Vyhledávání kázání

0:08Dobré ráno. Děkuji vám, bratři a sestry. Jsem moc vděčný, že tu můžu být. Vážím si pozvání. Jsem tu po možná dvo letech. Tak pro ty z vás, kteří možná mezitím přišli, jste noví nebo mě neznáte, jmenuju se tedy Lukas Melvik. Jsem z křesťanského sboru ostrova Poruba. E mám manželku Aničku a dvě děti. Manželka je v devátměsíci. Začíná devátý měsíc,Sdílet

0:27takže brzo bude třetí. A oni jsou v našem sboru, protože tam dneska máme ještě takovou slavnostn zvláštní akci, kde její manželka má nějaké úkoly a já tam taky potom zavítám po konci. Jsem moc vděčný, že tady ale můžu být s vámi dneska. Ten ptal jsem se taky jsem mluvil teda e s Filipem, ptal jsem se ho, kolik mám času. On říkal, máš časuSdílet

0:50kolik chceš. Takže jenom ať jste připravení. Potom ještě to nějak kvalifikoval, ale to už to už jsem nevnímal. Ale teda mám nechci vás strašit. Nebude to kdoví jak dlouhé. Nejvíce, jak jste možná zvykli, ale je nám ji trošku zkráceno možná tím, že ten text jsme vlastně už teďkom četli, tak já ho nebudu číst znova, ale budeme seSdílet

1:09teda pohybovat ve skutcích osmé kapitoly. Ale předtím bych to také ještě rád svěřil Pánu ten čas, který máme před sebou v jeho slově. Dobrotivý Otče, chválíme a velebíme tě za ten dnešní den, za tu milost, kterou jsi nám dal, že můžeme být shromáždění a že můžeme otevírat tvé slovo jako tvá církev, kterou ty jsi vykoupil. Je toSdílet

1:32tvá církev, Pane, a je to tvé slovo, které můžeme otevírat. To jsi ty promluvil a je dokonalé. A tak tě prosím, aby mě vedl svým duchem a každého posluchače svým duchem, tak aby tvé slovo padlo na úrodnou půdu, aby tak nás usvědčovalo, možná napomínalo, povzbuzovalo, tak Pane, aby vykonalo to, k čemu pošleš, aby jsi byl oslaven vSdílet

1:52našich srdcích a v našich životech, aby ty byly proměňovány k obrazu tvého syna. Tak v jeho jménu se modlíme. Amen. Tak co tady vidíme v tom příběhu, který jsme četli, je opravdu můžeme říct Bohem režírované, Bohem svrchovaně připravené setkání dvou lidí. Z lidského pohledu, možná bychom řekli střetnutí dvou naprosto úplně odlišných lidí, které aleSdílet

2:17vedlo k záchraně, věčné záchraně jednoho z nich. A tak my se dneska ráno podíváme na ty cesty tady těchto dvou lidí, které vedly k tomu setkání. Tak cesta toho Filipa a cesta etiopského eunucha. A v tom všem, nebo možná lépe řečeno nad tím vším můžeme vidět ještě tu svrchovanou třetí cestu, která to všechno tak řídila, aby se tady potkali. Možná jenomSdílet

2:40krátce pro kontext, kde se nacházíme, tak zrovna Filip v té osmé kapitole skutku zažil hromadné obrácení v Samaří. Tak velký úspěch ve službě, velké prozbuzení, probuzení, hodně lidí uvěřilo, velký úspěch ve službě. to můžeme nazvat a tam si čteme ve skutci 8:5, že všichni jednomyslně poslouchali jeho slova, kdy se tohle stává, že přiSdílet

3:04zvěstování evangelia, tak všichni jedno jednomyslně poslouchali jeho slova, viseli muur na rtech, můžeme říct všechno. A přece jej nyní anděl odvedl pryč odama pryč do pustiny za jedním jediným člověkem. A co nám to hned na úvod ukazuje, že vlastně Bohu jde i o jednotlivce, o každou jednotlivou duši. A u Filipa tady nevidíme žádný náznakSdílet

3:29nějaké neochoty. Jak jednoduché, když si to představíte, že vy jste na jeho místě, jak jednoduché by to bylo si zareptat v tuhle chvíli možná trochu: "Pane, proč zrovna teď? Tady je velké probuzení, velký úspěch ve službě. Konečně lidé chtějí slyšet, visí na rtech každé mé slovo, chtějí to poslouchat, obracejí se a teď mám jítSdílet

3:49pryč od tady tohoto. Děje se něco velkého, já chci být u toho a zrovna do pustiny za jedním člověkem. Takové myšlenky by jistě mohly přijít. můžou přijít i k nám v nějakých určitých službách, když si řekneme, proč mám dělat zrovna tohle, když bych chtěl raději dělat tady toto. Raději bych chtěl stát tam vepředu, tam kde můžu býtSdílet

4:08vidět, proč mám dělat tuto bezvýznamnou službu, ve které třeba nevidím ani ten smysl na začátku, když já bych chtěj chtěl raději dělat tady to nebo tamto. Nic takového ale nevidíme právě u Filipa tady. A můžeme si hned na úvod vzít velký příklad z něho jako Božího služebníka, který je ochoten opravdu dělat to, co Bůh mu položil na srdce, coSdílet

4:29mu řekl a co je zapotřebí udělat. To, co je zapotřebí udělat, to udělal. Tak byl ochoten jít a sloužit. Víte, totiž ten anděl, kterej se mu zjevil a který mu dal ty instrukce, nemohl udělat Filipovu práci, že anděl nemohl jít a zvěstovat evangelium. To je výsada, která je daná nám lidem, tobě a mně, ale ne andělu. Tak anděl ho mohl instruovat, aby tamSdílet

4:52šel. Mohl mu říct, kam jít, běž tam. Ale nemohl zastoupit Filipa. V tom to mohl udělat jedině Filip. A tak on ho nasměřoval, aby byl Božím nástrojem k tomu, aby se Bůh tak představil a aby zachránil dalšího člověka. Tak můžeme číst ve skutci 65, že Filip byl opravdu muž plný Ducha svatého a proto poslechl a šel a nechal se véstSdílet

5:18duchem. Nevěděl sice, co přijde. Ty instrukce anděla nebyly úplně konkrétní, jenom kam má jít. Nic víc mu neřekl, ale on byl poslušný. Nechal se vést Duchem svatým, nechal se vést Bohem a šel, aby se Bůh představil v životě dalšího člověka. Filip šel a šetkal setkal se v té pustině s karavanou. Pravděpodobně možná i běžel za ní, aby jí dostihl.Sdílet

5:42Zajisté to bylo i více vozů, více takových těch kočárů a v hlavním voze cestoval a tady se odpojíme poprvé od Filipa a setkáváme se s tím druhým svým člověkem. V hlavním voze cestoval etiopský eunuch, kterého Bůh také vedl, aby byl ve správný čas na správném místě. Tak byl to člověk významný, bohatý, s velkou pravomocí. Čteme si, žeSdílet

6:05pokladník etiopské královny matky. Možná v dnešní době bychom řekli něco jako ministr financí byl. Tak Etiopie, jak jistě víte, je na jih od Egypta a Židé už se i v té době nacházeli i v Egyptě. A tak je dost možná pravděpodobné, že se tam nějakým způsobem setkal s judaismem, s Bohem Bible. Nevíme to, kde se s tím setkal.Sdílet

6:31Každopádně to vidíme, že tento eunuch se už zjevně setkal s judaismem, s bohem Bible, protože ho to zajímalo a protože z toho důvodu cestoval až do Jeruzalema, aby se s ním ještě víc setkal, aby se mu přišel poklonit, si čteme. Proto přij cestoval do Jeruzaléma. Tak co o ní vidíme u tohoto eunucha a to je zjevné ze všech jeho slov, ze všech jeho činů,Sdílet

6:54je, že to je hledající člověk. Jak byste to dneska možná nazvali, hledající člověk. pátrající srdce v něm vidíme. Něco se v něm už dělo. Nikde jinde se mu možná zatím nedostalo odpovědi na ty nejhlubší otázky jeho srdce, pohnutky jeho srdce, na ty touhy, které měl životní otázky, smysl života možná. A tak opravdu vidíme, že hledal a mělSdílet

7:18hledající srdce. A tady musíme znova říct, že kdykoliv tady máme takovéhle hledající srdce, tak si můžeme být jistí už, že Bůh pracuje v tom člověku, že Bůh už pracuje v tom člověku a přitahuje si ho k sobě. Z naší vlastní přirozeností žádný člověk nehledá Boha, ale Bůh už jistě v něm pracoval. On se rozhodl odjet do Jeruzaléma i přesto, kdyžSdílet

7:41věděl, možná dost jistě věděl, jaká je pozice cizinců a eunuchů obzvláště v židovském zákoně. Nebudeme to číst, ale jestli si to zapisujete, tak můžete se potom jí na to dívat. Exodus 12. kapitola, verš 43. Tak Exodus 12, jistě víte, o čem ta kapitola je. Tak potom tam se psalo i, že žádný cizinec nesměl jíst z velikonočního beránka. ŽádnýSdílet

8:06cizinec z něho nesměl jíst. A podle Deuteronomům 23, druhý verš, nesměl do shromáždění vejít eunuch. Do shromáždění nesměl vejít eunuch. Deuteronom 23:2. Ale ani to jej neodradilo od toho, aby se odvážel k cestě dlouhé přes 1500 km. Podle odhadu komentátorů přes 1500 km minimálně dlouhá cesta v Kočáru. tak do jiné země, jiný jazyk, jiná kultura,Sdílet

8:35dlouhá cesta, jenom aby se nějak setkal tady s tímto Bohem, o kterém už slyšel. hledat něco, něco se přiblíží tady tomuto Bohu. Chtěl se podívat, možná poklonit se tomuto židovskému bohu v Jeruzalémě a najít nějaké odpovědi, nasytit svoji duši. Přátelé, jestli tohle není hlad po Bohu, tak tak už nevím, co. Jako jako bychomSdílet

8:59slyšeli ta slova z Ježíšova kázání nahoře, kde v Matouš 5:6 říká: "Blahoslavení ti, kdo hladový a žízní po spravedlnosti." Že blahoslavení ti, kdo hladový, mají hlad v duši po spravedlnosti, neboť oni budou nasycení. Ti, kteří hladoví opravdu po Bohu, budou nasycení. A k tomu nasycení u etiopského eunucha došlo následovně.Sdílet

9:26Čteme si, že už byl na sváteční cestě. Čekala ho zase dlouhá cesta v tom kočáru, ale měl plán. Měl plán, jak si zkrátit tu cestu čtením toho, co ho uchvacovalo. Měl Boží slovo. Měl Izajášův svitek. Znova. Nevíme přesně odkud ho měl, ale co nám to znova potvrzuje, že to musel být opravdu velice zámožnej, bohatej člověk. Ne každý si mohl dovolit mítSdílet

9:52takovej celý svitek. Ve skutečnosti jen opravdu málo lidí by si to mohlo dovolit. už jenom ty výrobní náklady toho vyrobí ten svítek v té době, už jenom to opsat celé, kolik času to musí trvat, tak opravdu to bylo velké mění, které by člověk za to musel dát. Teď když si vezmete nejen nějaký svek, ale Izajášů svitek, dlouhej dlouhá kniha, žeSdílet

10:1366 kapitol. A tak každopádně on ty peníze za to dal a on ho měl nevíme kde. K němu znova přišel, jestli už třeba v Egyptě nebo v Etiopii nebo zrovna v Jeruzalémě, že si ho pořídil. Každopádně ho měl a chtěl si ho číst. A tak co z toho ještě vyplývá, co vidíme, je, že se zdá, že ta jeho touha v srdci, kterou on měl, poznat Boha Izraele,Sdílet

10:39poznat Boha Bible, to jeho hledání pravdy ještě nebylo úplně naplněné. V Jeruzalémě se zajisté setkal s nějakými možná obřady, s dalšími rituály, tradicemi, se zákonem, ale zatím ještě nedostal odpovědi pro své hledající srdce. Ty nejhlubší odpovědi stále ještě tápal. A zkuste se v tom následujícím střetnutí tady Eunucha aSdílet

11:04Filipa vžít do jeho role. Zkuste se tam na chvíli vžít. Svým kočárem karavanou se vracej, nechávají za sebou Jeruzalém. Už jsou kdesi v pustině. Široko daleko nikdo ani noha. Čte si Izášášův svek, který je pro něj opravdu fascinující, ale úplně mu zatím nerozumí. Uníká mu, o čem to doopravdy je a najednou z ničeho nic za ním v téSdílet

11:30pustině běží nějakej člověk, dožene je a ze všech těch reálnejch možností, co by po něm mohl chtít nebo co by mohl říct nebo co se děje, se ho zeptá, jestli rozumí tomu, co čte. Tak jak asi musel reagovat tady ten ten Eunoch? Tak jsou tam v pustině, běží za nimi nějaký člověk a teď si asi říká, co může chtít, co se děje, co se to děje? ASdílet

11:55on se ho jenom zeptalá, jestli rozumí tomu, co čte ze všech možných reálných scénářů. Tak co jednak z toho vyplývá, je, že pravděpodobně četl nahlas, že musel ho slyšet, což nás ale podle komentátorů nesmí překvapit, tak protože je to běžné, že četli nahlas v té době, ale spíš přemýšleme nad tím, proč se ptáSdílet

12:14Filipa zrovna na tohle. Proč se ho ptá, jestli rozumí tomu, co čte? Já mám za to, protože je nesmírně důležité, abychom rozuměli Božímu slovu. Nejen abychom ho slyšeli, ale abychom mu rozuměli, že evangelium musíme rozumět, abychom mu mohli uvěřit. Tak je zaprvé jasné důležité slyšet, ale také je nesmírně důležité rozumět Božímu slovu.Sdílet

12:41Tak on měl hledající srdce, četl Boží slovo, ale dosud nerozuměl. Nevíme to, ale je dost možné, že zrovna tohle bylo i v hlavě toho eunucha už několik pár málo minut předtím, než se na scéně objevil právě Filip. Možná si říkal zrovna v duchu: "Nerozumím tomu. Kež by tu tak byl někdo, kdo by mi to mohl vysvětlit." Nevíme to znova, jestliSdílet

13:06to opravdu tak myslel. Každopádně je tohle přesně ten postoj, který potom vyzařuje, když se tam objeví ten Filip, že? To je přesně ten postoj, kterj potom říká. On říká:„Ne, nerozumím tomu. Přiseď si, prosím tě, pojď ke mně a vysvětl mi to." Takže to byl postoj jeho srdce. On chtěl opravdu rozumět, jakoby očekával, kež by mi to někdo mohlSdílet

13:26vysvětlit. A tak přátelé, z toho důvodu tam Bůh právě poslal Filipa, aby mu vysvětlil Boží slovo. Od toho tam byl Filip pro Eunucha a od toho tu musíme mít my pro lidi kolem nás, abychom jim vysvětlili Boží slovo. Dost možná je i v našem okolí více hladovějících lidí po Božím slově, než si myslíme. mnohem více lidí, než my si myslíme, kteří mají hlad poSdílet

13:53Božím slove, protože Bůh jim dal ten hlad po Božím slove do jejich srdce. a oni budou potřebovat někoho, kdo jim vysvětlí Boží slova, kdo je uvede do pravdy. Tak ta otázka je i dnešního rána, jestli jsme my připravený být tím někým, kdo jim vysvětlí Boží slovo, kdo je uvede. Eunuch jakoby říkal svým srdcem, já to potřebuji pochopit, ale nemám nikoho,Sdílet

14:16kdo by mi to vysvětlil nebo kdo mě povede. Jestli máte studijní překlad, tak tam možná v poznámkách to máte taky, že je to možná ještě přesnější překlad toho řeckého slova. Je to ne vysvětlí, ale povede. A proto, protože je to stejné řecké slovo, které je použito v Janoví 163 13 pro to, co dělá Duch svatý v našich životech. On nás uvádí doSdílet

14:40veškeré pravdy. Jan 16:13. Podívejte se na to. Když však přijde on, to říká Ježíš, duch pravdy uvede vás do veškeré pravdy. To je to, co dělá Duch svatý. On nás uvede do veškeré pravdy. A to je to, co měl Filip tady dělat v životě toho eunucha. Uvést ho do pravdy. A tak byste se možná mohli zeptat, tak kdo mu to vysvětlil? Kdo ho vedl?Sdílet

15:06Filip, byl to Filip nebo to byl Duch svatý? Správná odpověď je samozřejmě ano. Přesně tak. Byl to Duch svatý skrze Filipa, že když Filip mluvil, byl veden Duchem svatým a tak dal porozumět srdci toho eunucha, daroval mu víru a dal mu se znovu narodit. A tak co úplně jasně vidíme právě na tomto příběhu je, že Bůh do této situace přivedl oba dva.Sdílet

15:31Nepřivedl tam jenom Filipa, ale svrchovaně připravil střetnutí tady těchto dvou lidí. Tak připravil jak věrného rozslévače v podobě Filipa, tak i úrodnou půdu v srdci eunucha. Připravil srdce, úrodnou půdu v srdci a připravil věrného rozsévače. A eunuch si čte Izajaiše 53. kapitolu a ptá se o kom zde prorok mluví.Sdílet

16:01Mluví Izášáš o sobě nebo mluví o někom jiném? To je dobrá otázka. On se znova zrovna vracel z Jeruzaléma, že a tam často odkazovali na Izáše 53. kapitolu jako na sebe Izrael, jakože on je ten trpící národ. Oni jsou tím trpícím služebníkem. Někteří jiní židovostí komentátoři to vztahovali na Izajáše samotného. OstatněSdílet

16:23to bylo také jedna z možností, kterou navrhoval, že ten Etiopan. On mu říká, mluví o sobě nebo o někom jiném. Takže to je jedna z možností. Jiní židovští učenci to proroctví vztahovali častokrát na Jeremiáše, ten trpící služebník, protože o Jeremiáši se říká, že ten plačící prorok, trpící služebník. Ale v celé židovské historii většinaSdílet

16:45učenců, většina židovských rabinů říkala, že je to o Mesiáši. Je to o Mesiáši. Eunuch sice cituje jenom sedmý a osmi verš, které zrovna četl, ale pojďme si přečíst více veršů z toho. Pojďme to číst od třetího verše. A já nevím, jak často tady z vaší kazatelny zaznívá Izášáš 53. kapitola, ale u nás docela často, já, protože za to můžu já,Sdílet

17:10protože se k němu často často vracím, je to nádherná pasáž, možná moje nejoblíbenější ze Starého zákona a dneska to máme opravdu dovoleno se k ní vrátit, protože on to přímo četl. On přímo tohle četl. A tak se znova zkuste vžít. On tam jede v tom kočáru a čte si tato slova. Izaiáš 53. Pojďme od třetího verše to číst do sedmého.Sdílet

17:33A a přemýšlejte nad tím a přemýšlejte, když to budeme číst, o komde prorok mluví. A myslím, že nám bude zcela jasné, o kom zde mluví. Od třetího verše. Opovržený a lidmi zavržený. Muž bolestí, který znal nemoci. Jako někdo před ním člověk skryje tvář. Všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili. Jenže to byly naše nemoci, které snášelSdílet

17:59a naše bolesti, které nesl. A my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a uvít Bohem a zkrušen. Ale on byl proben za naše přestoupení a zdeptán za naše provinění. Na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni. My všichni jsme zabloudili jako ovce. Jeden každý jsme se obrátili na svou cestu a Hospodin na něho nechal dopadnout vinuSdílet

18:26nás všech. Byl zdrcen, ale pokořil se a neotevřel ústa. Jako beránek vedený na porážku a jako ovce před stříhačí byl němý ústa neotevřel. Tak co tady máme? Je grandiózní, grandiózní životopis, můžeme říct našeho Pána Ježíše Krista. Někteří učenci tady Izáše 53. kapitolu trefně nazývají jako páté evangelium.Sdílet

18:54Matouš, Marek, Lukáš, Jan a teď máte Izajáš 53. Ještě trefnější by bylo možná říct první evangelium, protože bylo napsáno jako první, že stovky, stovky, 700, 800 let dříve, než se pán Ježíš Kristus vůbec narodil. Takže neen, že to je životopis, můžeme říct, ale je to proroctví o životopisu. Není to jako životopis, který je dneska napsán zaSdílet

19:16života člověka nebo po smrti, ale bylo to napsáno stovky let předtím, než se vůbec narodil Ježíš. Tak detailní životopis Krista od jeho skromného a pokorného začátku, kdy se v prvních dvou verších 53. tí kapitole, kdy to opravdu naráží na ten jeho skromný začátek, kdy se narodil skromného prostředí ve chlébě, položenSdílet

19:38do jes do relativní chudoby můžeme říct. A na jeho vzezření nebylo nic lákavého na pohled člověk jako každý jinej člověk. Až přes jeho dobrovolné utrpení, které vzal na sebe místo nás na Golgotském kříži popisováno v těch verších 3 až 7. Tak když snášel muka boží spravedlivý hněv za to, co jsem já nebo co jsi tySdílet

20:01vykonal, jestli v něho věříš. Ve všem tom bezpráví, ale ústa neotevřel a pokorně snášel tu hanbu, protože to byl důvod, proč přišel. Byla to ta jediná jediná cesta nám hříšníkům odebrat náš hřích, vzít ho na sebe a zaplatit za ten hřích osobně na svém těle, na tom dřevě kříže. Tak všimněte si tam těch stažných zájemen. Byly to našeSdílet

20:28provinění, naše přestoupení, ale jehož šrámy a jeho jízvy, které nás uzdravují. Tak ta otázka je, jestli tomu i věříš. Věříš tomu i ty. A potom tam to pokračuje verš 9. Židé ho chtěli, aby byl pohřven někde za městem, za hradbami mezi chudáky. Ale ne, tady už začíná jeho oslavení. Byl pohřben v hrobě bohače Josefa zSdílet

20:49Arimatea, ve kterém nikdo ještě nebyl pohřben. A dále potom verše 11:12, kdy který zemřel, ten, který zemřel, byl uložen do hrobu a potom si čteme: "Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se." Verš 11. A je přímluvcem za vzpůné. Verš 12. Přimlouvá se za nás. Tak ta otázka na vás, jak je možné? Jak je tohle možné u člověka, který byl uloženSdílet

21:14do hrobu? Člověk, který byl uložen do hrobu, jak může z námáhi své duše vidět ovoce? Verš 11. Jak může být přímluvcem za spůrné? Verš 12. Jak je to možné? Protože vstan z mrtvých. Protože to přesně, co se z jejich pohledu před několika měsící stalo v Jeruzalémě, po třech dnech vstál z mrtvých. Přesně to se stalo. JežíšSdílet

21:35Kristus slavně zvítězil nad hříchem, nad smrtí a byl vzkříšen. Přesně jak to předpovídal už Izajáš o nějakých 700 800 let dříve. Zajisté ještě celé město v Jeruzalémě o tom muselo i mluvit. I ten eunoch akoli by to nevyhledával, musel se s ním setkat. musel slyšet o tom Ježíši. Vzkříšený Ježíš, jak jistě víte, seSdílet

21:57ukázal ženám, potom 12 a potom více než 500 lidem najednou ho viděli na vlastní oči. Jako teď vidíte mě, tak viděli Ježíše, mluvili s ním a většina z nich stále ještě bylo v Jeruzalémě a tak dosvědčovali, že ho viděli vzkříšeného. A tak když se Filip ptá o komluví, tak my si čteme ve verši 35, že Filip otevřel svá ústa a začal od tohoto místaSdílet

22:23písma mu zvěstovat Ježíše. Mluvil právě o tomto, o Kristu na základě Izajáše 53. kapitoly a dalších míst kázal Krista, protože Duch svatý, ten, který ho tam dovedl, bude vždycky svědčit o Kristu. Duch svatý bude vždycky svědčit o Ježíši Kristu. To je to, co Ježíš sám říkal, že bude Duch svatý dělat. Podívejte se do JanSdílet

22:5115:26. Ježíš sám říká, že Duch svatý bude svědčit o něm. Jan 15:26. Až přijde zastánce, kterého vám pošlu od Otce, duch pravdy, jenže vychází od Otce, ten o mě vydá svědectví. Až přijde ten zastance, až přijde Duch svatý, svatý, kterého já pošlu a který otec pošle, ten o mně bude vydávat svědectví. Tak kdykoliv mluví Duch svatý, budeSdílet

23:19mluvit o Kristu. Vždycky svědčí o Kristu. A tak Filip, když byl veden Duchem svatým, svědčil o Kristu a otevřel svá ústa. A tady bych se ještě rád zastavil nad touto formulací. Otevřel svá ústa. Někdy je zapotřebí. To jediné, co musíme mnohdy udělat, nebo to první, co musíme udělat, je otevřít svá ústa. Zdá se to jako taková triviální věc.Sdílet

23:44Možná bychom jenom předlétli nad tím, ale kolikrát právě kvůli zanedbávání tady tohoto kroku přicházíme o tolik dalších požehnání, že neotivíráme svá ústa, prostě neřekneme nic. Kolikrát jste to zažili i vy. Možná, že cítíte, že byste něco měli říct nějakému člověku, některého, koho máte před sebou, ale neotevřete prostě svá ústa,Sdílet

24:05neřeknete nic. A proto nedochází mnohdy k dalším požehnáním. Pavel říká, že víra je ze slyšení, že víra je ze slyšení Božího slova, ze zvěstí o kříži Pána Ježíše Krista. Kdybychom tak jenom měli větší víru, kdybych tak já měl jenom častokrát prostě jenom větší víru a otevřel ta svá ústa. Často si třeba já myslím, že ten člověk,Sdílet

24:30který tam zrovna teď je, určitě nechce slyšet. Určitě teď zrovna ne. Ten mě teďkom přemýšlel nad něčím jiným nebo teď určitě spěchá, nebo ten určitě ne. Ten určitě nemůže mít připravené srdce. Ale vidíme my snad to srdci těch ostatních lidí. Vidíme snad my, jestli to jejich srdce připravené slyšet Boží slovo. Cožpak iSdílet

24:50ten člověk, kterého máme před sebou, nemů nemůže mít stejně tak připravené srdce, jako tady byl připravený i ten etiopskej eunus slyšet. Cožpak Bůh nemůže připravit hledající srdce v těch lidí, lidech, kteří cestujou s námi ve vlaku, sedí vedle nás nebo stojí před námi v nějakých situacích. Tak jako nás Bůh vede do nějaké situaceSdílet

25:14a my třeba máme ten pocit, že teďkom bychom něco měli říct, mysleme i na to, že stejně tak mohl Bůh vést i toho druhého člověka, aby byl tady zrovna před vámi nebo vedle vás a mohl ho připravit k tomu, aby byl připravený slyšet Boží slovo. Svrchovaně Bůh vede všechny cesty a stejně tak naše zodpovědnost je hlásat a nechat to v Božích rukou. Stejně takSdílet

25:38to vidíme i toho eunucha tady totiž, že on byl připravený, byl připravený Bohem připravený slyšet a Bůh připravil to zkřížení jejich cest. A Duch svatý nás dnešního slova, bratři a sestry, může dnešního dne může stejně tak vést do situace k nějakému člověku, jako přivedli Eunucha k Filipovi. Možná znáte taková Bohem připravená setkání aSdílet

26:02teď, když ji nemluvím nejen o evangelizaci, ale i v takovejch i možná ve sborovém prostředí, znáte taková připravená setkání, kdy Bůh vám někoho přivede. A to já to nemyslím v nějakém mystickém smyslu. Určitě, určitě to, ale znáte, že Duch svatý vám někoho najednou dá na paměť. na někoho si vzpomenete a vy mu napíšete, vy mu zavoláte, vy ho chceteSdílet

26:23nějak povzbudit, napíšete mu nějaký verš nebo budete se za něho modlit a potom zpětně častokrát třeba zjišťujeme, že toho člověka to nesmírně povzbudil, něco prožíval a vy mu třeba napíšete jenom nějaký verš, na který si vzpomenete, číou náhodou v uvozovkách samozřejmě a potom zpětně častokrát zjišťujeme, že toSdílet

26:41bylo zrovna přímo do jeho situace, které v poslední týdny ho trápilo něco a Bůh si tohle použil, tak častokrát se To tak může stát a my, co musíme mnohdy udělat, je být vnímaví k tomu a otevřít svá ústa. Mnohdy jenom otevřít svá ústa. Bůh zajistej i dneska vede naše kroky. Často stačí, jak to vidíme tady, otevřít svá ústa, být poslušnýSdílet

27:06a mluvit. My si čteme, že Filip od tohoto místa zvěstoval Krista. Od tohoto místa. Co nám to co nám to říká, že zajíste šel dál? že nemluvili jenom Izáši 53, ale šel dál i v Izajáši. A když si otočíte jenom jeden list do 55. kapitoly, pro ně možná kdyby ten svítek jenom srolovali trošku dál, o kousek dále, tak by viděli Boží nádhernéSdílet

27:32pozvání pro všechny lidi. V Izajáši 55. kapitoly, v 53. kapitoly mu vysvětlil, co se stalo, že Kristus je tím trpícím služebníkem z Izášova proroctví a všechno tohle se pár měsíců zpátky naplnilo v Jeruzalémě a nyní mu dost možná potom v 55. 5 kapitole mohl vysvětlit, co to znamená. Co to znamená? A podívejte se na Izášáš 55, prvníchSdílet

27:58sedm veršů přečtu. A i všichni žízniví, pojďte k vodám. I ten, kdo nemá peníze, pojďte, kupujte a jezte. Pojďte, kupujte bez peněz a bez úhrady víno a mléko. Proč vydáváte peníze za to, co není chléb a svůj výdělek za to, co není k nasycení? Bedlivě mě poslouchejte a budete jíst dobré věci. Vaše duše si bude libovat vSdílet

28:22tuku. Nakloňte uchu a pojďte ke mně. Poslouchejte a vaše duše ožije. Uzavřu s vámi věčnou smlouvu. Spolehlivá milosrdenství zaslíbená Davidovi. Hle, ustanovil jsem ho za svědka národu, za předáka a správce národu. Hele, národy, které neznáš, povoláš a národy, které tebe neznaly, k tobě poběží kvůli hospodinu tvému Bohu. Pro svatého Izraele. NebočSdílet

28:50tě oslovil. Hledejte Hospodina, dokud se dává najít. Volejte, dokud je blízko, ať ničema opustí svou cestu a zlý člověk své úmysly, ať se navrátí k hospodinu a on se nad ním slituje, k našemu Bohu, protože je připraven mnoho odpustit. Tak teď, když máte žízeň, hledáte, vaše duše hledá, přijďte a věřte. To je to velké pozvání pro každého člověka.Sdílet

29:20Hledejte hospodina, dokud se dává najít. Volejte ho, dokud je blízko. Bůh volá k hříšníkovi: "Opusť svou hříšnou cestu a navrať se k Bohu. On se nad tebou svituje. On ti odpustí. On je připraven mnoho odpustit." Říkáte nádherná slova. A přátelé nádherná slova, která platí dnes. I dnes je doba milosti. Jestli jsi takto Bohu ještě nepřišel a tvá dušeSdílet

29:45hladový žízní po Bohu není naplněna, je prázdná, tak je zde ta pozvání. Přijď, volej k němu, dokud je blízko. On je připraven mnoho odpustit v Pánu Ježíši Kristu. Stejně jako já můžu dosvědčit, že i mně mnoho odpustil. A devátý verš z 55. kapitoly nám krásně popisuje tu skutečnost, jak je možné, že dos tady k tomuto setkání. Jak je možné,Sdílet

30:12že se tady tento tento Žid setkal s tímto etiopským eunuchem, takovým boháčem, kdesi v pustině. Je to možné, protože Boží cesty jsou vyšší než naše cesty. Mnohem vyšší. mnohem mnohem vyšší než naše cesty. Víte, když by Filip s tímto cizincem a eunuchem přešel z Izáše 53 spásného díla Krista do tohoto nádherného pozvání všem lidem z Izáše 55Sdílet

30:38a přece jen by ten cizinec a eunuch měl stále ještě pochybnosti, kdyby si ten eunuch ještě říkal:„No jo, dobře, ale já jsem cizinec a nejen to, ale já jsem ještě k tomu eunuch. Četli jsme zákon. V Jeruzalémě mu dost možná bylo i dost důrazně připomenuto, co říká zákon o eonuších a o cizincích. Zrovna tam byl. Možná mu to připomínali.Sdílet

31:03Jako je fajn, že hledáš Hospodina, ale z velikonočního beránka nesmíš jíst a jako eunuch nesmíš vstoupit do chrámu. Kdyby se o to byl pokusil, no četl jsem se, oni by ho tam nepustili. Tak teď jsme četli to nádherné pozvání do nové Kristovy smlouvy z 55.5. kapitoly, ale kdyby tohleto srdce toho cizince a eunucha ještě nebylo oběkčené,Sdílet

31:26tak můžeme opravdu i dnešního rána být povzbuzení z toho, že Boží slovo je neuvěřitelně hluboké a silné, ostřejší než jakýkoli dvousečný meč a pronikáž do rozdění duše a ducha, kloubu a morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce. A otočte si zase o jeden list dál do Izajáše 56. té kapitoly a poslouchejte tato slova, která nevím,Sdílet

31:48jestli s ním Filip četl, prošel s ním i Filip, ale minimálně můžeme si být jisti tím, že o tom sám, možná by je potom četl sám ten eunuch na té cestě a tak se znova vžít do jeho situace, když by četl toto. Ať neříká cizinec, který se připojuje k hospodinu, hospodin mě jistě oddělí od svého lidu. A eunuch ať neříká: "Hle, jsem suchý strom."Sdílet

32:16Neboť toto praví Hospodinov eunuších, kteří zachovávají mé soboty, zvolili si to, v čem mám zalíbení a drží se pevně mé smlouvy. Dám jim ve svém domě a mezi svými hradbami místo a jméno lepší než synu a dcer. Říkám jim věčné jméno, které nebude zmařeno. Věčné jméno. Tak nevím, jestli by eunuch při čtení těchto slov měl slzy v očích,Sdílet

32:42ale můžete mě věřit, že když jsem se připravoval na tento text, že já jsem měl, jak neuvěřitelné, nádherné je Boží slovo a to pozvání všem lidem. Nejen že má v Kristu nyní i tady tento cizinec a eunuch přístup do Božího domu v jeho hradbách, ale taky je mu zaslíbené věčné jméno. Jak může mít eunuch věčné jméno? Eunuch, který nemůžeSdílet

33:06zajistit, aby jeho jméno bylo předáno ani o jednu další generaci. On nemůže mít děti. Jak může mít věčné jméno? Může ho mít právě v Kristu. Může ho mít v Kristu, když je jeho jméno zapsáno v knize života, v knize Beránkově. Může mít věčné jméno. Všichni žíznivý, každý člověk je volán k tomu, aby přišel, abySdílet

33:29hledal do Hospodina, dokud se dává nalézt, aby se odvrátil od svého hříchu a přišel k Bohu, který je připraven mnoho odpustit. I cizinec, i pohan, i Žid, i Eunoch, i já, i ty dnešního rána. skrze Ježíše a jeho dílo na kříži může být smířen s Bohem. Bude i tento euch jeho dítětem a může být v Božím domě a mít s ním hluboký osobní vztah. TakSdílet

33:54každý je zván, aby se podílel na vítězství toho spravedlivého otroka z 53. kapitoly. A tak mu Filip zajisté vysvětloval na základě písma právě toto Krista. Písmo svědčí o Kristu. Starý zákon, kterým ho procházel. kterým ho bral od místa na místo zajisté svědčí o Kristu. Tak neměli zapsanou ani jednu knihu z nového zákona ještě tady vSdílet

34:20té době, takže měl jenom starý zákon a ukazoval mu na základě písma všechno, co je napsáno o Kristu. Šel s Etia pánem do Izajáše, ale i můžeme si být jisti, že i do proroků a Mojžíšova zákonu. Stejně tak, jako to sám dělal Ježíš Kristus, že když ukazoval na to, jak písma svědčí o něm. Jistě si vzpomenete, že když byl sSdílet

34:40učedníky nebo když byl s těmi na cestě do Emaus, tak v Lukáš 24 25 až 27 si čteme právě toto. Ježíš jim říká: "O nerozumní a z pzdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci. Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do slávy?" A teď verš 27. a začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech písmech to, co o něm byloSdílet

35:07napsáno. V Mojžíšově zákoně a všech proroků, co o něm bylo napsáno o Kristu. Tak Duchem svatým vdechnuté Boží slovo mluví o Kristu. A stejně tak ještě o nějakých 20 veršů dále, když byl učedníky Ježíš, tak říká ve verši 44, to jsou ta má slova, které jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musímSdílet

35:30naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a žalmech. O mně je to napsáno, o Kristu i v žalmech, i prorocích i v Mojžíšově zákoně jakoby můžeme říct všechny kategorie žánrů, které máme, všechno je to o Kristu. A tak stejně tak Filip, který byl veden Duchem svatým, kázal Krista, protože iSdílet

35:53ti autoři Starého zákona byli vedeni Duchem svatým a mluvili a svědčili o Kristu. A tak jsem přesvědčen, že šel Filip šel s ním ještě a mluvil zajistej jí o té nové smlouvě, kterou Kristus ustanovil o velké poslání nin jí do celého světa svědčit všem národům. o tom dobré zprávě evangelia, volat lidi k pokání, k víře v Krista, ukřižovanéhoSdílet

36:17a vzkříšeného, činit učedníky, učit je zachovávat všechno, co pán přikázal a křtít je ve jménu Otce i Syna a Ducha svatého. A je dost pravděpodobné, že Eunochovi právě vysvětlil, že stejně jako byla obřízka znamením smlouvy ve Starém zákoně, tak je křest znamením smlouvy nové smlouvy Božího království. Možná si říkáte, jak tohle můžeme vědět.Sdílet

36:41Podívejte se právě ve 36. verši na Eunuchovu reakci, na jeho reakci, když zahlédl vodu, když eunuchový při slyšení všeho toho, co Duch svatý skrze Filipa mu otevíral, když otevíral jeho oči k vidění, uši k slyšení, srdce k pochopení a on uvěřil a náhle uviděl vodu. Další dokonale načasovaná náhoda, že zrovna teď tam vidí vodu,Sdílet

37:10ne? Tak znova vidíme Boží prozřetelnost. v celé své kráse a nádher Boží svrchovanost v tom všem, nejen v tom načasování, že zrovna teď, ale i v tom místě, kde zrovna byli. Vzpomínáte si, kde se všechno tohle odehrává, celý ten příběh? Podívejte se do verše 26. Na pusté cestě, přesný, přesný překlad je na poušti v pustině, v pusté cestě.Sdílet

37:35Tak nevím, jak vy, ale já měl za to, že není zrovna jedním z charakteristik charakteristky charakteristických rysů. pustiny, že všude jsou kejzíry vody a všude je voda. Ve skutečnosti, když jsem se díval na nějaký webový slovník, slovo pustina, tak jedna z prvních definic, kterou jsem našel a teď cituji, že pustina je místo bez vody.Sdílet

37:59Místo bez vody, vyprahlá krajina. Na tom se nacházeli a přece zrovna teď otevřel oči a viděl tam vodu a tak nechci z toho dělat více, než je zapotřebí. pustiny, někdy samozřejmě mívají malá jírka vody. Toho si jsem vědom, ale znovu nám to ukazuje na tu Boží neuvěřitelnou svrchovanost od začátku do konce při stř setkání těchtoSdílet

38:21dvou lidí. Svrchované vedení celé té situace od jeho začátku až do konce. Přes ten odlišnej životní příběh těchto dvou lidí, dokonalé načasování, že zrovna četl to, co četl četl Izahše 53. kapitoly ze všech možných míst. On to zrovna četl, on to zrovna slyšel, vysvětlil mu to. On uvěřil a zrovna viděl vodu. Tak co nám to znova ukazujeSdílet

38:48a co z čeho můžeme být povzbuzeni, je, že Boží cesty jsou mnohem, mnohem mnohem vyšší než naše cesty. Nevidíte to jednoznačně v tomto příběhu? Důvěřujme mu proto i v těch našich cestách. I když my nevidíme, proč některé cesty jsou takové, proč nás Bůh vede takhle. On ví, co dělá. On je nadšími cestami. On nad nimi trůí. On ví, co dělá.Sdílet

39:16A tak tato skutečnost, že tam byla voda, teď už se dostáváme k závěru, ale tohle bych chtěl ještě zmínit. Ta skutečnost, že tam byla voda, nám jí totiž něco říká o důležitosti křtu. Není to tak? A jak jsem slyšel, budete mít brzo křest. A tak je to krásná připomínka i tady tento příběh, když Bůh v tomto příběhu spásySdílet

39:33od začátku do konce od toho upřímně hledajícího Etiopana Pohana, přes jeho pochopení díla Krista na kříži a jeho vyznání na víry, nakonec přidává ještě to, že byl pokřtěn. A všimněte si to, že ten eunuch zahlédl tu vodu. Dost možná cel nadšený vykříkl. Dívej, Filipe, dívej, tam je voda. A co je evidentní z toho, je, že teď užSdílet

39:59tomu porozuměl, že to je evidentní z toho, že zatímco na začátku ještě tápal, byl zoufalý, nerozuměl úplně, říkal, jak můžu rozumět, když mi to nikdo nevysvětlil, nechápal, tak teďko můžeme říct, že už chápal. Už mu to bylo jasné. s úpřímným srdcem na začátku vyznával, že nerozumí, pokud tu není nikdo, kdo bySdílet

40:19mi to nevysvětlil, kdo ho nepovede. Tak teďkom z Boží milosti Filip veden Duchem svatým usvědčil a nyní už rozuměl. Pochyby byly rozdrceny, mlha ustoupila, šupiny spadly z očí, ten závoj z z hlavy byl dán pryč, světlo evangelia mu zazářilo do srdce a Bůh mu dal uvěřit Božím slovům. Duch svatý ho zachránil a znovuzrodil. A užSdílet

40:44rozuměl. A to vidíme, když říká, dívej, tam je voda, co mi brání, abych teď mohl být pokřtěn. Tak co co je zcela evidentní na tomto příběhu od začátku do konce, je, že Bůh je ten, který zachraňuje. Bůh vedl všechno tohle a orchestroval to tak svrchovaně, aby byl zachráněn. jestli je něco, co je evidentní, je, že Bůh zachraňuje a přece si používá Filipa kSdílet

41:09tomu, aby hlásal Boží slovo. A stejně tak musíme jít i my do toho našeho života a hlásání evangelia je, že je to Bůh ten, který všechno řídí, všechno připravuje a Bůh tedy zachraňuje, ale chce si nás použít k tomu, abychom hlásali. Ale nejenme, že nyní chápal a věřil, ale on vidíme na něm takovou ten hlad, že chce být součástí toho. Věřil a chápal,Sdílet

41:33že křest znamená a symbolizuje to spojení s Kristem v tom je jeho v té jeho smrti a pohřbení, uložení do hrobu tím ponořením do vody a potom jeho slavné vzkříšení z mrtvých v tom vynoření z vody. Tak jeho odpověď ukazuje nejenže nejen na porozumění a víru, ale také na poslušnost. Chce být toho součástí. Filipe, tady je voda. Co mi brání, abychSdílet

41:57mohl být součástí toho? Je zde něco, co by mi bránilo? Tak tam, kde je mnohdy vůle, tam Bůh dává i příležitost. Tam byla opravdu vůle. On chtěl a Bůh dal příležitost. A tam, kde jinak nemá voda ani vůbec co dělat v pustině, tam Bůh dal, aby zrovna byla voda. A ihned tam nestálo nic v cestě a pokstil ho. Stejně tak rychle, jako došlo k tomutoSdílet

42:26zázračnému setkání v pustině, vidíme, že ještě rychleji dochází k jeho ukončení tohoto zázračného setkání. Duch svatej vzal Filipa pryč a najednou už nebyl. vzal ho na jiné místo. Filip byl přenesen do azotu a tam pokračoval ve své službě kázání evangelia. Kamkoliv nepřišel, zvěstoval nebojácně evangelium, tak je to příklad úplně naSdílet

42:49úžasného evangelisti. A Etiopan, jak končí příběh Etiopana? Čteme si, že pokračoval ve své cestě jako znovuzrozený, jako Boží dítě, následovně Krista, který našel už není odpočinek pro své duši, pro svou duši. Našel věčný život plný radosti, si čteme. Plný radosti se vrací domů. Některý komentátoři psali, že církevníSdílet

43:17otec Ireneus z druhého století. Takže už druhé století můžeme říct poměrně, když vezmeme celou církevní historii, poměrně krátká doba. po tom našem příběhu už v druhém století říkával a byl plně přesvědčen o tom, že tento eunuk se stal misionářem. Je to docela i pravděpodobné. Některé sbory v částech severní Afriky seSdílet

43:40odkazujou právě na toho toho etiopského jeunucha jako svého zakladatele toho jejichho sboru. Tak to úplně nemůžeme vědět s jistotou, jestli tomu tak je nebo jestli to je jenom tradice. To úplně nevíme. Ale ať už se stal misionářem tento Etiopan nebo ne, to není ta nejdůležitější otázka dnešního kázání. Co udělal potom Etiopan, ale taSdílet

43:59nejdůležitější otázka je potom, co uděláš ty tady s tímto kázání. Co uděláš ty s tímto Božím slovem? Co uděláš ty s tou zvěstí o tom spravedlivém otroku, služebníku z Izáše 53. kapitoly, který zajistil vítězství nad hříchem a smrtí, aby všichni lidé, nejen Židé, nejen pohané, ale všichni Židé, pohané, cizinci, eunuchovéSdílet

44:24nebo jakkoli jinak fyzicky indisponovaní lidé, všichni žízniví, všichni žízniví, aby přišli. jsou zváni, aby přišli k Bohu. A Ježíš sám, jak říká potom Samar Samaritánce u studny v Jan 4 14. Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit. To je to nádherné pozvání Boží. Všichni žízniví pojďte. Všichni žíznivý pojďte.Sdílet

44:50A Ježíš potom říká:„Já vám dám vodu a už nikdy nebudete žízit. Vaše duše už nikdy nebude žíznit. Ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k večnému životu. Pramen vody tryskající k věčnému životu. To věčné naplnění může dát jenom Kristus. A Bůh volá lidi k tomu, aby přišli, aby hledali Pána, dokud je možnéSdílet

45:13ho nalézt, volali k němu, dokud je blízko. Už jsi tak učinil i ty. Takový člověk totiž pak může zakusit pravou radost, kterou vidíme i v tomto upřímně hledajícím, zachráněném, pokřtěném a nakonec radujícím se eunuchovi Etiopanovi. A tak ať je nám to, bratře a sestry, také připomínkou toho, abychom důvěřovali Boží svrchovanosti a Božím svrchovanýmSdílet

45:42cestám, tak jeho cesty jsou o tolik nměrně krát vyšší než naše cesty. On ví všechno a pokud jdeme po těch jeho cestách, jak on nám říkal, tak důvěřujme jemu, že to jsou správné cesty, že tady máme jít a že on to dovede do zárného konce. Bůh zcela jistě i dneska může připravit taková setkání, připravit takové situace a připravitSdílet

46:07srdce lidí, kteří stojí před náma, kterým jsme připraveni svědčit, těch, kdo stojí před námi nebo sedí vedle nás. Tak buďme připraveni a důvěřujme mu, že on může připravit opravdu úradnou půdu v srdci těch lidí kolem nás. Je to Bůh, kdo zachraňuje. Ne my, ne umším, jakým mluvíme, ale je to Bůh, kdo zachraňuje, který připravuje ty srdce aSdílet

46:31potom je zachraňuje. Tak otázkou pak zůstává, jestli jsme my připraveni. Jsme my opravdu připraveni svědčit o Kristu, vydávat svědectví o naději, kterou máme v Pánu Ježíši Kristi. Jsme my těmi věrnými správci evangelia. první Korintským, že čtvrtá kapitola, že jsme nám to bylo evangelium dáno do správcovství. Jací budeme správcové, budeme věrnými?Sdílet

46:58A bereme si v tom příklad právě z Filipa, který se nechal vést Duchem svatým, otevřel svá ústa. Otevřel svá ústa. To je mnohdy ten první krok, který musíme překonat. Otevřít svá ústa a sdílel Krista. Protože když jsme vedení Duchem svatým, budeme sdílet Krista a sdílet naději, kterou v něm měl. Tak Pane Bože, Otče náš, chválíme tebeSdílet

47:24za ten nádherný text, kdy vidíme, že ty jsi opravdu svrchovaný nad spásou člověka a všechno dokonale vedeš k tomu, aby tady tento člověk byl zachráněn. jak se tam setkali na tom místě, jak četl zrovna tvé dokonalé slovo o tom, co ty jsi vykonal na kříži a jak tam byl ten člověk, kterého ty jsi přivedl, Filip, který mu svědčil a ty ji mu dalSdílet

47:48porozumět a potom jsi dal i to místo, aby mohl být pokřtěn. Od začátku do konce ty vedeš záchranu člověka. Prosím tě, Bože, abychom tomu důvěřovali, když svědčíme, abychom věřili, že ty jsi ten, který to všechno vede, ne my. Abychom věřili, že ti lidé, kteří jsou kolem nás, tak ty se je stejně tak mohl připravit, jakoSdílet

48:09připravuješ nás. Prosíme tě o větší důvěru v tvé svrchované vedení, abychom tobě věřili a důvěřovali, abychom otevírali svá ústa, abychom zvěstovali tu naději, kterou máme, tu nádhernou naději, že nám je všechno odpuštěno skrze dílo spravedlivého otroka Pána Ježíše Krista. Chválíme tě, Bože, za ten úžasný opravduSdílet

48:35text, který jsi nám připomněl znova a prosíme tě o to, abychom tak byli povzbuzeni a vybaveni k tomu nebojcně hlásat o této naději, kterou v ně máme. A prosíme tě o to, aby to vedlo záchraně dalších hříšníků, dalších lidí a k té neuvěřitelné radosti, která potom k tomu bude. Jak ty se raduješ, když opravdu hříšník je zachráněn. Prosíme tě o to veSdílet

48:57jménu Pána Ježíše Krista. Amen.Sdílet