Prorok Zachariáš #23
Výraz otec je v přepisu na 21 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Píseň písní 1Jan 2Římanům 9Římanům 111. Tesalonickým 52. Timoteovi 4Zjevení 1Zjevení 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (8)
- 14:46 1. Tesalonickým 5,9
- 22:36 Píseň písní 1,3
- 33:53 Římanům 11,28
- 36:46 Římanům 9,4
- 44:58 Zjevení 1,17
- 47:55 Zjevení 3,10
- 54:53 2. Timoteovi 4,8
- 1:00:36 Jan 2
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07Dneska tedy je před námi už 23. hodina nad prorokem Zachariášem Šášloš Esrim a my jsme tedy minulé z boží milosti vlastně dokončili prakticky to třetí noční Zachariášovu vidění. Víme, že to je teda to třetí noční vidění z těch osmi podivuhodných vidění, které se staly toho 24. dne měsíce Ševatu v tom roce 519,
0:40tedy podle toho našeho kalendáře před Kristem, tedy asi 15. únor. A my jsme tedy minule prakticky schrnuli to třetí noční vidění a dokončili. Víte, že tedy to třetí noční vidění, co by mělo zůstat v té naší mysli, je, že ten muž s měřící šňůrou, který poukazuje na to, že pán Bůh je tedy tím svrchovaným Bohem, který je Bohem míry,
1:08který tedy jak vyměřil ten soud pro Izrael a pro okolní národy a celý svět, ale tak také vyměřil dobu, kdy Izrael a boží lid dojde požehnání. A konkrétně tedy i to boží město Jeruzalém. Ukázali jsme si, že ústřední roli v tomto nočním vidění samozřejmě opět sehrál hospodin a jeho anděl. Ukázali jsme si tedy opět tu reakci a interakci boží trojice.
1:38Pak jsme tedy přešli i do toho, kdy se to stane. A na základě vlastně těch jednotlivých událostí z těch ostatních míst písma jsme zařadili, že je to právě to období toho druhého příchodu pána Ježíše Krista, to naplnění tohoto proroctví před tou bitvou u Harmagedonu, kdy pán Bůh sám se stoupí a stane se tou hradbou tomu městu Jeruzalému
2:04a bude chránit podivuhodně ten svůj lid v okamžiku, kdy proti němu vytáhnou aliance těch posledních protibožských sil, které budou podle rozhodnutí hospodina svedeny do té doliny Jošafatu, na tu planinu u té hory Megida, kde se tedy uskuteční ta finální bitva, v které tedy bude jak Gok, tak Antikrist a všecky ty armády světa. A my jsme si také řekli, že podivuhodně to proroctví končí trošku chronologicky,
2:37zvláštně na přeskáčku, dalo by se říct, že ale předtím vším, než k tomu dojde, tak musí dojít k tomu schromáždění, definitivnímu schromáždění, Alia, už jste slyšeli slovo, tomu definitivnímu schromáždění Izraelců z toho světa do té zaslíbené země. A to těsně předtím, než hospodin vykoná soud nad Babylonem.
3:05Takže víme, že právě v tom okamžiku hospodin po tom schromáždění vyleje toho svého ducha, ducha milosti a pokání nad Izrael a oni poznají pána Ježíše Krista jako toho mesiáše přicházejíceho, kterého oni, jejich otcové, probodli. Takže já sečtu tedy na připomenutí tyto verše, které máme za sebou.
3:35Běda, běda. Utečte ze severní země, hospodinův výrok, neboť jsem vás rozehnal do čtyř nebeských větrů, je hospodin výrok. Běda, zachraň se Sione, bydlící u dcery babylonské, neboť toto praví hospodin zástupů kvůli své slávě mě poslal k národům, které vás splenili. Kdo se dotýká vás, dotýká se z řítelnice mého oka.
4:00Hele, zamávám proti ním rukou a stanou se kořistí svých otroků a poznáte, že mě poslal hospodin zástupů. Výskej a raduj se, cerosionská, neboť hlé, přijdu a budu přebývat ve tvém středu. Je hospodinův výrok. V onen den národy mnohé se připojí k hospodinu, budou mým lidem. Budu přebývat ve tvém středu a poznáš, že mě k tobě poslal hospodin zástupu.
4:32Hospodin dostane do dědictví Judu jako svůj podíl ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. My jsme si tedy jasně řekli, že je tam ten velký důraz, a jestli jste nad tím doma přemýšleli, nad tím slovem a tehdy poznáš, že mě k vám poslal hospodin. A já jsem vám říkal, že jste měli přemýšlet nad Janovým evangeliem, protože zřejmě je to asi nejvíc tam zdůrazněno,
4:58že pán Ježíš právě, když demonstruje to svoje mesiářství, tak co tam říká? Že je právě ten, který byl poslán. Takže to je jeden z těch obrovských důkazů prostě Kristova mesiářství, že on o sobě otevřeně svědčil, že byl právě tím poslaným od otce. No a v 17. verši, to jste taky nad tím měli přemýšlet, je
5:30Zmlkní před hospodinem veškeré tělo, neboť se dal do pohybu ze svého svatého příbytku. Has kolbásar mipneadonaj kineor mimeon kotšo. A já jsem vám říkal, že je to velmi důležitý verš. Protože když je v písmu to has hebrejsky a je to něco, co má burcovat veškeré tvorstvo, kontrolní otázka, kdo to řekl tuto větu. Zmlkni před hospodinem veškeré tělo, neboť se dal do pohybu ze svého svatého příbytku.
6:06Pamatujete si, když jsme si toto prorodství rozebírali, toto vidění, kdo tam vystupuje. A teď je kontrolní otázka, jak jste bys tři, kdo toto řekl a komu. Nebojte se. Ne, to k tomu se dostaneme. Ale v tomhle proroctví, jak to bylo předané přímo toto slovo. Jo, my se dostaneme k tomu Sofoniašovi, to říká Honza dobře.
6:38Uvědomte si, mějte fut před sebou to noční vidění. My jsme si to rozebrali, kdo tam s kým mluví. Máme tam muže měřící šnůro, máme tam anděla hospodinova, co jsme si řekli, že je pán Ježíš Kristus před tím, než se vtělil. Máme tam anděla jiného, který přichází vstříc tomu andělu. Zato víme, že je ten anděl, který měl tlumočit,
6:58ten, který už vystupuje od první kapitola. Máme tam proroka Zachariáše. Takže kdo v autoritě pronesu tuto větu? A komu? A ten to předal. Jo, to je v tom textu řečený. Anděl hospodinův říká tuto věc autoritou. Stichněte. Nebo stichni veškeré tělo před hospodinem. A říká to tomu andělovi, který to měl vyřídit proroku s autoritou
7:25a prorok Zachariáš nám to zapsal. Takže tuto větu říká sám, boží syn. A přesně jak Honza poznamenal, my se k tomu dostaneme. To úzce musí souvisit s dalším veršem v písmu, kde je toto stichni. A já jsem vám říkal, že co z tohoto plyne, že jo? Plyne z toho určitě to, že zmlkní před hospodinem veškeré tělo, neboť se dal do pohybu ze svého svatého příbytku.
7:54Že hospodin rozhodně není nečinný. Není to pozorovatel dějin. Takhle nám ho tady písmo nevyplorovzuje. Není to někdo, kdo v tichosti sleduje a dohlíží a předvídá, jak se věci stanou a nechává jim volný průběh. Nebo to z toho verše máte pocit, že by činil. Ne, anděl hospodinu říká, stichni veškeré tělo, neboť co. Hospodin se zvedl ze svého svatého místa a jde konat.
8:25Takže vidíte, že prostě taková teologie, která hospodina zjevuje jako někoho, kdo věci pouze předzvěděl a nechává jim volný průběh, je naprosto irrelevantní v kontextu písma. Protože pán Bůh je nám tady naopak jednoznačně zjevěn jako ten, který nejenom že ví, ale který to také oznamuje a který do toho také aktivně vstupuje.
8:53A my víme, že tedy hospodin určitě postal a dal se do svého díla. A co? Hospodin postal ze svého svatého místa, aby jednak dokončil v kontextu tohoto textu svůj podivuhodný plán spásy se svým lidem, ale to je málo. Ale aby taky vykonal soudy nad bezbožným světem, aby odplatu dal bezbožným své volníkům. A to je vlastně jí odpověď v kontextu na modlitbu,
9:24kterou, jak říkám, kolik z vás se jí modlí. Kolik z vás se kdy modlí 94. žalm? To je vlastně odpověď. Na 94. žalm přečtu.
10:04a příchozí ho. I syrotky vraždí. Říkají, hospodin to nevidí. Bůh Jákobů se tím nezabývá. Uvažujte, vy tupci z lidu, hlupáci, kdy to pochopíte, což neslyší ten, kdo udělal ucho, což nevidí ten, kdo vytvořil oko, což nekárá ten, kdo vychovává národy. On dává člověku poznání. Hospodin zná lidská uvažování. ví, že jsou jenom marnost. A tak přesně, hospodin nesedí,
10:40hospodin nemlčí, hospodin pohstaň. A to svaté místo, to chápete, to je to, kdy hospodin tady v tom žalmu se žalmista modlí, pohstaň. Ale co my čteme, tento žalm je starší samozřejmě mnohem než proroství proroka Zechariáše, jsou období prostě vlády krále Davida, A kde jsme? To jsme někde v roce 900 a 1000 před Kristem a teď jsme v Zechariášovi, tak jsme v pátém století.
11:12A tak vidíte, že lid touží potom, a my bychom tedy, nebo toužíte vůbec potom, aby hospodin povstal? Nebo radši, ať zůstane sedět tam, kde je. Já si myslím, že mnoho lidí si přeje, aby mlčel, aby se vůbec nikam nepozvednul. Ale my tady čteme ne, že povstane, Ale co jsme četli? Že on už povstal. A k tomu právě musíme doplnit to, že proroka Sofoniáše,
11:40kde čteme kompatibilně s tímto textem 1.7. Zmlkni před panovníkem hospodinem. A já chci, abyste to znali z paměti tyto verče. A jak říkám, všechny naše překlady to dost zažehlují. Zmrtni před panovníkem hospodinem, has mi pené Adonai, protože hospodinu v den je blízko, ký karof jom Adonai, protože hospodin připravil obětní hot, ký nechyn Adonai zéva, a hospodin způsobil posvěcení těch svých, kteří jsou jim povoláni.
12:17Higdíš, keruav, dvě slova a měl by se správně přeložit celou větou. Tak bohatý je tento verš. Takže je to tady bez debat jasné. Týká se to toho, že hospodinu v den je blízko. A jestli byl blízko v roce 518-519 př. Kr. Tak není dneska blíž.
12:49Víte, a já jsem slíbil, že tak, jak budeme procházet ze Chariáše, že se budeme vracet i k věcem církve, protože já bych chtěl, i když Zechariáš rozhodně na církev nemyslí primárně, aby jsme jako církev se taky zabývali námi, ale to je trošku nadstavba, ale já jsem přesvědčený, že je to moudré vždycky čas od času, kdy my hlavně mluvíme o Izraeli, se vrátit k církvi.
13:17Takže dneska já jsem chtěl, aby jsme se trošku tedy zamysleli nad tím, co tedy s církví. My tady víme, že tyto období, toto třetí proroctví mluví o Izraeli a o konci doby soužení před miléniem. A já jsem vám dal několik textů, nad kterým jste měli přemýšlet doma, a které nás zase vrací k tomu osudu a tomu, jaký plán má Pán Bůh tedy z církví.
13:49A je to tedy návrat otázce vytržení církve a obhajoba, do jisté míry bez debat obhajoba, teologická disputace, obhajoby pretribulacionistického pohledu, samozřejmě premilenialistického, ale i v toho pretribulacionistického. Vy už ty slova znáte, ale připomenu premilenialistický znamená, že věříme v to, že očekáváme doslovný příchod tisíciletého království
14:16a zřízení království Izraele a fyzickou vládu pána Ježíše Krista na zemi. A pretribulacionistický je, že na základě písma, a já přidávám důkazy, postupně jak budeme probírat Zachariáše, věříme tomu, že pán Ježíš si přijde pro svojí církev na konci doby milosti, ještě před plným začátkem toho 70. Danielova týdne let,
14:46čili toho týdne soužení, velkého soužení Jákovova. Takže proč? A znova známý verš, 1. Tesalonicenským 5.9. Vždyť Bůh. A zase, vy to nemůžete vytrhnout z kontextu. První list tesalonicenským je komu určet primárně. Já jsem vám říkal, komu je primárně určen Zechariáši. Když vykládáte písmo, klaďte si tyhle všeobecné otázky.
15:15Komu mluví Pavel v prvním listu tesalonicenským? Bez debat. Církvy v Tesalonice. Takže když já půjdu a řeknu buddhistovi, řeknu mu tuhle větu, tak co asi? Tak je vytržená z kontextu. My nemůžeme tento vrš citovat v jiném kontextu, než v jakém byl zazněl. A on zazněl ne všeobecně. A rozhodně nezazněl ani k Izraele. Protože víme, že naopak, to jsme si dokázali v minulých biblických,
15:45že Izrael, to znamená ti vyvolení, kteří nebyli ale zahrnuti do těch, kteří se stanou součástí církle, že musí projít tím velkým soužením, aby byli očištěni. Ale tady Pavel mluví jednoznačně k církvi. A tady to slovo je velmi důležité, protože tím se dokonce máme i povzbuzovat těmi slovy. Vždyť Bůh nás nepostavil k hněvu,
16:13mýbrž k získání spasení skrze našeho pána Ježíše Krista, který za nás zemřel, abychom my, ať vdíme, nebo spíme, žili spolu s ním. Co to znamená? Vyložte mi to, ať bdíme, nebo spíme. To znamená, že budou spasený ty, co dneska spějí na biblické, nebo doma. No ne. Pracujeme s božním slovem. A já vás chci učit principy.
16:43Tak o čem Pavel mluví? Ať my, kteří bdíme, nebo ty, co spí, na co jasně mluví, o kterých lidech hovoří, o dvou skupinách lidí, věřících z církve mluví. A rozhodně to nejsou ty, kteří dřímají při Božím slově. Ale je to jednoznačné, jsme si to v neděli říkali, při večeři pádně. Proto jsou mezi vámi mnozí. Nemocní a někteří usínají.
17:01Rozhodně to neznamenalo, že by někteří při večeři pádně usnuli. Ale padli mrtví. Takže když tady mluví Apoštol Pavel o těch, kteří spí, tak mluví o těch křesťanách, kteří se nedočkali příchodu Pána Ježíše Krista, ale kteří už zesnuli. A když mluví o těch, kteří bdí, tak má na mysli nás, kteří se toho příchodu Pána Ježíše
17:26fyzicky dožijeme v těle. Takže to je velice důležité. Ale říkám zase, komu to Pavel říká? Jako když ten verž budeme vytrhovat z kontextu, tak bychom mohli prostě ujišťovat nevěřící, ale my nemůžeme ujišťovat nevěřící, a nebo dokonce Izraeli, ty, kteří nepřijali pána Ježíše. Ten verš se týká těch, kteří přímou uvěřili v pána Ježíše Krista v době milosti.
17:54A tak Izajáš, a já jsem vám říkal, že ve starém zákoně je několik textů, je jich dost docela, které mluví o tom tajemství. Já bych chtěl, abyste věděli, a věřím, že to vnímáte, že my tedy na základě toho premilenialistického výkladu písma jednoznačně rozlišujeme mezi některými skupinami obyvatel této země. To znamená, rozlišujeme mezi Izraele božím
18:19a myslíme tím tedy opravdu lid smlouvy staré a lid, který je fyzicky potomky Izraele, přes Abrahama. A pak mluvíme o pohanech a pak mluvíme o církvi, Kristově. Tyto etnity jsou prostě písmem rozdělovány. Takže já jsem vám říkal, a věřím, že to i víte, už co si říkáme i tak v těch našich výkladech, že církev byla ve své podstatě až do letnic pro tento svět čím?
18:55Církev nebyl tajemstvím, tajemstvím, tajemstvím. Takže židé nepředpokládali, no to by je i v noci vyráželo, že by snad pán Bůh mohl zahrnout pohanu a že by se k ním mohl sklonit. A dokonce, že by je pán Bůh tak ponížil, že vyvolí církev a my bychom měli žít jak? Co vám říká Pavel a z ústy Pavla? Jak bychom měli žít?
19:21Co bychom měli u židů způsobovat? Žádlivost, závist. Aby žádlili. Církev se předvedla v mnohých staletích, že měli na co žádlit. Mluvím ironicky, žel. My bychom měli našim vztahem k pánu a pána k nám způsobovat u židů tu žádostivost, že my teď máme tu jeho lásku. A samozřejmě, že židy to dráždí. Protože dnes, kde přebývá hospodin?
19:51Kde je ten chrám v Jeruzalémě? Nebo kam máme jet se poklonit hospodinu? My jsme si řekli, že v době milosti odletnic pán Bůh přebývá v srdcích svého lidu. Že my jsme tím chrámem v době milosti. A to také pro židy není přijatelné. Ale my víme, že prostě, co se týče Evangelia, jsou našimi nepřáteli. Ale co se týče Božího vyvolení a povolání pro své otce,
20:18zůstávají Pánu Bohu drazí. Takže je to zvláštní postoj, že v tom nejcennějším, co my máme, co z nás dělá křesťany, bratře a sestry? No to, že máme Pána Ježíše. Že jsme přijali Božího syna. A to, co nás musí dráždit, je ten židovský postoj k tomu, že oni, mesiáše, zavrhli. Ale rozhodně by nás to nemělo víc k tomu,
20:43že uděláme křižáckou výpravu. Protože myslím si, že taková křižácká výprava asi moc žádlivosti nespůsobí. A nebo takové vypálení, pogromy a tak dále, to asi taky zrovna v židech nevyvolávalo moc touhu potom našem pánu Ježíši. Když ještě křesťani tyto zlé věci dělali ve jménu kříže. Takže vidíme, i Satan se tady velice znatelně uplatnil.
21:12Ale pojďme tedy zpátky k nám, k církvi, i v tomto pozadí, nebo na pozadí těchto věcí. Já jsem vám říkal, že ve starém zákoně v textech jsou ale mnohé, mnohé texty, které ale židé dodnes nechápou. Oni je dodnes nechápou. Prostě je tam ten závoj a oni jim vůbec nerozumí. A třeba, ačkoliv jsem nejednoznačně primárně zastáncem doslovného výkladu písně písní,
21:40to znamená, že se primárně teda týká té lidské vztahovosti muže a ženy, tak ale omezit pouze píseň písní na toto by bylo podle mě velmi nemoudré. Takže jsem přesvědčen, že opravdu pokud budeme počítat zuby té naší milé nebo její prsy, tak nemusíme v tom hned hledat paralelus církví, ale určité teologické věci v té písni, písni bez debat jsou.
22:07No proč? No protože pán Ježíš říká, že všechny písma, kromě písně, písni svědčí o něm. Říkal to tak? Je to tak? No ne, pán Ježíš říká prostě všechny písma. No a jestliže všecky písma, tak ale i my musíme uznat, že v písni písni tedy je něco o Kristu nebo není. No ne, no tak musíme. Ale jak říkám, musíme být velmi opatrní v té interpretaci.
22:36Prostě když to začneme přehánět, je to někdy opravdu směšné. Takže já jsem vám ukázal minimálně jednu část té písně písni, která přímo mluví o, naznačuje vytržení církve. Píseň písni 1.3. Zácné tvé oleje tak voní, tvé jméno je esence aromatická, proto dívky tě milují. Stáhni mě za sebou, pojďme honem. Mach šémy a charécha na růca.
23:05Sloveso mach šach, já jsem vám říkal, že je hebrejským ekvivalentem toho slovesa harpazo. Že vlastně, že to je to stejné sloveso, které použil pán Bůh, když mluví o vytržení církve, že my budeme výtrženi do slova harpunování k Pánu Ježíši Kristu a budeme s ním. Stejně tak může Pán Bůh vylovit i Liviátána. A určitě právě tady se jedná, že ta milá říká tomu milému, ať ji vtáhne k sobě.
23:35A já jsem vám říkal, že tady je potom krásné i to završení. Vyskejme radost, mějme s tebe, oslavíme láskou tvou a ne vínem. zcela právem tě milují. A další text, který prostě je úplně uchvatný, je 45. žalm, a ten jste měli za domácí úkol. Tak kdo se ho přečetl? Kdo mě nesklamal? Tak to jste mě zklamali.
24:06Takže dva si to přečetli. A viděli jste tento žalm? To je strašně zvláštní žalm. A všimli jste si jedné věci. Tady prostě z tohoto textu, to je velice důležitý žalm, že právě tento text nebo tento žalm bude použit v listu židům k demonstraci a potvrzení Kristova božství. Takže jinými slovy, tento žalm musíme vykládat
24:32už exegeticky přesně tak, jak to dal pán. Takže jestli mi někdo řekne, no tak to je o tom šalamounovi, on si přive tu milou, že jo. Jo, ale já vám ukážu, že to je teda hodně málo, protože tady se rozhodně primárně o Šelmounovi nemluví. Takže oslavná píseň lásky, bych to nazval Pána Ježíše a jeho nevěsty.
25:02A jsme ve staré smlouvě. Jak to asi Židé můžou číst? Protože jestliže sem nedáme prostě církev a to oni nechápou, tak je to opravdu, a to vám ukážu potom, nepochopitelné. Takže poslouchejme. Mé srdce přetéká dobrým slovem, přednesu tedy své dílo, králi. Můj jazyk je jako rydlo, zběhlého písaře,
25:32jsi nejkrásnější ze synů lidských, ze tvých htů plyne milost. Proto ti Bůh požehnal na věky. A kdyby jsme ještě řeknili, proč by to nemohl být všelomoun? Boh, alebo pravdu? K boku si připásáš meč, hrdino, v nádheře a důstojnosti, a ve své důstojnosti úspěj. Vytáhni ve věci pravdy, pokory a spravedlnosti, a tvá pravice, ať tě učí hrůzu zbuzující činy.
26:04Od tvých ostrých šípů budou před tebou padat národy. Šípy proniknou až do srdce králových nepřátel. Ale ještě bychom mohli navrhovat, a nemohl by to být ještě stále šelomoun, ale burk by ne. Ale teď už ne. Teď dajme pozor, teď přichází sedmý verš. Tvůj trůn, tvůj trůn, bože, trvá na věky a navždy.
26:34Žezlo přímostí je žezlo tvého království. Miluješ spravdnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě, Bože, tvůj Bůh pomazal olejem veselý na tvé druhy. Takže ten král z první části toho žalmu je král, který je tady nazván Bohem, který byl Bohem pomazal. Rozumíme tomu?
27:05To je jednoznačné. Jak může Bůh pomazat Boha? No, jednoznačně, pokud jedině tady vnímáme, že tím prvním králem je Bůh syn. A ten Bůh, který tohoto Boha pomazal, je Bůh otec. Já jsem si to vymyslel, no ne, jak jsem říkal, za toto se mělo vylúčovat, pokud tohle někdo nerespektuje. Protože tento text je použít přímo v listu židům,
27:37Jako důkaz toho, že Ježíš Kristus je tím Bohem, který byl Bohem Otcem Pomazán. A my jsme si to říkali, je to kde? V první kapitole Listu židům, když pán Bůh demonstruje mnohokrát a mnohými skutky mluvil úst proroku Bůh našim otcům, ale v tomto posledním čase promluvil k nám skrze svého syna. A pak je tam srovnání zaprvé Ježíše Krista, jeho postavení ve vztahu k andělům.
28:07A on mu právě říká, právě v tom se Ježíš Kristus, anděl hospodinů, líší od všech andělů. Protože v listu židů čteme, kterému když andělů řekl, ty jsi můj syn, já jsem tě nespodil. To je z jakého zálmu? No druhého třeba. A tam skáče, proto předpokládá pysatel listu židům, že zdáte starý zákon. A potom přichází právě, že říká, že tvůj trůn Bože trvá navěk a navždy.
28:44Žezlo přímostí je žezlo tvého království. Miluješ spravodnost a nenávidíš ničemnost. Pán Ježíš. Proto tě Bože, tvůj Bůh, pomazal olém veselý na tvé druhy. Takže celý tento žalm musíte exegeticky vykládat správně jak. O kom je? O pánu Ježíši. No ale pak nám začne přihořívat, ale tenhle král má nějakou ženu.
29:13A kdo to je? Devátý verš. Myrhou, aloe a kasij voní všechna tvá roucha. Z paláců ze slonoviny tě oslavují strunné nástroje. Celí královské jsou mezi tvými nejvzácnějšími. Královna v ofírském zlatě zaujímá místo po tvé pravici.
29:44Poslyš, dcero, a pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid a na dům svého otce. Král touží po tvé kráse, vždyť je to tvůj pán, skláněj se před ním. Co pak to je za ženu? Nebojte se, ale to opravdu nevnímáte, to je nevěsta Kristova,
30:15A to je církev, krásná královna ve zlatě z ofiru. A proč vám můžu říct jednoznačně, že to nemůže být Izrael? Protože tady říká, co pán Bůh této krásné královně ve zlatě. Co má udělat? Co má ta královna udělat? Zapomeň. Na co má zapomenout? No tak pomocte mi.
30:47Na svůj lid a na dům svého otce. Bratři a sestry opravdu má Izrael zapomenout na svůj dům a na své otce? No ne. Vlastně jednoznačně tohle židé nemohou pochopit, protože židé nikdy nemají zapomínat na svůj dům a na své otce, neboť oni neustále si opakují, že jsou potomky Abrahama, Izáka a Jákova. Ale právě co říká poštol Petr církvy? Co říká vám?
31:19Jak vy máte přijít do církve? Vy máte zapomenout, oddělit se od svých nevěřících. Vy máte žít už jenom pro pána Ježíše Krista. To neznamená, stejně jako když pán Ježíš říká prostě, kdo nenávidí otce, matku, ženu, není mě hodem, že máte tyto lidi nenávidět, že jí máte škodit. Ale postoj vašeho srdce má být, že teď už jdete za svým králem,
31:49že on je pro vás vším. Opravdu? Proto už ve starém zákoně říká v tomto žalmu a v tomhle mnoho věřících stroskotává, proto říká, pane Žiž, nemůžete být mimo učeníky, že se obracejí za tím pluhem, že stále mají na předním místě ty svoje otce, ty svoje domy, rodiny, vztahy. Ale jestli chcete být vytrženi k tomuhle králi,
32:20tak se jako lotová žena vohlídněte za svýma domácíma. Koho máte na prvním místě? A tady říká zapomeň, zapomeň. To neznamená, že je odříznete, ale váš postoj srdce musí být jasný. Král, ten král. A královně tady říkají zapomeň, zapomeň na svůj lid a dá dům svého otce. A co říká poštol Petr?
32:51Apoštol Petr přece říká, první Petruv, jestliže vzýváte jako otce toho, kdo nestraně soudí každého podle jeho skutku, prožijte v bázně čas svého pobývání, kde jsme? V cizině. Ale Izraelci říká pámu, když jsou ve své zaslíbené zemi, kde jsou? Jsou doma. Ale my jsme v cizině. Tady nejsme doma. A co říká dál Apoštol Petr věřícím? Zase komu mluví Petr židům?
33:23Ne, mluví k církvi. Mluví k církvi. A říká, víte, že jste ze svého marného způsobu života, zděděného pokom? Po otcích. Jste byli vykoupeni nepomíjejícím věcmi, stříbrem nebo zlatem. Nýbrž drahou krví Krista, jako beránka bez vady a bez poskvrny. On byl před založením světa poznán a byl na konci času zjeven pro vás,
33:53kteří skrze něho věříte v Boha, jenž ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu. To je naprostý rozdíl, protože Izrael si má naopak své otce stále připomínat. Neboť o Izraeli čteme co? Co čteme Římanům 11.28? Podle Evangelia jsou nepřátelé.
34:25Kvůli vám. To znamená kvůli vám. Kvůli komu? Židé, tělesní Židé, potomci Abrahama, jsou vám, nám, křesťanům, ať z Pohanů nebo z Židů. Nepřátelé. Ale pak pokračuje. Ale podle vyvolení zůstávají milovanými. A proč jsou milovanými? Pro své otce. No tak zapomeň na svého otce. Teď pán Ježíš se nazývá jak?
34:57Jak nazývali pána Ježíše? Třeba ten slepec. Jak na ně volali? Synu Davidův. On se hrdě hlásil k tomu, že je tělesným potomkem krále Davida. A hospodin se dokonce nestydí nazývat jak? Jaké je jedno z božích jmen? Žije bohem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým. Takže opravdu má boží lid zapomenout na ty marné způsoby zděděné po teletech otcích?
35:26Ne, ale my ano. Nebo pokud teda nejste přímými potomky těchto mužů. Ale my jsme všichni, jak tady většinou jsme, pohaní jak poleno. A tak my jsme byli zachráněni Pánem Ježíšem Kristem a vykoupeni ze svého marného způsobu žití jak? Předrahou krví Kristovou. A tak už bychom neměli pát na tom, že budeme dál setrvávat v těch zlých zvicích,
35:53které třeba i v dobré víře, ale v nemoudrosti, slepotě nám třeba naši rodiče nebo přátelé nevěřící předali. Ale my bychom už teď měli stát pevně ve svých postojích. Já mluvím o vytržení, teda jestli chcete jít za tím králem. Protože pak je tu jiná možnost, můžete si počkat. A pán Bůh naučí obyvatele země, jak se pokořit.
36:20Ale tam už nepůjdete za králem do jeho komnat. Tam už poteče krev. Ale pro církiv je tady obrovská naděja i teď pro tebe, kdo nevěříš, a věřím, že chvála pánu bohu, jsme tady všichni věřící, ale může následovat někdo, kdo není ukotvený, nebo je tady někdo neukotvený, tak teď je ještě doba milosti. Teď ještě i ty můžeš být součástí
36:46této krásné ženy, té královny, která je vyzvána, aby se připravila na setkání se svým králem. A ten 45. žálm je nádherný v tomhle kontextu, ale prožili absolutně nepochopitelný. Římanům 9.4. Jsou to přeci Izraelci, jim patří synoství, sláva i smlouvy, jim byl dan zákon, služba a zaslíbení.
37:17Jejich jsou? Kdo? No, otcové. Jejich jsou otcové a z nich podle těla pochází Mesiáš, který je nadevším Bůh požehnaný na věky. Ámen. Takže, bratři a sestry, vy přece ty Žálmy nečtete jenom jako básničky. Vy víte, že kniha Žálmu je jednak také obrovský hlubokou teologickou knihou a že je taky knihou proroctví. Když se zeptám, která z knih je jednak skoro nejčastěji citovaná v Novém zákoně,
37:48tak to byla kniha Žálmu. Takže jestli k ní přistupujeme jenom jako k nějakým modlitbičkám, tak je to málo. To je hluboká prorocká kniha. Ale to znamená, tak vyložte proroctví tohoto žalmu. No a pokud nebudeme postupovat podle písma, tak ho nepochopíme. Ale tady se jedná o víc než o nějakou týrskou královnu. Tady se jedná o svatou, čistou církev, která přichází v kráse před svého krále.
38:21A proto čteme o královské nevěstě. 13. verš, 40. pán Žálný. Týrská dcera přichází s darem. Zámožní lidé si tě budou předcházet. Celá v nádheře je královská dcera uvnitř paláce. Její plášť je protkávaný zlatem. V pestřetkaných šatech je uváděna ke králi. Za ní k tobě přicházejí i pany a její družičky.
38:54Bratři a sestě, tady jsme zase u další teologického rebusu. Asi nejvíc teologicky špatně eschatologicky zařazovaných z žalmů, která věcí z Nového zákona je podobenství o deseti panách. Tento text je velice hluboký, protože nás má burcovat v dělosti. Ale pokud byste ho chtěli zařadit eschatologicky, to znamená, o čem mluví, tak buďte trošku moudří.
39:23Tak z písma Církev je co? Družička Kristova? Nevěsta. To je o deseti družičkách, které byly pozvány na svatbu, ale pět jich bylo připravených a pět ne. Takže pokud budeme, a to dneska není mým cílem, chtít zařadit výklad tohoto podovenství do eschatologie, tak jednoznačně Církev není družičkou. Přece i tady v tom textu čteme, že musíme rozlišovat mezi nevěstou, ženichem a družičkem.
39:58Nebo Dátko, ty jsi byla i družičkou na svý svatbě? Nebo Simona, nebo chodili? Já nevím, ale chápete, někdy čteme písmo a nepřemýšlíme. A tak určitě je dobré zvěstovat tento podobenství, aby jsme byli v dělí. ale když už ho budete chtít zazadit toto podobenství teologicky do eschatologie, tak už je to rebus. Protože pak se dostáváte do toho, kdo jsou těmi družičkami.
40:24A my tady čteme, že ty družičky, které jsou tady, tak tu nevěstu, tu královnu, co? Doprovází. Takže přemýšlejte. A tak, tedy musíme vidět i toto ve světle komplexně písma. Nevěsta Kristova už z logického pojetí věci nebíže být zároveň tou královnou, už vůbec ne Izraelem, a už vůbec ne něčím jiným.
41:00Ale co tedy je z církví? Co se tedy z církví odehrálo? Kde se tu církev vzala? My víme, že církev bude na konci doby milosti vytržena k pánu Ježíši Kristu. A co nastane hned po vytržení? Kdo je napřed v eschatologii? Kdo to ví? Uvědomujeme si, dobře říkáte. Ale když je církev vzata, tak co se děje tady?
41:33Nevěsta v nebi. Teď jsme nechali Izrael a zemi tady, ale co je s nevěstou? Hosti na svatba. To je nemoc napřed. To nebude první. Soudný stolec Kristu v Béma. Neboť my všichni se musíme nejprve postavit před soudný stolec Kristovi. Takže po vytržení první, k čemu dojde, je, že církev, každý z nás, jak pán dá, umíte si to vůbec představit, všichni předevšema,
42:04se postavíme tváří v tvář toho, jehož oči jako plamen ohně, jehož tvář jako slunce v pravé ohledné, jehož hlava, bílá vlna, vlasy a tak dále. A každý z nás bude pánem Ježíšem se mu zodpovídat z toho, jak prožil ten nový život, který v něm získal. V 1. Korinském 3.13 to znáte.
42:59kdy vás bydlí duch Boží. Ničí-li někdo Boží svatyni, zničí Bůh jej, neboť Boží svatyni je svatá a tou svatyní jste vy. Takže my všichni se postavíme před Pána Ježíše Krista a všechny ty naše skutky. Které skutky? No ty, které nám dopředu Bůh Otec připravil, nebo čteme v Efesky, my jsme přece jeho dílo zachráněni k tomu,
43:26aby jsme konali ty dobré skutky, které pro nás Bůh připravil. Ale vy můžete také ty věci zflákat, vy je můžete také zanedbávat a co je ještě důležitější, vy můžete na tom Kristově základu stavět ze zlata, stříbra, drahých kamenů a nebo ze slámy, dřeva a co tam je to třetí.
44:00No, tak máte domácí úkol. Ale o co tu jde? Jaký je rozdíl mezi tom, že stavíme ze zlata, stříbrá, drahých kamenů nebo ze slámy a z toho, co schoří? No, ten podstat je, jestli to, co tady konáme, děláme skutečně v moci Božího ducha a jestli to skutečně děláme podle Boží síly. A slova, jeho pravdy. Ale je taky mnoho služebníků, kteří právě používají úlisnosti,
44:27lidskost a navenek dobrej management. Ale pak to všecko schoří. My si tedy musíme ukázat, kdy k tomu soudu odměn dojde. Já už budu dneska končit, až se nenechám vymrznout, ale kdy k tomu soudu dojde, chronologicky. Po vytržení církve. Kdy dojde k vytržení církve a kdy tedy dojde k soudu odměn. Já jsem vám to minule vyzradil na biblické.
44:58Je jediné místo, kde k tomu může dojít. No, myslím, v knize Zjevení jsme. A kdy tomu dojde? Kde? Mezi jakými událostmi? Když jsem si říkal, že jste přemýšleli, jak je členěná kniha Zjevení. Tak my jsme některé věci už říkali. První tři kapitoly říká hospodin, pán Ježíš, Kristus Zjevení. 1.17. Když jsem její spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý
45:26i položil na mě svou pravici a řekl, neboj se, já jsem první i poslední, ten živý. Byl jsem mrtvý a hleží na věky věků. Ámen. Mám klíče smrti i po světí. Napiš tedy ty věci, které jsi viděl a ty, které jsou a ty, které se mají stát po nich. Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi zpatřil na mé pravici i těch sedmi zlatých svícnů, sedm hvězd jsou anděle sedmi zborů
45:54a sedm svícnů je sedm zborů v Malé Ázie. Od Efezu až po Laodikeu. A sedm listů, už jsme si říkali, čili první tři kapitoly mluví o tom, co je. Čeho je tedy sám Jan součástí. Čili je to dispense, jsme na té ose. Uvědomte si, když se koukáme, tedy první tři kapitoly zjevení mluví o době milosti. Mluví o době milosti. To jsou ty věci, které jsou. A my jsme si říkali, že těch sedm listů s sedmi církvím v Malé Ázii představuje historii celé církve.
46:34Jak horizontálně, tak vertikálně. Co to znamená? Pamatujete si? Jednak všech těch sedm církví postihuje vlastně všecky možné typy zborů, jaké kdy na této zemi byly. A proto mluví každý ten list do současných problémů každého zboru. Ale zároveň v historii lidstva může vystupovat tu cestu, jak se církev od letnic vyvíjela až nakonec.
47:00A my víme, že na konci tady budou dvě církve vedle sebe. V tom všeobecném pojetí bude tu malá, utištěná, ale věrna. Filadelfie. A vedle ní nabubřela, bohatá, ale vlažná. Laudikea. A právě já jsem vám říkal, že podle výkladačů nelze nevidět, že právě v tom listu do Filadelfie je tam ten odkaz na to vytržení a záchranu.
47:31Jak jsem vám říkal, i v řečtině je tam to ukázané, že použití těch předpon za domácí úkor, jaká je tam předpona, že nás pánu uchrání, nebo že nás z toho vezme, naznačuje z toho, že to není, že nás pouze zachrání před něčím, co je kolem nás. Takže na to by řečtina použila jinou předložku. Přemýšlejte doma. Ale tady je přesně použita předložka v tom slově,
47:55která mluví o tom, že v té záchraně dojde tak, že nebudete zachováni v tom, ale skrze, ven z toho. Takže zjevení Janovo 3.10. Protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti i já zachovám tebe v hodině zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyskoušela obyvatele země. Přijdu brzy, drž se pevně, co máš, aby tě někdo nepřipravil o věnec vítěze.
48:25Takže já tebe zachovám, ale tady není v hodině, ale to slovo zachovat a jak, řečně já vám to příště ještě ukážu, úplně označuje jednoznačně gramaticky, jak k tomu zachování dojde. protože řečtina dovede vyjádřit pomocí předpon, předložek, jestli se jedná o zachování. Já tě můžu zachovat tak, že tady bude těžkost
48:51a ty tady budeš sedět a já tě uvnitř toho ochrání. Ale to by řečtina použila úplně jinou předložku, než jakou tady písmo použije, protože tam není o to, že já tě tady nechám sedět. Ale já tě z toho nebezpečí dám ven. A jak jsem říkal, pak přichází čtvrtá kapitola, která to láme. Protože čtvrtá kapitola zjevení, který musí naprosto oddělovat dispenčně úplně něco jiného.
49:15Protože jak začíná čtvrtá kapitola zjevením? Potom, metatauta, jsem uviděl hle otevřené dveře v nebi a ten první hlas, který jsem uslyšel jako zvuk polnice mluvící se mnou, říkal. No kdo tak mluví? Tento mluví pán Ježíš. Vystup sem a ukážu ti, co se má stát potom. Meta Tauta. Čili po konci době milosti. Vlastně tím končí doba milosti, tím končí dějiny církve.
49:50Doby milosti. A najednou přichází zjevení Janovo. I hned jsem se ocitl v duchu a hle, teď už jsme v nebeský sféře. Nezabýváme, co se děje tady, ale teď jsme přenesení do toho, co se nejprve odehrává v nebi. A jak jsem říkal, co je pro naši mysl složité, je, že samozřejmě ty věci plynou současně. Že to není, že teď se něco děje v nebi a tady se neděje nic.
50:15Ale jak by nám to pán Bůh sdělil, když máme omezené mozečky? Tak on to musí rozdělit, aby v jedné lince nám popsal, co se odehraje v nebi a v té druhé lince nám ukáže, co se odehrává tady na zemi. A tady je úžasné a z toho chci, abyste viděli, že prostě teologie pretribulacionismu, to znamená, že výtržení dojde ještě před výtržením církve,
50:40Je opravdu možná jedině, protože má hluboké opodstatnění už v samotném tomto textu. Neboť jak je popsaná Boží sláva. Jak je popsána situace potom, co byl vytržen Jan do nebe a spatřil pána Boha sedícího na trůnu. A ten, kdo na něm seděl, byl napohled jako kámen jaspis a kárneho. A kolem trůnu duha napohled jako smaragd. Okolo toho trůnu.
51:10Co? Čtyři a dvacet jiných trůnů a na těch trůnech sedělo čtyři a dvacet starších, oblečených do bílých šatů a na hlavách zlaté věnce. Z trůnu vycházely blesky a hlasy a hromy. Před trůnem hořelo sedm ohnivých pochodní, to je sedm duchů božích. A před trůnem bylo něco jako skleněné moře, podobné křišťálu. uprostřed trůnu a kolem trůnu, čtyři živé bytosti plné oči zpředu i zezadu.
51:42Ten, který sedí na trůnu, to je úchvatný, to je pán Bůh. Čtyři bytosti, zřejmě serafové. Ale kdo sedí na dalších trůnech? A proč? A kdo má co sedět na trůnech? A tady mě to vyložte. Kdo to tam je? A co to mají na hlavách? V čem jsou oděni? Tak když chcete vykládat písma, musíte jít jednotlivě po dalších věcech. Tak co měli na hlavách? Věnce. A jsme u toho. Komu patří věnce?
52:22Už prvotní církev si uvědomovala, že existuje pět nebeských věnců, které jsou zaslíbeny jako odměna komu? Věrným věřícím. Kdo mě dá z hlavy? Všech pět. Aspoň jeden. A kdo ho dostane? Víte, u každých věnce máme definici, komu je zaslíben za ty odměny. A na to by mohla být celá biblická. A možná víc biblických, protože to je velmi zajímavé téma. Odměny pro věřící.
52:53Věnec se řecky řekne Stefanos. Některé překlady jsou nevěrné a říkají, že těch 24 starců má koruny. Ale je rozdíl mezi královskou korunou, to jsem vám říkal, která se řekne řecky diadema, která vystihuje moc královskou a která následně, uvidíte, že ji má pan Ježíš, potom ji dokonce má i šelma. Ale tohle jsou jiné koruny.
53:19To jsou věnce vítězů, které dostávali olimpionici u té Bémy, když vyhráli zápas. Dodneska to je, když vyhrajou zápas sportovci, tak kam jdou? Jdou na tu Bému a tam dostanou věnce. No a je minimálně pět věnců jasně definovaných písmem. První věnec je věnec chlouby či vyvýšení. Hostéfanos kauchenéos.
53:50Kdo dostane věnec vyvýšení a chlouby? No vymyslíme si to, no ne. Boží text nám říká, první tesalnicenský, kdo je naše naděje nebo radost nebo věnec chlouby, nejli právě vy před naším pánem Ježíšem při jeho příchodu, tak co je věnec chlouby. Věnec chlouby získají všichni ti, kteří až přijde pán Ježíš, budou moct říct, pane Ježíši, tenhle bratr uvěřil kvůli mě,
54:20já jsem mu sloužil. Tenhle sestra vyrostla, protože se mi sloužila. To je věnec chlouby. Každý, kdo pomáhal bratrovi, sestře a lidem k víře, dostane věnec chlouby. Další věnec, věnec pravrnosti, hostefanostes, dikajo, synes. Tak, kdo dostane věnec pravrnosti? Jsme říkali, být nedávno, v Netěli snad se mně zdá.
54:53Ne, Karle, boží slovo božím slovem. To jsou všichni ti, kteří s láskou milují příchod pána Ježíše Krista. a to je v 1. Tesalnicenském, teda v 2. Timoteovi 4, 8. Nakonec je pro mne připraven věnec pravdelnosti, který mi v onen den předá pán, spravedlivý soudce, a nejen mě, nýbrž i všem, kteří milují jeho zjevení. Epifaneja.
55:21Takže všichni ti, kteří milují a očekávají s láskou příchod pána Ježíše Krista, a všichni neočekávají, dostanou věnec, Spravedlnosti. Ne spravedlnost, ale věnec spravedlnosti. Odměnu za očekávání. Tak, další věnec. Ostefano Stézoes. Věnec života. Kdo získá věnec života? No, musíme text tvořím slovením.
55:53Vy si musíte dát studium, u kterých textů se to ukazuje a u kterých textů to je použito. Tak, blahoslavený je muž, který snáší zkoušku, neboť, když se osvědčí, dostane věnec života, jenž pan zaslíbil těm, kdo ho milují. Takže věnec života je přesně spojen s láskou k Bohu, která se ale musí prokázat kde? Ve zkoušce. Přesně tak.
56:20A to uvidíte, protože ten samý věnec života je zaslíben také v knize Zjevení těm, kteří prošli zkouškou. Takže nejenom na jednom místě je popsán tento věnec, Stefanos Terzoes, tak čtvrtý věnec, věnec neporušitelnosti, Jeho Stefanos a Vtartos. Tak kdo dostane neporušitelný věnec? Nebo věnec neporušitelnosti. 1. Kor. 9. 25.
56:47Každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý. Oni proto, aby dostali pomývý věnec, mi však nepomýví. Je to tedy ten, kdo zachová ve svém životě to, co jsme říkali i teď u Pavla. Víru jsem zachoval, běh jsem dokončil. Je to o té vytrvalosti v těch našich každodenních zápasech. A tedy je tam to přirovnání k rolníkovi, k závodníkovi a k vojákovi.
57:19Tak a zbývá nám tedy poslední, je to tak, pátý už, věnec. A to je nevadnoucí slávy. Tak pro koho je věnec nevadnoucí slávy? No, a těšíte se vůbec na ty věnce? Většina závodníků si dopředu zjišťuje, pro co závodí. A křesťani často ani nevědí, jaké věnce mají očekávat. Tak pro koho je připraven věnec, ten poslední?
57:54Pro starší, přesně tak, kteří věrně vykonávali svoji službu. 1. Petru v 5. 4. A když se ukáže nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy, Čili hostefanos a marantinos tes doxes. Takže věnce známe. Samozřejmě chápete, že jsou to celé oblasti vašeho života,
58:25v kterých ty věnce můžete získat. A je jasné, že můžete mít třeba i věnce jich víc, anebo taky nic. Ale k čemu ty věnce pak poslouží, bratři a sestry? No, abyste si koupili nějaký pěkný autíčko v nebi, jako jsou ty bláznivý proroctví, že tam někdo jezdí v Rolls-Royce. Všimli jste si? Tak. A tady jsme u toho. Na hlavách čích byly tyto věnce?
58:54Těch čtyři a dvaceti starců, kteří seděli na těch trůnech kolem trůnu božího. A co je pro církev zaslíbeno? Jednak věnce, jednak bílý oděv a jednak jednoznačně je nám ještě zaslíbena jedna velká věc. A to je co? Že my věřícím máme zaslíbeno, že co uděláme? Že spolu s pánem usedneme kam?
59:25Na boží trůny. Tak je vám jasné, že zřejmě nebudeme sedět s otcem. Ale přesně těch 24 trůnů kolem toho hlavního trůnu v trůním sále boží přítomnosti a svatosti v rálmu věčné slávy představuje tuto scénu, kdy schromážděná oslavená církev sedí se svými věnci, protože číslo 24 z písma, kdo to rychle vyloží? Co znamená v té biblické terminologii počtu číslo 24?
1:00:05Tak co? No a co znamená 12? No on za to má. A když to bude 2x12, tak je to číslo absolutní plnosti. Bez debat. Čili to je prostě číslo plnosti absolutní oslaveného božího lidu v církve, která dostala své odměny. A teď všimněme si.
1:00:36Zaprvé z Jevení Janovo 2.26. Kdo vítězí a zachovává moje skutky až do konce, tomu dám co? Vládu nad národy. Bude je pást železnou berlou a bude je rozbíjet jako hliněné nádoby, jako jsem i já přijal od svého otce. A dá mu hvězdu jitřní, kdo má uši slyš, co duch praví církvím. A jinde čteme jasné tedy zaslíbení,
1:01:06akorát teď to musím, tady ten veršík se mi ztratil, o tom, že je nám skutečně zaslíbeno, že my usedneme s pánem Ježíšem Kristem na ten boží trůn. A ten trůn v té komplexnosti vypadá jednoznačně. Víme, kdo sedí na tom trůnu, kdo sedí po jeho pravici, kde je důk boží v té přítomnosti, to je tak sedm světel, a těch 4 a 20 trůnů kolem. To je celá boží sláva.
1:01:38A jde o to, co dělají, co dělá těch 24 starců v okamžiku, kdy čtyři bytosti vzdají slávu tomu, kteří sedí na trůnu. Se svými věnci. Hodí mu je k nohám. 4.9. A kdykoliv ty živé bytosti vzdají slavu a čest a díky sedícímu na trunu žijícími na věky věků,
1:02:08padne těch čtyřiadvacet starší. To už je uctívání církve oslavené v nebesích. Co udělá? Padne před sedícím na trunu a pokloní se žijícímu na věky věků. To budeme dělat na věčnosti. Těšíte se? Padneme tváři před tím, který sedí na trůnu a před pak udělají co? Pak hodí své věnce vítězů před trůn, kaj balusin tu Stefanus auton en opion tu trónu
1:02:42a říkají Legontés, hoden si, pane bože náš svatý, přijmout slávu a úctu i moc, nebo ty jsi stvořil všechny věci a tvou vůli povstaly a existují. My to zpíváme v jedné písni. To můžeme trénovat. A tady, bratři, je jasné, že kdy tedy došlo k té bémě? Kde vzali ty věnce? Museli je získat třetím soudným stolcem
1:03:14a tedy proto já nemohu být mid-tribulacionista, ani post-tribulacionista. To znamená, já nemohu věřit v to, že k vytržení církve dojde uprostřed doby soužení nebo na jejím konci, protože to popírá chronologii textu. Protože teprve potom, co vidíme tuto scénu, jak starší uctívají Pána Ježíše, Boha Otce především a Pána Ježíše a Ducha Svatého,
1:03:41tak co tam čteme? Že pak najednou se jejich zrak zaměří na co? Že tam je nějaký svitek. A my tedy příště budeme nad tímto přemýšlet, protože rozlomení svitku a role pána Ježíše, který se ujímá toho, že zahajuje všechny ty události tím, že jeho den, přichází až v tomto okamžiku. Takže když někdo říká, že už teď žijeme v době kolik jezdců už v jeho,
1:04:12tak to prostě nesedí. Protože už teda by některý lidi museli být odměněni, někdo už má korunu, někdo už je v nebi, někdo ne. Ne. Prostě i z tohoto důvodu se třeba jako Pentkost a další výkladači, i MacArthur, kloním jednoznačně k tomu, že zde už církev hraje svoji roli v nebesích. A právě pán Ježíš přichází v tomto okamžiku na scénu a víte,
1:04:39že tím, který skončíme, a napravit si sedícího na trůnu. A na pravici, to znamená, vy nemůžete tu čtvrtou kapitolu chápat jinak, než já tá pátá, jak jdou za sebou. To je chrono, chronologie. To pokračuje to, co Jan vidí a jsme v té lince nebeských událostí. A na pravici sedícího na tronu jsem spatřil svitek popsaný zemní z izvenčí.
1:05:03Zapečetěný sedmi pečetemi a uviděl jsem silného anděla, který hlásal mocným hlasem, kdo je hoden otevřít ten svitek a rozlomit jeho pečetě? A teď čteme co. A nikdo v nebi, ani na zemi, ani pod zemí nemohl otevřít ten svitek a dívat se do něho. Velmi jsem plakal, že se nenašel nikdo, kdo by byl hoden svitek otevřít a dívat se do něj.
1:05:29Ale kdo teď přichází na scénu? Ale jeden z těch starších mi říká, neplač. Hle, zvítězil lev ten z kmene Judova, kořen Davidův, aby otevřel ten svitek a jeho sedm pečeti. Takže církev je u toho. A jaká je tedy role církve? A to bude příště. Církev přece má s pánem Ježíšem vládnout. A jestli jste si všimli, tomu, kdo zvítězí, dám pravomoc,
1:06:01jako jsem přijal od svého otce. Že i církev totiž má spolu s pánem Ježíšem pást národy železnou holík. I my, jaké národy? Na planetě Neptun? Mimozemšťany? No bratři a sestry, je jasné, že to musí být národy, které zůstaly na této zemi a že tedy musí existovat celá dispenze, kdy pán Ježíš uplatní tu svoji vládu tou holí.
1:06:32Takže když přemýšlíme, my nemáme mnoho možností, protože pokud by církev byla vytržena až po době soužení, nebo pokud by vůbec k vytržení nebylo, tak koho budeme pást s Ježíšem železnou holí? Chápete, tady musí zůstat ten prostor na to, kdy církev je součástí té autority Krista, který bude vykonávat soudy a pak přichází na zem a to si ukážeme.
1:07:02Hele, viděl jsem nebe otevřené a pána Ježíše a s nimi ty jezdci na bílých koních. Takže církev přichází s Ježíšem Kristem už jako oslavená na tuto zem a ujímá se s ním fyzické vlády na tomto světě. Takže já tady dneska skončím. Zkuste dopřemýšlet o konci toho žalmu a věřím, že i dnes jsme si ukázali zase něco k pozbúzení nám věřícím,
1:07:28že skutečně bychom neměli očekávat tu dobu soužení A naopak by to mělo být pro vás povzbuzením, abyste žili tak věrně, aby vás pán Ježíš mohl vzít k sobě. Protože laodyskejská církev slyší trošku vážnější hlas. A slyší, hele, stojím přede dveřmi. Kolikrát tenhle text používáte při evangelizacích, ale není to přesné.
1:07:57Tenhle text je primárně napsán pro koho? Je pro církev. Ale pro takovou církev, která je vlažná a jí musí Ježíš Kristus říct tak strašné věci, že říká, hle, stojím přede dveřmi a klepu. Zaslechneli kdo můj hlas, vejdu k němu a budu s ním večeřet. A právě víte, čím končí to povzbuzení, kdo otevře ty dveře?
1:08:28jaká odměna je napsaná pro toho, kdo se zachová podle toho slova, kdo přečte konec zaslíbení, co duch praví laurikejské církvy, tomu, kdo zvítězí, co je pro něho zaslíbeno. Prosím, přečíst závěr. Tak co je zaslíbeno, kdo zvítězí z laurikejské církvy
1:08:58a kdo učiní to? Tam je vždycky to požehnání. Každý list napomenutí, většina listů má napomenutí, ale má také to zaslíbení na konci. Prosím, nahlas. Slyšíte? Tomu dám se mnou usednout na můj trůn. Tak kde byste hledali církev v nebi? Kde chodí? Kde je církev v nebi? Kde je zaslíbeno pro církev v nebi?
1:09:29Bude sedět na trůnu. A proto já z výkladači nemohu jinak, než těch 24 starcích ověnčených, těmi Stefanos, vidět oslavenou církev po vytržení. Ale jestliže je tedy těch 24 starců oslavenou církví po vytržení, pak tedy jasně z chronologie, pokud ji nechceme znásilnit, musí tedy ostatní události následovat až potom. Takže příště si řekneme trošku něco víc o svatbě
1:09:56a ukážeme si zase ještě, jaký to má tedy vztah k Izraeli a obyvatelům země.