Vyhledávání kázání

0:01Tak ještě jednou dobré ráno, bratře a sestry. Eh, tak i já vás zdravím ještě z tohoto místa, kde jsme se mohli takhle sejít, abysme eh tak, jak jsme, věřím zvyklí a je to dobrý zvyk, přicházeli společně se modlit, společně chválit našeho Pána a společně slyšet jeho slovo. Eh, já bych se toho dnešního dne s vámi rád vrátil do listu apoštolaSdílet

0:23Pavla, do Říma nad jehož praktickou částí nebo nad tím začátkem. My jsme přemýšleli už minule, kdy jsme se podívali na ten první verš z 12. kapitoly. Eh, společně jsme přemýšleli nad tou Pavlovou výzvou římským křesťanům, aby eh sami sebe a stejně tak i my, abychom sami sebe a specificky naše těla, abysme vydávali jako oběť eh keSdílet

0:50službě našemu Bohu, našemu Spasiteli a Stvořiteli. jsme se zamýšleli nad tím, že Pavel to eh tenhle oddíl nezačíná vlastně nějakým, řekli bysme jako vyloženě příkazem, ale ve skutečnosti je to něco daleko hlubšího a je to taková láskyplná, naléhavá výzva, prosba, eh, za přísahání. A [odkašlání] vlastně jsme dospěli kSdílet

1:13tomu, že ve skutečně proměněném srdci tadleta výzva nemůže vyvolat nic jiného než odezvu ve formě eh vlastně služby Bohu, oběti. A je to je to logické. Je to ta logike trea. My máme v našich biblích napsáno, že to je ta rozumná bohoslužba. Je to prostě rozumné. Není žádná jiná možnost, jak může člověk se spaseným srdcem reagovat na tohletoSdílet

1:37volání. A my toho dnešního dne navážeme ve druhém verši 12. kapitoly, kde budeme pokračovat v tom, co Pavel Římanům píše. A my tam vlastně uvidíme, že tadleta rozumná bohoslužba, ta to sloužení a to odevzdávání se eh toho našeho těla začíná v naší mysli. Já vás poprosím, abyste povstali a přečteme jeden verš a bude to tedy druhý verš z 12. kapitolySdílet

2:03listu do Říma. Tam Pavel píše: "A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé." Tolik ze čtení Božího slova. Můžeme se posadit. A my když se podíváme, tak v našich i v našich českých překladech, stejně jako vSdílet

2:33tom řeckém textu, tenhleten druhý verš začíná spojkou a takže se jedná o bezprostřední pokračování navazující na to, co jsme vlastně slyšeli a o čem jsme přemýšleli už v tom prvním verši. Eh, můžeme z toho tedy dovozovat, že vlastně i tohlencto je ta ta naléhavá výzva Pavla. Je to pokračování té nalehavé výzvy Pavla k vydávání našich těl vSdílet

2:56živou oběť a platí pro n stejná naléhavost, jako jsme mluvili minule. A když se podíváme na ten verš, tak si ho přečteme, zamyslíme se nad ním, tak ho můžeme, myslím si, celkem jednoduše, logicky rozdělit na tři takové spolusouvisející nebo na sebe navazující části. Pavel nám tady říká tři důležité věci a ta první je, že nám ukazuje neboSdílet

3:20nás možná varuje před tím, co nemáme dělat, jak si nemáme počínat. Ta druhá věc je, že nám naopak místo toho, co dělat nemáme, říká, co dělat máme, jak náš život má vypadat nebo co ho má provázet. A v té třetí části toho verše on nám odpovídá na nevyřečenou otázku, ale je to taková otázka, kterou v poslední době slyším docela často. MajíSdílet

3:43děti se pořád ptaj, proč? Proč něco? Eh, a Pavel na tohle odpovídá. říká nám, proč nemáme eh proč se nemáme přizpůsobovat tomuto věku a proč naopak máme proměňovat sami sebe obnovou svojí mysli. A [odkašlání] ta první část, tedy to nepřipodobňování se tomuto věku, tak nám tady Pavel ukazuje nebo říká nám vlastněSdílet

4:12slova, která v řečně jsou e, teď nevím, jestli to řeknu správně systé sychematisté, to je slovo vlastně sychematizo. Je to ze slova syn, což je něco jako s společně nebo v souladu a schéma. To nám asi něco říká, nějaké schéma, bysme řekli, náčrtek, nějaká forma, je to nějaký vnější vzhled, nějaký způsob, něco, co je prostě vidět, jak jak něcoSdílet

4:38vypadá. A dalo by se tedy chápat, že to znamená něco v tom smyslu přebírat vnější formu podle nějakého nějakého vzoru, podle nějaké předlohy, podle něčeho, podle něčeho jiného. Je to něco nějaká vtisknutá podoba a mohli bysme to možná i v tomhletom kontextu a to potom i uvidíme chápat jako něco, nasadit si masku, prostě skrýt, ne? Nebo nemusímeSdílet

5:03to tak chápat hnedka, ale prostě dát si něco na sebe, aby aby abysme nějak vypadali. A pak je tam eh právě napsáno i čemu, čemu se nemáme přizpůsobovat. Tam je to slovo nebo slova i on tuto. To je věk a tento tento věk. A to samozřejmě eh buí otázku, co to jako znamená, co to přesně je, jakou formu to vlastně nemáme přebírat, přečím nás to Pavel varuje?Sdílet

5:33Věk je vlastně probíhající časové období. Je to nějaká éra. Eh, ale není to jenom časový interval, není to jenom nějaké označení od nějakého data do nějakého data. Je to i toto, ale zahrnuje to všechno, co tohleto časové období nějakým způsobem zahrnuje, co ho charakterizuje. My kdybysme se podívali do lidské historie,Sdílet

5:57tak bysme vlastně našli takové, řekli bysme, příklady, e, kdež bysme se mohli bavit o různých obdobích lidské historie, jako je antika, jako je středověk, jako je osvícenství století páry, eh, věk atomu nebo digitální věk, informační věk. Teď se asi teda nacházíme na začátku něčeho, čemu možná jednou budeme říkat věk uměléSdílet

6:19inteligence. A tyhlencta označení znamenají víc než nějaké pouhé časové vymezení, ale i ty názvy samy o sobě nám v podstatě už říkají, o jaký věk se jedná, co ho nějakým způsobem charakterizuje. E mimo jiné tydlety tadleta různá období jsou definovaná různými poměry ve společnosti, různými světonázory, různými soubory myšlenek a a jednáníSdílet

6:44prostě lidí ve světě. A stejně tak věk, o kterém zde mluví Pavel, to je trošku teda širší pojem, než tydlety krátké úseky v lidské historii, tak má takové charakteristiky a nejlépe e jsou ty charakteristiky viditelné. Možná nejlépe si je uvědomíme, když je srovnáme ještě s jiným věkem. Nový zákon mluví na několika místech ještě o jednom věku aSdílet

7:07to je věk budoucí. Máme tento věk, ten přítomný a máme věk budoucí. Ten je teprve před námi. A když bysme se podívali na takové takové srovnání, já tady mám takovou tabulku, tak třeba když se podíváme na na vládce těch věků, tak v tomto věku, kdo vládne? Je to falešný Bůh, je to eh duch tohodle věku, je to Satan. Ale v tom budoucím věku mySdílet

7:31očekáváme vládu našeho Pána Ježíše Krista. Jaký je takový celkový charakter tady těch dvou věků? Tak tento věk nepochybně je morálně porušený, je zlý, kdežto ten, který očekáváme, bude dokonalý, bude dobrý. Eh, jak je na tom lidská mysl v tomto věku? Lidská mysl v tomto věku je zatemnělá, je zkorumpovaná, je marná,Sdílet

7:58je zvrácená, ale v budoucím věku u těch, kteří přejdou do Božího království, bude obnovená, bude čistá, bude duchovní, bude dokonalá. Jak jsme na tom jako lidstvo obecně s vnímáním Boží vůle? V tomto věku jsou lidé slepí, nejsou schopni rozpoznat, co je dobré a co je zlé. Kdežto v tom budoucím věku tadleta schopnost budeSdílet

8:23normou a budeme schopni činit Boží vůli bez výjimky. Eh, když se podíváme na nějakou časovou charakteristiku, tak tento věk, který prožíváme, je je pomíví, směřuje k zániku, směřuje ke smrti, kdežto ten, který očekáváme, je nekonečný, eh, a je plný života. Jeho charakteristikou je plnost života. A ještě se můžem podívat na nějaké možnáSdílet

8:50základní hodnoty, protože i ty různé období lidské historie, tak různé věci měly různou důležitost. A v tomto věku, ve kterém žijeme, tak i když to lidé možná neřeknou nahlas, tak realita je taková, že ty hodnoty jsou pýcha, ego, je to strach, je to žádostivost, je to chtíč, je to hrabivost, je to prostě zaměřenost sama na sebe. Kdežto to, coSdílet

9:13můžeme očekávat v tom budoucím věku, jsou charakteristiky nebo hodnoty, jako je láska, jako je pokora, jako je naprostá spravedlnost, jako je naprostá svoboda, jako je naprostá svatost. A tak když se podíváme na tohlencto srovnání toho stávajícího věku, toho přítomného věku a toho věku budoucího, tak věřím, že když si to takhle řekneme,Sdílet

9:36tak ten eh tento věk z tohodle srovnání nevychází úplně dobře, úplně pozitivně. Eh je otázka, jestli si to uvědomujeme, když v tomto věku vlastně žijeme, vidíme ho všudem kolem sebe, jsme na něho zvyklí, protože to je to, co máme před očima. A je dobré si připomínat, že opravdu ten věk, ve kterém žijeme, není ničím jakoSdílet

9:59záviděníhodný. Ta kvalita života v něm, i když se nám to možná nezdá, protože žijeme možná v té šťastnější části lidstva, ve skutečnosti není taková, jaká by mohla být, kdyby nebyl hřích. A přesto je jedna věc, která na tomto věku je pozitivní. Mě by zajímalo, jestli vás napadne, jestli najdete jednu pozitivní věc na tomto věku, ve kterém žijeme.Sdílet

10:24Tak to je asi nějaký chyták. Eh, je to právě tento porušený věk, ve kterém žijeme, který má takové přízvisko, které my máme velmi rádi, protože nás naplňuje nadějí. A to je, že to je doba milosti. Eh, je to doba, kdy můžeme jako lidé, jako porušení lidé projít úzkou cestou, úzkou branou do nového života v Kristu Ježíši. Tento zlý věk je vlastněSdílet

10:49charakterizován mimo jiné tím, že v něm je cesta, jak se z něho dostat. A je to právě skrze Pána Ježíše Krista. A vlastně to, co tady Pavel dělá, je, že varuje svoje čtenáře a tedy i nás před tragickou chybou, které bychom se dopustili a nebo možná často dopouštíme, když přebíráme formu tohodle toho světa, když se přizpůsobujeme tomuto světu,Sdílet

11:16tomuto věku, ze kterého jsme přitom byli zachráněni. V listu Galatským v prvním kapitole ve verších 3 až 4 nám Pavel říká, že tento věk je zlý a že jsme z něho byli zachráněni. Když píše: "Milost vám a pokoj od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista, který dal sám sebe za naše hříchy, aby nás vysvobodil z tohoto přítomného zlého věku podle vůleSdílet

11:42našeho Boha a Otce." Eh, je to právě tento zlý věk. Je to právě todleto, todleto období nejenom časové, ale komplex všech věcí, které se vlastně dějí, jakým způsobem jedná lidstvo, kam směřuje, ze kterého nás Kristus zachránil. Zachránil nás od toho vládce tohoto věku. A je na nejvýš pošetilé, když se potom jako křesťanéSdílet

12:08často ohlížíme zpět, hledíme zpátky do toho věku, ze kterého jsme byli zachráněni a snažíme se mu přizpůsobit, snažíme se s ním nějakým způsobem splynout. nebo se možná snažíme si z něho něco vzít s sebou do toho věku nového. A není to ale něco, co by nás možná mělo úplně jako šokovat nebo překvapovat. E, já mám docelaSdílet

12:32eh docela rád jeden verš z knihy z knihy kazatele, k němu se potom dostaneme, ale ten verš říká něco o tom, že některé věci nejsou nové. A úplně stejnou pošetilost my můžeme vidět i v historii Božího vyvoleného lidu Izraele. Já tady mám pár příkladů. Když se podíváme na to, co Boží lid zažil, nebo respektive jak jednal naSdílet

12:54svojí na svojí vlastně poi celou tou historií, kterou máme zaznamenanou zaznamenanou ve Starém zákoně, tak bysme našli asi spoustu věcí. Já tady mám vybráno několik. Ta první věc je zlaté tele. My když se podíváme do Exodu, do 32. kapitoly, tak v prvním až čtvrt verši máme tento záznam událostí. Když lid viděl, že Mojžíš otálíSdílet

13:19sestoupit z hory, shromáždil se proti Áronovi a řekl mu: "Vstaň a udělej nám bohy, kteří půjdou před námi. Vždyť o tom, vždyť o tom Mojžíšovi muži, kteří nás vyvedli z egyptské země, nevíme, co se s ním stalo." Aaron jim odpověděl: "Strhněte zlaté kroužky, které jsou na uších vašich žen, vašich synů a vašich dcer, a přineste mi to."Sdílet

13:43Všechen lid strhl zlaté kroužky, které měly na uších a přinesli to Áronovi. Vzal to od nich, odlil do formy a udělal slité tele. Na to oni řekli: "Izraeli, toto jsou tvoji bohové, kteří tě vyvedli z egyptské země." Tak co tady vidíme? Vidíme tady, že Mojžíš se nevrací z hory, že že otálí, že se zdržel. Oni nevědí, co se děje. TaSdílet

14:10jediná pro ně viditelná, hmatatelná věc, nebo spíš osoba, eh, která jim nějakým způsobem zprostředkovávala e kontakt s Bohem, je pryč. Oni nevěděí, jestli se vůbec vrátí. A tak jsou tak jsou z toho zmatení. Jsou možná bojí se, nevědí, co mají dělat, ale mají řešení. A proč si vybrali zrovnatele? Tak kdybysme se podívali třeba doSdílet

14:36Egypta, tak v Egyptě mimo mnoho jiných věcí a zvířat a všeho možného existoval posvátný býk z Memphisu, který se, kterému říkali apis. On představoval mužskou sílu, plodnost, královskou moc a dokonce znovuzrození. A dokonce i v Kanánu eh tam byli dokonce dva takoví, bysme řekli, bíčí bohové. O tom jednom toho zas tolik nevíme ve smyslu, žeSdílet

15:05bysme o něm tak často slyšeli třeba v Božím slově. Jeho jméno, což je zajímavé, znělo L. Byl to jakýsi nejvyšší bůh toho kanánského panteonu, takový stvořitel, ale on v podstatě moc moc nejednal. On to stvořil, on to zařídil, on stvořil ty ostatní bohy, ale potom už byl eh v podstatě někde vzdáleně. A potom je tam ten druhý, tohoSdílet

15:26známe. To je Bál, to je Bůh, Bůh bouře a plodnosti. A to byl vlastně takový, řekli bysme, aktivní aktivní vládce. Je to vlastně taková podoba trošku řeckého panteonu. Ten Bál, to je něco jako řecký Zeus. Taky nějakým způsobem nahradil toho stvořitele, i když tam jsou nějaké rozdíly. A tohleto jsou věci, co byly okolo Izraele, co viděli v Egyptě, coSdílet

15:48viděli u všech těch národů okolo sebe. A a být tele. To je prostě to je to to zhmotnění té síly, té jistoty. A tak je nenapadlo nic lepšího než udělat to, co znají, to, co viděli. Izrael v nejistotě hledá nějaký pevný bod, protože Mojžíš se jim ztratil z dohledu. A tak dělají to, co vidí u ostatních národů. Všechny ostatní národySdílet

16:12mají nějakou sochu, nějaký zlatý krám, kterému se klaní. A my to chceme taky. My chceme mít taky něco, čemu se můžeme klanit, co uvidíme, co bude hmatatelné. Oni nechtějí opustit Boha. Oni nechtějí opustit Hospodina. Oni jsou si vědomi toho, že Hospodin je vyvedl z egyptské země. Oni si pamatují, že je to já jsem. Oni toleto všechno vědí, ale je to proSdílet

16:35ně takové vzdálené. Je to pro ně takové málo hmatatelné. A teďko k tomu ještě Mojžíš je pryč. Oni chtějí uctívat hospodina, ale chtějí ho uctívat tak, jak se to hodí jim, tak jak to vidí u ostatních, tak jak je to pro člověka přirozené. A tak je potřeba si uvědomit, že pokušení se podřídit a přizpůsobit se nezačíná tím, že Boha opustíme, že hoSdílet

16:58prohlásíme za neexistujícího nebo něco takového, ale tím, že si ho začneme předělávat do svého obrazu, tím, že začneme místo toho, abysme se přizpůsobovali jemu a jeho požadavkům, tak začneme jeho přizpůsobovat našim představám a našim požadavkům a normám věků, ve kterém žijeme. Další věc nebo další další událost.Sdílet

17:20Izrael chce krále. [odkašlání] 1vní Samuelovi 8:1 až 5. Stalo se, že když Samuel zestárl, ustanovil za soudce nad Izraelem své syny. Jméno jeho prvorozeného syna bylo Joel a jméno druhého Abiáš. Byli soudci v Beršebě. Jeho synové však nechodili po jeho cestě. Hnali se zanekalým ziskem, brali úplatek a převraceli právo. Všichni izraelští starší se shromáždiliSdílet

17:46a přišli k Samuelovi do rámy. Řekli mu: „Hle, ty jsi zestárl a tvoji synové nechodí po tvých cestách. Ustanov nyní nad námi krále, aby nás soudil, jako tomu je u všech národů." Tak objektivní pravda je, že Samuelovi synové nedostáli eh svému postavení. svojí úleze, kterou dostali a tak možná bysme mohli mít určitou sympatii,Sdílet

18:13protože lid není spokojený s tím, koho má za soudce. Ale asi bysme neměli mít úplně sympatii s tím, že si vydupe krále, jako mají všechny ostatní národy a přitom zapomene, že krále už dávno má a že ten soudce má být jenom jakýsi zástupce, možná nějaký vykonavatel toho, co ten skutečný král, hospodin v nebesích chce.Sdílet

18:36A tak jsou zase u toho. Všechny národy mají krále. My ho chceme taky. Nestačilo jim, že mají neviditelného a věčného krále. Chtěli někoho viditelného, kdo bude vypadat silně v očích ostatních národů, kdo je ochrání, na koho se budou moci spoléhat, kdo bude před nimi vycházet. A tak vyměnili spoléhání se na neviditelného Boha za domělou jistotu vSdílet

18:57člověku a přizpůsobili se tomu, co bylo v té době normou. A ještě tady mám jeden jeden příklad, ten je opravdu, bych řekl, šokující. A to je ze života krále Achaze, druhé královské 16. kapitole ve verších 10 až 15 čteme todle. Král Achas se vydal asyskému králi Tiglat Pileserovi do Damašku naproti.Sdílet

19:27To byl král, kterému on se vlastně podrobil, aby se společně zpřáhli proti proti severnímu Izraeli, proti eh jeho nepřátelům. A on, když tam přichází, tak my čteme: "A uviděl oltář." On uviděl v Damašku oltář, který byl který byl v Damašku. Král Achas poslal knizi Uriášovi náčrt oltáře i plán pro celé jeho zpracování.Sdílet

19:50Kněz Uriáš postavil oltář zcela podle toho, co poslal král Achas z Damašku. Tak to kněz Uriáš udělal dříve, nežli král Achas přišel z Damašku. Když král z Damašku přišel, uviděl oltář, přistoupil k oltáři a přinesl na něm oběti. Obětoval svou zápalnou a přídavnou oběť, bylil svou litou oběť a pokropil oltář krví ze svých pokojných obětí.Sdílet

20:15Bronzový oltář, který byl před Hospodinem, přemístil z průčelý domů. mezi novým oltářem a hospodinovým domem a dal ho na severní stranu od nového oltáře. Král Achas pak přikázal knezi Uriášovi: Na velkém oltáři obětuj ranní zápalnou oběť a večerní přídavnou oběť, zápalnou a přídavnou oběť krále a zápalnou oběť všeho lidu země, jejichSdílet

20:39přídavnou oběť i jejich litou oběť. Pokrok, pokrop její veškerou krví zápalné oběti a veškerou krví obětního hodu. Bronzový oltář mi bude k vyhledávání. A tak my vidíme krále Achaze, eh, judského krále, jak je uchvácen pohanským oltářem, který viděl v Damašku. A nenapadne ho nic lepšího, než že si ho namaluje, že toSdílet

21:04pošle do Jeruzaléma, ať mu to tam taky udělají v chrámě. A dokonce se rozhodne ten původní oltář, bronzový oltář, který nechal vyhotovit král Šalomoun v chrámu dát na jiné místo, aby tenhleten nový velký, který se mu tak líbil, mohl ho nahradit, dá si ho stranou, ale než by se ho zbavil. On z něho učiní takový svůj osobní oltář a my tady čteme kSdílet

21:29vyhledávání, ale věřme, že to vyhledávání nevedlo k hledání Boží vůle. Bylo to něco daleko odpornějšího, než si možná vůbec můžeme představit. A tak vidíme, že eh on se inspiroval v tom, co viděl v pohanském národě. My jsme možná dneska řekli, že to je vlastně takový hezký příklad kulturní výměny, že prostě bral v potaz tu kulturu, to coSdílet

21:54to, co viděl okolo sebe. Ale můžeme si být jistí, že pro Hospodina to byla ohavnost. A stejně tak asi všechny další achazovy činy. My, když se ještě iž chviličku zůstaneme u jeho života, tak my čteme v druhé pará pomenon 28:3, že obětoval v údolí Himnona Himnonova syna a spálil syny, své syny ohněm podle ohovností pohanských národů, kteréSdílet

22:17Hospodin před syny Izraele vyhnal. Je vidět, že pohanská kultura mu opravdu asi imponovala, ale věřme, že Hospodin to neocenil. A určitě neocení ani to my to, když my budeme tahat cizí věci do Hospodinovy bohoslužby, byť jsme v novozákonní době. Eh, Achas si možná říkal, že chce trošku modernizovat tu bohoslužbu, že chce beýt světovej, žeSdílet

22:43chce se inspirovat u té světové velmoci. Vždyť koneckonců přece oni musí něco dělat dobře, když se jim tak daří, když jsou tak mocní. A tak přinesl metody a formy světa do Božího domu, ale z bohoslužby tím ve skutečnosti udělal modloslužbu. A jak je na tom, jak je na tom křesťanství? Toleto byly příklady z historie Izraele,Sdílet

23:08z historie národa, který si Hospodin vyvolil a vybral jako zvláštní vlastnictví k tomu, aby byli oddělení. To znamená, aby byli jiní, aby byli tím národem, na kterém ostatní uvidí Hospodinovou slávu. A my vidíme, že místo toho opakovaně byli strháváni tím proudem tohletho světa a snažili se přizpůsobit tomu, co bylo okolo nich.Sdílet

23:29Místo toho, aby se snažili ve svojí zbožnosti a svatosti ovlivňovat správným způsobem ty okolní národy a být tým světlem. A my když čteme vlastně o tomhletom tématu v té knize Římanům nebo v listu Římanům, tak je zjevné, že toleto téma bylo potřeba adresovat i tam. Jinak by to přece Pavel nepsal. Ale věřme, že není se čemu divit,Sdílet

23:54protože tehdejší Řím rozhodně nebyl místem příkladného morálního života a křesťané, kteří tam žili, byli pod neustálým tlakem, aby se tomu přizpůsobili. Oni stáli jako lidé, jako Římané, jako lidé, kteří žili vlastně v tady té světové metropoli před mnoha rozhodnutími. Například bylo naprosto běžné navštěvovat divadla, ale i takéSdílet

24:17gladiátorské arény, protože to byla prostě kultura, to bylo to, co lidé dělali, to bylo to, čím se bavili a kdo to nedělal, ten jakoby nebyl. Byl na okraji společnosti, ten byl prostě zvláštní. byli pod tlakem toho, že existoval jakýsi císařský kult, protože císař byl vlastně Bůh, to byl bohočlověk. A neuctívat císaře, to byla vlastně vlastizrada.Sdílet

24:46Nebo stáli před rozhodnutím, jestli kvůli křesťanství půjdou proti proudu toho, co se děje okolo nich. s vědomím toho, že je to možná profesně, možná ekonomicky zničí, protože všude přítomná všude přítomné pohanské prvky, ty se prolévaly úplně do všech oblastí života. Důležité obchody se sjednávaly prostě v chrámech.Sdílet

25:10Všechno, co se tam dělo, bylo jakýmkoliv způsobem bylo spojeno s různými pohanskými božstvy, různými prostě rituály a podobnými věcmi a kdo se toho nechtěl účastnit, tak ten se nemohl účastnit skoro ničeho, na čem by mohl nějak třeba budovat nějaké podnikání nebo něco takového. A samozřejmě nesmíme zapomínat na tu rozvolněnouSdílet

25:32morálku. Eh, římská společnost byla vlastně docela pokroková. Tolerovala rozvody, cizoložství. Homosexualita byla normální. Odkládání nechtěných dětí na smetiště nebo potraty, to taky nebylo něco, co by neznali. A tak křesťané čelili nebezpečným, také čelili nebezpečným fám, které pramenily z toho, že lidé nerozuměli tomu, co se vSdílet

25:56té církvi děje. Oni, protože se báli o svůj život a zcela oprávně, tak se scházeli po tají a potom možná prosakovali různé věci, jako že tam je třeba nějaká večeře páně, kdy jedí Pánovo tělo a pijí jeho krev a tak byli třeba eh napadáni, že vlastně se, že dělají rituální kanibalismus a podobné věci. Takže eh oni to opravdu neměliSdílet

26:19jednoduché a ten tlak byl obrovský. A tak je otázka, jestli je to dneska lepší, jestli svět, ve kterém žijeme dneska, jestli ten věk, ve kterém jsme dneska, je lepší, jestli se něco změnilo. A pravda je, že se určitě změnilo mnoho věcí, ale když se nad tím zamyslíme, tak ve skutečnosti se spíš změnila forma. Staré věci mají nový kabát. A tady seSdílet

26:40dostávám k tomu svému oblíbenému verši Zkazatele 1, který říká: "To, co bylo, je to, co i bude. A to, co se dělalo, je to, co se bude dělat. není nic nového pod sluncem. A tak my si musíme uvědomit, že ten tlak tohoto věku nezmizel ani v dnešní době. I nám se dnes může stát, že budeme a pravděpodobně se nám to často stává, žeSdílet

27:05stojíme každodenně před rozhodnutími, která jsou ve své podstatě rozhodnutími, jestli se přizpůsobíme tomu, co je normální v tomto světě a nebo jestli budeme jednat tak, jak od nás očekává náš pán. Možná v malých věcech, možná ve věcech velkých. I my jsme v určitém riziku pro naši často malou víru, že si udělámeSdílet

27:27nějaké zlaté tele, i když to možná nebude zlatá slitá složka soška v obýváku, ale něco jiného, do čeho vložíme svoji naději, svoji jistotu. Co bude ten náš pevný bod, kterého se chytneme. A tak často mluvíme o tom, že to může být třeba majetek, může to být vzdělání, společenský status. První Tomatovi 6:7 říká:„Nic jsme siSdílet

27:48přece na svět nepřinesli a je jasné, že si z něho také nemůžeme nic odnést. K čemu to všechno je? I kdybysme měli tu zlatou sošku, možná budem mít nějakou hodnotu, možná ji můžeme prodat, ale na na věčnosti nám to ničemu neprospěje. Nebo možná doufáme v někoho, i když nutně nemusíme hnedka chtít krále svého vlastního jako Izrael, ale naší jistotouSdílet

28:12může být rodina, manželka, děti, možná nějaká celebrita, která to dotáhla daleko. Možná vkládáme naši naději v nějakého politika, který konečně prosadí ty křesťanské hodnoty jenom proto, abysme po těch volbách byli zklamaní, že to s tím konzervatismem nebude zase tak horké. Nebo nějaká významná křesťanská osobnost, známý kazatel, teologSdílet

28:33a co jich bylo, kteří byli velmi slavní, velmi konzervativní a potom velmi nekonzervativně padli. A co se týče oltáře, tak ten nemáme, ale i tak se do křesťanské bohoslužby a celkově do křesťanského života hrnou všechny možné trendy tohodle toho světa. Eh, napadá mě tvrdá hudba, kouř, reflektory, ať je to pořádný zážitek.Sdílet

28:57Prostě něco, co z bohoslužby a vůbec z toho života křesťana udělá pořádnou show. Něco, co nás baví a také hlavně něco, co baví lidi ve světě, aby přišli a viděli, že nebudou o nic ochuzení, protože my to všechno máme také. Eh, jsou na jsou různé věci. Já teď neříkám, že úplně všechno je špatné, ale jsou různé věci, které jsou prostě zeSdílet

29:19světa. My př to dáme, e, přidám na jméno křesťanský a tím je to vyřešeno. Máme křesťanský metal, máme křesťanské filmy. Dokonce jsem zjistil, že existuje křesťanská jóga, eh křesťanský tetovací salon. Vezmeme věci, které jsme měli rádi ve světě. a nechceme je tam nechat, chceme je sebou, protože to přece byla zábava,Sdílet

29:40protože nám to přinášelo radost. A neptáme se Pána Boha, jestli to má vůbec mít místo v našem životě. Vyřešíme to tak, že na to dáme razítko křesťanský. Eh, u různé křesťanské hudby se někde se někdy používá eh takové moto, proč by měl mít ďábel všechnu dobrou hudbu. Možná bysme mu nějakou mohli nechat a soustředit se na to, co se líbí PánuSdílet

30:06Bohu. [odkašlání] Petr píše v ve svém prvním listu ve druhé kapitole devát verši. Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Vlastně je to podobné nebo možná stejné poslání, jaké měl Izrael. Proč siSdílet

30:34Hospodin vyvolil Izrael? Proto si pán Ježíš Kristus ustanovil svoji církev, abysme byli rod vyvolený, abysme byli královské kněžstvo, abysme byli národ svatý. Co to znamená? To znamená národělený. To znamená to všechno ostatní s váma nebude mít nic společného. Jsme lid určený k Božímu vlastnictví. A i tady vidíme, byli jsme povoláni zeSdílet

30:58tmy do podivohodného světla, ale často se do té tmy ohlížíme zpátky. Často se toužíme vrátit do toho šera. A tak je právě otázka, jestli když toleto Pavel píše, pardon, Petr píše o tom, kým jsme, co je vlastně ta naše nová identita, tak jestli to je vidět. Já se ještě tady krátce vrátím k té hudbě, ale já nemám primárně nic protiSdílet

31:26křesťanským hudebním skupinám. Spoustu jejich tvorby třeba poslouchám. Někdy je to povzbudivé, ale pravda je, že někdy byste vůbec nepoznali jakýkoliv rozdíl od světských kapel, mimo to, že se v jejich písních a v textech jejich písní objevuje jméno Ježíš. Eh, nebo kolikrát vidíte v té kapele, je tam nějaká zpěvačka a žel, můžete toSdílet

31:50kolikrát už vidět možná i někde v kostele, kde je nějaká chválecí skupinka a tam vidíte zpěvačku, která má výstřih k pupíku, holá záda a rozpadek přes celé stehno. A myslíte si, že opravdu stačí, že zpívá křesťanská slova? A nebo jak ještě jinak se může eh křesťanství přizpůspobovat? Tak máme dneska žijeme ve věku spousta informací.Sdílet

32:14Eh, skoro všichni mají vysokou vysokou školu, co třeba psychologie, sociologie a nějaké marketingové metody, které nám pomůžou k tomu, abysme rozhili církev, abysme aby byla aby tady byl ten růst, aby bylo více lidí. Existujou takový kurzy alfa se to jmenuje. Teď jsem si na to vzpomněl, že kdysi dávno to byla taková velká kontroverze. Ono to asi pravděpodobněSdílet

32:37dále funguje. A je to přesně o tom dávat nebo ukazovat lidem to, co by asi vidět chtěli a moc nemluvit o tom, co by se jim možná nelíbilo, protože přece je nechceme ztratit. Chceme je získat pro Pána Ježíše Krista. nebo různé manažerské metody, prostě vedení církve, kde už nejde o nějaké spoléhání se na hospodina, hledání jeho vůle, ale veSdílet

32:59skutečnosti je to prostě hierarchie, je to je to firma. Je to církev řízená jako firma. A s tím, co jsem vlastně říkal, tak to právě souvisí i s tím, co děláme, když se biblická pravda špatně poslouchá lidem, kteří jsou okolo nás. jestli jestli třeba nemůžeme někde jí trošičku ubrousit, abychom šli do šli s dobou, abysme nebyliSdílet

33:24zastaralí, abysme nebyli pozadu, abysme nebyli k smíchu, abysme nebyli divní. Možná si říkáme, nebo mnozí si často asi říkají určitě, že když čteme v Božím slově o tom stvoření nebo když čteme o tom Jonášovi, že to možná není úplně doslovně nebo nebylo úplně doslovně tak, jak to tam čteme. Možná je to spíš taková alegorie,Sdílet

33:45takový mýtus, něco, co nám má přidat nějaké nějaké poselství, nějakou morální pravdu, podle které máme žít, eh, co nám má něco ukázat. A s tou homosexualitou, tak dobře, tak Boží slovo o tom mluví. Ve starém zákoně jsou ty příklady a nový zákon to taky na to se na to nekouká dobře, ale to, co se děje dneska, to je něco jiného. To přeceSdílet

34:07v té době, když o tom ti autoři psali, to vlastně bylo znásilnění. To bylo to bylo proti vůli. V tom nebyla žádná láska. To je vlastně něco docela jiného, než co se řeší dneska. Eh, asi vidíme, že manželství už taky dneska není úplně in. Už to tolik neletí. Rozvody i v křesťanství často nejsou zas takový problém. Koneckonců chybama se člověkSdílet

34:31učí. A říkat třeba vražda, interupci, to by se mohlo někoho dotknout, protože to je prostě taková jako intimní věc. Přece je hlavně důležité to, že věříme v Krista, že v něm máme naději, že jsme uvěřili. A tak když se nad těma věcma zamyslíme, tak takhle nějak vlastně začíná to přizpůsobení se. Málokdy to začíná tím,Sdílet

34:56že bychom Boha vědomě a nahlas odmítli, že bychom nahlas zapřeli víru, ale začíná to s právě takovým nenápadným kompromisem. Tím, že pomalu přejímáme myšlení tohoto světa, tak všichni to tak vidí, tak na tom přece něco bude. Pomalu přejímáme morálku tohodle toho světa, tohodle toho věku. už eh nám některé věci nepřijdou tak špatné, protože jsmeSdílet

35:17na ně zvyklí, protože to je prostě norma té současné doby. Přijímáme vzorce chování světa, ze kterého nás Kristus zachránil. A nebo jak už jsem říkal, se nedokážeme ničeho z toho starého života vzdát a tak si to nějakým způsobem chceme propašovat do toho života nového. Ale Pavel nám tady jasně říká, že se nemámeSdílet

35:39přizpůsobovat a tak navazuje tím pozitivním, co máme dělat místo toho. A to pozitivní je, že se máme proměňovat obnovou svojí mysli. On okamžitě následuje tady tou kladnou výzvou, kterou my máme nahrazovat to, co dělat nemáme. A tady je zajímavé, že zatímco pro to přizpůsobení použil to řecké slovo si schématisté, tak zde zvolí jiné slovo,Sdílet

36:07které když bysme si jenom prostě našli překlad, tak by nám přišlo, to je hodně podobné. metamorfo metamorfosté od slova metamorfo a oni oba tydlety výrazy mluví o nějaké změně vnější formy toho, co je vidět, ale zásadní rozdíl mezi nimi je právě v tom, že jak jsme si řík říkali u toho prvního, to je taková maska, to jeSdílet

36:27to, co zakryje to, co je ve skutečnosti uvnitř. A tak když se vlastně vrátíme k tomu přizpůsobování se, ten předpoklad tady je, protože Pavel píše křesťanům. On píše věřícím lidem. On nepředpokládá, že by ve skutečnosti nebyli věřící, ale on je varuje před tím, aby to neschovávali za masku, která bude přijatelná pro tenhleten svět. A naopakSdílet

36:48je tady vybízí. Naopak proměňujte se eh proměňujte se v tom smyslu, že na vašem vnějším jednání, na vašem životě, na vaší formě bude vidět přesně to, co je ve vás. Přesně to, co ve vás udělal Kristus. Protože to metamorfo je takovej takové spíš odhalení toho, co je ve skutečnosti vnitřní podstatou. My to vidíme, když se podíváme do MatoušovaSdílet

37:10evangelia 17. kapitoly ve druhém verši, tam eh máme popis nebo tam je ta událost, kdy eh se pán Ježíš vlastně proměnil do té do té oslavené podoby a tam je napsáno: "A byl před nimi proměněn, to je to slovo metamorfo, jeho tvář zazářela jako slunce a jeho šaty sbělily jako světlo." A tak nahoře promění určitě nešlo o to, že by si pánSdílet

37:32Ježíš teďko nasaděl nějakou masku, nějaký převlek, aby vypadal lépe, ale byl to bylo to právě naopak. Šlo o uskutečně zjevení toho, kým Kristus ve své podstatě celou dobu byl. celou dobu je a také bude. A je to vlastně chvíle, kdy ta jeho božská sláva na krátký okamžik prorazila ven a byla vidět. A právě k tomu nás vlastně Pavel vybízí.Sdílet

37:51My se máme měnit uvnitř. Tu první změnu v nás vypůsobil eh pán Ježíš skrze svého ducha. A neustále nás vede k tomu, abysme se i nadále proměňovali uvnitř, abysme proměňovali naše myšlení, abysme proměňovali naše činy, naše jednání, naše hodnoty, abysme si úplně předělali eh vlastně našeho vnitřního člověka k jeho obrazu. A tahleta změna, která seSdílet

38:14děje uvnitř, musí být zvenčí vidět. Křesťanský život nemá být o tom, že hrajeme nějakou náboženskou roli. Nemá být o nasazování nedělní masky. Má to být proces, kdy ta nová podstata, kterou v nás působí náš Bůh, ta podstata, kterou jsme dostali v Kristu, se začne projevovat v našem každodenním životě, v našem jednání, v našich skutcích a vSdílet

38:36našem smýšlení. A tak je na místě, abysme se každý sám sebe ptali, jestli je na nás vidět to, že v nás duch ve skutečnosti působí a pracuje. Slova Pána Ježíše z Matoušova evangelia 12. kapitoly 33 až 35 jsou vypěstujte krásný strom a jeho ovoce bude krásné nebo vypěstujte špatný strom a jeho ovoce bude špatné vždyť strom se poznáSdílet

39:00podle ovoce plemeno zmijí jak můžete mluvit dobré věci když jste zlí vždyť ústa mluví z přebytku srdce dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé a tak když se podíváme na tenhleten text, tak vlastně to, o čem Pavel mluví, říká:„Vy jste dobrý strom, vy máte nést dobré ovoce, tak nedělejteSdílet

39:27to, že se přetřete, aby vás svět nepoznal a vypadali jste jako všichni ostatní, ale usilujte o to, abyste skutečně byli tím dobrým stromem, který to dobré ovoce ponese, protože podle toho ovoce se pozná, co je ve skutečnosti uvnitř." A [odkašlání] Pavel tady dál nám píše, že tím prostředkem pro tuhletu změnu je obnova naší mysli.Sdílet

39:49Prostředkem k této změně je naše mysl, naše vlastní mysl. Pavel zde používá to, používá řecké slovo anakainosis. To je ze slovesa Anakajo, což označuje změnu z jednoho stavu do jiného, ale není to jenom, že něco něco opravíte, že předtím to fungovalo, ono se to rozbilo, vy to opravíte a je to zase jako to bylo. Ale je to je to změna do lepšího,Sdílet

40:13do kvalitnějšího stavu, do něčeho rozvinuněj do něčeho rozvinutějšího, jako byste se posunuli na to řeknu blbě, na vyšší úroveň. Tady nejde o to, abysme se vrátili někam, kde jsme byli, ale abychom se posunuli dále, abychom duchovně rostli a doszpívali, abychom se více a více podobali Pánu Ježíši Kristu. Efezkým 4:1 až 15. On dal jednySdílet

40:37apoštoly, jiné proroky, některé evangelisty, jiné pastýře a učitelé, aby připravili svaté dílu služby k vybudování těla Kristova, dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání syna Božího v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti, abychom již více nebyli jako děti, zmítání vlnami a hnání každým větrem,Sdílet

40:58učení v lidské nestálosti, v chytráctví k nastražené cestě bludu, níbrž, abychom byli pravdiví v lásce a rostli všemi způsoby v toho, který je hlavou Krista. Tady přesně vidíme, o čem to je. To je to o o růstu nahoru. Je to o změně k lepšímu stavu. Je to o změně k vyšší vyšší kvalitě, větší zbožnosti, větší svatosti. Je to o posvěcování.Sdílet

41:24Eh, to je to, co tahlencta obnova vlastně znamená. A ta obnova přímo souvisí s tím prvním, o čem jsme mluvili, o tom nepřizpůsobování se tomuto světu, protože to je to skutečné nebezpečí pro náš růst. Je také potřeba si uvědomit, že na začátku toho verše Pavel před tím přizpůsobováním, mohli bysme použít slovo konformitou,Sdílet

41:49nevaruje proto, že by hypoteticky hrozilo, že se to někdy může stát, ale je to proto, že se to už dávno stalo a je to naprosto přirozený proces v životě každého člověka a stále se to děje. My jsme stále pod tlakem a eh stále jsme přirozeně eh unášeni k tomu, abysme se přizpůsobovali tomu, abysme prostě plavali s proudem. Naše mysl je celýSdílet

42:12život vystavena v vlivům tohletho věku, které nás neustále formují. Od narození až do do doby, než jsme poznali Pána Ježíše Krista, jsme nic jiného neznali. A to muselo v našem životě nechat nějakou stopu. To se muselo nějak promítnout. A i v tuhletu chvíli my jsme stále v našem hříšném těle. Stále žijeme v tomhletom hříšném světě. Stále jsmeSdílet

42:30náchylní k těm vlivům, které jsou okolo nás. A tak pravdou je, že pokud jsme pasivní, tak to je všechno, co stačí k tomu, abysme seř přizpůsobili tomuhlenctomu světu a automaticky postupně přibíráme ty hodnoty, ty strachy a obavy a vzorce ze svého okolí. >> [odkašlání] >> Obrácení se ke Kristu je vlastně prvním krokem k tomu, abysme přerušili tuhlentuSdílet

42:54spirálu konformity se světem a vydali se opačným směrem k našemu Pánu a k našemu stvořiteli. Obnovování mysli proto nutně začíná tím, že si uklidíme. Je třeba, abysme vědomě opouštěli smýšlení a jednání přirozené pro tento svět, kterého jsme plní. Je to prostě naše přirozenost, abysme ho postupně nahrazovali smýšlením a jednáním, kteréSdílet

43:18je v souladu s duchem. Eh, je to o tom, že se přestaneme, že přestaneme se vystavovat těm vlivům. Přestaneme se sytit věcmi, které nás vedou společně s tím proudem světa a nahradíme je věcmi, sycením se věcmi, které nás povedou blíše k Bohu. Eh, apoštol Pavel o tomhlenctom mluví jako o převlékání se. Efezkým 4: 20 až 24. Vy však jste se o Kristu taktoSdílet

43:45neučili, pokud jste jej v skutku slyšeli a byli v něm vyučeni tak, jak je pravda v Ježíši, že totiž máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech, obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy.Sdílet

44:07Nemůžeme si obléknout čistého člověka. Nemůžeme si obléknout čisté smýšlení, čisté skutky Kristu, dokud ze sebe neslékneme to staré, dokud se nezbavíme toho starého, tím novým to nepřikryjeme. Nejde o toto to zakrýt, ale jde o toto to nahradit. Jde o toto to celé od základu přestavět. A ta obnova mysli je právě tímhletím každodenním procesem,Sdílet

44:30kdy se zbavujeme toho starého v našem životě, kdy se zbavujeme porovnávání se s okolím, kdy používáme svět jako zrcadlo, ve kterém se chceme vidět, kdy se zbavujeme sebestřednosti a naopak oblékáme myšlení, které odpovídá naší nové identitě, kterou už jsme dostali Pánu Ježíši Kristu. V téhleté obnově potřebujeme používatSdílet

44:54adekvátní, náležité, osvědčené prostředky milosti. A to jsou mimo jiné Boží slovo, které nám zjevuje, jaká je skutečná pravda, které nám vlastně teprve ukáže ten kontrast toho, jaká je realita versus to, co my jsme si možná doteďka mysleli. Když jsme se koukali na to, eh, jak na tom je tenhleten tenhleten věk versus ten budoucí, toSdílet

45:13bysme nevěděli, kdybysme neměli Boží slovo, které nám to zjevuje. Vůbec bysme nevěděli, že nějaký budoucí věk bude. Máme modlitbu, skrze kterou máme přistupovat k Bohu. Máme u něho čerpat. Máme k němu přicházet s radostmi i se starostmi, místo toho, abychom hledali řešení někde a pomoc někde jinde. A nesmíme zapomínat na to, že pán JežíšSdílet

45:35ustanovil svoji církev ne tak, aby byl každý ostrov sám pro sebe, ale je to společenství. A tak my nemáme růst sami. My se máme vzájemně podpírat. My se máme vzájemně povzbuzovat, budovat a napomínat. A to není možné bez společenství církve. K těmhletem všem věcem nás písmo na mnoha místech samo přímo vede. Mluví o nich jako o naprosto běžných,Sdílet

46:00nutných součástech našeho každodenního života, protože bez těhlenctěch věcí se ve skutečnosti žádná skutečná obnova mysli konat nebude. [odkašlání] Tak a tou třetí částí, tím dalším bodem, co vidíme v tom našem verši, nad kterým přemýšlíme, je to proč. A ten důvod je, že tohleto jednání, nedělání tohodle a nahrazování tímSdílet

46:27druhým má nějaký výsledek. A ten výsledek je, že nám to ukazuje, jaká je Boží vůle. Obnova mysli není samoučelná, ale má praktický výsledek a tím je schopnost rozpoznávat, co je a co není Boží vůle. Pavel zde popisuje mimochodem Boží vůli ještě takovými třemi vlastnostmi. Ta jedna je, že Boží vůle, to, co máme poznávat, je dobrá.Sdílet

46:51A tak když se nad tím zamyslíme, jaká je Boží vůle v očích světa. V očích světa vypadá následování Boha jako něco nudného, jako něco svazujícího, co nás připravuje o to, abysme si pořádně užili život, když koneckonců člověk žije jenom jednou. Eh, pravda je ale taková, že Boží plány jsou fundamentálně dobré. Případné těžkosti a zkoušky nic neměníSdílet

47:13na tom, že Boží záměry a ty konečné cíle s námi jsou ve skutečnosti objektivně dobré. Nemluvě o tom, že mnohé z toho, o čem si svět myslí, že o to přicházíme tím, že následujeme Pána a snažíme se žít podle jeho představ a tím se ochuzujeme o nějaké jakože dobré věci, tak ve skutečnosti nic dobrého nepřináší, jsou prázdné a přinášíSdílet

47:33trápení. Potom ta druhá věc, co Pavel píše, je, že Boží vůle je, že to jsou věci, co jsou přijatelné. To znamená, jsou to věci Bohumilé. To mimochodem automaticky znamená, že existuje spousta věcí, které jsou pro Boha nepřijatelné. A tak tady jde o to, že smyslem našeho života, našeho následování není se skřípěním zubů plnit nějaké zákonickéSdílet

47:58povinnosti ze strachu, z trestu a protože prostě se to tak musí, ale a to je ten způsob, jak vlastně vidí křesťanství svět. Ale tady jde o touhu dělat radost tomu, kterého milujeme a který nás zachránil. Jde o to, že obnovená mysl se neptá, co ještě, co ještě musím, co ještě chybí pro to, aby, aby to stačilo, jaké je to nutnéSdílet

48:19minimum, ale měli bysme se ve skutečnosti ptát, čím čím ještě, čím ještě mohu potěšit svého nebeského otce v nebesích, čím ještě můžu potěšit svého Pána? Co všechno můžu změnit ve svém životě proo aby jsem se mu víc líbil? Je to o tom, že hledáme to, co je pro Boha přijatelné, to, co je Bohumilé. Netaháme si to, co máme rádi my aSdílet

48:41snažíme se to vnutit Pánu Bohu, ale hledáme to, co se jemu líbí a tomu přinášíme. A potom tam ještě Pavel říká, že je dokonalá. Ty věci jsou dokonalé. Boží plány jsou dokonalé. Veškeré Boží záměry jsou do detailu promyšlené a nemají žádnou vadu. Boží vůle není nějaké provizorní řešení, není to kompromis. Je to mistrovský plán, kterýSdílet

49:03za žádných okolností nemůže selhat. Pokud kráčíme po Boží cestě, máme jistotu, že bezpečně dojdeme do cíle. To je to, co hledáme v Boží vůli. To je to, co nacházíme v Boží vůli. A tu můžeme poznat jenom tehdy, když seřídíme tím, co tady Pavel píše. Je jasné, že člověk, který nechodí duchem a neobnovuje svoji mysl, BožíSdílet

49:27vůli nepozná, ani kdyby ji měl přímo před očima. Je to pouze mysl proměněná Božím duchem, která dokáže porozumět písmu. A je to mysl siená písmem, která dokáže vidět tento věk přesně takový, jaký je. Která dokáže vidět sama sebe takového, jaký je a která dokáže vidět Boha takového, jaký je. První Korintským 2:14 až 15.Sdílet

49:53Duševní člověk však nepřijímá věci ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně. Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. A tak my jsme v závěru. Pavel nám tady předestírá důležitou duchovní zákonitost. Když se na to podíváme, tak to, o čem tady mluví, jeSdílet

50:22ve své podstatě taková spirála, o které se můžeme pohybovat oběma směry, buď to nahoru nebo dolů. Eh, pokud se přizpůsobujeme tomuhle tomu věku, pokud přejímáme jeho optiku, jeho myšlení, tak s touhletou porušenou myslí pak postupně ztrácíme schopnost rozpoznávat, co je Boží vůle. Už nevíme, co je dobré a co je zlé. Už nevíme, coSdílet

50:44je sladké a slané. A když nerozpoznáváme Boží vůli, tak ji přestáváme činit, přestáváme jí žít a čím méně podle ní žijeme, tím více propadáme zpět do vzorců tohodle toho světa, protože nic jiného nemáme. Nemáme jiné vedení, než to, co vidíme okolo sebe. A tak se mu zas a znova přizpůsobujeme. A takhle je to stáleSdílet

51:05dokola. Až nakonec člověk znecitliví, zbloudí a Boží vůle se pro něho najednou stane vzdálená a nakonec dokonce směšná nebo hloupá. Tenhleten směr a to je na tom nejhorší, je snadný. Stačí nic nedělat. Je to přirozený proces. Stačí dát ruce za hlavu a stačí plavat s proudem a nechat se unášet myšlením, hodnotami, strachy aSdílet

51:31trendy okolního světa. Problém je, že s proudem většinou plavou mrtvé ryby. A tak Pavel nás vyzývá k opaku. Když se rozhodne neustou, když se rozhodneme neustoupit tlaku světa a sytíme svoji mysl Božím slovem, místo náhražek ze světa, tak dochází k obnově naší mysli. Obnovená mysl získává schopnost duchovně rozlišovat. ZačínámeSdílet

51:55jasně vidět a začínáme jasně zakoušet Boží vedení a vidíme Boží vůli. Když vidíme, že je dobrá, že je milá a dokonalá, toužíme po ní jít. A čím více žijeme v Boží vůli, tím méně nás láká pozlátko tohoto světa a tím snažší je se mu nepřizpůsobovat. A zase zase je to vlastně cyklus, kdy větší a větší, řeknuSdílet

52:18snaha o obnovu mysli vede k dalšímu a dalšímu poznávání Boží vůle a k dalšímu a dalšímu vzdalování se od proudu tohoto světa. A tak ta výzva je, abysme zkoumali naši vlastní mysl, abysme zkoumali naše vlastní životy ne podle toho, jaké zrcadlo nám nastavuje svět, ale podle zrcadla, které nám nastavuje písmo, abysme se zbavili, zbavovaliSdílet

52:41toho, co nás stáhne po tom proudu společně se světem. To je to, co nás zatěžuje a naopak, abysme to všechno slékali toho starého člověka a obnovovali se svojí myslí, abychom oblékali toho nového člověka, nové skutky, nové smýšlení, nový hodnotový žebříček, který je v soulladu s Božím slovem a abysme tak činili skrze písmo, skrze modlitbu aSdílet

53:07skrze společenství. Amen.Sdílet