Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

#06 Usilujte o pohostinnost - Římanům 12:13 | Rysy křesťanova žiovta

9. 10. 2025 · Kázání · délka přepisu 50:20 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

Římanům 12Matouš 6Genesis 1Matouš 25Skutky apoštolů 20Filipským 4Genesis 3Kazatel 5Matouš 10Matouš 20Lukáš 62. Korintským 81. Timoteovi 6

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (12)

  1. 0:03 Římanům 12,13
  2. 10:22 Genesis 1
  3. 12:00 Matouš 20,28
  4. 16:25 Filipským 4,19
  5. 19:38 2. Korintským 8
  6. 24:33 Skutky apoštolů 20,35
  7. 31:57 1. Timoteovi 6
  8. 33:41 Matouš 6
  9. 41:46 Lukáš 6,38
  10. 43:39 Matouš 10,42
  11. 45:54 Matouš 25,34
  12. 48:43 Matouš 6,26

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:03Římanu 12. kapitola 13. verš. Tam čteme toto z Božího slova. Apoštol Pavel píše: "Sdílejte se svatými v jejich potřebách. Usilujte o pohostinnost." Pane Bože, Otče náš, my ti moc děkujeme za tvoji dobrotu v našich životech. Děkujeme za to, že jsi nás stvořil. Děkujeme za to, že jsi nás spasil. Děkujeme za tvé slovo, za tvého Ducha

0:24svatého, který nás vyučuje, jak máme žít jako křesťané, jak máme žít jako děti, které jsou adoptováni do tvé rodiny, jak máme žít, abychom odráželi tvůj charakter. A Bože, my tě prosíme o to, aby si nám nyní požehnal, když budeme slyšet z tvého slova. Pro tvoji slávu, pro naše dobro, pro dobro lidí, kteří jsou kolem kolem nás, proto aby mnozí

0:45mohli slyšet evangelium Pána Ježíše Krista. Za to tě prosíme ve tvém svatém jménu. Amen. Amen. Můžeme se posadit. Zkuste se ve své mysli vrátit do prvního století. Zkuste si představit, že jste křesťanem, který žije v prvním století. Zkuste si představit, že kolem nejsou sbory, jako je ten náš, kde byste měli nějaké ohromné, nádherné zázemí, kde

1:12byste měli možná kávu a čaj. Zkuste si představit, že žijete v době, kdy lidé kolem nejsou křesťanství moc nakloněni. Pokovať jste křesťané, že židu, Židé vás nenávidí. Pokavať jste křesťané, kteří žijí v římské kultuře, římané vás nenávidí. E, protože máte nového Pána, máte nového Boha, máte Pána Ježíše

1:33Krista, který je vaším králem. A tak ta zem, ve které žijete, to okolí, ve kterém jste, není moc přívětivé. I kdybyste nebyli křesťanem a měli jste někde cestovat, tak je to samo o sobě velice těžké, velice náročné, velice nebezpečné. Nejsou hotely, nejsou hiltonny, nejsou taxíky, nejsou vlaky. E i pro nekřesťany je cestování velice

1:54nebezpečné. O to více, pokovať jste křesťanem, tak jste závislými na ostatních křesťanech. Kultura vám nepřej, lidé kolem vám nepřejí, když někam cestujete a možná vám hrozí veliké nebezpečí. A tak v prvním století byli křesťané ohromným způsobem závislými na dalších křesťanech. Na tom, že otevřujou svůj domov, na tom, že budou

2:17pohostinnými, na tom, že se vás ujmou tak, jak přijedete do jejich města. A to je přesně kontext, do kterého píše apoštol Pavel ten verš, který jsme četli. Sdílejte se svatými v jejich potřebách. Usilujte o pohostinnost. Bratři a sestry, my v 21. století se máme v mnoha ohledech daleko lípe, daleko lépe než v prvním století, ale

2:40dříve nebo později přijde doba, kdy na tom křesťané budou stejně jako v prvním století. E kdy v Evropě budeme pronásledování, kdy i v Evropě eh nebudeme mít, kam bychom se obrátili pro pomoc a budeme možná i velice brzy e ve stejném bodě, ve stejném místě jako křesťané, kterým píše apoštol Pavel, ta slova, která jsou před námi dnešního

3:03rána. A tak rysem křesťanského života. Pokaď patříte Pánu Ježíši Kristu, tak k tomu patří, že jsme štědrými vůči ostatním křesťanům a že usilujeme, že zápasíme o pohostinnost. Když si jenom připomeneme ty další rysy, o kterých jsme mluvili, apoštol Pavel začal v téhleté sekci v devátém verši, že naše láska má být bez přetvářky, že

3:27to první místo, kam nás apoštol Pavel bere, je naše vlastní srdce, protože láska začíná v srdci. není jenom o tom, co děláme na venek. A my máme milovat bez přetvářky naše bratry a sestry. Máme milovat bez přetvářky. Lidi, kteří jsou kolem, máme milovat upřímně. A je to velice důležité, tak jak jsme zmínili, protože Pán Ježíš říká, že je to právě

3:46po lásce, co lidé poznají, že patříme jemu, že jsme křesťané. Taková láska sebou přináší to, že odmítáme zlo, že utíkáme od toho, co je zlé, co by narušovalo takovou lásku a až jsme spojení, jsme přilepeni k tomu, co je dobré, k tomu, co takovou lásku buduje. A Pavel dál zmínil, že se máme broucně milovat bratrskou láskou, že připomněl

4:09nám to, že jsme v jedné rodině, jsme bratřími a sestrami v Pánu Ježíši Kristu a chceme pro naši rodinu to nejlepší. Máme soupeřit v prokazování úcty navzájem. Máme sloužit Pánu, že Pavel mluvil o tom, že máme být pilnými ve službě Pánu. Tak jak sloužíme církvi, tak jak sloužíme lidem kolem, tak v důsledku sloužíme Pánu, protože všechno,

4:29co děláme, máme dělat ze srdce, jako kdybychom to dělali Pánu. A tak eh chceme vstoupit do Božího království, chceme vejít do nebeského království, chceme se setkat s naším spasitelem Pánem Ježíšem Kristem, až se pro nás vrátí tím, že jsme špinavými, tím, že jsme spocenými, ne špinavými kvůli hříchu, že se rovní rochníme v blátě, ze

4:51kterého nás vykoupil, ale že jsme špinavými kvůli tomu, že sloužíme, že že máme duchovní mozoly ve službě Pánu. To je tou další věcí, která by nás měla charakterizovat. A Pavel potom zmiňoval, že se máme radovat v naději Kristova návratu, že bude to těžké, bude to složité, ale my chceme mít zrak upřený na Krista.

5:14My jsme si tenhle týden psali s jedním kazatelem. On prochází nějakými těžkostmi. Já jsem měl trochu náročnější týden také. A tak tak jsme si psali, vyměňovali jsme si některé SMSky a a jedna věc, ke které jsme se v těch SMSách vraceli, bylo upřeně hledíce na Krista. Že to je to, v čem já potřebuji povzvození. To je to, v čem vy

5:33potřebujete povzbůsí. Když jsou věci těžké a náročné z jakéhokoliv důvodu, hledíme na Krista. Pán Ježíš se vrací a s ním se e s ním přijde i odměna, kterou má pro své věrné služebníky. Pavel potom zmínil, že dalším rysem křesťanského života je trpělivost uprostřed soužení. Tak jak očekáváme Krista, až jsme

5:53trpělivými, protože víme, že soužení a těžkosti nej nemají finální slovo a máme být v modlitbě vytrvalí. Proč v modlitbě vytrvalý? Protože bez modlitby to nedáme. Protože se v modlitbě spoléháme na Pána Boha, na to, aby nás posílil. Ale na druhé straně všechno dobré, co se v našem životě děje, tak za to mu v modlitbě také děkujeme. A to je dobrý

6:14protilék proti píše, že Bože, ty jsi ten, který to vykonal. Bože, ty jsi ten, který dal ty dobré skutky. My jsme do nich pouze mohli vstoupit. Proč jsou tyhle věci důležité? Protože pro mě a pro vás nejsou přirozené. To, kým jsme nyní v Kristu, zápasí s naší tělesností. Zápasí s tím, kým jsme byli, než jsme poznali Pána Ježíše

6:43Krista. Když nám apoštol Pavel dává seznam těchto věcí, tak nám říká:žijte podle ducha, zabíjejte tělo, zabíjejte tělesnost. My jsme milovali sebe. My jsme přemýšleli o svých potřebách, ale nyní nás Pavel vede v těch rysech křesťanského života k tomu, abychom přemýšleli o ostatních. My jsme se v minulosti přetvařovali, neřešili jsme

7:04věci a nyní nás apoštol Pavel bere k tomu, abychom abychom měli upřímnou lásku. My jsme usilovali to, co je nejlepší pro nás, ale nyní to máme nahradit tím, že máme usilovat o to, co je nejlepší pro ostatní. Touželi jsme vyvýšit sebe, ale máme nyní vyvyšovat a posilovat ostatní. Byli jsme línými, mrhali jsme časem a flákali jsme se, ale

7:26nyní máme sloužit horlivě Pánu. Žili jsme pro víkend, že kdo kdo z nás nežil pro víkend? A je pondělí, úterý, středa a už je konečně pátek, už začne víkend. Žili jsme pro víkend, žili jsme pro dovolenou, ale nyní máme žít pro věčnost. Máme žít proto, že naší odměnu nedostaneme na víkendu a nedostaneme ji jednou za rok na dovolené, ale že přijde

7:47věčnost. Rozčilovali jsme se uprostřed utrpení a nyní máme být trpělivými. Nemodlili jsme se, spoléhali jsme se sami na sebe a nyní se v modlitbě máme spoléhat na Hospodina. A nejenom to. I když přijde na ten dnešní verš, tak pravděpodobně většina z nás jsme nebyli úplně pohostinými, že? A když už jsme byli pohostinými, tak to možná bylo

8:09kvůli tomu, že něco z toho dostanem. Pozvu támhle toho a pozvu tuhlectu proto, protože mě za dva týdny pozvou oni, že bylo to, bylo to takový směrný obchod, ale apoštol Pavel nás bere k tomu, abychom se sdíleli a byli pohostinnými bez jakéhokoliv očekávání na to, že nám věci budou nahrazení. A tak je to neustálý boj v tom, že odkládáme starého

8:31člověka a oblékáme toho nového. O tom jsou rysy křesťanského života. A tím dalším tedy je pohostinnost. Sdílejte se svatými v jejich potřebách. Usilujte o pohostinnost. Znovu zde naprostý opak k té naší tělesnosti, k naší hříšnosti, ve které jsme žili, že naprostý opak k tomu, jak funguje svět. Naprostý opak k tomu, co vidíte kolem, že svět je

9:03zaměřený na to, abych získal, abych nahromadil. abych se zajistil. Svět je zaměřený na to, jak jak můžu použít tebe a nebo tebe k tomu, abych já získal to, co chci mít. A Pavel unášený Duchem svatým, v důsledku sám Bůh, který působí skrze Pavla, který nám zapisuje Boží slovo, ne Pavlovo slovo, nás bere k tomu, abychom naprosto změnili myšlení.

9:26Není to o nás, není to ohromadění, není to o tom, jak jak získat, jak z lidí vytřískat. Je to o tom, jak do lidí investovat. Ta otázka je, proč? Proč máme žít tímto způsobem? Co řekl Hospodin, když stvořil člověka? Ke koho obrazu stvořil člověka? Bůh nás stvořil ke svému obrazu. My máme odrážet jeho charakter. A hádejte, co? Pán Bůh je štědrým Bohem.

9:58Pán Bůh je Bohem, který dává. Pán Bůh je Bohem, který se sdílí s lidmi v jejich potřebách. Pán Bůh je Bohem v určitém smyslu, my bychom mohli říct, který je pohostinným. A my bychom mohli přijít tisícema jedním příkladem Boží dobroty, Božího dávání, Boží štědrosti, Boží pohostinnosti, že mohli bychom jít od Genesis až po zjevení a vidět jeden

10:22příklad za druhým. Když pán Bůh stvořil člověka, všimněte si v Genesis v první kapitole 29. verši, Genesis 1:29. Potom, co stvořil člověka, tak říká člověkovi: "Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom na něm všeoce mající semena. To budete mít za pokrm." Pán Bůh stvořil člověka a dal mu zahradu. Pán Bůh

10:48stvořil člověka a dal mu sám sebe. Pán Bůh stvořil člověka a dal mu jídlo na to, aby se nasilěl. Pán Bůh stvořil Adama a dal mu Evu, aby nebyl sám. My bychom mohli pokračovat dál a dál, že když člověk zřešil, tak my čteme v Genesis 3:21, že Hospodin Bůh udělal, ale v důsledku nejenom, že udělal, ale také dal. A Hospodin Bůh udělal a mezi

11:12řádky dal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a oblékl je. Potom, co zřešili, potom, co si zasloužili být pro svůj hřích vůči svatému Bohu na místě mrtvými, tak Bůh na jejich místě zabil zvíře, pravděpodobně beránka, prolil beránčí krev proto, aby aby ona se stala tou dočasnou zástupnou obětí za za hřích Adáma a Evy. A Bůh jim dal odpuštění,

11:37Bůh jim dal milost. A toto všechno je reprezentováno v tom, že Bůh jim dal tu kůži, zvířecí kůř toho toho nevinného zvířeta, která je nyní obléká. Náš Bůh je Bohem, který dává. Kdybyste přišli v Genesis k Abrahámovi, Bůh mu dal zaslíbení o tom, že Bůh Abrahámovi dá zemi a že Bůh Abrahámovi dá potomka a že Bůh Abrahámovi dá mnoho,

12:00mnoho dalších potomků, ze kterých vzejde někdo další, koho Bůh dá, kdo přijde a bude Mesiášem. Bůh je Bohem, který dává ten slavný známý verš. Neboť Bůh tak miloval svět, že co? Že vzal, že dal svého jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Matouš 20:28. Pán Ježíš svými vlastními slovy: "Stejně jako syn

12:26člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé." Bůh otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý. jsou Bohem, který dává. Bůh dal svého syna. Pán Ježíš dal svůj život proo aby my jsme mohli žít. On byl tou smírčí, zástupnou obětí za všechny ty, které přišel, zachránit.

12:58My mluvíme o pohostinnosti. Vidíme, že náš otec je pohostinným Bohem, který dává. My všichni jsme skrze Pána Ježíše Krista bratřími a sestrami. Ať už jste z jakéhokoliv národa, ať už jste z jakéhokoliv kmenu, ať už mluvíte jakýmkoliv jazykem. Milujeme Maďary, ale jsme vděční, že mezi námi nejsou žádní Maďaři, protože

13:20bychom jim pravděpodobně nikdo z nás nerozuměli. My jsme v Pánu Ježíši Kristu jedna velká rodina a stejně jako v rodině, tak i v našem sboru, v té duchovní rodině každý z nás má nějakou potřebu. Někdo má duchovní potřeby, někdo má finanční potřeby, někdo má potřebu být ubytován, někdo má potřebu, že se mu nedostává jídlo, cokoliv.

13:45A apoštol Pavel říká: "Sdílejte se svatými, s těmi lidmi, kteří jsou součástí vaší duchovní rodiny. Sdílejte se s nimi tak jako se Bůh sdílel s vámi. Sdílejte se svatými v jejich potřebách a usilujte o pohostinnost." A když Pavel mluví o svatých na začátku tohoto verše, tak zajisté má na mysli svaté v nějakém místním společenství, že mluví o

14:14křesťanech. Každý znovuzrozený, každý ten, kdo je v Pánu Ježíši Kristu, je biblicky řečeno svatým. Ne pouze Pavel, ne pouze Petr, ne ne pouze apoštolové. My všichni jsme svatý. My my jsme národ svatý. My jsme královské kněžstvo. A písmo na mnoha místech ukazuje, že se máme starat jeden o druhého. Pavel říká: „Usilujte o pohostinnost.

14:42Proč musí říkat usilujte o pohostinnost? Protože opět to není něco přirozeného v našich životech. Je to něco nadpřirozeného, co nám dává pán Bůh a o co musíme usilovat. Máme tvrdě pracovat na tom, abychom byli pohostinnými. S vypětím všech sil máme usilovat o pohostinnost nejenom našich přátel, nejenom lidí, které máme rádi,

15:09ale ale lidí, kteří přichází do našeho společenství a které možná ani nemáme. Když apoštol Pavel říká:„Usilujte," tak to, co on říká, je stanovte si to za cíl, že? Pokovať jste atletem, plavcem, běžcem, eh, spěračem, hokejistou, házenkářem a a máte máte cíl, že chcete vyhrát Zlatou merili na olympiádě, že? Tak apoštol Pavel by řekl:„Usilujte ho

15:35zlatou meraili." A to, co to znamená, je stanovte si za cíl, že získáte tu zlatou medaili, ale potom musíte dělat ty kroky, které k tomu vedou. Stanovte si za cíl, že se budete sdílet s ostatními v jejich potřebách. Stanovte si za cíl, že budete pohostinnými. To je ten cíl. A potom naplánujte ty kroky, které k tomu vedou. Tady je několik příkladů o tom, jak to

16:01vypadá, když je církev pohostiná, když se církev sdílí se svatými v jejich potřebách. Tady jak se filipští, jak se křesťané ve Filipech postarali o Pavla. Tady je jeho svědectví, Pavlovo svědectví o tom, jak filipští posloužili jemu, ale ale tím, že sloužili jemu, tak Filipští v důsledku, jak uvidíme v našem textu, sloužili Pavlovi. List Filipským

16:25čtvrtá kapitola, 19. verš. Filipským 4:19. Tady je požehnání, které Pavel přijal od tohoto zborečku, od těchto křesťanů. Filipským 4 18 19. V 18. verš čteme, že Pavel říká: „Mám všechno." A nejenom mám všechno, Pavel dodává: "A ještě mi přebývá, jsem plně opatřen, když jsem přijal od Epaita to, což jste mi poslali,

16:56příjemnou vůni, oběť vítanou, Bohuilou. Můj Bůh naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. A tak se podívejte na tudletu na na tuhletu fotografii, na tuhletu vzpomínku, která je nám jedinečným příkladem pohostinnosti a toho, co znamená se sdílet se svatými v jejich potřebách. Všimněte si, že filipští

17:24neposlali Pavlovi zbytky, že mu neposlali jenom nějaký suchý chleba a staré máslo jenom proto, aby to nějak dal, jenom proto, aby nějakým způsobem přežil, jenom proto, aby nějakým způsobem vyšel. Pavel říká: „Mám všechno." A potom radostně dodává a ještě mi přebývá. Mám mám daleko víc, než což jsem potřeboval. I když jsem

17:43tady na tom místě, i když jsem ve svých těžkostech, i když jsem ve vězení, jsem plně opatřen, není nic, co by mi chybělo. Vy jste se dozvěděli o mé potřebě a poslali jste epodita, který přinesl ty dary, který přinesl všechno, což jsem potřeboval. On se vydal na cestu a přinesl to mně. A všimněte si, co bylo tím jejich darem, nebo

18:04jak by se ten jejich dar popsat, ten jejich dar dal popsat, když na to nehledíme pouze z té lidské stránky. Pavel říká:„Ten váš dar, to, co jste mi poslali, je příjemnou vůní, je to vítanou obětí. Je to něco Bohu milého. Filipští přinesli oběť Pavlovi, ale v důsledku přináší oběť Pánu Bohu. Filipští sloužili Pavlovi, ale v

18:28důsledku slouží Pánu Bohu. A pán Bůh má radost. Tady jsou mé děti, které odráží můj charakter. Já jsem Bohem, který dává. Já jsem Bohem, který je štědrý. Já jsem Bohem, který zaopatřuje a mé děti žijí k mému obrazu. Mé děti jsou úžasným svědectvím o mé dobrotě. Pán Bůh je za to rád. Jejich jednání bylo Bohu libé. A

18:51tak je to povzbuzení pro Pavla. Ale všimněte si i toho povzbuzení, které on dává Filipským. Můj Bůh naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství. Jinými slovy Filipští, díky za vaše dary. Nemusíte se bát. nebudete strádat. Bůh naplní i vaše potřeby. Tak jako vy jste naplnili tu mojí, tak Bůh naplní ty vaše. Kdo skoupě zasévá, bude skoupě

19:16sklízet. Kdo štědře zasévá, bude štědře eh štědře sklízet. To je to, co Pavel říká. To je ten biblický princip, který zde vidíme. Filipští, tak jako vy jste se postarali o mě. Jednoho dne, až vy budete v krizi, někdo jiný se postará o vás. Bůh povolá. Bůh rozhojní srdce někoho jiného, aby se postaral skrze nějaké jiné křesťany o vás. To jak to

19:38funguje v naší rodině? V druhém listu Korintským v osmé kapitole čtvrtém verši druhá Korintským 84 je Pavlovo svědectví o makedonských. Máme zde další příklad toho, že se někdo staral o potřeby svatých, že byl někdo v určitém smyslu pohostinným. Druhá Korintským osm eh pravděpodobně začnu v prvním a druhém verše, jestli jsem si dobře napsal ten

20:00odkaz. A druhá Korinským 8 a spíš asi 1 a dva, kde Pavel začíná a říká:„Oznamujeme vám, bratři, Boží milost, která byla dána sborům v Makedoni. Ve veliké zkoušce soužení se rozhodnila jejich překypující radost a jejich hluboká chudoba do bohoctví štědrosti. To znamená Pavel píše Korintským a říká jim: "Oznamujeme vám, bratři, Boží

20:26milost, která byla dána sborům v Makedonii." Co si představíte pod tím, když vám někdo napíše, že sborům v Makedonii byla dána Boží milost, že tam lidé uvěřili, že že postavili zborovou budovu, že že mohli udělat nějakou, já nevím, akci ohromnou a bylo to nádherné, bylo to skvostné. Co byla ta Boží milost, která byla dána

20:50sborům v Makedonii? A já si myslím, že Pavel na to odpovídá ve druhém verši. Ve veliké zkoušce soužením se rozhodnila jejich překypující radost. Ta milost Boží, která jim byla dána, je v tom, že i uprostřed jejich utrpení, i uprostřed jejich těžkostí nemyslí sami na sebe, ale odráží Boží charakter a myslí na ostatní konkrétně a jmenovitě apoštola

21:10Pavla a konkrétně, pardon, konkrétně a jmenovitě na na křesťany, kteří jsou v Jeruzalémě. A protože tento dar, který byl poslán zde v druhém korintským, který Pavel popisuje, není pro Pavla, ale je pro e pro křesťany, kteří jsou v Jeruzalémě, kteří také prochází těžkostmi a kteří prochází strádáním. Oni se dozvěděli o jeruzalémské církvi.

21:34Oni se dozvěděli o jejich potřebách a i když sami měli málo, tak se rozhodli: "My jim přispějeme, my jim pomůžeme." A Pavel pokračuje ve třetím a čtvrtém verše a říká:„Dosvědčuji, že dali podle své možnosti, ba i nad možnost sami od sebe. To je proč my tady někdy v neděli zmiňujeme, že máme dávat štědře, máme dávat

22:00sebeoběttující se způsobem, protože to je ten příklad, který vidíme například na tomto místě. Dali i nad možnost. To je proč my v neděli zmiňujeme, že eh máme dávat, jak jsme si předem sami ve svém srdci rozhodli, protože ta sbírka je dobrovolná. Oni dali sami od sebe. Nikdo je nenutil, nikdo je nemanipuloval, nikdo jim nevyhrožoval.

22:23Je to radostné, je to štědré, je to jejich vlastní rozhodnutí. A všimněte si ve čtvrtém verši dosvědčují, že dali podle své možnosti ba i nad možnost sami od sebe a nás velmi naléhavě prosili o tu milost, aby se mohli účastnit na službě pro svaté. Nejenom, že je někdo musí prosit, aby se podíleli na službě prosé, aby aby

22:51přemýšleli o potřebách ostatních svatých. Oni prosí Pavla, aby se mohli podílet. A možná ta první Pavlova reakce možná byla, hele, vy sami máte málo dobrý. Jsou nějaký jiný sbory, který který mají daleko víc a který jsou na tom lépe a oni pomohou. A to je možná jeden z důvodů, proč proč prosí Pavla: "Ne Pavle, hele, my to

23:11nějak dáme. My se uskromníme, my si utáhneme opasek. Nech nás, ať můžeme Jeruzalemským pomoci." Oni naléhavě prosili o tu milost. Vnímali to ne jako zátěž, ne jako utrpení, ale jako požehnání. To, že mohou dát, to, že mohou pomoct, to, že se mohou sdílet. A obrazně řečeno, obrazně řečeno to, že půjdou do mínusu pro svaté. v Jeruzalémě viděli jako

23:39veliké plus. A to je paradox křesťanského života. Tenhleten svět vám říká, jestli chcete jít do plusu, tak myslete na sebe, střádejte sobě. E, dejte si peníze pod matraci, dejte si peníze do Storoly, dejte si peníze do banky. Myslete na sobě, jestli chcete skončit v plusu, jestli chcete jít do důchodu v plusu, myslete na sebe. Myslete na sebe.

24:05Myslete na sebe a jestli něco dáte, tak možná nějakej zbytek nebo to, co už nikde nepoužijete. A Boží slovo nám říká, že paradoxem křesťanského života je, že to, když jdeme do mínusu pro svaté a pro Boží slávu, tak na konci dne je pro nás veliké plus a nebudeme strádat. A oni dobře rozuměli. a také žili ve světle toho, co řekl Pán Ježíš.

24:33My nemáme nikde v evangeliích zapsáno to, co čteme ve Skutcích 20. kapitole, 35. verši. My víme, že Pán Ježíš řekl mnoho dalších věcí, která nejsou zapsána v evangeliích, že? Ale apoštol eh ve Skutcích ve 20. kapitole, 35. verši a my čteme o Pavlovi, který nám říká něco, co Ježíš řekl, ale my se o tom dozvídáme ne v evangeliích, ale až ve skutcích. Ve

25:02Skutcích 20. kapitole, 35. verši apoštol Pavel říká: „Ve všem jsem vám ukázal, že takto máte pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova Pána Ježíše, neboť on řekl: "Blaženější je dávat než brát." To jsou slova, která nenajdete nikde v evangeliu, ale ale najdete je tady. Apoštol Pavel říká, to je to, co pán Ježíš řekl. To znamená, to je to, co pán

25:28Ježíš řekl. Blaženější je dávat než brát. Proč tomu tak je? Proč v křesťanském životě, pokaž jste následovníky Pána Ježíše Krista, proč je pro vás, ať už jste mladými nebo nebo staršími, blaženější dávat než brát? A tady je několik myšlenek, které, které zmínil jeden autor. Já si myslím, že jsou velice nápomocné.

25:55Jeden z důvodů, proč je blaženější dávat než brát, je protože dávání a sdílení buduje charakter. Když dáváte a sdílíte se, tak pán Bůh si to používá k tomu, že buduje váš křesťanský charakter, protože se cvičíte v tom být víc jako Bůh, odrážet jeho charakter a tím váš charakter roste. Váš charakter se trénuje v tom, že

26:22trénujete sebezapření, že trénujete nesobeckost, což dělá radost lidem kolem vás, což dělá radost Pánu Bohu. To je to vedlejší ovoce toho budování charakteru. Váš charakter také roste v tom, že tím, jak dáváte, tím, jak se sdílíte, tak jste více soucitnými, jste více laskavými, jste více radostnými a milujete ty lidi, že do koho

26:49investujete, s kým se sdílíte, komu dáváte, komu jste pohostinným, no tak toho budete víc milovat. I v tom roste váš charakter. A tak člověk, který dává, člověk, který se sdílí, člověk, který je pohostiný, člověk, který slouží, roste v cnostech daleko více než člověk, který jen přijímá. Proč je blaženější dávat než brát?

27:16Za druhé, protože dávání a sdílení buduje spokojenost. Když štědře dáváte, tak ukazujete, že vaše spokojenost není závislá na věce, které máte, na penězích, které máte, na rare, které jste přijali, ale vaše spokojenost je závislá na Hospodinu. A tak dávání a sdílení buduje a rozhodňuje vaši spokojenost, protože se

27:40odvracíte od těch pozemských věcí, které jsou dobré až jsou dobrými dary, ale ale jste spokojenými, vede vás to k tomu, abyste byli nejvíce spokojeni v Bohu a ve vašem Spasiteli. Dávání a sdílení třeba pohostinnost také buduje vaši víru. Není to tak? Víra Boha, který se postará. Pokovať budete lidmi a křesťani, kteří si říkají, musím

28:04se o sebe postarat sám. Musím mít tolik a tolik peněz na účtu. Musím mít tolik a tolik jídla v ledničce a a protože už tam mám málo pro sebe, no, tak nemůžu někoho pozvat, nemůžu se s nikým sdílet, nemůžu být pohostinný, tak budujete víru pouze sám v sebe, že já to nějak dám, já nějak vyjdu, já já jsem toho nějakým způsobem schopen. Ale

28:23když dáte i z toho mála, co možná nemáte, tak to buduje vaši víru v Boha, že je ve Starém zákoně. Pamatujete na toho proroka, který přišel za za tou ženou a říká jí: "Hele, dej mi chleba." A ona říká: „Mám poslední odměrku mouky, mám poslední odměrku oleje." On říká: „Bude to v pohodě, já to sním. Ne tvůj syn, ne

28:40ty, já to sním." A její víra byla budována. Je tady prorok Boží. Říká mi, že mu mám dát najíst. A co se stalo s tím džbánem oleje? Co se stalo s těmi věsmi, že? Měla měla hojnost a měla hojnost a měla hojnost. Eh, to není nutně zastříbení pro vás, pro všechny. Dneska dejte všechny peníze, které máte na svém účtě

29:02a příští týden vyhrajete ve sportce 100 miliony. Není to zaslíbení, které které bych vám tady mohl slíbit. Budete požehnáni jako on. To by do určité míry možná hraničilo s evangeliem prosperity, ale ale je zde ten princip. A tak víra je budována. Myslím si, že to, co mnohokrát vidíme v křesťanské komunitě, je, že lidé, kteří

29:29mají nejméně, dávají nejvíce. dávají z jejich nedostatku, že vy přijdete k někomu na návštěvu, víte, že víte, že sami moc nemají a je tam ta největší hostina, kterou byste si mohli představit, protože čím více dáváte, tím více je budován váš charakter a tím více je budována vaše víra. My už jsme v životě zažili 150 milionkrát,

29:55že pán Bůh se postará, já rád dám i z toho, co možná nemám. V našem životě byl kazatel, který se jmenoval Mike Peterson. Bratr kazatel, který je nyní už u Pána, který miloval Českou republiku, který miloval střední a východní Evropu, Rumunsko, Maďarsko, Česko a který miloval kazatele, který nás oddával. A on s manželkou nám byl s jeho

30:21manželkou, mě a mojí manželce s jeho manželkou a byli ohromným příkladem. Jedna z věcí, kterou on dělal, bylo, že na začátku roku si s jeho manželkou stanovili rozpočet na ten rok. Hele, očekáváme, že tenhle rok vyděláme tolik a tolik peněz a na začátku roku si stanovili a my chceme tento rok dát soběobětujícím se způsobem na Boží dílo,

30:45na sdílení evangelia, na na Bible a na všechno možné. A víme, že Písmo nás bere k tomu, abychom dávali sebeobtuvujícím se způsobem. Tady je náš rozpočet, tady jsou očekávané příjmy a my nechceme dát ze zbytku, my nechceme dát to, co nám jakoby sbírat, to, co už nepotřebujeme, ale my chceme dát tak, aby aby abysme to pocítili. A tak se rozhodli nějaké

31:06číslo, které které ten rok dají. A když nás oddával, tak on říká, my už tohlecto děláme já nevím kolik, 10, 15, 20, 30 let. Ještě, ještě jsme neměli jeden jediný rok v našem životě, kde, kde na konci roku bychom nemohli vyznat, nemohli jsme předčít našeho Boha v dávání. My jsme dávali a mysleli jsme si, že dáváme seběobitujícím se způsobem

31:30jenom proto, abychom na konci roku zjistili, že pán Bůh dává a žehná. To je jakým způsobem pán Bůh funguje? To jsou ty biblické principy. To je to je to, co by nás mělo povzbudit. Proč je požehnanější? Proč je blaženější dávat než brát? Bude to náš charakter, buduje to naší spokojenost, buduje to naši víru, ale dávání je také jedinečnou

31:57protilátkou na milování peněz. Apoštol Pavel, když píše Timoteovi v prvním listě Timoteovi v šesté kapitole 10. verši, tak říká, že kořenem všeho zlého je co? Co je kořenem všeho zlého? Ne peníze, ale láska k penězům. A někteří, kdo se po nich plachtili, zbloudili od víry a způsobili si mnoho bolestí. Apoštol Pavel píše Timoteovi:

32:23"Hele, Timotej, i u vás ve sboru byli lidé, kteří milovali peníze více než Boha. A protože to bylo jenom peníze, peníze, peníze, peníze, tak sešli z cesty, opustili víru, opustili Pána Boha. A protilátkou, jednou z protilátek pro to, abychom milovali peníze, je dávání. Pokď něco nechcete milovat, tak se toho zbavte. To je ten biblický princip, který zde

32:52máme. Rozdejte to. Rozdejte se. Investujte to na Boží dílo. Je to jedinečná protilátka na milování peněz. Kazatel pátá kapitola 10. verš říká: "Kdo miluje stříbro, stříbra se nenasytí a kdo miluje bohatství, nenasytí se výnosem. Také to je marnost, že my jako křesťané jsme voláni k tomu, abychom rozpoznali, že peníze, že bohatství, že

33:18majetky neuspokojí. Je je v pořádku, abyste jako křesťané měli majetek. Určitě je v pořádku, abyste měli peníze určitě. Je v pořádku, abyste měli hezké auto. Určitě je. Jenom ho použijte ke službě Pánu. Použijte ho ke službě Pánu. Dávejte, služte, používejte to tak, aby Pán Bůh byl oslaven. Proč je blaženější dávat než brát? Mimo

33:41jiné také proto, protože sdílení vám umožňuje ukládat poklady v nebesích. Pamatujete na to, co řekl Pán Ježíš v Matoušovi v šesté kapitole 19. až 21. verši. Matouš 6:19. Neshromažďujte si poklady na zemi, kde ničí mol a r a kde se zloději prokopávají a kradou. Jinými slovy, pán Ježíš říká: "Neinvestujte do pomíjejícího. Neinvestujte

34:06do toho, co má smysl pouze pro dnešek, pouze pro tady a teď, do toho, o co stejně přijdete." Ve 20. verše Ježíš říká:„Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají, ani nekradou. Jinými slovy, neinvestujte do pomíjejícího, investujte do věčného. Ukládejte si poklady v nebesích a

34:31sdílení a pohostinnost a dávání nám v tom pomáhají. A otázka je, jak tento princip funguje. Jak vy jako křesťané můžete ukládat poklady v nebesích? Přemýšleli jste někdy o tom? Kdyby jsem se vás zeptal, kdyby jsem se zeptal děti ve čtvrtek na na biblickém klubu nebo nebo na mládeži, kdo z vás chcete ukládat poklady v nebesích, tak všechny

34:53děti by řekly: „Á, jdeme na to. Poklady v nebesích, to je ta nejlepší věc. A potom bysme se jich možná zeptali,"Dobře, a jak to můžem udělat? To by možná bylo těžké i pro nás dospělé, že jak ukládat poklady v nebesích. Dneska jezděj zásilkovny a DHL a a balíkovny a alzaboxy. Vemete, vemete 100 Kč a dáte jí do Alzaboxu a naťukáte tam poslat do nebe.

35:22Děti posílají dopisy na severní pól Santa Klausovi. Tady u nás posílají dopisy někomu jinému. Možná to dát do obálky a napsat nebeská banka. Tak ta otázka je, což jsou nebeské poklady? Když ukládáme, když máme ukládat nebeské poklady, na co se těšíme? O co o čem jsou nebeské poklady? Je to o tom, že se těšíme na na lepší telefon. Až budu v

35:48nebi, budu mít lepší telefon. Až budu v nebi, budu mít konečně lepší auto. Až budu v nebi, budu mít lepší barák. To jsou ty poklady, na které se těším už abych tam byl. My bychom řekli, když mluvíme jako křesťané o nebeských pokladech, co je tím největším, nejádhernějším, nejcennějším pokladem, který nás nebi čeká.

36:11Není to věc, je to osoba a jméno této osoby je Ježíš. Ježíš Kristus, pán Ježíš Kristus, náš drahý spasitel, který zemřel na golgatském kříži pro naše hříchy, pro naše přestoupení, který nás vykoupil svou zástupnou obětí, který byl lidmi pohrdán, který na sebe vzal naše viny, který třetího dne stál slavně z mrtvých.

36:39Ten největší a nejnádhernější poklad, který nás v nebi čeká, má probodené ruce a má probodené nohy a má probodený bok a má šrámy na jeho zádech, protože to byla cena pro to, aby nás vykoupil, proto aby my jsme mohli být s ním. On sám je tím největším pokladem a je úžasné a je nádherné, že v nebi nebude smrt. Je je

37:03nádherné, že v nebi nebude utrpení. Ale to nejlepší je, že budeme s Kristem. Problém mnoha lidí je v tom, že se těší na nebe a je jim úplně jedno, jestli tam Pán Ježíš bude. My jako křesťané, pokaž jsme skutečně znovuzrozeni, bychom měli být schopni vyznat, je nám úplně jedno, co nebo kdo v nebi bude. To nejvíc, to největší, na

37:26čem nám záleží, je, abychom byli s Kristem. Kdyby nebe bylo o tom, jsme s Kristem a nic dalšího tam není. Jsme šťastnými. Zatímco mnoho lidí říká, chci nebe, jenom tam nechci Krista. A samozřejmě Boží slovo také mluví o odměnách, mluví o korunách. Boží slovo mluví o věnci života. Boží slovo mluví o věnci chlouby. Boží slovo mluví o

37:48nepomojejícím věnci, o nevadnoucím věnci, o věnci spravedlnosti. Nějakým způsobem nás čekají v nebi koruny nebo věnce, odměny, které získáme. Protože jsou poklady a odměny a koruny, které velice rychle dáme k nohám Pána Ježíše Krista, protože si uvědomíme tak jako si uvědomujeme na téhle zemi, že cokoliv jsme zde pro Krista vykonali,

38:14nebylo z naší síly, nebylo kvůli tomu, že my jsme dobrými, ale ze síly, kterou dává Bůh. Takže dobré skutky, které jsme vykonali, nebyly dobré skutky, které my jsme si řekli, že si je připravíme, ale dobré skutky, které nám připravil Bůh a tak. My přijdeme do nebe a získáme koruny a poklady za naši věrnost. Ale velice rychle si uvědomíme, že jsme

38:34byli věrnými jenom kvůli tomu, že Ježíš je věrný, kvůli tomu, že Duch svatý byl věrným, že všechno, co jsme vykonali, bylo díky Bohu. Tak tyto poklady si nenecháme, ale dáme je tomu našemu největšímu pokladu, kterým je Pán Ježíš. A všimněte si, že Pán Ježíš tady v Matoušovi 6:19 až 21 říká ještě jednu zajímavou věc. Neboť, kde je tvůj

38:56poklad, tam bude i tvé srdce. Proč je blaženější? Proč je požehnanější dávat než brát? Protože ukládáme poklady v nebesích. Protože připoutáváme naše srdce k nebesům. Protože když dáváme a sdílíme se se svatými v jejich potřebách, když jsme pohostinnými, tak nám to pomáhá v tom, aby naše srdce, aby naše mysl byla u

39:22Krista, ne v těch věcech, které jsou zde na zemi. Čím víc dáváte na nebe, a dávejte dobrý pozor, čím víc dáváte na nebe, tím víc se na nebe budete těšit. Není to tak? Pokvať utratíte půl milionu za dovolenou, která je za půl roku, tak se pravděpodobně na ní budete těšit daleko více, než kdybyste za ní utratili pouze 500 Kč. Není to tak? Investoval jsem do

39:47té dovolené všechny úspory, které jsem měl. Zajisté se na ní budete těšit. Pokavať si objednáte nějaké nové auto, které nebude za 30 000, ale bude za 300 000, tak se na něj pravděpodobně budete těšit daleko více než za to auto, do kterého jste investovali méně peněz. A pokovať chystáte na Vánoce výzdobu, světla na střeše, světla úplně všude a

40:10pečete horem, spodem a už už od Velikonoc se připravujete na Vánoce, pravděpodobně se na ty Vánoce budete těšit daleko víc, než když začnete dělat řízky a salát 24 v 6 odpoledne, že investoval jsem do toho, dávám do toho peníze, dávám do toho čas, přemýšlím o tom a tak se na to těším daleko více. A to je to, co nám Pán Bůh říká. My máme

40:33mít naši mysl v nebesích u Krista. My máme přemýšlet o nebeských věcech a tam, kde je náš poklad, tam bude i naše srdce. Čím víc dáváme na nebe, tím víc se na nebe těšíme. Čím víc dáváme Kristu, tím více se na Krista těšíme. Čím víc dáváme na církev, tím víc církev milujeme. Je to velice prostá ekonomika. Funguje to na jiných místech našeho

40:59života a funguje to i v téhleté oblasti našich křesťanských životů. A pán Ježíš chce, abychom se sdíleli štědře. Když Boží slovo říká: "Sdílejte se svatými v jejich potřebách a usilujte o pohostinnost." Ano, vůči lidem, kteří jsou v našem sboru, ale také především vůči lidem, kteří jsou mimo náš sbor a kteří jsou vně našeho sboru, protože

41:22pohostinnost v novém zákoně s sebou nese velice silnou příchuť vůči lidem, které neznáte, že není to pohostinnost. Mám rád Michala, tak Michala budu mít u sebe 365 krát v roce. Ale ale vůči lidem, kteří přišli, vůči lidem, kteří jsou cizáci, vůči lidem, kteří jsou křesťané a cestují z bodu A do bodu B a zastavili se po cestě u vás,

41:46to naše sdílení má být štědrým. V Lukášovi 6:38 Pán Ježíš říká:„Dávejte a bude vám dáno. Dobrou míru natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína, neboť jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno." Pán Ježíši říká:„Když dáváte, nedávejte jenom, aby to vypadalo, že dáváte hodně, že?"

42:10"Hele, tady ti dám kilo mouky a hodně to naštěrchám". nebo já nevím, co byste udělali s moukou, aby to bylo takový jako nafoukaný, aby tam bylo hodně vzduchu, aby to vypadalo: "Dávám ti kilo," ale je tam jenom vzduch, vzduch, vzduch, vzduch, vzduch. Ten pán Ježíš říká: „Hele, když budeš dávat tu mouku, vem tu sklenicu, nacpi to tam, nabouchej

42:27to tam, prostě co se tam vejde. A když už se to tam nevyjde, tak ještě ať to má kopeček, takovou pyramidku na tom hezkou. A dávej všechno, co máš. Dávejte a bude vám dáno dobrou, mirou, natlačenou, natřesenou, překypující. Vám dají do klína, že? Kdo štědře zase vá, bude štětře sklízet, neboť jakou měrou měříte, takovou vám

42:48bude naměřeno. My si uvědomujeme, že na konci dne opět ten princip je, že to naše dávání a to naše sdílení není pro lidi, ale je pro Pána Ježíše Krista. že ve všem tom, co děláme i v pohostinnosti, nám jde o to, aby Kristus byl oslaven, aby Kristus byl veleben, aby Kristus byl učiněn slavným. Tak jak my odrážíme jeho charakter, tak

43:13lidi jsou vděčnými za to, že v našich životech vidí Pána Ježíše Krista. A my nechceme, aby viděli Ježíše Krista, který je skoupí, který je držgrešle, který je lakomý, který je sobecký, ale který je štědrý. A všimněte si, pán Ježíš znovu a znovu ve svém slovu nám připomíná, že cokoliv i ve sdílení a štědrosti a pohostinnosti

43:39děláme pro lidi, děláme na konci dne pro něj. A to by nás mělo vést k radosti. To by nás mělo vést k tomu, že že ho to budeme chtít usilovat ještě ještě daleko více. V Matoušovi v 10. kapitole 42. verši Matouš 10:42. A kdo by jednomu z těchto maličkých dal napít, protože je učedník, i kdyby mu dal jen co? 100 000, 50 000 nové auto,

44:08i kdyby mu dal jen pohár studené vody. Amen. Říká pán Ježíš. Pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu. Víte, není to o tom, že máte rád 100 000. Není to o tom, že máte dát milion a teprve potom vám pánbůh zatleská. Je to jednoduše o tom, že dáváme z našeho nedostatku. Je to jednoduše o tom, cokoliv, co mám, cokoliv mi pán Bůh

44:30svěřil dnes, dnešního dne, tak to dám. Někteří z nás mohou dát jenom pohár studené vody a je to v pořádku. A i za ten pohár studené vody dostanete odměnu, pokaže to děláte ze srdce a z lásky vůči Pánu Ježíši Kristu. Já nevím, jestli to je nějaká novinářská kachna, ale včera na internetu proběhla zpráva od nějakého druhého nejbohatšího

44:52muže na tédle planetě. Prvním je asi eh Elon Musk, ten který lítá s raketama do vesmíru tam a zpátky a který vyrábí ty elektrický auta. Jestli náš malej třiletej publík rozpozná nějaký auto, tak je to Tesla. Vždycky, když jedeme autem, Tesla, Tesla, ale nevím, možná, možná je to, možná je to nějaká kachna, možná to není

45:13skutečnost, ale, ale bylo to zajímavé. Byl tam tweet od pravděpodobně druhého nějakého nejbohatšího muže, kterj někde v Číně nebo v Indii a on říkal: "Jako druhý muž na světě za malou chvíli překonám hranici nějakejch 500 biliard, miliard, triliard dolarů, jo? Budu teprve druhým mužem na světě, který dosáhne hranice 500 triliard a pak píše:

45:34„Až jí dosáhnu, tak chci investovat většinu svého majetku na Boží dílo, na to, aby evangelium Ježíše Krista bylo šířeno." To je nádherné, to je skvostné, to je to je úžasné. Chválu Pánu Bohu za to, ale Boží slovo nám neříká, až budete bohatými, až dosáhnete téhle hranice. Boží slovo nám říká dnes s tím, co máte.

45:54Kdo je věrný v málu, bude věrný s velkým. že my nečekáme na to, až vyděláme první milion. My nečekáme na to, až budeme mít 100 000, které bychom dali. Pokď máme pohár studené vody a je zde někdo, kdo potřebuje pohár studené vody, my ho dáme a pán Ježíš nám dá naši odměnu. V Matoušovi 25. kapitole 34. verši. My čteme, že potom pán Ježíš říká tady v

46:18tom podobenství Matouš 25:34 potom řekne král těm, kteří stojí po jeho pravici, pojďte požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa. Tady je, co Pán Ježíš vykrestuje posluchačům, kteří jsou kolem něj. Jednoho dne učedníci, jednoho dne křesťané, jednoho dne následovníci Ježíše. Pán Ježíš

46:39říká:„Jednoho dne vy se střetnete s Bohem, se svým králem a váš král vám řekne: "Přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa." A pak pokračuje a říká: „Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst. Řžínil jsem a dali jste mi napít. Byl jsem cizencem a ujali jste se mě. To je mimochodem součást pohostinnosti. Byl

47:03jsem nahý a oblékli jste mě. Byl jsem nemocen a navštívili jste mě. Byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou. Pán Ježíš dává problství a říká: „Podívejte se, vy ovečky, vy, kteří jste mými učedníky, jednoho dne vstoupíte do Božího království, protože když jsem byl nahý, vy jste mě oblékli. Když jsem byl hladový, vy jste

47:21mě nakrmili. Když jsem byl ve vězení, vy jste mě navštívili." A ti lidé, kteří budou stát kolem svého krále, řeknou, kdy jsme ti dali najíst, kdy jsme ti dali napít? A pán Ježíš ve 40. verši dává odpověď. Král jim odpovímen pravím vám, cokoliv jste učinili, jednomu z těchto mých nejmenších bratří, měj jste učinili.

47:50My když naplňujeme potřeby svatých, my když jsme pohostinnými vůči svatým, které možná ani neznáme. My když jsme štědrými vůči dalším sborům, které mají potřeby, tak to v důsledku děláme Pánu Ježíši Kristu. To je ten náš cíl. To je ten, koho chceme oslavit. Nám nám nejde o to, že nám někdo napíše email. Děkujeme za to,

48:12že jste poslali peníze. Chvála Pánu Bohu za to. Ale jde nám o to, že jsme udělali radost našemu Spasiteli. Jde nám o to, že dobře reprezentujeme to, kým on je a dobře odrážíme jeho charakter. a v Božích rukou naše ztráta je na konci dne ziskem. My se nemusíme bát být štědrými.

48:43V žalmu v 50. 10. a 12. verši se píše: Hospodin říká: "Vždyť mně patří všechna lesní zvěř i dobytek na tisíci horách." A ve 12. verši čteme: "Vždyť mně patří celý svět a vše, co je na něm." My se nemusíme bát být štědrými. My se nemusíme bát být pohostinnými. My chceme jít ve víře a žehnat ostatním lidem. Matoušovi 6:26 pán Ježíš říká: "Pohleďte

49:11na nebeské ptáky, nesejí, nežnou, ani neshromažďují do stodol. A váš nebeský otec je živý, což vy nejste o mnoho cennější než on." Jinými slovy, pán Bůh se stará o ptáky. Pán Bůh se stará o zvěř, která je v lese, o které vy ani nevíte. Pán Bůh se stará o celý svět a celý svět mu patří. Proč my jako jeho děti bychom si měli myslet, že nebudeme,

49:35že budeme mít něčeho nedostatek? Bůh nám říká, já se o vás postarám, já vás zajistím a v tom procesu budu budovat vaši víru a v tom procesu vám pomohu, abyste abyste nemilovali peníze. A v tom procesu vám pomohu ukládat poklady v nebesích. A v tom procesu budu dělat spoustu dalších věcí, kterými budu žehnat vám a kterými budu žehnat

49:58ostatním, tak aby mé jméno, jméno našeho trojediného Boha bylo oslaveno. Nejste vděční za to, že máme Boha, který je štědrý. Nejste vděční za to, že máme Boha, který je dobrý. Nejste vděční za to, že náš Bůh je Bohem, který dává a který dává a který dává. A ať vám i mně pánbůh pomáhá i v tomhletom odrážet jeho

50:20charakter. M.