Prorok Zachariáš # 3
Biblické texty v kázání
Ezdráš 4Izajáš 10Daniel 9Zacharjáš 10Římanům 8Zjevení 6
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (6)
- 21:24 Daniel 9,2
- 28:17 Ezdráš 4,7
- 51:21 Zjevení 6,7
- 52:57 Zacharjáš 10,1
- 56:58 Římanům 8,33
- 1:04:37 Izajáš 10,12
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Bratři a sestry, já vás tedy vítám, jak už jsem předeslal, vlastně už na poslední biblické hodině v tom letošním roce. Uteklo to zase opět strašně rychle a člověk vždycky na konci roku tak určitě bude jí příležitosti v těch dalších schromážděních i nějakého toho balancování, ohlédnutí se zatím, čím nás všim pan Bůh v tom uplynulém roce provedl.
0:30A dneska tedy pokročíme, jak pán Bůh dá, v probírání našeho proroka Zechariáše. Jak jsem říkal, dneska tedy před sebou máme třetí hodinu na toto téma biblickou a tedy je to už šá šlišit, takže už máme šlišit třetí. Už máme třetí řadovou číslovku, takže si to budeme pamatovat.
1:01A my jsme minule tedy prošli s boží milostí tím takovým historickým kontextem hlavně života samotného proroka. Něco jsme si řekli o tom, kým byl prorok samotný. a jakým způsobem velice důležitým poselstvím v písmu, to je, zakončil svůj život. Takže my jsme si řekli na biblických textech, ukázali, že prorok Zechariáš byl velice mladý, když byl povolán do služby.
1:35Řekli jsme si, že to byl kněz, nebo v té době samozřejmě ještě nepraktikující, neměl na to věk, ale byl z kněžského rodu a posléze se tedy knězem stal. A co bylo velice důležité, je, že jsme si upozornili na to, že to byl boží muž, který zakončil svůj život mučednickou smrtí. Ukázali jsme si i na další dva zachariáše, který určitým způsobem mají v tom písmu zrcadlit
2:12Některé věci a věci v jejich životě jsou nenáhodně stejné. Takže jsme si ukázali na prvního Zechariáše Mučedníka, to byl ten Zechariáš syn Jojády, přesně tak. Pak jsme si ukázali na Zechariáše, tedy syna Bechariášova, našeho Zechariáše, kterého teď probíráme, A pak jsme si také upozornili na Zechariáše kněze z přelomu věků
2:43a to byl otec největšího starozákonního proroka toho hlasu, volajícího na poušti Jana Krtitele. Ačkoliv otec Jana Krtitele, kněz Zechariáš, samozřejmě byl taky prorok. To si musíme uvědomit, víte, že prorokoval. v těch vánočních událostech máme zaznamenáno několik jeho proroctví, tak on sám násilnou smrtí nezemřel, ovšem poslední starozákonní veliký prorok Jan Krstitel byl stět.
3:18Takže já nemůžu jinak, než si připomenout s vámi to důležité poselství, které z toho mluví a to je, k kterému se vrátil i sám pan Ježíš v té ostré řeči, kterou promluvil k farizeum a zákonníkům a potažmo tedy k celému Izraéli. Má to už 23, 29. Běda vám, učitelé zákona, farizové pokrytci, protože stavíte náhrobky prorokům a zdobíte pomníky spravedlivých.
3:47A říkáte, kdybychom žili ve dnech svých otců, neměli bychom s nimi na prolévání krve proroků podíl. Tak svědčíte sami proti sobě, že jste synové těch, kteří proroky zavraždili. I vy naplňte míru svých otců, hadi, plemeno zmíjí. Jak uniknete trestu Geheny? Hle, proto já k vám posílám proroky a moudré muže i učitelé zákona.
4:16Některé z nich zabijete a ukřižujete. Některé z nich budete byčovat ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu. Aby na vás padla všechna spravedlivá krev vylevaná na zemi od krve spravedlivého Abela až po krev Zechariáše, sena Zechariášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem. Amen pravím vám. To všechno přijde na toto pokolení.
4:48Takže dejme veliký pozor. My jsme si jasně upozornili na to, že spravedlivá krev, která byla prolévaná na zemi a víte, že prvním mučedníkem, který zemřel pro svoji víru na této planete, byl syn Abel Adamův a zabil ho pro jeho víru ze žádlivosti jeho vlastní bratr, Kain. A tak, bratři a sestry, od tohoto hrozného hříchu,
5:21tento hřích přetrvává v lidských pokoleních až doteď, že ten, který je narozený podle těla, pro následuje toho, který se narodil podle ducha. A tak lidé, kteří nejsou boží, kteří se vydávají za boží, protože kde byla prolévána krev proroků a svatých? Dejme pozor, byly to právě takzvaní náboženští lidé, byly to právě takzvaní vůdcové náboženských obřadů
5:54a takzvaní věřící, kteří vraždili věrné boží služebníky. A víme, že to neskončilo popravou rozhodněné Zechariáše, ale že krev mučedníků tekla i dál. Tekla samozřejmě i od doby smrti proroka Zechariáše do příchodu pána Ježíše Krista, ale velice hojně tekla po prvním příchodu pána Ježíše Krista. A mučedníci, prvního mučedníka v písmu hned nalezneme ve skutcích.
6:29První, kdo zaplatil za svoje svědectví krvavou obětí, byl Štěpán. A víte, že pak to pokračovalo Jakub Bran. Janův byl stět a šlo to dál a dál. A dostali bychom se i do novodobé historie církve. Mysleli bychom na mistra Jana Husa. a další a další věrné bratry a sestry, možná jejich jména ani nevíme, ale věřte, že i toho dnešního dne je možné,
6:57že někde na tomto světě byla prolita krev někoho, kdo se hlásí k Pánu Ježíši Kristu a kdo jde věrně za svým spasitelem Bohem. Takže, bratře a sestry, to si pamatujme. A další věc, co bych chtěla, abyste si pamatovali z proroková života, je, že prorok Zechariáš byl ve svém stáří členem takzvané Velké synagogy, kterou založil Nehemjáš a které předsedal, jsme si to minule říkali,
7:33sám zákonník Esdraž. Je to přesně ten Esdraž, který je autor knihy Esdraž, z které spolu s knihy Nehemiáše čerpáme ono historické pozadí života proroka a té doby. Tady jsem pro vás si nemohl neodpustit, než připomenout jednu velice krásnou židovskou píseň. Já nejsem zpěvák, taky nejsem schopen zaspívat, škoda, ale aspoň vám řeknu, je strašně krátká,
8:07ale takhle se židé učí, aby si pamatovali jednu velice významnou věc. A to je, jakým způsobem byly svatá písma předávána v božím lidu. Já nevím, do jaké míry jste toto téma studovali. To by vystačilo na několik biblických a určitě by to bylo velice zajímavé se tomuto tématu věnovat. Ale samozřejmě kánon písma, teď tedy mluvím o kánonu písem Starého zákona,
8:34samozřejmě má svoji historii. My víme, že vznikal v průběhu několika tisíc let, jeho autorů bylo několik desítek a víme, že samozřejmě tyto písma museli někteří lidé schromažďovat, museli se o ně starat a museli si je předávat z pokolení do pokolení. A tak tato píseň vlastně krátká, to je jenom několik veršů, schrnuje takovou v kostce tu posloubnost.
9:06Je to tak, že Moše kybel Tóra mi Sinai. To znamená, Mojžíš získal Tóru ze Sinai. A pokračuje to, umsará li Jošua. A předal ji komu? Jozoovi. A pokračuje to, vi Jošua lizekenim. A Jozua ji předal starším. U skeným, komu? Co myslíte? Lí nevím.
9:43Takže starší z doby soudců je předali prorokům. A Lí nevím, takže V nevím, komu potom předali tyto písma? U nevím, Mesaurua, Le Anše, Kneset, Hakdola. Takže proroci ji předali, právě jsme si říkali, že velká synagoga se hebrýsky, nebo velké schromáždění,
10:13ti mužové 120 členů, to byly Anše, Kneset, Hagdola. Takže proroci potom předali ty stará písma, která se dochovala právě této velké synagoze, tomu schromáždění těch 120 moudrých mužů. a ty měli obrovský podíl na kanonizaci starého zákona. Takže, co je potom ještě úžasné, že ta píseň hebrejská pokračuje
10:48a židé tu vyznávají. Huiv tah, libénu ve torato, čili hu, to je třetí osoba, zájmeno on, myslí se hospodin, jich vtah otevře Libénu, naše srdce, vetorato, to znamená jeho zákonu, a potom to pokračuje ve jasim, ve Libénu, ahavato, a do našeho srdce vloží svoji lásku k sobě.
11:23A tím to nekončí. Poslední verž této písně je Ahavato ve irato. Lásat recono. Nejenom, že do našeho srdce vloží lásku k sobě, ale také svůj strach. Abychom se ho báli, laásat recono, abychom konali jeho vůli. Takže já vám můžu pak dát odkaz, Když se to zpívá, zní to teda o dost lepší a krásně se to rýmuje,
11:54než když vám to takhle překouskovávám. Ale je to velice kraťoučká píseň a takhle se Židé učí, aby si pamatovali, jak šla posloubnost písma. A vlastně v těch posledních dvou verších je skrnuto všecko. Že pán Bůh musí otevřít naše srdce. On sám, aby jsme ho milovali. A nejenom, aby jsme ho milovali, ale aby jsme se ho také báli.
12:20A to všechno nakonec vyústí v to, že budeme konat a naplňovat jeho vůli. A víte samozřejmě, že židé, ať si to uvědomují nebo ne, tak tím narážejí na novou smlouvu. Kdy hospodin samozřejmě toto už vyhlásil ústistvých proroků, že přijde čas, kdy vloží zákon do jejich srdcí. Takže tohle z toho prosím mějme na paměti, že tedy prorok Zachariáš byl jedním z těch členů této úžasné veliké rady mužů,
13:02která vlastně potom v těch posledních letech v době makabejských a potom přelomu věku byla nahrazena tím naším známým Sanhedrinem, Čili tou radou starších. Takže pozor, nepléci Sanhedrin a kneset ha kdola. Ano. Takže my jsme minule dokončili také i rozbor toho prvního proroctví
13:32z proroka Zechariáše a dnes tedy si připomeneme jenom to, že to první proroctví se stalo k proroku, když jsme si říkali, pamatujete si v jakém měsíci? Bylo to v osmém měsíci, tedy měsíci Marchešvanu v tom hebrejském liturgickém kalendáři. A když bychom to tedy přepočítali na ten gregoriánský,
14:05tak to bylo přibližně někde kolem 17. Marchešvanu. A to bylo i výročí, když jsme si to uváděli dokončení jeruzalemského chrámu za krále Šalamouna. Takže víte, že to bylo slovo prorocké ve smyslu napomenutí a připomenutí, že pán Bůh se rozhněval na jich otce, že je dostihli jeho soudy
14:38a víme, že lid na toto slovo reagoval pokáním a uznal to, že to, co si hospodin předsevzal, to také přesně naplnil. Dnes, jak pán Bůh dá, se pustíme do rozboru druhého proroctví, které se stalo proroku Zechariášovi, ale předtím uděláme si takovou krátkou historickou osnovu,
15:08která nám pomůže si lépe uvědomit i významy těch proroctví. Samozřejmě já věřím, že ve válné většině, nebudu tomu dneska věnovat hodně času, ale víte, že opakování je matka moudrosti a málo kdo z nás je natolik zběhlý, že si ty věci pamatuje hned na první poslech. A já opravdu, tady ty data, které udám, některé z nich jsou opravdu důležité.
15:39Ty si musíte, zvláště mladí, pamatovat, protože vám pomohou chápat a orientovat se v tom celém kánunu písma. Takže my si musíme uvědomit jedno z významných datumů a to je rok 605, kdy Jeremiáš ve svém proroctví vyhlašuje to předvídané babylonské sedmdesátileté zajetí. Takže v roku 605 se Jeremiášovi dostalo slovo,
16:09že israelský lid, který v této době už je to jenom judské království, bude za sedmdesát let zajato v Babyloně. Pak tedy následují tři deportační vlny. první hned nastává v roce 605, druhá v roce 597 a poslední v roce 586. A to je tedy i rok, kdy je zničen jeruzalemský chrám,
16:39pobořeny jeruzalemské hradby, zajat král Sitkiáš, odveden do Rybly, jak jsme si to říkali i v mědělním kázání, a tam je oslepen, jsou vyvražděni jeho synové a definitivně tedy je královský dům Davidův zbaven vlády. A nejenom, že královský dům Davidův je zbaven vlády, ale Izraelci, judejci především tedy už, se stávají zajatci
17:11a jsou odvedeni do Babylona. A ten ostatek, který zůstal v tom Jeruzalémě, dopadl velice šeredně. To jsme si už dávno říkali a dneska není tedy čas rozebírat to, jak to dopadlo s těmi, kteří nebyli odvedeni. Ale tedy pojďme k dalšímu významnému roku, nebo k další významné době, a to je rok 540 až 539, kdy v Babyloně nastupuje na trůn vnuk krále Nebukadnezara,
17:39zcela bezbožný král Belšasar. Tento král na trůnu nevydržel zdaleka dlouho. My víme, že život krále Nebukadnezara bychom hledali určitě jeho věci z toho života u proroka Daniele a potom tedy i samozřejmě v Jeremiášovi máme hodně poznámek. Ale víme tedy s Daniele, že král Belšasar byl velice bezbožný, že troufale si při jedné hostině nechal přinést ty zabavené svaté předměty z jeruzalemského chrámu
18:16a se svými ženinami, děvkami a celým tím nestoudným dvorem zneúctili posvátné předměty, které byly určeny k bohoslužbě. A víte, že tehdy se stalo to, že se objevila ta píšící ruka během té hostiny a na té zdi bylo napsáno mene mene tékel uparsin. Král se rozklepal jimu kolena, nevěděl, co to znamená
18:46a přišla královna matka, tedy dcera krále Nebukadnazara a řekla, že přebývá mezi babylonskými izraelskými vyhnanci jeden velice moudrý muž. Tehdy už mu bylo 80 let. A že ten má moudrost velikou a že bude schopen toto slovo vyložit. My tedy víme, že byl povolán tedy sám Daniel a on toto slovo vyložil.
19:18A to slovo bylo velice tvrdé. Bylo to slovo soudů. Belčasar ještě té noci byl zavražděn, došlo k převratu a tím definitivně končí Babylonská říše a nastupuje říše Perská. Byl zabit ve svém vlastním paláci a na trůn usedá jeden z významných králů, který král Kíros.
19:51To si pamatujte, bratře a sestry. Kýros. A tento král je samozřejmě nám velice známý, protože kýros, dejte si pozor, když budete studovat písmo, budete si muset jména převádět. Kýros je samozřejmě zmiňován, ovšem někdy, třeba v Danielovi, je nahlazdován slovem Darius. A Darius ovšem někdy je opravdu jménem, my se k tomu dostaneme.
20:20Tady vidíte, že Bible vám nedá nic zadarmo. Nikdy je to ovšem titul pro krále. Je to podobné, jako když jsme si říkali Cézar Císař. Chápete to? Chápete to? Prostě z toho jména Cézara potom vznikl vlastně i titul, který byl užíván. Takže tak je to stejné i s tímto králem. Ale určitě tedy byl to král Kýros. A v roce 539 král Kýro si samozřejmě Daniela ponechal na královském dvoře
20:55a vrátil mu jeho pocty a Daniel sehral ještě velice významnou roli, a to už necháme na jindy. Ale co bylo velmi důležité, že v tomhle roce se stalo i k proroku Danielovi navštívení a prorok Daniel z boží milosti pochopil, dejme pozor, to není samozřejmost, prorok Daniel tedy studoval boží písmo, studoval jmenovitě jednoho z proroků,
21:24kterého proroka, Jeremiáše, a najednou duch svatý, bychom řekli, ho osvítil a on pochopil, že se zrovna naplňují léta izraelského vyhnanství. My o tom čteme Daniel 9.2. V prvém roce jeho kralování, myslí se tedy kral Kýros, který je tedy v Danielově jmenovan jako Darius, pochopil jsem z knih, co se stalo jako hospodinovo slovo k proroku Jeremiášovi,
21:57že počet roků, které se má naplnit, ohledně trosek Jeruzaléma je kolik? 70 let. A víte, že Daniel se v 9. kapitole i modlí před hospodinem a pak je poslán anděl Gabriel, aby mu zjevil ty nejdůležitější informace, z kterých dodnes vykladači čerpají, tedy chronologii dějin lidstva od této doby, těch 70 Danielových týdnů let. My na to budeme navazovat dál a dál v těch proroctvích Zechariášových.
22:31V roce 538 vychází velice ústřední dekret krále Kýra o návratu jeruzalemských judských vyhnanců. Zase nebylo to náhodou, byl to pán Bůh, který navštívil krále Kýra a dal mu to na srdce. Takže podivuhodné boží jednání. V roce 536 už začíná v Jeruzalémě obnova jeruzalemského chrámu, který byl zničen a to pod vedením dvou velice významných mužů, které už známe z proroka Agea.
23:09V prvé řadě to byl syn z Davidovského královského rodu, potomek Eliákýma Eliákina Šealtiela a to byl Zerubável, přesně tak, už to umíme. Ale pak je tady druhá velice významná osoba, kterou jsme u Agea tak nějak opomenuli. Já jsem si ho nachystal až na proroka Zechariáše, u kterého strávíme minimálně jednu biblickou hodinu.
23:37A to byl velekněz Jošua. A Jošua, velekněz Jošua, dejte bratři a sestry pozor, byl přímý potomek velekněze Sádoka, který působil za vlády krále Davida a posléze jeho syna Šelomouna. Je tedy představitelem té druhé, té zbožné, velice významné velekněžské rodové linie, která pochází přímo od Árona přes jeho syna.
24:10Kdo by věděl, tak má bonus teda. Áron, pak to šlo na Eleázara, Pinchase a tak dále. My si ten rodokmen projdeme. Ale to je velmi významná věc. Jošua byl potomek sádokův, byl to zbožný velekněs a velice důležitý muž, protože přímo svým životem a svojí roli poukazoval na samotného jiného Ješu,
24:40kterého přesně my tedy nazýváme pán Ježíš. Takže to si taky pamatujte, bratře a sestry. Rok 530. Smrt krále Kýra. Na trůn nastupuje jeho syn Kambises. Víte, že král Kýros samozřejmě učinil všecko proto, aby judejcům pomohl ve výstavbě toho jeruzalemského chrámu. Ovšem už ke sklonku jeho vlády bylo protivenství proti judským navrátilcům, proti výstavbě chrámu.
25:13Podnik mu to tolik kroků a ty nepřátelé nepocházely jenom z okolních národů. My jsme si řekli, že i úprostřed samotného lidu božího, když jsme procházeli Ezdráše, Nehemjáše, byli velice zlí lidé. Je to podobné jako v církvi. Ne každý, kdo je v církvi, je boží. I v Izraeli byli vždycky tací, kteří byli božími nepřáteli.
25:38A to samozřejmě my známe z té konotace pána Ježíše Krista, že bylo nějaké pole, hospodář zasel nějaké dobré semeno, ale v noci přišel ještě jeden hospodář zasít také jiné semeno. Takže dejme na to pozor. Takže v roce 530, kdy teda zemřel král Kýros a nastupuje na jeho místo Kambises, který se také zase je to komplikované, v písmu nazývá Achašveroš.
26:09Bratře a sestry je to matoucí. Rozhodně není to Achašveros Ester. Tady vidíte, jak musíte mít před sebou časovou osu, protože jinak spojíte hrušky s melounama. Protože najednou opravdu ty ména nás mohou mást. Takže dejme pozor, Kambises znám také jako Achašveros Esteráše. Už byl zcela odkloněn od toho, aby podporoval Izraelce na výstavbě Božího chrámu.
26:40boží lid byl naprosto zemdlen a úplně zastavuje práci na obnově chrámu. Tento Kambises podnikal řadu výpadů, snažil se rozšířit svoji říši a osudným se staly jeho výpady do Egypta, protože při jedné z jeho výprách v roce 522 byl úplně zavražděn. Tento Kambises měl ovšem ve svém vojsku jednoho velice výrazného
27:10a významného generála, který se jmenoval Darius. Jenomže dřív, než se armáda statila vrátit do domácích vod, jak se říká, z Egypta, tak došlo v Perské říši k převratu a víme, že k trůnu se dostal na krátkou dobu Bardis Semiradis, kterého zase můžeme znát také pod jménem Arthraxes.
27:43Ale zase dejme pozor, opravdu čím víc z těch identifikačních jmén známe, tím lépe se orientujeme, protože zase Achašveros Ester byl Xerxes jiným jménem. Rozumíme? Je to opravdu těžké studovat tyhle historické data v těch jménech, ale je důležité si tedy uvědomovat, dávat někdy i na papír ty věci, aby jsme o tom měli představu. Víte, že tedy ovšem právě v této době
28:17byl napsán velice útočný dopis nepřáteli judejců, navrátilců, který se postarali o to, aby naprosto zastavali a zastrašili judejce v další práci na Jeruzalemském chrámě. Tyto věci si krátce připomeneme z Ezdráše 4, 7 a pak 12. Ve dnech Arthraxerxa napsal Byšlám, Mitredat, Tábel a ostatní jejich spolupracovníci perskému králi Arthraxerxovi.
28:51Arthraxerx je tedy Bardis, Semiradis. Rozumíte tomu? List byl psán aramejským, překládán. Aramejský zní. Tady je jeden z těch textů v aramejštině, vložím slově, ale my si samozřejmě nebudeme dneska ho číst v aramejštině, ale řeknu z toho ty důležité věci od 12. verše. Známo budiš králi, že ti judejci, kteří od tebe dorazili k nám,
29:18přišli do Jeruzaléma, stavějí to odbojné a zlé město. Hodla jí dokončit hradby a už položili základy. Známo tedy budiš králi, že bude-li toto město vystavěno a jeho hrabby dokončeny, daně, dávky ani poplatky odvádět nebudou. Což bude nakonec ke škodě královské pokladně. Nyní tedy, poněvadž užíváme dobrodinní paláce
29:43a znevažování krále se nám nesluší přihlížet, proto zkazujeme a oznamujeme to králi. Nechce hledat v archivech tvých otců, v archivech nalezneš a dozvíš se, že to město bylo město odbojné a působilo škodu králům i státům a ke zbouřením uvnitř něho docházelo od starodávna. Proto bylo to město zničeno. Oznámujeme krály, že pak to město bude vystavěno a hradby budou dokončeny,
30:15tedy podíl zaoufratí již mít nebudeš. Takže oni pomluvili judejce a skutečně byla naprosto zastavena práce v Jeruzalémě na jeruzalemském chrámu. Ovšem, hospodin zde svrchovaně v roce 502 zasahuje a vrací se tedy s armádou vojevůdce Darius a ten zlikviduje Bardise a nasedá sám na trůn.
30:49Takže v roce 522 před Kristem nastupuje na Turun v perské říši Darius. A to už víme, že to je ten král, za jehož vlády dochází k obnovení stavby jeruzalemského chrámu. Tento král měl od hospodina nakloněné srdce k tomu, aby to dílo pokračovalo. A tak víme, že hospodin naklonil srdce krále a změnil okolnosti
31:23a dokonce v roce 520, to čteme u Esdráše 5.1, povolal do služby dva své proroky, kteří měli povzbudit zemdlený lid, který navíc ještě si šel každý za svým cílem, místo toho, aby naplňovali boží dílo. A tak u Esdráše 5.1 čteme, že tu prorokoval prorok Ageus a Zachariáš, syn Idův. Všimněte si, tady je Zachariáš uveden jako ne syn Bekariášů, ale syn Idův. Proč?
31:54My jsme si to už minule vysvětovali, protože zřejmě jeho otec Bekariáš zemřel mlád dříve, než mohl převřít po svém otci kněžský úřad. Takže Zechariáš a Ageus jejich proroctví jsou zaznamenána historicky u Ezdráše a v pátém verši čteme velice významné slovo v páté kapitole Ezdráše A nad judskými staršími bělo oko jejich boha
32:24Takže je nedonutili přestat, dokud nedošlo hlášení Darejovi a dokud potom nedodrželi dopis ohledně té věci Takže jučtí starší pod vedením Zeru, Bávela a i kněze Jošui se nedali zastrašit a na práci začali pokračovat. Takže to je v kostce historie, kde jsme.
32:56A bratři a sestry, teď jdeme tedy do druhého proroctví, které se stalo prorokovi Zechariášovi. Je před námi osm podivuhodných nočních vidění, které se k prorokovi staly. Když tedy mluvíme o vidění, hebrejský se vidění řekne chazon, tak mluvíme o velice zvláštní nadpřirozené věci, kdy hospodin učiní svého služebníka proroka očitým svědkem tajemných duchovních událostí.
33:37Odkryje mu něco, co my prostí smrtelníci nevidíme. A v tomto vidění potom prorok jako očitý svědek dostává boží poselství a to potom pod vedením ducha svatého zapisuje jako boží slovo. Takže je to jeden z velice významných způsobů inspirace božího slova. Někteří boží mužové mývali prorocká vidění.
34:12Jiní boží mužové mohli mít například prorocké sny. K některým božím mužům se prostě boží slovo stalo. A tak dále. Co je ovšem podstatné je, že zatím stojí sám pán Bůh. Těch osm podivuhodných vidění nočních Zechariášových nalezneme tedy od sedmého verše první kapitoly až do šesté kapitoly patnáctého verše.
34:43Mějme prosím stále na paměti, že tato vidění dal hospodin primárně, to se mnohým lidem nelíbí, ale tak to je, primárně etnickému Izraeli. A nedal je primárně pouze etnickému Izraeli, ale dokonce to můžeme ještě více specifikovat. Dal to tomu věrnému ostatku, který se z boží milosti navrátil do Jucka. My víme, že nezdaleka všichni Izraelci,
35:17kteří byli v babylonském zajetí, se do Jeruzaléma a do Jucka navrátili. Takže, co je naprosto podstatné, je, že pánůk v těchto viděních dává člověku měku nahlédnout do svého svrchovaného plánu s lidstvem. Odklývá tajemství, které bychom nikdy ze své moudrosti
35:49nebo pochopení skutečnosti nemohli odhalit. A navíc, víte, bratr Hurta používal takové přirovnání. My jako prostí smrtelníci za prodaní hříchu, které jsme sice byli omilostněni, ale stále žijeme v říšných tělech, pána Boha, panovníka, hospodina nevidíme. Nevidíme dokonce ani normálně anděly a duchovní sféru. Toto nám není v tomto stavu, v kterém se teď nacházíme, umožněno.
36:21Ale přesto, jak říkával bratr Hurta, je tady ona opona pomyslná. Bratci a sestry, to, jak tady na sebe teď koukáme, To, co tady teď vidíme, je jenom část reality, která je skutečností. My si musíme uvědomit, že podle božích jasných výpovědí jsou přítomnosti tady i samotní anděle, kteří velice vedlivě sledují, jak probíhají naše bohoslužby.
36:48Mluvili jsme o tom v souvislosti s jednou kapitolou v Korinským. a nejenom to, je tu přítomen samozřejmě i sám Pán Bůh. A co je velice důležité, samozřejmě tato duchovní realita je natolik mocná, že ne je tá fyzická, ale tato duchovní realita primárně ovlivňuje a vede tu fyzickou. Rozumíme si. To, že nevidíme anděli, to, že nevidíme v současnosti Pána Boha,
37:21je možná i veliká milost, protože bychom se asi hrůzou zjevili, kdyby nám Pán Bůh teď odkryl, co se děje kolem nás. Takže bratři a sestry ale jsou okamžiky, kdy boží mužové, výjimečněji ženy, mohli nahlednout do těchto sfér. A dělo se tak nejčastěji tedy formou vidění.
37:52Takže tolik k tomuto zvláštnímu jevu. A teď, bratři a sestry, k tomu úplně prvnímu. Kdy to všecko začalo? Začala osmého, teda tato série osminočních vidění začala tři měsíce po tom úvodním proroctví. Když to tedy bylo tři měsíce po tom úvodním proroctví, my jsme si řekli, že měsíc Marchešvan byl jaký měsíc? Byl to přelom?
38:31No ne, tak jsme si to minule říkali. Osmý měsíc v hebrejském kalendáři byl přelom tak. A když jdeme dál o tři měsíce, tak se dostaneme na přelom ledna a února. A tento hebrejský měsíc, tedy přelom ledna a února, My máme přesně napsáno, že se to stalo 24. dne, byl tedy 11. měsíc tom hebrejském kalendáři.
39:03A tento měsíc se hebrejsky jmenuje Ševat. Ševat je měsíc, který jeho jméno je původ akadejský. A to slovo vyznačuje, že v tomto měsíci, v této oblasti přicházejí těžké, silné deště. Ale my si vždycky říkáme i, čím tento měsíc je zajímavý i z té historie biblické. Protože ty proroctví měly nějakou souvislost. To, že pán Bůh to neudělal třeba 5. prosince,
39:35ale udělal to právě 24. ševatu. Když bychom to přepočítali na gregoriánský kalendář, tak už bychom byli v 15. lednu roku 519. Takže věděl by někdo, jaká významná událost z písma se odehrála a je přímo datována právě na tento jedenáctý měsíc.
40:07Jedenáctého měsíce, po 40 letech putování pouští, se rozhodne Mojžíš pod vedením božím, aby začal opakovat Izraelcům celou tor. Takže proto pátá kniha Mojžíšova začíná těmito slovy. Mojžíš 1.3. I stalo se ve 40. roce v 11. měsíci prvního dne tohoto měsíce, že Mojžíš pověděl synům Izraele všechno, co mu pro ně hospodin přikázal.
40:43A víte, že Deuteronomium je ve své podstatě opakování zákona. Takže v tom jedenáctém měsíci se navršilo to čtyřicetileté boží potrestání, kdy Izrael nemohl vejít pro svoji nevíru do zaslíbené země, boží hněv vypršel a pán Bůh v Deuteronomiu připravuje skrze Mojžíše Jozua a nadcházející generaci, aby co?
41:17Aby přijmuli a převzali, obsadili zaslíbenou zemi. Není to náhoda. Máme tady vyhnance a tak dále. Zkusme, já nechci všechno vám polopatisticky říkat, zkusme nad tím sami přemýšlet. Takže pojďme si říct to první noční vidění. Takže Zechariáš 1.7. 24. dne 11. měsíce, to je v měsíci Ševatu, ve druhém roce vlády Dareja,
41:49stalo se hospodinovo slovo k proroku Zechariášovi, synu Bekariáše, synu Idova. Viděl jsem v noci, hle nějaký jezdec na rudém koni stojí mezi Myrtovým v hlubině a za ním koně rudí, plaví a bílí. Takže bratře a sestry, jak jsem říkal, čeká nás obrovská spousta velice podivuhodných obrazů a vidění, které si musíme samozřejmě vykládat.
42:17A tady co slovo to perla. Dneska opravdu vás nebudu mučit jako v neděli, takže skončíme tím jedním viděním, ale pojďme si ho tedy říct. Co slovo to perla, ale my musíme také vědět, co za tím vidět. Takže první, co nás zaujíme, kde stály ty koně. Ty koně stály Ben-Hadassim a Šer-Pamecula. Stály v hlubině Myrtový.
42:49Co to znamená, že stály v hlubině Myrtový? Prvně ukazuje to na Izrael. na izraelský národ, který je obklopen bezbožnými národy, který se nachází v hluboké duchovní temnotě. Proč? My si uvědomíme, že Myrtový byla symbolika použitá,
43:21nejen symbolika, ale prakticky Myrtový se používalo při jednom svátku k výstavbě určitých stánků. Když Izrael putoval na poušti, od hospodina dostali příkaz, že v den, který hospodin určil, to bylo tedy na svátek Sukot, to je jeden z vysokých svátků, které se slaví v kterém měsíci? V měsíci Tishri, to je který měsíc v tom počítání hebrejském,
43:52ve přelom září, října, čili je to sedmý měsíc. Tak stavěli ty stánky. Ty stánky byly stavěny z ratolestí například palmových, olivových, ale právě také mirtových. Já, kdybych to měl všechno dokládat, je to Nehemiáš třeba 8, 14 a dále. Nebo je to v Levitiku. To si opravdu dohledějte doma. Ale vykladači tady vidí už dlouhá staletí, že to Myrtový představuje ten izraelský národ,
44:29který je obklopen a tam je zajímáno je ta slovo hlubina. A ta hlubina, to je velice zvláštní slovo, to je bamecula, teda bamecula, to je v té hlubině. To je jenom jednou v písmu na tomto konkrétním místě. Víte, jak se špatně vykládají slova, které jsou v písmu použity na jednom místě. Chvála Pánu Bohu, toto slovo má nějaký původ.
44:52A teď vám pomůžu. Je tam slovo celba, mecula. Gam kieleh be gejtsal mávet, lo irara ki ata imadí. I kdybych šel roklý stínu smrti, nebudu se bát, neboť ty jsi se mnou. Takže gejtsal mávet je rokle širé smrti. A Bemecula tedy představuje hluboké dno, teda dno hluboké propasti nebo rokle, kam nezavítá sluneční svit, kde je temno a navíc toto temnotu umocňuje ještě to, že to vidění je v noci.
45:38Takže Izrael je popsán jako ten, který je to myrtový uprostřed té rokle temnosti. A my víme, že to myrtový stánky na svátek Sukot, který připomínají zpětně izraelské putování pouští, ale prorocky na co poukazuje Sukot? Jaké je prorocké naplnění Sukotu?
46:14No to je samozřejmě mileniální království. Vláda Mesiáše. Takže má to obrovskou hloubku. Dále pokračujeme. Následně se prorock sám ptá na význam tohoto vidění, protože jsme si řekli v tom vidění, že tam byly nějací tři druhy koní. Jestli jste byli pozorní, tak ten jezdec seděl na rudém koni
46:46a pak tam byly koně rudí, koně plaví a bílí. Takže v devátém verši čteme. Zeptal jsem se, co mají tyto znamenat, můj pane. Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl, ukážu ti, co mají ti to znamenat. Všimněme si jedné věci, jak oslovuje Zachariáš toho anděla, který s ním mluví.
47:17Můj pane, v hebrejštině Adony. My víme, že toto oslovení bývá velice často, nejenom, ale velmi často, a je to důležité, používáno oslovení samotného hospodina. Když hebrejci nahrazují, nebo my, překlady písma, tak slovo hospodin nahrazujeme právě slovem Adonai. Adony je slovo, které je tohoto slova tvar. Takže on oslovuje tohoto anděla můj pane.
47:50A přiměte si v dalším tom textu, že i ty ostatní duchovní bytosti k tomuto Adonovi přistupují tak, že mu podávají své hlášení. Tento Adon, který má nesmírnou autoritu nad těmi ostatními bytostmi a je s ním mluveno, jako kdyby bylo mluveno se samotným Bohem.
48:20To je velice podstatné. My se k tomu ještě dostaneme. A ačkoliv zde hospodin sám prorokovi přímo nevysvětluje podstatu o něch jazdců, my už z dalších kánonů písem víme, že jsou to duchovní bytosti, anděle, kterým je svěřen soud. Jsou to duchovní bytosti, andělské bytosti, které jsou v písmu ještě dále více popsány na jiném místě
48:51a dokonce i jednotlivé barvy velice zřetelně mluví, k čemu je pán Bůh používá. Dejme pozor, samozřejmě narážím na tu sestru knihy Zecheriáše na knihu Zjevení. A my víme, že při rozlomování pečetí se přesně tyto jezdci objevují. Až na jednu výjimku. Není tam jmenován jeden kůň A to kůň, který. Který z tohoto výčtu z knihy Zjevení, z šesté kapitoly, chybí.
49:21Měli jsme koně rudého, koně bílého a koně plavého. Ovšem v knize Zjevení je ještě jeden jezdec na jednom koni, který zde jmenován není. A to je jezdec na koni černém. Za domácí úkol zjistíme, co byl za poslání černý jezdec. Ale jde nám o to, že samozřejmě tyto duchovní bytosti působily už době proroka Zechariáše. Tady je nám dokořán otevřen ten vhled do těch duchovních věcí,
49:50kdy my vlastně vidíme něco, co ovlivňuje tuto skutečnost. Ale není to přirozeně nám zjeveno, tedy jak pán Bůh vykonává vládu nad tímto světem, jak si používá své anděly, jak je vede a k jakým účelům je používá. A co je z toho nejvíce důležité, je, že je to právě pán Bůh, kdo tyto anděly svrchovaně ovládá a kdo je řídí.
50:20Ale působení těchto andělů má nedozírný dopad na naši přítomnost, současnost, na dějiny lidstva, protože tyto anděle tím, jak ovlivňují duchovní sféry, ovlivňují celý svět. A tedy já jenom připomenu zjevení Janova, tedy popis těch jednotlivých koní a k čemu byli určeni a těch jezdců. 6.1. I uviděl jsem, když Beránek otevřel jednu ze sedmi pečetí,
50:46uslyšel jsem, uviděl jsem a hle, bílý kůň. A ten, který na něm seděl, měl luk a byl mu dán věnec a vyšel vítězící, aby zvítězil. Když otevřel druhou pečet, uslyšel jsem, jak tá druhá živá bytost říká pojď. A vyšel jiný kůň, ohnivně rudý. A tomu, kdo na něm seděl, bylo dáno, aby vzal ze země pokoj, aby se lidé navzájem zabijeli a byl mu tedy dán velký meč.
51:21Pak je zjevění 6.7. A když otevřel čtvrtou pečeť, uslyšel jsem hlas čtvrté živtevé bývodosti, jak řekla, pojď. A uviděl jsem, a hle, kůň plaví, a jméno toho, který na něm seděl, bylo smrt. A Hades ho doprovázel. Byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby zabijeli mečem, hladem, smrtí a šelmami země. Bratři sestry, kdo jim dal tu moc? No samozřejmě hospodin.
51:54Prosím vás, musíme si uvědomat, že je to pán Bůh, kdo má moc nad všemi těmito věcmi. Je to pán Bůh, který je nad všemi těžkostmi na tomto světě svrchovaným pánem, nad pálkami, mori, hladomory, nad všemi těžkostmi, ale i nad všemi vítězstvími i prohrami. A samozřejmě toto už je definitivní služba těch bytostí. Ale v průběhu lidstva tyto bytosti zasahovaly vícekrát
52:23v té duchovní sféře. My si ukážeme na historii potom těch jednotlivých říší, které byly a obklopovali Judsko, že tyto koně samozřejmě už působily, protože ty války už začaly potom. Víme o válkách mezi Alexandrem Velikým, dobití Perzie, potom války Ptolemájovců a tak dále. Takže války přišly, přišla smrt.
52:57Ale přišlo i vítězství. Takže tolik k těm koním. Jaký úkol měli konkrétně v této době tyto jezdci? Zachariáš 10. 1.10. Muž, který stál mezi Myrtovým, promluvil a řekl, to jsou ti, které hospodin poslal, aby procházeli zemi. To procházeli zemi znamená, že hospodin je vyslal, aby si prohlédli tu duchovní realitu, ten terén.
53:27Je to jako když vyšlete z vědy. Takže tyto duchovní bytosti na těchto koních byly hospodinem vyslány, aby provedli výzkum. A vrátili se a předali svědectví tomu andělovi, který je nazýván Malach Adonai, který požívá boží titul a přinášej mu svědectví. A ti hospodinovu andělovi, který stál mezi Myrtovým, řekli,
54:00prošli jsme zemi a hled celá země si poklidně bydlí. Jak to na vás přichází, když jsem přečet tento verš? Taková hezká atmosféra je tady, že? To jsou ty naše překlady často. To nebyla dobrá zpráva. Tyto jezdci přišli vydat zprávu, že ty okolní národy, které trestali Júdsko, kteří jsou božími nepřáteli, si nežijí v pokoji.
54:31Víte, on je velký rozdíl mezi slovem šálom a potom slovem, který je tady v hebrejštině použito. Tady je slova, abychom řekli v češtině, že si žijí v klidku. Jsem úplně hos stejný, co je s božím lidem a hlavně kašlou na samotného pána Boha. Takže tyto jestci přišli vydat svědectví, že celá země si poklidně bydlí. Ačkoliv boží lid je pronásledován, je trýzněn, je ubíjen.
55:02A bratře a sestry to nás prorocky přenáší ještě daleko dál. Jak nazval pán Ježíš, nebo popsal dobu v té malé apokalypse, jak bude vypadat doba v době, než se vrátí pán, než začne doba velkého soužení? Jak si budou žít obyvatele tohoto světa? V tom klídku. Pán Ježíš říká tak, jako to bylo za dnu Noéma. Ženili se, vdávali pily a přišla potopa.
55:30Tak to bude za dnu příchodu syna člověka. Dejte velký pozor. Opravdu tady se nejedná o nějakou dobrou zprávu. Tady se jedná o tom, že boží poslové přinesli zprávu, že ty okolní národy, které trestali a ponižovali Izrael a vzpírali se pánu Bohu, si žijí v tomhle klídku. Že nedbají na boží varování, že nedbojí na boží soudy
55:58a že se Boha nebojí. A proto i ten další text je velice vážný. My čteme dál, že hospodinům v anděl, dejme to pomoct, zase ten hospodinům v anděl, promluvil a řekl, hospodine zástupu, jak dlouho nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a s judskými městy, na níž je tvé rozhorčení po sedmdesát let. Bratře a sestry, to je poutivůhodné
56:28místo písma. My jsme svědky něčeho, co je prostě už zaznamenáno v Danielovi dříve, ale najednou vidíme dvě boží osoby spolu komunikují. Bůh otec a Bůh syn. Oba dva Adonai. A Bůh syn. Promlouvá ke svému otci. Což židé nemohli takto ještě jako my vnímat a říká, jak dlouho
56:58ještě hospodine. Jaká je jedna z rolích pána Ježíše božího sena ve vztahu k božímu lidu? My to z nového zákona samozřejmě víme. Co dělá pán Ježíš před Bohem otcem? Ve vztahu k nám. Přimlouvá se za nás. A bratři, to je důležitá role, která je ale vidět už ve starém zákoně. Římanum 8.33. Kdo bude žalovat na Boží vyvolené?
57:23Vždyť Bůh je ten, kdo ospravdlňuje. Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus, Ježíš, který zemřel a byl vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a co? Přimlouvá se za svaté. Takže, bratři a sestry, podivuhodná věc, pán Ježíš ještě před tím, než došlo k té inkarnaci, než přijal lidství, tak se ve starém zákoně zjevoval právě
57:50jako ten anděl hospodinů. A tento anděl hospodinů je v tomto okamžiku, podle výkladačů, já si naprosto souhlasím, zjeven jako ten, který se přimlouvá k hospodinu Bohu Otci za svůj lid. Obtížnost tohoto textu je, že tady nemluví jenom anděl hospodinův, ale že tady mluví dva anděle. A to je ještě anděl vykladač. Tedy ne už pán, ale anděl, který potom dále tlumočí
58:19samotnému prorokovi další věci. Takže když budete tento text číst, musíte jít do originálu a každý anděl, každé slovo si musíte spojit se správnou osobou. Toč často překlady nerespektují. Třináctý verž. Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, odpověl slova dobrá, slova útěšná. Bratře a sestry, tady tedy Bůh Otec odpovídá
58:47a reaguje na pánovu neodolatelnou přímluvu za svůj lid a odkrývá svůj záměr a odpovídá devarim tovim ve devarim nichumim. To znamená slova, pamatujete si, nachamu, nachamu, ami, pravý hospodin v Izajáši, v té písni, pozbuzujte, pozbuzujte můj lid. A prorok nachum, byl prorok potěšen. Takže určitě to byly slova té úžasné útěchy.
59:18A tak čteme, že anděl, který se mnou mluvil, mi řekl, volej toto pravý hospodin. zástupu, horlím pro Jeruzalem a prosion velkou horlivostí. Bratři a sestry, to je úžasné, zase na to jsou desítky písní v hebrejštině. Ale je velice důležité vědět, že čeština často zametá trošku význam slova. A slovo horlit v hebrejštině prostě znamená pouze jeden význam
59:50a je to žárlit. Takže když se pán Bůh zjevuje v desateru, tak se představuje jak? že Bůh tvůj je Bůh Elkana, Bůh žárlivě milující. My to překládáme. Takže sloveso kana, žárlit, a tady čteme, že my to máme přeloženo horlit, ale on doslova horlivosti žárlil. A samozřejmě boží žárlivost se může projavit dvojím způsobem.
1:00:18Jednak se může projavit vůči vlastnímu lidu, když je mu nevěrný, jako příklad trestu. Ale dejme pozor, boží žárlivost je taky úžasný boží atribut, který vede k tomu, že pán Bůh velice vehementně chrání toho, koho miluje svůj lid. Takže tady, když hospodin vyhlašuje, že hospodin žárlí, tak to neznamená, že už bude trestat judejce,
1:00:44ale že si počíhá na všetky ty troufalce, které ho utiskovali. A tady, bratři, samozřejmě se dostáváme a na tom si ukončíme ten pohled, kdy vidíme, že Pán Bůh ve své svrchovanosti používá různé národy a prostředky, aby trestal dokonce i svůj vlastní lid. Pán Bůh má v rukou všechny okolnosti vašeho i mého života i života celého Izraele,
1:01:13života všech andělských bytostí. A my víme, že prorok Náchum byl primárně poslán k tomu, aby vyhlásil soud nad Ninive. A víte, že Ninive bylo hlavní město? Asýrie. A Asýrie byla v roce 722 použita k čemu? Aby vykonala soud nad Severním královstvím. Ovšem my z písma, z jednoho proroka víme, že tato Asirská říše, král Asirské říše a duchovní bytosti, kteří za tom stáli, svoji autoritu přehnali.
1:01:56A jeden prorok nám to odkrývá. Který? V roce 700, nemáme už moc na výběr, byl to prorok i Izajáš. Přesně tak. A bratře a sestry, tady uvidíme tento princip a tuhletu hloubku až do eschatologie posledních věcí. Takže nejdříve náchum. Náchum zjevuje hned ve druhém verši jako hospodina jak.
1:02:27Náchum 1.2. Hospodin je Bůh žárlivý a mstící se. Hospodin se mstí a je plný hněvu. Hospodin se mstí svým protivníkům, drží hněv proti svým nepřátelům. Je to stejné slovo jako hospodin, když horlí. Takže v tomhle případě hospodin horlil proto, aby potrestal Asyrii za to, jak se zachovala vůči jeho lidu. A teď čteme tedy, čteme, co tedy hospodin zamýšlí.
1:03:0415. velš. ale převelice se hněvám. Tam je sloveso kacav v tom proroku Zechariášovi. Na sebejisté národy, když jsem se trochu rozněval, ani kacav tymeat, ale oni napomáhali ke zlu. To znamená, že hospodin tady ukazuje, že hospodin se trochu rozněval, no trochu. Víme, co to trochu znamenalo. Takže všecko, co potkali Izraelce, bylo, trochu se hospodin rozněval.
1:03:35Co teda znamená, když se tedy hospodin rozněvá hodně. Ale jde o to, že ty okolní národy toho využili a pomohli ke zlému. Rozumíme tomu? Oni překročili svoje autority a když viděli, že pán Bůh býje svůj lid, tak hned přiložili svoje ruce k dílu, aby ho ještě umlátili. Protože jejich motyvy byly zlé. Pán Bůh, když trestá někoho, tak ho trestá spravedlivě.
1:04:05Ale víte, za co se král David modlil, když ho měl pán Bůh potrestat po sčítání lidu? Měl možnosti. Mohl si vybrat, kdo ho bude trestat. Mohl si vybrat, že ho bude trestat člověk? A nebo že ho bude trestat sám Bůh? Za co si modlil král David? Trestej mě, hospodine, ty sám. Hlavně mě nevydávěj do rukou člověka. Takže dejme veliký pozor, já tedy odkryju to,
1:04:37co Izajáš nám zanechal v tomhle kontextu a co samozřejmě už se souvisí i s tímhle zachariášovým proroctvím. Izajáš 10.12. I stane se, když panovník dokončí celé svoje dílo nahoře Sion a v Jeruzalémě, Že si řekne, navštívím ovoce velikářství srdce asirského krále a pichu jeho hrdých očí, protože si řekl, vykonal jsem to svou mocnou rukou a svou moudrostí,
1:05:07protože jsem rozumný, odstranil jsem hranice národů a vyplnil jsem jejich poklady, jako silák jsem strhl jejich vládce. Má ruka nalezla majetek národů, jako hnízdo a jako se sbírají opuštěná vejce, tak jsem já sebral celou tuto zemi. Nebyl kdo, vymáchnul křídlem nebo otevřel zobák či zapištěl. Zatímhle musíme vidět duchovní potelství i v kontextu se samotným satanem.
1:05:36A patnáctý verš pokračuje, pán Bůh odpovídá. Co se sekera vychloubá na toho, kdo s ní seká? Což pak se pěla vytahuje na toho, kdo ji řeže? Jako kdyby metla mávala tím, kdo ji zvedá. jako kdyby se hůl vyzdvihovala, že není dřevěná. Proto panovník hospodin zástupu pošle úbytě na jeho vykrmené a pod jeho slávou zažehne plamen, jako plamen ohně.
1:06:04Světlo Izraele se stane ohněm a jeho svatý plamen, jeho svatý plamenem. V jednom dni zapálí a stráví jeho modláči, jeho trní. I dočista zničí slávu jeho lesa a ovocného sadu. Bude to jako když potácejí s tímu se ubývají síly. Z bylých stromů jeho lesa bude jen tolik, že je sepíšejí chlapec. I stane se v onen den, že ostatek Izraele, ti z domu Jákobova, kteří vyváznou,
1:06:36už dále nebudou spoléhat na toho, kdo ho bije, ale opravdu budou spoléhat na hospodina svatého Izraele atd. Tady je obrovské tajemství, zjevené, duchovní, že hospodin sice předá v posledním čase vládu antikristu a satanu, ale nakonec ten slatý ho zlikviduje. Takže, bratři a sestry, ano, satan je až do dnešních dní
1:07:06sekerou a pilou v hospodinových rukách. Ačkoliv se bouří proti pánů Bohu, povyšuje se, hospodin, panovník je ten, kdo má sekeru i metlu pevně ve svých rukách. Tak tedy zpět k Zachariášovi, 16. Proto toto praví hospodin. Namrátím se do Jeruzaléma se slitováním, zbudují v něm svůj důmě výrok hospodina zástupu
1:07:38a nad Jeruzalémem bude natažena měřící šňůra. Znovu volej toto pravý hospodin zástupu, znovu budou má města přetékat dobrem, hospodin znovu potěší Sion, znovu vyvolí Jeruzalém. Bratři a sestry, tím nám končí první noční vidění. V hebrejském kánonu písma první kapitola ale dál pokračuje a vidění o kovářích a čtyřech rozích je součástí první kapitoly.
1:08:10V našich kánonech písma zřejmě je to součástí až kapitoly druhé. To, co je důležité, je, že toto první noční videní vlastně v kostce schrnuje ty ostatní vidění a poukazuje ten podivuhodný plán, který Pán Bůh má se svým lidem a s okolním světem. Odkryvá nám na různých podivuhodných obrazech přirovnání duchovní skutečnosti.
1:08:37K jejichž plnému pochopení musíme studovat i ostatní proroky. Ale ta linka je stále stejná. Pán Bůh nakonec dovede tato slova v plné naplnění. A jak víme, ti, kteří nepřijímají, teologují premilenialismu, ti, kteří zastávají teologii, že Izrael je starozákonní církev,
1:09:10a že novozákonní církev je pravým Izraelem, tak jsou samozřejmě v téhletech textech nuceni všecko zduchovnit a nějaké hradby Jeruzaléma, nějaké judská města, jablonec, já nevím. Bratře a sestry, ne všichni křesťané respektují to, že Pán Bůh tady má stále ještě izraelský národ,
1:09:42který byl až do určitého času zatvrzen. Ale to jenom pouze do doby, než vejde plný počet pohadů. Pán Bůh nezavrhl svůj lid, Izrael natrvalo. A my víme, že ani po výstavbě prvního chrámu nedostal Izrael žádného pokoje, teda, promiňte, po výstavbě obnově druhého chrámu, nedošlo k tomu, že by se naplnila tato proroctví.
1:10:14Judejci byli dál a Izraelci utlačování okolními národy. Minule jsme si v neděli v kázání říkali, jak těžká doba to byla. Makabejšti, boje okolních národů, potom hrozný Herodes. Pak přijde rok 70 našeho letopočtu. Nakonec holokaust. Ale bratři a sestry, ani dnes, kdy Izraelcům se navrátila jejich země,
1:10:46zdaleka nejsou naplněna proroctví o těchto požehnáních. A tak, bratři a sestry, tyto věci jsou před námi ještě v budoucnu. Stejně tak, jako jsou s námi ještě před námi v budoucnu ty obrovsky vážné věci, které vykonají ty jesťci. Takže tolik dnes se z panoroka Zechariáše.
1:11:16Přemýšlejte, studujte a jestli pán Bůh dá, uvidíme se příští rok.