Okrádáme Boha | Karek Hýsek
Výraz bůh je v přepisu na 58 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Můžete si najít ve svých biblích v poslední knize Starého zákona, tedy v Malachyášovi, budeme číst v podstatě dva verše z třetí kapitoly, Malachyáš 3, 7 až 9. Můžeme postat i k tomuhle krátkému oddílu Božího slova.
0:50Ode dnů svých otců jste se odvrátili od mých ustanovení a nezachovávali jste je. Vraťte se ke mně a vrátím se k vám, pravý hospodin zástupů. Ptáte se, jak se máme vrátit, navrátit, což smí člověk okrádat Boha. A ptáte se, jak tě okrádáme na desácích a darech po zdihování.
1:30Můžete se posadit. Možná si teď myslíte, že jsem to s výběrem tématu dnešního kázání a tím tématem je otázka. Okrádáme Boha? Že jsem to možná trochu přehnal. Možná se cítíte i dotčení. Vždyť slovo kradl se předsedá tak snadno nahradit lépeznějícími slovy.
2:07Třeba nechal si a navíc jsme přece křesťané v samou obsluzení, kdo z nás nekrademe a do sbírky pravidelně přizpíváme. Mě tohleto téma v podstatě by mě bylo položeno na srdce už docela dlouho a opravdu si myslím si, že téma okrádání Boha do situace dnešních křesťanů patří.
2:43Protože v této době si nemálo křesťan myslí, vždyť nežijeme pod Božíšovým zákonem, žijeme pod zákonem Kristovým, tak vlastně jsme svobodní. a někdo si dokonce myslí, že si může dělat skoro, co chce. Jako kdybychom už neměli žádné povinnosti,
3:15neskázaná všeobjímající boží láska přece všechno odpouští. I autorita Bible jako božího slova je velice oslabena. Spousta křesťanů reaguje na jasné slovo písma, slovy, Ale já na to mám jiný názor. Ale Kristův zákon svobody není bez zákonností.
3:50Vlastně i to dobrovolné dodržování Kristova zákona z lásky nás omezuje, omezuje tu naši svobodu víc než ten starozákonní obřadní zákon. Protože podle nového zákona jsou hřišné nejenom činy, Ale hříšné jsou už i ty motyvy, i ty naše myšlenky.
4:28Ono totiž poslušnost Pánu Bohu ve starém i novém zákoně tak vypadá docela podobně, ale přece jen je tady velký vnitřní rozdíl. Někdy to dělali i ty starozákonně věrní, ale křesťan už neplní boží příkazy z povinnosti, ale protože je chce plnit z lásky k němu, dobrovolně.
5:02A přesto si nejeden věřící myslí, že si může žít v podstatě trochu jak chce a navíc na tom ještě ušetří. Ale velice se mýlí v tom, jak tohleto jednání ohodnotí Bůh, protože pokud někdo takhle přemýšlí, o svém křesťanském životě, o službě Bohu,
5:36tak přemýšlí podobně mylně a hříšně jako Židé v době proroka Malachiáše. Služba Bohu z opravdové lásky je totiž vždycky obětí. A taková služba z lásky stála a stojí vždy mnohem víc času,
6:08financí, snahy, než bezduché formání plnění pouhých náboženských povinností. K tomuhle tématu mě, k tomu okrádání Boha mne už před prázdnínami, přivedlo vyučování na Českém biblickém institucu, kde máme předmět etika. A v tomhle předmětu mimo jiné probíráme do větší šířky i hloubky desatero.
6:48A jedno z těchto témat bylo pochopitelně to osmé přikázání, nebudeš krást. Čtenářům Bibli je naprosto jasné, že každé z desetí přikázání má daleko šírší dosah a hlubší význam než formální plnění často jediného slova zákazu.
7:22Například zákazu nezabiješ. Lidé si myslí, že když zatím ještě nikoho nezabili, takže před pánem Bohem obstojí. Ale pán Ježíš v tom kázání nahoře vysvětluje, že porušením přikázání nebudeš vraždit, je už neláska k blížnímu. A že přikázání to sedmé, tady také nejde jenom o nedovolený sex,
7:57ale hříchem jsou už nečisté představy a myšlenky. A navíc, kdo porušil jediné přicházání, tak porušil celé desatero, všech deset. Tak to říká Jakub v 2. kapitoli 10. verž, kdo by totiž zachoval celý zákon, ale v jedné věci klopítl, stal se vinným ve všech.
8:31V tom zmíněném probírání osmého přikázání bylo řečeno, že krádeří je i to, když bez dovolení užíváme to, co jsme si nedovoleně vzali, co máme cizího a co jsme majiteli nevrátili. Když v této souvislosti uvažujeme o Pánu Bohu, je jasné,
9:02že všechno, co máme, je od něho. Nic jsme si na svět nepřinesli, nic si odsud ani neodneseme. A to, co máme, tak není pouze důsledkem našich schopností, protože všechno naše nadání a předpoklady nejsou naši zásluhou. Jsou to nezasloužené dary boží milosti.
9:371. Korinský 4. kapitola 7. verštám a poštole říká, už vždyť, kdo ti dává vyniknout, co z toho, co máš, jsi nedostal. A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jakoby jsi to nedostal? Opravdu jsme zcela závislí na Pánu Bohu. Kdyby Pán Bůh řekl v této chvíli o našem životě dost,
10:10tak jsem okamžitě mrtvý, nebo budeme přežívat jen ve vegetativním stavu. Když jsme probírali to desatéro, tak Werther Meinholf mluvil v Lovosicích, v té etice, o tom, že překročení téměř všech božích přicházání je možné považovat z jistého úhlu pohledu za okrádání boho.
10:44To mě zarazilo, ale je to pravda. Celý vesmír, země i život na ní, všichni lidé, včetně nás, Všechno je jeho dílem, ale také všechno je také jeho majetkem. A když jsme od něho tolik dostali, tedy vlastně všechno,
11:17měli bychom na to reagovat, správně reagovat. Izraelci měli být pánu Bohu vděční, zvláště za vyvedení z egipského otorctví. I to je v tom úvodu desatera. A měli na to v lásce odpovídat svou bohoslužbou.
11:51A naše křesťanská láska a vděčnost, ta by měla být ještě mnohem větší. Všemohoucí hospodin, pán Bůh, nám poslal část sebe, když to řeknu takhle, druhou boží osobu svého jediného milovaného syna a nechal ho zemřít na kříži jako dostačující oběd za hříchy nás,
12:24beznadějně hřížných a starcených lidí. A když my lidé, ať už i kdysi židé nebo dnes křesťané na to nereagujeme, Když pánu Bohu neodpovídáme odpovídající láskou a službou, odmítáme, upíráme, tak vlastně krademe Bohu to, co mu právě náleží.
13:00A v této věci jsem si znovu uvědomil, a to je v podstatě v podtextu celého tohohle přemýšlení, že krádaži jsou ovlivněné láskou, tedy jejím nedostatkem. Jestli někdo někomu něco vzal, tak to znamená, že v tom jednání nebyla ani špetka lásky.
13:31Protože v podstatě i zlodějí, pokud mají někoho opravdu rádi, tak mu většinou nic neseberou. Kradou těm ostatním. A tak je to otázka, jak je to s naší láskou. Do jaké míry milujeme Boha a nakolik milujeme své vližní.
14:03Když jsem mluvil o tom probírání desatera, tak chtěl bych si spolu s vámi i z tohohle pohledu okrádání Boha rychle přejít, přeskočit, v podstatě se dá říct přelítnout. To první přikázání, jak víme, je, já jsem hospodin, nebudeš mít jiné bohy přede mnou.
14:33Ten, kdo neuznává první přikázání, kdo nemá Boha na prvním místě, kdo ho nemiluje. Kdo se ho ale zároveň také nebojí, kdo v Boha tedy nevěří a nepovažuje hospodina za svého stvořitele, pána a dárce všeho, co ho obklopuje a co má, tak Bohu krade jeho vyvýšení postavení.
15:04Krade mu jeho slávu úctu i odpovídající vděčnost a poslušnost. A poslušnost, to je porověv lásky. A pochopitelně něčím to musí nahradit, takže se to nahrazuje nevěrou, spohorou a službou někomu nebo něčemu jinému. Každý člověk má určitý hodnotový žemříček
15:35a každý si postaví někoho nebo něco na ten nejvyšší stupínek. Když člověk neslouží Bohu, tak si postaví často na ten největší stupínek sám sebe, své plány, svoji rodinu a podobné věci. A všechno, co lidé milují víc,
16:06co postavili na vyšší místo než Boha, anebo se snaží sloužit vedle Boha ještě něčemu jinýmu, například mamonu, to vše je porušením prvního, základního a nejdůležitějšího božího přikázání. Nemůžeme totiž sloužit dvěma pánům. Jak o tom mluví páne Žíži Mateuši, 6. kapitoly, 24. verž.
16:38Druhé přikázání je, neuděláš si žádné spodobení tedy modlu a nebudeš to uctívat. Tvoření model, vlastně tuhletu krádež vážnosti a úcty a lásky k Bohu ještě zvýraznuje. Lidé postavení svrchovaného, vyvýšeného a pravého Boha velice zesměšňují tím, když ho nahrazují nejrůznějším spodobením
17:09a slouží těmhletě modlám. třeba stvořeným ve smírním tělesu a mocnostem, přírodním silám, zbožtělým lidem a pochopitelně, jak to bylo ve starověku, hlavně s podobením nejrůznějších zvířat. A tyhle předměty modly uctívají, kradou tím Bohu zbožnou úctu
17:43a poslušnost, která mu patří. Ale jakékoliv zobrazování Boha a jeho syna je nepravdivé, falešné a tedy urážlivé, ale stejně berou Bohu lásku i hříšné představy o Bohu, mylný popis jeho vlastnosti i jeho jednání. Kdykoliv lidé mluví o Bohu jinak, než jak se on nám sám zjevuje v Bibli.
18:21Ty falešné představy se objevovaly už ve starém zákoně a stejně neprahdivé představy byly a jsou i o Pánu Ježíši Kristu. Protože těmi modlami jsou tedy nejen sochy a obrazy, ale i nebiblické představy o Bohu a falešné pohledy na Pána Ježíše Krista a na Evangelium.
18:54Galackým 1,7 není jiné Evangelium, ale jsou někteří, kteří vás uvádějí vezmatek a chtějí Kristovo Evangelium překroutit. Nevezmeš Boží jméno nedarmo. Přikročením tohodle přicházání lidé kradou Bohu správný způsob, jak k němu přicházet. Jak k němu přicházet s láskou, s úctou, jak ho neurážet svým hříšným nebo zbytečným mluvením
19:29i ve svých modlitbách. Jáne 4, 24, tam Pán Ježíš říká, Bůh je duch a ti, kdo se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a v pravdě. Bůh se představil Izraelcu jménem hospodin v dívech při vyvedení z Egypta a nám křesťanům se zjevil Pán Bůh ve vtělení a ve výkupné oběti
20:05všech lidí v Pánu Ježíši Kristu. Bůh se nám tímhle tím způsobem představil a právě v tomto jménu ukázal, jaký je ve své milosti a lásce, ale i v odporu proti hříchu. Pán Bůh nám zjevil, dal nám k dispozici jediné jméno, skrze které můžeme být spaseni.
20:36Skutkové čtyři dvanáct. Ale lidé dokáží, jak všichni moc dobře víme, i toto jméno mnoha způsoby zneužít, pošlapat. Zneužívají ho stejně, jakoby zneužili cokoliv, čemu se má projevovat úcta. Zneužili by třeba telefonní číslo prezidenta nebo předsedy vlády.
21:07Lidé dokáží zneužít všechno. Nedodržením čtvrtého přikázání k rademe Bohu čas, který bychom měli věnovat Božím věcem a jemu samému. Náš stvořitel nám dal k dispozici veškerý čas našich životů. Bez něj bychom už neprožili ani jedinou další minutu.
21:38Proč máme dodržovat přikázané odpočinutí? Protože Bůh sám odpočinul a v tomto přikázání to připomíná. A ve druhém opakování Desatera to podepřel svým mocným vysvobození Izraelců z Egypta. Dnes už jako křesťané si ovšem o velikonocích to vyjítí z Egypta nepřipomínáme tak, jakož jde.
22:11O velikonocích si připomínáme a oslavujeme ještě větší vysvobození. vysvobození z otorctví hříchů skéze oběť Pána Ježíše Krista na kříži. A to vítězství bylo v neděli ráno potvrzeno jeho slavným vzkříšením. Proto si z lásky máme alespoň jeden den v týdnu,
22:42víc než všední dny, připomínat slavné boží vysvobození ze tmy hříchů do světla božího království. Tohle to ovšem pravdu nemá být jenom bez duchy na řízení. A nejedná se to také jen o čas věnovaný Bohu v jediný den týdne. I tohleto přikázání má mnohem hlubší dosah.
23:17Židům 4.10 je napsáno, kdo totiž vešel do jeho odpočinutí, ten také odpočinul od svého díla, tak jako Bůh od svého. Kdo totiž vešel do jeho odpočinutí, ten také odpočinul od svého díla, tak jako Bůh od svého. Smyslem tohohle přicházání je hlavně tohleto. Jde o tohle odpočinutí, o odložení našich činů
23:50kvůli záležitostem Božího království. Nemělo by nám být líto obětovat čas. Neměli bychom si ho nechávat jenom pro sebe. Neměli bychom si ho krást nejen ve sváteční, ale i ve všední dny jen pro sebe, pro své priority a pro své plány.
24:20Tyhle čtyři přikázání se týkají samého Boha a naší lásky k němu. V dalších přikázáních jde o jednání mezi lidmi a příčinou porušování těchto přikázání je také neláska. Jejich nedodržováním sice lidé hřeší proti svým blížním, ale je velice nutné zdůraznit,
24:51že hříš nejednání člověka proti jinému člověku je v první řadě hříchem proti Bohu. A proto vlastně i přistupováním těchto přikázání můžeme vidět jako krádeže správných jednání, která Bůh mezi lidmi chce mít. Cti své rodiče. Kdo odmítá poslušnost, tedy porojev lásky, ke svým rodičům hřeší.
25:30Krade jim úctu a vážnost. Ne ve všem mají rodiče pravdu, ale určitou míru podanosti a projevenou úctu k ním. Bůh od věřících požaduje, pokud ho ovšem ti rodiče nevedou k hříchu. A není to jenom na nějakou krátkou dobu dospívání.
26:01Tato úcta, ctění svých rodičů, neplatí jenom do doby plnodlotosti. A kvůli Kristu se tohleto přikázání týká i uznávání ostatních autorit, které jsou kolem nás. Kdo neprojevuje správnou míru podřízenosti autoritám, pod kterými každý z nás žije, také nikdy autoritum mít nebude. Nezabiješ.
26:35Přikročení tohodle přikázání je důsledkem nenávisti. A nejde tu jen o úkladné vraždy nebo o nenarozené děti, kterým byl potratem ukraden život. Krás lidem bohem darovaný život lze i otrodstvím, útlakem, nespravedlním vězněním, anebo zase naopak prosazovnou eutanázii
27:05nebo sebevraždou. V těch posledních dvou případech jde o odmítnutí boží stvrchovanosti nad životem. Je to pokus ukrást Bohu rozhodnutí o okamžiku smrti. Nese smilníš. Tohle přicházání chrání lásku a správnou sexualitu v manželství i před ním. Třeba znásilnění může ukrást
27:38z nemožnit znásilněním vstoupit do manželství. A smilstvo i cizoložství často krade partnera straně, která se neprověnila. A opakované přikračování tohoto přicházání rychle bere, krade jejich autorům odpovědnost za jejich jednání. Tedy odpovědnost za vztah k partnerům a rodinám, které to velice postihuje.
28:15A teplí tím hlavně děti. Nepokradeš. My se dneska díváme na desatero v podstatě pohledem přes tohleto přikázání, přes prisma. A i tady to je opravdu, jak se může říct, krádeš je důsledkem toho nedostatku lásky.
28:46Vidíme, že přikázání nekrást se neporušuje jen materiálně. Pochopitelně se stále krade a loupí, ale moderní technologie přinesly mnoho nových možností. Přes internet, u počítače, můžete nedovolně získat i nehmotné věci,
29:17kódy, tajné informace, vynálezy. Můžete zdarma získat zábavu, na kterou jste měli platit a podobně. Ale okrádat mohou i zaměstnavatele nízkými platy. Zaměstnanci okrádají zaměstnavatele nepoctivou prací. Nebo můžeme okrádat stát s neužíváním sociálních dávek a podobně.
29:53Lidé podvádí a kradou v malém i ve velkém, protože si myslí, že jim to projde a že v podstatě napravují skutečnost, že oni mají nespravedlivě málo. Ale kdyby se prý nekaradlo, mohlo by být vše prý až o třetinu levnější. Nepromluvíš křivé svědectví.
30:26I křistěné si často myslí, že jsou zde míněny hlavně lži. Ale i tohle přikázání zahrnuje mnohem širší oblast. Přikázání totiž mluví o křivém svědectví, a to nejen před soudem. Velice často jde o slova, která nejsou přímo lží.
30:56Ale ta slova, které vyslovujeme, jsou pokřivená naším postojem, naší neláskou a kritičností k tomu dotyčnému. A když tohle říkáme, tak tomu dotyčnému krademe pověst a čest.
31:29Když o někom uslyšíte, že něco ukradl, anebo se o někom bude mluvit, že je to takový lempl člověk na nic, změní to váš pohled k němu. Pověz toho člověka a čest byly poškozeny. A to platí ve všech oblastech. Myslím, že přestupováním tohoto přikázání je ve zborech křesťanů
32:01asi nejčastějším hříchem. Mluvení bez lásky za zády dotyčných. Ve světě se tomu říká drby. My možná si myslíme, že to je něco jiného, ale má to k tomu velice blízko. Už ve zborech napáchali víc škod, než cokoliv jiného. Proto se v Biblii tolik píše o ovládání lidského jazyka.
32:33I pravdu máme říkat v lásce. že máme vždy jednat a mluvit ve prospěch druhého, tedy k jeho nápravě. Mělo by to být jako v rodině, kde panuje láska. V rodině se dá, že se nezamlčují chyby druhého,
33:05že se nemusí skrývat nedostatky, kde se dá napomínat, Jestli tam ponuje láska, tak i tyhle všechny věci, ty řeči probíhají v lásce, mluví se v lásce. Ve sboru by to mělo být stejné. Když my v rodině vidíme špatné jednání, v lásce milovaného napomeneme.
33:37Nejdeme si stěžovat k sousedům hnedka. Ale ve sboru to většinou očekáváme od jiných, aby napomínali, aby napomínal kazatel, starší, ale Bible tahle nemluví. Podle písma by měl dotyčného napomenout ten,
34:10kdo to pro vidění viděl, ale do toho se nám často nechce. Je snadnější postěžovat si za zády dotyčného druhým, Jak hrozně ten dotyčný jednal a jak je to ve sboru strašné. Ale probírání pro hřešku členů sboru za jejich zády a potom i v rodinách,
34:43to je horší než mor. Proto když se ozve stěžování a nepřítomného, máme tyto řeči brzdit. A musíme se mít velice na pozoru, aby i naše řeči byly vždy motivované láskou a snahou pomoci tomu, o komu se mluví. Nebude vždy chtít po ničem, co patří jinému.
35:16Toto přicházání završuje desatero už známou skutečností, že zlo se rodí v nás, v našich srdcích, tedy v našich touhách a myšlenkách. A že milování jiných priorit než Pána Boha vždy vede k touhám, které vedou k okrádání Boha i lidí kolem nás. Pochopitelně se nemohu vyhnout ani k úvodnímu čtenému textu z Malachiáše
35:53o okrádání Boha v desácích a v přinášených obětech. Nejdříve něco k těm obětem. Abel, Noé a další přinášeli své oběti naprosto svobodně, dobrovolně. Nikdo je k tomu nenutil. Až po mnoha staletních se staly oběti spolu s desátky součástí
36:23přikázané izraelské bohoslužby. Sice už dnes nežijeme pod obřadním zákonem, ale k jiným obětem, například k obětem chvály, nás vybízí i písma nového zákona. Přesto jsem já a myslím si, že i vlastně celý ten náš sbor, tím směr, kterými jdeme,
36:56jsme přesvědčeni, že ani oběti, ani desátky nemají být zákonem, nemají být nařízením nebo povinností. Ale mají být svobodnou, dobrovolnou činností z lásky a z věčnosti k Bohu. Asi nejčastější obětí naše lásky a věčnosti je náš čas a jeho využití.
37:30Ale kdo nechce svůj čas obětovat a chce ho využít hlavně pro sebe, ne je pro obecenství jeho lidu, ne je pro blížní, ne je pro boží dílo, tak ten čas kráde Bohu. Bůh se bez toho obejde, bez těch našich obětí, ale jenom ten, kdo takhle šetří, neví, že ukrádá hlavně sebe o boží požehnání.
38:06Protože Pán Bůh žádnou naši oběť nepřehlédne. A neměli bychom zapomínat, měli bychom si připomínat i to, co jsme slibovali při našem křtu, že dáváme svůj život v oběť Pánu Bohu. O tom mluví i na poštol Římanu 12, 1. a vybízím vás tady, bratři, skrze milostrvenství boží,
38:41abyste vydali svá těla v oběd živou, svatou a příjemnou Bohu. To je vaše rozumná služba Bohu. K těm desátkům mezi křesťany jsou na to různé názory. Některé zbory a církve si ulehčili situaci a uzákonili si odvánění desátku jako členskou povinnost.
39:16Nedáváš desátky, nemůžeš být členem. Ale už v Genesis čteme, že i desátky byly odedávna dobrovolnou činností. Abraham dal z kořistí desátky králi Melchich Sedechovi sám. Desátky se staly povinností až zamlužíši a v té době potom. protože dávání by mělo být odpovědi naši lásku k Bohu
39:49a ani desátky by neměly být zborovou povinností. To všem neznamená, že dávat desátky z lásky je špatně. Kdo má mnoho, odevzdá víc. Kdo má málo, odevzdává z mála desetinu. Ale oběma zbude 90% toho, čím ho Bůh obdařil. Je to jednání, které zavádí dodávání křesťanů
40:21určitý pravidelný a spravedlivý systém. Nový zákon desátky nepožaduje. A ten, kdo je dává, není na vyšším stupni duchovnosti. Proto výjimečně uvedu zkušenost mojí a zkušenost našeho manželství. Desátky na boží dílo dávám už od začátku stavby téhleté modlitevny.
40:53tedy vlastně už víc než 50 let. Pokračovali jsme v tom i v našem manželství a při bývýchově tří často nemocných dětí a kvůli nepravidelné práci manželky nebylo rodinných financí někdy na zbyt. Ale k údivu manželky, protože ta má naše finance pod palcem,
41:27se peníze na vše potřebné vždycky našli. Bůh se vždycky nějak postaral. Kdo Pána Boha miluje a i v téhleté praktické záležitosti mu důvěřuje, pán a majitel všehoho nesklame, nenechá nás ve štychu. Třeba Malachiáš, je to v podstatě pokračování toho textu,
41:59který jsem začal číst, 3.10. sneste všechny desátky do obylnice, aby byla potrva v mém domě a zkuste mě nyní v tom pravý hospodin zástupů. Neotevřili vám průduchů nebeských a nevylili na vás požehnání, takže neodoláte. Pán Bůh je pánem a vládcem nade vším.
42:31Ovšem, co ještě musím dodat, Přestože dáváme desátky, nejsme vštědrými dárci. Desátky jsou pro nás jen jakýsi základní způsob dávání, o kterém čteme v Biblii a který považujeme za správný.
43:03Ale mnozí dali z lásky k Bohu a k božímu dílu mnohem víc. Chudá vzdova dala do chrámu 100% všech svých peněz. Barnabáš dal církvi všechny peníze za prodané pole, které zdědil. A chudý zbor ve Filipis přispěl apostolu Pavlovi nad jejich možnosti.
43:34I dnes je mnoho křesťanů, kteří přispívají na boží dílo mnohem větší části svých příjmu než pouhou desetinou. Takže když to schrnodávání desátku je podle nás přiměřené, ale ještě to není finanční oběť. A není to ani něco, na co by mohl být křesťan pišný. Závěr. Už dávno jsem se necítil před Bohem tak provinilým,
44:10jako při přípravě tohohle cházání. V nejedné záležitosti, která se mi připomněla, jsem musel Pána Boha prosit o odpuštění. Protože i já jsem se nejednou provinil krádeží, a to jak proti lidem, tak i proti firmě, na který jsem třeba pracoval,
44:42ale mnohem častěji proti Bohu. Možná jste měli z dnešního kázání dojem, že bylo přehnaně přísné, ale opravdu si myslím, že my, křesťané, včetně mě, nedáváme Pánu Bohu spoustu záležitostí a věcí, které mu náleží.
45:12Ani Malachyáš nekázal nebo nekáral, hlavně kvůli tomu fyzikálnímu šetření uzerelců na desácích obětech. Tohle všechno mohl všemocný hospodin snadno oželet. Vlastní všechno. On sám také v podstatě ty oběti a tyhle věci přerušil
45:43v čas, který viděl jako správný. Ale Bohu jde hlavně o vztah, o lásku k němu. A protože byl ve vztahu Izraelců k Bohu deficit lásky, projevil se to snahou nechat si, ukrást si víc pro sebe.
46:13To je otázka starého Izraele. Ale co my, jak vysoko máme nastavenou laťku naší lásky k nebeskému Otci a ke spasiteli Pánu Ježíši Kristu? Láska, je-li to láska, nelituje čas věnovaný božím věcem. Láska nepočítá věci, o které jí uposlechnutí písma připravilo.
46:48Láska nesčítá, o kolik peněz přišla při dávání na boží dílo. Skutečná láska ta se projeví. Uvedu takový příklad z běžného života. Lidé žijící v manželství, nebo jak říkáme na hromádce, si často mezi sebo říkají, miluji tě. Ale na druhé straně, do mých peněz a toho, co dělám, ti nic není.
47:24A i křistěné někdy jednají podobně v otázce Božího království. Ve zboru sice zpívají o láse k Bohu, ale mimo nezbytných provozních výdajů si utrácejí svoje peníze hlavně pro sebe, na své plány a priority. Kdy je skutečná láska spojená s důvěrou, tam to nejen v manželstvích, ale vůči Bohu a jeho věce vypadá jinak.
47:58A opravdu si můžeme pamatovat a být si jistí, bohatý Bůh nám naši lásku a poslušnost mnohonásobně vynahradí. Chci, abychom se i po tomhle kázání modlili, aby nám Pán Bůh odpustil nedostatek lásky k němu,
48:31aby nám připomínal a pomohl napravit, tedy pokud to napravit jde, to, co jsme odcizili, to, co jsme neoprávněně odepřeli lidem, ale hlavně to, co jsme odepřeli Bohu, co jsme mu ukradli. Aby nám Pán Bůh tohleto všechno odpustil. Protože všechno patří Bohu.
49:01A tak se modleme, aby nás On ze své milosti plně očistil. Aby nás znovu naplnil svojí láskou. Aby nás znovu uschopnil obětovat mu celé své životy a vše, co si v těch našich životech tak snadno a možná opakovaně přivlastňujeme. A aby nás Bůh působením Ducha Svatého, skrze poslušnost Jeho slova, proměňoval do podoby milujících, poslušných a posvěcených Božích dětí.
49:45Amen.