Tvoje vytrvalost v Křesťanství
Biblické texty v kázání
Matouš 28Římanům 6Římanům 81. Korintským 15Galatským 62. Timoteovi 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:06Dobré ráno, bratři a sestry. Tak já jsem vděčný, že s vámi můžu znovu být. A jak je lépe strávený čas než v Božím slově? Tak pojďme otevřít naše Bible. Pojďme je otevřít do druhého listu Timoteova a já budu číst ze druhé kapitoly verše 1 až 13. Takže ještě jednou. Druhá Timoteova 2 1 až 13. Já vás chci požádat, jestli
0:28můžete, tak prosím postaňme z úcty k Božímu slovu a zdečteme tohle slovo. Ty tedy můj synu, posiluj se v milosti, která je v Kristu Ježíši. Což jsi ode mne slyšel před mnohými svědky, to svěř věrným lidem, kteří budou schopni vyučit také jiné. snášejš spolu se mnou utrapy jako dobrý voják Krista Ježíše. Žádný voják ve
0:57službě se nezaplétá do záležitosti každodenního života, aby se zalíbil tomu, kdo ho na vojnu najal. A stejně i ten, kdo závodí, nebývá ověčen, nezávodili podle pravidel. Rolník, který se namáhá, má jako první dostat podíl z úrody. Uvažuju o tom, co říkám. Pán ti dá ve všem porozumění. A pamatuj na Ježíše Krista. vzkříšeného
1:21z mrtvých ze semene Davidova podle mého evangelia. Pro ně snáším útrapy a dokonce pouta jako zločinec. Ale slovo Boží není spoutáno. Proto všechno snáším pro vyvolené, aby oni dosáhli záchrany v Kristu Ježíši spolu s věčnou slávou. Věrohodné je to slovo. Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním také žít. Jestliže vytrváme, budeme s ním i
1:47kralovat. Zapřeme-li ho, i on nás zapře. Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe. Modleme se. Pane Ježíši, tak já tě chci ještě jednou prosit, aby ji požehnal tuhle chvíli ve tvém slově, jak jsme zpívali, Pane, my chceme očekávat na to, jak budeš působit svým duchem. Pane, to je tvoje slovo. Já
2:10nemám, co bych řekl o tom, jak být vytrvalý, ale moc tě, Pane, prosím, aby si nám to přinese do srdce, abys nás, Pane, povzbudil a usvědšil, kde to je potřeba. Tobě buď sláva. Amen. Můžete se posadit. Tak apoštol Pavel píše svému milovanému Timoteovi, který toho času slouží v Efezu a momentálně se nemohou vidět. Proč? Protože Pavel je ve vězení,
2:39je uprostřed svého druhého uvěznění. On byl dvakrát uvězněný. Nyní je to již vězení plnohodnotné. To znamená, už to není domácí vězení, ale opravdu je v celé. A v tomhle druhém vězení je ve sklonku svého života. Naléhá na Timotea, aby nedopadl jako mnozí, kteří cestu víry, cestu služby opustili. O tom velmi mluvil v první kapitole. Napří
3:07svým psaním pak používá různá slova, že odešli, ztroskotali, odvrátili se, zbloudili, ale říká:„Ty, Timoteji, ty musíš vytrvat, ty musíš zůstat." A vážnost celé situace je umocněná tím, že jde o poslední Pavlovu epištolu. Vůbec přinejmenší o poslední, o které víme a která je inspirovaná Duchem svatým. Takže Pavel je ve své vězeňské celé v
3:35Římě. Uvědomuje si, že dost dobře už to má za pár, že mu moc času nezbývá. A vlastně kapitolu za kapitulou, kdybyste kšetli tenhle list, tak on rozšiřuje seznam lidí, kteří se na něho vykašlali a nechali ho úplně samotného. Z různých důvodů se různí lidé otáčí zády ke službě. A Pavel ví, že to bude těžké i pro
3:58Timotea. Chce mu předat ty nejdůležitější věci. Celý tenhle list se v podstatě věnuje jedné věci, věrnosti, vytrvalosti. A tahle pištola není napsaná jenom pro nějakého mladého Timotea v Efezu. Čteme ji my dneska na tomhle místě. Je to Boží slovo. Je zapsané pro nás. A ta poslední slova apoštola Pavla, tak rezonují i do našich životů. Víte, ty duchovní
4:29principy od Timota se nezměnili a je úplně jedno, že nejsi kazatel někde v Efezu, ale že jsi úplně obyčejný křesťan. Víte, jedna věc je začít, vyplout, ale druhá věc je taky doplout. Zkuste si jenom tak zalistovat ve vaší paměti, kdo z vás by si pamatoval datum, kdy vyplul Titanic ze svého prvního zastavení, ze svého doku? Schválně, kdo
4:58z vás to víte na zpaměť? Ne, já vás nezkouším. Já myslím, že to nevíte. Možná víte rok, ale opravdu k čemu pro celé dějiny je nějaké datum toho, že 10. dubna, pokud jste zvědaví, roku 1912 z anglického Southemptonu, tak vypl vyplála nějaká loď Titanic. K čemu to je? A k čemu je dokonce vědět, že měl namířeno do té tehdy krásné destinace
5:24New Yorku? Čemu to je, když tam nikdy nedoplul. Mluví se jenom o jeho ztroskotání. A k čemu je dobrá informace, že tenhle závodník někde na rally Dakar celou dobu vedl a v předposlední etapě se někde ztratil, zabloudil a nikdy nedojel, minimálně v nějakém časovém limitu. Víte, bude se mluvit jenom o tom jeho selahání. Když cyklista na Tour de
5:50France spadne, tak se bude ukazovat záběr ne toho, jak vyjel, ale toho, jak spadl. Přátelé, k čemu to je, že kazatel ve svých 30 letech začal zářnou dráhu kazatele a že ho všichni poslouchali na YouTubu a že měl obrovský sbor a nebo že jezdil na konference do Česka, když potom šel, podvedl svoji manželku a jeho služba skončila opět. O čem se bude
6:17mluvit? Bude se mluvit o jeho konci. A tyhle všechny bude spojovat, že to jediné, na co si budou lidi pamatovat, tak je jejich pád. A dovol mi být osobní. Je úplně jedno, že jsi 50 let, klidně 50 let chodil do sboru a že jsi jezdil na konferen že jsi jezdil na konference a na všechny ty sborové akce, když najednou přestaneš následovat Krista,
6:43je to úplně jedno. Jednou nepřijdeš před Pána Boha, neřekneš: „Ale 50 let jsem chodil, teď už nechodím, teď už tě nenásleduji, ale tady těch 50 let. K čemu to je, že jsi jednoho dne vyplul a možná jsi měl nebo měla namířená namířeno do toho nebeského krásného cíle? Všechno předchozí bude vedlejší. Víte, jedna věc je vyrozit a druhá je doplout
7:09do cíle. A Pavel tohle všechno ví a on si uvědomuje, že žít pro Ježíše a být ve službě je jednoduché, dokud nás to moc nestojí. Ale když přijde cena, kterou musíme platit, tak tam to začíná být těžké a tam se ti lidé začali odvracet. A proto hnedka v první kapitole Timoteovi nalévák čisté víno. Víte, ne všichni, kteří začali, tak tu myi
7:36dokončí. Vytrvalost není zadarmo a není automatická. A v dnešním textu vlastně předkládá několik způsobů, které Timoteovi umožní vytrvat. O to mu jde. A proto já jsem to dnešní kázání, aby bylo trochu uchopitelné pro nás, tak jsem ho pojmenoval jako pět klíčů ke křesťanské vytrvalosti. Pokud si píšete poznámky, tak postupně
8:02uvidíme, že ty klíče k vytrvalosti jsou je to správný zdroj síly. To je v prvním verši. Potom je to správný základ. To je druhý verš. Potom jsou to správná očekávání. To jsou verše 3 až 7. Potom je to správná motivace. To jsou veršek 4 až 10. A nakonec, myslím, že to je velmi důležité, tak je to správné pochopení o jak vážných věcech se tady bavíme. To
8:29jsou ty poslední tři verše. A já si myslím, že není důvod déle prodlužovat úvod. Já viděli jste, že máme dlouhý text. Já vám potom na konci, až na konci tak vám vysvětlím, proč jsem vybral zrovna tak dlouhý. Ale pojďme se vrhnout do toho prvního verše. Já bych snad chtěl jenom znovu vyjasnit, že skutečnost, že Timoteus byl kazatel a my
8:51jsme třeba úplně obyčejní křesťané, kteří v uvozovkách jenom chodíme do sboru, tak to vůbec nesnižuje důvod naší vytrvalosti. Nebavíme se tady o získání nějaké ceny kazatel roku nebo já nevím, neviděl jsem vaši sborovou nástěnku, jestli nemáte nějakou cenu člen sboru měsíce. Jo, jak někde ve firmách se to dělá, ale my se
9:14bavíme opravdu o ničem méně vážném, než o tom, jestli jednou do toho cíle doběhneme. A tak první dnešní verš začíná ohlédnutím zpátky. Pavel říká:„Ty tedy proto, nebo snad mohli bysme říct kvůli tomu, co jsem psal. Když vidíš, že jsou mnozí, kteří nevytrvali, ale odvrátili se, styděli se za evangelium. A zkuste hádat, proč třeba ze strachu.
9:42A když vidíš, že sám máš sklony k tomu nebýt pevný, tak Timotej, ty s tím musíš už teď něco dělat už dopředu. Timotej, když sám víš, že jsi slabý člověk, tak máš dělat co? Koukejte na ten verš jedna. Posiluj se v milosti, která je v Kristu Ježíši. Doslova by se to dalo přeložit jako buď v ní silný. To není doporučení. Jako bylo by dobré, aby ji
10:07byl silný v milosti, ne? On říká: „Je nutné, posiluj se v milosti." A víte, Timotea nečekal vůbec snadný úkol. On nepřišel do nějakého zabědnutého sboru někde v Jablonci, který prostě má historii, je rozběhnutý. Jistě, všechny věci nejsou vždycky jednoduchý, ale soudě podle toho, co mu psal v té poslední kapitole, tak Pavel už nečeká na, že by se z toho
10:36vězení vrátil. Timotea volá do Říma, to je potom v poslední kapitole, nebojte, nebudeme to všechno číst, ale on ho volá do Říma, aby s ním ještě možná mohl strávit aspoň nějaký čas, aby ho mohl připravit na jeho důležitou službu. A potom bysme viděli ve čtvrtém verši, že mu na tom fakt záleželo. Takže on do Efezu místo něho posílá bratra Tychika,
11:00protože Timoteus bude mít nadmíru těžký úkol. Jaký jakýmsi způsobem bude muset navázat na službu někoho tak odvážného, jako byl Pavel. On je ale mladý, neotesaný. Navíc víme, že je fyzicky slabý, že má jisté zdravotní problémy a ještě víme, že je nedůsledný, co se autority týče, takže potřebuje stát pevněj. Pavel mu řík, Pavel mu připomíná to
11:31oslovení můj synu. Připomíná mu, že jeho duchovní otec, on mu svěkšil a Timoteus uvěřil a připomíná mu, jak moc mu na něm záleží. Timotej, mně na tobě záleží a víš co? Já jako tvůj duchovní otec, tak já mám mnohé co ti mluvit do života. A tak mu připomíná, že cílem vytrvat ve službě, vytrvat v oddanosti, tak není nic v něm. Timotej,
11:54to nevadí, že jsi slabý. Timotej, to nevadí, že máš zdravotní problémy. To nevadí, že jsi mladý. Ten zdroj síly vytrvat, tak je milost, kterou mu pán Bůh prokázal. Je to milost, která změnila všechno a dokonce změnila i někoho, jako byl Pavel, jako byl Saul. Milost, která způsobila, že z nepřítele kříže, z nepřítele Krista, z někoho, kdo
12:23likvidoval křesťany, tak se najednou z nikšeho nic stal dost možná největší křesťan všech dob. A drazí, tohle je Boží milost. A víte, Timoteus tohle velmi dobře věděl. On velmi dobře věděl od Pavla, kým byl a co mu pán Ježíš udělal, jak moc ho změnil. Je to neommezeně mocná milost. A proto ho Pavel odkazuje právě na n. Víte,
12:50kdyby ho odkazoval jako posiluj, já nevím, v posilovně, tak možná by to Timoteus vůbec nezvládl, ale k čemu by mu to bylo? Možná nevím, lépe si nastuduj věci, nauč se lépe mluvit, buď přesvědčivější. K čemu by mu to bylo? Když by vevnitř bojoval, on ho odkazuje na něco, co mu může opravdu dát sílu. A v téhle milosti může mladý bázlivý
13:15Timoteus hledat sílu znovu a znovu. Když to znovu bude těžké, tak tam může znovu přicházet. Víte, doslova by se to dalo přeložit, že se jí má vystavovat, má přemýšlet o tom, jakou milost mu pán Ježíš projevil a ona ho učiní odvážným. Všimněte si, že on se má aktivně posilovat. To je jeho zodpovědnost. Posiluj se. Ale vidíme, že ten zdroj
13:45je mimo něho. Jak to po něm může Pavel chtít? Timotej, posiluj se, ale nemáš v rukou ten zdroj. Víte, zdrojem síly je totiž to, co on už přijal. My kdybysme se podívali do verše 19, do první kapitoly, tak bysme viděli, že on nás zachránil a povolal svatým povoláním ne podle našich skutků. To znamená nic z nás, nic v nás, nýbrž
14:12podle vlastního předsevzetí a podle milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy. To znamená ne nic z nás, ale to, co nám daroval Bůh. Já když jsem nad tím přemýšlel, tak je to dost podobné. tomu, co děláme, když se jdeme ven opalovat. Výmečně v Jablonci nad ní jsou. Ilustrace, letní ilustrace funguje. Jsem
14:40rád, Martine, že jsi mě nepozval v prosinci. Nevím, co bych zde dělal. Asi bych řekl, že ilustrace nefunguje, protože jsem v Jablonci. Ale vážně. Je to podobné opalování. My když jdeme ven, tak zdrojem našeho opalování je slunce, že jo. Nejsme to my, ale my tam musíme jít, protože jinak žádná změna neproběhne a čím více
15:04chodíme, tak tím více se opálíme. S Boží milostí je dobré, že neexistuje nic jako duchovní úpal, že bysme to mohli nějak přehnat. A tak opravdu my potřebujeme, stejně jako víme, že když se chceme opálit, a že to je i dobré pro naše zdraví v nějaké míře, takže potřebujeme chodit na slunce, tak my víme, že pokud chceme být silní a stát
15:26pevně, tak v nás, když bysme otevřeli takhle dvířka našeho srdce, tak bysme tam nenašli nic, co by nám dalo opravdovou sílu. Proto, abychom zvládli dlouhý a náročný výšlap, představte si to, že jdete na nějakou dlouhou vycházku, na nějaký dlouhý výlet, tak ráno co uděláme? Asi si dáme nějakou vydatnou snídani a do batohu si nevezmeme cukrovou vatu. Teda
15:51možná některé děti by to udělaly, ale vezmeme si něco, co nám opravdu dodá energii, až ji budeme potřebovat. Stejně tak je to i v duchovním životě. My když přemýšlíme o tom, kde hledat sílu, tak potřebujeme hledat správný zdroj síly. Ne žádné náhražky, ne žádné takové jako duchovní cukrovinky, které nás možná na
16:11chvíli nabudí, ale potom ten propad je o to horší. A víte, žít zážitek od zážitku, který nás vždycky jako nabudí, mladí lidé tak častokrát jezdí na konference a doslova žijí konferenci od konference, nějakou křesťanskou akci k té druhé. Vždycky v létě jedou někam, pak z toho dva dva měsíce existují, potom zase musí jet někam jinam, pak je
16:35konference, pak tohle, ale tohle všechno je dočasné. Tohle všechno je spíše k takovému jako přežívání a je to dobrý bonus, ale ten jediný trvající zdroj síly pro vytrvalost, tak je opravdu čerpat z Boží milosti. A my se musíme naučit tohle dělat každý den, i když zrovna není konference. Ale víte, co je dobré? že protože to je Boží
17:00milost, tak ona je nám vždycky dostupná, protože Boží milost nám, jak jsme četli ve verši 19, byla projevená v Kristu Ježíši a darovaná před věčnými kčasy. Pán Bůh nám milost projevil a my my už ji zakoušíme. Jediné, co potřebujeme, se k ní znovu a znovu vracet. A jako když jdeme ven a jdeme se opalovat, tak je to pořád to stejné sluníčko, tak je to
17:25pořád ta stejná a stejná milost. A tak, Timotej, ty víš, že budeš mít tendenci ustupovat a dělat kompromisy. Nejsi jediný, tak si připomínej milost, kterou jsi dostal. Připomínej si to vzácné povolání, kterého se ti dostalo. Jako když chodíš na sluníčko, tak přicházej ke kříži a přemýšlej. Tomáši, budeš mít tendenci hledat snadné
17:52cesty a zkratky. Danieli, Jano, budeš v pokušení jít cestou nejmenšího odporu, abys snad neprožíval nějakou opozici nebo výsměch od kolegů už zítra v práci možná nebo ve škole nebo v rodině. Mila nejsme hromosvod, abysme měli co nej mít co nejmenší odpor. My jsme Kristovi učedníci. Jsme hříšníci, kteří přijali Boží milost. My
18:20v ní stojíme, my v ní žijeme, my v ní existujeme. A ta milost, která měla moc změnit, jenom uvažuj tvůj zpekšetěný účel, kdy jako když pošleš autíčko takové to na natáhnutí a takhle ho pošleš a ono jede. Já jsem hledal něco, k čemu porozumí i starší generace, tak to autíčko pojede pořád rovně. Tak tvůj úděl byl naprosto daný. Byl jsi hříšník
18:46nepřítelem Boha. A takhle si směřoval do odsouzení. A do věčného odloučení od Pána Boha. Najednou přišel pán Bůh a celé to změnil. Což by tahle Boží milost neměla moc tě změnit i dneska a zítra? Což nemá moc k dnešním a zítřejším výzvám, k tomu, když se o tebe bude pokoušet nějak to, abys byl, abys něco trošku jako vynechal nebo
19:14možná udělal nějaký kompromis, tak hledejme sílu opravdu v Boží milosti. Není to těžké. Rozímejme o tom, co všechno jsme nezaslouženě přijali, kým jsme byli a kým jsme nyní. To je to, co znamená posilovat se v milosti. Boží milost je prvním klíčem ke křesťanské vytrvalosti, protože je to jediný, to tedy pravý a trvalý zdroj
19:40duchovní síly. A s ním souvisí i ten druhý bod kázání. Když můžeš mít nadšení a pokud máš špatný základ, tak to nebude fungovat. O co chceš opírat svoje vytrvání v následování Pána Ježíše? nebo ještě možná lépe, co tě vede k tomu, že se nevrátíš odpoledne ke starému životu a nebo za rok, za dva. Je to to nadšení, které jsi právě
20:07načerpal na nějaké poslední akci, že jsi byl na sborovém pobytu, takže dva měsíce z toho budeš žít, protože tam byl bratr Minflo to výborné. Co když přijdou pochybnosti? Co když někde v práci se s tebou bude bavit kolega nebo kolegyně a bude mít zrovna nastudovanou nějakou super myšlenku, jak shodit křesťanství? Co když přijdou pochybnosti, protože se
20:31ve tvém životě budou dít těžké věci a ty budeš naprosto oprávně večer sedět s hlavou v klíně, v pláši a budeš si říkat proč? A nebo když ti jiní lidé začnou říkat, že věci se mají tak trochu jinak, než jak sis doposud myslel. Víš, k čemu vlastně věříš? Víš, co je tím tvým základem? Kdybych se tě teď zeptal, byl nebo byla
20:58bys schopná mi to říct? Víte, když Pavel psal Timoteovi svůj poslední inspirovaný dopis, tak v éteru už byla řada bludu, falešných učení, herezí proti křesťanské víře. A jedna z nich, která už v téhle době byla velmi přítomná, tak to byli takzvaní gnostikové, kteří tvrdili, že mají novější zjevení, že mají novější
21:19poznání od Pána Boha. Proto to označení gnostikové. Gnoze to znamená poznání. A vlastně oni říkali„No víte, to, co učí apoštolové, to, co učí církev, tak to už vlastně není to nejaktuálnější. No a co na to chcete říct, že? OK, tak máte nějakou novější zvěst. Víte, mimochodem, uvažte, že naprosto stejný princip jsou
21:43dnešní hlasy, které říkají, že Boží autoritativní zjevení pokračuje. Když někdo přijde a říká, Boží zjevení jako Boží slovo pokračuje skrze nějaká proroctví a podobně, tak co na to chceme říct? Co na tom, že to nesedí se zbytkem písma? Kdo ale potom bude tou autoritou, která může říct, hej, Franto, jo, dobrý, tak
22:09ok, tak co já s tím mám dělat? Ty říkáš, že máš nějaký nový zjevení. Kdo může říct, co je pravé a co není pravé? Víte, v tom je ten problém. V takovém případě totiž není nikdo, kdo by to mohl rozseknout. A tak v dnešní době lidé přijímají opravdu, kde co. A stačí tomu dát nálepku, víte, jakou kouzelnou větu
22:28pán Bůh mi řekl. No a pak tady máme Pavla. tehdy zvaného Saula, asi už víte, kam tím mířím, kterému Bůh opravdu řekl, protože s ním mluvil vzkříšený Kristus, ne na rozdíl od nějakých doměnek, kdy lidé říkají, že měli proroctví, že ráno v koupelně se mu zjevil pán Ježíš Kristus a řekl mu, že má udělat něco úplně jinýho, co ukší Bible, než co ukší
22:55Bible. K němu mluvil vzkříšený Kristus poté, co ho zastavil ve Skutcích devět na cestě do Damašku. A tenhle Pavel, ke kterému mluvil pánbůh a mimochodem, kterého vyučoval pán Ježíš Kristus v Arábii, já bych řekl, že měl mnohem lepší teologický seminář, než kde než kdejaký kazatel, než jakýkoliv kazatel na světě. Tak on připomíná
23:20Timoteovi, že tak jako je Boží slovo stálé a neměné, tak i tak i evangelium a vůbec křesťanská víra je daná. A pokud chce vytrvat a nechce se zmítat při každém dalším gnostikovi, který přijde, já mám tenhle nápad, já mám tenhle názor, tak on potom musí pevnýma nohama stát a musí vědět a srdcem věřit, že jenom jedna pravda.
23:46Biblické učení nepotřebuje žádnou aktualizaci jako naše telefony nebo počítače. A já doufám, že si je aktualizujete. Boží slovo, ale prosím neaktualizujte, protože Bible je slovem samotného hospodina, který se nemění. Pán Bůh nezjistil tady v druhé Timoteovi za 20 let, dobře, možná za 40 let církve. Ouha, tak tohle jsem nedomyslel.
24:12Ty jo. Hm. Tak to budeme asi muset předsta scénář. Budeme muset vymyslet něco trochu jinýho. Ta neměnnost křesťanské víry vychází, víte z čeho? Ne, proto, že to řekl Pavel, ale vychází z neměněnosti Boha. Pán Bůh jako se ráno nevzbudí a neřekne: "Jo, tak jsem si to rozmyslel přes noc." Podobně jako v první Korintským 15, tak
24:35Timoteus má vzít to, co přijal od apoštolů, kteří to přijali od přímo od Pána Ježíše a má to učit dále. tu stejnou zvěst. Podmínkou toho být apoštol bylo mimo jiné být očitým svědkem Pána Ježíše, že to znamená, oni byli doslova velvyslanci Krista a to, co přijali od Krista, tak předávali dále a to, co Timoteus předal,
24:57přijal od Pavla, tak má taky předávat dále. A jak potom vidíme, tak to další lidé mají taky předávat dále. Už mi tady nestačí místo. Tak tedy, jak jsi nakoupil, tak taky prodej, Timotej. Nic neměň, nic neuhlazuj, aby se to snad lépe poslouchalo. Opět nepřipomíná vám to dnešní dobu? Pavel zmiňuje další důležitou věc a to
25:22je ten obrat před mnohými svědky. Takový nenápadný obrat, ale je velmi důležitý. Víte, pečetí apoštolského učení je, že na rozdíl od těch různých herezí, které se tehdy vyskytovaly, tak ony nevznikly, tak apoštolské učení nevzniklo jako nějaká tichá pošta, někde po koutně. Hlavně, aby tam nikdo nebyl. Hlavně aby to moc lidí neslyšelo. Podívej, já ti to
25:44teď řeknu a ty to řekni dalším lidem, ale jako hlavně, aby se k tomu nikdo nemohl vyjádřit. Ne apoštolové, ale i sám pán Ježíš Kristus učili vždycky, tedy ne úplně vždycky, ale většinou učili naprosto veřejně. Vždycky první přišli do synagogy. A víte proč? Protože v synagoze byli lidé, kteří mohli všichni poslouchat, mohli to
26:08porovnávat se starým zákonem. A byli tam většinou i lidé, kteří k tomu měli co říct, protože znali starý zákon. A my víme, jak se jak se farizeové a seduceové a další lidé vždycky o Ježíše snažili na něčem ho uvařit. Ale pán Ježíš vždycky dokázal, že to, co učil, tak bylo v soulladu s celým Božím slovem. Kdokoliv mohl usvědčit Ježíše i apoštoli
26:32na Letnicích, když jim to tam Petr vysvětloval, hele, podívej, ale Starý zákon říká tohle, ne? Protože to všechno bylo v souladu. A všimněte si ještě jednoho detailu. Pavel popisuje, že lidé, že kteří lidé budou a kteří musí být pro Timotea klíčoví. Jsou to kdeací lidé? Jsou to, já nevím, lidé, kteří mají hodně odběratelů někde na
26:58Facebooku? Ne, jsou to věrní lidé a konkrétně takoví, kteří budou schopni vyučit i další. Víte, učednictví je opravdu základním kamenem církve. To není jenom o tom někde, že někdo přijde na pódium, vytasí Bibli, teďka tam veřejně vyhlásí nějaké pravdy, zabalí Bibli, odejde a dál to nechá být. Vy všichni víte, že o tomhle církev
27:25není. Je to o tom věnovat se strategickým lidem, zejména samozřejmě všem lidem, ale se zvláštním důrazem na ty, kteří potom budou učedníkovat další. A nepochopte mě zle. Já já tím nemyslím jenom jako další kazatele, že zaměřme se na ty, kteří budou další kazatelé. Já myslím, že to je něco, v čem česká církev poslední desetiletí velmi
27:47pokulhává a zanedbala to. Teď se to díky Bohu mění, ale já tím myslím naprosto obyčejné lidi. Všichni lidé mají učedníkovat. Jestliže v kapitole 1 mluví o křesťanském učení jako o vzácném pokladu, tak on ho má střežit, ale má ho taky správným lidem předávat dále. A milovaní, já vím, že už nějakou dobu nemáte ve sboru formálně kazatele a my
28:14se modlíme, abyste ho brzy mohli mít. Ale něco vám řeknu. To není vůbec překážkou k tomu, aby církev v Jablonci dále rostla a aby prosperovala. Každý je zván k tomu, aby kšenil učedníky. A možná kdybysme začali, to je něco, nad čím jsem přemýšlel já, možná kdybysme začali u nás a dělali to více a opravdu aktivně přemýšleli nad tím, jak
28:37si navzájem můžeme sloužit a učedníkovat se, tak by možná ta církev rostla víc, než kdybyste tady měli tři kazatele placený. Nejenom ti, co se staví v neděli za kazatelnu, nejenom pro ně učednictví. A víte, jak to vím? Protože to říká velké poslání v Matouši 28, že? Co? Co tam čteme? Jděte tedy do světa a kňte učedníky.
29:05Kňte učedníky. Učte je a jo, učte je zachovávat, že? Tak přemýšlej opravdu sám se sebou. Nenech to jenom tohle je pro Timotea. To je pro kazatele. Timoteus je kazatel. Tak dobře, tak to je možná pro někoho, kdo tady bude jednou kazatel. Jak se zajímáš o druhé lidi? Máš zájem je vyučovat, povzbuzovat a doprovázet na cestě následování Krista. Já myslím, že to je
29:31v Galatím v šesté kapitole, kde se píše o tom, že máme nést břemena jedni druhých. A to nemluví nutně jenom o tom, když někdo zhřeší. Potom kontext hnedka dál je samozřejmě, když někdo zhřeší, ale to doslova znamená, jak kdybyme někoho vzali kolem ramenou a šli s ním tu cestu, kterou jde on. To je to, co znamená nést břemena, povzbuzovat druhé
29:51lidi. A já myslím, že to je právě takový hezký obrázek toho, jak vypadá učednictví. A na čem si možná abstraktní věc můžete lépe představit. Nebo řešíš jenom sám sebe? Byl bys mezi těmito strategickými lidmi, o kterých by Timoteo, o kterých by Pavel Timoteovi hovořil? Těmhleto svěř, zejména těmhle. A pokud myslíš, že bys mezi nimi nebyl, tak proč
30:18to tak je? Víte, pokud máme poslání a účel a pokud ho neplníme, tak vlastně jsme bez užitku. A my se divíme a říkáme, že nevíme, jak sloužit. Ty jo, jak mám sloužit? Pro mě není služba. To je zvláštní, když říkáte, nemáme kazatele, ale není pro nás služba. Víte, ta služba je všude kolem nás. Je vedle tebe, je před tebou, je za tebou.
30:48Klíčem k vytrvalosti a následování je, že se postavíš na správný základ. Jenom jedno evangelium, jenom jedna pravda, ale je to pravda, která má moc. Třetím klíčem k tomu, aby Timoteus vytrval, i když budou různé překážky a některé budou velmi náročné, tak je to, že bude mít správná ošekávání. A vy samozřejmě víte, že tahle rovnice
31:12funguje nejenom v duchovním životě, ale i v každodenním životě. Představ si, že letíš na dovolenou. Jo, všude na fotkách na tom Instagramu, jak tam chodíte na ten internet, tak vidíš ty nádherné pláže s čistým, průzračným modrým mořem. Ale jak se už ses nepodíval, prostě to tam někde našel na nějakým tom rezervačním portálu, bylo to ve slevě a
31:34už ses nepodíval, že na ve které části pobřeží sis ten hotel zarezervoval. Přijedeš tam celý natěšený, očekáváš, že tam budou ty krásné pláže s tou průzračnou vodou. A teď zjistí, že zrovna v tomhle městečku, tak nejsou pláže s malými oblásky, ale že jsou tam písečné pláže. A vy, kdo jste někdy byli na písečné pláži a byly trochu vlny, tak
31:57víte, že moc průzračná voda nebude a že moc pěkný fotky na ten svůj Instagram pro ty vaše kamarády, aby vám záviděli, neuděláte, tak budete překvapení, možná se budete divit, ale neprávem. Víte proč? Protože jste měli špatný očekávání. A tak víra v Krista je pozvánkou a příkazem zároveň. Já to řeknu ještě jednou. Je pozvánkou a příkazem zároveň.
32:23Ne k tomu jen tak něco přijmout. Tedy ano, přijmout ten nekonečný dar spásy věčného života a k tomu kopec požehnání. Ale zároveň je to přikázání se Bohu vydat a žít pro něho vším. Žít pro něho vším, co mám a vším, co jsem. Ne pro sebe a ne podle sebe, ale pro něj. A nám to někdy nedochází jako při té rezervaci dovolené. Víte, řada lidí,
32:51kteří věří v Krista a dokonce i upřímně, tak jsou potom zmatení a otřesení. Proč není život vždycky snadný? Proč nám všechno nespadne hnedka pod ruce na talíř? Proč zápasím s tím stejným hříchem už po 652? Pro zápasím s pochybnostmi? Proč se vždycky v životě všechno nedaří? A ten důvod je, že jsme mohli špatně
33:19pochopit, co znamená být křesťan. A proto mimochodem, bratři a sestry, mám tak strašně za zlé všechno, co učí takzvané evangelium prosperity. Jestli tomu věříme, věříte, tak tomu nevěřte. Víte, oni říkají, my vám nabízíme skutečného Ježíše a pán Ježíš vám říká, že až v něho uvěříte, tak budete mít život bez starosti. Budete mít vítězný
33:44život. Budete mít život, kde se vám všechno bude dařit. Budete mít bohatství, zdraví, tohle všechno. A pokud to nemáte, tak jediná chyba je, že málo věříte. Ale takovéhle falešné evangelium nenabízí Ježíše skutečného, ale ve skutečnosti nabízí modlu jednoduchého života tady na zemi, kde si vybereme pouze to, co se nám líbí. Tak to ale nefunguje. A
34:09Pavel to tady Timoteovi velmi důrazně vysvětluje. Timoteus v Krista uvěřil a samozřejmě od Pavla ví, že to vždycky není jednoduché a přijal obrovskou výzvu povolání do služby kazatele. V té době to musela být mnohem větší výzva než dneska. Kolem sebe počítá odpadlíky. A já bych vám jenom chtěl dodat představu, že taky
34:31kolem sebe už počítám ušedníky. To není jak dneska, kdy maximálně se nám někdo vysměje a víte, to s člověkem dokáže zalomcovat a proto si potřebuje něco znovu připomenout. Timotej, uvažuj nad svojí identitou. Uvažuj nad tím, kým jsi. Nejsi rentiér, ani nejsi na dovolené. Jsi na klíčové misi. Doslova mu říká Timotej, jsi voják,
34:57kterého naverboval sám Bůh a to za tu největší cenu. Zaplatil za tebe všechno. Pavel ve třetím verši připomíná Timotovi, že být vojákem není nic pohodlného. To není jak být někde na základně, jenom jako na nějakém cvičení. On nesloží ani u cateringu, že má jenom za úkol čistit jídelnu a chystat stoly. Timoteus konkrétně je a bude naprosto v první
35:24linii. To nebude jednoduché. A potom ve verši 4 až 7 mu vlastně potom ve třech takových metaforách vysvětluje postoj a očekávání, které musí mít. Já se v tom nebudu babrat více. Ono je to výmluvné samo za sebe. Ta první je už jsme řekli, že je voják. A máme jako konkrétně voják, který se chce zalíbit svému veliteli, to znamená Pánu Ježíši Kristu,
35:49tak bude oddaný té svojí misi a nebude řešit něco jako kolem, bude řešit jenom tu misi bude se zaměřovat plně na svoje úkoly. Potom popisuje život pro Krista jako závodníka. A závodník, který chce uspět a chce být ověčený tím vavřínem vítěze, tak poběží přikázaným způsobem. Jinak by byl diskvalifikován, kdyby si to někde
36:14zkrátil. Tady se mi to líbí si to zkrátit. Tady vynechám z evangelia třeba zvěst o hříchu. Lidi budou líp poslouchat. A za třetí je popisován jako zemědělec, který pokud má zklidit úrodu, tak se neobejde bez těžké námahy, i když výsledek zatím nevidí. Už jste někdy viděli zemědělce, dobře, do dnešní doby to moc nesedí při těch všech té
36:37mechanizaci, která je, ale už jste někdy viděli nějakého rolníka ve středověku, který by si na jaře, když teda zasel, tak si sedl a seděl a říkal:„Jo, to se nějak zklidí, to nějak dopadne, ne? To znamenalo, že musel chodit na pole každý den." A víte, ono to častokrát není ani vidět v dnešní době. My si říkáme, ti zemědělci mají ty dotace a mají ty
36:57stroje, ale oni na to pole jezdí hodně často. Oni dělají věci, které ani vy nevíte, že musí dělat a dělají to s nadějí, že nepřijde nějaký mráz, že nepřijdou kroupy, že nepřijde nějaká doba dešťů. Vůbec neví, jestli ta úroda bude. Jinými slovy, služba Kristu něco stojí. vyžaduje oddanost, poslušnost, ochotu se namáhat s nejistým
37:21výsledkem, ale stojí za to. Tak by se daly ty tři metafory shrnout. V poslední z nich Pavel připomíná v té metaforře o zemědělci, že služba pastýře v církvi, ažkoliv je plná námahy, tak je také krásná. Však už Timoteovi dříve řekl, že kdo touží po službě biskupa nebo staršího, takže touží po krásné práci. Podobně
37:46jako tenhle rolník, který se namáhá, tak i kazatel ze svojí práce, pokud je dělaná dobře, zklidí jako první úrodu. A to je myslím krásné zaslíbení. Já nemluvím teď o tom, kolik se mu posadí lidí v lavicích ve sboru nebo kolik lidí uvěří na evangelizaci. Ale já mluvím o tom, že pokud kazatel pro druhé lidi kope do Božího slova a hledá tam ty
38:10poklady, tak potom je nalézá sám a sám roste. Přátelé, já jsem si jistý, že kdybyste se zeptali jakéhokoliv věrného kazatele, tak vám potvrdí, že při studii, při přípravě, ale i při pastoraci, při různých setkáních, kde šel radit druhým, pomáhat druhým, tak dost možná přijal nejvíce sám on. A v tom je to prostě krásná práce. Je to
38:36náročná práce, ale krásná práce. A tak drazí milné povědomí o tom, kým jsme, povede ke špatným očekáváním. Si budeme myslet, že to je jednoduché. a povede ke špatným postojům, protože když to nebude jednoduché, tak budeme zahořklý. Pokud si budeš myslet, že se všechno točí jenom kolem tebe a že být křesťanem je jenom o tobě,
38:57tak potom se budeš divit, že všechno vždycky není snadné, že je potřeba námaha, že je potřeba trpělivost. To, že jsi křesťanem, abys nyní nežil pro sebe, ale na slávu Pána Ježíše Krista změní úplně všechno. To, jak se budeš dívat na svoje okolnosti, to za co se budeš modlit, tak budeš reagovat, když se nic neděje. A tak pokud máme
39:18znovu k tomu k té úvodní myšlence, pokud máme nejenom vyběhnout, ale i doběhnout do cíle, tak potřebujeme pochopit, že každý křesťan je na nebeské misi. I ty, i já. A ta není vždycky snadná. Ale my víme kvůli komu tam jsme. Čím více budeme uvažovat o tom, že sice jsme Boží děti se všemi výsadami a ty už nám nikdo nikdy nevezme, tak taky jsme boží
39:46služebníci a boží vojáci. Dokonce i když jsi doma na mateřské, tak i v tom jsi Božím vojákem. A všichni víme, že to není jednoduché. To není jenom pro kazatele. Opravdu. Čím více budeš o tomhle všem uvažovat, tak tím větší porozumění ti pán Bůh dá. Jak máš přemýšlet, jak máš, co máš očekávat a že to má smysl? Já jsem
40:10přesvědčený, že to je přesně to, co říká Pavel Timoteovi v tom verši 7. Uvažuj víc o tom, co znamená být vojákem, co znamená být služebníkem. Přemýšlej o těch důsledcích. Pán Bůh ti dá ve všem porozumění. Na ta správná očekávání navazuje správná motivace. Pavel ve verši 8 říká: "Pamatuj na Ježíše Krista." Tak jednoduchá věta.
40:37Připomínej si, pamatuj. Znovu si dávej před svoje oči Ježíše ve všech svých barvách. Já nevím, jak vy, já mám hrozně rád vytráže. To je taková, taký umění, který mám rád. Vzadu máte takovou vytráž z AliExpressu, takovou hodně jednoduchou vytráž, ale je to krásné, protože když je pěkná vytráž, tak je to opravdu umění. A my když
41:05vezmeme takovou vytráž, tak tam máme ty jednotlivé střípky, které když poskládáme, tak nám dají dohromady ten celý obraz. A Pavel tady říká Timoteovi: "Pamatuj na Ježíše Krista ve všech odstínech toho, kým on je. Je vzkříšený, je zaslíbený ze semene Davidova. Je zaslíbený syn Davidům. Je mesiáš, který přišel, který dokončil, co měl udělat a
41:30nyní vládne navěky a bude vládnout. Portrét, ve kterém budou všechny ty barvy, tak jistě povede k jistotě, že pán Ježíš, tenhle Mesiáš, má všechno pod kontrolou, i když teď je to těžké. Já jsem sám sice nikdy pravidelně nesportoval, ale lidé, co cvičí, nevím, jestli je tady někdo, kdo mi to potvrdí, tak si do pokoje, viděl jsem to u pár tíenagžerů,
41:56jo, ale nebudu říkat jména, tak si do pokoje nebo do tělocvičny dávají různé plakáty a ať už jsou to takové plakáty, které obdivují a je na nich nějaký jejich vzor a nebo plakáty, na kterých jsou a to je jako opravdu to, co jsem odpozoroval, více či méně hloupé motivační citáty. To je druhá, druhý způsob, jakým se motivují.
42:17Víte, důvodem je, že všechny takové plakáty je motivují. I když možná s hloupou frází, tak je motivují, aby makali, aby dřeli, aby se namáhali. A křesťané si zrovna takhle před sebe mají dávat a stále dokola pamatovat na Ježíše Krista. Nejenom nějaký hloupý plakát, nejenom nějaké hloupé moto, ale Ježíš Kristus, který je více než vzor.
42:42Pavel připomíná, že Ježíš Kristus není jenom osobností minulosti, ale že je skutečnost, protože je vzkříšený, že vstal z mrtvých, že žije a že evangelium, které on učí, tak je celé o Kristu. Není to jenom zapomenout úplně na Ježíše. To nez, to není to, co znamená. Pamatuj na Ježíše. To znamená, aby neuplynula jediná
43:07hodina, kdy si Timoteji nebudeš připomínat Pána Ježíše Krista. Protože čím delší doba, kdy si ho nebudeš připomínat, uplyne, tím jednodušší bude, aby ses zaměřil na jiné věci, které ti seberou odvahu, abys pevně stál a všechny tyhle věci. Jediná správná motivace, která umožní vytrvat i v běhu i přes překážky, je sám
43:30Bůh, sám Ježíš Kristus. Jak říká Pavel ve verši 112, opět v první kapitole. Proto také toto všechno snáším, ale nestydím se za to. Vím, komu jsem uvěřil. Je to těžké, hodně překážek, ale já vím, komu jsem uvěřil. Jediný správný žebříček hodnot a vzorů v našich srdcích je, když Ježíš Kristus bude mnohem vyše než kterýkoliv jiný
43:57plakát, než kterýkoliv jiný vzor. Víte, dokud se Pán Ježíš nestane? V Bibli je hromada takových dobrých přirovnání, které nám přijdou až velmi jednoduché, ale v průběhu života nám dochází v těch souvislostech, jak výstižné jsou. Dokud se Pán Ježíš nestane tou opravdu nejdražší perlou, kdy budeme ze srdce vědět. A já to
44:18myslím nejenom to vědět, protože jsme to slyšeli v besídce, ale vědět, že i kdyby nám bylo odňato cokoliv, co si tak strašně ceníme v životě, tak pořád je tady ta perla, ta, která je mnohem větší než cokoliv a že to za to naprosto stojí. Jedině takhle bude pro nás snadné vytrvat. Jinak bude jednoduché ztratit zapálení,
44:46oddanost, zaměření. Bude velmi snadné polevit. Přijdou věci, které nás dokáží otřást. Některé z vás možná motivuje vidina. Já jsem dané rád, že jsme zrovna měli ty verše z přísloví, které jsme měli. Ale některé z vás možná motivuje vidina, že konečně postavíte nebo dokončíte dům. Teď už víte, jak na to. Prvně musíte
45:07makat, pak musíte víc makat, pak musíte mít pozemek a pak půjde dům. Jo, ideální je udělat sborovou brigádu. To ještě bych k tomu dodal, ale vás možná motivuje vidina. Konečně postavím dům a tak. Jo, mám to tady dané v soulladu. Jo, makáte. Makáte a po práci makáte i o víkendu na tom baráku, že jako šroubci. Někteří možná máte naději, že konečně povýšíte
45:31nebo že najdete lepší práci, kde budete mít víc času na dobré věci. A tak ve volném čase opět makáte, abyste třeba zvýšili svoji kvalifikaci, svoje dovednosti. Ve sportu trénujete, namáháte se, jak to jenom vaše tělo zvládá, protože chcete výsledky. Co kdybych vám teďka řekl, co kdybych ti Danieli řekl, že žádný dům nebude,
45:55že na to nikdy nedosáhnete, že půjdou úroky, hypotéky vysoko a žádný dům nebude? Protože jsem se podíval tunelem času do budoucnosti a vím, že nikdy žádný dům mít nebudeš. Proč byste o tom víkendu zase makali, když víte, že pořád budete v tom užmudlaném pronájmu v paneláku? Já doufám, že rozumíte, kam tím mířím.
46:21Dokud nebudeš přesvědčený o tom, že věčný život je nesmírně víc než všechny úspěchy tady na zemi a že to je, že to stojí za to pro pro nebeské, pro nebeský věčný život a pro ty zaslíbení, které jsou pevné žít, tak to bude pořád těžké běžet dál. Pokud nebudeš přesvědčený, že ano, dům super, ale ten možná nebude.
46:45Ano, práce, ale možná budu mít super práci, možná budu mít dokonce dobrou práci a budu tam půlku mého života a potom mě takhle vyhodí. A já si řeknu: „Proč. Na to se nemůžeme spoléhat. My se musíme spoléhat jenom na to, co je jisté. A to jsou nebeské věci. Pozemské věci nás budou rozptylovat a budou krást zaměření. Já neříkám, že je špatné mít
47:10dům. Není špatné mít věci, ale ty věci nás nesmí vlastnit. To je ten rozdíl. Ty pozemské věci nás dokáží odvrátit od té mise, ale odproti misi, kterou máme, tak kariéra, bydlení, majetek, uznání nebo třeba oblíbenost nebo já bych řekl poslední dobou populární, to kolik jsi procestoval míst na světě, tak je naprosto vedlejší,
47:39protože jednou se takhle přeneseš na druhou stranu věčnosti a nic z toho tam najednou nebude. Budeš tam stát jenom ty, jenom tvoje duše a jenom to, co bylo uděláno na Boží slávu, tak tam bude s tebou. Pamatuj na Ježíše, na to, jak ti změnil život, Timotej a pamatuj na něho často. A víte, Pavlovi změnil Ježíš život hodně. My už jsme se o tom bavili. A
48:04tam, kde je jasný kontrast a jasná čára mezi starým a nožím životem, tam je i velká změna. A je na co vzpomínat. A Pavel moc dobře ví, jak ho Ježíš sám našel a jak ho obrátil v sobě k sobě. A proto říká ve Filipským, tuším, že to je ve třetí kapitole, osmý verš, že všechny ty ostatní věci proti poznání Krista jsou
48:24pro něho doslova jako hnůj, jako ten nejvíc, ta nejvíc bezcenná věc. je pravda, že to všechno, co učil pán Ježíš Kristus, je pravda. On ví, že pán Ježíš je mnohem víc než cokoliv pozemského. Jenom abychom to i my věděli. Pojďme ale dále do veršů 9 a 10. Pavel je ve
48:54vězení. Je přesvědčen, že pouta a mříže ovšem nejsou překážkou Božímu slovu, protože kdekoli se ocitne, tam jeho mise pokrašuje. Všimněte si, on nepřestává být tím vojákem. Je jedno, že teď už není na svobodě, že už není v domácím vězení. třeba jako když napsal filipským a že už je v plnohodnotném vězení.
49:16I tam jeho myse pokračuje. Boží slovo totiž není omezené jenom za zdi modlitebny. A právě proto potřebujeme, i když půjdeme domů a zítra do práce, do školy nebo budeme pracovat z domů nebo se budeme starat o rodinu, tak potřebujeme přemýšlet, že pořád jsme v té misi. Ona nikdy nekončí. Pavlov motivace ve verši 10 je totiž ta,
49:38že si uvědomuje, že ostatní lidé mají duše, které jsou věčné a že se jednou postaví před Boha a že bez Krista jsou lidé pro své hříchy bez naděje. A také ví, že pán Ježíš Kristus zachraňuje. Vždyť on je příklad nad všechny příklady. Myslím, že žádná sázková kancelář by nevypsala kurz na to, že uvěří apoštol
50:02Pavel, tedy tehdy Saul. Ale on ví, že pro Boha není nic nemožného a proto je schopen snést úplně všechno. Víte, to je ta motivace. Ježíš Kristus, jeho evangelium a duše druhých lidí, to je ta naléhavost. On ví, že pán Bůh je milostivý, že zachraňuje a že má svůj další lid. Tak jak to říkali apoštolové, já je to kdesi
50:33ve skutcích hnedka na začátku. On říká, oni říkají i tam má pán Bůh svůj lido, tam musíme jít a musíme zvěstovat. A to je něco, co pohánělo apoštola Pavla, co by mělo pohánět i nás. není hodnotnějšího, co je ve hře, než lidské duše. Je úplně jedno, že prohraješ nebo zapomněl jsem to slovo, zameškáš, promarníš příležitost najít super práci,
51:04kde budeš vydělávat klidně dvojnásobek. Proti tomu, že ve hře jsou věčné lidské duše. Tohle jednou bude zapomenuto. Podobně jako on, jako Pavel, tak i hromadu misionářů v dějinách spojuje jedno. Oni věděli, že bez Krista lidé zahynou navěky a že pán Bůh má všude svůj lid. A proto Pavel a hromada dalších byli ochotní snáš
51:29naprosto všechno, aby mohly být nástroji, které pán Bůh použije, aby splnil svobo, aby naplnil svoje dílo spásy. A já doufám, že to vidíte. Naše teologie, to čemu věříme, ty verše 8 až 10, že Ježíš opravdu je vzkříšený, že Boží slovo není spoutáno, že pán Ježíš je milosrdný, že zachraňuje, že před založením světa
51:53vyvolil lidi, které najde. A my máme unikátní možnost být nástroji všechny tyhle věci, jak tomu věříme, tak to ovlivňuje i to, jak budeme žít víc, než by nás napadlo. To, k čemu věříme o Ježíši, o beznaději člověka bez Krista, ale taky o Ježíšově moci, o milosti, o spasení, ovlivní naši motivaci a postoje. Pokud v našem srdci
52:17bude Pán Ježíš slavný a velký a všemocný, tak já věřím, že potom bude snadnější jít do situací, které budou zdánlivě beznadějné, protože víme, že pán Bůh má poslední slovo. Ale pokud náš pohled na Krista bude malý, nízký, hlavně je to o nás, tak potom budeme kalkulovat a budeme si říkat:„No, tak to je jak investice, tak to je moc velké
52:42riziko, do toho nejdeme." Naše motivace je totiž také klíčem k vytrvalosti. To je takový čtvrtý klíč. A ta poslední věc, kterou bych chtěl ještě zmínit, já jsem o tom opravdu přesvědčený, že tím posledním klíčem k vytrvalosti je také uvědomit si naléhavost situace, ve které se nacházíme. Já jsem tu dnešní pasáž, slíbil jsem vám
53:04to, vybral záměrně tak dlouhou, protože pokud je mi známo, tak neprocházíte druhý list Timoteovi. A poslední tři verše obsahují jakési shrnutí, jo, takže vy byste se tam možná hodně dlouho nedostali. Já jsem přesvědčený, že to je takové shrnutí celé té dnešní pasáže, té výzvy, aby pán, aby Pavel ukázal Timotovi, Timotej, tohle jsem ti vysvětloval a teď
53:28poslouchej. Tady jsou ty důsledky, který jsou věčný, věčný důsledky toho, o čem teď povídám. Je to jak je to takovou formou zaslíbení a varování zároveň na jednu stranu pro ty, kteří vytrvávají a na druhou stranu pro ty, kteří nevytrvávají. Ze způsobu, jakým je text napsaný v řekštině, se zdá, že to je jakýsi chvaloszpěv, který byl typický pro ranou
53:51církev. My tam vidíme, že to tak zní, tak jako že si někdo s ním vyhrál. Obsahuje totiž prvky hebrejské poezie, které tehdejší křesťané znali. A hebrejské paralelismy, tak by se daly označit, naší řekší by to byly rýmy. Vždyť nebyly tvořeny podle toho, jak zněly. To znamená jako máme se moc rádi, jsme kamarádi. Jo, nicho mě nenapadlo, ale nejsou tvořeny
54:18podle toho, jak to zní, ale jsou tvořeny pod často významem. Jinu, byla to trochu intelektuálnější kultura než dneska. To, co se považuje za umění, ale my tady máme čtyři výroky, které vždycky začínají, když nebo jestliže a potom pokračuje nějaká věc, která je rozvíjí. A tak když následujeme tuhle úvahu, tak potom mi dává největší smysl, máme tam
54:40čtyři, tak mi dává největší smysl, že dvě hovoří kladně o tom, když vytrváme a dvě hovoří záporně o tom, když nevytrváme. Všimněte si, jak to verš 11 uvozuje. Věrohodné je to slovo. Tedy to, co bude následovat, tomu můžete věřit. A spolehněte se, že to je opravdu pravda. a dokonce, že je pravda i všechno, co z toho plyne.
55:06Ta první podmínka, jestliže jsme s ním zemřeli, se velmi pravděpodobně odkazuje na Římanům 6. Římanům 6 hovoří o tom, jak jsme se vírou ztotožnili s Kristem a jako on zemřel, tak i my jsme zemřeli hříchu a zemřeli jsme tomu starému životu. Řeknu to po lopatě. Pokud obrazně umřeme starému životu, který jsme měli bez Krista, tak ten
55:30starý život už pro nás nic nebude znamenat. Bude jakoby byl v hrobě, už pro nás nic neznamená, protože my jsme v novém životě. My jsme povstali k novému životu, k věčnému životu. A vidíme, pokud jsme s ním zemřeli, budeme s ním také žít. To znamená jedině, pokud jsme s ním zemřeli tomu starému životu. Rozumíte? Není možné si
55:53myslet, že budeme věšně žít a nezemřít starému životu. To znamená, učednictví, následování Krista není dobrovolné. Nepřijímáš Ježíše pouze jako Spasitele, ale přijímáš ho, víte, jako koho? Jako Boha. Jako svého Boha. Tys najednou zjistil, že Ježíš je Boží syn, že všechno o něm je pravda a on se stává tvým Bohem. Proto řekši, že přijmu
56:16Ježíše jenom jako spasitele a Pána až za dva roky. To je to je skoro hereze. To je hereze. To je lež. Podmínka, jestliže vytrváme, tak nás potom odkazuje na budoucnost. Písmo učí, že až se Pán Ježíš jednou vrátí, tak křesťané s ním budou kralovat v tisíciletém království. Takže nevěřící půjdou na soud. Kdo ale bude kralovat? Ten, kdo uvěří,
56:44že? Ale je to ten, kdo uvěřil někde ve sboru, že se modlil nebo že tam chodil jenom? Ne, my tady čteme, že kralovat bude ten, kdo vytrvá do konce. Vytrvalost do konce je důkazem toho, že spasení je opravdové. A nepochopte mě špatně. Ano, pády. Žádná dokonalost, ale ne opuštění cesty víry na dobro. Nebrž po každém pádu pokání. Možná bude nějaká
57:12delší doba, kdy budeme někde v nějaké hlubině, ale vstaneme, budeme činit pokání a budeme se odkazovat právě na milost, která je v Kristu Ježíši. Vis verš 1. A budeme pokračovat a půjdeme dál. Třetí podmínka. Jdeme do tuhého, tak čtvrtá bude úplně nejhorší. Ta třetí podmínka zapřemeli ho, tak vlastně převrací pozornost na druhou stranu. Pokud se
57:37někdo otočí zády k Pánu Ježíši a zapře ho, tak potom nejde očekávat, že Kristus neudělá něco jiného nebo že neudělá to stejné. Znamená to, že tedy jednou jsem měl někde v práci nebo na ulici možnost svěšit, možnost vydat. Někdo se mě ptal, ty jo, jak to máš vydat poket z naděje? A já jsem zrovna tehdy byl prostě bázlivý, byl
58:02jsem zticha, takže jsem zapřel Krista a proto mě pán Ježíš Kristus zapře navěky. Já si to nemyslím. A apoštol Petr je mi v tomhle nadějí. Tedy jistá Kristova krev a Boží milost je mi v tom naději. Protože když v Římanům 8:1 říká, že není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši, tak já věřím tomu, že není žádné
58:28Ježíši. Jenom je důležité vědět, že jsem v Kristu Ježíši. To znamená, ano, každý hřích je svým způsobem s radou Krista, ale tady se to rozhoduje. Je otázka, jestli v tom hříchu setrváme a nebo jestli z něho povstaneme z Boží milosti. A to je právě to, co odhalí, jestli naše srdce mu ve skutečnosti patřilo nebo nepatřilo. A teď přichází ten poslední
58:52verš. Ten verš říká: "Sme-li nevěrní, on zůstává věrný." A já teď řeknu něco kontroverzního, bratři a sestry. Já jsem totiž po studiuju toho textu přesvědčený, že tenhle konkrétní verš znamená něco jiného, než si dost dobře po prvním přečtení budeme myslet. A já vám musím něco vyznat. Minulou neděli, když jsem u nás ve sboru tenhle
59:16verš četl, tak jsem ještě ignoroval ten kontext, ale tenhle verš totiž navazuje na verš 12. To tak většinou bývá, že verš 13 navazuje na verš 12. A pokud jsme se bavili o tom, že ten text funguje jako básnička, když to řeknu hodně blbě, a máme dvě části plus a dvě k části mínus, tak logicky ta třetí a ta čtvrtá je mínusová.
59:41A plus ještě další věc, která mě k tomu vede, tak přítomný čas slovesa být nevěrný nebo nevěřící, neposlušný, tak je něco jiného. Je to více než jenom nějaký ojedinělý pád. A mimochodem i ten verš 12 nemluví jako zapřít jenom o nějakém jednom ojedinilém excesu. Já jsem přesvědčený, že to popisuje setrvalý stav. To znamená zůstávat v
1:00:08neposlušnosti. A takoví lidé se nesmí chlácholit tím, že je to přece v pohodě. Vždyť to je jedno. Jednou jsem se modlil, tady to ktu. On zůstává věrný. A ještě to doplním tím. Neboť nemůže zapřít sám sebe, tak to mám v pohodě. Přece kdy když by pán Bůh zapřel sebe a teďka mě poslal do pekla, když já jsem se jednou
1:00:28modlil, tak on by zapřel sám sebe, takže jsem v klidu. Já jsem přesvědčený, že to je více varování než nějaká falešná naděje. Ano, pán Bůh je věrný, ale on je věrný svému celému charakteru. On je věrný tomu, že na svém soudu bude věrný svojí svatosti a spravedlnosti. A tedy platí oboje. Opět nepochopte mě špatně. Víte,
1:00:54my nemůžeme jako Bibli chápat jenom v takové té soustavě jedničky a nuly, že teďka vidím jeden verš a najednou vymažu všechny ty ostatní verše a musíme přemýšlet v souvislostech. Pán Bůh je věrný. Amen. Pán Bůh odpouští. Amen. Amen. A těm, ale těm, kteří ho prosí, těm, kteří jsou kajícní, těm, kteří se mu vydají, ne
1:01:18těm, kteří kalkulují, vždyť je jedno, jak žiju, protože on musí být věrný. Nevěřící si tyhle výsady a zaslíbení prostě přivlastnit nemohou. A proto znovu na konci kázání se vracíme k otázce číslo jedna. Zda věříš v Ježíše Krista? A tak milovaní, tohle jsou mimořádně vážné věci. Já bych o nich mluvil déle, kdyby nás bylo více času,
1:01:43ale já myslím, že na 13 veršů to není tak špatný výkon. Opravdu není tady prostor na zlehčování situace. Já jsem přesvědčený, že Pavel zakončuje tímhle vážným závěrem záměrně. Jsou jenom dva scénáře a je lepší zkoumat sám sebe, kde jsme, jestli jsme vyběhli za Kristem a jestli zůstáváme s Boží pomocí na té cestě.
1:02:12slavný misionář Hudson Taylor, tak který zažil taky mnoho pro Krista, tak výstižně tyhle principy, abych to tak trochu vyvážil s ohledem na zbytek písma, tak spojil. Ano, my jsme zodpovědní za to, jak žijeme. Ano, vytrvalost je klíčová, ale poslouchejte, co on kdesi prohlásil nebo napsal. My nevítězíme tím, že se snažíme být věrní
1:02:34my sami z naší vlastní síly, ale tím, že hledíme na toho, který je věrný. Mně se ten citát líbil, protože to je přesně na ten verš osm. Pamatuj na Ježíše Krista. Tak závěrem, víte, já skončím velmi jednoduše. Já si myslím, že tenhle text nás nevede do není prostě nic závažnějšího, než abysme se bavili o tom, jestli jsme na té
1:03:01cestě, jestli jsme na té plavbě, jestli jsme vyplád jsme v tom správném kurzu. Přátelé, vytrvat na cestě víry ve službě, to je to nejdůležitější poslání a mise, kterou máme. domy. Super, ale to není to nejdůležitější. Je vedlejší, že jsme dělali velké věci pro Ježíše a možná jsme jednou byli hrdiny na nějakých evangelizacích, když
1:03:26se potom o 10 let později k Pánu Ježíši otočíme zády. A v tom je právě to kázání neméně platné pro tebe a pro mě, stejně jako pro Timotea. A nemění se ta aktuálnost pro tebe, kdo jsi mládežník. A možná si myslíš, že máš celý život před sebou, jako pro vás, kteří už možná minimálně se cítíte, že jste v cílové
1:03:48rovince vašeho života. Dovol mi položit otázku. Jsi na cestě víry, vytrváváš a nebo jsi ztratil kurz? Já nepotřebuji tvoji odpověď. Ty to potřebuješ vědět. Proto, co přesně proto, co říkají ty poslední tři verše. Proto jsem se tomu chtěl věnovat, protože to je tak vážná věc. Jednou po smrti nebude čas na nějaké licitování.
1:04:18A já na té dnešní pasáži miluju to, že stejně jako je závažná, tak je zrovna tak plná naděje. Pamatuj na Ježíše, hledej sílu mimo tebe. Posiluj se v milosti, která je v něm mimo tebe. Stačí tam jenom přijít, jako když půjdeš ven se opalovat. Vytrvej. A pokud vnímáš usvědčení, že něco není dobře, tak potom ne pamatuj,
1:04:42ale já to změním. Znovu vzpomeň na Ježíše. Ten, který zemřel, vstal z mrtvých pro tebe. Všechno je dokonáno a dokud nás pán Bůh neodvolá z tohoto světa, tak nikdy není pozdě. I když teď jsi hodně daleko mimo závodní dráhu, nikdy není pozdě na ni vrátit. A pokud na ní nejsi, tak nikdy není pozdě. Dokud ještě dýcháš, tak nikdy
1:05:10není pozdě na n vyběhnout. Budeme se modlit. Pane Ježíše Kriste, my jsme ti vděční za to, že z lásky k nám jsi udělal všechno pro to, abysme mohli být spasení, ale mnohem více, Pane. Ty nejenom, že jsi spasení učinil možným, ale ty jsi, Pane, ho i
1:05:40učinil dokonaným. A pane, ty jsi nás hledal, našel, ukázal nám, že tě potřebujeme. A já ti za to chci strašně moc děkovat za všechny, kteří tady dneska jsme a známe tě. Chvála tobě, Pane. Moc ti děkuju, že jsi v nás vzbudil ten duchovní život, že jsi nás probudil z mrtvých, Pane. Že ji nás postavil na tu závodní dráhu, že jsi,
1:06:02Pane, nám rozpohyboval ty naše duchovní nohy a plíce. A chci tě prosit tvojí milosti, Pane, prosím. Pracuj v nás tak, jak každý dneska potřebujeme, ať přemýšlíme o tom, jak moc běžíme, jestli běžíme a jestli se nepotřebujeme vrátit na tu závodní dráhu. Pane Ježíši, prosím pomož nám, abysme hledli na tebe. I když je to tak jednoduchý příkaz, tak
1:06:29je to tak těžké to naplnit. My sice máme zodpovědnost běžet za tebou, jít za tebou, ale my prostě víme, že ty v nás působíš i chtění i činění. Pane, ty vás působíš úplně všechno a my tě pokorně prosíme, aby jsi působil v nás i dál. Pane Ježíši, já tě chci strašně moc prosit, abysme nikdy nezapomněli na to, co všechno jsi pro
1:06:50nás udělal, Pane. Abysme nikdy nezapomněli na to, kde jsme byli, když jsme byli bez naděje. A moc tě, Pane, prosím, aby ji nám pomohl den za dnem znovu dávat na mysky vah a přemýšlet o tom, že si nesrovnatelně víc, než cokoliv bysme mohli na tomhle světě dosáhnout. Tak tě, Pane Ježíši, prosím, abysme vytrvali, abysme byli užitečnými
1:07:14nástroji v celém životě pro tebe, protože na ní všem jiném tolik nezáleží. Amen.