#05 Služte Pánu - Římanům 12:10-12 | Rysy křesťanova žiovta
Biblické texty v kázání
Římanům 12Koloským 3Matouš 20Matouš 23Filipským 2Malachiáš 1Matouš 26Jan 11. Korintským 101. Korintským 152. Korintským 42. Timoteovi 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (10)
- 0:23 Římanům 12
- 2:51 Matouš 23
- 4:54 Malachiáš 1
- 17:14 Filipským 2
- 22:02 Matouš 20,26
- 31:09 1. Korintským 10,31
- 34:11 2. Timoteovi 2
- 40:37 Koloským 3
- 47:09 Jan 1
- 49:50 1. Korintským 15,58
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:01Já vás pozvu dnešního rána, abyste společně se mnou, myslím si, že už potřetí otevřeli do listu Římanům do 12. kapitoly, kde budeme pokračovat v tom tématu rysů křesťanského života. Rysy křesťanského života. Dnes třetí část jsme v listu Římanům ve 12. kapitole a my už jsme četli celý ten text minulý týden i předminulý týden.
0:23Tak já dnes přečtu jenom ty verše, které se budou týkat dnešního kázání. Římanům 12. kapitola a přečtu od 10. verše do verše 12. Boží slovo nám říká: "Brousně se navzájem milujte bratrskou láskou. V prokazování úcty předcházejte jeden druhého. V horlivosti neochabujte. Buďte vroucího ducha. Služte Pánu. V
0:54naději se radujte. V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. Tolik z Božího slova. Pojďme si vyprosit ještě požehnání. Pane Bože, Otče náš, my tě prosíme za to, aby nám nyní požehnal tak, jak budeme tento text procházet. Prosím tě, Bože, o to, aby pomohl lidem, kteří sedí pod kazatelnou v tom e rozumět tomu textu a dobře ho aplikovat
1:19do svých životů. Prosím tě o to, aby j pomohl mně ho dobře vyložit a být nápomocným. e v tom, jak pomoci lidem na základě tohoto textu žít a jak mu rozumět. Proto, aby ty jsi byl oslaven v našich životech a skrze naše životy. Za to tě prosíme ve jménu Pána Ježíše Krista, našeho Spasitele. Amen. Můžeme se posadit. Když přijde na společný život křesťanů v
1:45místním sboru, když přijde na váš život v rodině, když přijde na váš život mezi přáteli, a když přijde na soužití lidí na jakémkoliv místě, v jakékoliv skupině, tak my víme na základě toho textu, který procházíme poslední dva tři týdny, že všechny ty naše vztahy začínají v našich srdcích, že ve slov eh, pardon, v Přístoví ve 23. kapitole v
2:08sedmém verši přístoví 237, tam se píše: "Vždyť jak v duchu uvažuje člověk, takový opravdu je." A to, jak přemýšlíme v srdci, to kým jsme v našem srdci, to, co se odehrává v našem srdci, je potom to, co bude na venek. A tak my jsme hovořili o tom, že předtím, než se podíváme na ty vnější rysy křesťanského života, je potřeba se zaměřit na srdce.
2:30To je to, což jsme dělali eh v těch prvních dvou týdnech. My víme, že Bůh se nedívá pouze jedině na ty naše vnější projevy, ale dívá se na to, s jakou láskou, s jakým motivem děláme to, co děláme. A tři příklady. První z nich farizeové. Určitě si vzpomenete na farizé, kteří žili v době Pána Ježíše Krista a lidé,
2:51kteří se na ně podívali, by řekli, oni žili dokonalé náboženské životy, že dělají na venech všechno to, co dělat mají a a modlí se a zpívají a přinášejí oběti a přinášejí desátky. A přesto těmto farizeům, kteří mají dokonalý náboženský život, Pán Ježíš říká v Matoušovi 23. kapitole ve 25. verši Matouš 23:25. Běda vám
3:16těm, kteří žijí dokonalý náboženský život. Pán Ježíš, syn Boží, říká: "Běda vám, učitelé zákona farizeové, pokrytci." Proč? Proč jsou pokryci, když na vvenech jsou naprosto skvostnými? Protože čistíte číše a místy z vnějšku, ale uvnitř jsou plné chamtivosti a nezdrženlivosti. Vy pečujete o to, jak působíte na venek.
3:43Působíte, pečujete o to, co děláte na venek, ale vevnitř jste zkaženými, vevnitř jste schnilými, vevnitř nemilujete Boha, vevnitř milujete pouze sebe. Jidáš by byl dalším příkladem člověka, který na venek dělal všechno, co dělat měl. Žil s Ježíšem, chodil s Ježíšem. následoval Ježíše, opakoval to, co dělal Ježíš. Vypadal stejně jak všech
4:05dalších 11 apoštolů. Lidé se na něj dívali a neviděli zrádce, ale viděli viděli někoho, kdo chodí a žije s Ježíšem a dělá všechny ty věci, které Ježíš vyžaduje. A přesto pán Ježíš říká v Matoušovi 26:24, běda tomu člověku skrze něhož bude syn člověka zrazen. Proto ho bylo lépe, kdyby se nenarodil. Pán Ježíš v první řadě nechválí všechno
4:31to vnější, co Jidáš dělá. Pán Ježíš mu říká běda. Proč mu říká běa? Protože Ježíš věděl, že všechny celé ty tři roky, co Já s ním byl, i když navenek dělal to správné, v jeho srdci nemiloval Krista, nemiloval Boha, byl v tom pro peníze, byl v tom pro svoji slávu. A my bychom mohli jít i do Starého zákona, kde Bůh skrze proroka Malachiáše
4:54napovídá představené izraelského lidu. V Malachiášovi v první kapitole v šestém verši Bůh říká těm vedoucím, kteří vedli jeho lid ve starém zákoně: "Jestliže jsem otec, kde je úcta ke mně? jestliže jsem pán, kde je bázeň přede mnou. A Hospodin to říká náboženským vůdcům, kteří působí v chrámě, kteří působí ve
5:15stánku, kteří přináší oběti, kteří se modlí, kteří opět dělají všechny ty náboženské úkony na venek a pán Bůh jim říká, kde je bázeň přede mnou. A oni se ho ptají potom následně, jak to myslíš, že to je bázeň předo? Jak to myslíš, že se tě nebojíme? A pánbůh jim tam dává mnoho různých příkladů. Ale tady v tom
5:35šestém verši jim říká:„Vy opovrhujete mým jménem. Navenek jim neopovrh neopovrhovali. Na venek dělali ty věci, které mají dělat. Problém byl v jejich srdci. Tak to je proč apoštol Pavel i v tomto textu ve 12. kapitole potom, co v 11. kapitolách vykreslil to, co pán Ježíš udělal pro nás. Když nyní přijde na křesťanský život, tak začíná v
6:00srdci láska a je přezvářky. Vroucně se navzájem milujte vroucí láskou. A my jsme zmiňovali i minulý týden, proč je to důležité. Ten důvod, proč je to důležité, proč se zaměřujeme na lásku a jak má vypadat láska křesťana ke křesťanovi, ale i láska křesťanů vůči nevěřícím je, protože podle toho všichni poznají, že patříme Pánu Ježíši Kristu.
6:22Že Pán Ježíš řekl v Janovi ve 13. kapitole 35. verši: "Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci. Budete-li mít lásku k jedni druhým." Je důležité, abyste byli pokřtěni. Určitě je. Je důležité, abyste byli členem místního sboru. Zajisté. Je důležité, abyste vyhlašovali svými ústy, že patříte Pánu Ježíše a že Ježíš je
6:40králem králů a pánem Pánů. Zajisté, dělejte a pokračujte v tom. Ale pán Ježíš říká, že to, jak ostatní lidé poznají, že mu patříme, že jsme skuteční my křesťany, že nejsme pokryt, není podle toho, co říkáme a podle toho, co děláme, ale jestli máme lásku jedni k druhým. ne umělé projevy lásky, ale skutečnou upřímnou lásku. A bratři a
7:04sestry, to neznamená, že naše láska jeden k druhému bude dokonalá, že my rozumíme tomu, že i když chceme milovat Pána Boha, i když chceme milovat bratry a sestry, tak jsme slabými. Já jsem slabý a někdy v tom padám, někdy někdy jsem sovětský. Apoštol Pavel nás nutně navolá k tomu, abychom byli dokonalými, abychom byli bezchybnými. Ten jediný bezchybný, který
7:25chodil po téhle zemi a který bezchybně miloval, byl pán Ježíš Kristus. To znamená ta ta upřímná láska neznamená dokonalá láska, i když chceme usilovat o dokonalost. Neznamená to, že mezi námi nikdy nebude konflikt, protože konflikty v tomto světě budou, ale znamená to, že i v českých, v těžkých časech, raději, ne v českých,
7:46ale v těžkých časech budeme mít Bohulibí a Boha oslavující postoj našich srdcí, že ve kterém, ve kterém chceme oslavit Pána Boha. Pane Bože, odpusť mi, že jsem nemiloval tak, jak jsem měl milovat. Pane Bože, odpusť mi, že jsem zase v tomhletom myslel víc na sebe, než na tebe, než na bratry a sestry. Bože, odpusť mi to a pomož mi příště. jednat
8:07tak, aby ty jsi měl radost, tak aby to bylo víc nápomocné. A my se nyní v 10. verši dostáváme možná k věcem, které jsou více na venek, které vycházejí z toho srdce, které je zaměřené správným způsobem a nyní to začne vytékat ven a přelévat se z našich srdcí ven. A první věc v druhé části 10. verše, kterou tedy, kterou Pavel pokračuje, je, že
8:30říká, že si máme prokazovat úctu. V prokazování úcty, bratři, v prokazování úcty, sestry, předcházejte jeden a vy mi řekněte, pokovať máme v prokazování úcty předcházet jeden druhého, co to bude obnášet a vyžadovat v našich srdcích? Co je, co je ten základ, který musí být v našem srdci? Proto, aby my jsme mohli bohulibě a
8:54radostně naplnit to, že budeme předcházet v úctě jeden druhého. Myslíte si, že je to možné spyšným srdcem? Samozřejmě, že ne, že to, co musí být v našem srdci, je pokora. Pokora před Bohem. Pokora před lidmi. Bez ní to nelze zapřít sám sebe. V pokoře netoužit po mém úspěchu, ale po úspěchu ostatních. v pokoře, ne tou
9:18nežít tak, že ostatní musí vyvýšit mě, ale ale v pokoře, kterou mi dává pán Bůh a ve které já v poslušnosti chodím, toužit potom, že vyvýším a učiním slavnými ostatní, ne, že oni zde budou pro moji slávu. Všimněte si to, že apoštol Pavel říká, že v prokazování úcty máte předcházet jeden druhého. To je ta jediná
9:43soutěživost nebo jedna z mála soutěživostí, ve které můžeme jako křesťané soupeřit. To znamená, je v pořádku, abyste jako křesťané soupeřili. Je v pořádku, abyste soutěžili. Je v pořádku, aby i v našem místním sboru bylo mistrovství světa nebo nějaká miniolympiáda. Ale ta miniolympiáda a to mistrovství světa má být v tom, že se předcházíme v
10:05pokoře. Ne, ne v pyšné pokoře. Ó, dneska budu nejpokornější mezi vámi. Dneska tady chci být nejpokornější, aby všichni viděli, že jsem nejpokornější, že to by bylo jenom pyšné pyšné hraní syna pokoru, ale předcházet, usilovat o to, abychom, abychom byli k Boží slávě a pro druhého pokornými upřímně. Je to soutěživost v umrtvování mých zájmů. Je
10:30je je to je to soutěživost v tom, že on musí růst a já se menšiti. Pamatujete na Jana Křtitele? Když uviděl Pána Ježíše Krista, tak Jan Křtitel říká o Pánu Ježíši Kristu on musí růst, já se musím menšiti. Ale ale to stejné formou aplikace pro každého jednoho z nás, že ano, my se musíme pokořovat pro to, aby pán Ježíš rostl, ale jak to bude
10:51fungovat prakticky, jak to bude vypadat prakticky v našem životě, je, že my se pokořujeme pro to, aby Kristovo tělo, co již jste vy, mohli růst. Že nemyslím na sebe, nemyslím na to, jak vyvýšit sebe, ale chci vyvýšit Krista. Krista vyvýším tak, že vyvyšuji bratry a sestry v Pánu Ježíši Kristu. Rozumíte tomu? To je velice praktické,
11:16když Pavel říká, že máme předcházet jeden druhého, tak to, co to znamená, je, že nemáme čekat. Nemáme čekat na to, až někdo začne vyvyšovat nás a ctít nás a potom na oplátku vyvyšovat jeho. Ne, my se máme předcházet. My máme být těmi prvními. My máme být vlajkonoši, těmi, kteří verou cestu. Ne tě ne těmi, kteří čekají na to, co udělá každý
11:39ostatní a pak nějakým vypočítavým způsobem říct si, tak já jedu také. A opět ten příklad olympiády, že když když máte nějaký národ, který tam má 150 lidí, kteří přijeli na tu olympiádu, tak první jde ten vlajkonož, který nese vlajku toho jejich národa a všichni ostatní následují, že? A pak tam na konci je nějakej úplně nedůležitj
11:58sportovec, kterj jenom chodí a dělá si dělá si fotky a vlastně ani neví, kam jde, ani neví, kde je, protože je tam možná jenom kvůli tomu, že měl nějaké kontakty. A Pavel nás volá k tomu, když říká, že máme předcházet jeden druhého, abychom byli těmi prvními, kteří vedou, ať už se za námi děje cokoliv, a ne těmi posledními, kteří ani nevědí, kam jdou a
12:15proč tam jdou. A dělají to jenom kvůli tomu, že to dělají všichni ostatní. Máme být příkladem, máme být vlajkonošem. A muži, bratři, to je dobrý princip pro vaše manželství. Jedna z nejlepších rad, kterou my jsme dostali v našem předmanželském porodenství s lorou před více než 20 lety, bylo to, abychom byli soutěživými
12:36v manželství a soutěživými v tom, kdo bude první a kdo bude první v tom, aby prosil o odpuštění. V naší rodině je často jeden vítěz a já vám řeknu, že já toho častokrát nejsem. Je to k mé hanbě. Ale to je dobrá soutěživost nejenom mezi bratřími a sestrami, ale i v manželství. Být tím prvním, který přijde a prosí odpuštění.
12:58Je to těžké? Je to těžké. Je to nepříjemné? Ano, je to nepříjemné, ale je to to nejlepší pro Boží slávu. Je to to nejlepší pro vašeho manžela nebo manželku. Je to to nejlepší pro vaše děti a v důsledku dne je to to nejlepší pro váš křesťanský život. Buďte soutěživými. Jenom buďte soutěživými na správném místě ve správných věcech. Když
13:19Pavel říká v prokazování úcty předcházejte jeden druhého, tak by se to dalo přeložit slovy v cenění si ostatních. V cenění si ostatních. Předbíhejte, předcházejte jeden druhého. A opět vy mi řekněte, jak to vypadá ve vašich životech, když si někoho nebo něčeho ceníte. Jak zacházíte s tou věcí, které si ceníte. jak zacházíte s tou osobou,
13:44které si ceníte. Možná jste někoho neviděli rok a a teďkon máte dva dny společně a je to pro vás cenné, jak to bude vypadat, když někoho milujete, když je pro vás někdo důležitý, že prokazujete mu úctu, vážíte si ho, jste za něj vděčný, rychle mu sloužíte, protože je ta osoba pro vás cenná, tak jste rychlými k tomu, abyste jim
14:06pomohli. Jste rychlými k tomu, abyste jim sloužili. Ve vztahu, kde si někoho ceníte, vy nejste tím králem, vy jste služebníkem. Není to tak? Na druhou stranu, když máte vztahy, když si někoho neceníte, když pro vás někdo není důležitý, tak očekáváte, že oni budou sloužit vám. Očekáváte, že oni budou těmi prvními, kteří, kteří přijdou, že se omluví a
14:28udělají něco dobrého pro vás, že? To znamená, Pavel nás bere k tomu, abysme si cenili jeden druhého a bere nás k tomu, abychom jeden druhému prokazovali úctu a v tom se předháněli. Znamená to být rychlými k tomu, abychom se navzájem povzbudili. Povzbuzujete se navzájem? Já vám musím říct, že pořád zápasím se svojí starou přirozeností, ve které je
14:54pro mě jednodušší někoho zkritizovat, než někomu poděkovat. Jak jste na tom vy? Prokazování úcty znamená, bratře, sestro, díky za to, že jsi dneska sloužil. Bratře, a sestro, díky za to, že jsi vložil čas do toho, že jsi tady byl dřív ve sboru, abys to nachystal. Bratře a sestro, díky moc tady za to a támhle za to. Vážíme si
15:12toho. Prokazování úcty znamená, že se povzbuzujeme. Ne, ne, ne, že se shazujeme, ne, že mluvíme jeden o druhém za zády a a vyvyšujeme jejich nedostatky a jejich chyby, ale že se do očí povzbuzujeme a i za zády těch lidí vyvyšujeme nějakého člověka. Prokazování úcty, cenění si jeden druhého je potom zřejmé. je potom zřejmé
15:39i v tom, že jsme vděčnými a poděkujeme za to, co bratři a sestry dělají. A tak všechny tyto věci samozřejmě prokazování úcty, cenění si jeden druhého opět začíná v našem srdci, kde si potřebujeme vyprosit u Pána Boha pokoru, ale potom také z Boží síly v té pokoře chodit. Pane Bože, pomož mi dělat to, co mám dělat.
16:02Prokazování úcty znamená, že když někdy jsou nějaké drby, kdyby někde byly nějaké drby, kdyby byly někde nějaké pomluvy, tak kvůli úctě, kterou mám vůči tomu bratrovi nebo sestře, o které se mluví a kvůli úctě a cenění si toho bratra, který možná o tom zrovna mluví, tak se toho neúčastním. I to je prokazování úcty. I to je cenění si
16:26někoho druhého. Nenaslouchání věcem, které se mě netýkají a které nejsou nápomocné, protože v důsledku takovéto jednání je pouze o zničení někoho. Je pouze o zničení jeho pověsti proto, aby moje pověst mohla být vyvýšená, že? Podívej se na to, co udělal někdo špatně proo abych já vypadal v lepším světle. To není prokazování úcty, to není cenění si
16:52jeden druhého. To není v ničem dobré. Když si ceníme jeden druhého, tak když se nám něco nezdá, když máme pocit, že daný člověk nežije tak, jak by měl, nebo že žije v nějakém hříchu nebo že nedělá něco dobrého, tak se pokoříme a přijdeme a mluvíme s nimi tváří v tvář. To je prokázání úcty. To je prokázání úcty,
17:14které byste chtěli, aby někdo prokázal vám. Boží slovo nás opět bere k tomu, abychom takto jednali s druhými. Cokoliv chce, cokoliv, co chcete, aby ostatní činili vám, čiňte vy v první řadě jim. V listu Filipským ve druhé kapitole ve třetím verši apoštol Pavel napsal následující Filipským 23. Nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti.
17:41Opět, že my rozumíme tomu, že se máme předcházet, máme soupeřit, máme soutěžit v tom, že jsme pokornými a že si sloužíme navzájem, ale ani to nemáme dělat ze soupeření, ani ze šitnosti. Když považujeme v našem srdci druhé za důležitější než nás samotné, potom není žádný prostor pro hříšné soupeření.
18:11To, o čem Pavel mluví, je, že nemáme soupeřit v tom, kdo udělal co lépe, že jsem uklidil sbor. No, minule, minule, když to někdo uklízel, to bylo hrozně. Ale podívejte se na mě. Zborový oběd. My nemáme soupeři v tom, kdo kdo udělal lepší jídlo ve smyslu: Ó, ty jo, tady všechno, co pekli, ostatní je připálený a studený, ale podívejte se
18:28na to moje. Hooho, všechny zraky sem, všichni si to dejte na talíř. Já jsem ten nejlepší. My nemáme soupeři v tom, kdo má, kdo má více kamarádů. My nemáme soupeřit v tom, kdo má více lajků na sociálních sítích. My nemáme soupeřit v tom, kdo koho má radši v tomhletom sboru. My nemáme soupeřit mezi sbory v tom, kdo má více lidí na bohoslužbě nebo
18:48kdo má více lajků někde někde na YouTubu. Ne, to v čem my máme soupeřit, to jediné, v čem my máme soupeřit, je v pokorném dělání zbožných věcí. A do toho zapadá předcházení jeden druhého v úctě cenění si bratří a sester. Proč? Protože na konci nejde o nás, že je zde jeden král, je zde jeden pán, je zde jedna hlava církve a my všichni ostatní
19:19usilujeme o to, aby on byl vyvýšen a proto my se musíme ponižovat. To, aby on byl vyvýšen opět je skrze vyvýšení i místních bratrů a sester v místním společenství. V Izaiášovi ve 42. kapitole Izajaiáš 428 Hospodin říká:„Já jsem Hospodin, to je mé jméno a svou slávu jinému nedám, ani svou chválu modlám." A to nám připomíná,
19:47že my jako Kristovci, my jako učedníci Pána Ježíše Krista pracujeme pro jeho slávu. My nepracujeme pro naši slávu. Chvála Pánu Bohu za to, že si vás nějakým způsobem používá ve své službě. Chvála Pánu Bohu za to, jestli mě si nějakým způsobem používá ve službě jemu. Jsme za to vděčný. My jsme za to rádi. Ale ta naše služba je pouze proto, aby
20:12on byl oslaven, aby lidé je viděli. Ty jo, není možné, co dělá skrze takového člověka. Není možné, co Bůh dělá skrze támhle toho člověka. To je Boží jednání v jeho životě, které je potom dobré pro všechny ostatní. A tak jestli máte ještě otevřeno v listu Filipským ve druhé kapitole ve třetím verši Pavel říkal: "Nic nedělejte ze
20:31soupeření ani ze šitnosti." A všimněte si, jak pokračuje ve třetím verši, kde říká:„Nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe". Že je to ten stejný princip, který vidíme v Římanům, tak ho vidíme i zde ve Filipským. V pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího, než třeba když to budete dělat, potom nebudete soupeři
20:52do toho, kdo je populárnější nebo kdo je důležitější. Všimněte si té aplikace, která z toho vyplývá ve čtvrtém verši. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo v Kristu Ježíši. To jsou rysy křesťanského života. Umrtvovat sebe, pokořit se proto, abych
21:17mohl sloužit ostatním. následovat Pána Ježíše v tom, kde on nejenom řekl, ale také udělal a na jeho životě bylo zřejmé ostatní jsou důležitější než já. Já opouštím nebe. Já věčně existující druhá osoba Boží trojce, stvořitel všeho, co jest. Pro dobro ostatních, pro dobro lidí, které jsem zřešil a které se, kteří se
21:40rozhodli utéct si ode mě, neposlouchat mě, mít jiné modly, než než uctívat mě živého Boha. Já pro jejich dobro se vzdám všeho, pokořím se, přijdu, budu žít dokonalý život a zemřu zástupnou smrtí. A pán Ježíš nyní volá vás a volá mne, abychom měli tu stejnou mysl a a jinými slovy pán Ježíš říká: "Cesta vzhůru vede
22:02dolů." To je to, co má na mysli v Matoušovi ve 20. kapitole, ve 26. verši. Matouš 20:26. Pamatujete na to, co řekl učedníkům? Jejichž myšlení bylo o tom, ó, jestli chci být velkým, musím být králem. Jestli chci být velkým, všichni mi musí sloužit. Jestli chci být velkým, musím mít nějaké výsadní postavení, že to bylo to jejich myšlení, protože to je
22:22to, co se děje ve světě. Ale pán Ježíš jim říká v Matoušovi 20:26: "Cesta vzhůru vede dolů. Kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, tak má dělat co? Bude vaším služebníkem." Ve 27. verši. Kdo by chtěl být mezi vámi první, bude co? bude vaším otrokem. A pán Ježíš potom pokračuje a říká: "Stejně jako syn člověka nepřišel, aby si nechal
22:52posloužit." Bratři a sestry, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého. Znamená cesta vzhůru vede dolů. Být služebníkem všech. nemyslet na sebe, myslet na ostatní, myslet na to, co je pro ně dobré, protože v našem srdci je milujeme, v našem srdci si jich ceníme a proto v našem srdci chceme to nejlepší pro ně a potom to je zřejmé i na tom,
23:16jak jednáme. A Pavel nám neříká jenom věci, které se týkají vztahů, ale vede nás také k postoji srdce ve službě Pánu. Podívejte se do 11. verše Římanů 12. kapitoly. Tenhleten verš je zaměřen na službu Pánu. V horlivosti neochabujte. Buďte vroucího ducha. Služte Pánu, že? A je to jako kdyby Pavel měl nějaký meč v ruce a helmu na hlavě a stál před tím
23:47zástupem křesťanů, kteří ho budou následovat. A on je ten, který jde první doboje. On je ten, který nese vlajku. A to, co on říká, je pojďte za mnou, bratři a pojďte za mnou, sestry, v horlivosti neochabujte. Buďte voucího ducha. Služte Pánu. Jdeme do boje, jdeme do do světa. Tohlecto je jakým způsobem budeme sloužit našemu Pánu. Jinými
24:08slovy, to, co Pavel říká, jebďte pilnými, buďte pracovitými, buďte vytrvalými ve službě našemu Pánu a Spasiteli, Pánu Ježíši Kristu. On vás vykoupil proto, aby vy jste ho následovali, aby vy jste mu sloužili. On je pánem, vy jste služebníky, on je hlavou, vy ho následujete. On je pastýřem, vy jste ovcemi. A to, co Pavel říká v tomto verši,
24:32bratři a sestry, v horlivosti neochabujte. Buďte voucího ducha. Služte Pánu. Je, vejděte do království nebes. Spocení. Vejděte do království nebes s duchovními mozoly na vašich rukou. Nevejděte do Božího království v jeden den, až vás pánbůh povolá, až až opustíte tento svět, protože vás odvolal skrze nemoc, skrze nehoru, a skrze stáří. Až vás veme
24:59z tohoto světa tím, že se pro nás vrátí a veme nás k sobě, jakýmkoliv způsobem vás odvalá z tohodle světa a převede vás do svého věčného nebeského království. To, co Pavel říká v 11. verš je vstupte do Božího království spoceni a vstupte do Božího království špinaví od té duchovní práce, ve které jste byli zapojeni. až vás povolá, ať to není tím
25:23způsobem, že se před ním ukážete se seznam se seznamem 150 věcí, které jste pro něj chtěli vykonat a které jste nikdy neudělali, protože ve vaší hlavě bylo vždycky, až budu mít čas, až dodělám tolecto, až dodělám támhlecto, až si postavím tolecto pro sebe, až moji zahrádku okopu, až až udělám tenhleten projekt práci, potom mám skvělé plány
25:43pro Boží království a jednoho dne se ukážete před Pánem Bohem vymydlenýma, navoněnýma s ručičkama jako jako miminko, protože jste nikdy nic neudělali pro Pána, ale měli jste skvělé plány. Pavel říká:„Ne, musíte přijít spoceni, musíte přijít špinavi, protože i uprostřed těch věcí, které jsou dobrý, vaše práce a vaše zaměstnání a a vaše
26:08studium a cokoliv dalšího, jste v první řadě hledali království nebeské. Jste v první řadě uselovali o to, co je nejvíce nejdůležitější. A to je zvěstovat Pána Ježíše Krista široko a daleko a všem. A v této horlivosti máte být vroucího ducha. Máte sloužit Pánu v horlivosti a s vroucím duchem. A všimněte si, že to Pavlovo povzbuzení Římanům
26:33by v mnoha ohledech bylo stejným jako povzbuzení vám ku římským v tom, že Pavel jim neříká: "S něčím začněte, ale Pavel jim říká:"Pračujte v tom, co už děláte." A je to radostné vidět nášku římský sbor. A je to radostné pro mě jako pro pastýře a kazatele mluvit k lidem způsobem, jako Pavel mluvil k Římanům. Pokračujte v tom, co už děláte.
26:55Místo toho, aby vám někdo musel říkat, začněte, tak je to radostné říci, jste na dobré cestě, dobře zápasíte. Nevzdávejte to, ne, nebuďte, neochlazujte se, ale pokračujte, pokračujte, pokračujte. Již běžíte, již zápasíte, již sloužíte, již máte vyhrnuté rukávy ve službě Pánu, již se potíte, již máte mozoly, nevzdávejte to.
27:24Ale i tak se chceme ptát otázku, že chceme na základě Božího slova, která nemá sloužit pouze k naší informaci, chceme, aby Boží slovo transformovalo náš život, tak se možná i dnešního rána potřebujeme zeptat, jak jsem na tom. Pane Bože, zkoumej mé srdce. vzkoumej, kde možná potřebuju růst. A a pokaď vám Pán Bůh ukazuje, že nemáte kde růst,
27:40chvála je mu za to, vyproste si u něho milost, abyste byli stejně věrnými, jako jste byli věrnými minulý rok. Možná je zde někdo, možná kdo potřebuje dnes ráno povzbuzení k tomu, aby se navrátil k první lásce. Možná, když budete v tento moment přemýšlet o svém životě, tak si řeknete, jo, hele, před 20 lety, před 30 lety,
28:04před p lety, před rokem, kdykoliv vás pán Bůh zachránil, jo, když se koukám zpětně na můj život, byl jsem horlivým. Ať už v tom, jak jsem miloval Krista, že jsem s ním trávil čas v písmu a nebo jak jsem hovořil s ostatními, nebo jak jsem byl zapojený bezboru, jak jsem pomáhal lidem, ať už to bylo něco viditelného nebo neviditelného pro Boží slávu,
28:24musíme prodloužit naše pódium, protože se mě ovčas stane, že tady málem padám. A možná je zde někdo, kdo dnešního rána potřebuje povzbuzení k první lásce. Možná je zde někdo, kdo potřebuje dnes ráno povzbuzení k tomu, aby se navrátil k zápalu, který měl na začátku. A bratři a sestry, pokovať se to týká vás, není
28:49lepší místo než tady a teď říct Pánu Bohuv: "Pane Bože, pomož mi být horlivým, jakož jsem byl na začátku" a přemýšlet o tom, kde můžete tu svoji horlivost rozhojňovat. Bratři a sestry, možná se cítíte unavenými ve službě Pánu. Možná se cítíte ubitými ve službě Pánu. Možná se cítíte deprimovanými ve službě Pánu.
29:12Možná běžíte dobrý boj. Možná bojujete dobrý boj víry a říkáte si, mně se zdá, že jsem sám. Mně se zdá, že že na to jsem sám. Kde jsou ostatní? Kde je někdo, kdo by mě podpořil? Kde je někdo, kdo by běžel se mnou? Možná se cítíte, že to nemá smysl. Možná někde sloužíte a něco děláte a zvěstujete evangelium a ve
29:30vaší hlavě nemá to smysl. Nic se neděje, nic se nemění. A já vám chci říct dnešního rána, že pokď zvěstujete evangelium a zdá se vám, že se nic nemění, není to pravda, protože Boží slovo říká, že jeho slovo se nenavrátí z prádnou. Nenechte se zmázt tím, co se vám zdá, že se děje nebo že se neděje. Důvěřujte Bohu. Možná si říkáte, že by
29:56bylo dobré si odpočinout. Už jsem sloužil tolik a tolik let. Je dobré, aby jsem si odpočinul. Bratře a sestry, odpočinek na vás čeká, ale ne na téhle zemi. Běžte až do konce. Vytrvejte až do konce. Buďte spocenými až do konce. Služte Pánu. Možná sloužíte Pánu a nikdo to neoceňuje. Nedělejte svoji službu pro lidi. Dělejte
30:20svoji službu pro Pána a váš Pán ji ocení. Možná se snažíte následovat Krista a zdá se vám, že lidé znovu a znovu podkop podkopávají vaše nohy. Vyproste si u Pána. Ne to, abyste to vzdali, ne to, abyste to předali někomu jinému, ale abyste mohli vytrvat až do konce. V horlivosti neochabujte. Buďte voucího ducha. Služte Pánu. Nepolevujte.
30:46Neházejte flintu do ža, ale služte Pánu s vroucím duchem. Víte, co znamená s vroucím duchem? Pavel říká, že máme být rozpálenými, že máme být radostními, že máme být jak železo, které je strčeno do nějaké výhně, které bylo zapáleno a rozžveno na na 1000 stupů. A je to vidět. Ta vroucnost, ta žhavost je vidět na našem životě, že naše služba není ó,
31:09tak zase to musím udělat, ó, zase tady někdo mě po mně něco chce, ale jasné, že to udělám, jasné, že se na to těším. Pán Bůh mě posiluje. Pán Bůh pracuje skrze můj život a já mám broucího ducha, jsem zapálen a dělám to radostně. Proč? Protože první list Korintským 10. kapitola 31. verš říká co bratře a sestry? První Korinským 10:31. Ať tedy jíte nebo
31:33pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. Dokážete si představit anděly, kteří stojí před Božím trůnem v nebesích, kteří tam zpívají oslavné písně způsobem svatý, svatý, svatý, svatý Bůh, který sedí na tomto trůnu. Chvála tobě, Bože, který jsi stvořil nebesa i zemi. Dokážete si představit, že Hospodin od svého nebeského trůnu
32:04vyšle anděla za Marii, aby Marii oznámil, že že počne z Ducha svatého a že že porodí Spasitela světa a že anděl Gabriel přijde za Marie a řekne: "Marie, hele, prosím tě, jsem zrovna měl něco rozkoukanýho, ale poslali mě sem. Budeš mítele, nazvi ho Emanuel. Hele, už musím valit, protože mi tam se něco připravuje na plotně.
32:30nebo že přijde znuděný, nebo že přijde otrávený, že po něm někdo někde něco chce. Apoštol Pavel říká: "Z vroucím duchem radostně. My my víme, co Kristus vykonal pro nás. My víme, jak on se pokořil pro nás. A proto nyní chceme radostně a vroucně sloužit na jeho díle a uvědomujeme si, že cokoliv děláme, máme činit k Boží slávě. Ať už je to úklid
32:52toalety, ať už je to úklid sboru, ať už je to příprava sborového obědu, ať už je to cokoliv, je to pro jeho slávu. mají křesťané vroucího ducha pro nějakou politickou organizaci nebo sportovní tým, ale ne pro službu Pánu. Není vám smutno, když mají křesťané voucího ducha do práce na zahradě nebo
33:22na svém domě? Jsou zapálenými pro projekty v zaměstnání, když jsou zapálenými pro získání titulů na na vysoké škole, když mají vroucího ducha v tom, jak se perou na sociálních sítích za nějakou kulturní změnu, ale nemají zapáleného ducha do služby Pánu. Není to smutné. Je krásné, že jsou zapálenými, jenom jsou zapáleni do špatných věcí.
33:49Jsou chladnými vůči evangeliu Pána Ježíše Kristály. Jsou jsou velice zapálenými do toho, aby bojovali, aby v těhletěch volbách vyhrál tenhleten nebo támhlecten. Jsou vroucími pro věci, které nemají žádný smysl pro věčnost. A do té jediné věci, která má smysl pro věčnost, záchrana lidských duší a služba Pánu jsou chladnějšími než led někde na
34:11Antarktidě. Je to velice smutné. Je to velice smutné. A i jim apoštol Pavel říká v horlivosti neochujte, buďte voucího ducha. Služte Pánu na správném místě správným způsobem. Jinak řečeno, buďte horlivými ve správných věcech. V druhém listu Timoteově ve druhé kapitole, třetím a čtvrtém verši apoštol Pavel říká Timoteovi, mladému kazatelovi, který je
34:39kazatelem a starším v Efezu, který má ustanovit další starší v Efezském sboru, říká následující. Apoštol Pavel mladému Timoteovi: "Snášej spolu se mnou útrapy jako dobrý voják Krista Ježíše." A pak Pavel pokračuje a říká:„Žádný voják ve službě se nezaplétá do záležitostí každodenního života, aby se zalíbil tomu, kdo ho na vojnu najel."
35:07Slyšíte, co Pavel říká Timoteovi? Slyšíte, co Bůh skrze Pavla říká vám dnešního rána? Žádný voják ve službě se nezaplétá do záležitostí každodenního života. My jsme vojáci v Boží armádě. My my nejdeme a nesekáme hlavy. My nejdeme a neděláme křižácké výpravy. To nemá z Biblí nic společného. Alež jsme vojáci v Boží armádě, kteří
35:33mají pokojným, láskyplným způsobem rozlašovat mocné skutky toho, který nás zachránil a který nás převedl ze tmy do života. A Pavel říká, jako vojáci v Boží armádě, v této mírumilovné Boží armádě, se nemáme zaplétat do záležitostí každodenního života. Co má na mysli? Že nemáte chodit do práce, ne? Že že se nemáte starat o vaši rodinu, ne? Že
35:56nemáte studovat, ne? A to, co Pavel má na mysli, je, že tyto věci nemají být tím tím primárním a nemají nás okupovat natolik, že že to by bylo to jediné, na což jsme soustředěnými, že je zde něco důležitějšího. Jsme vojáky a potřebujeme tohle. potřebujeme támhleto, ale to jsou věci druhotné. Tyto věci slouží tomu, že
36:15jsme vojáky Krista Ježíše. Ne, že jsme zaměřeni ve svém životě na všechny tyhlecty věci a jednou za rok na 5 minut si jdu někam zašermovat jako voják Ježíše Krista. Rozumíte tomu? To, co Pavel říká Timoteovi, je čas je krátký. Timotej, křesťané, kuřím, čas je krátký. Jeho i vaše my je jasná. A jste vojáky v Ježíšově armádě. A váš úkol je
36:42žít pro Krista. Váš úkol je následovat Krista. Váš úkol je neochabovat ve své službě, mít voucího ducha a sloužit Pánu. To je váš úkol, to je vaše mye. To je to hlavní a to nejdůležitější. A rysem křesťanského života je, že je nadšeným životem, že je vroucím životem v těchto věcech. Otázka je, kde takové nadšení najdete,
37:11případně kde ho obnovíte. A ta odpověď je samozřejmě na modlitbách, samozřejmě v písmu, tak jak čteme písmo a a čteme o Kristu a čteme o apoštolích, ať čteme o hrdinách víry, ale také ho najdeme a rozhodníme ho v tom, když budeme sloužit Pánu. Víte, někdy lidé mají to myšlení, nechce se mi do kostela dneska ráno. Nechce se mi číst Boží slovo dneska
37:39ráno. Nechce se mi sloužit na Božím díle dneska ráno. Dneska se na to necítím. A potom z nějakého důvodu si myslí, že lék na to je, že se jednoho dne probudí a budou se cítit na to, aby to dělali. Až se na to budu cítit, začnu sloužit. Až se na to budu cítit, půjdu do společenství věřících. Funguje to takhle ve vašem manželství?
38:07Funguje to takhle ve vašem vztahu s dětmi? Funguje to takhle ve vašem zaměstnání? že byste přišli do zaměstnání s tím. Dneska se moc necejtím na to, že udělám to, co šéf po mně chce. Dáte nohy na stůl, necháte někde věci, které máte používat. Šéf přijde a řekne: "Co děláš?" No, dneska se necejtím na to, že budu pracovat. Dobrý. Hele, až se budeš
38:30cejtit, dej dej vědět za dva týdny. Ještě se na to necejtím. Dobrý, hele, v pohodě. Seď tady a až až srdíčko bude chtít, až se budeš cejtit, tak dodělej, prosím tě, ten projekt, kterj tady máš. Nebo se možná dneska necítíte na to, že dáte najíst vašim dětem a vaše děti přijdou a řeknou: "Mami, tati, hele, až se budete cítit úplně v klidu, úplně v
38:49pohodě, nespěchej. Možná se tady někdy kazatelný ukáže za za kazatelnou a bude tady jenom lísteček. Dneska jsem se necítil. Hele, sorry. Každej, každej chce jednou v neděli ráno zůstat doma. Dneska je řada na mě. Mějte krásnou neděli. Je to humorné. Je to humorné, ale někdy jako křesťané žijeme přesně tímhletím způsobem života. Dneska se necítím.
39:14Začnu, až se na to budu cítit. A Boží slovo nám říká: "Nebuďte vedeni svým srdcem, které vás zklamává a které vás podvádí. Přikažte svému srdci, co máte dělat." Já se necítím na to, že jdu do shromáždění, ale já tam potřebuju jít a já tam jdu. A zatím což jsem na cestě do shromáždění, tak se modlím: "Pane Bože,
39:31pomož mi, aby jsem se na to cítil." Já se necítím na to, že bych sloužil místním sboru. Panebože, já jdu sloužit, protože vím, že to je to, co po mně požaduješ. Chci v poslušnosti tě následovat. A pane Bože, pomož mi zatímco to dělám, aby se mé srdce na to cítilo. To je způsob, jakým žijeme naše křesťanské životy. Nejsme unášeni
39:50pocity, nejsme unášeni tím, co si myslíme, ne. My na základě slova, na základě těch objektivních informací, které nám slovo dává, přikazujeme našemu srdci. A do toho se modlíme, aby pán Bůh požehnal to naše úsilí a dal, aby i naše srdce v tom bylo. A Boží slovo nám říká: "Služte Pánu." A to otázka pro vás, stejně jako pro mě
40:14v minulém tému je, e, v minulém týdnu, je, jestli je to to, čemuž jste oddáni. Já já já vás vidím v neděli, já vás vidím přes týden a opět opakuji, já moje srdce plesá nad tím, že vidím mnoho lidí, kteří, o kterých jsem přesvědčený, že tomu tak je. Ale i tak nás Boží slovo vybízí k tomu: "Služte Pánu kdekoliv, jakkoliv." Ale ta
40:37otázka, která je s ním spojená, je je to, čemu jste oddáni. I když je to nepohodlné, i když je to nepopulární, i když se vám nechce, je toto, kam jste nasměřováni a toto, co děláte. A když apoštol Pavel říká: "Služte Pánu, tak my nemůžeme nezmínit to, co Pavel píše v listu Kolosským ve třetí kapitole ve 23. verši. Kolosským 3:23. Cokoliv děláte, dělejte
41:06z duše jako Pánu a ne lidem. Vždyť víte, že od Pána dostanete za odměnu dědictví. Pánu Kristu slušte." Když se podíváte do tohoto textu Kolosským 3:23, pro koho děláte tu službu, kterou děláte? Ať už uklízíte sbor, ať už vaříte oběd, ať už jdete někoho odvézt do nemocnice, ať už jdete někomu naštípat dřevo, ať už někomu hlídáte
41:30děti, ať už jdete někomu pomoct opravit auto, ať už ať už děláte cokoliv, co děláte, proo aby se evangelium šířilo, pro to, aby se křesťanská láska šířila. Pro koho to na konci děláte? Kdo je tím finálním příjemcem toho, co děláte? A proč je to důležité? Pavel nám říká, že i když sloužíme lidem, tak ale ve skutečnosti sloužíme
41:53Pánu. Za každým tím člověkem, kterému sloužíme, je pán Ježíš Kristus. A my sloužíme Kristu. Dobře, proč je to důležité? Proč by mě to mělo zajímat? Víte proč? Protože někdy je opravdu nepohodlné a opravdu se vám nechce sloužit lidem. Není to tak? Proč bych měl sloužit tomudle, když mě minulý týden zranil? Proč bych měl
42:17sloužit tamhle tomu člověkovi, když minulý týden na mě byl takový a? Proč bych měl něco dělat, když tady nade mnou všichni ohrnujou nos? To jsou myšlenky, které se vkrádají do mého srdce. Možná to jsou myšlenky, které se vkrádají do vašeho srdce. A opět je to stejné v manželství. Je to stejné s výchovou dětí, které jsou možná těžké těžké na
42:37východu. Proč bych měl tohlecto dělat? Proč bych měl, když už ke mně byli 150 krát takový amakový? Víte proč? Protože nesloužíte jim, ale sloužíte Kristu. Protože za vaším manželem a za vaší manželkou a za tím bratrem, který který na vás byl necitlivý minulý týden a zranil vás, stojí pán Ježíš Kristus. A vy v důsledku nesloužíte té osobě, i
42:58když jí sloužíte, ale sloužíte Kristu, který je nad nimi. A to je osvobozující a je to povzbuzující proto, abychom sloužili i lidem, kteří nejsou naše krevní skupina. Protože cokoliv děláme, děláme z duše jako Pánu a ne lidem. My to na konci dne neděláme lidem, my to děláme Pánu. A možná nás lidé nepochválí, možná nám lidé nepoklepou na
43:21rameno, možná lidé ani nebudou vědět, že jsme někde něco sloužili, ale to je v pořádku, protože my v první řadě neusilujeme o pochvalu od lidí. My střádáme poklady v nebeském království. My střádáme koruny v nebeském království, které jednoho dne přijmeme od našeho Pána a spasitele Pána Ježíše Krista, tak jak nám řekne: "Dobře,
43:42služebníku, otroku věrný, udělal jsi to, co jsi měl dělat." A my ty koruny rychle sundáme z naší hlavy a rychle je hodíme k jeho nohoum, protože si budeme uvědomovat, Bože, my jsme to nedělali z naší vlastní síly. My jsme to dělali jenom z té dobré sí jenom z té síly, kterou ty dáváš. A ty dobré skutky, které jsme vykonali a za které nyní
44:02dostáváme korunu, my víme, že jsou to dobré skutky, které ty jsi předem připravil, že že my v nich nemáme žádný podíl. Nebylo to z naší síly a nebyly to naše dobré skutky. Je to tvála a tvé dobré skutky. My jsme byli pouze nástřem ve tvých rukou. Naše koruny jdou z naší hlavy, protože nejsme králem v nebeském království a jdou k nohám toho jediného
44:22krále, Pána Ježíše Krista. Takže na konci dne všechno, co děláme z duše, máme dělat jako Pánu. V minulém týdnu byl zastřelen, popraven veřejně a zabit. Člověk, který se jmenuje Charlie Kirk. Bylo mu 31 let. Možná jste o něm nikdy neslyšeli. To je v pořádku. On mluvil na univerzitách, mluvil na různých místech a častokrát zvěstoval
44:55evangelium Pána Ježíše Krista a stál za biblickými pravdami a zvěstoval biblické pravdy, volal lidi k pokání a mluvil o tom, že pán Ježíš Kristus je jediným spasitelem, jediným usměřitelem. Před zraky jeho manželky, před zraky tisíců studentů ho někdo ze 150 met na dálku zastřelil. Prostřelili mu krk. Po několika minutách, možná půl hodině,
45:21zemřel v nemocnici. Má malého syna, má malou dceru. My jsme o tom doma mluvili. Naši kluci si udělali malý průzkum na internetu. Koukali se na některá krátká videa toho, co on říkal, toho, co on zřestoval, toho, co on dělal. Jeden z našich synů přišel a říkal se slzama v očích: "Tati, ten má určitě hodně korun v nebi. My jsme mohli jenom
45:47říct Boží slávy, ano má." Byl věrným zvěstovatelem evangelia Pána Ježíše Krista. Miloval Boha, miloval svou rodinu, miloval církev. Nyní je v přítomnosti Krista svého Spasitele a je tam s mnoha korunami, které velice rychle složil u Kristových nohou. A bratři a sestry, moje povzbuzení pro vás a povzbuzení pro mě, které potřebuju
46:10stejně jako vy je, ať náš život skončí na téhle zemi jakýmkoliv způsobem, který pán Bůh předem připravil, ať je to s tím, že se objevíme před Pánem Ježíšem Kristem, s tím, že jsme spocenými a špinavými, protože jsme zápasili ve službě našemu Pánu. Není to, jak byste chtěli se ukázat před Pánem Ježíšem vy. Žádný stud. Žádné, žádné myšlenky na to.
46:38Měl jsem udělat něco, měl jsem být lepším, měl jsem se víc modlit, ale s čistým svědomím, že jsem vykonal to, co jsem vykonat měl. Horlivosti neochopujte. Buďte voucího ducha. Služte Pánu. Co můžete očekávat, když budete žít takovýto život? Co říká Pán Ježíš, že můžete očekávat? Co na vás bude čekat v tomto temném
47:09hříšném světě, který nenávidí Boha Stvořitele, když do něj budete přicházet a budete lidem říkat o tom, že jsou stvořeni Bohem a že potřebují být s Bohem usmířenými, se blíží den jejich soudu a jediná možnost, jak můžou být usmíření, je skrze zástupnou oběť Pána Ježíše Krista. V Janovi v první kapitole 11. verši
47:30čteme o tom, že pán Ježíš, světlo světa přišel do svého stvoření. A v Janovi 111 čteme o tom, že přišel do svého vlastního a jeho vlastního nepřijali. Pán Ježíš nebyl na tomto světě nebyl na tomto světě přijat. V Janovi v 15. kapitole 19. verši Pán Ježíš říká svým učedníkům a v důsledku i vám i mne. Kdybyste byli ze světa, svět by miloval
47:57to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral. Proto vás svět nenávidí. Bratři a sestry, to, co můžete očekávat v tomto světě, když budete následovat Pána Ježíše Krista, když budete Ježíši sloužit, když ho budete milovat, když budete zvěstovat jeho království, je, že vás bude svět nenávidět. Stejně tak,
48:19jako svět nenáviděl Pána Ježíše Krista, tak jako vy jste nenáviděli ty lidi, kteří vám zvěstovali evangelium, tak budou nyní nenávidět vás. A snad pán Bůh dá, že je znovuzrodí. Snad Pán Bůh dá, že změní jejich srdce. Snad Pán Bůh dá, že si k tomu použije vaše svědectví, které vydáváte svými ústy a vaše svědectví, které je vidět na vašich
48:38životech, že je milujete nezišnou, vroucí láskou bez přetvářky, ale vemte jet na to. že budete nenávidění. A proto Pavel a končíme ve 12. verši říká tři velice důležité věci. Pro ty křesťany, kteří slouží Pánu, pro ty křesťan, kteří budou nenáviděni, tady jsou tři velice důležité věci, na které máte dát pozor, kterým se máte věnovat,
49:07které potřebují být na popředí vaší mysli. A končíme. Ta první z nich je v naději se radujte. Jste uprostřed utrpení. V naději se radujte. Co má apoštol Pavel na myšli? V naději se radujte. Radujte se v naději toho, že pán Ježíš Kristus se vrací. Radujte se v naději toho, že Pán Ježíš je králem králů a pánem pánů. Radujte se v naději
49:28toho, že jednoho dne budete s ním, že ani smrt, ani mocnosti, ani hlubiny, ani výšiny vás neodloučí od jeho lásky. Radujte se v naději toho, že nezáleží na to, co nezáleží na tom, co s vámi udělají na téhle zemi. Nezáleží na tom, co o vás říkají na téhle zemi. Radujte se v naději v toho toho, co o vás řekne pán Ježíš Kristus. To je, kde je naše
49:50naděje. Král se vrací, král nás zhledá věrnými, král nás odmění. Tento svět pro nás v určitém smyslu neznamená nic. My žijeme pro našeho krále. My žijeme v očekávání toho, že nám řekne: "Dobře otroku, dobrý a věrní." A Pavel říká v prvním listu Korintským 15. kapitole 58. verši, tak tedy moji milovaní bratři, buďte pevní a
50:17nepohnutelní. Stále se rozhodňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná. Proč můžete obstát? Proč můžete vytrvat? Proč můžete stát pevně i uprostřed těžkostí? Protože víte, že vaše naděje v Pánu není marná, že vaše námaha v Pánu není vě marná, že není zbytečná. I to je součást
50:40té naděje. V naději se radujte, protože víme, jak říká druhý list Korintským 4. kapitola, 17. verš. To naše nyinnější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy. Pavel říká: "V soužení buďte vytrvalí." V naději se radujte. V soužení buďte vytrvalí.
51:13A v neposlední řadě také říká:„V modlitbě buďte vytrvalí." Tak jak sloužíme Pánu, tak jak v té naší službě přicházejí radosti a úspěchy, ale také těžkosti a zklamání, ve všech věcech potřebujeme být v modlitbě vytrvalí. Proč potřebujeme být v modlitbě vytrvalými? Když Pán dává naší službě úspěch a když
51:35jsme radostními v naší službě, potřebujeme se modlit pro to, abychom nespišněli, že? Protože pán Bůh může žehnat tomu, co děláme a my si můžeme začít myslet, ó, jsem lepší než ostatní. Ó, ty jo, tady to pán Bůh vyhrál, že ke službě povolal mě, protože očividně to dělám líp než všichni ostatní, ne? My se potřebujeme modlit a říct: "Pane Bože,
51:54díky za to, co dělá skrze můj život. Pane Bože, díky za to, co děláš skrze omilostněného hříšníka, jakož jsem já. Proto, abychom střežili naše srdce, dali slávu tomu, kterému slávu náleží a uvědomovali si, že cokoliv dobrého je v našich životech, není z nás, ale je to kvůli tomu, že to dělá náš pán. Proč se potřebujeme modlit uprostřed
52:14těžkostí? To možná není ani potřeba zmiňovat, že? Proč se potřebujeme modlit uprostřed těžkostí? Je proto, aby nám Pán dal sílu k tomuto nevzdat. Proto, aby Pán Bůh nám dal sílu vytrvat, i když se nám vytrvat nechce. Proto, aby pán Bůh nám pomohl dělat věci, které dělat máme, i když se na ně necítíme. To je proč máme být v modlitbě vytrvalí. Ať už
52:36se radujeme, ať už jsme úspěšnými a nebo ať už jsme zklamanými a zdá se, že se skrze naši službu nic neděje. Proč se máme modlit? Protože bez Krista nemůžeme vůbec nic. A na modlitbách přicházíme k němu a na modlitbách bereme naši sílu od něj. Pro Boží slávu, pro růst jeho království. pro dobro lidí, kteří jsou kolem nás, pro jejich záchranu, pro to,
53:02aby vy jste jako křesťané rostli do podoby Pána Ježíše Krista, muži, bratři, sestry a děti, služte Pánu. Mějte vroucího ducha a neochabujte. M.