Zkoušky a pokušení + Upřednostňování osob a stranění se lidí | Pondělí 3/3
Výraz zkouška je v přepisu na 16 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
2. Samuelova 24Jób 2Izajáš 55Lukáš 8
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:04Já bych rád ještě pokračoval s tým tématem zkoušky a pokušení. Uvidíme, jestli potom stihneme úplně všechno tady, co chci, co mám připraveno, nebo jestli zostaneme ještě příštý týden, tak to uvidíme. V jednom zboru, tak to musíme říct, tak jsme také probrali, probrali. Já jsem navrhl list Jakubův a oni řekli, že máme štěří večery,
0:33tak jsme, oni vybrali štěři témata, když jsem je poslal a k konci jsem jim řekl, až potkají Jakuba ve věčnosti, jak to chtějí odůvodnit, že vybrali jenom štěři témata a že ten zbytek nepovažovali za důležité, tak potom mě zvali na další štěři. Tak to ještě mám před sebou, potom jim řeknu, že je celkově jasno dvanáctom v tom listu. Ale jsou to opravdu praktická témata.
1:03Tak možná ještě krátce k tomu obrazu s tím stromkem ve skleniku. Jak jsem řekl, já mám ten dojem v mém životě, že Bůh mě opravdu sadil do skleniku, kde byl klid, kde bylo pěkné, kde jsem byl nalévan pořádně a kde nebyly ani velké problémy. Všechno jsem viděl růžovými brýlemi a potom přicházely problémy a člověk se naučil obstát ve zkouškách.
1:39To bylo možná období, kde mě potom vysadil ven a dal tam vedle mě kůl, kde mě přivázal. a teď ale vítre už foukal, už někdy hodně pršelo, někdy málo, tak bylo třeba pustit kořený hluboko do země, do krysta. A potom přijde i čas, to vidíte i venku u těch stromů, když tam stojí, nevím jak dlouho, nech jsem zahradník, ale potom je možné ten kul dát pryč, už tam stojí sami, už má i kořený.
2:13a i to období musí přijít, kdy potom přežijete duchovně v uvozovkách cokoliv, i když ani nemáte už nikoho, u koho se opšit a kdo by při vás přitom stal, protože máte přímo Krista a je třeba opravdu potom z něho čerpat tu sílu. Ale to pořád ještě není posledný stádium, protože Bůh chce, abychom se stali takovými silnými stromy, které tam stojí pevně a k kterým je možné přivazat další malé stromky, aby oni přežili.
2:53a tak možná, že už máme teď nejaký malý další stromek, který je nejakým způsobem závislý na nás, pro který jsme my tu oporu a potom naším úkolem je jemu pomáhať pustiť koženy hluboké do krysta, aby potom také mohlo samotně stát. Tak a k tomu jsou potřebné zkoušky a zkoušky obsahují vždycky pokušení.
3:26To jsme si zatím řekli. Ty nejnebezpečnější pokušení podle mě jsou tři. To první je, že člověk nebo spíš satan přijede s tím, že říká, že není pravda, co Bůh říká. Tak je to pokušený takovým způsobem plátit to opravdu, co Bůh říká ve svém slově. My víme, že tak bylo i první pokušený vůbec na zemi, když přišel ten zlý a pochybnil Boží slovo. Bůh řekl, určitě zemřete. A had přišel a řekl, nezemřete.
4:12a teď je to pravda, co pán Bůh řekl a to je podle mě velice nebezpečné pokušení, když to potom přichází nějak tak. Je to opravdu tak, jak to je napsáno? Tak hledejte nejprve Boží království a jeho zprávělnost a všechno ostatně vám bude dáno. a já mám 40 a jsem pořád svobodný. Já nevím, cokoliv. Ani nemám práci, nebo cokoliv.
4:45Ale tady je napsáno, platí to opravdu, to jsou silné pokušení, protože na tom se rozhoduje, jestli Bohu věřit nebo ne, jestli se mu dá věřit. Druhé takové dost silné pokušení je, myslí to Bůh opravdu dobře se mnou, myslí to Bůh opravdu dobře se mnou. Když se díváme na všechny problémy, které někdy dopustí, možná ještě ne v mladém věku, někdy i v mladém věku, ale později určitě, tak myslí to Bůh opravdu dobře se mnou.
5:26a třetý je, že člověk spohybňuje Boží svrchovánost. Má Bůh opravdu všechno pod kontrolu? Opravdu všechno má pod kontrolu? Tak kdy člověk teď možná jako věříci žije tam, kde buď je voda nebo ohen nebo cokoliv teď tady je a člověk ztrátí všechno a to už je jedno, jestli vodou nebo ohněm,
5:56tak všechno je pryč. A po níž to mnoho neplatí, protože najdou vždycky nějaký důvod neplatit, nebo nevždycky, ale častokrát. A teď nemáte nic. Tak má Bůh všechno pod kontrolou? Ano, Bůh má všechno pod kontrolou. A dokonce slíbil, že těm, kteří Boha milují, všechno pomáhá, napomáhá k dobrému. a teď tomu všemu věřím. Já věřím tomu, jak je to tam napsáno. Já věřím, že Bůh to se mnou myslí dobře a že neexistují nějaké nahody, že Bůh všechno verá. Všechno má pod kontrolu a myslí to dobře.
6:40Víte tak, když se podíváme jenom krátce na Joba teď. Co to bylo? Co to muselo být za zkouška, který Bůh dopustil tam? A ja jsem rád tak za tú knihu, že tam můžeme vidieť za kulisy, co se tam odehrálo a že tam vidíme, že sa tam nemohl vůbec nic.
7:10a musel se ptát vždycky na povolený. Já myslím osobně, že Bůh může jedna věc a nepotřebuje už povolený, že Bůh mu povolil jedno navždy hládat. A to je to, co dělá pořad a už nepotřebuje další povolený. On může pořad. Ale když chce víc, potřebuje hned vchodit za Bohem a dostat povolený k tomu. A to vidíme u Joba. Ale Bůh dával, dával povolený opravdu. A kdybychom se na to ještě krátce podívali teď, kdy Bůh opravdu všechno, nevíte co, možná, že vesmu teď ještě celou to dovolená pokušení, já to nechci všechno teď tady přeskáčet, myslím, že to je také důležité a potom skrátim něco jiného.
8:04Tak já bych se rád porýval právě, a potom se vrátím k Jobovi, na jiné místo ještě, 2 Samuelova 24.1, kde je napsáno o Davidovi, že, já to čtu celé, 2 Samuelova 24.1. Hospodinov hněv znovu vzplál proti Izraeli a potnítil proti ním Davida. Slovy, jdi a spočitej Izrael a Judu.
8:41A když se poríváme na paralelný místo, první paralelý pomenon 21, první verž, stejný příběh, to víme druhý Samuelová, první paralelý pomenon, to je stejné období, popisuje stejné příběhy, stejné krály a tam stejná udalost, že David počítal celý lid a tam je napsáno, že Satan povstal proti Izraeli a navrl Davida, aby spočítal Izrael. Stejný příběh, v jedno je napsáno, že to dělal hospodin a v druhém je napsáno,
9:14že to dělal Satan a to, co tam vidím, že my nemusíme přemýšlet o tom, od koho něco je. Tak všechno, co Satan dělá, dělá s božím povoleným a tím můžeme to přijmout přímo od Boha. To je to, co vidíme tak krásně v knize Joba. My tam víme, že Satan to působil, on mu všechno vzal a Satan ani jedno nemluví o Satanovi.
9:47Všechno vzal z božích rukou, protože on věděl, že Satan potřebuje povolený. nad tím je vždycky Bůh, který řekl své ano k tomu. Jinak se to nestane. A my nepotřebujeme rozumět. My potřebujeme důvěřovat. Tak my potřebujeme rozumět teologii. My potřebujeme rozumět Biblii, co je napsáno. Ale neskuste rozumět svoje životní situaci ve všem. To se nedá.
10:23a to není náš úkol rozumět. Izájaš 55, 8 až 9, tam je napsáno, vždyť moje myšlení nejsou myšlení vaše, ani vaše cesty nejsou cesty mé, je hospodin výrok, neboť jako jsou nebesa vyšší než země, taky jsou mé cesty vyšší než cesty vaše a mám myšlení vyšší než myšlení vaše. Dnesku jsme všemu rozumět. Proč jsme v té situaci jistě, když je za tím řích, tak to máme si ujasnit a zčinit pokány.
11:00Ale jinak, proč Bůh dopustí něco, tak na to se nemáme rany ptát, ale potřebujeme dověřovat. A víte, že to vyšší, jak tam je napsáno, to jsem čerl v jednom výkladu o tom, že to neznamená jenom vyšší v tom smyslu, že Bůh má vyšší myšlenky, protože má víc rozumu, více ví, že v tom jenom vyšší, ale vyšší i v tom úmyslu, vyšší i v tom, že je lepší než naše myšlenky.
11:42on sleduje ještě něco lepšího. V tom je to vyšší. Tak morálně je to vyšší. Hodnotně to je vyšší. Je to lepší. Jeho myšlenky jsou lepší. A to, co nám připadá jako obrovská zkouška, může být hodně úžitečné nakonec pro náš život. 1 až 29, 11, to píše moc pěkné, 1 až 29, 11, vždyť já znám úmysly, které s vámi zamýšlím, tak to ještě nám to tak jasné říkám, já vím přesně, co dělám, já vím, co dopustím, já znám úmysly, které s vámi zamýšlím, je hospodinový rok.
12:34a teď tady je napsáno, že jsou vyšší, umyslí o pokoje a ne o zlu, abych vám dal budoucnost a nádějí. Tak vyšší myšlenky znamenají vyšší hodnota, hodnotnější, lepší. Tak všichni zkoušky jsou o důvěře, jestli Bohu důvěřujeme a jestli reagujeme tak, jak bychom opravdu měli. My bychom mohli teď studovat ještě pro opravdu pro celý zbytek týdnu různá pokušení v zboru, opravdu i těžké pokušení.
13:15Můžeme začít od Adama nebo Joba, Jozef, David. Všude vidíme zkoušky a pokušení a jak tam obstáli. David, jak měl zaslíbené království. A teď ten, který ještě králem je, i když jemu už je to zaslíbené, ten ho pronásleduje a teď si to představte. Teď se chováte v jeskyni, ale jednou on tam přijed.
13:45Vy máte byť králem a teď máte tam svou ahmádu sebou v jeskyni a toho, kdo už nemá byť králem. Vy máte byť králem, Bůh to řekl. Co to je? A to je zkouška obrovská. A teď přijde Satan hned a říká, no tak vem meč a tak už to zabihol. A on říká, ne, to ne, to musí Bůh dělat, já to nemůžu dělat, já počkám. To je zkouška trpělivosti a o tom to je. Bůh to dělá, já počkám na Boha. Já to nebudu dělat sám ve svém životě, jestli to je pánství, jestli to je cokoliv.
14:28Já počkám, protože k tomu ty zkoušky nás mají věc, abychom měli vytrvanost, trpělivost, abychom čekali opravdu na Boha. Vždycky jsou ty dva hlasy. Jedno Boží hlas a potom ten zlý, který říká, jak bychom měli tu situaci vyřešit. a potřebujeme Boží pravdu znát, spolehnout na to a říct, já počkám na pána.
15:02Tak on to udělá. A teď ještě se porýváme krátce na Joba, na ty dvě pokušení, které tam byly. Tak první pokušení bych řekl, když Bůh něco bere. Když Bůh nám něco bere. Job, budeme čistit první verše, Job jedna, byl muž v zemi Úzu jménem Job, tento muž byl bezuhoný a pšímý, bohabojný a odvrácející se od zlého, jaký krásný popis, bezuhoný, pšímý, bohabojný, odvrácející se od zlého, jestli by to mohlo říct o nás,
15:47Narodilo se mu sedm synů a tři dcery. Jeho státek vydal na sedm tisíc ovcí a tři tisíce velbloudů. Pětset zpřežených z kotů a pětset oslíc a velmi mnoho čeledy. Onen muž byl nejzamožnější z všech synů východů. A teď čteme, jak mu Bůh postupně všechno bere. A to může být i v životě tak, na jedno, jakoby celý život se rozpadl. Bůh bere. Bere možná milého člověka, bere práci, bere finance, bere cokoliv. A to je velká zkouška, když Bůh opravdu bere.
16:38Ten problém není v tom, že to nemáme, to, co Bůh brál. Ten problém je v tom, že jsme to měli a teď to nemáme. Kdybychom to nikdy neměli, tak by to bylo jinak. A spousta lidí to, co my máme, nemá. A není to problém pro ně. Ale když jsme to měli a teď Bůh to zase bere, to je problém. že nám to bere a musíme si uvědomit že on nám to i dal a my můžeme reagovat takhle že říkáme proč si nám to bral ale můžeme říct děkuji že jsme to tak dlouho mohli mít spousta lidí to nemělo nikdy tak já jsem opravdu vděčný že mé manželce se teď dá žít máme už 37 let v manželství
17:35Ale já jsem se rozhodl, kdyby mi je vzal, tak budu vděčný za to, co jsme měli a nechci nadávat, proč si mi je vzal. A to je rozhodnutí. Tolik lidí nemá a tak nepostrádají možná i, nevyčítají, že nemá. Ale my bychom měli být vděční za to, že jsme něco měli, když Bůh to někdy možná i bere
18:05A my vidíme, jak to pokračuje Job 2, 4 a 7, nejenom, že mu to všechno bere a už nemá nic A on zostane v jení a teď se tam řekl, dobře, tak teď jsme mu všechno vzali, ale pořád se jemu dá, že dobře tak můžu teď na něho a to je krásné vidět, že potřebuje povolený, nemůžu jít sám a Bůh řekl tak jo, dobře a teď Satan však hospodinu odpověděl, řekl kůži za kůži, ale vše co člověk má dát za svoj duši a však vztahni nyní svoj ruku a zasahni až ke jeho kosti a ke jeho masu, určitě ty bude to do tváře zlo řečit tu hospodin satanovi řekl, hle
18:52je ve tvé ruce a však zachovuje jeho duši. Satan pak odešel z hospodinový přítomnosti a danil Joba zlými v ředy od pátí až k hlavě. Mně se tak líbí, že Job vůbec o satanovi nemluví, ale hned to bere všechno jenom z božích rukou. a když ta žena, tak říká už dříve, jedna devět až jedenáct, jeho žena může řekná, ty se stále držíš své bezúhonosti, zložič Bohu a zemří.
19:29To nejvělá pomoc. Tak a teď on odpoví, odpověděl ji však, mluvíš, jako by promlouvala jedna z bláznivých žen, Což budeme přijímat od Boha dobré a zlé přijímat nebudeme? V tom všem Job neřešil. On věděl, že dostal to dobré od Boha a teď přijíme i to zlé od Boha. On neříká, že všechno, co Bůh dává, je vždycky jenom dobré, ale on říká i to zlé, co teď je z Božích rukou přesatana, ale to ani nehraje role.
20:10tak to také bereme. V tom všem Job nezařešil. Tak a někdy toho pravdu tak je, že Bůh bere a má to právo, protože On je ten, který nám to předtím dá. A můžeme mít jednu jistotu, že je jedna věc, kterého nám nebere už nikdy. A to není manžel, nebo manželka, nebo diety, nebo zdraví, nebo bohatství, nebo, nebo, nebo.
20:41A to je většin život. To nám dá, to je jediná věc, co nám dá a nikdy nám už nebude brát. A to je krásné. To je krásné. To můžeme vědět stoprocentně. Na to se můžeme spolehnout. To dal jednou a to vám nechá. To je krásné. Tak za to můžeme ho opravdu vždycky chválit. A teď, co když Bůh dává, on všechno Jobovi nejdžív dal a on byl Boha bojný, tak ale my víme, že u Izrael, u izraelského národu to tak nebylo.
21:22Když Bůh jim dal, oni hned opustili Boha. Když čteme tak Soudcu, tam to krásně vidíme, Bůh dává svobodu a zase na Boha zapomněli, potom jim svobodu vzal a zase modlili se, tak páne smiluj se a on se smiloval, tak zase zapomněli na Boha, tak to je také velké pokušení, když Bůh všechno dává.
21:52a ještě víc a ještě víc a Bůh to dává. Proč je to velké pokušení? Lukáš 8, 14, známe to podobenství o rozsejmače, tam je napsáno. Dotrný padle, to jsou tí, kteří uslíšeli, ale jak jdou svojí cestou, dusi je zájmy, bohatství a rozkoše života a nenesou zralé plody. A myslím, že to může klidně být věřící člověk, který nenese potom už úrodu, plody, jak je tady napsáno, který opravdu potom jde za jinými věcmi, bohatství, všechno, co tam je.
22:35a u izraelského národu to opravdu tak úplně vidíme. Jeden rumunský pastor kdyžsi řekl, že on by odhadl, teď nevím, odkud má ty čísla, ale na těch číslech nezáleží, ale on řekl, že si myslí, že 90% všech věřících obstojí v zkoušce pronásledovány. Řekl, ale podle jeho odhadu jenom 10% křesťanů obstojí v zkoušce materialismu.
23:14Já nevím, odkud má čísla, to si možná tak vymyslel, ale já myslím, že na tom něco je. On říká, že pronásledovány v tom obstojí, ale materialismu, materiální věci, to dostanou křesťané. a já mám dojem, že Satan se to už naučil v poslední době, aspoň na západě. Tak on řekl, no pronásledovaný to zatím necháme a dám jim všechno.
23:44A působí to úplně to samé, že lidé zapomínají na Boha. Tak co je lepší, když Bůh bere nebo když Bůh dává, tak necháme to na Bohu. On ví přesně, co my potřebujeme, jen abychom to vnímali, jako zkoušku, v které chceme opravdu obstát. Tak myslím, že, nebo já řeknu ještě pár důležitých pravd, o kterých bychom opravdu nikdy neměli pochybovat.
24:20Jedna je, když my jsme se obrátili, Bůh nás přijel. Jednou navždy. a hned přijde Satan a říká, tak když mu teď dobře budeš sloužit, tak potom tě opravdu přijme. To je úplně opačné, tak on ty lži, ty své lži, ty nejsou, tak by to bylo poznáno první pohled.
24:50A v tom žije tolik křesťanů, v tom zakonnictví. Já teď musím dělat pořádně, aby Bůh mě opravdu přijal. A to je lež, on nás přijal. A proto sloužím s vděčností. My nesloužíme, aby Bůh nás nějak tak přijal. On nás miluje. Tak vždycky. A není to tak, že my musíme nejdřív něco dělat, aby nás miloval. To někdo možná vyrostl v takové rodině, kde si lásku musel zasloužit, ale u Boha to tak není. My si jeho lásku nemusíme zasloužit. A když člověk to myslí, tak potom má pořád strach z Boha, takže by ho nakonec nepřijal.
25:39My jsme v Božích očích cení, mnohem víc než zlato. To víme také. Bezávislí na tom, co umíme, jak vypadáme, co máme, tak my jsme pro něho tak cení, že poslal svého syna. Ale to není v nás. Tak to je v tom, že vidí, co může skrze nás dělat, když máme Krista. A jsme pro Boha použitelní. On nás může používat, každého z nás.
26:07a se tam vždy utočí a říká, podívej se na svoj život, jak jsi neužitečný. Nemáš nic, čím bys mohl přispět. A to je všechno lež. Nechme ty pokušení teď a zkoušky, tak i když bych mohli o tom ještě dále mluvit. A zkoušky budou a budchme za něj rádi. Tak a že každá zkouška přichází i pokušení, to se nedá jinak. jinak by to nebyla zkouška. Tak vždycky tam je pokušený. A proto ten Jakub právě říkal, že se máme radovat z pokušení.
26:45Ale to je myšleno takhle, že ta zkouška je ta dobrá věc, která nás může posunout dál. Ale tam je i to pokušení, to zlé. Víte, to je právě to pokušení. To musíme brát vážně. Když jsem mluvil o těch stromech, které tam stojí venku a které teď vydrží vítr a dešť a sucho a všechno, tak protože mají už hluboké kořeny. To je pravda. Ale my vidíme i vykořené stromy. Existují, že nevydrželi. A nevydržíme automaticky.
27:25a může být i křesťan, který potom tam leží úplně vykořený do konce života, už opravdu nepoužitelný, ale nestratí spasený, ale my nechceme padnout. Já doufám, že není naším jediným přánem nějak se dostat do nebe, ale my chceme stát jako strom a nest ovoce a být užitečný a nejlépe ještě stát tak, aby Bůh mohl přivazat ještě další
27:53k tomu stromu na nějakou dobu, dokud to potřebí. To je naše přány. A Jakub říká, že to nejde vůbec jinak než přes zkoušky. Tak až přijde další zkouška, cokoliv. Tak zkusme je vnímat a potom přijmout tu výzvu a reagovat pozitivně a dobře na to. Tak je teď zkusím, nevím, začneme ještě deset minut tím dalším tématem, kde bychom se nedostali tak moc potom do skluzu.
28:28Ale to je taková téma, která je trochu delší, tak to jenom začneme a zítra v tom budeme pokračovat. A to třetí téma je straněný se lidí nebo jinak řečeno úprost všetnování osob. To je druhá kapitola. To, co teď v první v podstatě bylo, ta moudrost, k tomu se potom dostaneme asi zítra. A teď budeme mluvit o tom. A protože to je také téma, co se nás týká, tak se modlím ještě jedno, aby Bůh nám to ukázal, kde se nás to týká.
29:14Pane Bože, tak ti děkuji, že můžeme teď ještě začít další téma. Mluvili jsme o pokušených, o zkouškách, v kterých chceme obstát. a prosíme za sílu, za to, abychom měli vnímavý smysl, abychom tu zkoušku vnímali, i to pokušení, i tu výzvu, abychom obstáli, abychom rostli, abychom pustili koužený hlubok do tebe, abychom byli vytrlovali ve věže a duchovně pevně stáli.
29:48A i teď, když chceme ještě aspoň začít mluvit o tom, že nemáme dělat rozdíly mezi lidmi, že nemáme mít někoho v oblíbě a druhého se úplně stranit, moc si prosím, aby jsi nám ukázal i, kde se nás tohle prakticky týká a kde možná i tam musíme trochu změnit svůj přístup. Tak já bych četl ten text a potom bychom jenom krátce mluvili ještě o tom, jak to je v naší společnosti dnes, v které žijeme a která má větší vliv na nás, než si to připustíme.
30:32a potom mluvíme o tom, jak to děláme někdy v církvi, kde tam máme ten problém, to už ale zítra, a potom zítra se poríváme i na osobný život, kde jsme v nebezpečí, abychom dělali rozdílí. Tak já čtu ten text, to je druhá kapitola, tak nevím, jestli teď budu číst všechno, ale začnu od prvního verše. Moji bratři, nespojujte víru v našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy s přijímáným osob, když vejde do vašeho sromáštěný muž se zlatým prstenem a v nádherném šatě a vejde tam takový chudý člověk v špinavém šatě a vy věnujete pozornost tomu, který nosí nádherný šat a řekněte mu, ty si setny pohodlně jsem a chudému řekněte,
31:29ty postoj tamhle, nebo si sedný sem pod mou potnož, což pak jste neučinili mezi sebou dost děl a nestáli se souci se zlými pohnutkami, poslíšte, moji milovaní bratři, což nevyvolil Bůh chude tohoto světa, aby byli bohatí v věže a stáli se dědictví království, jste jež zaslíbil těm, kdo ho milují, Vy však jste neúctili chudého, což pak vás bohatí neútiskuji a nevlačeji vás právě oni předsudí, což nehanobí právě oni to drahé jméno, jim jste byli nazvaní.
32:13Jestliže v skutku plníte královský zákon podle písma, budeš milovat svého blížního jako sebe samého, dopřečinite. Jestliže však někomu straníte, odpuštíte se k žiju a zákon vás usvědčuje jako přestupníky. Kdo by totiž zachoval celý zákon, ale v jedné věci klopil, stal by se vinným ve všech. Vždyť ten, kdo řekl, necizoložíš, řekl tak nezavraždíš. Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal se přestupníkem zákona.
32:51Tak mluvte a tak jednejte jako tí, kteří mají být souzení podle zákona svobody. Nebo soud bez milosedenství je pro toho, který neprokázal milosedenství. Milosedenství přemáha soud. Tak to je celý ten úsek, o kterém chci teď trochu s vámi mluvit. V té době se ještě scházeli v synagogách. a tak v synagógách, kde dělali i právě rozdíly i s tím dokonce, kde někto mohl sedět.
33:29Ale to není jenom v synagóze, tak to bylo i hodně dlouho v církvích, tak dokonce i takhle, že tam bylo v příjmu jmenovky, každý měl tam své místo. Čím víc člověk byl uznán, tím víc v předu, tak mohl být a když někdo myslí, že jsme to úplně překonali, to není tak, i když to je jenom tady ten příklad toho problému, tak my můžeme mluvit ještě o tom, kde se nás dotýká.
34:01Ale já jsem už byl v sboru jako host a já jsem si cednul a oni mi potom řekli, že tam nemůžu sedět, tam sedí bratr takový, tak jsem se sedl, ne, tam právě, zase sedí, tak jsem řekl, kam si mám sednout. Tak to bude ještě docela podobné. A takhle, to teď nevím vtip, už se stálo takhle, že přišla starší sestra do sboru, kam už chodí 50 let a teď na jejím místě někdo seděl a ona se zalašla domů. Někdo tam už seděl na jejím místě.
34:39Tak, ale o tom teď to úplně není. Nebudeme mluvit přímo jenom o tom, abychom neměli jistotu, když v zboru nemáme jim novky, tak jsme v pohodě. Tak to není jenom tady tohle. Ale já jsem řekl, že budeme mluvit teď už jenom o tom krátce, jak to naše společnost vnímá a úplně jinak, než nám Bíblia říká. protože naše hodnota podle Biblie je v tom, že jsme stvořen k Božímu obrazu.
35:16A to je každý člověk. Každý člověk je stvořen k Božímu obrazu. A v tom je ta hodnota lidského života. V tom. Tak protože i nevěřící má hodnotu u Boha, protože je stvořen k Božímu obrazu. A jak hodnoty společnost člověka? Podle toho, jak vypadá, podle toho, co má a podle toho, co umí. To jsou tři věci. A podle toho hodnoty společnost člověka. Žena musí dobře vypadat, čím dál víc i muž. A muž musí něco mít, čím dál i žena.
36:02Ale tak to v podstatě je, jak vypadá, co má a co umí. A co umí v tom smyslu, na co má certifikát, na co má papír. Nejlepší je, když se to i píše ještě před jeho jméno. Když to je doktor nebo profesor. Doktor. a já se vám hned přiznám u toho, že já jsem nejakou dobu přemýšlel, že budu ještě dělat doktorát z teologie.
36:38Až mi Bůh ukázal, že jsem to jenom chtěl, aby to bylo ten titul před jménem. Ne, že to ukážte ho také, vůbec ne. Pro spoustu je to dobré a užitečné, ale pro mě by to nebylo užitečné. Já to nepotřebuji, ale já jsem to chtěl jenom z špatného důvodu, protože jsem takhle spadl do stejné pasty, potom by mě viděl jinak, ale Bůh ne, On by mě neviděl jinak vůbec, ale to je přesně to, společnost nás tak hodnotí, jak vypadáš, co máš, co umíš,
37:21a teď, kdy člověk je mladý, spotovný, vypadá dobře a ještě je úspěšný, má veľké auto a ještě má papír, titul, tak potom je v spoločnosti uznán. a to není jenom v Německu nebo v Česku, to je obecně to tak platí. V Česku možná dokonce ten titul hrá ještě větší roli než v jiných zemích,
37:54tak to se dokonce tak oslovuje člověka, pane profesore, pane doktorá, nebo pani doktorku, tak vždycky je dokonce osloven tým, to je další důvod si dělat ještě ten titul, tak potom to všichni kolem ještě slyší pořád, tak a jak člověk opravdu vypadá. Tak a většinou je to tak, čím člověk je starší, tím min bodu má za ten vzhled, tak a musí to potom nějak majetkem nebo nějak dohledat.
38:30Tak starší člověk má víc majetku a mladší může to ještě vzhledem dělat. Jenomže tak Bůh to vidí úplně jinak a čeká tady od nás, abychom to také viděli jinak, abychom se na jiné lidi dívali opravdu úplně jinak. My jsme měli v zboru jednu sestru, která je také doktoráka a ona mi jedno řekla, že ten doktorát dělala jenom z toho jednoho důvodu, aby ta maminka její ji už konečně přijala a akceptovala, že něco umí.
39:18Protože celý život ta maminka ji dala najevo, že není spokojená s ní, že neumí dostatečně a já nevím, že není schopná a ona řekla, jenom kvůli tomu jsem dělá doktorát, abych konečně něco měla, co se mohla mamince ukázat. Tak to je smutné, ale to je společnost kolem nás. Jak vypadáš, co máš, co umíš, nebo na co máš právě titul.
39:50Tak učitele mají nějaké, no mají žáky, které mají radši než ostatní. Dokonce byl anonimný průzkum, kde se profesoáři přiznali k tomu, že hezkým studentám, studentkám dájí lepší známky. Tak přiznali se k tomu, byl anonimný. A možná, že to spousta dělá i bez toho, aby si to vůbec uvědomili. Ale ty rozdíly opravdu tam děláme. A teď to evangelium má překonat veškeré ty rozdíly.
40:28a to je ta velká vyzva, aby u nás to už nebylo vidět, poznat, ani v církvi, ani v osobném životě, ale o tom už budeme mluvit zítra. Ale to je ta velká vyzva, protože společnost, a to znamená 99% všech lidí tady v Česku, nebo ještě více, tak nevím, jedna podle toho a hodnoty člověka podle toho. A teď to má vypadat v církvi úplně jinak.
40:58jenom, že nevypadá. A je to obrovská výzva, protože to nevypadá jinak. Trochu jo, ale ne úplně. Tak o tom ale budeme už mluvit zítra. Krátce se pomadlím. Tak, Pane Bože, děkujeme ti za to dopoledne, za to, že můžeme se porývat do Tvého slova. A děkujeme ti za to, že Jakob tady oslovuje opravdu ty věci, které jsou takto ležité.
41:26a my chceme, abychom podle toho žili, abychom překonali i právě ty rozdíly, které společnost tak dělá. My je už nechceme, my chceme vidět člověka opravdu tak, jak ty ho vidíš. A tak tě moc prosím, abychom se zítra mohli znovu tím zabývat, soustředit na to a děkujeme ti za to, že ty máš úplně jiné hodnoty, než má svět kolem nás.
41:56Amen