Je to Boží vůle? #3
Biblické texty v kázání
Jozue 1Žalm 25Žalm 139Přísloví 2Marek 1Jan 14Skutky apoštolů 16Koloským 11. Timoteovi 22. Timoteovi 3Jakubův 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (9)
- 1:31 Koloským 1
- 3:37 Skutky apoštolů 16,31
- 13:59 2. Timoteovi 3,16
- 15:32 Jan 14,26
- 17:33 Žalm 139,23
- 24:39 Přísloví 2,6
- 31:57 Žalm 25,9
- 36:51 Jozue 1,9
- 38:26 Jakubův 1,5
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:23Já jsem rád, že s vámi můžu být. Tak už jsem tady byl několikrát a jezdím tady rád, můžu opravdu upřímně říct. Tak jak to teď dělat, když někteří ani neslyšeli, co jsme řekli v pátek a co jsme řekli v sobotu, tak mohl bych to všechno opakovat, ale byli bychom tady dlouho, tak to určitě nebudu dělat. tak budu spíš konkrátčovat, protože to je možná i trochu samostatný téma
0:53a může se to i poslouchat bez toho, aby člověk slyšel, co bylo předtím, protože teď chceme mluvit o tom, jak v životě činit opravdu důležitá rozhodnutí. Tak ne kterou košily si vzít v neděli ráno, tak ale opravdu kterého partnera, kde bytlet, do kterého sboru chodit, tak rozhodnutí, na kterých opravdu záleží. Tak které mají dost velký vliv na celý náš život, na celý vývoj toho života,
1:31co máme ještě před sebou a jak konkrétně se rozhodovat, jak hledat Boží vůli. tak my jsme včera hlavně mluvili o tom, že k tomu potřebujeme moudrost a duchovní pochopení. Tak to bylo koloským 1 a 9, to teď už nemám ten verž, ale tamto je napsáno, že tak poznáváme ve svém životě Boží vůli. Tak v moudrosti a v duchovním pochopení.
2:01A to chceme pochopit, chceme mít tu moudrost pro rozhodnutí. Ale my bychom to mohli říct opravdu velice jednoduše. Když člověk přemýšlí o tom, co je Boží vůle pro můj život, tak na to v podstatě jsou jenom dvě odpovědy. První je velice jasné tvoje spasení. Tak s dvou odpověry, tak ta první je, co je Boží vůle, tak tvoje spasení.
2:34To je to úplně to první, když se podíváme na první Timotejovi 2.3. Už jsme to měli v pátek i ten vejaž, tam je to jasné napsáno. To je dobré a mílé před Bohem, naším zachráncem, který chce, aby byli všichni lidi zachráněni a přišli k poznání pravdy. To Bůh chce, aby jsi byl spasen. Tak nic jiného není důležité nejdřív pro tvoj život, než abys činil toto rozhodnutý.
3:09Tak teď nemůžu každému se dývat to srdce, nejradši bych to dělal, abych mohl přímo dývat teď na toho, kdo to rozhodnutý ještě nečinil. činil a tak mluvil jenom k němu, že aby zapomněl na úplně všechno, co tady za tím slyšel. A aby se soustředil opravdu jenom na tohle. Protože pro tebe, když si to teď tady možná nemezi námi, pro tebe Bůh opravdu
3:37má jenom jednu vůli. Na všechno jiného můžeš úplně zapomenout, jenom jednu vůli, aby jsi uvěřil. Aby jsi přijal opravdu Pána Ježíše. Nic jiného. Když ten Žalážník se ptal, panové, co mám dělat? Tak a dostat přesně to za odpověď, tak skutky 16.31 je to napsáno uvěř v Pána Ježíše a budeš zachránit ty i tvoj dům.
4:08Tak myslím, můžeme, dejme tomu, jako nevěřící člověk, který možná vyrostl do celého rodině, nebo dokonce ve věřící rodině vždycky chodil i do zboru, všechno slyšel, tak a teď se ptá, Pane Bože, koho si mám vzít? Kde mám pracovat? Tak co mám studovat? Ta odpověď by byla vždycky jenom takhle, tak uvěř Pana Ježíši. Tak a nic jiného nevřeš.
4:39Nic jiného není důležité, dokud člověk toto rozhodnutí ještě nečinil. tak Marek 1, 15, tak to je to poselství, co kázal Jan Kštitel, co potom kázal Ježíš Kristus, naplň se čas a přiblížilo se Boží království, čintte pokány a věřte Evangelium a já přijdám a neřešte za tým nic jiného. Tak opravdu jenom tohle. Tak uvěřit a činit pokány a v tom musíme být opravdu jistotou,
5:13že jsme tohle dělali. Tak nemusíme to dělat každý nedělí znovu, nemusíme to dělat desetkrát v životě, musíme to dělat jednopožádně z celého srdce, upřímně, tak nemusí u toho být slzy, nemusíme být na koleno, tak u mě to tak bylo, já jsem byl na kolenách v slzích, když jsem to úplně pochopil, jaký jsem já člověk a co bylo třeba pro Boha dělat,
5:39aby mě spasil. Ale to k tomu nemusí být, tak musí být to, že člověk věří tomu z celého srdce. Aby mě mohl Bůh spasit, musel dát svého syna. A ten dobrovolně přišel a udělal to, protože mě tak chtěl spasit. A Duch Svatý mě tak chtěl spasit, protože mě oslovil a usvědčil z Živu. A teď musím i já říct k tomu ano. Tak když si to ještě nedělal,
6:08tak zapomeňuji všechno jiného a opravdu řeši jenom tohle. Dobře, tak teď pro ostatní. Možná, že i někdo, kdo to už udělal. Tak nebo více, nebo skoro všichni, nevím. Tak a když potom jako obrácený člověk se ptáme, tak pane Bože, ale co teď já? Co je tvoje vůle pro mě, pro můj život? V podstatě tam je taky jenom jedna odpověď.
6:37Tak je jenom jedna odpověď a to je tvoje posvědcení. To je posvědcení. Tak tohle je hlavní odpověd, to je Boží hlavní cíl, který má zvěřícím člověkem. První tesalonickým štěží tři, to je takové věř, které jsme už měli, nebo toto je vůl Boží, vaše posvědcení. Možná, že to můžeme takhle formulovat, ten první cíl, který Bůh má s člověkem, je, aby poznal svého syna Ježíše Krista.
7:16A když ho poznal jako zachránce, jako pána, potom Bůh už má jenom jeden druhý cíl, a to je, abys byl co nejvíc podobný svému synu, abys byl co nejvíc podobný Pána Ježíše, Páno Ježíši, tak hlavně tohle potom. Nic jiného. A k tomu má Bůh různé prostředí, k tomu dokáže dokonce používat všechno to, co si skazil v tom životě předtím.
7:45To je právě Bůh všech možností. Všechno, co jsme i skazili, může používat k tomu, abychom byli co nejvíc podobní svému synu. Tak chce nás proměnit do poroby Pána Ježíše. A teď se můžeme ptát, jak daleko jsme na té cestě. Čím dál na té cestě jsme, tím víc si uvědomujeme, jak to máme ještě dlouho, daleko, až se tam dostaneme
8:15a že máme ještě hodně z té Boží vůle před sebou. Ale Bůh je trpělivý a pracuje s námi. A to, co je pěkné, je, že dostane se k cíli. Možná ne úplně na této zemi, to určitě už ne, ale potom ano. A to je něco úžasného, ani si to nedokážu představit, že Bůh i tohle dotáhne do konce. Ale je to pravda.
8:46Udělá to. Žimanum 8, 29, když my mluvíme o tom, že jsme vyvolení, že jsme předurčení, předzaloženým světa, tak si říkáme, tak jo, ale ke čemu? No ke spasení, my to vždycky spojíme předurčení, vyvolení s tím spasením. A to není špatné, ale jak jsem to řekl, když jsme spasení, tak Bůh má ještě jiný cíl, ale jenom jeden, jediný,
9:18jediný, abychom byli podobní svému synu a tohle je tady i napsáno, dokonce k tomu jsme předurčeni, nejenom k spasení, ale k tomu v Říjmanom 8.29, nebo ti, které předem poznal, tak předem určil, nejenom k spasení, ale aby byli připodobněni obrazu jeho syna. Tak to je jeho cíl s každým obráceným člověkem.
9:49Co je Boží vůl, také můžeme říct. Jen tohle, jen tohle. Už nic jiného. Tak protože když jsme podobní svému synu nebo jeho synu, tak potom děláme všechno. Budeme evangelizovat, budeme dělat všechno to, co potřebujeme dělat. Pan Ježíš to dělal. Tak můžeme to opravdu tak silnout. Jenom dvě vůly, nic víc. jenom tvoje spasení a tvoje posvěcení.
10:14Tak a když jsi spasený už jenom jedna věc, tak bychom to mohli srdnout, tak tvoje posvěcení. A všechno musí sloužit k tomu. Když člověk si nějak vyloží svůj život, nevím, jestli to někdy děláte, tak sedíte a přemýšlíte o svém životě, o tom, co už všechno bylo. Tak dokud si ještě neuvěřil a teď chceš z toho všeho, co se stalo, dělat nějaký smysl
10:43a nějak tomu rozumět, co se všechno stalo, proč Bůh to dopustil. Ta odpověď je také úplně jasná. Všechno to dopustil jenom k tomu, aby jsi uvěřil. Jenom tohle. A když přemýšlíš potom o tom, co se všechno už stalo, teď jako obrácený, věřící člověk a zkousíš z toho nějak dělat smysl a rozumět tomu, také to je ta odpověď, aby jsi byl podobný, tak jeho synu.
11:13K tomu to má sloužit. A musíš se ptát, jestli to všechno sloužilo k tomu. I to dobré, i to špatné, i to, čemu vůbec nerozumíš, tak k tomu to má opravdu sloužit. Dobře, ale teď stojíme ještě před tím zbytkem svého života. A co s tím teď? Jak teď máme žít? Jak se máme konkrétně rozhodovat? Ano, všechno má sloužit k tomu, abychom se posvětili, abychom byli posvědceni, abychom byli podobni, panu Ježiši.
11:44Ale jak se teď rozhodovat správně, aby se to stalo? Tak není to jedno, jak se rozhodujeme. Nemůžeme říct, no tak stejně Bůh se dostane k cíli, to je úplně jedno, jak se rozhodují. No tak to ano, ale my si hodně můžeme komplikovat život tím, jak se rozhodujeme. dojeme. A proto je to dobré. Tak já jsem včera řekl, že vám řeknu deset konkrétných
12:09kroků. Tak bude to jenom osm. Tak bude to jenom osm, tak abychom dostali potom i oběd. Tak, ale nebude to úplně tak dlouho. Ale to první je, začni žít podle Boží zjevené vůle. My jsme řekli, že existuje Boží svruchovaná vůle, která se vždycky naplný a Boží zjevěna vůl, to je to, co máme napsáno, kde se můžeme porývat, co je správné, co je morálně
12:39před Bohem čisté, tak to je Biblia, tam můžeme se dívat na to, každý z nás Bibli má, tak co Bůh chce, to nechal napsat a když chceme spylnit Boží vůli, tak musíme nejdřív naplno žít podle toho, co je tam napsáno. Tak my nemůžeme říct, Pane Bože, to všechno vím, ale nechme to teď, teď chci vědět, co mám dělat v té konkrétní situaci.
13:03Tak to nefunguje. Tak Bůh by potom řekl, začnete prvně dělat, co jsem ti uřekl. Tak to je, jako bychom dětem řekli nějak tak, že mají uklízet pokoj, tak oni řeknou, tak to je o to. Ale co potom? Ne, tak nejdřív dělí tohle. A potom můžeme řešit další věci. Tak a tak to u Boha také tak je. Začne nejdřív žít naplnou podle toho, co už všechno
13:29víme. A Biblia opravdu, když ji čteme a když ji studujeme, nám dává mnohem víc odpovědí, než si tak myslíme v těch konkrétných situacích. My někdy myslíme, tak no jo, ale které zaměstnané to v Biblii není napsáno. To není úplně pravda. Když my to studujeme, tam je tolik těch principů pro všechny rozhodnutí, že možná potom už nepotřebujeme nic víc, protože budeme vědět.
13:59Mám hned na místě ty různé příběhy, jak to dopadlo, tak i v starém zákony, jak lidé dopadli po různých rozhodnutích, ale když to všechno nevíme, neznáme, tak nemůžeme se tím žít. Tak začni nejdřív opravdu studovat, vědět a žít podle toho. Druhý Timoteovi 3, 16. Je napsáno, veškeré písmo pochází z Božího ducha A je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k vychově ve spravedlnosti,
14:35aby Boží člověk byl náležitě připraven k každému dobrému činu. A to mluví o Boží zjevené vůli, co každý člověk může vědět. No tak co potřebujeme ještě víc, když tohle všechno už funguje. Je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k vychově ve spravedlnosti, A když člověk podle toho žije, je také připravenky každému dobrému činu.
15:01Tak co potom ještě potřebujeme vědět. Tak dobře, potřebujeme ještě vědět víc, souhlasím. Ale to je už to hlavné. Tak podle toho žít co nejvíc, tak to už je opravdu to hlavné. Tak když Biblí znáš a podle ní žiješ, tak opravdu už žiješ ke Boží oslavě. a Bůh je proměný tak, jak to chce.
15:32Tak a Duch Svatý, který je v nás, tak co dělá? On nám hlavně, no on nám dává i sílu k tomu, působí ovoce v nás, to je všechno pravda, ale to hlavně je, že nám připomíná, připomíná to, co bylo už řečeno. Jan 14, 26. Ale zastánce Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
16:03To je to první. Ale když nevím, co nám řekl, tak nám ani v těch konkrétných situacích, tak když se máme rozhodnout, nám nemůže připomenout situace, které je sudůležité pro rozhodnutí. A já jsem někdy překvapený, že malou Biblii známe. Tak možná už 30 let chodíme s pánem a jak málo známe. Já mám ty verše většinou, tak i doma, ve všech sborech v podstatě.
16:32Já je mám takhle, abychom se mohli podívat hned. Já vám řeknu proč. Protože já se nemůžu dívat na to, jak dlouho někdy lidé hledají nějaký verš. Tak mám verše z starého zákona, oni hledají a to je vidět. tak v Novém zákoně nebo opačně a listují a pořád, a nedokážou se soustředit, listovat a hledat. A já se na to už nemůžu dývat.
17:01Tak a já radši mám ty veše tam, ať doma potom hledají a čtou. Ale jak můžeme vědět, jak máme žít, když nevíme vůbec, kde ani tu knihu najdeme v Biblii? Tak to je to první. Musíme Biblii znať a podle ní opravdu žít a potom Bůh nám může všechno připomenout v situaci, když to potřebujeme. Tak to je první krok. Tak druhý je měj správný postoj srdce.
17:33Tak měj je opravdu správný postoj srdce. Musíme kontrolovat, co tam v tom srdci opravdu je. A David, on to tak pěkně opravdu dělá. Žálm 139, 23. On říká, Bože, zkoumej mě, ty znáš mě srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid. Hled, zdá se, mě sešel na cestu trápení a po cestě věčnosti mě vědí.
18:05On říká, pane, já nevím sám, co je v mém srdci. Tak zkoumej to a potom mi to ukáž. to je v tom skryté. Protože Bůh to ví, on to nemusí zkoumat, on to hned ví. Ale zkoumi to a ukáž mi to, abych na to mohl pracovat, abych to mohl opravdu upravit. Záleží na tom, jaký tam máme postoj. Když chceme poznat, co Bůh po nás chce, musí tam to srdce
18:32být správně nastavený. Správné postoje k Bohu. A já vám řeknu jenom pár věcí k tomu. To první je báze. Tak když Boha nebereme vážně, tak to by nám měl říct, co máme dělat. Když ho stejně nebereme vážně, tak mít bázen před hospodinem znamená opravdu mít nebo brát Boha vážně s tím, co říká. To tam musí být, to je předpoklad.
19:02A každý, kdo uvěří, ten si uvědomuje, kdo je Bůh. A v tom ukamžiku obracený, tak aspoň tam má bázen před hospodinem. a ví, jak je málý a jak Bůh je velký a bez toho to ani nejde. Tak bázen před hospodinem. A když někdy slyším, jak se o Bohu jim mluví, tak to je... Já jsem byl na setkání kazatelů a teď tam řekl někdo, nebo poprosil jednoho kazatele,
19:32aby děkoval za oběd. A on řekl, tak pomodlíme se, díky tato za oběd. Amen. A my to nesedí. To není domů. Díky tato za oběd. To za oběd. To není pěkně. Tak opravdu zkoumejme své srdce, jestli tam je bázen. Jestli víme, kdo je Bůh, jak je velký, a kdo jsme my, a jestli bereme Boha vážně. Předpoklad,
20:02aby ho mohli poznat Boží vůli. Máme bázen. Potom pokora, jak to je z pokorou v našem životě. Tak chceme vědět, co máme dělat a co dělá Bůh. Když my jsme pišní, nejenom, že nám neukáže svoji cestu, On dokonce se nám postaví do cesty. Tak je to napsáno tak, že Bůh se postaví proti pišným.
20:33A pokon jim dává milost. Nejenom, že nepoznáme, ale Bůh se nám přímo postaví do cesty. Tak a co potom můžeme dělat? Potom už nemůžeme chodit ani pro správné, ani pro špatné cestě, tak když se Bůh postaví do cesty, pokohra. Tak a to souvisí s bázním, ale teď nebudeme o těch pojmích tolik tak mluvit. Tak a upřímnost, upřímnost opravdu, že to srdce je upřímné.
21:04My úpřímně chceme vědět, co Bůh chce, protože to chceme dělat. A pro Boha můžeme možná říct, protože pro Pána Ježíše, když tady na země byl, tak to pokrytectví bylo to nejhožší z všech. Pro ty farizejové tak našel ty nejhožší slova. A to byla ta duchovní elita, ale tam nebyla úpřímnost. Tak tam bylo pokrytectví. Aby to v našem životě opravdu nebylo.
21:34Tak potom víme, že i víra, důvěra, Bůh chce po nás hlavně víru, abychom důvěřovali. Neabychom věděli, ale abychom ho důvěřovali. I když něco dopadne úplně jinak, než jsme si to přáli. Tak to jsme řekli, to je Boží svrchována vůle, že věci dopadnou úplně jinak, než si to myslíme, než jsme si to představili. A co potom je třeba? Důvěra.
22:04Že Bůh to opravdu myslí s námi dobře a že ví, co dělá. A to Bůh chce vidět. Bez víry však není možné se mu zalíbit. Nejde to. A tím není myšlenou ten okamžik, když jsme uvěřili jednou. V tom okamžiku jsme Bohu líbili, ano. Ale teď je to vidět v našem praktickém životě. Já nevím, kolikrát by Bůh mohl říct večer na nějak, večer, no tak mano, jak nevěřící, jak nevěřící.
22:39Tolik problémů jsem ty postavil do cesty a ani jedno si se mnou o tom nemluví. Tak a žijeme, jako by Bůh nebyl nikdy, ani nemluvíme s ním, neprobíráme to s ním a neduvěřujeme, nevěříme. Tak to je určitě potřeba. Potom poslušnost, ale to necháme, už nechci teď to všechno tak probrát dál,
23:09ale správné postoje srdce, to musíme kontrolovat. Je tam bázeň, je tam pokora, je tam ta upřímnost, důvěra, poslušnost. Tak dobře, jdeme dál, třetí krok. Co potom? A potom začneme se modlit za moudrost. Opravdu se modlit za moudrost. Pane Bože, já nevím, jak se mám rozhodnout. Já nevím. Tak můžu o tom přemýšlet pořád znovu a znovu, ale já pořád nevím.
23:40Tak prosím, jde mi moudrost. Tak a když, já jsem opravdu, to je zajímavé, tak já někdy, když se na něco připravuji, já se porývám do počítače, tak zadám nějaké slovo, aby mi vyhledal, tak co jsem už nějak tak měl k tomu tématu. a když jsem někdy zadal slovo moudrost, tak tam jsem potom našel, já ani nevím teď kolik,
24:10ale spoustu, spoustu modlitevných dopisů, co jsme poslali vždycky domů do těch zborů, které nás podporují a tam nejvíc v těch dopisech bylo to slovo moudrost. Takže jsem prosil za to, aby se modlili za moudrost, abychom věděli. A Bůh to slíběl. Bůh tu moudrost opravdu slíbil. Tak proto můžeme se tak modlit. A je to krásné, porývejme se.
24:39Příslovi 2, 6. Porývejte se opravdu na ten věc. To je něco tak krásného, jak to není jenom 6, to pokračuje trochu. A jak krásné to je tam napsáno. Vždyť moudrost dává hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost uchovává úspěch pro příjme. Zase ta příjmost tady, jo? Je štítem pro tý, kdo žijí bez uhoně. Střeží stesky práva a chrání cestu svých věrných.
25:13Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a příjmoš. Každé dobré stesce. Neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání tvoj duši potěší. Rozváha bude tebe chránit. rozumnost je bude střežit, vysvoborit je od zlé cesty, od člověka, který mluví o bojatce. To je takové obrovské zeslíbení. Co je tam všechno napsáno, o moudrosti, o poznání, o vedení,
25:42tak Bůh to slibuje. A tak proto, tak je třeba se opravdu za to motlit. Ale zase i tam vidíme, jako podmínku, bezúholnost a přímost, tak je to tam i napsáno. Já jsem řekl, že my musíme znát svoj Biblii, tak máme studovat, musíme znát, musíme vědět. Tak já jsem měl na biblické škole, tam jednoho kamaráda, a on řekl, tak přečti mi z Nového zákonu nějakého verše,
26:20Nějaký věř. Tak z nového zákona, a já věřím, že dokážu říct v které kníze, v které kapitole to je. A tak jsme to pět nebo šestkrát vyzkoušili a věděli to, pokažte. To je úžasné. To je opravdu dobré. To je poklad. Tak neznal celý nový zákona z paměti, ale on mohl potom říct, to musí být ten list a někdy tak řekl, já nevím, jestli to ještě v první, nebo jestli to už je v druhé kapitole,
26:48ale trefím se. A to je úžasné. Ale i to všechno je jenom znánost. To není moudlost. To všechno je jenom znánost. Ale to je podmínka pro moudlost. Aby člověk znál, tak musíme nejdežit vědět. A když studujete, po vás nechtějí nic jiného, než jenom znánost. Můžete mít sami jedničky, protože všechno víte. Ale u Boha to tak nefunguje.
27:19Můžete všechno vědět a máte se mě pětky. Protože to nežijete. Protože pořád nemáte moudrost. Tak to je ználost. Ale tady v tom úsadku je i napsáno poznání. Že Bůh dává poznání. A co je poznání? Poznání je ještě něco jiného než ználost. Tak ználost musí být, aby mohlo být poznání. Ale věřím, že jsme to všichni i tak prožili už ve svém životě.
27:46Že jsme četli verše, které jsme už znali a najednou nám to rozsvítilo. A že jsme pochopili teď, co to opravdu pro nás život znamená. Tak najednou pochopíme souvislosti, důležitost tohoto verše. A co to prakticky pro náš život znamená. A tohle je poznání. To už nemůžeme sami dělat. My můžeme sami číst a sbírat ználost.
28:18A to musíme dělat. Ale potom potřebujeme si modlit, aby Bůh z toho dělal poznání. Aby se nám rozsvítilo najednou. Abychom najednou viděli, jak je důležitá ta pokora. Nebo jiné věci. A to je poznání. A moudrost je ještě něco jiného. moudrost je, když potom aplikujeme ve svém životě to poznání. A i tohle je schopnost,
28:48která je od Boha. Moudrost dává i Bůh. A moudrost je tak praktické, že v Biblii nájdeme dokonce žemeslníky a Bůh řekl, že jim dal moudrost, aby to aplikovali. Možná to také znáte, že meslníky, kteří všechno vědí, ale nic neumí. A co to je, co jim chybí? Znalost? Moudrost. Podle Bíblí toho je moudrost, když to kážeme, co známe aplikovat v svém životě.
29:19Tak čtení Božího slova je první věc. A potom modlíme se, aby Bůh nám dal to poznání, co to skutečně znamená pro náš život. A modlíme se za moudrost, abychom dokázali to potom aplikovat. Tak co je moudrost? Moudrost je aplikované poznání. A na tolik místech je napsáno, že Bůh nám tohle chce dávat. Jakub, první kapitola, teď to nemám za tím, ale tam je to napsáno, takže abychom se modlili za moudrost a Bůh je ochotný to dávat.
29:55A to neznamená, že vědět ještě víc, ale dokázat to aplikovat. Tak jestli někdo má moudrost, to je vidět jeho životě. Jak žije. A tam je vidět, jestli to je moudrné nebo ne. Jestli dokáže aplikovat to, co poznal. Tak znánost, první krok, poznání, to už je něco, co dělá Bůh. A potom moudrost. Tak možná, že si říkáte, no, tak ale pořád nevím, pořád nevím, co mám dělat.
30:31Tak v některých rozhodnutích. Včera jsme mluvili docela tak konkrétně, tak jsem jen příklad, jsem tam řekl, že Honza se chce oženit, jo, tak jsou tam tři holky a teď přemýstlí, jestli to je Marie, nebo Jana, nebo Eva, jo, tak a tam jsme o tom trochu mluvili a teď možná někdo říká, no tak, ale pořád nevím, jestli to je Jana nebo Eva, nebo já nevím, tak jo.
30:55Tak modlím se za moudrost, všechno tak dělám, nebo jestli vstoupit do toho zaměstnání, nebo do toho pořád nevím, nebo jestli studovat to, nebo to pořád nevím. Já se modlím za moudrost, ale já mám dojem, že pořád nevím. Tak co potom? No potom modlíme se za vedení, za boží vedení. To je ještě něco jiného než moudrost, něco ještě úplně jiného.
31:19Tak za konkrétní vedení, protože Bůh slíbil i tohle, že nás povede, že naše kroky povede. A to je, jak říkám, ještě něco jiného než moudrost. To znamená, že Bůh opravdu nám, když my chodíme po cestě, která není dobrá, Bůh je ochotný nám něco postavit do cesty, aby ho viděli, že tady už to nejde dál. Nebo my jsme rozhodnutí jít po nějaké cestě a máme dojem, že to je moudré tam jít a když to není moudré, Bůh nám zavře ty dveře a už to nejde a je zamčený a nemůžeme tam jít.
31:57A nám možná otevře potom dveře, které jsme za tím vůbec ani neviděli. To je něco, co je Bůh ochotný dělat. Tak Žalm 25, 9, tam je napsáno, on pokorne vede cestou práva. On pokorne učí chodit po své cestě. Tak je to opravdu krásné, že to tak slibuje. Vest nás, ale podmínka znovu tam je, pokorne vede.
32:31Nekaždého. Když člověk není pokojný, tak Bůh ho i nechá, tak ale opravdu pokoj nevede. Modlit se za jasné vedení. A já mám za to, když tak přemýšlím a dívám se zpátky do svého života, tak je to tak často, že jsem pořád neměl tu moudrost a pořád jsem nevěděl. A to bylo tak, že jsem začal nějak jít. A když člověk je v pohybu, tak Bůh ho může i vesť.
33:03Dokud tam jenom stojí a čeká na moudrost, tak to nikdy možná ani nejde. Ale když jsme v pohybu, Bůh nás může vesť. A On to dělá. A já to ve svém živote vidím tak často, že Bůh zavírá dveře, Bůh otevírá dveře, Bůh pošle do života člověka, člověka, který teď právě to říká, co je potřebné, nebo člověk ani nevím, z čistého nebe na jedno přijede,
33:29tak příležitost, která předtím ani nebyla, tak Bůh vede, to slibuje. Ale to neznamená, když Bůh něco slibuje, že se ho už nemáme modlit za to. Tak abychom to tak nebrali, Bůh to slíbil, ani nemusím se modlit za to, to není pravda. Tak my máme se modlit za to, co Bůh slíbil. Protože to je vyjádření toho, že tomu věříme. Pane Bože, já to potřebuju, to, co si slíběl.
33:58Tak prosím, dej to, dělej to. Tak opravdu se modlit za jasné vedení. A může nám něco položit na srdce. A teď, co tam je. A teď se probudíme každé ráno a požadá tam je. Proč to tam je. Tak častokrát to je Boží vedení. To je to, co Bůh potom dělá, abychom poznali. Tak to byl už čtvrtý krok, pátý krok, co potom dělat?
34:29Tak my jsme se modlili za moudrost, my jsme se modlili za vedení, tak a požádne máme stuprocentní jistotu, jestli to je ona nebo ona, nebo on nebo on, nebo to zaměstnání, nebo to zaměstnání. Co potom ještě? No tak pětý krok, tak rozhodni se. Pětý krok opravdu je rozhodnice. Někdy přijde čas se rozhodnout. Tak my nemůžeme 10 let se modlit za moudrost, 10 let za vedení a nic neděláme.
34:58Máme strach, že bychom se mohli špatně rozhodnout. Někdy je třeba se i rozhodnout. A to je důležité. Možná, že máme někdy takový strach z toho, že se můžeme špatně rozhodnout, že to odložíme a odložíme a odložíme. Ale v podstatě to je jenom taková nedůvěra. Že nevěřím tomu, že Bůh tu moudrost dál. Tak možná, že by Bůh i řekl, tak už se rozhodný,
35:30já jsem ti tu moudrost dál. Já jsem ochotnit je v tom věc. Já to necítím, já to nevnímám, já pořád mám strach z toho. Já nevím, jak. Už se rozhodný. Tak někdy přijede čas, činí to rozhodnutý v důvěře, že tu moudrost máme, jestli ji vnímáme nebo ne. Tak když máme dojem, že to musíme vnímat, že chodíme jako ten, já jsem tak moudrý, že všechno vím,
35:56tak to není moudrost. My necítíme tu moudrost. To se projevuje, to není pocit. A když Bůh říká, že to dává, musíme i věřit, že jsme to dostali a že teď jsme připraveni činit toho rozhodnoty. A já to vidím tak častokrát, jak Česťan je nerozhodný a neví. A teď se rozhoduje a další ráno se probudí a zase má pochybnost,
36:21jestli to je správné nebo ne. Tak díky Bohu jsem ještě nic neporepsal a znovu přemýšlí a znovu, co to je, to je nedůvěra. Tak je třeba se rozhodnout a už to nechat. Tak podívejme se na Józue 1. No, musím říct, že jsem jeden krok vynechal. Tak to jsem zapomněl, to vám řeknu za chvíli. Tak v rozhodní si je v podstatě šestý krok, ale dobré.
36:51Tak teď tam budeme v tom pokračovat. Józue 1.9, tam je napsáno, vždyť jsem ti přikázal, posilní se a buď odvážný, neměj strach a neděj se, protože hospodin tvoj Bůh bude s tebou všude, kam půjdeš. Tak a tady šlo o život. Tak to byly důležité rozhodnoty. Tak ale on řekl, neboj se. Já budu s tebou, tak běž. Rozhodný se.
37:22Tak já jsem ti dal tu moudrost, já jsem ti otevřel ty dveře, teď tam běž. Přes ty otevřené dveře. A to musíme opravdu dělat. No ale pořád nevím, jestli to je Jana nebo Marie. Tak se rozhodný a budeš vědět. To tak je. Rozhodný se a potom už budeš vědět. To není tak, že u Boha jsou čí jména napsáno, tam je jedno jméno. To rozhodnout i padlo. Já nevím, které tam je.
37:53No tak se rozhodný a potom budeš vědět. Protože to je potom ona. Tak nebo to je potom to zaměstnání, ne, to zaměstnání můžeme i měnit ještě nikdy, ale manželku už ne, já vím, že to je důležité rozhodnutí, to je rozhodnutí pro život, jo, tak, ale i tam je to co samé, rozhodní jsou už nikdy, já znám i opravdu lidé, tak to je, už jsou z kogo, nebo přes dva roky zasnoubení, jo, tak, no, ale já pořád nevím přesně, já pořád nevím, no, tak to ukonč, ne, tak to nechci, tak to, no, tak potom už běžně, no, to já nevím, co když ne,
38:26To není možné, tak to nemůže být. Tak modli se za moudrost, za vedení, ale potom i někdy či to rozhodnatý. A potom to přijímu takhle, že to je od Boha. Bůh opravdu tu moudrost dal. A když se podíváme na Jakub 1.5, tam je právě to tak napsáno. Nedostávali se někomu z vás moudrosty,
38:56Ať ji žádá od Boha, který dává všem štědre a nevyčítá a bude mu dána. Tady to je napsáno, když prosíme o to, že bude nám dána. Ale teď ať však žádá ve věže a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se morské vlny, hnané a zmítané větrem. Ať si takový člověk nemyslí, že něco od pána dostane. Je to můž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí.
39:28A častokrát se cituje jenom ty poslední věše tak, říká, my můžeme žádat od Boha, co chceme. A musíme jenom pevně věřit a potom to dostaneme. To je tady napsáno v souvislosti s moudrosty. Tak to je ne všechno, co prosíme, dostaneme od Boha. Co to je? Tak tady je to napsáno o moudrosti. Když se modlím za moudrosty, tak můžeme počítat s tím, že ji dostaneme
39:54a můžeme mít odváhu činit rozhodnoty. A kdo pořád není odvážný a nepočítá s tým a nevěří, že má tu moudrost, ten člověk ani moudrost nedostane. Tak je to napsané. To se týká jenom moudrosty. A proto jsme připraveni i činit potom nějaké rozhodnoty. Tak a teď krátce jenom to, co jsem zapomněl, jako pátý krok, to je poradit se.
40:24Poradit se ještě s jinými. Tak i tohle je důležité, když je to rozhodnuté. A já už nevím, kdo to přesně řekl, myslím, myslím, Vášek včera, když to šlo o párměrství, že tam i zavolal staršímu tomu zboru, toho zboru, kde byla Radka a ptál se na to. A my už také několikrát volali. Jako staršího, ptali se na někoho. A to je dobré. Dobré je to hlavně, když potom můžeš říct dobré svědectví o člověku.
40:58Ale já jsem řekl už někdy jiné svědectví a jsem řekl opravdu, buď opataný. Já ti řeknu tak, já nechci říct, že ne, ale to bude hodně težké. A potom ten člověk, tak to byla žena a ona se rozhodla dobře, tak ne a zůstala celý život svobodná. nebo celý život, teď má sedmdesát aspoň do sedmdesát je svobodný, nevím co ještě přijde
41:21co Bůh ještě má plánu ale zatím je svobodný ale byt svobodný nejí to nejhorší pan Ježíš byl svobodný, Pavel byl svobodný a oni mluvili o naplněném štěstném, radostném životě tak to je zajímavé že o tom mluvili jenom ty svobodní tak i to je zajímavé tak určitě, ale to nesouvisí s tím, že člověk musí mít partnera,
41:51ale podat se, podat se a zeptej se i druhé, protože jsou lidé, kteří jsou ještě modřejší než ty a je to vidět v jejich životě, tak podat se s nimi. Dnes je mi, kdy víš přesně, co ty řeknu, Že ty přesně řeknou to, co chceš slyšet. Tak to ne, to nejde ani pomoc, ale z někdo opravdu ví.
42:21Nebo kdo se i má zkušenosti, to jsem chtěl říct, v té oblasti. Tak porad se. A zkus opravdu najít veškeré informace, které můžeš. Víte, to je tak, co studovat dnes. Kde studovat? Tak to by bylo pěkné, večer se lehneš před usnutým, se modlíš ještě, Páne Bože, dej tu moudrost, co mám studovat, opravdu se mi nechci to všechno zkoumat, to je tolik možností, nechce se mi zkoumat, prosím dej tu moudrost, tak ráno se probudit a vědět, co máme studovat a kde máme studovat, no to by bylo dobré, ale tak to většinou nefunguje.
43:08Je to spojené s práci. Musíme to zjistit, musíme vědět a zjistit, je tam zboj, kdybych teď studoval, já nevím, v Bratce Krádové nejak, je tam zboj, co to je za zboj, kam bych potom chodil pět let nebo takhle. Musíme si to zjistit. Musíme možná zjistit, kdo tam studoval, jak to bylo, tak rozhodnout se, je spojený, tak s práci. Tak porad se a
43:36zkus zjistit všechno, co můžeš, ale potom jsem to ušetl, ale někdy se i rozhodnit, vedu věře. Tak sedmý krok. Co potom? Tak potom rozhodnutí. Přijmi následky pokoň, které jsou s tím spojené. Tak to je opravdu další krok. Přijmi následky svého rozhodnutí v pokoře a v jistotě, že to je podle Boží vůle. Protože následky tvého
44:04rozhodnutí budou vždycky podle Boží svrchované vůle. Tak a přijmi to v pokoře. Můžeš říct možná i když jsi vstoupil do manželství a teď řekneš po dvou letech, asi jsem se rozhodl špatně. Tak stejně Bůh to dovolil, stejně Bůh tě nechal jít tu cestu a když A když ses poradil a když ses modlil za to a když si prosil o moudrost, tak to přijmí potom jako Boží cestou.
44:34A je třeba potom nesti následky v tom vědomí, že to je Boží vůle pro tebe, Boží svrchovaná vůle teď pro tebe. Tak neříkám, že máme vstoupit to zaměstnaně, teď tam musíme zůstat do důchodu, protože to neříkám tam. Ale i když než chceš odejít, začni se znovu modlit za moudrost, jestli to je dobrý krok, může to dopadnout ještě už.
44:59Tak i tohle je opravdu třeba. Tak přijmí následky svého rozhodnutí v pokože a v jistotě, že to je podle Boží svědochované vůle. tak potom už je to skrátím za chvíli Žimanum 8.28 tam je napsáno vím, že těm, kteří milují Boha, tak všechny věci spolupůsobí k dobrému
45:29těm, kteří jsou povolány podle jeho předsevřetí tak já vím, že ten verž asi všichni znamená z paměti, tak někteří dokonce říkají, že to je jejich nejoblíbenější verž a někteří říkají, když je ale problém, člověk v nozi, když činil špatné rozhodnutí, když mu zemřel, já nevím, zemřelo dítě nebo cokoliv, potom jenom ten verž necitujete, tak to je taková levná utěha.
46:02Já vám řeknu, že to je možná ten nejlepší verž, co můžete citovat, protože to je pravda. To je pravda, co tam je napsáno. A tam je taková podmínka, že musíme milovat Boha, neplatí to pro každého. Pro všechny lidé je všechno k dobrému, to tam není vůbec napsáno. Tam je napsáno pro těch, co milují Boha. Ale když to splníme, opravdu všechno, ze všeho Bůh může dělat něco dobrého.
46:27A to je úžasné. Z toho nejhoršího, nejšpán, nejhoršího rozhodnutí svého života, tak nakonec Bůh může dělat něco dobrého, když ho milujeme, a když jsme ochotní v pokoře přijmout i nějaké ty následky. A musíme si uvědomit tohle. Tak my můžeme možná svými rozhodnutými si hodně, hodně zatěžovat život. Možná úplně zkazit život.
46:57Ale my nemůžeme Bohu zkazit ten plán, který s námi má a který je ten hlavný nás proměnit, naše posvěcení. To ne. K tomu může používat i ty naše opravdu, nejhorší rozhodnutí. Dopadli jsme úplně špatně, ale to nepřekáží Bohu v tom plánu. Nás proměňovat. Možná dokonce to slouží k tomu. Teď nechci říct, že se máme špatně rozhodnout.
47:28Ale opravdu, když to někdy vidím, jak věřící žena si vzala nevěřícího muža jeho muža a celý život opravdu, je to hodně, hodně, hodně těžké. Ale můžu říct, že někdy jsem tam viděl nejpokornější ženy. A co byli ochotni všechno trpět. A ten charakter se úplně změnil a je někdy tak podobný krysta. To může Bůh tě dát.
47:55Teď neříkám, vemte si nevěřícího, vůbec ne, v žádném případě. Ale já jenom říkám, že my nemusíme mít strach, že Bohu nějak tam zkazíme, ten plán. To tak ne. A jeho hlavný plán je naše proměna. A k tomu může sloužit opravdu všechno. Ale musíme nás lehky svého rozhodnoty přijmout. Když teď holka před manželstvím má nějaký styk s někým,
48:29s někým, z toho má dítě, potom ten vztah se rozešlí, tak to dítě bude mít, to jsou následky i toho hříchu, tak ale musí teď říct a musí vědět a tomu věřit. Bůh z toho může dělat pořád něco dobrého. Já jsem si neskazil teď celý život, Bůh z toho může něco dělat a věří tomu a Bůh to může dělat. A to je něco úžasného, že Bůh to dokáže dělat.
48:58tak když člověk ženatý muž na jednoci založí, stává to znám několik těch případů, tak hodně si komplikuje život a má to následky možná až to konce, co se týká jeho služby a všechno. Ale to neznamená, že Bůh s ním už nemůže nic dělat. Tak a i to může nakonec nějak používat, Bůh to slíbil. Tak co mu uradit potom, aby miloval Boha teď z celého srdce a žil naplnou teď s ním.
49:32A potom platí požad tohle tady, že Bůh všechno může působit dobrému a používat to. Ale ty následky musíme pokojně přijmout. Tak a to osmě a tím skončím, to už je jenom takové poznámky k závěru. Tak když jsem řekl, že to všechno je bez nadpřirozených věcí, takže to je všechno takové rozumové, možná vám to tak připada, tak jak jenom rozumové, tak radí, ale že chcete, aby to bylo tak, jak ve skutcích, kdy jsme to tak četli,
50:16tam je anděl ve světle a ten vám řekne, co máte dělat nebo tam jsme ty různé případy tam četli, někdo padl na zem tak to byl Pavel, tam leží a slyšel hlas, tak ani neviděl potom a to bych si přál tak nepočítajte s tím ale já vám řeknu, že to není vyloučené i to se může stát i takové svědectví jsou Já ani nevím, jestli to chci, takže jsem na ulici a na jedno mě tam něco hodí a tam ležím v kaluši a několik dů ani nebudou vidět, ale potom ažpon víš, co máš dělat, já ani nevím, jestli to chci, nebo já nevím, jak bych se lekl možná ke smrti, když na jedno tak v noci tam světlo, stojí tam anděl a teď říká něco, já nevím, jestli bych to vůbec přežil, tak ale Bůh i to může dělat.
51:11A když někdy slyšíte svědectví nějakých muslimů, že já jsem měl sen a tam byl Ježíš a řekl, že on je ta cesta, že to je to jediné správné a všechno jiného je lež. Já jsem se ráno probudil a já jsem věděl, že Ježíš je ta jediná cesta. A potom začal číst Biblii, tak dostal se do styku s křesťany a opravdu uvěřil,
51:42ale on řekl, pořád, to celé začalo tím, že jsem měl sen od Boha, který jsem mi zjavil Ježíš a já jsem věděl, to je správné. A to nechci vůbec vyloučit. Bůh může cokoliv. Ale neřekněme si, já se nebudu rozhodovat, dokud nebude ten sen. Tak to není to, jak běžně Bůh jedná. Ale nemůžeme to vyloučit. Bůh pořád může všechno.
52:06Tak věřme, že Bůh chce, abychom se můdře rozhodli. Tak, ale mějme pořád na místě, jeho hlavní cíl je, abychom byli co nejvíc podobní Pana Ježíše. A všechno může sloužit k tomu a někdy dokonce tak dopadneme, někdy dokonce opravdu tak budeme. Na to se můžeme těšit. Amen.