říkají, že jsou křesťané podle ní. To je ten úkol. A ty ostatní, kteří jsou v ně, ty máme evangelizovat na prvním místě, že ne moralizovat, evangelizovat. Oni nepotřebují morálku. Oni potřebují
39:03Krista. Oni nepotřebují být dobří ve svých očích. Oni potřebují být dobří v Kristových očích. A proto nás nesmí překvapit, že když za nimi přijdeme a máme s nimi vztahy, tak jsou to smilníci a chamtivci a modláři. No jistě, že jsou modláři, protože jejich srdce je továrna na modli. Ale jak můžem bratř a sestro říct, že jsme křesťané a mít ve svém
39:31srdci továrnu na modli? No to nemůžeme. A proto nám Pavel říká, co je mi potom? Proč proč bych měl soudit ty, kdo jsou v ně? Raději máme soudit ty, kdo jsou uvnitř. Proč? Protože my jsme znovu a to říkám znovu slepí ke svým hříchům. Já jsem slepý ke svým hříchům, bratře a sestro, já potřebuju tebe,
40:03aby j mě ukázal, aby mi pomohl, protože jsem slabý. Já můžu upadnout do hříchu a můžu v něm setrvávat. Bratře, sestro, co s tím uděláš?
40:35Pavel tady porovnává, bratři a sestry, svět a církev a rozpor s hříchem, který je uvnitř a s hříchem, který je venku. Pavel zde, jak už jsem říkal, nemoralizuje. Zjevuje základní princip církve. Princip, o kterém jsme mluvili už v úvodu. Církev, bratře, sestro, má mít zákon, kterým je svázána. A ten
41:06zákon má být písmo pro zachování jednoty a svatosti v církvi. Tak jak jsme už nazvali sami sebe křesťaní. Co znamená, že jsme křesťani, bratři a sestry? Znamená to, že následujeme Krista. A já se vám přiznám, ne vždycky v každé oblasti mého života se mi daří následovat Krista podle jeho slova.
41:45Prosím vás, nenechte mě v tom, protože sám to nedokážu. Já nejsem hrdina. Jediný Kristus je hrdina. My nejsme dost silní. ani jeden z nás. Pak Pavel pokračuje a říká verš 13, ty, kdo jsou mimo, bude soudit Bůh. Bratře a sestro,
42:15pán Bůh bude soudit a bude soudit církev. Jo, to nesmíme pominout. Bude soudit církev na prvním místě. Bude soudit církev. Hele, bude soudit i svět a církev bude soudit ne na základě standardů jejich skutků, ale na základě standardů skutků Pána Ježíše Krista. A naše skutky, jak jsme o tom četli ve třetí kapitole,
42:46ukáží, jakou odměnu dostaneme Ale ne, jestli budeme spaseni, protože to nezáleží na našich skutcích. A pak je to poslední vyjádření, které je drsné. Odstrante zlého ze svého středu.
43:28Znamená to, že že do církve nesmí přijít nikdo, kdo je hříšník, >> ne? Naopak, církev musí mít otevřené dveře pro každého hříšníka, protože i my jsme jenom očištění hříšníci.
44:00Ale církev nesmí, bratři a sestry, trpět hřích ve svém středu. Mnozí řeknou, že sborová kázeň je těžká, nelehká, častokrát srdce rovoucí a ovlivňuje jednotlivce, rodiny, sbory i denominace.
44:40Záleží. Moje otázka je, jestli vám záleží víc na to, abysme mezi sebou měli dobrý vztah na téhle zemi nebo na tom, abych na prvním místě měl dobrý vztah s Bohem a byl v nebi.
45:13Můžeme mlčet, můžeme přehlížet, můžeme tolerovat, ale pak jsme jako tenhle svět, který tleská Ale písmo nás volá, bratři a sestry, toho dnešního rána.
45:46Ano, církev je nemocnice pro hříšníky, jední se stejnými nemocemi, jak chtějí léčit, abych se mohl zeptat těch, kteří pracují v téhle oblasti. Když má někdo nemoc závažnou a přijde do nemocnice a vidí, že že doktor
46:20má tu stejnou nemoc, protože si nebere prášky, který na ní potřebuje, jak a on mu je předepisuje, proč bych si je měl brát já, když si je nebereš ty. Nečekejme nic jiného než hřích v tomto světě, bratři a sestry, ale nečekejme nic jiného než zápas hříchu mezi námi.
46:53Mnoho lidí se mě ptá, já už budu končit, mnoho lidí se mě ptá eh v průběhu toho mého života, jak poznám, jestli jsem věřící. ale víte, co je jedním ze znaků, který je celkem lehce rozpoznatelný? Zápas se hříchem. Ve chvíli, kdy si hýčkáme hřích, kdy si ho hladíme,
47:23kdy si ho hřejeme na prsou, když s ním nezápasíme, když ho milujeme místo toho, abysme ho nenáviděli, tak je otázka a já si ji musím položit a ty si ji musíš položit. Jaký je tvůj vztah s Kristem na prvním místě? Chceš vědět, jestli jsi věřící? Ptej se, jestli nenávidíš hřích ve svém vlastním životě a jestli s ním zápasíš a budeš padat a
47:53nepodvede se ti to a budeš padat a budeš padat a budeš padat. A to je proces, kterýmu říkáme posvěcování, že? A někdy vypadneš sám a někdy ti k tomu musí pomoct bratr a sestra, aby si padnul, Ale pokud ho hýčkáš, tak je otázka, jestli jsi věřící. A pokud ho jíčkám, já na prvním místě.
48:32Písmo nás vybízí toho dnešního hrána, bratři a sestry. Křesťan je ten, kdo je vázán Božím slovem a v těchto hranicích má svobodu. A proto nemějme naši svobodu za plášť špatnosti. Ta krev, která nás spasila, nebyla levná. A proto žijme hodni toho povolání a činíme pokání, když je potřeba činit
49:02pokání. A bojujme s hříchem na každém kroku ve svém životě, aby když přijdou lidé a uvidí nás, mohli říct, tihle jsou jiní. Ne kvůli naší dobrotě nebo naší spravedlnosti, ale kvůli tomu, že spoléháme na spravedlnost, která je v Kristu Ježíši.
49:32Ještě jednou zopakuju hlavní myšlenku. Křesťan je ten, kdo je vázán Božím slovem. Moje otázka pro tebe, bratře, sestru, vážený příteli, je, jestli jsi křesťan, jestli miluješ Hospodina a zachováváš jeho přikázání a jestli svoji naději nemáš v morálce,
50:02ale v Kristu. To je moje modlitba. pro každého jednoho z nás. Amen.