Prorok Zachariáš # 12
Biblické texty v kázání
Římanům 1Izajáš 48Daniel 8Daniel 11Izajáš 14Ezechiel 282. Tesalonickým 2Židům 51. Petrův 12. Petrův 3Zjevení 13
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (12)
- 6:13 Izajáš 48
- 14:36 Římanům 1,20
- 17:01 1. Petrův 1,10
- 21:55 Židům 5,11
- 25:35 Daniel 8,8
- 32:10 Zjevení 13,5
- 38:56 Daniel 11,37
- 40:33 Římanům 1,25
- 45:12 2. Petrův 3,17
- 1:02:16 Ezechiel 28
- 1:08:13 Daniel 8,9
- 1:17:23 Daniel 11,35
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:02My jsme dnešní den už u dvanácté biblické hodiny rozjímání nad prorokem Zachariášem a víte, že postupujeme v těch číslovkách, takže dvanáctá hodina jebrejský šáštem esre a víte, že jsme tedy společně, jak pán Bůh dal v tom čase,
0:33kdy se k proroku Zachariášovi stalo ta řada podivuhodných osminočních vidění. Takže je to ten 24. den, měsíce ševatu, druhého roku kralování dária prvního histapsese perského, čili rok 519 před pánem Ježíšem Kristem. Já vždycky na začátek znovu opakuji to dané proroctví,
1:04z toho nočního vidění a my ho budeme, věřím, mít pod kůží. A možná by vás zaujalo nebo zaujmulo vás už dávno před tím, že jdeme tak pomalým krokem, ale my si musíme uvědomit, že v těchto několika verších jsou skryty dějiny doby pohanů v kostce. Takže přeletět tyto verše bez toho, aniž bychom si postavili opravdu ucelený přehled toho,
1:40co skutečně se v prorokovi zjevilo, by nemělo žádný význam. Nechápali bychom potom ani ty další kontexty. Takže budu číst z proroka Zachariáše naše známé verše z 2. kapitoli od 1. verše. Pozvedl jsem oči a v tom jsem uviděl čtyři rohy. Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil. Co mají tyto věci znamenat? Odpověděl mi, to jsou rohy, které rozstvílili Judu, Izrael a Jeruzalém.
2:11Pak mi hospodin ukázal čtyři kováře, zeptal jsem se, co jdou dělat. Odpověděl, toto jsou rohy, které rozstvílili Judu, takže nikdo nepozvedl hlavu. Ale tito je přišli vyděsit. Aby urazili rohy národů, které pozvedly rohy proti judské zemi, aby ji rozptylili. Takže my jsme zdárně s boží pomocí prošli na základě božího slova výklad a interpretaci již tří rohů.
2:43a minulej jsme tedy se zastavili u výkladu právě toho třetího rohu, které je reprezentováno v písmu výkladově právě tím břichem a boky z mědi na nebukadné zarově Soše, tedy z 2. kapitoli Daniele proroka, potom třetí šelmou z Danielova vidění ze 7. kapitoli,
3:13potom jsem přihlížel dále a hle, další byla jako lev hrd a na bocích měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda. A nebo respektive kozlem z dalšího božího vidění, které se posléze stalo proroku Danielovi a které máme zasáno v osmé kapitole od pátého verče. Zatímco jsem se to snažil pochopit, hle,
3:40od západu přes celou zemi přicházel kozel, aniž by se dotýkal země. A ten kozel měl mezi očima viditelný roh, když se přiblížil až k beranu, vybavenému dvěma rohy, kterého jsem spatřil, stát před branou, rozběhl se k němu se zuřivou silou. Viděl jsem, jak na berana naběhl. Rozuřil se na něj a zasáhl toho berana, až mu roztříštil oba rohy.
4:10Beran neměl sílu, aby před ním obstal. Ten ho porazil na zem, podupal ho a nebylo, kdo by Berana z jeho ruky vysvobodil. Kozel se nadmíru vyvýšil, ale když zesílil jeho veliký roh, se zlomil a místo něho vyrostly viditelné čtyři, a to na čtyři strany světa. Takže my jsme si minule, věřím, velice jasně a názorně demonstrovali vzestup makedonské říše po smrti krále Filipa a tedy význam osoby Aleksandra Velikého v biblických proroctví.
4:56My se ještě dnes v závěru toho našeho pohledu na tu první část dějin té Médské říše zastavíme na některými atributy z života Aleksandra Velikého, na kterým jste měli za domácí úkol přemýšlet. Ale dříve než k tomu půjdeme, tak je tady opět malinké okýnko z té obecné teologie.
5:27A v současném dnešním toologickém okénku se podíváme na význam proroctví ve smyslu poznání výlučnosti hospodina, který jako jediný nejen zná, ale i sám tvoří, v daný čas oznamuje věci budoucí. A to proto, aby jeho lid na něho spoléhal, odklonil se od němých model, nespoléhal na svoji moudrost a uvědomoval si velikost svého boha, hospodina, svatého Izraele.
6:13Je to určitě nenáhodou, že některé verše, které si teď přečteme, které nám zjevují tuto obecnou teologii, kterou jsem vám teď možná trošku násilně přežvíkal, tak jsme na nej narazili v neděli, když jsme probírali jedno z těch solas. Jaké to bylo? a byl tam zmíněn jeden určitě velice známý text z Izajáše, 48. kapitoli.
6:46A tato 48. kapitola, to je malá příručka obecné teologie do kapsy. Takže, co se týče proroctví a božích záměrů s nimi. Takže přečtu ji celou, ona není dlouhá. a zkuste ty jednotlivé teologické poznatky, které jsem uvedl vidět v praxi, když hospodin sám mluví. Takže budu číst Izaiaš 48, 1. Slyšte toto dome Jákobův, totiž ti, kdo se nazývají Izraelovým jménem
7:20a vyšli z judových beder, přísahají v hospodinově jménu a připomínají Boha Izraele, avšak ne v pravdě, ani ve spravedlnosti. Ačkoliv se nazývají podle svatého města a opírají se o Boha Izraele, hospodin zástupů je jeho jméno, dřívější věci jsem odedávna oznámil. Z mých úst vyšly a rozrásil jsem je.
7:52Náhle jsem způsobil, že přišli. Nemůžeme tedy říct, že pán Bůh je pasivní znalec historie. Vidíme, dokážeme vyložit tyto verše. Pán Bůh sám způsobil, že tyto věci přišli a předtím je také oznámil. Protože jsem věděl, že jsi zatvrzelý. Šlacha, železná je tvoje šíje a tvé čelo je bronzové.
8:24Oznamoval jsem ti ty věci předem. Zvěstoval jsem ti je dříve, než přišli. Aby jsi neřekl, mé spodobení te učinilo. Moje tesaná modla, či má odlitá modla, to přikázala. Slyšel jsi to a nyní na to všechno pohleď. A vy? Což to nebudete oznamovat? způsobil jsem, že od jinějška uslyšíš nové věci, skryté, které jsi neznal.
8:56Nyní byly stvořeny nikoli dříve. Dodnes jsi o nich neslyšel, abys neřekl, hle, věděl jsem to. Neslyšel jsi, ani jsi nevěděl. Tvé ucho nebylo dříve otevřeno. Nebylo dříve otevřeno. Teologicky se toto místo nazývá, to už víme, že jsme to třikrát na biblicky zmínili, je to ten Theological Passive, který ukazuje na boží svrchované jednání. Pán Bůh může otevřít ucho v pravý čas.
9:31A tady je jasně napsáno, že ucho nebylo otevřeno. Protože jsem věděl, že budeš stále jednat zrádně. Vždyť s bouřencem si byl nazván od matčina lůna. Kvůli smému jménu zdržuji svůj hněv a pro svou chválu se vůči tobě krotím, abych tě nevyhladil. Hle, přečistil jsem tě, ale nejako stříbo. Vyskoušel jsem tě v peci soužení.
10:00Kvůli sobě, kvůli sobě samému to učiním. Vždyť jak může být mé jméno znesvěcováno? Svou slávu jinému nedám. Slyš mě, Jákobe, Izraeli, můj povolaný. Já jsem já, já jsem první, já jsem také poslední. Slyšeli jste tento výrok i na jiných místech písma? Pohotově, kde? Je to ve zjevení, je to podobná citace,
10:32paralelní text, kdy pán Ježíš o sobě prohlašuje, že je alfou i omegou. Ano, má ruka založila zemi a má pravice rozestřela nebesa. Volám na ně a společně se postaví. Schromážděte se, vy všichni. A slyšte, kdo z nich oznámil tyto věci? Ten, kterého hospodin miluje. Vykoná jeho záměr s Babylonem a jeho paže bude nad chaldejcích.
11:04Já, já sám jsem promluvil a také jsem ho povolal. Já doufám, že když vidíte já jsem, já sám, já, tak uvědomujete si, že to je jasný odkaz na boží zjevené jméno, které zjevil pán Bůh Mojžíšovi. A které jasně vyjadřuje tu boží podstatu. Ego Ejmy. Já jsem. Přivedl jsem ho a dopřejí úspěch jeho cestě.
11:35Přistupte ke mně, slyšte toto. Od počátku jsem nemluvil tajně, od chvíle, kdy to nastalo. Já jsem při tom. A nyní mne poslal panovník hospodin se svým duchem. Toto pravý hospodin, tvůj vykupitel, svatý Izraele. Já jsem hospodin, tvůj Bůh, který tě vyučuje ke tvému prospěchu, který tě vodí cestou, po níž půjdeš. kéž bys pozorně naslouchal mým příkazům, tvůj pokoj by byl jako řeka a tvá spravedlnost jako morské vlny.
12:13Víte, i boží novozákonní lid si musí samozřejmě neustále připomínat tyto všeobecné teologické věci. Je ale naprosto nutné vědět fakt, že biblická proroctví je nutné studovat v kontextu již známých historických událostí. Abychom si skutečně uvědomili, jak pravdivé ony boží výroky jsou a jak jsou významné a jakým způsobem může být naše víra upevněna.
12:53Boží slovo je naprosto bezchybné, je dokonalé a přesto není podrobnou učemnicí ani astronomie, ani biologie, ani historie. Písmo bylo lidstvu dáno proto, aby člověk dostal podle Božího uvážení takové pochopení věcí, které mu jasně poslouží k tomu, aby došel z pásy.
13:29Ovšem, pokud nebudeme používat dalekohled Božího slova na jednotlivé disciplíny lidského vědění, ať už je to biologie nebo historie, tak nemůžeme dojít k správným závěrům. A samozřejmě běda nám, pokud světskou historií nebo světskou vědou budeme měřit Boží slovo.
14:02Takže víte, že na mnohých biblických školách a na začátku učební, když se mluví o písmu, tak se o ně mluví jako o tom dalekohledu nebo o způsobu, jakým kouká věřící člověk na svět kolem sebe. Ale na co chcete koukat, když neznáte historii? Víte, možná vám přijde, že se velmi podrobně zabýváme historií, ale jak chcete pochopit, že se některé věci naplnily a že je hospodin ohlásil,
14:36když je nebudeme připomínat. Je naprosto najvní si myslet, že doceníme hloubku a obrovský význam proroctví, které nám zachovali proroci, když nebudeme pátrat po tom, jakým způsobem byli v historii Pánem Bohem uskutečněni. Víte, Římanům 1.20 říká, jeho věčnou moc a božství, ačkoliv jsou neviditelné,
15:09Můžete totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle. Takže jsou bez výmluvy. A tady se samozřejmě nemluví jenom o tom stvořeném hmotném, ale i o dějinách. Ale otázka u nuže bratři sestry je, přemýšlíme vůbec o tom? Víte, to je podstatné. Abychom docházeli k úžasnému poznání Boží věčné a neviditelné moci, tak potřebujeme přemýšlet nad jeho dílem.
15:47Tedy i nad tím, jakým způsobem Pán Bůh řídí a vede dějny lidstva. Víte, boží proroctví v písmu, celá písma, jasně svědčí o Pánu Ježíši Kristu. Amen. Proroctví samozřejmě jsou nedílným součástím tohoto svědectví. Ovšem, tato proroctví svědčí nejen o osobě Pána Ježíše a jeho díle,
16:26ale také o božích záměrech, časech a ustanoveních chronologie jeho spásného díla v kontextu celé historie lidstva. A to té historie, která je samozřejmě za námi, dějin, které se nyní dějí a samozřejmě i času, který je před námi. Pán Bůh jasně ve svém textu z Izajáše nás konfrontoval s tím,
17:01že kdo z nich oznámil tyto věci? Ten, kterého hospodin miluje. A kdo je ten, kterého hospodin miluje? Duch proroctví písma je jasně označen, že je duchem čím? Pána Ježíše Krista. Čteme o tom ve zjevení například 19.10 anebo 1. Petrova 1.10.
17:35Tuto záchranu horlivě hledali a po ní pátrali proroci, kteří prorokovali o milosti pro vás připravené. Zkoumali, na který nebo na jaký čas ukazoval, kdo. Prosím, nahlas. Kdo jim to ukazoval? Duch, ale čí duch? Duch Kristu v nich. Takže boží slovo, a to buďme velmi obezřetní, nám samozřejmě zjevuje záchranu v pánu Ježíši Kristu.
18:11ale také spravedlivé boží soudy a řízení dějn lidstva i celého vysmíru, včetně závažných událostí, kterými musí boží vyvolený lid projít a na které má být připraven. Proto hospodin praví. Oznamoval jsem ti ty věci předem. Zvěstoval jsem ti je dříve, než přišli, abys neřekl.
18:42Mé spodobení to učinilo, moje tesaná modlačnímá odlitá modla to přikázala. Dřívejší věci jsem odedávna oznámil. Z mých úst vyšly a rozhlácil jsem je. Náhle jsem způsobil, že přišli. Nyní byly stvořeny. Nikoliv dříve, dodnes si o nich neslyšel, abys neřekl, hle, věděl jsem to. Neslyšel jsi, aniž si nevěděl, tvé ucho nebylo otevřeno.
19:14A teď jsme u toho, za to se i bratr modlil, otevřené uši. Otevřené uši jsou nedělnou podmínkou slyšení. Ale boží slovo nám nezjeluje, že je naprosto normální a běžné, aby člověk slyšel, ačkoliv má uši. Víte, samozřejmě se zde nejedná toliko o fyzické uši, anatomické orgány, ale jde tady přímo o pochopení slova.
19:46A člověk po svém pádu ve své hříšné přirozenosti je hluchý a otupělý k božím výrokům a má zatvrzelou šijí. To jsme četli. Jen sám hospodin může a má moc tento stav změnit. Proto co pán Ježíš neustále opakuje při svých vyučováních? V zvláštní větu. Všimli jste si v Novém zákoně?
20:16Izrael asi byl hodně postižený národ, protože málo kdy přijdete mezi lidi a zeptáte se jich nebo je vyzvěte máli kdo uši k slyšení a clyší. Já jsem předpokládám, že většina, prakticky všichni, kdo jsou tu, máte dvě uši. A myslíte si, že v době Pána Ježíše bylo hodně bezuchých lidí? Ne, ale hodně z nich bylo naprosto hluchých.
20:46K božímu slovo. A proto nejenom pán Ježíš, ale dokonce i duch svatý ve zjevení opakuje, když mluví k církvi, bratře a sestry, k církvi. Víte, co říká duch svatý na konci každého listu do jednotlivých církví v Malé Ázii, které schrnují historii církve horizontálně i vertikálně božího lidu? Zvláštní to větu. Máli kdo uši k slyšení slyš, co duch praví církvím.
21:18Víte, aby to nebylo málo, nejenom, že není automatické, že slyšíme, ale dokonce v 2. Korinským 3.15 je naprosto jasně napsáno, až dodnes, kdykoliv se přečítá Mojžíš, leží závoj na jejich srdci. Kdykoliv se však člověk obrátí k pánu, je závoj odstraněn. Ten pán je duch. Kde je duch pánův, tam je svoboda. Takže bez přijetí pána Ježíše Krista není možné, není možné pronikat do hloubek božích výroků na tož proroctví.
21:55A co je ještě smutnější z pohledu církve a novozákonní doby je, že v listu židům si musel pysatel stěžovat jen pár desetí let potom, co pán Ježíš byl vzad do nebe a naplnili se všechny ty uchvatné události spojené s prvním příchodem. Židům 5.11. O něm máme mnoho co říct.
22:27A je to obtížné slovy vysvětlit, protože jste se stali línými ke slyšení. Umíte si to představit? Už v prvním století byli lidé líní. Líní, nejenom, že měli problémy, že neslyšeli, ale navíc byli líní slyšet. A co je ještě vážnější, tak duch vysloveně praví, že v poslední době, a to čteme u Timotea v 2. listě 4.3,
23:00Lidé nesnesou zdravého učení, nebudou přijímat ho, ale majíce, a zase jsme u toho, zvrablavé uši, řečtně pískající, svědící, znící, podle svých vlastních žádostí schromáždovati sami sobě budou učitele a odvrátí uši od pravdy, ať bájím se, otočím. Nože na poslední biblické hodině jsme se zabývali Říší Řeckou,
23:30minovitě jejím představitelem Aleksandrem Velikým. Jehož život a skutky byly písmem zjeveny dávno, dávno před tím, než se staly. A to opravdu od nás chce nějaké úsilí, aby jsme mohli docenit tato proroctví, aby jsme se trošku zabývali historií. Sám hospodin se rozhodl v ustanovený čas úseknout moc druhého rohu,
24:02jež představoval, kdo byl druhý roh, Persko-Mécká říše, správně, která je symbolizována o ním, medvědem, a nebo v 8. kapitole beranem, přesně o kterém jsme četli. To, že si to nevymýšlím, bratři a sestry, to je dáno tím, že sám duch svatý to vyložil ústy anděla,
24:32což si nakonec připomeneme znovu z osmé kapitoly, kdo je kdo a co je co. Takže jakýkoliv odklon od těchto interpretací je nemožný. Takže Aleksandr Veliký, když jste byli pozorní, je přímo reprezentován čím v těchto souvislostech? Kde byste ho našli v těchto našich schématech vycházejících z biblických obrazů? Minule jsme si říkali v té obecné teologii, že je tady symbolický jazyk.
25:05To znamená, že opravdu se tam netrkal beran s chlupatým kozlem. Ale chlupatým kozlem, opravdu chlupatým. Ale ten kozel byl něčím zvláštně. Měl totiž to na čele veliký roh. A když byl tento kozel na vrcholu své síly, Tento roh byl náhle uťat.
25:35To už by byla jistá forma negramotnosti a duchovní momentálně mentální zaostalosti, aby jsme nebyli schopni spojit tento roh s osobou Aleksandra Velikého. Daniel 8.8. Kozel se velice zmohl, když byl na vrcholu moci. Zlomil se ten velký rok a místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů. My jsme si minule řekli, že historici se trošku liší v tom dní úmrtí Aleksandra Velikého,
26:1110. 11. nebo 13. červen, ale je to rok 323 př. Kristem. Přibližně měsíc tedy před svými tři a třicátými narozeninami. Byl učinen konec všech snělých plánů dobyvatelských a ambicí mocenských tohoto velikého vojevůdce dávnověku.
26:43A já jsem chtěl, abyste přemýšleli na některými velice zajímavými určitými okolnostmi v jeho životě, které určitě nám slouží k tomu, aby nám dokreslovali určitý biblický typus. My jsme si řekli, že tak jako písmo je plné bezpočet typusu. Víte, co je typus? To je řecké slovo, typos.
27:15A do češtiny je to takový tahavý, ale já neumím to jinak česky přeložit. Je to obraz, určitá podoba, ale víc než podoba, někoho, kdo reprezentuje něco nebo někoho, co přijde. Takže já jsem vám říkal, že určitě jsme na to narazili. Myslím, že naši mládežníci měli takovou sérii Petr s Petrem, kde nám ukazovali na starém zákoně určité podobnosti na pána Ježíše Krista,
27:46různých osobností starého zákona. A tam bychom přesně použili, že tito bibličtí mužové, o kterých jsme si říkali v těch několika uplynulých letech, byly jasným typos Krista. Takže určitě víte, desítky bychom jich mohli jmenovat. můžů biblických ze starého zákona, kteří nějakým svým způsobem některou z jejich událostí, z jejich života poukazovali na Pána Ježíše Krista.
28:24Příklad. Král David. Obrovský. Ale nejenom David, ale i takový Jozef. A můžeme pokračovat. Jenomže bylo by velmi nemoudré si neříct, že písmo také obsahuje protipol Pána Ježíše Krista. A od počátku genezis, jsme si to demonstrovali v těch obecných teologických, eschatologických principech, je nám také zjevován nejistě v takové šíři.
28:59Kdybychom řekli, tak toto je jasné zjevení Pána, ale to nelze, myslím, Ježíše, a to nelze pochopit plně, pokud nebudeme i vidět, že je tady ale od počátku zjevován i typos úplného opaku. Čili typos, ono ho může bez zákonnosti, čili antikrysta, který bude zjeven na konci času, ale i moc, která je za těmito věcmi,
29:29když samozřejmě dávno působí. Takže je nic zvláštního, že jsme si třeba takto poukázali, už třeba, když jsme probírali zakladatele babylonské říše, města Ninive a celé této věci, čili ním roda. A Aleksandr Veliký je určitě velice hmatatelně v některých charakteristikách velice zvláštným typusem. Prvně jsme si řekli, je velice zvláštní jeho věk.
30:02Dožil se 33 let. Víte, že biblisté a historici se shodují po nejvíše, že právě Ježíšův věk v době ukřižování a ukončení jeho pozemské služby bylo 33 let. Ačkoliv měl Aleksandr Veliký, pozemského otce krále Filipa Makedonského, Víte, že jsme si minule řekli, že historici a současní věžci a mystici dané doby přisuzovali početí Aleksandra Velikého a jeho původ komu?
30:40Díhovi, určitě. A víte, že Díus byl nejvyšší bůh toho antického modloslužebného Olympu. Zeus. Takhle. Takže božský původ. Hospodin Aleksandru Velikému svěřil na určitý čas vládu nad světem. To je velice významné. Aleksandru Veliký by nedosáhl nikdy svých úspěchů.
31:10My jsme si jmenovali některé bitvy, aspoň jednu mi řekněte, kterou jste si z minula zapamatovali. Prošli jsme jich několik. A Isu, aspoň ten Isu, závěrečnou, velice významnou bitvu u Isu. A my jsme si tam demonstrovali, co bylo zvláštní. Aleksandr měl v pohodě to vítězství od začátku. A nebo to bylo podivuhodné. Jak to bylo s těmi konflikty válečnými a s tou mocí?
31:40Jak to bylo? Byl v naprosté menšině a bylo prakticky až naprosto nepochopitelné, že Aleksandr zvítězil. Víte, zase jsme u toho božského pasivu. Třináctá kapitola knih Zjevení, která nám asi nejvíce demonstruje tyto síly zla, které budou zjeveny v posledním čase, ho používá velice často.
32:10Takže dejte pozor. V tomto určitě Aleksandr jistým způsobem demonstruje osobnost budoucího Antikrysta s velkým A. Zjevení Janovo 13.5. Byla jí dána ústa, mluvící veliké věci a rouhání. A byla jí dána moc, aby činila, co chce, po 42 měsíce. I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku.
32:40To je s těm, kteří přebývají v nebi. A bylo jí dáno, aby rozpoutala válku proti svatým a aby je přemohla. A byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem. A budou se jí klenět všichni obyvatele země, jejichž jména nejsou od založení světa zapsána v knize života toho zabitého Beránka. A teď, co tam je, bratři a sestry.
33:10Má-li kdo uši k slyšení, což zatvrzelí lidé nemají, slyš. A teď dejte veliký pozor, to se nerado cituje v církvi. To je boží svrchovaný dekret. Kdo má jít do zajetí, do zajetí půjde. Kdo má zemřít mečem, mečem zemře. My jsme si v kontextu demonstrovali,
33:40že kdo dal pánu, kdo dal Alexandru velikému moc, aby se stal vykonavatelem soudu. Kdo dal moc předešlým říším, aby roztylil jeho lid? Byl to hospodin Bůh sám. Takže na jednu stranu musíme mít velikou bázeň před tím, kdo má moc nad těmito věcmi. A na druhou stranu si můžeme být jisti, že se nemusíme bát člověka. Protože Pán Bůh nedopustí nic ve vašem životě,
34:12co by předem sám nechtěl. A to je veliká útěcha. Pán Bůh přesně má naše životy ve svých rukách, nejenom naše, ale celý svět. A on se na konci času rozhodne dát moc a vládu nad tímto světem, satanu a jeho antikristu. A lidstvo pozná do důsledku, kam vedou cesty své vole a hříchu.
34:46Pán Bůh se rozhodl, že na konci času, čili v době soužení, dokonce vydá i věřící té doby, totiž to lidi, kteří uvěří v době soužení, a jak jsem přesvědčen na základě písma, tedy po vytržení církve, tak tyto lidé, kteří se budou obracet k pánu Ježíši, budou vydáváni do moci té šelmy, a co jsme četli, ta šelma je, bude přemáhat.
35:18A zde je vytrvalost svatých. Víte, až budeme rozebírat dál knihu Zachariáše z Jevení starého zákona, tak tady uvidíme, že to není svévolná nějaká sobecká boží autoritativní pohnutka. Víte, minule bratr, když mluvil o soli do gloria, říkal, pán Bůh nemůže být sobecký. To není jeho atribut. Ale pán Bůh je všemohoucí a svrchovaný. To je jeho atribut.
35:47Taky je to, že ti, kteří nemilovali svůj život až do konce, ale sami sebe pro pána zmařili, tak pak stojí jejich duše v tom obrazu ve zjevení před tím božím trůnem a co volají. Volají slávu pánu Bohu a pak se otázají. Dokdy, panovníku, ještě nepotrestáš obyvatele země za naši prolitou krev?
36:18A co jim tehdy pán Bůh odpoví? Ještě chvíli. Dokud, no tak, víme, co pán Bůh řekl těm duším před trůnem? Se nenaplní počet vašich spoluslužebníků, bratří, kteří mají zemřít stejným způsobem. To není nějaké neznámé číslo. Pán Bůh přesně ví, kdo oslaví pána smrti.
36:48A víme, že když jsme u Zachariáše, jak zemřel prorok Zachariáš? Zemřel násilnou smrti kvůli svému svědectví. Dokonce jsme si to jasně demonstrovali, že o tom mluví i sám pán Ježíš. Takže Aleksandr Veliký byla mu dána po určitou dobu moc. Aleksandr Veliký místo toho narozdíl například od krále Nebúka Dnezara,
37:20aby vzdal čest a chválu pánu bohu, naprosto propadl své píše a touze být vyvyšovan a oslavován jako král králu. Víte, že když dobil, prakticky bez zásahu síly, protože tehdejší zprávce Babylona se mu vzdal, tak se nechal provést tou aštartinou bránou a nechal se prohlásit za krále Azie. A tomu nestačil.
37:51Pak se nechal posadit v hlavním městě Perské říše, tedy, kde? Hlavní město Perské říše, Achašverosh. Šůšanu se nechal prohlásit velkokrálem a ani to mu nestačilo. Aleksandr Veliký se nechával zbošťovat. A víme, že jeho plány a dobyvatelské sklony byly obrovské,
38:23protože on se na východě zastavil kde u hranic současné Indie a na západ chtěl proniknout až k tomu sloupořadí, které se nacházelo v současném oblasti Džibraltaru, což je tehdejší celý obydlený známý svět, který si uvědomovali lidé v historii. Takže až po ten úsek země, kde se středozemní moře stýká s Atlantickým oceánem.
38:56A Aleksandr Veliký si ve svém životě liboval v pítkách a sexuální nezřízenosti. My jsme si minule ukázali, že mnoho historiků je přesvědčených o jeho stycích z muži, ačkoliv byl ženatý. A víte, tady je jeden z dalších atributů antikrista, který nesmíme přehlédnout, protože v Danieloví 11.37 se čte, a to určitě jste nepřehlédili,
39:30když jste studovali tyto kapitoly, 11.37, ani bohu svých otců se nebude věnovat, nebo klanět, ani touze žen chemdat našim. Víte, tady vykladačů už po staletí přemýšlejí, co toho znamená, že se nebude věnovat touze žen. No, od přirozenosti byla žena stvořena z muže a pro muže. A žena by přirozeně měla teda tíhnout k mužům.
40:01A muž samozřejmě k ženě. Ovšem, my samozřejmě víme, že je to právě lidská zvrácenost, která je plně demonstrována v tom, když člověk odmítne uznat Pána Boha a žije bezbožně, tak přijde Boží kledba. A ta Boží kledba je v Římanum 1.25 mnohokrát opakována námi,
40:33ale současná doba se tímto jenom hemží. Takže Římanův 1.25. Vyměnili boží pravdu za lež, kořili se a soužili tvorstvu více než stvořiteli, jenž je požehnaný na věky, ámen. Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnili přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému.
41:02zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili k jeden druhému. Muži s muži páchají hadevnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouznění. Aleksandr Veliký, nejenom ve svém životě, ale viděli jsme to už v životě jeho otce, s těmito samcoložnickými sklony neměl problém a dokonce samozřejmě je sám praktikoval
41:32a byly rozšířeny. Víme, že potom v průběhu antiky to nabralo ještě daleko hrůznějších obrazů. Aleksandr Veliký sám sebe zbošťoval, jestli jste si všimli, jak jsme si ukazovali i na jeho životě, a dokonce svého přítele a partnera, Hefajstiona, po jeho smrti prohlásil za Boha a nechal ho uctívat jako Boha. Zase, co bude činit antikrist?
42:03Když jsme si řekli, že nebude ctít Boha svých otců, ale že se bude klanět Bohu, kterého nikdo neznal, Bohu pevnosti. A jemu bude obětovat. Víte, Aleksandr Veliký umírá bez zásahu lidských rukou. Když si řekneme, jakým způsobem připomeneme, Aleksandr Veliký umřel, co víme o jeho smrti, kdo ho zabil, No nikdo. Nikdo z lidí.
42:35Aleksandr Veliký zemřel po jedné z pitek, když byl emočně zlomený smrtí svého partnera Hefaistiona v Babyloně. Víte, že Babylon učinil Aleksandr Veliký. Zase všimejte si určité paralely hlavním městem své říše. Opět Babylon. A my čteme v 2. testa na licenským 2.8. A potom bude zjeven ten bezákonný, kterého pán Ježíš odstraní dechem svých úst
43:11a zahladí je i jeho skutky jasným zjevením svého příchodu. Zde doslova řecky budu citovat. Te epifaneia tes parusias autu. Takže jakým způsobem bude poražen na konci věku Antikrist? bez zásavu lidské ruky. S antikristem se vypořádá kdo?
43:43Sám pán Bůh skrze svého syna. A vy určitě už víte z našich biblických, že právě tady je ten termin, který se používá v biblické eschatologii, slyšeli jste to, když jsem citoval v řečtině tento verš, slyšeli jste tam jedno slovo? Epi-fa-ne-ja. což je zjevení božstva při jeho příchodu par Rusia. Takže k tomu se ještě dostaneme.
44:11Proč je to pro nás tak důležité? Proč se v tom pitváme? A to nejsme důslední. Mohli bychom tomu věnovat mnohem více času. No právě proto, že věřícího tyto znalosti od pána Boha vybavují, abychom nebyli svedeni spolu se světem. Proroci, pán Ježíš a apostolové dbali na to, aby boží lid, včetně církve,
44:42byla těmito znalostmi vybavena. Hospodin náš všemohoucí Bůh je pak schopen nás skrze své slovo působením moci Ducha Svatého zachovat bezposkorný až do konce. Ale, víte, nemůžeme odervat působení Božího ducha. Jeho moc zachovat nás od toho, aniž bychom znali Boží slovo.
45:12Obojí působí současně a je důležité. Proto Petr, Apoštol Petr říká, 2 Petra 3, 17. A tak, moji milí Pánem Bohem milování, protože to víte předem. Víte to? Víte to předem? Chraňte se, abyste nebyli svedeni bludem bezúzdných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu. Rostete v milosti a poznání našeho pána a zachránce Ježíše Krista.
45:46Jemu buď sláva i nyní až po dedne věčnosti. Amen. Takže bratři a sestry, nyní nás čeká závěr dějin makedonské, chcete-li, řecké říše. I té historici, ty byly úplně pav, do jakých detajů tyto proroctví zjevují i světu, nevěřícímu světu známou historii. Totiž to mecko-perská říše je jasně definována čili tím kozlem, o kterým jsme četli.
46:21Když jsme četli, kozel se velice vzmohl, když byl na vrcholu, zlomil se ten veliký roh. Aleksandr veliký byl útět v tom nejlepším věku. Co se dělo po jeho smrti, bratři a sestry? To je úchvatné, dějiny to naprosto potvrzují, že se naplněly tyto slova. Místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů. Prosím, obrázek kozla ze čtyřmi rohy.
46:53Kozla ze čtyřmi rohy. A víte, že to jsou zároveň ty čtyři hlavy Leo Parda ze čtyřmi křídly. Takže víte, tohle vedne v noci o půlnoci, já to říkám pořád, takže už máte nějakou skupinu informací, který si večer opakujete. Ale tohle, když budete svým nevěřícím přátelům zjevovat pravdivost Bible, tak běžte do tohletech míst a ukážte jim, jak je Bible dokonala.
47:26Protože když už ne tohle, tak já už nevím co. Prostě, no dneska asi děti ani nevědí. Měcko-Perská říše po dobití Aleksandrem Velikým byla tedy nahrazena říši Aleksandra Velikého. Tato říše měla na svém vrcholu rozlohu něco kolem 1,5 milionu čtverečních mil. Umíte si to přečtavit, to území.
47:56Tato říše po smrti Aleksandra Velikého ovšem nezůstala jednotná. Z toho kozla do všech čtyř světových stran vyrostly čtyři rohy. A víte, už tamhle nahoře určitě angličtináři vidí, co citoval, cituje tam náš známý historik Josefus Flavius. Nahoře v tom rohu. Jen byl uchvácen a sám říká, že snad není větší demonstrace
48:28pravdivosti a velkoleposti božích proroctví. Takže Flavius jen to věděl. Ale co my? Víme to taky? Takže pojďme na to. Po smrti Aleksandra Velikého, ten už nám tam chybí. Vidíte, ten roh je vylomený. Nám vyrostly čtyři rohy a já bych chtěl, abyste si ten horní roh, který směřuje z vašeho pohledu na levou stranu,
49:04abyste si ho prohlédli. Velice důležité. Takže po smrti Aleksandra Velikého o moc a následovnictví v jeho říši se rozpoutvaly nepokoje. A v těchto nepokojích se utkali čtyři významní zprávci a generálové jeho říše. Ačkoliv Aleksandr Veliký měl svého legitimního potomka, krále Aleksandra Agiose.
49:37tak byl ještě dítětem v době smrti svého otce. Samozřejmě, že musel být dítětem. A tak koregenství s Filipem III, Arhidájosem, se pokusili udržet moc, ale marně. Protože boží prozřetelnost nám jasně už dopředu zjevila, že tomu tak nebude. Takže nebyl to Alexandrov legitimní potomek,
50:08kdo převzal vládu nad říší Řeckou, ale byly to jeho čtyři generálové. A toto období, a to si snad myslím, že se opravdu studuje jenom trošku na gymnáziu a nevím, jestli vůbec se o tom mluví na školách, se jmenuje období válek diadochu. Slyšeli jste to? Diadochos, a Kuba přikivuje, tak to je dobré znamení. Diadochos znamená co? To je nástupce, následovník.
50:44Takže od roku 322 do roku 301 trvaly takzvané války diadochů o následovnictví a rozdělení moci v Médsko-Perské říši. Máme čtyři rohy. Podívejte se prosím na ně. První roh je představován Antigonusem a ten byl velice rychle nahrázen Seleukem I. Nikátorem. My se k tomu dostaneme. To je ten, jak jsem říkal, koukejte, z něho roste ještě jeden malinký oškrivý roh.
51:20A to je velice důležitý roh. Takže jeden roh. Druhý roh Ptolemájos, třetí Kassandr a čtvrtý Lysimachos. Takže prosím vás, tyhle čtyři jména si budeme pamatovat aspoň, aby jsme mohli s těmi nevěřícími přáteli mluvit trošku o něčem. Takže pojďme si prosím promítnout obraz rozdělení Mécko-Perské říše do těch čtyřech oblastí.
51:50Takže, bratři a sestry, teď vás vyzkouším. Takže války jste věděli, že byly. Takže zelení. Kdo získal vlastně původní území, kde se narodil i Aleksandr Veliký, které ovládal Filip, kde je řecko současné a kde vlastně bylo sjednocení těch řeckých států městských. Takže, kdo to bude? Tam vzádu má potom Kuba tahák dole.
52:22Ta zelená barva to je K. Kassandr. Tak, pojďme dál. No, teď už je špatně, teď jsem to všechno prozradil. Takže tu obrovskou žlutou plochu, čili to je vlastně celé to úzomí bývalé perskomecké říše ještě víc, získal kdo? Nejprve Antigonus, kterého posléze po 20 letech vystříhal rod Saleukovců.
52:57Velice významné, k tomu se dostaneme. Kdo získal Egypt? A to byste ale taky mohli vědět. Ptolemájovci. Tak Ptolemájovci to znáte. Určitě jste viděli jeden z velkou filmu naší, no to už je historie, z doby Kleopatra a její pletky s Cezarem a posléze s Markem Aureliem. Kleopatra byla přímou potomkyní z rodu Ptolemájovců.
53:29Ona se jmenovala prvým jménem Kleopatra VII Filopátor a žila tedy někde, nebo vládla od roku 69 do roku 30 před Kristem. Její spojení s Cezarem a tak dále. To bude domácí úkol. My se budeme věnovat jiné lince. Teď už by se nám to rozdělilo na čtyři linky, to by bylo dalších čtyřicet biblických. A to není možné. Takže Kassandra necháme Kassandrem,
53:57Řecko necháme Řeckem, Ptolemájovce necháme Sklopatrou taky, i když dejte na ně pozor. Ty se nám totiž ještě budou projevovat. No a ještě nám tam ale zbývá jeden. A to je Lisi Machos, který získal území. Kde? Území dnešního. Turecka přibližně určitě, ano. A kousek nad tím. A je to potom novozákonní oblast Bitynie. Slyšeli jste slovo Bitynie.
54:32nebo také tráky je. Ale uvíte si představit, že prostě největší územní zisk, který a určitě ovládané území, připadlo Antigovy a tedy potom posléze Seleukovcům. Takže, za domácí úkol se můžete podívat na ty jednotlivé rody a vývoj těch událostí po těch 300 let trvání tohoto období, ale já prosím o obrovázek Seleukovců, takže asi po 20 letech potom generálovi Antigovy nastupuje, dobívá a zmocňuje se moci nad územím jemu vyměřeným Seleukos I Nikátor.
55:27Seleukos první nitkátor je tedy zakladatel té dynastie Seleukovců. A Seleukovci po sedmi generacích splodili velice nám známou osobnost, kterou se musíme z toho biblického kontextu těch jednotlivých rohů zabývat. Takže jako sedmý Seleukovec přichází nám určitě všem známý, Kdo? Antiochos čtvrtý Epifanes. Antiochos čtvrtý Epifanes nastupuje na trůn v roce 175 až 164 před naším letopočtem.
56:11Co znamená Epifanes? Přemýšlejte už, já jsem se k tomu chtěl vrátit, teď jsme u toho. epifaneia, epifanes, to je ohavnost. Tento muž si nechal říkat epifanes, což doslova znamená zjevené božství. Epifania, epifaneia řecky správně, je vyloženo i řeckými slovníky a slovníky starověkých jazyků takto.
56:41Zjev zjevení znamená zjevení božstva nebo příchod panovníka uctívaného jako božstvo, do své říše. Takže, víte, i proto pán Bůh používá teologicky, je to termín, který si nevymyslali nějaký moudří fousatí mužové, ale který už je daný samotným písmem v druhé, například tesalonicenským, v druhé kapitole. Jak se tedy nazývá druhý příchod pána Ježíše Krista ve slávě?
57:13Já jsem na to kázal a my to známe. Je to takzvaná epifanie, českým počeštěně, nebo řecky epifaneja. Epifanie je popsána v písmu na mnohých místech. Věděli byste například, kde? Čili příchod pána Ježíše Krista druhý ve slávě na tuto zem, aby zřídil svoje království. Kde to je v písmu popsáno? No, přesně, tam jsme byli,
57:42druhá tesalonicenským, druhá kapitola, potom ještě těch příkladů je mnoho, ale třeba vlastně co napadne. No samozřejmě ve zjevení v 19. kapitole, kde je o tom od 11. verše obrovský kus. a samozřejmě například v Judovi, ale také sám Pán Ježíš o něm hovoří v Malé apokalypse. Má to už 24, 27. Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ,
58:16takový bude příchod syna člověka. Takže my musíme biblicky v eschatoliví rozlišovat, a to už víte, mezi dvěma příchody Pána Ježíše Krista. A to je mezi hemeratu Jezu Chrystu, čili den Ježíše Krista, což je parusie, příchod pána Ježíše Krista spojený s vytržením církve. Pak máme příchod pána Ježíše Krista spojený s epifaní.
58:50To znamená, víte, jak se setká církv s pánem Ježíšem od východu, od západ, o září něco nebe. a nebo jeden bude na poli, jeden bude vzad, druhý zanechán, dva budou ležet v posteli, jeden bude vzad, druhý zanechán, dvě budou mlít. Takže tam se nemluví o žádném viditelném příchodu, ale my čteme, že bude církev skromážděna kolem svého pána.
59:18Kde se s ním setká? V oblacích. Za zvuku polnice, hlasu Ancha, sám pán se snoubí z nebe a tak dále. Takže to není něco, co by starověk nevěděl, ve smyslu Epifaneia, co znamená. Takže Antiochos, to je, jestli je v písmu nějaký předobraz Antikrysta, tak očividný a do očí bíjící, tak Antiochos Epifanes, to je bez debat.
59:49A jestliže někdo nezná a nebude znát život Antiocha, čtvrtého Epifana a biblická proroctví a události spojené s tím, tak nemůže ani znát a pochopit osobu antikrysta, který přijde toho antikrysta s velkým A. Víte, pro tom lidé docházejí k tak nesmyslným závěrům a kombinacím, když ukazují na některé lidi současné politiky.
1:00:16Protože ten budoucí antikryst musí a ponese biblická proroctví, která jsou spojena s Antiochem, čtvrtým epifanem. My si to ukážeme. Takže Antiochos čtvrtý epifanes, bez debaty, je jeden z největších předobrazů, typusů pána Ježíše. Jestli Aleksandr Veliký něco naznačoval, tak Antiochos epifanes jen to odkryl.
1:00:47Rozumíme tomu? Antiochos epifanes byl velký zrádce, A pro nás, sledovatel božího lidu, v jaké období se pohybujeme, co se týče dějin Izraele. Víte, teď dějeme po dějinách světa, ale samozřejmě tady běží dějny zaslíbené země. Jsme v době pohanu. To znamená v době, kdy židé nemají svrchovaně vládu nad svým územím, ale jsou pod správou různých vládců. Pod jakou správou byla Judea, prosím vás, a Jeruzalém v této době.
1:01:18No samozřejmě podříší se Leukovců, ale docházelo tam i ke střetům z Pto-Le-Májovci. Takže se Leukovci. A my víme, že tato doba je popsána i například v deuterokanonických knihách, čili makabejských. Určitě víte o povstání Judy Makabejského. Není na to dnes čas. Takže ale nemůžeme to vytrhnout, teď se seznamujeme právě s těmi světovými dějinami,
1:01:48s tím rohem, který roztýlil Judu a který ho tyranizoval z božího dopuštění. Takže Antiochos Epifanes byl zrádce a velký pronásledovatel božího lidu. Na pozadí této historické osobnosti je nám ovšem zjeveno víc, než jenom to, co se stalo v minulosti. My si musíme tady uvědomit jeden princip, který se nám už dříve demonstroval v písmu,
1:02:16totiž to, že pán skrze krále nějaké světové říše mluví nejenom o, ale k samotnému satanu. Totiž to, řekněte mi ty dva příklady z písma. Totiž to přesně král Týru, kde máme ho zapsáno, tyto události, Ezechiel 28. A nebo král Babylona, a to je Izajáš 14.
1:02:46My jsme si to už říkali na těch našich obecných úvodech. Tam jsou nám podány texty, kdy pán Bůh skrze proroka mluví o lidské bytosti, ale najednou to přestřelí. Jsi spadl z nebe, Jitřenky synu. Copak odněkad spadl? Nebo si představíte krále Týru, jak se někde měří s nejvyšším nahoře setkávání na dálném severu? Víte, tam musí vykladač vidět, že najednou se uprostřed té historické osobnosti láme něco
1:03:16a pán Bůh mluví k někomu, kdo je zatím. A tak i tady v životě a proroctví spojených s osobou Antiocha máme obrovsky demonstrovány věci posledních událostí týkající se osoby Antikrysta. A tak není divu, že Daniel a potom Zachariáš se tomu věduje věnovat do obrovské šíře. A já tedy na závěr vás pozbudím do toho, abyste doma studovali celou osmou kapitolu,
1:03:45celou jedenáctou, klidně desátou i devátou Daniele a přemýšleli nad osobou Antiocha. Ale abyste zatím v pozadí viděli, my se k tomu těm detailům života Antikrista takto budeme dostávat. Protože některé události z života Antiocha jsou tou historií, o které Flavius, mimo jiné, právě řekl ten nepochopitelné, do jakých detajů se to naplnilo.
1:04:14Víte, co bylo asi tím nejhrůznějším činem? Antiochos byl skutečně ten, který se povýšil nad samotného pána Boha. Ale měl tu moc, kterou měl získat. Ale když byl na vrcholu své slavy, tak co učinil v jeruzalemském chrámu? Znesvětil ho, postavil tam sochu tia, nechal ji uctívat a obětoval tam prasata.
1:04:44A tady my jsme si četli, všímali jste si ve 13. kapitole, byla jí dána ústa mluvící veliké věci, aby se rouhala Bohu a tak dále. Takže šelma, antikrist, antiochos, to jsou věci, které musíme studovat souběžně a Daniele a Zachariáše, aby jsme pochopili, kdo je ten budoucí muž bez zákonnosti. Takže já teď řečtu takový delší oddíl, ale poslouchejme, prosím, poslouchejme.
1:05:14A kež Pán Bůh otevře naše srdce, spíš teda hlavně taky, aby jsme měli uši k slyšení, aby jsme zatím viděli, jako když mluví Pán Bůh ke králi Týru, a nebo ke králi Babylona, kdo ustanovil Aram, kdo ustanovil Babylon a tak dále. Ale vidíme zatím také ty mocnosti zla, které působí pod svrchovaným božím dopuštěním
1:05:46a které v posledním čase se hrají události, které se jistojistě nenaplnily v tomto období historickém, ale které dokreslují události před Harmagedonem, čili poslední bitvou, před příchodem pána Ježíše, události, jestli poprosím, ještě Age of Gentiles, tu timeline, tu časovou osu. Takže podívejte, tady to jsme si řekli, že jsou dějiny pohanů.
1:06:16Co znamenají dějiny pohanů? Dějny pohanů znamenají období, kdy Izrael ztrácí svoji svrchovanou vládu a pro jeho neposlušnost se stávají vazaly pohanských říší. A víme, že pohanské říše postupně šly v tom smyslu Babylon, pak Mecko-Perská, pak říše řecká, pak bude čtvrtý rok říše římská A pak je tedy ta pauza, ta určitá diastéma ve smyslu dějin milosti, příchod a ustanovení církve.
1:06:52Ale potom víme, že na konci doby milosti přichází takzvaný sedmdesátý Danielův týden let, čili doba soužení. A ta doba soužení se dělí na dvě poloviny. A přičemž ta druhá polovina je přesně definovaná, když rozdělíme sedm, rozdělíme je na polovinu, získáme třeba půl roku, kolik je třeba půl roku, měsícu a dnu. To přemýšlejte, za chvíli uslyšíte.
1:07:16Takže v druhé polovině doby soužení víme, že bude zjeven v plnosti Antikrist. Takže doba soužení potom končí dobou, bitvou u Harmagedonu a jasně 19. kapitola, chronologicky zjevení Epifanii Ježíše Krista. Čili příchodem pána Ježíše Krista ve slávě a zřízením jeho mesiářského tisícletého království.
1:07:46Takže prosím, můžeme tohle si nechat promítnuté a poslouchejme tedy slova. Chci, abyste si všimli, jak té promluvy, která je velice široká a hluboká v tom prorockém záběru, ale zároveň, abyste si všimli, že opravdu máme vyloženo, že jsem si to nevymyslel, samotným andělem, pověřeným hospodinem, že skutečně to byly peršané, že to skutečně byly řekové a tak dále.
1:08:13Protože, víte, setkávám se dnes s takovými výklady, že tam někteří do těchto proroctví jsou současné močnosti a vůbec si neuvědomují, nerespektují, že jsou události, které se jich staly a pak jsou události, které se stanou. Takže Daniel 8, 9. Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh. My jsme si říkali, z toho rodu celé úkovců.
1:08:41Antikrist je jasně stotožňovan s malým rohem. Co představuje roh? Moc, sílu, pyšnost, aroganci. My jsme si všimli, ale jedné věci. Všimněte si, jak je ten roh popsán. Ačkoliv antikrist bude nadmůtý až běda, tak je ale popsán směšně. Jako malý. Umíte si to porovnat? Ty králové, co byli před ním, jsou z božího pohledu jaci.
1:09:12Velký. A kdo z nich byl největší? Tou zlatou hlavou jsi ty. Kdo jsi ty? Říká hospodin. Kdo byl zlatou hlavou? Nebukadnezar. A o něm víme, že dokonce k pánu bohu volal. Takže v božích očích je zlatá hlava. Ale pak je tam malý, ošklivý roh. Takže poslouchejme. který se velmi zmáhal na jich a na východ, až k nádherné zemi. Dobrátře a sestry, já to nebudu vždycky přerušovat, ale nádherná země.
1:09:43Těžké interpretačně, nebo víme, co je nádherná země. To je samozřejmě určitý básnický výraz, který popisuje Izrael. Přesně tak. Vzmohl se tak, že sahal až, a teď dávejte pozor, to už by vás trošku mohl zmáct. Víte, kam až sahal? Až k nebesu. Až k nebeskému zástupu srazil na zem část tohoto zástupu. Nevím, jestli byl Epifanes i ve vesmíru, nevím.
1:10:16Totiž hvězd a rozšlapal je. S čem byste si to spojili noc 12. kapitolou z Jevenia s drakem? Co učinil drak? Svedl na svoji stranu jednu celou třetinu božích zástupů. A tady už se určitě nemluví o hmotných hvězdách, ale musíme si uvědomit, že se tady naráží na něco úplně jiného. A to jest na boží zástupy, na andělské bytosti
1:10:43a na tu bytlu v nebesích z 12. kapitoli knihy z Jevení. A tady už jsme dál než u Antiocha. Antiocho skutečně neměl moc pracovat s anděli a srážet na zeml. Ale někdo takový tady je. Srazil na zem část tohoto zástupu, totiž věst a rošlapal je. Vypijal se až k veliteli toho zástupu. Kdo je velitel toho zástupu? Přemýšlejte.
1:11:15Zrušil každodenní oběť a rozvrátil příbitek jeho svatyně. Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti. Pravdu srazil na zem a dařil se mu, co činil. Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví. Jiný svatý se toho mluvícího otázal, jak dlouho bude platit vidění o každodenní oběti a o spouře, která pustoší a dovoluje šlapat po svatyni a zástupu.
1:11:52Řekl mi, až po dvou tisících a třech z těch večerech a jitrech. To je tisíc dvěstě třech. Kolik to je? To je přibližně tři a půl roku. Dojde svatyně z pravedlnosti. Když jsem já, Daniel, uviděl to výdění a snažil jsem mu porozumět, hle, postavil se naproti mě kdosipodobný muži.
1:12:22A uslyšel jsem nad úlajem lidský hlas, který takto volal Gabriely. Kdo je Gabriel? To je anděl Gabriel, známe ho z Nového zákona. Byl to ten anděl, který byl pověřen, aby například zvěstoval Zachariášovi nebo Marii. A Gabriel vysvětl mu toto vidění. Přišel tedy tam, kde jsem stál, zatímco přicházel, byl jsem ohromen a padl jsem tváří k zemi.
1:12:52Řekl mi, pochop, lidský synu, že to vidění se týká doby konce. Když se mnou mluvil, ležel jsem v mrákotách. Dneska lidé mluví s anděli jako ukáhu, že to je naprosto běžný, navštěvují je v koupelně normálně. Daniel ležel jako mrtvý. Ne, to je blud. Jestli někdo vám řekne, že se setkal s božím andělem a není tam bázeň, důstojnost a hrůza, tak je to lhář.
1:13:22Dotkl se mě a postavil mě na mé místo. Řekl, hle, sdělím ti, co se stane v posledním hrozném hněvu, neboť se to týká konce času. A teď si všimněte, že anděl vysvětluje Danielovi ty události a jestli někdo nerespektuje tenhle výklad, Tak už já nevím, koho respektuje. Takže co říká Danielovi Gabriel? 8.20. Dvourohý beran, kterého jsi viděl, jsou, prosím, králové mečtí a perští.
1:13:57Chlupatý kozel je král řecký. A velký roh, který měl mezi očima, je první král. Kdo byl první král, který dobil Mecko-Perskou říši a ustanovil tu říši řeckou? Byl to Aleksandr Veliký. To už prostě přes tohle vlak nejede. Tady si nemůžeme dovolit nějakého vymýšlení. To říká sám anděl Gabriel z božího pověření. Je to boží slovo.
1:14:33A ten roh byl vylomen, to jsme si řekli. To, že se roh zlomil a místo něho vyrostly čtyři, znamená, že vyvstanou čtyři království z toho pronároda, ale nebudou mít jeho sílu. My jsme si to demonstrovali. Byla to tedy Říše. Kasandra Říše, Lysímacha Říše, Seleukovců a dole Říše, Tolemájovců. Do čtyř světových stran. Ke konci jejich králování, dejte pozor,
1:15:03My jsme si řekli, že jak je definovaná šelma ze zjevení z 13. kapitoly. Je vlastně sloučením, následovníkem všech těch šelem předešlých. Takže na konci doby, na konci doby, povstane někdo. A ten někdo je charakterizován takto. Ke konci jejich krajování, až se naplní míra spurných, Postane král nestoudný, který bude rozumět hádankám, bude zdatný svou silou a nejen svou silou bude přinášet neobyčejnou zkázu a jeho konání bude provázet zdar stivě, uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých, obezřetně a se zdarem bude jeho ruka stivě jednat.
1:15:52Ve svém srdci se bude vypínat, nerušeně uvrhne do zkázy mnohé. Postaví se proti tomu veliteli velitelů. Veliteli velitelů. Proti němu se postaví. Přemýšlejte. Avšak bude zlomen. Jak bude zlomen? Prosím. Bez zásahu. Bez zásahu ruky. Vidění o večerech a jitrech, jak ti bylo pověděno, je pravdivé.
1:16:22ty pak podrž toto vidění v tajnosti, neboť se uskuteční za mnoho dnů. Já, Daniel, jsem zůstal bez sebe. Byl jsem těžce, nemocem po řadu dní. Pak jsem vstal a konal své povolání u krále. Žasil jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal. Takže víte, až tohle vidění skončilo, tak Daniel šel zase po svým. On byl z toho nemocný.
1:16:49My na to dneska koukáme a myslíme, co? Ale to jsou tak velice vážné události, že Daniel z toho byl nemocný. Ale ty svrablavé uši nám někdy zabrání tomu, aby jsme si to vůbec pustili k srdci. Víte, a proto teď bych četl aspoň poslední verše z 11. kapitoly Daniele. A já chci, abyste nad tím už doma přemýšleli. Abyste věděli, že tady to překračuje ty meze Antiocha Epifana
1:17:23a že se nám zde zjevuje osoba antikrysta. Daniel 11.35. Někteří z prozíravých budou klesat, budou zkoušeni, tříbeni a běleni do doby konce. Totiž do jistého času král bude dělat, co se mu zlíbí. Bude se vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit proti bohu bohu. Prosím vás, 2. tesalonicenským 2. kapitola 8.
1:17:51Rozumíme tomu. Vidíme ty paralelizmy, to jsou přímé citace. Bude divně mluvit proti Bohu Bohu, bude se vypínat nad Boha Bohu. A bude mluvit, co mu nepřísluší. A bude ho provázet zdar. Dokud se nedovrší hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno. Nepřikloní se ani k Bohu svých otců, ani k žádosti žen. Já nevím, vy máte možná oblíbenci, ale to není správný překlad.
1:18:22Víte, já jsem u proroka Agea zmínil, že přijde do chrámu božího Chemdat Hagoim. Co jsem vám říkal, že je slovo Chemdat? To je to, po čem touží všetky národy. A ten Chemdat Hagoim, vzpomente si, puste si, proroka Agea, je určitě pán Ježíš. Takže to je tužba, touha, ne oblíbenec. A když je tady mluví, že on se nepřikloní, jak jsem to říkal,
1:18:50tam mluvíme o tom arzenokojitáju. Nepřikloní se k žádnému bohu, neboť se bude činit větším nade všechny. Jen boha, dejte pozor, jednoho boha bude ctít, a to boha pevnosti. A věřím, že už víte, že to je jasně určitě jeden z titulů satana. Satan si libuje v těch zatvrzelých, uzamčených lidských srdcích.
1:19:20A z božího úradku mu byly všichni nevěřící lidé vydáni, protože Satan je skutečně tím bohem tohoto světa s malým B. To čteme v písmu. Jen boha pevnosti bude ctít na jeho místě zlatém stříbrem drahokamem a drahocenostmi. Bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali. Cizího boha uvede do opevněných pevností. Kdo ho uzná, toho zahrne slávou. Takovým zvěří vládu nad mnohými a jako odměnu jim přidělí půdu.
1:19:55Takže, bratře a sestry, zde nyní končíme. Takže vidíte, že ty čtyři rohy, ty čtyři říše a i tato chronologie, a jednotlivé důležité eschatologické prvky z toho vystávající jsou naprosto důležité k pochopení doby konce, v které se nacházíme. A mnoho textů je v písmu roztříštěno, které definují tuto dobu.
1:20:27Do detailu popisují některé atributy antikrysta. Posledních událostí. A když nebudeme znát naplnění těch proroctví předešlých, tak nebudeme ani skutečně moc pochopit naplnění těch proroctví, které jsou před námi. Takže já vám děkuju za pozornost.