Daniel 38: Bůh se zjevuje i pro naše povzbuzení (Daniel 10:4-9) 21.11.2025 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Daniel 10Římanům 8Zjevení 1Exodus 12Exodus 23Leviticus 16Leviticus 231. Samuelova 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08My společně procházíme knihu Daniel a dostáváme se do toho posledního úseku, který se zabývá posledními vizemi, které Daniel má a to v kapitolách 10 až 12. Minule jsme procházeli první tři verše 10. kapitoly a dnes budeme pokračovat ve verších 4 až 9. Já vás prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali, tak jak budu číst náš
0:35dnešní text a budu číst z 10. kapitoly knihy Daniel od 4. do 9 verše toto slovo ve jménu Páně. 24. dne prvního měsíce, když jsem byl na břehu té velké řeky, řeky Tygridu, pozvedl jsem oči a spatřil jsem: "Hle, jaký jakéhosi muže? oděného lněným oděvem, boky přepásané zlatem z úfazu.
1:05Tělo měl jako drahokam, ve tváři oslnivý jas. Oči jak ohnivé pochodně. Jeho paže a chodidla se leskly jako leštěný bronz a hřmot jeho slov byl hřmotem davu. Na to vidění jsem ale hled já sám, Daniel. Kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, nýbrž padlo na ně veliké zděšení a utekli se schovat, zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem
1:37spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla. Má důstojnost rázem přišla vniveč a nedokázal jsem se vchopit. Pak jsem uslyšel hřmot jeho hlasu jeho slov ten hřmot jeho slov zaslechl, už jsem tvrdě spal na tváři. Tady v této chvíli přestaneme, protože další věta už se vztahuje k tomu verši 10. Takže tolik ze čtení Božího slova.
2:07Můžete se posadit. Nevím, jak u vás, bratři a sestry, ale když čtu knihu Daniel, tak je to pro mě úžasným povzbuzením. I když jsou tam opravdu těžká a náročná místa, která která vidíme, tak v ní znovu a znovu a znovu zahlédneme
2:40ten Boží majestát, tu Boží sílu. A já jsem řekl, že v 10. až 12. kapitole vidíme poslední Danielovo vidění, které mu dává Bůh o tom, co se stane jako odpověď na situaci, ve které se Daniel nachází. Ale není to tak úplně pravda, protože já si myslím a chtěl bych vám to dnes předložit, abyste to zvážili,
3:10že ve verších 4 až 9 má Daniel vidění. a že to není to vidění, které následuje, e, ale že to je vidění Pána Ježíše Krista.
3:40Daniel se v těch prvních třech verších, bratři a sestry, nachází ve třetím roce králování krále Kýra. A vidíme, že ta situace, která se děje v Izraeli, ta situace, která se děje s navrátíci, kteří staví a mají stavit Hospodinův chrám, je zoufala. Boží chrám, který začali stavět, se nestaví a proti nim vychází opozice
4:10z z lidí, kteří žili na tom místě už od asýrských panovníků, tak jak jsme četli minule. A oni, protože s nimi Boží lid nechce spolupracovat na stavbě Božího chrámu a začínají podplácet proti nim dokonce i persské úředníky. Právě zapanování krále Kýra, který byl ten, který jim dovolil se vrátit a vybudovat chrám. Dokonce se to dostává tak daleko,
4:41že ta práce se zastavuje na několik desítek let. A my vidíme v části písma starého zákona několik malých proroků v uvozovkách malých, kteří vlastně prorokují v této době o eh neposlušnosti Izraele. A otázka, která nastává v mysli Daniela a také čtenářům, tedy i nás, je proč?
5:13Proč Bůh plní zaslíbení těch 70 let zajetí a poté nechává svůj lid znovu trpět bezviné pomoci? Proč je nechává znovu se tápat v tom v tom vlastně v té nemožnosti mít chrám, mít bohoslužbu, smířit se s Bohem a tak dále a tak dále. Vždy těch 70 let toho jejich zajetí, toho trestu vlastně skončilo,
5:49ale oni znovu velice rychle zažívají nepokoje. A tak vidíme, že jako reakci na to Daniel eh se postí a v tom půstu předchází nebo přichází k Bohu v modlitbách. Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato Boží zjevení má vždy svůj smysl.
6:26A u Daniela je to povzbuzení a důvěra, kterou má vyvolat. Ještě jednou to řeknu. Boží zjevení má vždy svůj smysl a u Daniela je to povzbuzení a důvěra, kterou má toto zjevení vyvolat. Pojďme do toho našeho textu. Nejprve vidíme 20, že se, že se to odehrává 24. dne prvního měsíce. Jak už jsme řekli minule, ten první měsíc je
6:54měsíc Nissan, čili první měsíc žirovského kalendáře. A v prvním měsíci žirovského kalendáře máme některé významné svátky. Svátek Paschy, který se odehrává 14. nsanu a poté sedm dní svátku nekvašených chlebů. A jak to píše kniha Exodus 12. kapitola 18. verš nebo Levitikus 23. kapitola pátý až devátý verš.
7:25A když se Daniel postí v tom předcházejícím textu, je nám řečeno tři týdny, tak jeho půst vlastně končí na konci svátku nekvašených chlebů. A my jsme mluvili minule o tom, co to znamená, takže já už se k tomu nechci vracet. Ale když přichází verš 4, zdá se, že Daniel nám předkládá, že už tři dny je po tom období půstu, že už tři dny je po tom
7:56svátku. A protože skončil ten svátek, tak skončil i Danielův půst. Nacházíme Daniela v tomto období na břehu tygridu, kde je se svými společníky nebo služebníky, to nám přesně není řečeno. Nevíme, proč tam byl nebo co tam dělal, ale rozumíme z toho kontextu, že ať bylo Danielovi hodně přes 80, eh zůstal i do
8:27této do tohoto vysokého věku velice politicky činným. A je tedy možné, že byl vyslán za nějakým politickým rozhodnutím králem Kýrem, nebo že měl spravovat danou území nebo město nebo vesnici, které tam bylo. To nám řečeno není. Co však víme naprosto přesně, je, že není v Izraeli.
8:58Že my my rozumíme z toho předcházejícího textu, že že Daniel byl moc starý, aby se vrátil do Izrael. že Daniel byl daleko, aby mohl něco udělat se situací Božího lidu fyzickým způsobem. Ale protože mu záleželo na Bohu, protože mu záleželo na Božím lidu, tak vidíme, že se postí a že se modlí. A od verše 4 vlastně Daniel dostává první
9:26podle mě první ze dvou odpovědí na ten jeho půst. A od verše pět, všímejte si, do verše 9 je Danielovi dáno vidění. A naší otázkou toho dnešního dne je, kdo je ten, kterého viděl a proč? Někteří se domnívají, že muž ve lněném oděvu, kterého popisuje verš pt, byl anděl. Nějaký nejmenovaný anděl.
9:58OK, to je možné. Jiní ho spojují s Gabrielem, kterj zjevuje Danielovi vidění už v předcházejícím kontextu. Ale důvod, proč já si to nemyslím a nejsem sám, eh, je ten, že popis toho muže ve lněném oděvivu tady se vůbec nepodobá těm popisům Gabriela, ani
10:28reakci Daniela na zjevení, které mu Gabriel dává v sedmé kapitole a nebo v osmé, ale že jak popis, tak reakce Daniela na to samotné vidění ní je daleko razantnější a ten popis, který tady vidíme, je daleko majestátnější, než vidíme popis Gabriela na jiném místě. Jak jak jsem říkal, nemyslím si to eh já sám, ale jsou mnozí eh zvlášť
10:54reformátoři, puritáni, kteří eh to vnímají podobně. Proto bych se s vámi chtěl zamyslet nad dvěmi otázky. Za prvé, byl to Kristus, kterého Daniel tady vidí? A pokud ano, tak proč je mu tohle vidění ukázáno? Pojďme se na to podívat. Než se
11:24ponoříme do do popisu toho muže, otočte si do verše 7 nebo podívejte se na verš 7. Tady vidíme, že na to vidění jsem hleděl já sám a muži, kteří byli se mnou, říká Daniel, to vidění neviděli, nýbrž padla na ně veliké zděšení a utekli se schovat. Verš 7 popisuje to vidění, které měl Daniel, ale ne vidění těch následujících dnů, ale
11:55vidění toho muže. Protože verš p nám říká, že když Daniel pozvedá oči, tak má vidění muže vlněném oděvu. vidění, které nikdo jiný neviděl, protože ostat na ostatní padl takový teror, takový strach, že se utíkali schovat. Kdy už jsme viděli něco podobného, bratři a sestry?
12:27Výborně. U Saula Starzu, když jde do Namašku, ten popis je téměř identický ve skutcích devět. Koho vidí Pavel Starzu? >> Pána Ježíše Krista. Pána Ježíše Krista. A proto se někteří domnívají, že to je první známka nebo náznak toho, že to toho, které se kterým se tady Daniel setkává, je opravdu Kristus.
12:59Navíc to vidění, které tady máme ve verši 8, e, zní takto. Zatímco já zůstal sám, jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost rázem přišla vníveč a nedokázal jsem se schopit. To vidění, které tady Daniel má, toho muže, ne toho, co následuje, je popsáno jako veliké.
13:29ostatní vidění tak popsána nejsou. Jsou to prostě vidění. Ale tady to přízvisko veliké ukazuje na něco majestátního, na něco důležitého, na něco, na něco zarážejícího. A podle kontextu se spíše vztahuje opravdu k tomu, eh, koho Daniel viděl eh na počátku té 10. kapitoly. Otočte si zpátky do verše pět. Daniel tedy je u té velké řeky, řeky
14:01Tygridu a pozvedá oči a spatří v tom vidění muže oděné holněným oděvem. Muž, kterého tady Daniel viděl, e, je charakterizován na prvním místě jako ten, který je oděn do lněného roucha. Roucho, bratře a sestry, které je lněné, bylo ve starozákonní době používáno specifickou skupinou lidí,
14:32kněžími. Exodus 23:42 a 1 Samuel 2:18 nám říká, že to byli kněži, kteří viděli být připraveni ke službě, kteří měli na sebe dán lněné roucho. A nejen lněné roucho, ale také pás. To vidíme například v Levitiku 16:4. Akorát, že pás, který mě měli oblékat kněží, měl
15:05být také lněný, ale boky, které tady vidíme přepásány toho muže, byly přepásány zlatem z úfazu. A já chci, abyste si tady drželi jeden prst a otočili se se mnou do zjevení, do první kapitoly, že máte prst v Danielovi a jenom poslouchejte, bratři a sestry, eh, a otáčejte společně se mnou. Takže
15:36podíváme se na ten popis. Pozvedl jsem oči a spatřil jsem hle jakýsi muž oděný lněným oděvem boky přepásané zlatem z úfazu. Zlato z úfazu je čisté zlato. Eh, nejčistější, asi nejlepší zlato, které tehdy bylo. A poslouchejte, co říká 13. verš první kapitoly Zjevení. A uprostřed těch svícnů někoho a jako syna člověka oděného dlouhým
16:08rouchem a přepásaného zlatým pásem až k prsům. OK. Jdeme dál. Verš 6. Tělo měl jako drahokam ve tváři ohnivý jas. Oči jak ohnivé pochodně. Jeho paže a chodidla se leskly jako leštěný bronz a řmot jeho slov byl řmotem davu. Zjevení první kapitola 14. až 15. verš. Jeho vlasy, jeho hlava a vlasy byly bílé
16:38jako bílá vlna, jako sníh, jeho oči jako plamen ohně, jeho nohy podobné bronzu rozžvenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod. A když přeskočíme ten verš sedm, který už jsme komentovali, tak verš 8 až 9 říká: "Zatímco já zůstal sám, jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost, rázem přišla
17:07vnveč a nedokázal jsem se schopit. Pak jsem uslyšel řmoty jeho slov ten hřmot jeho slov zaslechl, už jsem tvrdě spal na tváři. Čili vidíme v v tom sedmém a osmém verši nebo v osm a devátém verši Danielovou reakci na vidění a na slyšení slov, které pronáší ten muž veěném rouchu. Podívejte se nebo poslouchejte, co říká eh Zjevení 1:17.
17:37Když jsem jel když jsem její spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. A to vidíme přesně, že se děje i s Danielem. Zdá se, jakoby ty dva popisy, bratře a sestry, byly téměř opsány. Aspoň někteří to tak komentují. Proč ale?
18:07Je otázka, která nastává. Pokud ten, kdo byl zjeven Danielovi na tomto místě, na počátku těch jeho vidění byl Kristus, a já si myslím, že ano, proč? Jako odpověď bych chtěl poukázat na dvě věci. Podívejte se nebo zkuste zkusme si společně vzpomenout, jak je Kristus, jak je Mesiáš vyobrazen v celé knize Daniel.
18:43Druhá kapitola, 34. verš mluví o Mesiáši jako o kameni, který byl vylomen z té hory a který zničí tu zlatou sochu, že? Nebo tu sochu, kterou která znázorňovala ty čtyři krále. V sedmé kapitole 13. a 14. verši ho vidíme jako syna člověka. V deváté kapitole 25. a 26. verši vidíme, že Mesiáš bude zahlazen.
19:14Ale tady je nám Mesiáš ukázán. V čem, bratři a sestry? V jeho slávě. Zdá se mi, jakoby Daniel nejen náhodně popisoval Mesiáše nějakým způsobem, ale jakoby mu Bůh ukazoval ty jednotlivé části toho, kým Mesiáš bude. Nejprve je vidět, co dokáže, ale pak
19:46pakoby se o krok vrátil a řík, ukázal Bůh hele, on on vlastně bude člověk. On přijde jako syn člověka. A nejen, že přijde jako syn člověka, ale od dvě kapitoly vidím dál vidíme, že bude zahlazen. Ale to není konec. Daniel, bratře a sestry, a to je ten druhý důvod, vlastně dostává tohle vidění jako odpověď na jeho půst,
20:24kterým ukazuje ten svůj postoj a lásku k Bohu a k jeho lidu. A když si uvědomíme, v jaké je Daniel vlastně situaci a když si uvědomíme, proč se postí, že se postí protože Boží lid se zdá, že je znovu poražen, že Boží lid a Boží Boží vláda jakoby se zdála znovoražena. Bůh dokázal to, že za 70 let přivedl svůj lid
20:57zpátky. Ale vlastně od té chvíle nebylo žádná žádné proroctví o tom, co se bude s Božím lidem dít dál. A tak si Daniel v jeho naději jistotně představoval, že to už půjde dobrým směrem, protože za těch 70 let si jistotně Boží lid musel uvědomit, co udělal špatně a navrátil se k hospodinu. Ale ale skrze
21:27ty všechny vidění jsme viděli, že tomu tak není, že těch 70 let nebylo dost k tomu, aby se Boží lid navrátil k Hospodinu, že těch 70 let nebylo dost, aby se odvrátil od svých model, ale že bude pokračovat Hospodin v soudech dál a dál, dokud nepřijde ten, kdo opravdu vrátí Boží lid k hospodinům, což je Mesiáš.
22:00A tak se domnívám, že tady Danielovi byl dán poslední střípek. Střípek, který jsem nazval střípek povzbuzení. Umíte si představit Daniela, který 70 let a víc jak 70 let vlastně zápasí pro dobro hospodinoval lidu? Proo aby se vrátil, proto, aby sloužil Hospodinu tak, jak má. A teď, když už se zdá, že vítězství je na dosah a že vlastně Hospodinov plán se
22:32naplnil s Božím lidem, tak zase přichází nějaká síla, která poráží Boží lid na hlavu. A proto, když se Daniel postí a my jsme o tom mluvili i minule, zdá se mi, jako by mohl ztrátit naději. On se postí, protože mu záleží na tom,
23:03co se děje, ale také protože už nemá východisko, už nemá sílu k tomu pomáhat Božímu lidu. A tak jediné, co dělá, je, že se modlí a jistotně prosí za za za Jeruzalém, prosí za Boží chrám, prosí za Boží lid a jeho vedení a možná s otazníkem, pane, já nechápu, co se děje.
23:33A v té chvíli myslím, myslím si, že Daniel dostává vidění Krista. Když se podíváte, bratře a sestry, na Danielovou reakci, co Bůh skrze tohle vidění Danielovi udělal.
24:11Jeho důstojnost, jeho moudrost, všechno, když viděl toho muže oděného lněným rouchem, byla v nivěč. A proč Bůh Daniela pokořil takovýmhle způsobem, aby mu ukázal jeho maličkost a Boží velikost? Umíte si představit, bratř a sestry, co Daniel musel zažívat? Ten, který měl vidění těch posledních dnů několikrát po sobě skrze svůj život.
24:44A teď, když se setkává vlastně s tím, o komorokoval a vidí ho takového, jaký je, nejen že ztrácí slova, ale ale všechno, čím byl a na co spoléhal, vlastně je pryč. Bůh dává Danielovi zjevení. za tím účelem, aby ho povzbudil tím, že ho
25:15pokoří, že mu vezme to to, na co on spoléhá, tu jeho důstojnost, tu jeho moudrost, tu tu ty jeho představy a ukazuje mu, že pokud on je takový, jaký se mu zjevil, tak i ty plány, které se dějí s Izraelem v téhle chvíli a ty, které mu ještě ukáže vlastně Vlastně jsou plány, které se jistotně naplní
25:47a že on si nemusí dělat starosti s tím, co se bude dít. Ano, je v pořádku, že se modlí za svůj lid. Je v pořádku, že se postí za svůj lid. Ale já věřím, bratři a sestry, že to vidění, kterému tady Bůh ukazuje, mu mělo přinést upokojení v té těživé situaci. A nejenom v té těživé situaci, kterou teď zažívá, ale a upřímně si myslím, že
26:15to tak je, ho mělo připravit na to vidění, které ještě dostane, protože všechno, co zažil až do této chvíle, je taková předpříprava toho, co nastane. A když jsem nad tím přemýšlel, bratři a sestry, musel jsem se ptát, k čemu je nám Boží zjevení?
26:56My lidé, zvlášť my muži, se hodně učíme nebo pneme e tím, co vidíme. A když čteme ty slova, tak eh to pro nás není nebo častokrát pro mě až tak jakoby něco, co by přinášelo strach nebo nebo pohnutky emocí, i když v určitých případech samozřejmě ano. A tak bych si občas přál, abysme měli záblesk těch věcí. Ne kvůli tomu, abysme
27:24se nadmuli, ale kvůli tomu, abysme byli pokoření stejně jako Daniel. Otočte si se mnou do skutku, do druhé kapitoly do 25. až 28. verše. V druhé kapitole skutků máme Petrovoletniční kázání. Ale já bych chtěl, abysme část toho, co on říká na Letnicích,
27:54konkrétně o o Davidovi od 25. do 28. verše vnímali jako aplikaci i pro nás toho dnešního večera. Petr říká o Davidovi toto, neboť David o něm říká o Mesiáši: "Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal. Proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal. Nadto i mé tělo bude
28:26přebývat v naději, neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, aniž dáš svému svatému uvidět skázu. Oznámil jsi mi cesty života, naplníš mě radostí před svou tváří. Brře a sestry, když vidí Daniel to vidění Krista, naprosto ho v první chvíli pokoří, ale přináší mu posilu a povzbuzení v tom, co ho ještě čeká.
28:59A stejně David, když mluví o Kristu, tak mluví o tom, že vírou, zjevením Božím ho vidí a že je po jeho pravici. A proto, že ho vidí v uvozovkách svou vírou, proto se dokáže radovat, proto dokáže já se a proto dokáže odpočinout v té majostátnosti Boží velikosti.
29:29Ale bratři a sestry, my častokrát zapomínáme nebo já zapomínám na tu Boží velikost. Ano, Kristus je náš pán. Ano, Kristus je náš král, ale ale kdy naposled jsme o něm přemýšleli jako o tom, který drží svět ve svých rukou, který přichází, aby soudil, který bude pobíjet národy mečem svých úst.
30:05A pokud on je takový a pokud jeho zevření je takové, tak ten popis, který vidíme v Danielovi a který vidíme ve zjevění, je popis Boží. To je to, co ho odděluje i od Gabriela, kterého vidíme v sedmé a v osmé kapitole. A na konci, když čteme Daniele, my vidíme, že opravdu toto veliké vidění Krista, za mě Krista
30:37přineslo Danielovi pokoj i uprostřed všeho toho, co mu Bůh ještě ukáže. A to je ta aplikace, kterou chci přednést před vás, bratři a sestry. Boží zjevení má vždycky svůj účel. Bůh se neukázal tady Danielovi jen tak, protože,
31:07ale jako odpověď na jeho situaci. A moje otázka pro tebe, bratře a sestro, je, pokud Bůh se ukázal Danielovi k tomu, aby ho povzbudil, možná tím, že ho potřebuje pokořit svou velikostí a jeho malostí, aby Daniel přestal důvěřovat ve svoji představu a svoji sílu a svoji moudrost, o co víc to potřebujeme my,
31:40o co víc to potřebuju já, o co víc to potřebuješ ty. Když přicházíme k Božímu slovu a vidíme Boží velikost a vidíme, jak pán Bůh to všechno měl naplánováno od prvního do posledního času. A když vidíme a žijeme uprostřed těch svých situací, které jsou vážné, které
32:11jsou zlé, které jsou frustrující, proč se domníváme a možná proč jednáme nebo proč smýšlíme, jakoby tam Bůh nebyl, jakoby to Bůh neměl v plánu, jakoby to Bůh neměl ve svých rukou. Jakoby Bůh byl slabý a vzdálený.
32:46Ale Boží slovo nám ukazuje, bratři a sestry, že on je mnoh opak toho, co je slabost. No, my jsme se k tomu nedostali, protože na to není úplně čas, ale kdybysme procházeli ty jednotlivé eh oblasti a úkazy toho jeho těla, tak vidíme, že že leštěný bronz eh doslova ukazoval na sílu
33:18a že to, co popisoval, ty ruce, ty paže, ty ty chodidla, eh, tak ukazoval na vojenskou sílu a že ty jeho oči, které září a tak dále a tak dále. Jinými slovy, bratře a sestry, když když vidíme Krista, eh, který přišel a který umřel, tak to nebyl konec.
33:49On byl oslaven. On sedí po Boží pravici. On sedí na tom místě moci a on přijde, aby soudil. A když toto je pravda, tak pak nastává otázka pro tebe, bratře, sestro a pro mě a otázka, na kterou se ptá apoštol Pavel, když píše Římanům v osmé kapitole. Pokud takový to je Kristus,
34:23A možná pojďme se ještě na chvíli podívat na na toto místo, protože je to součást toho našeho dnešního povzbuzení. Když se otočíte do Římanům osmé kapitole "Ji Bůh pro nás, verš 31, kdo proti nám? On neušetřil vlastního syna, ale za nás, za všechny ho vydal."
34:53Bratři a sestry, znamená ten 32. ver proti sobě, proti sobě nemáme žádného odpůrce nebo že nemáme žádného nepřítele. Naprosto ne, že naše tělo, Satan, tenhle svět jdou všichni proti nám. Ale Bůh neušetřil vlastního syna.
35:23A potom verš 33. Kdo bude žalovat na Boží vyvolené? Copak nemáme proti sobě žalobce? Máme ten, který dnem i nocí stojí a obviňuje bratři. Ale Kristus je ten, který se za nás přimlouvá. Kdo je ten, kdo nás odsoudí? Verš 34.
35:54Řekněte mi, bratře a sestry, je ten verš 34 v tom našem překlonu není úplně dobře přeložen, protože to vypadá jako by nás nikdo nemohl odsoudit. Řekněte mi bratře a sestry, je tady někdo, kdo nás může odsoudit? Kristus. Kristus může říct ode mě činiteli nepravosti. Ale Pavel nás povzbuzuje, že Kristus teda nebude, protože verš 34,
36:26vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je po pravici Boží a přimlouvá se za nás. Takže pokud on je ten jediný, kdo tě může odsoudit a on za tebe umřel a přimlouvá se za tebe, tak proč by tě odsuzoval? A proto verš 35, ta poslední ze ze čtyř otázek, kdo nás odloučí od Kristovy lásky. a pak vyjmenovává ten seznam,
36:59který z toho lidského pohledu jakoby měl moc a sílu nás dostat od víry, nás dostat od Boha, nás přivést za sebou. A řekněte mi, bratře a sestry, občas se to tak i zdá, že? život, smrt,
37:34andělé a mocnosti, přítomnost i budoucnost. To všechno se zdá, že má moc nás od Krista odvést. Ale co říká na konci? Jsem si jist.
38:05Můžeš. A nejen že můžeš, ale ale Bible tě k ní volá, protože ti Bůh zjevil svoji velikost. a tvoji milost. A tak nespoléhej na sebe, ale spoléhej bez ohledu na jakikoliv situaci, bez ohledu na jakýkoliv čas.
38:39Daniel potřeboval pochopit, že Kristus je ten vítězný král. A ty a já to potřebujeme pochopit taky. A to je moje modlitba i toho dnešního večera pro každého jednoho z nás. Amen.