Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

Boží lekce svatosti

6. 1. 2021 · Ludvík Tvrdý · Biblická hodina · délka přepisu 1:00:51 · Otevřít na YouTube

Výraz bůh je v přepisu na 68 místech. Přejít na první

Biblické texty v kázání

Ageus 2Ageus 1Židům 121. Janův 3

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (5)

  1. 8:41 Ageus 1,2
  2. 17:55 Ageus 2,4
  3. 32:17 Ageus 2,10
  4. 35:35 Židům 12,15
  5. 56:26 1. Janův 3

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:00Takže dobrý večer, bratři a sestry. Znovu vás vítám v pokračování naší biblické série nad prorokem a gejem. A my se teď scházíme po trošku delší době, ale věřím, že díky naší technice a tomu, že můžeme si i zpětně připomenout ty předchozí biblické hodiny, libo volně, kdy chceme, tak to vůbec nevadí. Ale přesto bych rád na začátek dnešní biblické hodiny přečetl text z druhé kapitoly proroka Agea, který jsme společně uzavřeli.

0:36Takže budu číst prorok Ageus, druhá kapitola od prvního do devátého verše. 7. měsíce 21. dne se stalo hospodinovo slovo prostřednictvím proroka Agea. Řekni judskému místu držiteli Zerubávelovi, synu Šeltělovu a veleknězi Jošovi, synu Josadakovu i ostatku lidu. Kdo z vás, kteří jste zůstali, viděl tento dům v jeho první slávě? A jak ji vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic?

1:07Nože posilni se Zerubávely, je hospodinův výrok. Posilni se veleknězi Jošo, synu Josadakov, posilni se všechen lide země, je hospodinův výrok. A jednejte, neboť já jsem s vámi, je výrok hospodina zástupů, kvůli umluvě, kterou jsem uzavřel s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás, nebojte se, neboť toto pravý hospodin zástupů ještě jednou zakrátko zatřesu nebem i zemí, mořem i souší, zatřesu všemi národy.

1:41Přijde to, po čem touží všechny národy a naplním tento dům slávou pravý hospodin zástupů. Mně patří stříbro, mně patří zlato, je výrok hospodina zástupů. Větší bude sláva tohoto domu než první, pravý hospodin zástupů. A na tomto místě způsobím pokoj, je výrok hospodina zástupů. My jsme v těch uplynulých biblických hodinách, pokud si vzpomenete, prošli jak tím historickým kontextem tohoto proroctví, které se k prorokovi stalo, tak i tím teologickým zaměřením tohoto textu, těmi duchovními principy, které jsou nám v tomto proroctví zjeveny, ale také jsme si ukázali na tu eschatologickou výhlídku tohoto proroctví, na to budoucí naplnění

2:33a přiblížili jsme si to i na základě těch textů, které jsou v písmu s tímto spojeny. Poukázali jsme na to, že vlastně to hlavní gro tohoto proroctví je v budoucnu a je samozřejmě spojeno s osobou a dílem Pána Ježíše Krista. tou tužbou Chemdat, Holga Goím, tou tužbou všech národů, tím, který je stělesněním toho božího pokoje a který odráží mnohem větší slávu, než jakou měl kdy chrám postavený lidskýma rukama na této zemi.

3:14který odráží tu budoucí slávu, jak samozřejmě toho milénia a chrámu tisíceletého království, tak především to, co sám pán Ježíš Kristus jako ten zaslíbený král a prorok v jedné osobě naplňuje sám. a dnes se tedy dostáváme k dalšímu proroctví proroka Agea, dokrát už čtvrté v pořadí a budeme tedy číst od desátého verše z druhé kapitoly a najednou se dostáváme, já bych vlastně i celé toto boží poselství nazval lekcí svatosti.

4:01do oblasti, kdy Pán Bůh na základě těch předchozích sdělení dává božímu lidu lekci a připomíná jim principy, velice důležité duchovní principy o důležitosti svatosti v životě jeho lidu a to, jakým způsobem naše životy, životy, to, jak jsme poslušní Pánu Bohu, ovlivňuje Boží požehnání v našem životě a naplňování Božích záměrů, jak má vliv na dílo Boží v tomto světě.

4:38Takže budu číst od 10. verše z 2. kapitoli. 24. dne 9. měsíce, ve druhém roce vlády Rareira, stalo se hospodinovo slovo k proroku Ageovi. Toto praví hospodin zástupu. Zeptej se kněží na zákon slovy. Jestliže někdo vezme posvátné maso do okraje svého roucha a tím okrajem se dotkne chleba, vařeného jídla, vína, oleje či jakékoliv potravy, bude to svaté?

5:11Ne, kněží odpověděli Ne. Ageus se dále zeptal, jestliže se někdo nečistý dotkne čehokoliv z toho, bude to nečisté, kněží odpověděli, bude to nečisté. Na to Ageus odpověděl, takový je tento lid, a takový je tento národ přede mnou, je hospodinův výrok, takové jsou všechny skutky jejich rukou, co tam obětují, je nečisté.

5:43Nože přemýšlejte, jak to mu bylo před tímto dnem, dříve, než byl položen kámen na kámen hospodinově chrámu. Tehdy, když někdo přišel k hromadě obilí o dvaceti mírách, vydala jen deset. Když přišel k lisu, aby nabral padesát měr, vydala jen dvacet. Byl jsem vás obilnou rzí, snětí a krupobitím. Všechno dílo vašich rukou, ale neobrástili jste se ke mně, je hospodinův výrok. Přemýšlejte, jak tomu bylo před tímto dnem.

6:19Před dvacátým čtvrtým dnem devátého měsíce, před dnem, kdy byl položen základ hospodinova chrámu, přemýšlejte o tom, což je ještě zrno v obilnici a víno, fíkovník, granátovník, ani olivovník nepřinesli plody, od tohoto dne budu žehnat. My se budeme na tento text zaměřovat ve dvou jeho částech, tak jak je nám předložen Pánem Bohem a rozebereme si tento text.

6:55To první, co si vždycky říkáme u proroctví a právě u Agea je to velmi důležité, je datace toho proroctví. Jak jsme si demonstrovali na těch předešlých proroctvích, Pán Bůh nám zde zanechává určitou přesnou dataci a není to náhodou, má to svůj význam. Hned na začátku čteme, že toto proroctví se stalo určitého dne 9. měsíce, čili 24. dne 9. měsíce.

7:25v tom židovském kalendáři je devátý měsíc, měsíc Kyslev. A když bychom to zase složitě, ale deto přepočítali na ten náš současný kalendář, tak bychom se dostali na 18. prosinec, rok 520 př. Kr. Je to doba, kdy už měsíc prorokoval také souběžně s prorokem Agem, jeho současník, a velice důležitá postava dějin v této době prorok Zachariáš.

8:02A jak jsem říkal, když se zaměříme na tento text tohoto proroctví, tak nás uvádí do velice důležité lekce principů boží svatosti, jeho výchovy a ukazuje nám, jaký vliv má naopak neposlušnost a hřích, který, když je v božím lidu, zadržuje boží požehnání a naopak přináší nutně boží výchovné soudy ve smyslu určitých trestů, které mají boží lid navrátit na ty jeho cesty.

8:41I v těch prvních proroctvích jsme to viděli, když prorok Ageus mluvil ke svému lidu poprvé, tak právě proto, že boží lid se zastavil v konání toho božího díla na obnově chrámu a začal se odklánět pro různé důvody, které jsme si také řekli, od toho záměru, který pán Bůh chtěl, aby vykonal. Já to připomenu, Ageus 1.2. Toto pravý hospodin zástupu. Tento lid říká, nepřišel ještě čas, aby byl postoven hospodinův dům. I stalo se hospodinovo slovo prostřednictvím proroka Agea. Pro vás již je čas, abyste bydleli ve svých obložených domech? Zatímco tento dům je zcela zpustošený. Nyní toto pravý hospodin zástupu.

9:38Položte svá srdce k cestám svým. A dál pokračuje Ageus. Zasalí jste mnoho, sklízíte málo, jíte, ale nejste nasyceni, pijete, ale opíc se nemůžete, oblékáte se, ale nezahřejete se. A ten, kdo se nechává najmout zamzdu, dává ji do děravého váčku. Toto praví hospodin zástupů. Přemýšlejte o svých cestách. Vystupte do hor, přivezte dřevo a stavte dům. Oblíbím si ho a budu oslaven, pravý hospodin. Vyhlíželi jste mnoho a hleje málo. A když jste to přinesli domů, odfoukl jsem to. Proč? Je výrok hospodina zástupů. Protože můj dům je celá zpustošený a vy si běháte každý za svým domem. Proto nebesa nad vámi zadržela rosu a země zadržela svou úrodu.

10:33Přivolal jsem sucho na zemi a na hory, na obilí a mladé víno, na olej a na všechno, co země přináší, na lidi i zvířata a na všechen vítěžek jejich rukou. My jsme si jasně ukázali už v tom, když jsme rozebírali toto proroctví, že když se boží lid oddaluje od té boží cesty, Když boží člověk, ať už jako jednotlivec, anebo boží lid jako celek, schází z té úzké cesty, tak pán Bůh ze své lásky zasahuje.

11:10A ze své lásky svůj lid vychovává. My jsme si ukázali, že pán Bůh toto činí i skrze okolnosti našich životů. neboť samozřejmě stvořitel nebe a země, náš Bůh Hospodin je pánem nad svým stvořením, on je pánem nad deštěm, nad přírodními silami a on může tyto síly používat a samozřejmě je používá podle svého záměru a když je nutné, tak je používá také k tomu, aby usměrňoval svůj lid.

11:49Z dějin historie víme Izraele, ale i celého lidstva, že pán Bůh mnohokrát již takto zasáhl. A pokaždé, když samozřejmě vidíme přírodní katastrofy, neúrodu, nemoci a různé tyto věci, měli bychom si klást otázku, jestli se neodkláníme od těch božích cest, jestli to není právě hřích v našem životě, nebo to, že se snažíme nějakým způsobem vyhnout těm povinnostem a úkolům, které nám Pán Bůh svěřil, proč tyto věci do našeho života přicházejí.

12:33Pán Bůh samozřejmě s námi nejedná tak, že by tyto věci dopouštěl, aniž by skrze své slovo primárně zjevoval svoji svatou vůli. tu svoji jasně danou vůli, která je zjevena Božím slovem. Vůli, kterou my máme poznávat skrze studium Boží slovo a máme se ji řídit. My jako boží lid, stejně jako starozákonní boží lid, církev, máme dnes kompletní písma staré i nové smlouvy.

13:11a primárně bychom měli zkoumat písma a rozpoznávat tak, co je Bohu milé, co je dokonalé a co se mu líbí a naopak, co se našemu Bohu nelíbí, proči čemu se staví a dokonce co nenávidí. a jestliže něco z těchto věcí se v našem životě objevuje a přicházejí těžkosti, bolesti, měli bychom si klást otázky a měli bychom naše životy dávat do pořádku.

13:43To je velice jasný princip, který je Pánem Bohem zjevovan skrze Jeho slovo. My máme Boží slovo a toto slovo je nám primárně dáno k tomu, aby jsme opravdu Pána Boha poznávali a chodili po Jeho cestách. Pak má zde Pán Bůh celý tento svět, celé své stvoření, které vypravuje o jeho slávě, které nám také zjevuje Pána Boha a samozřejmě do určité jisté omezené míry nás může směřovat.

14:23Samozřejmě, že to není předřazeno Božímu slovu. Naopak, my ne skrze svět a přírodu poznáváme Pána Boha dokonale, ale skrze Boží slovo dokonale můžeme rozpoznávat v přírodě a skrze všechny ty úkazy, kterými procházíme Pána Boha. a Izrael právě skrze ty těžkosti, skrze tu neúrodu, skrze...

14:53Ty rány měl rozpoznat, že pán Bůh k němu mluví. Jak? No protože přišel prorok Ageus a řekl, toto se vám, boží lidé, děje proto, protože jste si každý šel po svých cestách, protože jste mě opustili, protože jste se každý vydal za svým vlastním domem, kdežto můj dům je v troskách. My víme, že tím nejdůležitějším v lidském životě je, aby jsme žili na Boží slávu, aby jsme žili ve věrném a úzkém obecenství s naším stvořitelem.

15:33To je primární záměr pro naše životy. A jestliže se od tohoto záměru zdalujeme, Pán Bůh samozřejmě jakožto nás stvořitel a v Pánu Ježíši Kristu, náš milující otec, který nás pro jeho oběť přijal, tak chce, aby jsme byli v tomto úzkém vztahu. Stejně tak jako Izrael, jeho starozákonní vyvolený lid, protože byl zahrnut tou boží přízní.

16:07Pán Bůh si tento lid vybral, vyvolil a zahrnul ho svojí přízní. Uzavřel s nimi své smlouvy. a dal jim své slovo. Zjevil se jim a očekával od svého lidu lásku, víru a poslušnost jako reakci na toto své zjevení. Dejme bratři a sestry veliký pozor, není tomu naopak.

16:38Boží lid, člověk nikdy nebyl Pánem Boha vyzván k tomu, aby si své spasení a svoji přízeň u Pána Boha vybojoval. Naopak, Pán Bůh je ten, kdo nám první projevil svoji přízeň. Kdo první je v tom vztahu ten, který vstupuje aktivně, aby nás získal. a proto my máme na to reagovat svojí oddaností, láskou a věrností.

17:14A když z těchto cest scházíme, tak Pána Boha zarmucujeme. A Pán Bůh, jakožto milující Otec, nemůže nás nechat, aby jsme si dělali, co chceme. Stejně tak, jako izraelský národ nemohl nechat a nenechává, aby si dělal, co chce, nýbrž ze své lásky ke svému národu mluví a zasahuje, ukazuje jim na jejich zlé cesty a ukazuje jim sám na sebe, ukazuje jim na svůj zákon, na svoji věrnost, na věrnost svým smlouvám.

17:55A to bylo vlastně i tématem toho minulého proroctví, kdy pán Bůh jasně řekl svému lidu, že stojí u prostředních, já to připomenu Ageus 2.4, Nože, posilni se zarubáveli je hospodinův výrok, posilni se veleknězi Jošu, joho synu Joosadakův, posilni se všechny lidé země je hospodinův výrok a jednejte, neboť já jsem s vámi, je výrok hospodina zástupů.

18:24A proč je pán Bůh s nimi? Kvůli umluvě, kterou s nimi uzavřel, když vycházeli z Egypta. Boží duch stál u prostředních. Víte, bratři a sestry, tady je jasné nadčasové poselství, které k nám musí mluvit i v současné novozákonní době. My samozřejmě se dnes primárně neodvoláváme na tu synajskou smlouvu, ale my jsme si v minulých biblických hodinách ukázali, že Pán Bůh je Bohem smlouvy,

19:03že Pán Bůh je věrný s mým smlouvám a na základě této věrnosti má boží lid reagovat a jednat. Ne, že si má zasloužit boží přízeň, ale pro tu projevenou boží přízeň má jít a naplnit boží záměry. Pán Bůh není se svým lidem, protože si to zaslouží, ale Pán Bůh je se svým lidem, protože s nimi uzavřel smlouvu, protože připravil cestu.

19:40A my jako novozákonní lid víme, že všechno toto vrcholí v Pánu Ježíši Kristu, že On je tím objektem, On je tím naplněním té nové smlouvy. a my v Efeským čteme jasně 20, vždyť jsme jeho dílo, stvoření v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, který Bůh předem připravil, abychom v nich stáli.

20:12A pošto Pavel Žímanům 8.12 říká, že tedy bratři jsme dlužníky, ale ne těla, abychom podle těla žili. My jsme dlužníci, bratři a sestry. My všichni, kteří jsme byli pánem Bohem, milostivě přijati za jeho syny a dcery, jsme se automaticky stali jeho dlužníky. Celé lidstvo je automaticky odpovědný už jenom z pozice svého stvoření vůči svému Bohu.

20:48ale ti, kteří uvěřili v Pána Ježíše Krista, kteří přijali Pána Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, kteří přijali Boží zástupnou oběť, jsou dlužníky ještě o to víc, protože pro tuto oběť, která nám byla z milosti Boží darována, byl smazán náš hřích. Naše hříchy nám mohly být odpuštěny a naše závazky vůči Pánu Bohu nám byly odňaty.

21:27Ale nepleťme si dvě věci, bratři, sestry. Musíme tady vidět hřích a jeho atribut ve smyslu finální penalty, kdy pán Bůh jakožto soudce a ten, který je ustanovitelem zákona, jasně řekl, že mzdou hříchu je smrt. A tedy ne pouhá smrt fyzická, ale i věčné oddělení od svatého Boha v pekle Geheně.

21:59a každý řích volá po potrestání spravedlivého Boha. Ale díky oběti pána Ježíše Krista je člověk usměřovan a tento dluh je přenesen na Krista a pán Bůh svého syna za nás potrestal. My jsme tedy v Pánu Ježiši Kristu zbaveni toho dlužního úpisu, který proti nám přináší zákon, když hřešíme a zhřešili jsme vůči svatému Bohu, ale automaticky se stáváme dlužníky milosti pro to, co pro nás Pán Bůh učinil.

22:41Již tedy nejsme otroky hříchu, ale stáváme se z milosti otroka toho, který nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. To je ten základní princip a rozdíl. My jsme dlužníky. My jsme voláni k dobrým skutkům. Ale ne proto, aby jsme mohli být spaseni, ale proto, že jsme spaseni v Pánu Ježíši Kristu.

23:15A tento důraz je důraz, který vidíme v celém písmu. Všechny písma svědčí o Pánu Ježíši Kristu. a víme, že Židé selhali ve své víře právě proto, protože chtěli uplatnit svoji vlastní spravedlnost a tak tu boží v Kristu nepřijali. Nepřijali tu boží spravedlnost, která je z víry, ale chtěli si zajistit svoji vlastní spravedlnost, která je ze skutku.

23:50A bratři a sestry to je kámen úrazu, který není pouze historický. Tento kámen úrazu se tahne od genezis až do knih zjevení a je velikým nebezpečím. A proto my, když rozebíráme tyto texty, bratři a sestry, tak náš zrak musí být stále upřen na Pána Ježíše Krista. My se díváme na tyto texty s obrovským světlem, které vnáší nová smlouva do starozákonních textů.

24:23Víte, my čteme u Petra, Apoštola Petra 1.10 v prvním listě. Tuto záchranu horlivě hledali a po ní pátrali proroci, kteří prorokovali o milosti pro vás připravené. Zkoumali, na který nebo na jaký čas ukazoval duch Kristu v nich, když předem svědčil o utrpení určených Kristu a o velké slávě, která přijde po nich. Jim bylo zjeveno, že ne sami sobě, nebrž vám slouží těmi věcmi, které vám nyní byly oznámeny skrze ty, kteří vám přinesli evangelium v duchu svatém, poslaném z nebe.

25:04věcmi, do níž sami anděle touží nahlédnout. Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví a dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti se nepřizpůsobujte dřívějším žádostem, jako když jste byli v nevědomosti. Ale podle toho svatého, který vás povolal, se i vy staňte svatými v celém svém způsobu života.

25:39Vždyť je napsáno, buďte svatí, jako já jsem svatý. Jestliže tedy vzýváte jako otce toho, který nestraně soudí každého podle jeho skutků, prožijte v básni čas svého přebývání v cizině, víte, že ze svého marného způsobu života, zděděného pro otcích, jste byli vykoupeni nepomítelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nejbrž drahou krví Krista, jako peránka bez vady a bez poskvrny.

26:12On byl před založením světa předempoznán a na konci času zjeven pro vás, kteří skrze něho věříte v Boha, jenž ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu. Bratři a sestry, opravdu, my si musíme uvědomit, tuto věc vždycky byl boží lid veden i v době, kdy ještě plně nebyl zjeven Kristus a jeho sláva, ale kdy jejich víra byla v tom očekávání, stejně jako Ageus, jako ten jeden z těch proroků, toužil zahlédnout tu slávu,

26:59o níž duch Kristu, který byl v něm, mu dával vědět, nikdy tento lid nebyl veden k tomu, aby si zasloužil Boží přízeň, aby svými skutky, aby svým snažením, aby naplněním zákona se zalíbil Bohu. Vždycky to primární, co v písmu je, je naopak reakce na tu boží milost, která se očekává, že bude projevena poslušností.

27:33A bratři, tak víme, že i toto napětí se často špatně interpretuje i v novozákonní církvi, protože někteří novozákonní lidé bývají sváděni falešnými naukami a to ve smyslu toho, že Kristus je konec zákona, ve smyslu toho, že jsem-li v Kristu, tak si už můžu žít, jak chci a že na tom nezáleží.

28:06Jednou spasen, proždy spasen, je mi dána Boží milost a tak, co bych se zabýval Božím slovem, Božím zákonem, Boží vůlí. Můžu si žít, jak chci. To je obrovský omyl. A my si to ukážeme i potom v těch dalších textech, které nám Ageus skrze své proroctví ozřejmuje. Na druhé straně, opravdu nikdy novozákonní člověk by neměl sklouznout k tomu myšlení, že má naplňovat starozákonní ustanovení,

28:42nebo Boží slovo proto, aby byl spasen ve smyslu zásluh. Toto napětí je vyřešeno a jasně zjeveno v kříži Pána Ježíše Krista. Kristus naplnil zákon, aby my jsme se stali Božími dětmi, skrze Jeho oběť byli přijatli za syny a dcery a byli nám odpustěni hříchy, aby jsme již neotročili hříchu, ale v novotě života, v novotě smlouvy sloužili Bohu, jak se mu líbí, aby totiž to jeho zákon, zákon Boží, zákon Kristus, již nebyl pouze na kamenných deskách, ale aby jej Duch Svatý vpisoval přímo do našeho srdce.

29:31a my jej nenaplňovali z pocitu záslužnictví, ale přirozeně jakožto nová stvoření, tak jako pro rybu není těžké plavat a pro ptáka létat, tak pro nové stvoření. Člověka, který přijal Pána Ježíše Krista, není těžké žít podle Boží vůle. Naopak, každé Boží dítě znovu zrozené potom to musí toužit a musí to být jeho prioritou.

30:09Boží lid, pokud se od tohoto odvrací a odvrací se tedy od Božího záměru, hřeší nebo se dostává do nečistoty, tak Pán Bůh musí zasahovat a musí svůj lid korigovat a musí svůj lid napravovat. Není to už otázka ztracení, spasení, ale je to otázka boží výchovy, aby jsme měli podíl na boží svatosti.

30:39Pán Bůh s námi totiž to jedná jako se svými syny. A bylo by to vůbec otec, anebo syn, kdyby tento vztah nebyl doprovázen boží výchovou. a tak vidíme na Izraeli, na tom božím podivuhodném jednání s tímto národem, jak moc pánu bohu šlo o to, aby jeho lid byl poslušný. A naopak, co se dělo, když se boží lid poskvrňoval skrze neposlušnost a hřích.

31:11Pán Bůh, vidíme to, jak to dělal pán Ježíš, nám někdy poukazuje, aby jsme si lépe uvědomili některé principy duchovní, na ně tak, že položí otázku. A tím, že položí otázku, nutí nás přemýšlet a hledat na ní odpověď. Nejinak vlastně pán Bůh jednal skrze proroka Agea, když si měl zavolat kněze, kněz ve starozákonní době,

31:39měl tedy pozici, určitě to víme, někoho, kdo zastupoval pána Boha a měl lid vychovávat v těch božích principech. v božím zákoně měl lid utvrzovat, měl mu ukazovat, co se bohu líbí, co ne, měl přinášet oběti a proto určitě chtěl, aby právě skrze kněží dostal boží lid odpověď. A vidíme, že kněží věděli, jak mají na tuto otázku, kterou Adéus s pověřením boží položil božímu lidu reagovat.

32:17Oni věděli, jak mají reagovat, ale primárně šlo Pánu Bohu o to, aby skrze najítím té odpovědi si sami uvědomili, co ve jím životě není v pořádku. Pojďme si tedy připomenout, jakou otázku tedy položil Ageus kněžím. Ageus 2.10. 24. dne 9. měsíce ve druhém roce vlády Dareira stalo se hospodinovo slolo k proroku Ageovi. Toto praví hospodin zástupů. Zeptejí se kněží na zákon slovy. Jestliže někdo vezme posvátné maso do okraje svého roucha a tím okrajem se dotkne chleba, vařeného jídla, vína, oleje či jakékoliv potravy, bude to svaté?

33:01kněží odpověděli ne. A Geus se dále zeptal, jestliže se někdo nečistí, dotkne čehokoliv z toho, bude to nečisté, kněží odpověděli, bude to nečisté. A teď dejme veliký pozor. Je to velice zásadní princip, který pán Bůh skrze toto znovu připomíná. Není to nová věc. Je to věc, kterou naopak pán Bůh znovu připomíná.

33:31a aktualizuje, aby nad ním boží lid přemýšlel. A totiž to, že hřích, nečistota, nesvatost, neposlušnost, falešná učení, hořkost, se díky lidskému pádu a naši hříšné přirozenosti, dňáblu a světu, ve kterém žijeme, šíří mnohem snáž, než si vůbec dovedeme představit. Nečistota, hřích, hořkost, falešnost se šíří daleko mocněji než svatost. Naopak svatost se tímhle způsobem nepředává. Není možné tímhle způsobem získat.

34:19a o tom budeme mluvit více příště. Dnešní záběr tohoto textu je primárně na to, aby si boží lid uvědomil, jak nebezpečný je hřích a nečistota. Jak nebezpečný má vliv neposlušnost uprostřed božího lidu na fungování celého společenství a na boží požehnání vůči němu. Vidíme, že když kněží dostali otázku, jestli se může přenést svatost z něčeho svatého na něco nečisté, řekli nemůže.

34:57Ale na druhou stranu, jasně kněží věděli, že jestli je někde nějaká nečistota, hřích, tak se velice snadno může to svaté nebo to čisté tímhle znečistit. A tento princip je nám v Novém zákoně znovu pánem Bohem připomínán. Víte, není určitě náhodou, že právě v 12. kapitole židům, právě v kapitole, kde pán Boh cituje přímo skrze písatele listu židům Agea, je to asi nejmarkantněji připomenuto.

35:35Židům 12.15. Dbejde na to, aby se někdo nepřipravil o Boží milost, aby vás netrápil nějaký vzhůru roztoucí kořen hoskosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni mnozí. Víte, je to jasně dané v kontextu. V té 12. kapitoli tam Pán Bůh jasně poukazuje na Pána Ježíše Krista, na jeho boj s hříchem, potom na to, jak Pán Bůh vychovává ty, které přijímá za syny a potom na to, jaký vliv má nebezpečí šíření nepravosti, hříchu, hořkosti v božím lidu.

36:16Pán Bůh jasně tady poukazuje na to, že se může snadno rozšířit nějaký z hůru krostoucí kořen hořkosti, který může poskvrnit mnohé. Apoštol Pavel tento princip jasně demonstruje na mnohých místech, ale asi nejzřejměji v prvním listu korinským, když poukazuje na věci spojené se zborovou kázni.

36:48Určitě znáte pátou kapitolu prvního listu korinským a v této kapitole mluví vlastně o té nepravosti uprostřed toho korinského zboru, o tom smilstvu, nevýdaném smilstvu, které bylo v tomto sboru a jaký tento problém měl vliv i na celé to obecenství a jak jasně se s ním měl Korinský sbor vypořádat. A poštol Pavel, když mluví, aby toho zlého v rámci té sborové kázně vyloučili ze svého středu, tak v sedmém verči ukazuje na velice zvláštní, ale důležitý princip, který zase není nový bratři a sestry.

37:26Ale ve starém zákoně je jasně demonstrována, nový zákon nám ho osvětluje a ukazuje. Totižto 1. Kor. 5. 7. Vyčistěte proto starý kvas, abyste byli novým těstem, neboť jste nekvašení. Vždyť Kristus, náš velikonoční bránek, byl za nás obětován. Slavme tedy svátek ne se starým kvasem, ani s kvasem špatnosti a zloby, ale s nekvašenými chlaby upřímnosti a pravdy.

37:55Víte, že v součástí starozákonních dějin je velice jasně v exodu demonstrovan významný svátek, a to je svátek nekvašených chlebu. Totižto v období Paschy je jasně slaven také svátek nekvašených chlebu, když měli židé za úkol likvidovat z domácnosti všecko kvašené a velice jasně i to, co ten kvasený proces způsobuje, tedy kvas.

38:23a pokud budeme studovat písmo velice zřetelně, tak uvidíme, že kvas je symbolicky jasně názorným poukazem na hřích a špatnost. Víte, starozákonní příkazy velice často měly tělesným, ve smyslu té hmotné přítomnosti, vychovat boží lid k těm duchovním principům, které jsou neviditelné. A my, když studujeme starý zákon, tak právě ty starozákonní svátky, obřady, jasné příkazy, když je studujeme jako novozákonní lid, tak jsou nám velice zřetelné. A jasné. Ovšem, starozákonní lid byl teprve v pozici té výchovy tím zákonem k tomu, aby to potom jasněji pochopil.

39:19Kvas, když vezmete, určitě znáte, tak se používá v potravinách právě proto, že když se v teple zadělá mouka, těsto, ono začne, jsou to kvasinky, množí se, produkují oxid. uhličitý, který způsobuje nakýpření toho těsta, symbolizuje právě tu schopnost těch kvasinek v tom rychlém množení rozšířit a promořit celé těsto.

39:52Samozřejmě, že ten primární důraz boží není v tom, že když si dáme koblihu nebo kvašený kynutý koláč, že to je to nejhorší. Ale jde primárně o to duchovní poselství. Že my musíme vnímat, kdybyste studovali trošku mikrobiologii, tak víte, že kvasinky, bakterie mají obrovský množící potenciál. Během času dochází k velice rychlému exponenciálnímu nárostu populace, když budete množit kvasinky na nějaké médiu, tak jejich schopnost dělení a zachvácení vlastně té živné půdy v případě třeba toho těsta

40:33v nějakém časovém okamžiku je naprosto neporovnotálná s něčím, co my známe z našeho makroskopického světa. Ale právě to je to, co nám má přiblížit, když to studujeme v tom hmotném světě, jaký je nebezpečný hřích a jak je nebezpečná nepravost. Ona se nešíří trošku, ale jestliže ji necháme bez dozoru v našem životě nějaký hřích, nějakou skrytou věc, která je zlá, nebo v našem společenství, jestliže necháme hřích bujet, nebudeme se vypořádávat s tou zborovou kázní, budeme, jak se říká lidově, zametat věci pod koberec, tak si nemyslete, bratři a sestry, že nás jednou nedostihnou.

41:21Ale oni až nás dostihnou, tak nás dostihnou v daleko větší míře, než v jaké nás zachvátili. Protože ten hřích, ta nečistota pod tím kobercem nezůstává skryta. Ona se tam množí. A nejenom, že se množí, ona má moc nakazit. A tak víte, že dříve, když se neprodávalo v obchodě ještě droždí, nebo když se dříve zadělával kvásek na chleba, mnoho lidí už si dneska peče chleba znova doma,

41:51takže ví, jak to funguje, tak stačilo odložit vlastně část toho těsta prokinutého, prokvašeného, z toho chleba, který budeme pít, odložit si ho a pak ho přidat do nového těsta zadělaného a ten kvas se znovu roznožil a prokvasil celý ten nový chleb a znovu zachvátili ty kvasinky, promnožili celé to těsto. Takže vidíte, že ten kvas má tuto schopnost nakazení tím hříchem, ta nepravost, ta nečistota je velice, velice silná.

42:30A jestliže se s ní biblicky nevypořádáme, jestliže nebudeme Pána Boha poslouchat, jestliže nebudeme činit pokání, jestliže nebudeme vyznávat své hříchy, jestliže nebudeme praktikovat zborovou kázeň, jestliže nebudeme vychovávat své děti k posvěcení, a bratry a sestři, jestli se nebudeme vzájemně napomínat a pozbuzovat poslušnosti a posvěcení, tak tady není potřeba žádná práce.

42:59Nepravost, hořkost, zloba, nenávist, svár, různice, falešná učení se budou šířit sami od sebe. Já vždycky jako člověk se zálibou v zahraničení říkám, víte, zrejete záhon, jakou vám dá práci, abyste na tom záhonu třeba vypěstovali růže. To dá práci, musíte ten záhon zrít, odplevelit, růže zasadit, chránit je, plít ten záhon, ale kolik práce dá bratři a sestry, aby ten záhon byl zamořen plevelemi, škudci a aby ty růže byly urušeny a zmizely?

43:38Vůbec žádnou. Stačí k tomu záhonu vůbec nechodit a nechat ho na pospas. Velice rychle zaroste plevelem, velice rychle ty růže, které jsme tam vysadili, budou udušeny a nahrazeny tím původním plevelem a tím neřádstvem. Takže Pán Bůh, když lidu zjestuje a předává principy duchovní, tak jsou nám velice zřetejmé i z toho běžného života. Zkusme někdy nad tím přemýšlet, až budete příště zadělávat těsto kynuté. Přemýšlejte, jak významnou roli hrál svátek nekvašených chlebů v Izraeli.

44:24To nebyla náhoda. Pán Bůh to neustanovil ledabile. Dal velice přísné sankce. Když by někdo porušil tento svátek, kdyby se u někoho našlo něco kvašeného, měl být vyobcován z lidu. Prostě to nebylo náhodou. Naopak, bratři a sestry, velice často žel musím říct, že v novozákonní době, tím, že málo se studuje písmo a málo přemýšlíme nad písmem a málo si uvědomujeme, jak moc pro nás Pán Ježíš Kristus vykonal, právě proto, že třeba i zanedbáváme čtení Starého zákona,

45:06tak si neuvědomujeme, jak je hřích neskonale nebezpečný, jak věci, nepravosti, hořkost, nevypořádané věci můžou zničit velice lehce to, na čem jsme pracovali. můžou zničit a ničí to boží dílo v nás, ničí naše rodiny, ničí naše zbory, ničí naši práci na tom božím chrámu.

45:36Bratři a sestry, to je ten důraz, který Ageus má. Chce poukázat na to, že jestliže boží lid si nebude dávat pozor na to, jak žije, nebude si dávat pozor na svoje posvěcení, na svoji praktickou roli v tom budování Božího krámu ve smyslu toho, miluji Tě, Pane Bože, a proto Ti chci sloužit a poslouchat Tě.

46:08To, co Ty, Pane Bože, nenávidíš, i já nenávidím. Pane Bože, to, co Ty miluješ, i já miluji. A Pane Bože, to, co Ty po mně chceš, i já chci. tak velice snadno nás zachvátí hořkost, nepravosti, hříchy a potom samozřejmě Pán Bůh ze své lásky musí přijít ze svojí výchovou. A tá se nikdy nezdá příjemná, spíše krušná. Ale později plodí ovoce pokoje těm, kdo jí prošli.

46:39Boží motivem je, aby jeho lid ho poslouchal a miloval ho a proto nemůže dopustit a přehlížet naše hříchy a pády a nechávat nás v nich. Byl by to vůbec otec, kdyby svého syna nevychovával? A jak říkáli s židům právě v 12. kapitole, pokud jste bez takové výchovy, která se dostává všem synům, tak nejste božími dětmi, ale bastardi.

47:15Řecky notoi, cizoložňata. Je tam jasný poukaz na to, jaký je rozdíl mezi božími dětmi, které opravdu jsou v Pánu Ježíši Kristu, a které Pán Bůh ze své lásky vychovává na podílu své svatosti a potom ze světem, který si žije podle svého, který jde dál cestou do zahynutí a který jakoby uniká těm božím zásahům.

47:46Destinace těch dvou skupin je úplně jiná. Jedna skupina směřuje do božího ráje, do věčného života na té nové zemi s Pánem Bohem a v pokoji. Druhá, i kdyby žila dvěstě let a nepoznali bolest, všechny útrapy života se jim vyhly a všechny zločiny jim prošly, nakonec skončí v Geheně ve věčném trestu Božím, který je nevyslovitelně hrozný.

48:19Pán Ježíš o tomto místě říká, že tam jejich pláč je věčný, jejich červ neumírá a oheň nehasne. Pán Ježíš toto místo zmiňuje mnohokrát a varuje před ním. A proto, bratři a sestry, když nás Pán Bůh vychovává, radujme se. Když přicházejí těžkosti a my víme, že jsme něco udělali špatně, jdeme na kolena, prosme Pána Boha o odpuštění, protože Pán Boh touží potom, aby jsme se k němu navrátili celé a aby jsme v pokání vyrostli v tom našem posvěcení.

49:02Věcení. Bratři a sestry, a mějme velikou bázeň před tím, co nám Ageus připomíná. Mějme velikou bázeň před tím, jakým způsobem se snadno může v našich řadách, v našich rodinách, v našich zborech a v našem osobním životě šířit hřích, nepravost, nečistota. Nezahrávejme si s tím. Mějme velikou bázeň. Víte, velikou hrůzu vidíme v tom, že právě falešná učení, které vedou často právě k podkopávání té autority božího slova

49:48a nakonec ve svých důsledcích odvádějí boží lid od té poslušnosti, právě díky té hříšnosti, naši hříšné přirozenosti, ďáblu a světu mají velikou moc se šířit a dokonce Boží slovo říká, že se šíří tyto falešné nauky jako sněď. a jednou z těchto falešních nauk je právě to, že novozákonní lid díky milosti si nemusí klást velké otázky ohledně posvěcení, poslušnosti, hříchu, zborové kázně.

50:34Pán Bůh je láska. A to tedy je. Proč bychom se tedy nějak trápili hříchem nebo poslušností a posvěcením? Pokud někdo toto tvrdí, je to zhoubné. A naprosto to je v rozporu s tím, co nás učí Boží slovo. Protože právě proto, že Pán Bůh je láska a že se k nám sklonil ve své milosti, nám musí nutně záležet na našem praktickém posvěcení, na naší poslušnosti, čistotě našich rodin, našich zborů a na opravdovém, věrném výkladu písma.

51:23Apoštol Pavel Timoteovi 2. listu Timoteovi 2. 15. Říká, horlivě usiluj, aby se spřed Boha postavil jako člověk osvědčený pracovník, který se nemusí stidět a který správně rozděluje slovo pravdy. Vyhýbej se prázdným světským řečem, neboť ti, kdo tak mluví, budou stále víc postupovat k bezbožnosti. a dejte pozor, jejich nauka se bude šířit jako sněť. To řecké slovo opravdu vyjadřuje třeba obilnou sněť nebo nějakou plíseň, rakovinu, nemoc.

52:03Jestli jste zahradníci nebo znáte trošku zemědělství, víte, jaké je neštěstí, kdy zjistíte, že v jednom rohu pole je nakažena část obilí. Stačí několik hodin, někdy opravdu hodin, aby bylo celé pole touto snětí zachváceno. Někdy stačí malá ranka na kůži, abyste dostali sepsi. To je znamená otravu krve, kdy ty bakterie se rozmnoží v celém těle.

52:30Proto Apoštol Pavel používá pod vedením ducha svatého slovo, které v řečtině mluví o nějaké nákaze, zhoubné nákaze. A dál pokratřuje, patří k ním i Hymenájos a Filetos, kteří zbloudili od pravdy, když říkají, že vzkříšení již nastalo a tím u některých podvracejí víru. To je konkrétní příklad falešného učení dané doby, kdy určitá skupina mluvila, že už nastalo to vzkříšení zmrtvých.

53:00Avšak pevný základ boží stojí, maj je tuto pečeť, pán zná ty, kdo jsou jeho, a ať se odvrátí od nepravosti každý, kdo vyslovuje pánovo jméno. Ve velkém domě nejsou jenom nádoby zlaté a stříbrné, nýprší dřevěné a hliněné, jedny kecti, druhé k méně čestným účelům. Kdo by se tedy od těchto věcí očistil, bude nádobou ke cti posvěcen pánu užitečnou nádobou, připravenou ke každému dobrému skutku.

53:35A bratři a sestry, nejinak tomu bylo v době Agea. V době Agea bylo mnoho lidí, kteří právě znejišťovali boží lid, když říkali, Tento lid říká, ještě nepřišel čas, aby se stavěl hospodinu v dům. A jiní, když viděli ten dům, který opravovali, byl v jejich očích pouhé ničím. Ale pán Bůh skrze Agea mluví jasně a říká v 14. verši 2. kapitoli na to Ageus odpověděl, takový je tento lid a takový je tento národ přede mnou, je hospodinu výrok.

54:13Takové jsou všechny jeho skutky jejich rukou, co tam obětují je nečisté. Bratři a sestry, vemme si opravdu k srdci, že poslušnost, posvěcení a praktická zbožnost je naprostou samozřejmostí o milostněních lidí žijící jak ve staré, o to více v nové smlouvě. Nová smlouva nebyla lidu nikdy dána proto, aby si boží lid mohl žít jak chce a kašlal na boží slovo a boží zákony. V žádném případě.

54:56Aby se všecko přikrývalo pod koberec. Aby se nepraktikovala výchova. Aby se naše děti, bratři a sestry, nepovzbuzovali k poslušnosti a boží bázni. Naopak, naopak, my jsme dlužni Pánu Bohu tyto věci činit. A víte, jedním z těch latmusových papírků, který jasně rozlišuje ten pravý boží lid od toho nepravého božího lidu, to znamená ty prázdné význavače, kteří můžou mít Pána Ježíše plné ústa, kteří můžou zpívat tisíce písní a mluvit o boží lásce.

55:41ale ve své podstatě žij jako nepřátelé Kristova kříže. O nichž Apoštol Pavel jasně mluvil a varoval o nich. Od těch, kteří skutečně jsou spaseni, kteří skutečně mají tu naději, tu živou naději v Pánu Ježíši. A já tedy dnešní slovo bratři a sestry zakončím novozákonním textem, který právě toto odráží, tu důležitost, na kterou Adáus upozornil, jak je nečistota a čistota vážným problémem, pokaď řešíme život a posvěcení Božího lidu.

56:26Budu číst z prvního listu Jana v třetí kapitole od prvního verše. Hleďte, jak velikou láskou nám Otec daroval. Byli jsme nazváni dětmi božími, až jsme jimi. Proto jsme v světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti boží. Ještě nevyšlo najevo, co budeme. Víme však, že až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.

56:54Každý, kdo má tuto naději v něm, usiluje být čistý. Tak, jako on je čistý. Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná proti zákonu božímu. Neboť hřích je porušení zákona. A víte, že syn boží se zjevil, aby hříchy sněl. A v něm žádný hřích není. Kdo v synu zůstává, nehřeší. Kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. Dítky, ať vás nikdo neklame, spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost, tak jako on je spravedlivý. Kdo však se dopouští hříchu, je z dňábla, protože dňábel od počátku hřeší. Proto se zjevil syn Boží, aby zmařil činy dňáblovi. Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává.

57:52a ani nemůže řešit, protože se naroždil z Boha. Podle toho může rozeznat děti boží a děti dňáblovi. Není z Boha kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. Bratři a sestry, moc vám přeji, abyste v boží blízkosti rozjímali nad tím textem, který jsme si z proroka Agea ukázali. nad nebezpečností, hříchu a nad důležitostí posvěcení a praktické poslušnosti v životě křesťana, božího lidu, vaší rodiny, zboru, církve Kristovi.

58:43Protože Pánu Bohu na tom záleželo a vždy bude záležet. A my si příště ukážeme, jaký vliv má neposlušnost, nečistota na Boží požehnání a na práci na Božím díle. My si příště ukážeme, že Pán Bůh nemůže akceptovat oběti na svém oltáři, nemůže akceptovat naši službu, službu našich zborů, církve, pokud tato služba není primárně výsledkem lásky,

59:31kterou v nás započal, když jsme poznali, jak moc nás miloval v oběti Pána Ježíše Krista. Pán Bůh nemůže od nás přijímat naši službu, pokud sami nejsme poslušní. Pán Bůh toto jasně zjevil už králi, prvnímu izraelskému králi, když mu prorok Šamuel Šaulovi řekl, co je důležitější, poslušnost nebo oběť.

1:00:10Pro pána Boha neposlušnost a vzdorovitost je stejná jako věštění a ctění domácích bůžků. Nemůžeme vyjádřit svoji lásku Pánu Bohu nijak jinak, než tím, že mu budeme poslušni. Pánu řekl, kdo mě miluje, zachováváme slovo. A žel v dnešní době je mnoho těch, kteří opravdu nahlas opakovaně vyhlašují, že Pána Boha milují, ale jejich skutky, jejich životy.

1:00:51Vztah k Božímu slovu to popírají. A proč? Na to věřím, dneska odpověděl jasně Pán sám skrze své slovo. Pratři a sestry, přeji vám hojnost Božího požehnání v Pánu Ježíši Kristu. Amen.