Nesobecká harmonie | Filipským 2:1-4 | John Smith | Sborový pobyt 2025
Biblické texty v kázání
Římanům 121. Korintským 101. Korintským 15Galatským 3Galatským 6Efezským 4Koloským 3Jakubův 41. Janův 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (9)
- 13:39 Efezským 4
- 17:23 1. Janův 4
- 20:05 Koloským 3,2
- 23:34 Galatským 3,28
- 34:59 Římanům 12,16
- 36:38 Galatským 6,14
- 41:06 Jakubův 4,10
- 43:16 1. Korintským 15,31
- 48:03 1. Korintským 10,24
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:18A pokud jste ještě nenalistovali, tak poprosím, abyste ve vašich kopiích Božího slova nalistovali do Filipským, do druhé kapitoly, do verše 1 až čtyři. [Hudba] A ten list filipským je praktický ve všech svých aspektech. A tento text je ale velmi praktický, protože se dotýká všech našich vztahů v našich životech.
0:50A teď přečtu ten list Filipským. Je li-li tedy nějaké povzbuzení v Kristu? Je lii nějaké potěšení lásky? Jeli nějaké společenství ducha? Ji nějaký soucit a slitování? Naplňte mou radost a smýšlejte stejně. Mějte stejnou lásku. Buďte jedné duše jednoho smýšlení. Nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti. Nýbrž v pokoře pokládejte
1:16jeden druhého za přednějšího než sebe. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům. nýbrž každý i zájmům těch druhých. Nebeský Otče, my poklikáme před tebou a před tou tím vědomím toho, že ty seš Bůh veškeré moudrosti a veškerého bytí.
1:52Seš opravdu úžasný a nádherný a majestátní ve všem, co děláš. A my jsme ale opak toho. My nemáme vůbec nic, čím na co bysme mohli být hrdí. A přece vyznáváme, že tak často jsme hrdí, jsme pyšní.
2:24A ty ve svém slově ale říkáš, že seš proti pyšným, ale jsi s pokornými. A ty nás vyzýváš k tomu, abysme měli rádi vš všechny více než sebe a pomo nám svojí milostí, abysme milovali toho blížního sebe než více než sebe.
2:59Pane, modlím se, aby ji pro každého jednoho z nás měl něco v té zprávě, v tom kázání dnes, č co by ji ho učil. Ve tvém jménu se modlím. Amen. Co to znamená milovat svého souseda nebo svého blížního jako sebe sama?
3:32Jak si vedeš, křesťane v tom milovat ostatní tou obětující se láskou? A jak prokazuješ tu lásku ostatním? Zjišťuješ, že velmi snadno jsi netrpělivý s ostatními? Zjišťuješ, že seš velmi rychle frustrovaný lidmi, kteří nedělají to, co chceš, aby dělali.
4:02A jít na ten sborový pobyt je úžasná věc. My to máme také. A je to velká zábava být společně s dalšími rodinami, s dalšími bratry a sestrami. A přece ten sborový pobyt může být těžký. Ty věci mohou být trošku matoucí a je mnoho věcí, které nemůžu najít a ptám se sám sebe, kde jsou.
4:47A tak je to jednoduché, když my máme být rádi a máme mít tu radost v Kristu, ale přece jsme netrpěliví, přece máme nějaká trápení, ale věřím, že nikdo z vás ještě nebyl netrpělivý teď, ale v případě, že jste byli, tato zpráva je pro vás.
5:22Zjistili jste někdy, že jste proti nějakému dalšímu bratrovi či sestře? Možná máte nějaký problém s dalším křesťanem nebo s někým z vaší rodiny, s přítelem. Když je ten sbor tady úžasný, třeba jsou nějaké praskliny a skulinky, které ukazují, že ne všechno je dokonalé.
6:00A to je jeden z těch důvodů, proč Pavel píše tento list, protože chce, aby věřící měli tu harmonii, měli jednotu společně. A v 27. verši první kapitoly on říká, že doufá, že budou pevně stát v jednom duchu jako jedna duše a budou společně zápasit ve víře evangelia.
6:32A vzpomeňte si na to, co je tím hlavním tématem tohoto zborového pobytu. a ta proměňující moc toho života, který je v něm. A křesťané, my jsme v tomto životě společně. My nejsme izolovaní jenom. A Pavel věděl, že ta jednota je živá věc.
7:11A ta jednota je jako rostlina, která musí být zalévána, o kterou se musíme starat, aby rostla. A tady na tom začátku té druhé kapitoly Pavel dává to úžasné a sladké povzbuzení, abysme měli tu jednotu. A ta ten centrální bod této pasáže je jednoduchý.
7:46Vytvořte radostný soulad s druhými tím, že pokorně zemřete sami sobě. Duch svatý chce, abysme měli tu jednotu tím, že budeme pokorně mírat sami sobě. A v této pasáži Pavel má ty dva body, které jdou přímo do jádra, do vašeho srdce. Poprvé,
8:18my musíme upřednostňovat harmonii a podruhé se musíme cvičit, musíme praktikovat pokoru. A to první, co říká, je, že máme upřednostňovat harmonii. Ale co je ta harmonie? Musíme mít nějaký základ. A zde Pavel začíná. Podívejte se znova na ten první verš té druhé kapitoly. Je li tedy nějaké povzbuzení v Kristu? Ji nějaké potěšení
8:46lásky? Jeli nějaké společenství ducha? Jeli nějaký soucit a slitování? A to slovo povzbuzení znamená jít s někým bok po boku a pomáhat mu.
9:18Ale pane, já vím, že nemám být sobecký, ale je to velmi těžké, protože já prostě jsem sobecký. Ale jako v křesťanovi, v tobě není ta sobeckost, protože jsi v Kristu a Kristus je v tobě. A tím pádem tím více té nesobeckosti budeš mít v sobě, protože Kristus je v tobě.
9:52Ale je to na základě toho povzbuzení, protože jsi v Kristu a Kristus je v tobě. [Hudba] A potom říká, je li-li nějaké potěšení lásky. A to slovo potěšení znamená, že někomu s láskou, s mírností pomáháme, že ho utěšeme, že je to nějaký intimní pocit lásky
10:22[Hudba] a není nic většího v našich životech, než to, že zažíváme Krista a že to pomáháme zažívat i druhým. Křesťane, seš naprosto přemožen tou láskou, kterou má Kristus k tobě?
10:54Protože pokud správně chápeš Kristovu lásku k tobě, potom si nemůžeš pomoci a jsi přemožený tou láskou. A Pavel o tom také mluví v listu Římanů v 8 kapitole 38 a 39. verši. Jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani mocnosti, ani přítomnost, ani budoucnost, ani moci, ani výšina, ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás
11:21nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. A není to úžasné, křesťane, že nic tě nemůže odloučit od té lásky, Kristo? Nic. Dokonce ani tvoje selhání, ani tvůj vlastní hřích.
11:56A pokud pro tebe Kristus zemřel, když jsi byl hříšník, tak stále tě bude milovat, i když teď už nejseš hříšní. A když mluví o técké lásce, tak mluví o té Kristov lásce, která je v tobě a která z tebe vytéká jako z fontány. Ale Pavel tady pokračuje a říká, je li-li nějaké společenství ducha.
12:33A toto slovíčko společenství je to nejdůležitější v celém tom listu. Už jsme ho několikrát viděli a znamená, že něco sdílíme. A právě proto to téma tohoto listu a tohoto pobytu je sdílený život v Kristu.
13:06A právě proto to znamená, že máme ten sdílený život v Kristu a sdílíme ho s ostatními. Ale on právě v tomto verši přímo mluví o tom společenství ducha. A on říká, že ty jako věřící máš ten život v duchu, který sdílíš v duchu a sdílíš ho s Bohem.
13:39A je to možné právě proto, že ty i já, my všichni máme Ducha svatého, který v nás přebývá. A to je jeden z důvodů, proč máme Ducha svatého. Protože potřebujeme, aby nám pomáhal žít společně a sdílet ten život. Pavel to také říká v listu efeským ve čtvrté kapitole třetím verši. A usilovali zachovávat jednotu ducha ve
14:10svazku pokoje A není to ta jednota, protože my všichni jsme stejní, ne? My nejsme stejní. Každý jsme jiný a někteří z nás jsou více jiní než ostatní, ale my jsme společně spolu a můžeme se sdílet právě protože je to možné díky
14:42Duchu svatém, který je v nás. V tom smyslu, že Duch svatý je to lepidlo, díky kterému my společně můžeme mít tu jednotu, protože jenom Bůh, jenom Duch svatý může pohánět tu naši nesobeckou lásku k druhým, kterou vidíme tady v listu Filipským.
15:14A vy nemůžete dělat nic z toho sami od sebe. Na konci toho prvního verše on říká, je li nějaký soucit a slitování. A už jsme tuto myšlenku viděli několikrát skrze tu první kapitolu. Znamená to tu hlubokou emocionální lásku.
15:48Když jste poprvé potkaliého druha nebo družku svého muže nebo manželku, tak jste k nim měli tu úžasnou velkou lásku. Přemýšleli jste o nich, byli jste k nim přitahováni, ale všimněte si, že je to také společné a ukazuje to taky na tu na to milosrdenství.
16:22A my často přemýšlíme o tom, že někoho milujeme a on miluje nás zpátky kvůli tomu a je to taková víceméně výměna 50 na 50. [Hudba] Ty mě miluješ, no tak já tě budu milovat taky. A ty mě miluješ trošku více, no tak tě také budu milovat trošku více. Něco jako takový 50 na 50.
16:52Ale ne, Bůh nás v této pasáži volá k tomu, abysme milovali všechny bez toho, aniž bysme čekali, že budeme milovaní zpátky, protože vy víte, pokud jste byli v nějakém vztahu, že ta lidská tendence není to, že ta láska se bude rozhojňovat. Protože my všichni jsme hříšní a jsme sobečtí.
17:23A právě proto my potřebujeme lásku, která je založená na evangeliu. [Hudba] A to je ta odpověď, že Bůh miloval nás a my pak budeme milovat ostatní. A v prvním listu Janově ve čtvrté kapitole o tom mluví apoštol Ján. milování. Jestliže Bůh tak to miloval nás. I my se máme navzájem milovat.
17:54On neříká křesťane, ta osoba tě milovala. No tak ho miluj zpátky. Ne, on nám nedá. To není žádná výmluva. On nám to neříká. On říká, ne, protože Bůh tebe miloval, potom ty musíš milovat ostatní. Ne, ty si musíš připomínat, že nemiluješ tu osobu kvůli tomu, aby tě milovala
18:25nazpátek. Oni tě nemusí vůbec milovat, ale miluješ ji právě proto, protože Bůh miloval tebe. A je to právě tato láska, kterou Bůh k tobě měl, která ti umožní, aby ji byl tou funtánou, tím obrovským pramenem té lásky, která vyvěrá k dalším. A je to úplně jiné, než je láska, kterou má svět.
19:04A právě proto láska, kterou máme, je Boží láska a musí jí růst, musí se prohlubovat. Ale jak vypadá ta biblická jednota, o které v této pasáži mluví? Podívejte se na ten druhý verš. Naplňte mou radost a smýšlejte stejně. Mějte stejnou lásku. Buďte jedné duše jednoho smýšlení.
19:34A Pavel říká, že tou kvalitou křesťana na prvním místě je, že budou mít stejné smýšlení. A to neznamená, že budeme mít stejné názory úplně na všechno, na jakoukoliv věc. Ne, znamená to, že my zaměřujeme společně naše mysli na tu nejdůležitější věc.
20:05A Pavel to říká v listu Kolosským v Kolosským 3:2. Zaměřte své mysli na věci nahoře v nebesích, ne na věci, které jsou na zemi, ne? Znamená to, že jsme zaměření na tu jednu věc.
20:36Když jsme zaměření na Krista, potom jsme zaměření na tu samou věst. Ať už to je manželství, ať už to jsou vztahy ve sboru či cokoliv jiného. Je to Kristus. A on pokračuje tím v tom druhém verši. Mějte stejnou lásku. A to, že říkám, mějte stejnou lásku, znamená, že to je nějaká práce, že musíme vynaložit nějaké úsilí.
21:11A nenaříkejte si jenom, že to je těžká práce někoho milovat, protože pro ostatní je těžké milovat vás. A tak ta láska, kterou máme, je sebiobytující láska, která obětuje pro ostatní. Potom říká v tom druhém verši: "Buďte jedné duše." Toto je skutečná biblická jednota.
21:49A v našem světě je velmi mnoho klubů, nějakých spolků, které jsou, které sváděj dohromady lidi, který mají stejný zájem. A nevím, jak je to ve vaší zemi, ale v naší zemi máme opravdu mnoho klubů a spolků, ať už to je rybářský spolek, dokonce i pletací spolek nebo klub motoristů
22:27a lidé jsou, lidé se shromažďují právě proto, že je nějaká věc, kterou mají společnou, nějaký společný zájem. Jsou dokonce i některé plány na budování církve, které říkají, že musíš evangelizovat lidi, kteří mají stejné zájmy, které mají stejné názory. Ale evangelium činí naprostý opak.
23:03Protože evangelium shromažďuje dohromady lidi, kteří jsou naprosto odlišní, ale potom mají jednu věc společnou. jsou v Kristu. Věřím tomu, že i ve vašem sboru jsou osoby, o kterých si myslíte, že já bych s tou osobou vůbec neměl nic společného, ale je jedna věc, díky které je to možné a to je Ježíš Kristus.
23:34A my je milujeme z hlouby naší duše právě kvůli té věci. A Pavel řekl tu samou věc v Galatím 3:28. Již není Žid ani řek, již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Biblická jednota znamená, že naše mysli, naše, naše duše, naše těla jsou jedno v
24:06Kristu Ježíši. Biblická jednota znamená, že ti lidé jsou shrmažďováni společně kvůli jejich sdílené lásce k Ježíši Kristu. Pamatuji si, jak jsem se já a Marta zasnoubili, jak jsme chodili na předmanželské paradenství.
24:42A součástí toho poradenství bylo, že tomu páru, že nám dávali rozdílné testy. Rozdělný test pro mě rozdílný pro Martu. A když ten kazatel, ten pastor viděl ty testy, tak byl ohromný, byl překvapený. A on už dělal opravdu hodně předmanželského poradenství, hodně párů
25:15a on říkal, že neviděl žádný jiný pár, který by byl tak úplně rozdílný. A my máme společné spolu to, že jsme zaměření na Krista, že máme Krista v našich životech, ale tím to končí, protože pak jsme úplně totálně jiné osoby a povahy. A hádám, že je pravda něco na tom mrčení, že protiklady se přitahují,
25:52ale v církvi to je Kristus, který nás táhne k sobě. A představte si ten pytlík, ve kterém máte ty duhovky, ty kuličky. A jak se ten pytlík roztrhne, tak potom ty kuličky vypadnou, protože není nic, co by je drželo v tom pytlíku.
26:24[Hudba] Ale představte si, že byste vzali opravdu velmi silný magnet a tím magnetem byste kroužili kolem nějakých kuličkových ložisek a ten magnet by je přitáhnul všechny obrovskou silou k sobě. A to jsou ty ložiska jsou křesťané, kteří jsou přitahováni osobou a prací, kterou udělal pán Ježíš Kristus.
27:07A právě proto my, když jsme z druhé části světa, mluvíme jinými jazyky, okamžitě jsme vtaženi do toho společenství s vámi právě díky Ježíši Kristu, protože to je ta správná biblická jednota a on to vyvrcholuje. je na konci toho druhého verše, když říká, že jsme jednoho smýšlení.
27:40A co je ten důvod, proč my jsme přitahováni spolu jako věřící? My to vidíme v tom 27. verši první kapitoly. Jenom veďte život hodný Kristova evangelia, abych přijduli k vám, viděl, čí jsem-li nepřítomen, o vás slyšel, že pevně stojíte v jednom duchu jako jedna duše a zápasíte ve víře evangelia. Nezápasíme společně jenom proto, abysme
28:10byli společně. My zápasíme společně pro víru v evangelium, pro slávu Boží, tak aby ta jednota, kterou máme, nebyla o nás, ať už to je ve sboru, v církvi nebo doma či někde jinde, ale aby to bylo o Kristu.
28:45Není to jenom o tom, aby v našem v našem sboru nebo v našem životě to bylo jednodušší ten život. Není to o nás, není to o našich právech a o tom, co my si zasloužíme. Boží sláva je v sázce ve vaší jednotě s ostatními věřícími. A čím více je to pro nás prioritou tato jednota, tím více jsme i v harmonii.
29:25A občas musíte učinit velké oběti pro tu jednotu, aby pro tu biblickou jednotu, pro tu harmonii. A občas si asi myslíte, ale já to neučiním to oběť, protože mě to vlastně vůbec nezajímá. Ale pokud si uvědomíte, že Boží sláva je v sázce, ať už to je v církvi, ať už to je doma, v té otázce té harmonie, potom
29:57učiníte jakoukoliv oběť. A tím cílem není pokojný sbor, pokojná církev, dobré manželství. Ne, to je ten vedlejší benefit toho, ale není to ten hlavní cíl.
30:27Biblická harmonie znamená, že ukazujeme Krista a máme tu harmonii. Tak jsme viděli v tom prvním bodu, že musíme upředně harmonii v našich vztazích. A teď uvidíme, co ale musíme proto činit v tom druhém bodě a to je cvičit se v pokoře,
31:02Vytvořte radostný soulad s druhými tím, že pokorně zemřete sami sobě. A jak tedy můžeme praktikovat tu pokoru? A pokud víte něco o antickém řecku, pak víte, že řekové viděli pokoru jako naprostou slabost. Takže to, co tady Pavil říká, je jde velmi proti té kultuře toho tehdejšího světa.
31:40On říká: "Křesťané, cvičte se v něčem, co pro svět nemá absolutně žádnou hodnotu. Podívejte se na ten třetí verš té druhé kapitoly. Nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. A to, co říká, že se máme, že nic nemáme dělat zvěšitnosti a v pokoře pokládat ty
32:10druhého za přednějšího než sebe, znamená, že něco děláme. Znamená to, že něco děláme, když nám někdo zaplatí. Říká, když něco neuděláme, tak ti nezaplatím. A popisuje to někoho, kdo dělá něco jenom, když z toho něco má.
33:08Dělám tak moc pro tu osobu. Možná takový ten malý kousíček, že bych mohl mít pro sebe. Ne, on říká nic. Protože my později dnes uvidíme, že Kristus neučinil nic z ješitnosti. A on také Pavel říká, že toto je společné s tím dalším slovem.
33:49A to to slovo ukazuje na nějakou vidinu něčeho, co si myslíme, že tam je, ale ono to tam ve skutečnosti není. ne? On říká, že nemůžete tolerovat nic, co pochází z nějakých hříšných pohnutků.
34:24On říká, nýbrž v pokoře. A Pavel zde vytvořil to slovo, protože do té doby to nebylo ani slovo. Hádám, že když jste apoštol, tak asi si můžete vymýšlet slova, abyste napsali Bibli, ne? Ale on říká, že to je nízké smýšlení o sobě.
34:59A Pavel neříká, že si můžeme myslet, co chceme, ale budeme jenom činit něco, co vypadá pokorně. Ne, ne. Pokra začíná v mysli a tím, co si myslíme o sobě. A Pavel to říká v Římanům 12:16. Mějte jeden k druhému stejný ohled. Nepomýšlejte na vysoké věci, ale nechte se vést k obyčejným. Nebuďte moudří podle sebe.
35:31Takže nemáme smýšlet o sobě pyšně. Máme být pokorní. A co je ten biblický lék na pyšnost, na píchu? Ne, je to často přemýšlet o Kristu, hledět na Krista a pak si uvědomíme, kým jsme.
36:05Ne, pokora není to, že chodíme kolem a říkáme o sobě, že jsme luzři, že jsme k ničemu, ne? Ne, často když toto činíme, tak je to vlastně forma píchy, ne? Ta pokora znamená, že smýšlíme velmi vysoko o Kristu, ale velmi nízko o sobě.
36:38Protože když přemýšlíme o Kristu, tak zjistíme, že my jsme vlastně nikdo v porovnání s Kristem. A v další ze svých vězeňských epištol v Galatím 6:14 Pavel říká: "Kéž se nestane, abych se chlubil hleda křížem našeho Pána Ježíše Krista. Skrze nějž je pro mě svět ukřižován a já pro svět.
37:09co bude ukřižovat a co zabije tu vaši píchu v srdci. Je to to, že setrváváme v Kristu, že se chlubíme Kristem. A ta pokora v naší mysli ovlivní i to, jak smýšlíme o dalších lidech. Podívejte se na na druhou část toho třetího verše. Nýbž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.
37:49Znamená to, že beru potřeby té druhé osoby jako větší, jako důležitější než moje vlastní. Nevím, jak je to ve vaší kultuře, ale vím, že v naší, v americké to je tak, že každý má své právo.
38:19A když někdo šlape na tvá práva, pak jim můžeš udělat cokoliv, protože šlapou na tvá práva. Ne, ale ta lá, ta láska říká, že ne, já jsem se vzdal svých práv. Ne, já věřím, že práva, ať už to jsou jiné osoby, jiní bratři a sestry ve
38:49sboru, ať už to je můj muž nebo žena v manželství, ať už to jsou moje děti, ne. Já to přistupuju k tomu tak, že jejich potřeby, jejich touhy jsou důležitější než moje. A Kristus to dokonale ukazoval, demonstroval. A dnes večer bude Tyler kázat na druhým Filipským na ty verše 5 až 8 a to je ten
39:19nejúžasnější příklad. Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoliv byl ve způsobu Božím, nelpil na tom, že je roven Bohu. Nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. Když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti a to smrti na kříži.
39:52A Kristus je náš příklad toho umí, že umí, jak máme umírat sami sobě. Tak když už si myslíte, no ale já jsem v té situaci dost sám sobě zemřel, tak pak se zastavte a popřemýšlejte, podívejte se na Krista a zeptejte se sami sebe. Opravdu jsem zemřel dostatečně sám sobě.
40:28A tak pán Ježíš Kristus je tím příkladem, ale on je také tou mocí, kterou my máme k tomu, abysme mohli toto činit. A pokud řekneš, že já nejsem tak pyšný, potom jsi pyšný. James 4amesar.
41:06Jakub 4:10 o tom mluví velmi jasně. Pokořte se před Pánem a povýší vás. Takže je to povolání. Máme se pokořit a máme zemřít sami sobě. Je tak milostivý, že ti dal možnosti, aby ji byl pokorný skrze celý svůj život.
41:41A pokud máte děti, tak to jsou úžasné pokořující možnosti. A každý den ve vašem životě jsou chvíle, ať už jste v práci, ať už jste doma, kdy jste pokořováni, protože děláte chyby. Je to normální, jsme hříšní.
42:16Pro některé z nás to je opravdu velmi těžké změnit se a pokořovat se, protože zápasíme s naší píchou. A tak musíme začít s těmi s těmi postoji, které nejsou pyšné. Jo, ale potom se posouvá k těm skutkům. Podívejte se na ten čtvrtý verš.
42:46Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. To je tak praktické, ne? Pavel se zaměřuje teď na ty velmi malinké, ale těžké detaily ve vašich životech.
43:16To je to, jak vypadá ta pokoda, ať už jste ve vaší práci, ve vašem manželství, ve vaší rodině, v církvi, ne? Takhle vypadá. Ne, my musíme zemřít sami sobě, našim touhám a musíme zabít i ty naše práva. Pavel to říká v prvním Korintským 15:31. Denně umírám, jakože vy, bratři, jste moje chlouba, kterou mám v Kristu
43:47Ježíši, našem Pánu. Pavel říká, denně umírám. Co tím myslí? Now Paul only died once and tradition says he died on the outskirts of Rome. He was beheaded probably after his second imprisonment. Ne, Alespoň podle církevní tradice Pavel zemřel jenom jednou. Bylo to na okraji říma, když nejspíš byl sťat, ale zemřel jenom jednou.
44:28Ne, on říká, že denně musí umírat všem svým touhám, všemu po čem všechu, co by chtěl a musí to denně zabíjet. A to je vždycky bolestivé, ať už to jsou vztahy ve sboru, v práci, v manželství. Jste ti, kteří umírají sami sobě.
45:03Umřete sami sobě a tím vaším právům bez toho, aniž byste něco dostali nazpátek. To je to, co on říká na konci toho čtvrtého verše. Nýbrž každý zájmů těch druhých. neříká, ujistěte se, že se zajímáte o zájmy svoje. On předpokládá, že se zajímáme, protože jsme lidé, zajímáme se,
45:38ne? Ale on říká, že musíme hledět i na zájmy druhých. Ne, ale milí svatí, Bůh je oslavený, když obětujeme všechny naše touhy, všechny věci, které bysme mohli chtít právě pro druhé, protože upředríme ty jejich.
46:10Proč? Protože my nás vědomuje příklad našeho Spasitele, který se obětoval pro nás. A jaké jsou teda ty implikace z této pasáže pro náš život? No my asi nemusíme ani žádné nějak vytvářet, protože oni jsou tak jasné z této pasáže. Často si možná říkáme, já to nechápu, ale my to chápeme. Jenom to prostě
46:40nechceme dělat. A tak Boží milostí my musíme žít tyto pravdy a je to velmi pokořující umírat sami sobě, abysme upřednostňovali zájmy druhých. a toto je ta cesta, která se tak moc dělí ve dví.
47:28Jakým jakým jakou manželkou a jakou matkou budeš? Jakým křesťanem ve tvém místním sboru budeš? Budeš trvat a vyžadovat svá práva a nebo je budeš obětovat proto, aby ji mohl být požehnáním druhým?
48:03Ne, to ale neznamená, že vždycky a za každých okolností musíme druhým dát to, co po nás žádají. My už jsme mluvili o tom, že máme mít lásku, která rozlišuje. V prvním Korintským 10:24 to Pavel říká, ať nikdo nehledá vlastní zájmy, ale zájmy toho druhého.
48:33A taková láska ale není ta láska, která říká, že můžou dostat všechno, co oni chtějí. Včera jsem zmínil, že otec, že rodič nechá dítě, aby si hrálo na silnici. Takže ta naše oběť znamená, ale je to, co je to nejlepší pro toho druhého.
49:05A občas, když jim dáváš to nejlepší pro ně, tak se ti budou posmívat, budou tě pomlouvat. A tak když my se obětujeme pro druhou osobu, musí to být to nejlepší pro ně, ale v souladu s tím, co říká Boží slovo.
49:36A možná si toto čtete a říkáte si, že to je šílené, že to není něco, co by kdokoliv mohl chtít dělat. Pokud je tohleto křesťanství, tak proč bysme o tom měli chtít mluvit? Protože to přece není tak úžasné. Ale tohle je ten spasitel, kterému my sloužíme a který za nás zemřel.
50:12A pokud toto ale nechápeš, potom nechápeš tu oběť, kterou tvůj spasitel, pán Ježíš podstoupil, když obětoval sám sebe za tebe. Musíš důvěřovat Kristovo smrti na tvém místě. A řeknu vám jedno úžasné tajemství ohledně toho,
50:50protože když jste součástí toho společenství, které žije podle tohoto, potom se o vaše potřeby postarají, protože to není tak, že ostatní chtějí, aby jejich potřeby byly naplněny, ne? Oni touží po tom, aby potřeby druhých byly naplněny. A když žijete podle toho, potom máte tu úžasnou radost z toho.
51:26Ale mnohem více Bůh je oslavený, protože jedině tak to může být vysvětleno. A tak ta praktická věc je, že bez nějaké píchy se hledíme na to, jak můžeme naplnit ty potřeby druhých. Všichni zápasíme s tím, abysme měli tu sebeobětující lásku k druhým. Ať už je to v našich sborech, ať už je to v našich manželstvích, v rodině nebo
51:57ve světě, zápasíme s tím. A je to mnohem těžší, když procházíme nějakými zkouškami, nějakými zápasy, protivenstvími, protože v těch chvílích je velmi těžké nehledět na své vlastní potřeby.
52:29A je to na té lodi, která se potápí a není na nich, není na ní dost záchranných vést, kdy je ta sebobytující láska nejvíce testovaná. Milovaní, věříte tomu, že Pán Ježíš zemřel na vašem místě, abyste mohli pokořit tuto píchu, kterou máte ve vašem srdci?
52:59Pokud jste ženatí nebo zasnou, budete předkládat potřeby vašeho druha nebo vaší ženy, vašeho muže jako přednější než vaše. Pokud jste rodič, budete pokládat přednější potřeby vašich vašich dětí pro slávu Boží.
53:33A když jste ve sboru, zemřete sami sobě, budete obětovat pro to, abyste mohli dát druhým na prvním místě, abyste mohli dát Bohu slávu, protože pokud toto budete činit, potom budete mít tu harmonii a potom budete mít ten úžas Šťastný vztah. Za druhé světové války byl jeden skotský muž jménem Angus McGivery.
54:13A on byl zajatý ve válce v Pacifiku a byl zajatý v burně a byl v tom pracovním táboře. A v tom Thajsku, v té burrně, v tom vězeňském táboře, se staly ty podmínky velmi špatnými. takový ten zákon džungle přetrvával v tom táboře, dokud se ovšem neobjevil jeden muž a úplně to změnil,
54:51protože ti skočtí vojáci měli body systém, který máme i v dnešní době, že máte k sobě parťáka a navzájem se o sebe staráte. A ten Angus McGvery měl toho svého Buddyho, ale ten jeho kamarád umíral a všichni už to s ním vzdali kromě Anguse
55:21a on se rozhodl, že ten jeho kamarád, ten jeho body nezemře, ať už ho to bude stát cokoliv. A on pokaždé, když si měli jít pro ty příděly potravy, tak ten jeho parťák byl velmi slabý a už to ani nemohl dělat. A tak angus mu dával svoje vlastní příděly a dokonce ho i nutil, aby je snědl a
55:52říkal, že on má ještě nějaké další extra. A najednou se to tělo toho parťáka začalo zotavovat. Začal být silnější a zdravější. Ale jednoho dne najednou Angus Mury padl na zem a zemřel
56:26a bylo zjištěno, že on zemřel na podvýživu, na hlad. On opravdu miloval svého bližního jako sebe sama. A samozřejmě to slovo potom oběhlo, o tom, co se stalo, oběhlo všechny ostatní vězně v tom táboře. A právě kvůli této oběti Angose se ty věci úplně obrátily v tom táboře.
57:05A to to právo, ten zákon džungle úplně zmizel. z toho tábora a najednou všichni se starali o ostatní. A pak najednou i ten tábor měl sbor, který se jmenoval sbor bezezdí. A ten sbor byl tak mocným svědectvím, že dokonce i ty japonští strážní začali navštěvovat ten sbor.
57:41A to všechno se stalo, ale jenom díky oběti jednoho muže, který měl tu Kristovo sebeobytující se lásku vůči svému blížnímu. A milí svatí, tato láska skrze vás může tryskat, může vyvírat k dalším, pokud se ale pokoříte.
58:12Volejte k Pánu, aby vám pomohl, abyste mohli milovat ostatní právě takto, abyste mohli milovat ostatní jako Kristus. Není to ustanovené na vaší osobnosti, není to založené ani na vašich silách. Je to založené na Krist, na Kristu, na evangeliu a na té moci evangelia a Krista, která je ve vás,
58:45že můžete mít tu harmonii s ostatními tím, že se pokoříte. Pojďme se pomodlit. Mluvte teď s Pánem v modlitbě a proste ho, aby vám ukázal ty oblasti, kde musíte umírat sami sobě. Je to jednoduché nebýt specifický, ale buďte specifičtí.
59:15Dívejte se na nějaké osoby ve vašich životech a jak můžete umírat sami sobě pro ně. A mluvte ze srdce k svému Pánu.
1:00:15Pane Ježíši, ty nás povoláváš k nemožnému, Protože ty jsi obětoval svá práva a přišel jsi mezi nás a zaplatil jsi za nás.
1:00:46Modlím se za každého jednoho z nás, tak jak budeme na tom rozcestí, abysme řekli ne sami sobě a svým pyšným touhám, ale abysme se obětovali, abysme zemřeli sami sobě pro další. A nebeský Otče, já se modlím, aby ta láska, kterou mezi sebou máme, aby byla
1:01:17nevysvětlitelná, aby ukazovala na tvoji lásku k nám, ať už to bude ve sborech, ať už to bude v našich rodinách a nebo v našich pracích. aby se ten svět, jak se bude na nás dívat, aby si říkal, co to je a jak radikálně je to jiné a že to nejde vysvětlit jinak než tím, že musí být nějaký důvod pro to.
1:01:53Modlím se ve jménu tvého syna Ježíše Krista. Amen.