Víra
Biblické texty v kázání
Exodus 34Leviticus 11Leviticus 21Nehemjáš 7Izajáš 59Daniel 1Malachiáš 1Římanům 12
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:04Spokoj vám, bratři, sestry. Bratr Martin udělal chybu, protože mi řekl, že mám kolik času, kolik chci. Takže mi dovolte se připravit. A vy se taky připravte. Malá kazatelná, to je hrozný. Tak, nejprve mám několik otázek, zvlášť pro vás, kteří jste mladší,
0:42ale i pro vás, kteří jste starší věkem. Ta první je, kdo z vás má rád superhrdiny? Ruce nahoru, ruce nahoru, výborně. Jenom tak málo? Dobře. Tak jinak, kdo z vás má rád hrdiny? No, je to lepší. OK, OK, OK. Co jsou důležité vlastnosti pro hrdiny, nebo pro superhrdiny?
1:15Křičte na mě. Paštika, síla, nadpřirozená síla, odvaha. Super, super. Řekněte mi nějakého hrdinu. Nějakého superhrdinu. Spiderman, Ironman, Batman, Robin Hood. Robin Hood, já jsem spíš myslel, že myslíte rychlí šípy nebo old chapter end a vinetů, ale dobře, to je možná vaše generace. Ale stejně jako jsou v tomhle světě hrdinové,
1:48tak i v tom duchovním světě máme hrdiny. A jediním z takových hrdinů, věřím, že byste se mnou všichni souhlasili, byl prorok Daniel. Daniel je muž, kterého všichni známe, známe celý jeho život, nejvíc známe jeho těžkosti a trápení a bolesti, které zažíval v Babylonii a později v Perzii a v Médské říši. A když o něm přemýšlíme, tak o něm přemýšlíme jako o velkém muži.
2:21A mnoho z nás, kdybychom si řekli, že přemýšlíme o proroku Danielovi jako o hrdinový víry, tak bychom řekli, no jo, to je ten, který dostal ty mnohá zjevení o konci času. To je ten, který dokázal zavřít tlami lvům. To je ten, který, nebo jehož přátelé, unikli rozpálené ohnivé peci. Ale víte, bratře a sestry, pravdou je, že Daniel nebyl použit Bohem,
2:56protože byl významný muž, nebo velký muž, ale protože byl zbožný muž. A já vám dnes nebudu říkat něco, co byste nevěděli, něco nového, ale chci vám zopakovat věc, která je pro vás a pro mne v našem každodenním praktickém životě tak nesmírně důležitá. Otečtejte si se mnou do knihy proroka Daniela, do první kapitoly.
3:25Někteří se mě ptali, jestli budu procházet od sedmé kapitoli dál, tak ne. Budu s vámi studovat verše 3 až 8 první kapitoli. Otočte si se mnou tedy do knihy Daniel, do první kapitoli budeme studovat a budu číst od třetího do osmého verše. A já vás prosím, aby jsme z ústy k božímu slovu povstali, pokud můžeme.
3:55Čtu z proroka Daniela z první kapitoli od třetího verše toto slovo. Král pak řekl Ašpenazovi, vrchnímu komorníkovi, aby ze synů Izraele, jak z královského potomstva, tak ze šlechty, přivedl mladíky, kteří nemají žádnou vadu, hezkého vzhledu, rozumné v každém ohledu, vzdělané i chápavé, kteří jsou schopni sloužit v královském paláci a učit se chaldejskému písemnictví a jazyku.
4:24Králym jechal stanovit denní dávku z královského přídělu a z jeho banketního vína, aby je tři roky vychovával a někteří z nich, aby sloužili krály. Mezi nimi byly ze synů judových Daniel, Hananiáš, Míšajel a Azadiáš. Vrchní komorník jim dali jména Danielovi Belšasar, Hananiášovi Šadrak, Míšajelovi Méšak a Azadiášovi Abednego.
4:49Daniel si ale vzal k srdci, že se nebude poskvrňovat královským přídělem a jeho banketním vínem a snažil se dosáhnout u vrchního komunníka, aby se nemusel poskvrňovat. Který k zečtení božího slova budu se modlit. Náš nebeský oček, králi a pane, prosím tě otevří toho dnešního večera své slovo. Dej nám soustředění a skrze Ducha Svatého nám zjev pravdy,
5:20které jsou tak nezbýtně důležité pro náš každodenní život. Ukaž nám navíz nám zbožnosti a věrnosti. A taky prosíme, pane, aby jsi z mých úst odstranil všechno, co tam nepatří a oslabil své jméno. Amen. Amen, můžete se posadit. Daniel, bratři a sestry, je příkladem toho,
5:53že věrnost Bohu nespočívá na okolnostech, ale že okolnosti musí být vedeny naší věrností. Teďka zvedněte roku, pokud je vám mezi 14 a 16 lety. Abych rád taky zvedl roku, ale musel bych to krátit, tak to nebudu dělat. Tak, nikomu není mezi 14 a 16? Dobře, tak a výborně, jeden, výborně, zachránil jsi mě.
6:27Když čteme proroka Daniela, tak v první kapitole se dozvídáme, v prvních verších, že za kralování judského krále Jojakýma přitáhl babylonský král Nabukadnézar a Bůh mu vydal do ruky Jeruzalém. A začíná to, co my známe jako babylonské zajetí. 70 let celý Izrael, nebo aspoň Juda a Benjamin, je odveden do Babylonie.
7:01A jedním z těch mládenců, kteří byli odvedeni a nebyli zabiti, byl Daniel. V té chvíli mu bylo mezi 14 a 16 lety. A já chci, aby jsme viděli ty jeho okolnosti. Protože si možná říkáme, že to mělo lehké. Že ta jeho věrnost spočívala v tom, že byl to zbožný muž, který byl starý, takže byl moudrý a nemusel čelit okolnostem svého života, ale tak to není.
7:30A chci, aby jsme dnes viděli jednu důležitou věc. Ta hlavní myšlenka, kdybyste si nezapamatovali nic jiného, než tu hlavní myšlenku, tak stačí, abyste si zapamatovali tu hlavní myšlenku, ale pak se vás zeptám na další otázky, abych si byl jist, že jste si zapamatovali víc. Takže hlavní myšlenka. Poslušnost Bohu a respekt lidem nám umožní být použitelnými pro jeho slávu.
8:04Řekněte mi, znovu se vrátíme k tomu příkladu superhrdinu, Jaký je rozdíl mezi superhrdinou a zloduchem? Jeden má dobré srdce a druhý špatné. Dobře, jak se z normálního člověka stane hrdina? Věděli byste? Výborně. Jsem si připravil, celou cestu jsem to na něj hustil.
8:35Musíš odpovědět tímhle způsobem, jestli tě zeptám. Hrdina reaguje správně na okolnosti svého života a zlý člověk reaguje zle. My v těch verších tři až sedm uvidíme tři způsoby, kterým nás chce svět změnit ke svému obrazu. A ve verši osm uvidíme dvě zbožné reakce na okolnosti našeho života.
9:09Tak si pojďme do toho podívat. Cesta z Jeruzaléma do Babylonie byla zhruba 1100 kilometrů. A všichni ti židé, kteří byli zajati, jí šli pěšky. Já chci, aby jsme si uměli představit tu náročnost, to vysílení. Ten smutek, ten pláč nad mrtvými rodiči, nad mrtvou rodinou, nad vypáleným Jeruzalémem.
9:41Některé záznamy dokonce uvádí, že ti zajatci byli vedeni za háčky. Jinými slovy, že jim vzali nos a aby je mohli líp kontrolovat, tak jim prorovali nos háčkem a vedli je jak ovce na porážku. A mohli bychom říct, že když nacházíme Daniela právě v této situaci, tak Daniel je obětí svých okolností. Od této chvíle jeho život už nikdy nebude stejný. Opustilo rodinu, národ, město a už nikdy se do nich nevrátí. Už nikdy je neuvidí.
10:23A otázka, která nás zajímá v této chvíli, je, zda opustí i svého Boha. A jak zůstat věrný. Zatímco cesta mezi Jeruzalémem a Babylonem byla smutná. Příchod do Babylonu byl velkolepý, byl obdivuhodný. Babylon byl větší, měl více opevnění a také byl nádhernější než cokoliv, co tito mladíci viděli předtím.
10:56Skrze město protékala Eufrat, což byla řeka, kterou známe z Mezopotámie. Město obklopovalo složitý systém dvojitých hradeb, které ve vnějším obvodu měly 27 kilometrů. Byly natolik pevné a široké, že po nich mohl jezdit váleční vůz. Představte si, ti z vás, kteří máte rádi historii, tu hrůzu a děs, když vylezete jako útočníci na hradby
11:26a dostanete se na širokou plánu a vidíte, jak proti vám jedou váleční vozy. Babylon byl nedobytný v té chvíli. Jeho vysoké hradby byly nepřekonatelné. V těch hradbách bylo osm bran a na jihu byla ta slavná Ištařina brána, která vedla středem města k Mardukově chrámu a přilehlému zikuratu.
11:57Byla dlážděná silnicí, která byla 920 metrů dlouhá a stěny měla dekorované 120 lvy, což byl symbol Aštarty, 575 draky, což byl symbol Marduka a lvy, což byl symbol Bela. Kdybyste byli někdy v Berlíně, doporučuji, abyste se zašli podívat do muzea, tam je i ta brána, tam je i to opevnění, jsou nádherné. A já chci, abyste si zkusili představit, co se asi stalo v myslích Daniela a jeho přátel.
12:301100 kilometrů v nohách. A oni je vedou touhle bránou. Zkuste si to představit. Z hrůzy, ze strachu do velkou lépostí. My Babylon známe jako jedno ze sedmi divů starověkého světa, že? Proč?
13:01Proč známe Babylon jako jeden ze sedmým divů starověkého světa? Výborně, vysuté, děkuji, já už neumím ani mluvit. Vysuté zahrady. A to byla ta doba, ve kterých ty vysuté zahrady byly. Takže ve chvíli, kdy Daniel vchází, tak vchází do jednoho z nejúžasnějších měst tehdejší doby. Babylon byl v té chvíli imperium. A král Babylona viděl moudrost v tom, aby přivedl mladé muže z těch národů, které si podmanil.
13:37A vycvičil je. Vycvičil je, aby sloužili jemu a sloužili říši k tomu, aby pomohli kontrolovat ty národy, které si předtím podmanil. Ale měl jeden problém. Musel získat, musel jim vštípit loajalitu, jak k sobě, tak k říši, aby mu pomohli pak s kontrolou těch národů. Jinými slovy je musel přeprogramovat. Musel způsobit, že se stanou jeho věrnými vazaly a že budou uplatňovat
14:11to, co je v Babyloně, raději než to, co bylo u nich doma. A proč o tom dnes mluvíme, je to, protože o to stejné se snaží svět s námi. Svět se nesnaží tleskat k tomu, že jsme křesťané. Ne, svět se snaží nás přeprogramovat ke svému obrazu. Snaží se vám a nám vštípit své hodnoty, snaží se nám vštípit své důrazy,
14:41snaží se nás naprogramovat na své myšlení k tomu, abychom byli víc podobní. A křesťanství, dobře, to si nech tam bokem, ale nejednej tak, nemyslí tak a nemluv tak. A tak vidíme to stejné, co se děje u Daniela, že se děje, a nebo může dít i v našich životech. Pojďte se podívat na verš 3 až 4.
15:11Král pak řekl Ašpenazovi, vrchnímu komorníkovi, aby ze synu Izraele, jak z královského potomstva, tak ze šlechty, přivedl mladíky, kteří nemají žádnou vadu hezkého vzhledu, rozumné v každém ohledu, vzdělané i chápavé, kteří jsou schopni sloužit v královském paláci a učit se chaldejskému písemnictví a jazyku. Ta první změna, kterou vidíme, je změna hodnot.
15:36Verše 3 až 4 nám představují požadavky, které Nabuka Dnezar měl, na ty, kteří mají sloužit. Podívejte se, z královského potomstva či ze šlechty. Jinými slovy museli mít ten správný původ. Museli být mladí, což znamená, že vybíral lidi, kteří byli schopni být učeni tomu, co je správné dle babylonských měřítek. V Babyloně začalo vzdělání mezi 14 a 16 lety života.
16:10Jinými slovy, s lidmi dost mladými na to, aby jim byly vštípeny ty správné hodnoty Babylona. Musel být bez vady, to znamená bez fyzického znetvoření. Stejně je slovo použito v Levitiku 21, 17 až 23, kdy muži s fyzickým postižením nesměli sloužit v chrámu. Musel být hezkého vzhledu, krásný na pohled. Další část vidíme, že tam byly jakési požadovky na mentální schopnosti.
16:43Musel být rozumný, musel být inteligentní, schopný pochopit a rozlišovat. Jinými slovy, musela mít mentální kapacitu a neměla být menší než ten jejich krásný fyzický stav. A poslední oblast se týká vystoupování. Museli být schopni stát před králem a sloužit mu. Jejich vystupování muselo být bez jakýchkoliv vat.
17:14Kdo z nás by nechtěl, nebudu se ptát sester, kdo z vás by nechtěl takového manžela, ale kdo z vás by bratři a sestry nechtěl mít takového zaměstnance? Kdo by si nevybral lidi přesně podle takovýchto měřítek? Co vám tam chybí? Výborně. Kde je nějaký požadověk na zbožnost?
17:47Kde je nějaký požadověk na pokoru? Kde je požadověk na charakter, který bychom čekali od lidí, kteří by měli být zbožní? Nebo od králu, kteří by chtěli být zbožní? To první, co mění svět kolem nás, jsou naše hodnoty. Dávají důraz na to, co vidí oči, co slyší uši, co vnímá naše mysl, ale ne na to, co je skutečně důležité.
18:29To, co chtěl Nabukadné Zerber, třeba se s tedy nebyly pokora. Ale to, co bychom čekali od priority pohanských králů. Žádná zbožnost, žádná pokora, žádná život odpovídající tomu, že žijeme s pánem. A přesně tak jedná ten svět. Svoji pokoru tu si nech, protože to je slabost v tomhle světě. Zbožnost to si zavři doma. Tady musíš být nekompromisní, dravý, aby jsi něčeho dosáhl.
19:06Ale pokud budeme mít stejné priority jako tento svět, pak půjdeme cestou tohoto světa. A budeme formováni do způsobů tohoto světa. Pojďme k té druhé změně. Změna životního stylu. Král určil, všímejte si, dobu jejich studia. Tři roky. Určitý faktor, který vidíme k tomu, aby vstoupili do tohoto studijního programu,
19:42je jednak strach, ale pak je tady trošku ještě větší motivace. Jaká si myslíte, bratře a sestry, že tam byla motivace k tomu, aby ti to mladíci vstoupili do tohoto studijního programu? Přežití. Přežití. Když přišli, přišli jako otroci. Přišli jako někdo, kdo mohl být zneškodněn velice rychle a bez jakýchkoliv námach, ale když vstoupí do této služby krály, tak nejen, že se o ně král postará,
20:17ale bude je i chránit. Dívejte se, bratři a sestry, co jim král dává po ty tři roky. Lidem, kteří možná posledních 1100 kilometrů živořili, hladověli. Žíznili. Král jim určuje sám od sebe, od svých přídělů, doslova to slovo znamená, bratře a sestry, jakoby si odtrhávalo od úst pro ně jídlo a pití.
20:47To nejlepší v celém Babyloně. Byl to však životní styl, kde zbožnost byla ignorována. Král dostával totiž maso z chrámu, který jsme před chvílí popsali. Co to znamenalo, bratři a sestry? Že bylo předtím obětováno modlám. To víno, které pil, bylo předtím na úlitby bohům.
21:21A tak když král odděluje maso a víno pro tyto mladíky, stávají se, pokud ho budou jíst a konzumovat, vlastně nepřímo uctívači pohanských modlů, což je zakázané v exodu 34, 15. Navíc, Babyloniané neznali předpisy o čistých a nečistých zvířatech.
21:57A tak bylo normální, že tam jedli prasata, stejně jako koně, což bylo obě zakázané v Levitiku 11. A tak, když král působí na tyto mladíky, bratři a sestry, Prvně mění jejich hodnoty, pak mění jejich životní styl, protože s otrokům najednou získávají to nejlepší z Babylona a on sám sebe ukazuje jako toho dobrého otce,
22:31který jim dává to nejlepší, co on má. A přesně takový je i náš svět. Vidíme styl života v televizi, vnímáme ho ze sociálních sítí a začínáme vnímat, že ten takový, přesně takový to styl je normální. A nejen normální, ale žádoucí. A tak to, co vidíme, začínáme dělat. Přijímat. Bez toho, aniž bychom to hodnotili.
23:05Král jim ukazuje to, co mohou mít. Stejně jako se v úvozovkách o to snaží sociální sítě. Když budeš tak cool jako já, budeš mít tolik a tolik followerů. Když uděláš jenom to a to a to, tak budeš vnímán dobře tímto světem. Kde je ale zbožnost? Kde je zbožnost? Kde má místo?
23:41Takže to byla změna hodnot, změna životního stylu a ta poslední změna je změna identity. Verz 6 se dozvídáme, že mezi vykoupenými byli čtyři mladíci. Daniel, Hananiáš, Míšel a Azariáš. Než půjdou dál, bratři a sestry, chce, bychom si uvědomili jednu drastickou, krutou věc, kterou si při běžném studiu knihy Daniel neuvědomujeme.
24:12Co to je? To taky, ale určitě to nebyly z židů jediný čtyři. A otázka, která by se vám teďka měla vybavit, je, kde jsou ty ostatní desítky mladíků, kteří studovali společně s nimi. A já vám řeknu, kde jsou. Tam, kde je král chtěl mít.
24:44Ale aby král dovršil tu jejich změnu ve svůj obraz, Bere tyto čtyři mladíky.
25:23nazvali je podle toho, jací byli. A stejně to je při jmenování nás. Když lidé ve starém zákoně dostávali jména, dostávali je podle svých vlastností, nebo podle touhy rodičů k tomu, aby byli takoví, jaké bude to jejich jméno. A vzhledem k tomu, že Nabukadnezar je chtěl mít přesně takové, ale ne podle jejich boha, ale podle sebe,
25:47mění jejich jména, aby odpovídali jeho vnímání. Danielovi dává jméno Belšasar. Ať Bel chrání tvůj život. Šadrak je pak, přikazuje Akát, což je sumerský měsíční bůh. Méšak, kdo je jako Aku, což je ten stejný. A Abednego, služebník boha neba, kterého jehož chrám jsme viděli,
26:19když vstupovali do Babylonie. Vše vedlo k tomu, aby opustili Boha svůj národ, zemi, myšlenky, hodnoty a aby dělali přesně to, co chce král. Ale otázka zůstává, jak zůstat věrným. A než se podíváme na reakci, na tu správnou zbožnou reakci, tak chci, aby jsme se trošku víc zamysleli, bratři a sestry, nad následky, která reakce na to, co přikazuje král, může mít.
26:55Verš 8 nám říká, jakou Daniel měl reakci. Ale já chci, abyste zhodnotili, co všechno to mohla Daniela stát ve 16 letech svého života. Když neposlechne krále, je to vnímáno jako spoura vůči králi. A může být okamžitě popraven. Tlačili ho jeho vrstevníci, ne ty čtyři, kteří s ním byli, nebo ty tři, kteří s ním byli, ale ti ostatní.
27:25Co blblež? Když jsme otroci a teďka si žijeme jako krále, není tohle mnohem lepší, než aby jsme dřeli někde na poli? Co když ty povstaneš a teďka se zachováš správně podle tvého vnímání, nás všechny odsoudíš? Mohlo to ovlivnit jejich budoucí postup.
27:58Mohli si všichni ti, kteří je vyučovali, pak říct, no jo, to jsou ty rebelové, kteří už na začátku chtěli jít jinudy. Odmítali to nejlepší, co bylo v té zemi. A vzhledem k tomu, že Daniel nebyl doma a nemohl utéct, mohl si říct ve svém srdci, víš co, ale mě nikdo nevidí. Ti, kteří mě hlídají, kdy jsem doma, ti, kteří mě hlídají, kdy jsem bez boru, ti, kteří mě hlídali, kdy jsem v chrámu, tak ty tady nejsou.
28:36A když to nevidí oni, proč ne? Jeruzalém, ten je 1100 kilometrů daleko. Jak to zjistí? Jenom trošičku si vezmu. Jenom k té hranici půjdu koukří blíž. Já ji nepřekročím, aspoň ne celou nohou. Ale protože mě nikdo nevidí, tak proč bych nemohl trošku povolit? Ale Bůh to vidí, že?
29:10Bůh vidí nejen Danielovo srdce bratře a sestry, ale srdce každého jednoho z nás toho dnešního večera. A když tam nikdo není, a když nikdo neslyší, a když nikdo nevidí, přesto hospodin všechno ví. A nebo si taky Daniel mohl říct, hele, když mě hospodin neochránil před zajetím,
29:42když mě vystavil téhle těžké zkoušce, když neochránil svůj lid v Jeruzalémě, proč bych mu měl být já věrný? Neříkáte si to někdy ve svých životech, bratři a sestry? Jak Bůh mohl dopustit tady tohle v mém životě? Jak Bůh mohl dopustit tamto v mém životě? Vždyť dobrý Bůh by tohle nikdy nedovolil.
30:13Ale když nic jiného, bratři a sestry, tak náš text učí, že Izraelci získali odplatu za neposlušnost. A o to víc bychom čekali, že Daniel se zachová stejně jako všichni ostatní, kteří tam byli. Ale pak přichází dvě zbožné reakce, které vidíme v verši 8.
30:44Takže jsme měli tři způsoby, jakými nás chce svět změnit. Změna hodnot, změna... no, jaká? Výborně, životního stylu. A ta třetí? Identity, výborně. A teď přichází ta Danielova zbožná reakce. Vnímejte verš 8. Daniel si ale vzal k srdci, že se nebude poskorněvat královským přídělem a jeho banketním vínem.
31:14Snažil se dosáhnout u vrchního komorníka, aby se nemusel poskorněvat. Babylonský král si v té chvíli myslí, že změna Daniela a jeho charakteru je kompletní. Stejně jako změna všech jeho přátel. Úspěšně proměnil jejich okolnosti v životě, jejich jména, identity i hodnoty. Ale veš osm začíná dadejlovým předsevzetím.
31:47A my už jsme dneska to předsevzetí slyšeli. Předsevzetí je pravda, podle které jsme ochotní žít bez ohledu na cenu, kterou zaplatíme za její dodržování. To je předsevzetí. Pravda, podle které jsme se rozhodli žít bez ohledu na cenu, kterou zaplatíme za její dodržování. A když vidíme, že si Daniel bere k srdci, doslova nám to říká, bratři a sestry,
32:18že on se rozhodl udělat nějaké kroky. A já chci ale, aby jsme viděli ten jeho motiv. Proč se tak rozhodl? A ta odpověď, kterou nám dává písmo, je víra. To, co tady Daniel dělá, není tlakem, není nátlakem, není zdonucení, není kvůli tomu, aby vypadal dobře, nebo proto, že se na něj lidi dívají.
32:48Je to reakce víry. On chtěl být věrným Bohu, i kdyby nikdo jiný věrný nebyl. On chtěl následovat hospodina, bratři a sestry, i když byl tisíc kilometrů daleko od svého domova. I když nikdo by se nikdy nedozvěděl, jak se vlastně zachoval, protože nikdy nebylo schopen ho v té chvíli vidět, než ti, kteří v tom byli s ním.
33:25To, co odděluje Daniela, bratři a sestry, není verš 3 a 4. Není to, že byli hezkého zhledu z královského potomstva, moudří, silní, statní, krásní, ale verš 8. A my vidíme, že to bylo společné rozhodnutí ve verši 12. Nebudou se poskvrňovat. Pro Pohany znamenal královský příděl požehnání.
33:57Nebudou hladovět, nebudou muset trpět jako otroci, ale pro ty, kteří byli z božího lidu a chtěli dodržovat jeho zákon, tak jak už jsem řekl, ten královský příděl byl cestou k pohanskému uctívání. A tak před Danielem stojí dvě otázky a dvě důležité rozhodnutí,
34:27stejně jako před každým z nás, každého dne. Co je tou první otázkou? V každé okolnosti našich životů. Budeme věrní? Budeme věrní v té okolnosti? Budeme věrní v té situaci? A co je tou druhou? Jak správně komunikovat naši víru,
34:58tak, aby to přineslo největší chválu Bohu. Daniel stojí před tím, že nemůže jen tak odmítnout, nemá tu svobodu. On je otrok. On si nemůže vybrat. Nemůže si říct, víš co, stejk středně propečený, dneska ne. On to musí nějakým způsobem komunikovat.
35:29Ale podívejte se, bratři a sestry, s jakým postojem v srdci to Daniel komunikuje. Nejenže on si vzal k srdci, že se nebude poskvrňovat královským přídělem, ale snažil se dosáhnout o vrchního komorníka, aby se nemusel poskvrňovat. To slovo poskvrňovat je ze hebrejského slova gaal a objevuje se jedenáctkrát ve staném zákoně. V Malachiaši 1.7, v Esdráši 2.62, v Nehemiáši 7.64 nebo v Izajáši 59.3.
36:01a odkazuje na morální a ceremonální poskvrnu, nebo pošpinění, znečištění. Můžeme si říkali, proč. Daniel ale nechtěl být odloučen od svého Boha, protože ani neměl možnost se očistit. To si moc krát neuvědomujeme, že? Ale Daniel chtěl zůstat čistý pro svého Boha,
36:32protože ani neměl možnost dál obětovat k tomu, aby když udělal něco špatného, se mohl ceremonálně očistit. A kdyby si vzal jedno sousto, tak z pohledu zákona je nečistý. Ale jak se k tomu Daniel postavil? Co mohl udělat? Pojďme se ještě zastavit u toho, co mohl udělat. Co mohl udělat Daniel? Mohl Daniel utéct?
37:04Mohl se o to pokusit? Asi by to dobře nedopadlo. Mohl se vzepřít? Ale já chci, aby jsme viděli ten rozdíl v Danielově přístupu vůči pohanským králům a vrchnosti. Jak byste jedním slovem, bratři a sestry, definovali tu Danielovu reakci?
37:38Jak byste ji definovali? K té vrchnosti? Na základě verše 8. Na mě se nedívejte, dívejte se do verše 8. Co tady Daniel dělá? Jak byste to definovali jedním slovem? Pokora? Může být? Úcta. Výborně. Bez ohledu na toho, že Daniel je součástí božího lidu, vyvoleného lidu, bez ohledu na toho, že jeho Bůh je jediný pravý živý Bůh,
38:08tak Daniel chce mít úctu k těm lidem, které Bůh svrchovaně, protože to je jedna z hlavních myšlenek knihy Daniel, že Bůh to dělá všechno svrchovaně, chce mít úctu, aby mohl, tento svrchovaný Bůh byl oslaven, i když nad ním budou pohančtí králové. I když nad ním bude pohanská vrchnost. A já se ptám, jak to děláme my. Jak to děláš ty, bratře, sestro?
38:40Když jde tvůj nadřízený do rozporu vůči Bohu. A řekne ti, víš co, napiš to jinak. Udělej to jinak. Podveď to. Zalži. Trošku ústup od svého standardu.
39:17A my stojíme před rozhodnutím, jestli budeme věrní a jak budeme komunikovat svoji víru. Pokud nezůstaneme věrní, tak jsme zapřeli Boha. Ale taky není důležité jenom, že zůstaneme věrní, ale že to uděláme takovým způsobem, aby to největší chválu přineslo Bohu a ne nám samým. Mohli bychom ze sebe udělat pro každou věc mučedníky?
39:51Mohli, že? Mohli bychom to vnímat jako sebebičování a mohli bychom vždy říct a ne! Neudělám to! Přes tohle vlak nejede! Mohli? Asi jo? Ale mohli bychom pak svědčit? Ukázalo by to víc na Boha nebo na nás?
40:22Bylo by to pro naši slávu? A nebo pro jeho? Dělali bychom to z pozice píchy nebo pokory. Daniel přišel k vrchnímu komorníkovi a prosil ho. A my nemáme zapsáno, jak ho prosil, nemáme přesně ty slova.
40:55Ale pravděpodobně to mohlo být něco takového. Já chci sloužit, ale můj Bůh, kterého miluji nade vše, mi zakazuje přijímat tyto pohanské příděly. Mohl bych prosím, prosím, sloužit, ale mít zeleninu a vodu.
41:28Ve verši 9, já už jsem ho nečetl a nechci brát váš čas, Pán Bůh odpovídá. Tehdy Bůh dal dojít Danielovi u vrchního komorinka milosledenství a slitování. Nevím, jak vy, bratři a sestry, ale vy, kteří jste starší, si vybavujete svoje léta, když vám bylo 14, 15 a 16.
42:05A nemusím říct, kad víc, ale moje otázka je, zda by toto byla reakce na danou situaci, kterou prožel Daniel. A musím se přiznat, že já bych pravděpodobně ve čtenácti letech takhle nereagoval. Ani v patnácti letech, ani v šestnácti letech. Ale Bůh nás nestaví do situací, které jsou nad naše síly,
42:37nebo nad jeho síly v našem životě v tu danou chvíli. Ale staví nás do situací, které možná neovlímíme. Stejně jako Daniel nemohl nějakým způsobem ve čtrnácti letech ovlivnit situaci toho, že se dostal do Babilona. Myslíte, bratře a sestry, že mohl ovlivnit to, že je hezkého vzhledu? Jedině, že by si dal make-up, to asi těžko.
43:02Žádná z těch kvalifikací, kterou nacházíme ve verši 3 a 4, nebylo nic, co mohl Daniel ovlivnit. To, co mohl ovlivnit, bylo, jak se zachová v té dané chvíli. A já se chci zeptat tebe, bratře a sestro, Když přicházíš do situací tvého života, které jsou namáhavé, které jsou těžké, které zkouší tvoji víru, které zkouší tvoji věrnost, které zkouší tvoji oddanost,
43:27jako jsme to neslyšeli u Abrahama, jednáš stejně, jako jsi jednal před lety? Jednáš věrně? A nebo nevěrně? A co když ta situace přijde po druhé? Co když přijde po třetí? Co když přijde po čtvrté? Všimli jste si toho? Že ve chvíli, kdy se ty situace opakují, naše tendence rozlišovat to, jak být věrný,
44:01už je ovlivněna těmi předcházejícími neúspěchy. A neochotou. A pak už je bereme jako automatické. Když jdou oni kouřit, no tak... Když jdou oni pít, tak jedno rychle, aby to neviděli. Ale to, k čemu to pak vede, je to, co se dozvídáme o zbytku těch lidí, kteří byli s Danielem při vedení do zajetí.
44:33Víte, co se o nich dozvídáme v Biblii? Nic. Vůbec nic. Protože s Bohem přestali mít cokoliv společné. A člověk tě nevidí vždycky. A člověk s tebou už není vždycky. Ale Bůh ano. A já bych zakončil ještě několika málo myšlenkami.
45:03Římanům 12, první a druhý verš, se říká, vyblízím vás tedy, bratři, skrze milosedenství boží, abyste vydali svá těla v obět živou, svatou a příjemnou bohu. To je vaše rozumná služba bohu. A nepřipodobňujte se tomuto věku. Nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé.
45:29Bratři a sestry, Pavel píše římské církvi a říká jim, já vás vybízím, já vás prosím, já vás nabádám, nepřipodobňujte se tomuto věku. Nechtějte mít s tímto věkem nic společného, protože tento věk nejde k zabohem. Nechce být věrný Bohu. Nemá ty hodnoty, které jsou boží. Nemá ty cesty, které vejdou tím správným směrem.
46:08Nepřipodobňujte se. Neproměňujte se doslova, to znamená, tomuto věku. Ale co máme dělat? Skrze milosedenství boží vydejte své tělo v obět živou, svatou a příjemnou Bohu. Bratře a sestry, my v této chvíli procházíme, nebo jsme začali takovou malou sérii na naši identitu jako křesťanů.
46:47Víte, proč slovo křesťan byla v prvním století, v 10 až 15 let po vzkříšení nadávka? Protože to znamenalo kristovec. A víte, co znamenalo kristovec? Kristův otrok. Slovo křesťan znamenalo být součástí Kristovi domácnosti jako otrok. A proto si mysleli pohané v Antiochii, že to bude pro křesťany nadávka.
47:24Ale písmo nás popisuje jako Kristovi otroky. Ne jako služebníky, ale jako otroky. A když čteme Pavla, a on říká, já vás vybízím, vás prosím, bratři, pro milosidenství boží, abyste vydali svá těla v obět živou, svatou a příjemnou bohu, neříká, víte co, rozmyslete si to.
47:54Jestli je to pro vás přijatelné. Jestli to nějakým způsobem nenarušuje vaše plány, které máte se svým životem. Ale říká, já vás prosím, vy jste byli koupeni za velikou cenu, Abyste sloužili Bohu a tak vydejte svá těla v oběť, která je živá, přijatelná, svatá.
48:31A jak to uděláte? Nepřipodobňujte se tomuto věku. Ale naopak se proměňujte obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé. To, co Pavel říká jako odpověď a co nás vede k věrnosti Bohu, je, abychom místo toho, že se díváme na tento svět a že přijímáme jeho hodnoty, jeho identitu, jeho názory, jeho motyvy,
49:03jsme začali proměňovat svou mysl tak, že ji budeme obnovovat v božím slovu. A to nás vede zpět do knihy přísloví. Do první kapitolej sedmý verž. Co je počátek moudrosti? Bázem před hospodinem. A co říká žalmědna? Jaký je blahoslavený muž? Mně přebíháš.
49:33Který rozjímá nad hospodinovým zákonem ve dne i v noci. Jak máme proměňovat svou mysl? Tím, že budeme rozjímat nad hospodinovým zákonem ve dne a v noci. protože to nastaví tu naši mysl ne na ty hodnoty světa, ale na ty hodnoty boží. Ne na tu identitu světa, ale na tu identitu, kterou máme v Kristu. A když takto budeme chtít žít pro jeho slávu, pak to bude oběť, která bude mu milá.
50:09Dokážeme to vždycky, ale ve chvíli, bratři a sestry, kdy to nebudeme ani zkoušet, protože to je moc těžké, protože to je moc namáhavé, protože se nám budou smát nebo protože budeme vypadat jinak, tak se nakonec může stát, že budeme shledání jako ti,
50:40kteří neznají Boha. A když jednou Páne Ježíš přijde a oddělí ovce od kozlů a oba říkají, že jsou jeho. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jenom ovce zůstávají věrné svému pastýři. A když první koninským, opravdu končím už,
51:12v první kapitole říká, že jsme správci Kristových tajemství. Víte, co říká, že se chce od správců? Jen aby jsme byli shledání věrnými. Amen.