29.7.2020 - Biblické vyučování - Žalm 119
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Máme vlastně třetí setkání nad 119. žalmem. Nevím, jestli ještě máte živě ve svých myslích to, co jsme slyšeli v těch předchozích dvou nebo v těch předchozích biblických hodinách. Já jsem přemýšlel, že možná trošku řeknu ještě něco k žalmům jako takovým a potom půjdeme do toho textu, který připadl teda na tu dnešní biblickou hodinu, protože si myslím, že i ještě z nějakého takového trošku úvodu potom budeme vycházet i dál.
0:45Já věřím, že mnoho z těch věcí tady už bylo řečeno. Připomenu to, že víte, že žalmy jsou v podstatě v hebrejských textech označovány jako chvály, nebo také se jí říká kniha chval. a pokud budeme přemýšlet o tom, jak vznikli nebo kdo, kdo je tím autorem, tak musím říct takovou věc, že z božího pohledu jednoznačně je autorem Pán Bůh sám těchto žalmů.
1:22To můžeme poznávat, věřím, na každé stránce a v každém oddílu jednotlivých žalmů, ale samozřejmě z lidského pohledu, když budeme chtít hledat tu lidskou ruku, která vedla to, no co to vedla tenkrát, pero ne, nebo pero, asi pero, takže těch autorů, které pán Bůh použil k tomu, aby mluvil skrze ně, tak je několik, myslím si, že my jsme tady zmínili minimálně těch sedm,
1:56Ono jich zřejmě bude víc, ale jak víte, tak ten většinu žálmů, více jak polovinu, byl u nich David, nebo pán Bůh skrze Davida tyto žálmy napsal. Potom to byly synové Korachovy, tam ty se podílali asi na deseti žálmech, potom to byl Asaf, ten se podílal na dvanácti žálmech, Král Šalomoun, o něm jsme nedávno mluvili, ten napsal dva žalmy a potom víte, že i Mojžíš je autorem toho 90. žalmu
2:28a potom ještě Helman, Ethan, to je po jednom žalmu, ale důležité je to, že v podstatě, když se díváme i na rozsah toho autorství, tak z toho vlastně můžeme vyvozovat i v podstatě datování toho, kdy tyto žalmy vznikly a vznikaly. protože pokud jsme řekli, že jedním z autorů žálmů byl Mojžíš, tak už máme určitý letopočet, můžeme říct 1410 před naším letopočtem
3:04a jeden ze žálmů, 126. se jmenuje žálm Sionských navrátilců. To znamená, že tento žálm byl napsán těmi, kteří se vrátili z toho nedobrovolného exilu z Babylonu a to víme, že tam tuto událost, toho navrácení se lze datovat tedy někdy kolem 600-500 zhruba let před naším letopočtem. Takže pokud si dáme vlastně ten začátek od Mojžíše až po tento 126. zálm, který jasně ukazuje, že jejím autorem jsou tedy Siončti navrátilci, tak máme zhruba nějakých 900 let židovských dějin a to je dlouhá doba a úžasná skutečnost, že skrz takovýhle dlouhý období v podstatě vznikaly žalmy.
4:02V Novém zákoně víte, že kniha Žalmu je vlastně nejčastěji citovanou starozákonní knihou. A když se ještě zaměřím trošku na ten konkrétní 119. Žalm, tak pojem akrostik jsme asi taky slyšeli. On právě touto formou akrostiku je tento 119. Žalm napsaný. To znamená, že od toho prvního verše až do posledního je v podstatě seřazen podle židovské abecedy.
4:37Abyste to možná tak jednoduše pochopili, tak tento 119. žálom má 22 slok a každá sloka má 8 veršů. a každý verš v té jednotlivé sloce začíná, připomínám, každý verš začíná stejným písmenem židovského abecedy, tak jak je nazvaná celá ta jedna sloka, jestli je to pochopitelné. Žel ve studijních biblích nemáme toto rozdělení takto prostě zachováno, v tom nám může pomoct si dobře ekumenická bible,
5:15Tam je to řazeno přesně podle tohoto způsobu, ale přesto si myslím, že bude dobré, když budeme dneska vycházet samozřejmě z té studijní Bible. A ten dnešní probíraný text se týká sedmé až desáté sloky z těch 22 slok 119. žalmu.
5:45A protože nemáme studijní biblé, teda ekumenické, pardon, tak nemůžu říct, že to je sedma až desátá sloka, ale řeknu vám, že to je čtyricátý devátý až osmdesátý verž. Takže budeme přemýšlet nad textem těchto tří slok sedmé až desáté 119. žálmu. Mluvili jsme o tom, že a všeobecně, když přemýšlíme o 19. žalmu, nebo chtěli bychom v rychlosti, v krátkosti říct si, o čem je, tak víte, že jsme si říkali, že je to o Božím slovu.
6:28Je to o tom, co v něm můžeme mít v Božím slově, jak se k němu máme stavět a jaké jsou důsledky jeho přijetí a nebo nepřijetí do našich životů. A to je v podstatě takový všeobecný a velice stručný popis 119. žalmu, ale já bych chtěl, aby jsme se dneska podívali do toho daného textu možná trošku jiným způsobem, než jsme byli zvyklí.
6:58a je k tomu nutná jedna věc, je potřeba, abyste všichni měli Bibli v ruce a věřím a vidím, že máte, tak to je dobře, protože budeme často právě se dívat do jednotlivých veršů tohoto oddílu a já bychom chtěl, Aby i z tohohle textu, z těchto tří slok, nebo od toho 49. až do 80. verše, aby jsme z tohoto textu pokud možno získali co nejvíc pro nás, aby jsme získali to, co vlastně žálmista čím procházel, co prožíval, co ho vedlo k tomu a jako pán Bůh svatý, pán Bůh a jeho duch svatý vedl,
7:52aby sepsal to, co sepsal, ale nejenom to, aby jsme pochopili, proč píše právě to, co píše, ale aby jsme si z toho dokázali i vzít aplikaci do svých životů, aby jsme se na ten 119. žálm a na tento oddíl nedívali jako jenom na nějaký oběd, který můžeme nějakým způsobem zkoumat nebo studovat, ale aby to bylo něco, co bude pro mě a pro tebe, co si můžeme uchopit.
8:21Každý sám pro sebe a pro svůj život. A proto na začátek chci, aby jsme společně přečetli celý oddíl. Já ho budu číst nahlas, můžeme zůstat sedět a prosím, aby jsme pozorně naslouchali a sledovali se mnou tento text. Takže Žalm 119 od 49. verše. Čtu toto slovo ve jménu páně.
8:58Pamatuj na slovo ke svému otroku, Žím si ve mně zbudil naději. Útěchou v mém soužení mi je, že mi tvé slovo navrací život. Domýšlivci se mi hrozně posmívají, od tvého zákona se neodvrátím. Připomínám si tvá odvěká nařízení, hospodine, a nacházím útěchu. Přepadá mě vstek kvůli ničemu, kteří opouštějí tvůj zákon.
9:26Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě, kde jsem hostem. V noci si připomínám tvé jméno, hospodine, a zachovávám tvůj zákon. Tak tomu se mnou bylo, protože jsem střežil tvá přikázání. Řekl jsem, můj podíl je hospodin a tak budu zachovávat tvá slova. Celým srdcem hledám tvou přízeň. Smiluj se nade mnou podle svého slova. Přemýšlím o tvých cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím.
9:58Zpěchám a neotálím zachovávat Tvé příkazy. Omotávají mě provazí ničemu, na Tvůj zákon však nezapomínám. Vstávám o půlnoci, abych Ti vzdal díky za Tvá spravedlivá nařízení. Jsem společníkem všech, kteří se Tě bojí, těch, kdo zachovávají Tvá přikázání. Hospodine, země je plná Tvého milosedenství, vyuč mě svým ustanovením.
10:31Hospodine, podle svého slova, si prokázal svému otroku dobro. Nauč mě rozvážnosti a poznání vždyť já Tvým příkazům věřím. Dokud jsem nebyl pokořen, bloudil jsem. Teď však zachovávám Tvé slovo, si dobrý a prokazuješ dobro. Vyuč mě svým ustanovením, domýšlivci mě obestřeli klamem, já však celým srdcem střežím tvá přikázání, bezcitné, jak tuk je jejich srdce, já se však těším ze tvého zákona, bylo pro mě dobré, že jsem byl pokořen, neboť jsem se naučil tvým ustanovením, zákon tvých úst je pro mě lepší než tisíce ve zlatě či ve stříbře,
11:19Tvé ruce mě učinili a upevnili. Dej mi poznat, ať se naučím tvým příkazům. Ti, kdo se tě bojí, mě uvidí a budou se radovat, protože očekávám na tvé slovo. Vím, hospodine, že tvá nařízení jsou spravedlivá. Pokořil s mě pravdou. Keš je mi Tvé milosedenství útěchou, jak si svému otroku zaslíbil. Keš na mě přijde Tvé slitování, abych mohl žít, neboť Tvůj zákon je mým potěšením. Keš jsou domýšlivci zahanbeni, neboť mi zhrádně křivdí. Já ale přemýšlím o Tvých přikázáních. Keš se ke mně vrátí Ti, kdo se Tě bojí, Ti, kdo znají Tvá svědectví.
12:09Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých ustanovení, abych nebyl zahamben. Tolik z našeho textu 119. žalmu. Když jsem četl tento oddíl už po několikáté a přemýšlel jsem nad těmi jednotlivými výrazy a vypisoval si slova, která se v těchto verších často opakují,
12:41Uvědomil jsem si jednu věc a věřím, že to budete vnímat stejně tak, jako věřím, že to Pán Bůh položil mě na srdce, že ten, kdo psal tento žalm, tomu nebylo lehko, že byl ve velice těžké životní situaci. nevíme přesně, co, čím procházel, co prožíval, ale období, v kterém se nacházel, bylo velice těžké.
13:11Všimněme si několikrát zmínky o domýšlivcích. Padesátý první verž. Domýšlivci se mi hrozně posmívají. Díval jsem se na toto slovo domýšlivci do překladu ještě ekumenického a do překladu kralického a ekumenickí překládají tento výraz jako opovážlivci a kraličtí jako pišní.
13:42Takže v 51. verši čteme, že Žalmista prožíval nebo zkoušel od těchto lidí posměch. 53. Ničemové. Znovu, ekumeničtí překládají tento výraz jako svévolník a kraličtí jako bezbožní, takže je to trošku jiný výraz než ten předtím, ale znovu, žalmista mluví o těchto lidech jako o těch, kteří jsou bez zákona. Jsou to ničemové, kteří opouštějí tvůj zákon.
14:26Merské, Marek Živýk V 61. verši znovu čteme o tom, že ho utiskuji. V 69. vidíme, že ti domýšlivci ho obestřeli klamem. A v 78. že na něm spáchali mnohou zradu a křivdu. Takže člověk, který psal tyto verše, prožíval opravdu těžké období ve svém životě.
15:00měl kolem sebe lidi, kteří se k němu stavěli tak, jak se stavěli, jak nám to popisuje v těch různých verších. A možná jste to mnozí z vás prožili někdy ve svým životě. To je jedno, jestli jste byli studenti ve škole nebo zaměstnanci v zaměstnání, ale možná, že jste prožívali nějaké určité ani ne tak nepochopení jako spíš výsměch, zradu, křivdu, lest a máme, pokud procházíme těmito věcmi a já vím, že život takovéto věci přináší,
15:52tak můžeme říct, že máme všechny opostatněné důvody k tomu, aby jsme si zoufali, aby jsme si stěžovali, aby jsme říkali proč, jaký to má význam, je to nutné. Ale žalmista tady přemýšlí trošku jiným způsobem. On říká zajímavou věc. Jsem pokořen. Ano, prožívám pokoření. V 75. verši on říká, pokořil jsi mě pravdou.
16:44a vím, že tvoje nařízení jsou spravedlivá. Pokořil jsi mě pravdou. V 67. pokořil jsi mě pravdou, ale já musím přemýšlet taky sám o sobě, protože dokud jsem nebyl pokořen, tak jsem bloudil.
17:14a nám to ukazuje jednu velice důležitou biblickou pravdu, že Pán Bůh, když nás pokořuje, když pokořuje tebe, když pokořuje mě, tak v této situaci nás nutí o něm přemýšlet. ale zrovna tak násnutí k tomu, aby jsme přemýšleli každý sám o sobě, jak je to se mnou, jak si stojím.
17:48A proto myslím si, že budete se mnou souhlasit, i když to možná nezní příjemně, že ten, kdo stojí za našimi těžkostmi a za potížemi, kterými často procházíme, je v konečním důsledku hospodin sám. Samozřejmě, že naše neposlušnost a naše hříchy nás přivádějí do často těžkých a svýzelných situací, ale Pán Bůh je ten, kdo pokořuje svoje děti a pokořuje životy svých dětí, proto aby je přitáhl k sobě, ke svému slovu. V němž je život, jak říká Žalmista v 50. verši.
18:36To je slovo mi navrací život. A vy znáte oddíl s Židům z 12. kapitoly, kde apoštol Pavel říká toto. A zapomněli jste na napomenutí, které vám pravím jako synům? Můj synu nepodceňuj pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán. Žalmista procházel tímto pokořováním a procházel tímto těžkým obdobím svého života.
19:18Ale úžasné je to, že přichází právě v tomto pokoření od Boha naděje. 49. Mám v tobě naději. 50. Útěchou v mém soužení je mi to, že tvé slovo mi navrací, život. A tak přesto, že to byla tvrdá boží hospodinová ruka, je to zároveň i boží milosedenství, ve kterém jsme utišeni. Tak jako v 76. verši, kéše mi tvém milosedenství útěchou. Takže po pokoření, které často musí přijít a přichází do našich životů, přichází naděje, naděje útěchy. A žalmista to vyznává několikrát,
20:13že je hospodin jeho útěchou. Přestože je si vědom toho, že je to hospodinová ruka, která těžce dolehla na jeho život. A kde přichází útěcha a kde nastupuje útěcha, tak to nás nutně vede k přemýšlení i nad božími záměry a ustanoveními. a každý, kdo chce poznávat hospodinovo slovo, zjistí, že je ale v podstatě nakonec velice vzdálen těm božím věcem
20:52a že není schopen sám ze sebe přijmout a pochopit jeho ustanovení, jeho nařízení, jeho zákon. A proto musí nutně vyznat, tak jako v 73. verši, dej mi porozumět. ať se naučím. V 66. nauč mě, nauč mě rozvážnosti. V 68. vyuč mě svým ustanovením.
21:31Je velice nutné dojít, když nás Pán Bůh pokořuje k tomuhle bodu, že ano, On nás utěší, ale že my nejsme schopni sami se mu líbit, že nejsme schopni sami správně rozsuzovat a posuzovat jeho slovo a proto vždycky by v každé takovéto situaci mělo být naší prozbou to, aby nás on sám naučil, aby nás on sám vyučil, aby on sám nás naučil pochopit a vnímat to, co je potřeba.
22:08a samozřejmě nestačí jenom toužit, potom poznávat, nestačí potom toužit jenom chtít, rozumět, ale vždycky musí dojít v životě každého z nás k určitým rozhodnutím. 57. verš, řekl jsem, budu zachovávat tvá slova. 60. neotálím zachovávat tvé příkazy. 55. v noci si budu připomínat tvoje jméno.
22:43V 67. zachovávám a budu zachovávat Tvé slovo. Takže vždycky je důležité, aby takovéto rozhodnutí bylo v životě každého z nás. Nestačí jenom po něčem toužit, znovu opakuju, nestačí jenom něco chtít, ale je potřeba rozhodných rozhodnutí.
23:13a Pán Bůh je očekává od nás a Žalmista tento krok učinil. A potom samozřejmě nás Pán Bůh začne vyučovat skrze svého svatého ducha, své slovo a my budeme moci si připomínat jeho slovo. Tak jako Žalmista, jak už jsem to jednou zmiňoval v tom 55. verši, kdy říká I v noci se probudím a přemýšlím, připomínám. V 62. verši Žalmista znovu říká
23:51Vstávám o půlnoci, abych vzdal díky, abych přemýšlel. V 78. přemýšlím o tvých přikázáních. přemýšlím o tvých přikázáních, o tvém zákonu. Ale zároveň v 59. verši říká, ale já přemýšlím o svých cestách. A znovu, když přijdeme do toho bodu, kdy přemýšlíme o jeho přikázáních a začneme přemýšlet zároveň o svých cestách, tak to musí vést k jedné logické věci.
24:32a to je to, že začneme měnit svůj život. Žalmista říká, když přemýšlím o svých cestách, tak obracím své nohy. Moje nohy nejdřív šly někam, ale když přemýšlím o tobě a potom o sobě, tak si uvědomuji, že je nutné své nohy obrátit zpátky a jít k tobě. Takže přemýšlení o sobě samém nám může pomoci v tom, aby jsme nastoupili cestu změny, cestu změny zpátky k hospodinu.
25:07Přemýšlím o sobě a obracím své nohy ke tvým svědectvím. To je důležité poselství i tohoto žalmu, Že je nutné nezůstávat, setrvávat v tom, v čem jsem byl předtím, ale pokud procházím situací, kdy mě Pán Bůh pokořuje a hledám útěchu, musím se rozhodnout a prosit o to, aby On byl tím, kdo mě bude učit svůj zákon, své slovo a musím se rozhodnout ho opravdu zachovávat a vstupovat do něj aktivně v tom,
25:49že ho budu poznávat. A to je v podstatě život, který přináší Bohu slávu. To je to, o čem často mluvíme na našich biblických hodinách. To je to, co či slyšíme často při nedělních kázáních. Co to je žít na boží slávu? To je právě tento způsob tohoto života, že začneme pod vlivem Božího slova, v tom důsledku toho našeho rozhodnutí Pánu Bohu sloužit a být Mu věrný, takže svoje životy On bude sám měnit a my budeme moci být požehnáním pro druhé.
26:35Pokud budeme žít podle těchto pravidel, přináší to radost, ale i do života těch, kteří ctí Pána Boha. V 74. verši Žalmista vyznává, že ti, kdo se tě bojí, mě uvidí a budou se radovat, protože já očekávám na tvé slovo. že pokud budeme žít tento způsob života, tak budeme nejenom příkladem ostatním, ale budeme i pořehnáním pro druhé a to je ten důvod, proč je potřeba, aby jsme byli věrní v těchto principech, aby jsme byli opravdu věrní v tom, že chceme vstupovat do všech těchto věcí, tak jako žalmista.
27:23A tak jako Boží duch promlouvá, věřím i skrze tento oddíl tohoto žalmu, jak je to s naším trápením, jak je to s naší bolestí a jak je to s naším pokořováním, tak pod vlivem i tohoto světla, který přináší tento oddíl, můžeme rozumět i tomu velice známému oddílu z kazatele ze sedmé kapitoly.
27:57Třetí verš, lepší je hoře než smích, neboť zachmuřelá tvář prospívá srdci. Pokud bychom neznali souvislosti a neměli tyto souvislosti o tom, co dělá Pán Bůh skrze pokořování člověka, pokud bychom nic nevěděli o důležitých rozhodnutích poznávat jeho ustanovení, jeho přikázání, pokud bychom netoužili, aby byl On sám tím, kdo nás bude vyučovat a kdo nás bude proměňovat,
28:33pak si myslím, že oddíl z kazatele, který jsem citoval, je v podstatě nepochopitelný. Je to něco, co člověk bez těchto věcí nemůže nijak uchopit, nemůže jim rozumět. Já jsem citoval tento třetí vers kazatele z ekumenického překladu, ale znovu ho ještě jednou přečtu. Lepší je hoře než smích, Neboť zachmuřelá tvář Prospívá srdci. Žalmista v těchto verších
29:10Nebylo mu do zpěvu ani do smíchu. Prožíval těžké období ve svém životě a uvědomoval si, že není schopen žádným způsobem nějakou svojí silou, svojí moudrostí, šikovností, schopností si pomoct. Ale to, co je úžasné na tomhle textu, je to, že už od začátku, kdy si uvědomoval a zakoušel tu těžkou hospodinovou ruku, která na něj dolehla, takže on od začátku nepochybuje o boží svrchovanosti.
29:56a to je věc, kterou bych vám chtěl i takhle postavit před oči, aby jsme v každé situaci, kterou čelíme a kterou procházíme, aby jsme počítali a byli si naprosto jistí boží svrchovaností, že prostě Pán Bůh je zatím vždycky a je nadevším. A ten, kdo bude mít tento postoj ve svém srdci vůči hospodinu, jeho svrchovanosti, tak může ať už dřív nebo později vyznat to, co vyznává i Žálmista v 71. verši.
30:41Bylo pro mě dobré, že jsem byl pokořen, protože jsem se naučil tvým ustanovením. Máte svědectví svýho života, že to bylo pro vás dobré, když se podíváte zpět, že byly pro vás dobré těžké věci, kdy jste si mysleli, že nejste schopni je unést, kdy jste měli pocit, že je to nad vaše síly.
31:12kdy jste měli pocit, že si to v podstatě až za stolik nezasloužíte a že to je nespravedlnost páchaná na vaší osobě, mohli jste potom později vyznat, že to bylo dobře, že vás Pán Bůh takovýmhle způsobem a takovouhle životní etapou provedl? Žalmista vyznává, že ano. Protože právě v tomto pokoření, právě v této bolesti a v těchto těžkostech se naučil božím ustanovením, naučil se přemýšlet o božím zákonu, udělal rozhodnutí, že je bude zachovávat a že je bude zastávat.
32:06pochopil, že jenom Boží slovo a Bůh sám může být útěchou v každé situaci. A proto automaticky z jeho života vyplývalo to, že to, čím se nejvíc zabýval, to, k čemu se nejvíc obraceli jeho myšlenky, byl v podstatě potom Boží zákon a Boží slovo. dokonce takovým způsobem, že i v noci mu nedali klid a musel nad nimi přemýšlet.
32:44To jsou důsledky toho, kdo přijímá Boží výchovu, kdo přijímá pokoření hospodinově ruky ve svém životě. Já bych si moc přál pro sebe hlavně, ale i pro každého z vás, aby i toto mohlo být dříve nebo později opravdu naším vyznáním, aby toto mohlo být pravdou v našich životech, že všecko to, co hospodin činí, ať se nám to v tu chvíli zdá různě, nepřijatelné, možná nepochopitelné a těžké, takže to činí, protože je dobrý, jak to žálmista vyznává. Já vím, že ty jsi dobrý. Amen.