Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

Harmagedon

19. 9. 2021 · Ludvík Tvrdý · Kázání · délka přepisu 54:31 · Otevřít na YouTube

Výraz příchod je v přepisu na 13 místech. Přejít na první

Biblické texty v kázání

Ezechiel 39Sofonjáš 2Zjevení 14

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (3)

  1. 39:30 Sofonjáš 2,1
  2. 41:47 Zjevení 14,19
  3. 44:22 Ezechiel 39,8

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:00Ještě jednou vás tedy vítám dnes na dnešní biblické hodině, kdybychom pokročili v tom našem společném rozjímání nad proroctvím proroka Agea. A my se tak postupně blížíme do toho konce, postupně se blížíme k tomu, že uzavřeme tuto knihu. A před námi je dneska téma, kdy budeme pokračovat v tom posledním proroctví,

0:30v tom posledním slově, které se proroku Ageovi dostalo v tom 8. prosinci, podle toho našeho kalendáře, roku 520. Já tedy na úvod zase pro připomenutí přečtu toto proroctví a můžete si to najít ve svých biblích, budeme číst z proroka Agea a budeme číst tedy z druhé kapitoly od 20. verše.

1:01I stalo se hospodinovo slovo po druhé k Ageovi 24. dne toho měsíce. Řekni ludskému místu držiteli Zeru Bávelovi, zatřesu nebem i zemí, převrátím trůny království, vyhladím sílu království národů, převrátím válečné vozy jejich jezdce. Klesnou koně jejich jezdci, jeden mečem druhého,

1:31v onen den je výrok hospodina zástupů, tě vezmu můj otroku, zerubáveli, synušel těluv, je hospodinův výrok a učiním tě pečetním prstenem, neboť tebe jsem vyvolil. Je výrok hospodina zástupů. Jestli si vzpomenete, je to zase trošku delší doba, ale nic nebrání k tomu, abyste si případně znova přehráli tu poslední biblickou hodinu nebo se k tomu vrátili,

2:03tak jsme minule se zamýšleli nad tím zařazením, do jaké vlastně doby prorok hovoří. A věřím, že jsme si jasně minule demonstrovali, že prorok vlastně mluví o budoucích událostech, nejenom ze své perspektivy, ale i z perspektivy nás v současné době. Mluví o vlastně z tom konci doby soužení, mluví o tom konci 70. Danielova týdne let

2:39A konkrétně přichází k tomu tématu, velmi vážnému biblickému tématu, bitvy u Harmagedonu. Čili je to klíčová eschatologická událost, která bezprostředně předchází druhému příchodu pána Ježíše Krista ve slávě, čili jak nazýváme tento druhý příchod Pána Ježíše Krista ve slávě.

3:13Si pamatujete na to kázání, tak už minulé jsme se k tomu mnohokrát. Víte, že jsou dva takové stěžejní eschatologické pojmy, co se týče příchodu Pána Ježíše Krista. Jeden je ten nečekaný, ten opravdu, kdy přichází Pán Ježíš jako zloděj v noci pro svojí církev. A to může nastat třeba teď. A to je tedy parusie, s čímž je spojený i ten okamžik vytržení církve,

3:43ale potom víte, že je ten druhý příchod Pána Ježíše Krista ve slávě, je součástí toho Dne hospodinova a ten termín toho druhého příchodu Pána Ježíše Krista ve slávě je zjevení Boha, doslova epifania. Epifanie neboli zjevení Boha. Takže když máme tedy tyto dva termíny, tak je parusie a je epifanie. A jak jsme si řekli, samozřejmě příchod pána Ježíše Krista pro svůj lid

4:15může nastat kdykoliv. Apoštol Pavel počítal, že nezemře, ale že k tomuto okamžiku může dojít i za jeho života. A my bychom tedy neměli rozhodně v tomhle případě pojevit, v tom být připraveni, ale potom máme jednoznačně v písmu naznačeny události, kdy skutečně pán Ježíš přijde fyzicky na tuto zem, aby se ujal vlády. My jsme si jasně říkali, že v tomto okamžiku vlastně nastolí pán Bůh ono království.

4:49My jsme si vykládali, jestli si vzpomenete dobře, ten Danielův výklad snu, který měl král Nebukadnezar. A my jsme si řekli, že tento sen, stejně jako ostatní klíčová proroctví v proroku Danielovi, jsou nesmírně důležitá k tomu chronologickému pochopení eschatologických událostí. Rozumíte mi, když řeknu slovo chronologický,

5:15co znamená. My si budeme dneska vlastně také demonstrovat, jakým způsobem se tedy i ty biblická proroctví studují. bude to v rámci toho i taková praktická teologie. A chtěl bych vám tedy říct, že samozřejmě, aby jsme mohli biblická proroctví studovat a chceme-li je umět chronologicky řadit, tak to nestačí prostě si jenom číst písmo,

5:39musíme ho studovat. A já jsem vám jasně už mnohokrát říkal, že jsou v písmu klíčové kapitoly, které nám podávají ten chronologický pohled. To znamená, že nám pomáhají pochopit, jak jednotlivé události v písmu, jednotlivá proroctví máme řadit. Protože určitě si pamatujete a je před námi probírání proroka Zachariáše.

6:04Víte, že prorok Zachariáš, myslím si, že to Romča jednou zmiňoval ve svém modlitemním úvodu. Já jsem mu taky kolikrát a všem vám to chci zdůrazněvat. Když se řekne kniha Zjevení starého zákona, tak co se tím myslí, Takovou knihou zjevení Starého zákona, kánonu, písem Starého zákona je právě prorok Zachariáš. Ten je hluboce eschatologicky, je plný proroctví a obrovských obrazů,

6:32které jsou opravdu srovnatelné s knihou zjevení Apoštola Jana, kterou končí celý kánon písma. A tedy všechny tyto proroctví, ale uvidíte, jsou řazeny velice složitě a často jsme to uviděli v proroctvích těch proroků, které jsme probírali doteďka. Určitě neplatí, že třeba takový prorok Sofoniáš nebo jiní malí proroci i Izajáš

7:03jsou psání chronologicky. To znamená, že když čtete jednotlivá proroctví v písmu, třeba v těchto prorocích, tak na jedné straně můžete mít první příchod Pána Ježíše Krista, události, jeho ukřižování, pak milénium, pak zase první příchod Pána Ježíše Krista, mezi tím nějaké události a vůbec, my se o tom rozpovídáme trošku dál,

7:29to není napsáno chronologicky, na mnohých místech písma. A kdežto tedy my musíme studovat teda některé pasáže a jednou z těch klíčových pasáží je právě ten sen krále Nebukadnezara, kdy pán Bůh zjevil proroku Danielovi tento výklad a víte, že to jsou vlastně dějiny lidstva v kostce té doby přesně od proroka Daniele, který žil tedy v tom přibližně roce.

8:07mezi rokem 600 až 500 před pánem Ježíšem Kristem a od tohoto okamžiku vlastně až téměř do skonání věku. Téměř do skonání věku. A my jsme si tedy řekli, že vlastně celá ta nebukarnezarová socha obsahuje vlastně do detailů popsány ty jednotlivý fáze té lidské vlády, kdy tou zlatou hlavou byl sám král nebukarnezar a jeho babylonská říše

8:34A celá ta socha končí vlastně těmi nohami, které jsou tvořeny vlastně tou směsící toho železa a té hlíny. A my jsme si minule říkali, že je to vlastně obraz té poslední dnešní naší doby, kdy vlastně ta vláda v žádném případě nedosahuje té absolutistické moci toho krále Nebukadnezara, kterého hospodin dosadil na trůn, je to vláda, která v sobě mísí něco po zbytku té říše římské,

9:08která je reprezentována tím železem, která byla krutá, používala terror, používala zotročování národů a víme, že se přesně podle těch proroctví rozpadla, ale ve své podstatě ta poslední říše je určitým následovníkem té říše římské. Víme, že vlastně i z tohoto důvodu se vlastně i středověcí vládci vraceli k tomuto tématu a víte, že byla říše římská

9:39a mnohokrát se snahají obnovit. A i vlastně Adolf Hitler nazýval svoji vládu jako další říší, kdy se snažil obnovit tu slávu říše římské. A i ta symbolika v tom hrála určitou roli. ale víme, že vlastně ta vláda antikrysta právě vyvrcholí touto úplnou podnoží té sochy. A my jsme tedy četli, já to připomenuji, u proroka Daniele

10:05v 2. kapitole ve 44. verši. Za dnů o něch králů, ale Bůh nebez nastolí králoství, jež nebude zničeno na věky. Ani to králoství nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechno tato království, ale samo bude stát na věky. Neboť si viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato.

10:38Víme, že ta socha byla naprosto svržena. Jsou tady obrovsky důležité jasné pokyny. Každý ten verš je hluboký. Za prvé, v žádném případě toto království nebude nastoleno lidskou moci. Bez zásahu lidské ruky, všimli jste si toho verše, v hebrejštíně se často ruka, jad, používá k vyjádření moci nebo působnosti síly.

11:08Takže když by to bylo prostřednictvím lidské moci nebo síly nebo v lidských rukou, tak by to znělo naprosto jinak. A tady pán Bůh chtěl naprosto jasně zdůraznit, že toto naprosto není v lidské moci a že žádná lidská bytost nemá moc nastolit toto království a ani se na tom nebude podílet. Naopak bez zásahu lidské ruky, a my jsme si jasně demonstrovali,

11:32že aby se pán Ježíš mohl vrátit na tuto zem a ujmout se vlády, tak musí být položení jeho nepřátelé za podnož jeho nohou. My jsme si demonstrovali, že některé biblické výklady se v tomhle zvláště v tom pozdějším raném období dějin církve až přes dějiny katolicismu, aminelianismu a dalších takto směrech dostatečně rozmělnily,

12:02že byly tyto věci hodně zduchovněny a tím zamlženy v tom smyslu, že byly i teorie a jsou do dneška některými zastávány, že postupnou evangelizací a postupným šířením evangelia dojde k rozšíření Božího království na tomto světě a lidé se takto podřídí vládě hospodina. To je v rozporu s ostatními texty písma. A nedojde nikdy k tomu, že lidé uvěří komplexně rozhodněné.

12:36Naopak, čím více se budeme přibližovat druhému příchodu Pána Ježíše Krista, to nám Pán Ježíš několikrát zdůraznil i apoštolové, bude narůstat odpadnutí, bezbožnost a vzpouravuči hospodinu jako takého. Četli jsme si druhý žálm, kde je to jasně, proč se pro národy bouří, proč králové země pí, teda kují marné plány, srocují se vládcové země,

13:02posmívají se a chtějí odhodit ty břemena, ty všetky, řekli bychom, co to reprezentuje, jsou to boží zákony, boží normy, boží ustanovení. A tam je právě to vyjádření, ale panovník, který je v nebesích, se jim směje. A pak to pokračuje tým pohledem na pána Ježíše, já jsem ustanovil svého syna na Sionu, a on říká svému synu, že to je rozhovor, umíte si představit, kdy tyto želmy vznikly přibližně,

13:31vznikly samozřejmě dlouho před tím, než pán Ježíš byl narozen, inkarnován na tuto zem a už tam je rozhovor vlastně mezi dvěma osobami boží trojice, kdy Bůh otec mluví na svého syna a říká mu, požádej a předám ti národy za dědictví A víme, že prostě to předání nebude probíhat bez soudu. A víme, že pán Ježíš nenastolí svou vládu jinak nakonec,

14:01než že bude je pást železnou holí a rozdrtí je jako nádoby z hliny. To je naprosto jiný popis než šíření Evangelia a království Božího mezi námi v době milosti. Uvědomme si, že doba milosti je opravdu reprezentována tím, že šíříme už nyní mezi sebou Boží království, ale jestli dneska chce někdo zduchovnit a víme, že jsou takové věci,

14:27že již nes pán Ježíš sedí na trůnu Davidově, já jsem naprosto přesvědčen, že to nelze, že prostě k tomu musí dojít. A pán Ježíš za svého prvního příchodu na trůn Davidův neusedl. Probírali jsme teď ty smlouvy s hospodinem. Já jsem mluvil i na tom, když jsem mluvil v kázání o té stavbě a přípravy jeruzalemského chrámu, Davidová modlitba,

14:54která vlastně následovala na tu smloubu, kterou hospodin uzavřel s králem Davidem. A víme, že jeho potomku bylo zaslíbeno, že usedne na věky na Davidův trůn. Víme, že v době pána Ježíše Krista se tak samozřejmě nestalo. na trunu seděli úplně jiní vládcové, seděl tam vládce z dynastie krále Heroda, což byla samozvaná dynastie, která v době makabejských se lstí přiženila

15:24do vlastně té vládnoucí vrstvy a víme, že král Herodes pocházel z jakého pokolení, z jakého rodu, byl to žid. To znamená potomek Edoma. Byli to Edomci a Edom je samozřejmě pod božím prokletím, byli to boží nepřátelé. Víme, že proroctví ohledně Edomu jsou jasně v písmu deklarovány a tento muž tedy a tato línie rozhodně nereprezentovala naplnění tohoto proroctví.

16:00Takže my jsme si na poslední biblické, věřím, docela názorně ukázali, že opravdu skutečně tyto události spadají do toho posledního období toho 70. Danielova týdny let, kdybychom chtěli studovat, co to jsou Danielovi týdny let, toto dělení na tyto periódy, jakou kapitolu bychom otevřeli, kde bychom hledali toto vysvětlení, kde je ústřední klíč k eschatologickým, chronologickým informacím.

16:319. kapitola Daniele ve dnem noci o půlnoci. Každý z nás musí vědět. Tam se zjevil po té modlitbě pokání proroku Danielovi anděl Gabriel a přišel mu oznámit, jak to všechno proběhne. A tam došlo k té periodizaci těch dějin Izraele. Ta periodizace dějin Izraele byla rozdělena na tři základní období. Věděl by někdo z vás, jaké?

17:12Od návratu izraelských přesídlenců z babylonského vyhnánství po naplnění toho sedmdesátiletého trestu hospodinova, které prorokoval prorok Jeremiáš. To už jsme překročili. Nejprve jsou tam ještě obnova chrámu, obnova hradeb, zahlazení pomazaného. Takže když bychom počítali, tak uplynulo 69 Danielových týdnů let,

17:45rozdělený do dvou period, kdy přesně se to naplnilo v příjezdu pána Ježíše Krista do Jeruzaléma na květnou neděli a vyvrcholilo to ukřížováním zahlazením pomazaného. Pak jsme si říkali, že v tom učení dochází k takzvané dispenzi, to znamená přerušení, zavržení částečné Izraele, jejich zatvrzení,

18:16kdy pán Bůh potrestal Izrael, došlo k vyhlazení toho pomazaného, čili ukřižování pána Ježíše Krista a nastoupila takzvaná doba milosti, kdy pán Bůh nejedná primárně s izraelským národem, ale soustředění přišlo hospodina na svoji církev. Čili je to novozákonní doba, je to doba, v které žijeme teď, doba, v které nemáme v Jeruzalémě chrám,

18:45chrámem Boha živého na této zemi je v současné době. Co? Je to církev jako tělo Kristovo, kde přebývá dneska Bůh ve své slávě, ve svém lidu, skrze svého ducha v těch, které znovu zrodil a které naplnil, naplnil, ale víme, že toto období nebude trvat věčně a že celé toto období má primárně, věřím, že se k tomu vrátíme tématu blíže, až tady bude sestra Gerlofová.

19:16Víte, že to sestra Jitka Umcajtygová avizovala, budeme se zase zabývat, bude jedna biblická, tuším, že to bude v říjnu, začátkem října. A tak se zase dozvíme nějaké novinky z Izraele. Víme, že pán Bůh už jasně a jednoznačně začíná opět činit a konat v Izraeli. To se zlomilo určitě tím, kdy byl stát Izrael ustanoven a kdy vidíme, že jasně ty přesýpací hodiny konce byly opravdu nastartovány.

19:47A to ale také samozřejmě znamená, že se blíží doba konce milosti. A potom, tedy mezi tím 69. Danielovým týdnem let, kdybychom si představovali tu chronologickou osu času, tak si musíme uvědomit, že teda nastala doba milosti, která není primárně zaměřena na Izrael, naopak je primárně zaměřena na pohany a na šíření Evangelia,

20:13ale víme, že jednou ze služeb církve je, aby vzbudila žádlivost Izraeli. A po uplynutí této doby, kterou nevíme přesně, kdy pán Bůh usekne, přichází na stolení 70. Danielova týdne let. Tento Danielův týden let začíná takzvanou smlouvou ze smrti. Smlouva ze smrti je smlouva, kdy Izrael bude podveden antikristem a příjme ho jako svého zachránce, dojde k mírové smlouvě a podpoře Izraele

20:48a židé budou po tři a půl roku obelstěni antikrystem. Během této doby zřejmě podle těch událostí, věřím, dojde k obnově jeruzalemského chrámu, bohoslužby a Izrael bude prosperovat, ale právě v polovině tohoto týdne let, tedy po uplynutí tři a půl roku, dochází ke zlomu, o které mluví i pán Ježíš v Malé Apokalypse a kde se vrací, jak čteš u proroka Daniele, až uvidí znesvědcující ohavnost na svatém místě.

21:24A tam je právě citace z deváté kapitoly o zjevení Antikrysta. Tak začne pronásledování, velké pronásledování pro Judu. A tuto období, tedy to druhou část 70. Danielova týdne let, nazýváme dobou velkého soužení pro Judu. Pro Izrael jako takový. A tato doba přesně podle proroctví do detailů popsaných v proroku Danielovi, kde můžeme číst o některých jasných, přesných popisech antikristovské vlády, jeho machinací a dalších věcí,

22:01se dojde k naplnění těch událostí, kdy vytáhnou proti Izraeli ty okolní národy a budou schromážděni v té dolině Jošafatu, kde hospodin bude soudit a kde dojde tedy blízkosti hory Megida. Je to obrovská pláň, já jsem v Izraeli nebyl, vím to jenom z těch cestopisů,

22:31ale jestli jste někdo navštívil Izrael a viděli jste tedy toto obrovské rusáhlé udolí, které se opravdu táhne až od toho středozemního moře do toho vnitrozemí a naskýtá obrovský přístup a umožňuje schromáždění obrovského množství armády, vojáků, tak tady dojde k tomu schromáždění toho lidu, kteří pod vedením těch démonů,

22:59který vystoupili ke králům země, aby je svedli k té rozhodující bitvě Boha živého, aby se vytáhli proti ležením svatých, proti Jeruzalému. A toto téma, bratři a sestry, kdybychom se měli zabývat detailně bitvou u Harmagedonu, určitě by to bylo zajímavé, tak by nám zabralo minimálně několik hodin. Já nechci vás trápit jako tehdy u krále Davida,

23:30Ale takže dneska jenom takové letem světem, harmagedonem. A chtěl bych, aby jsme si bratři a sestry na tom to demonstrovali, zase připomněli, nebo pokud nevíme, tak obnovili takovou určitou schopnost práce s těmi biblickými proroctví. Pamatujete si, že už několikrát jsem to zopakoval, když studujeme tedy biblická proroctví, tak pán Bůh dával svá proroctví

24:00v průběhu dějin, různým prorokům, v různém čase a na různých místech. A tyto proroctví, proroci, tyto věci viděli z různé perspektivy. Kdybychom si to představili nějak hmatatelněji, tak si představte, že máte nějakou událost, třeba tu bitvu. A teď si představte, že jeden prorok jí vidí odsud, jeden prorok jí vidí odsud, jeden prorok jí vidí odsud,

24:34další prorok jí vidí otamtud. A každý popisuje ze svého úhlu, tak jak mu hospodin Bůh dal, tu věc, kterou vidí. Samozřejmě, kdybychom si představili ty kužely toho jejich vzorného pole, tak se tyto kužely v mnohých místech toho vidění překrývají, ale v mnohých místech nepřekrývají, ale doplňují. A právě ty místa překrývání nám pomáhají v tom,

25:02aby jsme ty jednotlivá proroctví byli schopni vzít a uchopit a poskládat z nich určitý panoramatický obraz té dané události. Hospodin samozřejmě tyto věci zjevuje z jakého důvodu a jak je toho schopen. Proč a jakým způsobem je hospodin schopen tyto události zjevit. Tak zaprvé si musíme uvědomit, že hospodin je vševědoucí. To znamená, že všechny události ví.

25:32A ví je od kdy? Ví je od vždy na vždy. Hospodin tyto události věděl ještě před stvořením světa. Pro ně jsou tyto události stejně přítomností, jako minulosti, jako budoucnosti, jsou pro něj neustále, jako kdybyste se na ně koukali. Ale tento pohled nestačí, protože nemůžeme z hospodina udělat pozorovatele. Hospodin samozřejmě není pozorovatelem těchto událostí.

25:59Ale víme, že hospodin, tak jsme to četli i v proroctví krále Nebu Karnezara v tom snu a výkladu, hospodin není pasivním bohem, který by jenom nám oznamoval, co ví, co je z budoucnosti. Ale hospodin tyto věci předzřídil, určil a všechny vede tak, aby došlo k naplnění jeho svaté vůle, aby došlo k naplnění všem věcem, tak jak si pán Bůh ve své moudrosti předsevzal.

26:27A on tedy proto, náš Bůh, je jediný relevantní, který nám může zjevit, co se v budoucnu stane, protože on ty události zná naprosto do detailu. Nikdo z lidí, to říkal i král, králej prorok Daniel, tuto možnost nemá a může jim mít jenom ten, komu se hospodin to rozhodne zjevit. Uvědomte si, že my nejsme schopni z budoucnosti poznat vůbec nic,

26:56jenom to, co nám pán Bůh dovolí ze své bůh poznat. A pán Bůh se rozhodl, že toto zjevení budoucích událostí buda lidstvu zjevovat v určitých úsecích různým způsobem. A nezjeví je často jedné osobě, ale zdělí je mnohým lidem, prorokům, a teprve studiem těchto proroků můžeme docházet k tomu, že se nám tento obraz začíná rýsovat.

27:27Samozřejmě je velmi podstatné si říct, že kdybychom vzali události prvního příchodu Pána Ježíše Krista, třeba jeho narození, a porovnany množství proroctví, které se týká těchto událostí, s proroctvími například, které se týkají eschatologie Harmagedonu nebo druhého příchodu, tak je to asi takto. Rozhodně události prvního příchodu, co se týče proroctví a zjevení,

27:53byly v daleko spořejší míře oznámeny prorokům, kdežto většina proroctví se dotýká dne hospodinova a druhého příchodu pána Ježíše Krista ve slávě. Jak jsem říkal, v těchto dějinách už ústřední roli hraje především Izrael, proto i v knize Zjevení vidíte, že se po tom, co se napíše těch sedm listů do Malé Ázie,

28:19mění naprosto rétorika knihy a najednou se mluví znovu ve starozákonním jazyce. Všechny další obrazy, které vidí Jan na ostrově Patmos při tom vytržnění v Den páně, jsou již starozákonní, vyskytuje se tam znovu chrám, události v nebesích a znovu ta způsob mluvy po vlastně tomu schrnutí dějinách církve v těch sedmi listech do Malé Azie, počínaje církví v Efezu,

28:49končí církví v Laodikeji, tak to nám podrává prostě průřez dějinami církve horizontálně i vertikálně. Rozumíme tomu horizontálně ve smyslu, že prostě všetky ty listy církvím v Malé Ázii postihují problémy církví v každé době, v každém čase. Ale také zároveň zachycují určitý vývoj církve Kristovi v čase. A tak víme, že ty poslední dny církve se budou opravdu vyznačovat charakteristikou té utlačované církve ve Filipis,

29:25která ve Filadelfii a potom církve nabubřelé, která musí slyšet od pána Ježíše Krista, hle, stojím u dveří a klepu zaslechneli kdo můj hlas a otevřemi, budu s ním večeřet. Takže, bratři a sestry, rozumíme tomu pohledu z těch různých úhlů, kdy proroci vidí jednotlivé díly té skládačky a na základě tohoto vlastně nám vykreslují ten obraz.

29:58A potom další termín je takzvaný prorocký horizont. Známe tento termín? Prorocký horizont znamená, že daný prorok, když vidí tu událost z toho svého úhlu pohledu, tak ty jednotlivé věci vidí jako třeba my, tento teologický termín je právě odvozen z toho horizontu, vidí je prostě nějak za sebou řazeny, nebo vidí je nějak v prostoru.

30:28Ale vidí je v prostoru tak, jak je vidí ze svého bodu, který mu pán můh stanovil, aby je viděl. A když si představíte horizont, tak prostě tam můžou být různé události, různě seřazeny, myslím v čase, ale ten prorok je vidí takto. A on je zapisuje třeba zjednodušeně, aby jsme to chápali nějak logicky. Třeba židé samozřejmě by nikdy nečetli text zleva do prava.

30:56Židé čtou text zprava do levá knihu vždycky ze zadu. Nikdy by neotevřeli Biblii tak jako my. Ale jde o to, že ten prorok často popisuje ty události tak, jak mu je pán Bůh dal, takto. A tak víme, že třeba v jednom textu, a víme to znovu, demonstruji ten asi nejokatější příklad, když pán Ježíš otevřel v té synagoze ten text známý z proroka Izajáše,

31:20kdy říká, hle, pánův duch je nade mnou a teď pokračuje v tom čtení z Izajáše a pak přestane číst, kdy uprostřed věty, naprosto bez čárky, bez toho. A my bychom řekli, protože on říká, přišel jsem vyhlásit této boží milosti a ten pomsty našeho Boha už nepřečte. Takže prostě najednou my máme v Izajáši text a hned to pokračuje miléniem.

31:47Když byste pokračovali v této kapitole, tak hned mluví prostě o mileniálních věcech prorok. A on to všecko dá takhle dohromady. A teď na nás je, že prostě ano, k tomu potřebujeme velikou moudrost, protože pán Ježíš při prvním příchodu nevyhlásil ten pomsty našeho Boha, ale přišel ze svým spasením. Ale samozřejmě dojde k okamžiku,

32:08kdy přijde ta druhá část naplnění tohoto proroctví. A tak uvidíte v textu, mnohokrát je vidět, a u Zachariáše si to ohmatáme ze všech stran, že prorok skáče z jedné události do druhé a že hle, máme pastýře při prvním příchodu, tady je milénium, ukřižování, mezi tím je harmagedon, naprosto to nejde chronologicky. Kdežto samozřejmě některé písma v božím slově chronologicky řazeny jsou

32:39a díky tomu, že si vytvoříme koncept toho, jak rozumět božího slovu na základě studia písma, tak jsme pak schopni jednotlivá proroctví v písmu zařazovat do těch jednotlivých přihrádek. Takže když řekneme, hele, beránek boží, který s ním má v říchy směta, no tak asi to nedáme k tomu, kdy pán Ježíš přichází na koni

33:04a má roucho zbrocené krví, což by se lidem hodilo v současný době, kdyby zase přišel beránek, který by nedělal problémy. Ale druhý příchod pána Ježíše už takový nebude. Židé to přesně otočili. Oni čekali krále ve slávě a byli velice zklamáni. A víte, že já to znovu a znovu opakuju, církev bude v přesně opačném pozici.

33:24Církev bude chtít zase toho beránka a hle přijde lev. a přijde král s železnou holí. Židé chtěli království Izraele vírou oprvéli. Ale nesmyslíme radši tu víru, aby pán Ježíš hlavně do válko nezasahoval do našich životů. Takže dejme na to veliký pozor, prostě židé přesně si to zamíchali, jak chceme. Ale dejme pozor, studium proroctví rozhodně není jednoduchá záležitost.

33:55Takže my jsme se určitě Harmagedonu dotkli mnohokrát při studiu písma a to především, když jsme procházeli i malé proroky. A já bych vám pro připomenutí, já nevidím na hodiny, za vratři a sestry, máme čas, ještě chvíličku, já jsem ještě nezačal, tak vratři a sestry tak to rozdělíme, nebudeme to, ale určitě si některá proroctví přečteme

34:26a za domácí úkol budete mít třeba některá ty proroctví si zobakovat. A já bych chtěl vám demonstrovat tedy na některých vybraných proroctví, které jsme už třeba prošli u malých proroků, jak ty jednotlivé obrazy skutečně zkuste v nich vnímat tyto dvě věci. Jednak tu prorockou perspektivu, ten horizont, a jednak to, že některé ty proroctví jdou takto, překlívají se.

34:48A díky tomu my je můžeme do sebe, nefunguje takhle pucle, nebo pazl, jak chcete, ale ty prorocky boží slova takhle fungují, že částečně se překlývají, částečně se doplňují. Třeba to i malé dítě pochopí, když jsou ty ptáci pozváni k tomu hospodinovu oběknímu hodu, tak to je na mnohých místech, že pán Bůh přivolá ty ptáky a oni se budou živit v těli těch pobytých.

35:15tak to je tak nesmírně jednoznačné, že to je pochopitelné. Takže já přečtu z proroka Joale, protože když se řekne den hospodinů, když se řekne bitva u Harmagenonu, tak určitě první bychom otevřeli proroka Joale. Takže a budu číst z proroka Joale 4.1 a budu pokračovat od toho prvního verše. Neboť hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy změním úděl Judy a Jeruzaléma,

35:44schromádím všechny národy, zavedu je do údolí ošafatu a tam se s ním budu soudit kvůli svému lidu. Volejte to mezi národy, nachystejte válku, vzbuďte hrdiny, všichni bojovníci, ať přistoupí a vyrazí. Překujte své radlice v meče a své vinařské nože v oštěpy. Bratře a sestry, neslyšeli jste někdy opačný verš? Písmo je dokonce tak komplexní, že za domácí úkolně zjistíte,

36:09kde je přesně opačný příkaz. Pán Bůh na jednom místě říká naopak, překujte své meče a ty zbraně na ty vinařské potřeby, na ty zemědělské. Takže jinými slovy, v jedné části dějin pán Bůh vyhlasuje mír a pokoj a říká, vlastně nás vede k určitému pacifismu a šíření evangelia v tomhle pokoji. A na druhém místě říká, hospodiné naopak, teď chci, abyste šli do boje.

36:38Takže to je jenom taková odbočka, že někdy ty verše jdou přímo proti sobě. A teď bychom mohli říct, že písmo si protiřečí, protože máme i takové umělce, teologi, kteří si z těchto veršů řeknou, že vlastně tyto dvě věci stojí proti sobě. A opravdu za domácí úkol jsou tady dva verše, kteří jsou úplně 180 stupňů,

37:04jsou zrcadlovým obrazem semesavých. Takže písmo si chybuje? Ne. Víte, že prostě stará teologická hermeneutická výkladová pravda je, že jestliže se nám někde v našem teologickém systému zdá, že si písmo protiřečí, kde je problém? Už staří reformátoři říkali, v tom okamžiku je jasně demonstrovaný problém našeho pochopení.

37:28A víte, že písmo si nemůže protiřečit, protože veškeré písmo prochází od pána Boha, je opneustost, dechnuté duchem a je užitečné a tak dále. Takže jestliže někde máme dva protilehlé verše, musí tyto verše být zařazeny k sobě ve správném kontextu. A jasně my už teda chápeme, že jsou tady dvě období, dvě periody,

37:51řekli bychom dvě dispense, které se od sebe naprosto liší. V jedné jsou ty zbraně a tá válka a v druhé je tedy ten pokoj a mír. Slabý, ať řekne, jsem hrdina. Pospěšte a přijďte. Všechny okolní národy zkromážděte se tam. Přiveď hospodine své hrdiny. Ať se pohanské národy dají do pohybu a vstoupí do údolí Jošafatu, protože tam usednu, abych soudil všechny okolní národy. Pošlete srp, pošlete žeň, protože žeň do zdrála.

38:26Pojďte a šlapejte, nebo ti lis se naplděl, sudy oplývají, protože jejich zla je mnoho. Bezpočetné davy jsou v údolí rozhodnutí, protože hospodinu v den v údolí rozhodnutí je blízko. Slunce a měsíce zatměli, hvězdy ztratili svou zář, hospodin zařval, to jsme si přesně taky demonstrovali právě, ze Sionu, z Jeruzaléma vydal svůj hlas, nebesa a země se třesou.

38:58Pro roxofonia, až toho jsme probírali nedávno, No, nedávno. Relativní. Ale asi rok to je zpátky. Nebo rok a něco. 1.1.14. Blízko je hospodinův velký den, blízko a velmi pospíchá. Slyš, hospodinův den je trpký, hrdina v něm bude křičet. Onen den bude dnem hněvu, dnem soužení a sklíčenosti, dnem zkázy a zpustošení, dnem temnoty a soubraku, dnem mračná a husté temnoty, dnem troubení naberaní roh

39:30a válečného křiku proti opevněným městům a proti vysokým rohovým věžím. Způsobím lidem soužení a budou chodit jako slepí, protože hřešili proti hospodinu. Jejich krev bude vylita jako prach a jejich vnitřnosti jako výkaly. Ani jejich stříbro, ani jejich zlato je nebude moci vysvodit v den hospodinova hněvu. A Sofoniáš 2.1. Vidíte, že my jsme propírali Sofoniáše.

39:57vzpomeňte si, můžete si to najít, ani Sofoniáš nepokračuje chronologicky, tam je další psunutý text, ale Sofoniáš 2.1 pokračuje. Schromážděte se jako sláma, schromážděte se bezostišný národe, dříve nežli se zrodí lhůta, a jako plevy pomine den, dříve nežli na vás přijde den hospodinův planoucí hněv, dříve nežli na vás přijde den hospodinov a hněvu.

40:25Takže to je samozřejmě jenom část z malých proroctví, která se dotýká dne hospodinova. Ale potom máme i velké proroky. Velké proroky, myslím, ty proroky, které jsou velké svým rozsahem, ne významem. Mezi ně řadíme proroky, jako je Izajáš, Ezechiel, Jeremiáš. A tyto proroci, když mluvili, tak se samozřejmě dotýkali dne hospodinova.

40:51Přečnu například v Izajáše známý text, kdy přichází pán Ježíš jako soudce. 63.1. Kdo to přichází z Edomu, kdo to v růchu rudem jde z Bosry? Kdo je ten v úloru velebném, hrdě kráčející ve své velké síle? Já, který právě vyhlašuji, že na vítězství stačím. Proč je tvé roucho krvavé a tvé roucho jako toho, jenž v lisu šlape?

41:17Sám jsem šlapal v lisovací kádi a nikdo z národů se mnou nebyl. Rozněván jsem po nich šlapal, rošlapal jsem je ve svém rozhorčení. Až šťáva z nich mi roucho postříkala. Poskvnil jsem si celý oděv. Den pomsty měl jsem ve svém srdci. Nastalo milostivé léto pro vykoupené. Rozhlédl jsem se, ale nebylo pomocníka. Užasl jsem. Opravdu pomoc žádná.

41:47A k vítězství mi dopomohla moje vlastní paže. Oporou mi bylo moje rozhořčení. Rozněván jsem rozdupal národy a opil jsem se svým rozhořčením. Jejich mízu jsem nechal stékat k zemi. Můžeme skočit do knihy Zjevení, kde o tomto dní jasně mluví prorok. Zjevení Janovo 14, 19. Tu hodil ten anděl svůj srp na zemi a sklidil víno země.

42:14Vždy, když se mluví v písmu, já nerad odboču, o vinných hroznech, v proroctvích je to symbolika kvasu, hříchu a škaženosti v lidské rase. Takže když mluví hospodin o žadbě svých vyvolených, své církve, svých spasených, tak sklízí co? O bylí. Ale když se mluví někde o vinnici země, o hroznech a o šlapání hroznu, tak se mluví o soudu a trestu nad bezbožnými.

42:42Takže když tady čteme v knize z Jevení 14, 19, tu ten anděl hodil svůj srp na zem a skrydil vý do země. Kde pán Ježíš? Co šlapal v té kádi? Všimli jste si u Izajáši, jak to do sebe zapadá. Co tam šlepal? Obilí? Šlapal víno. A tady čteme, že uvrhl je do velikého lisu božího hněvu a v lisu za městem byly hrozny slačeny a vytékající krev dosahovala až po úzdy koní na vzdálenosti 160 mil.

43:15Umíme si to vůbec představit. A zase skočíme k Ezechielovi, a Ezechiel vůbec se tímto tématem zapýval do podrobna, a čteme další u Ezechiele. Ty lidský synu slyš, prorokuj proti Golgovi a řekni toto pravý panovník hospodin. Chystám se na tebe, Golgu, velekně zimé šeku a túbalu. Obrátím tě, povedu a odvleču tě z nejzaššího severu

43:41a přivedu tě na izraelské hory. Ale z levé ruky ti vyrazím luk a z pravé ruky vytrhnu šípy. Na izraelských horách padneš ty, všechny tvé voje i národy, které jsou s tebou. Vydám tě za pokrm komu? Dravému ptactu. Tejakému okřídlem si i polní zvěři. Zase z Romácí úkol 19. kapitola knihy zjevení před příchodem pána Ježíše Krista Harmagenon je o této hostině božího hněvu, kdy hospodin obětuje člověka, aby vykonal svůj soud nad ním a ty těla, krev, bude se jimi živit nebeské ptactvo.

44:22A Ezechiel 39,8.

44:53Nebudou nosit dřivý spole, ani je rubat v lesích, protože budou rozdělávat oheň ze zbroje. 39.17, Izachiel pokračuje, ty lidský sinusliš, toto praví panovník hospodin, řekni ptačstvu každému okřídlenci, naprosto schodné verše najdeme ve zdělění, každé polní zvěři, schromážděte se a přijďte, seberte ze všech stran se k mému obětnímu hodu,

45:21který vám připravuji. K velkému obětnímu hodu na izraelských horách budete jíst maso a pít krev. Budete jíst maso bohatýru a pít krev knížat země. Ty všichni budou místo beranu, jehnat, kozlu, bíčku, vykrmeného vášanského dobytka. Dosyta se najíte tuku, až do opojení se napijete. Krev z mého obětního dohodu, který jsem vám připravil.

45:47Nasytíte se u mého stolu, koni, jezdci, bohatýry a všemi bojovníky je výrok panovníka hospodina. Dám poznat svou slavu mezi pronárody, všechny pronárody spatří můj soud, který vykoná má ruka, kterou na ně vložím. I pozná dům izraelský, že já hospodin jsem jejich bůh od onoho dne i potom. My víme, že součástí toho posledního dne bitvy Harmagedonu je také příchod pána Ježíše

46:16a odejmutí bezbožnosti od Jákoba. V této době dojde k naplnění spasení toho ostatku Izraele a víme, že v této době se Izrael obrátí a pozná svého Mesiáše, to jsme četli. Takže na jedné straně bitva Harmagedonu, na jedné straně Jeruzalem, skoro vyplněný, v tísni, v bolesti jako rodička a hle přichází Mesiáš. No a když bychom pokračovali, tak v Ezechieli dále čteme, že Ezechiel 39.12.

47:10ty zbylé na tváři země, aby očistili tuto zem. Po sedm měsíců ji budou prohledávat, budou procházet zemí křížem krážem, kdo uvidí lidskou kost, postaví vedle ní znamení, než ji pohřbí v údolí Gogova hlučícího davu. A samozřejmě, bratři a sestry, víte, kdo byl současníkem proroka Agea, který prorok prorokoval ve stejném roce a který právě

47:40jsem ho zmínil už dnes, Zachariáš. A Zachariáš je si teda necháme na domácí ukala příště. Zachariáš dopodrobna popisuje tyto události. A my samozřejmě Zachariáště nebudeme probírat podrobně příště, ale potom při Zachariášovi. Ale chci, abyste si znovu vzali, co jsme dneska si řekli. Ageus říká, převrátím válečné vozy i jejich jezdce

48:04k lesnou koně i jejich jezdci jeden mečem druhého. U Zachariáše se přesně dozvíme, jak to pán Bůh způsobí. Budeme číst, že oči jim schní v důlcích. Jeden pozvedne meč proti druhému. A budou to velmi vážné texty. Vůbec Den hospodinův a Boží soud je velmi vážný text. A my bychom neměli přehlížet, že pokud se týče Božích soudů,

48:35tak písmo tyto soudy zmiňuje do obrovské podrobnosti. Ovšem, žel mám pocit, že mnohí kazatelé mnohé výklady božího slova toto nerespektují. Když bychom si procentuálně vzali a pokud chceme být dobrými vykladači písma, tak nikdy nemůžeme si dovolit mluvit jinak, než nám pán Bůh zjevil. A pokud si vezmeme texty, které se dopodrovna dotýkají božích soudů

49:03a vezmeme jejich poměr a pak se zaměříme na to, kolik toho slyšíme z kazatelny, tak si myslím, že jeden z důsledků toho, jak se dnes církev chová, že se ztrácí bázeň před hospodinem, je to, že se nerespektuje do jaké míry a do jaké vážnosti Boží slovo o těchto věcech informuje a že se tedy texty prostě nekáží. Ale asi se pán Bůh spletl, když tyto texty zjevl člověku,

49:32když do takových podrobností mluví o těchto událostech? Ne. Víme, že jednou z tou motivací je varování. Je varování před tím, že tady opravdu nejde o žádnou banalitu, ale že tady je opravdu vyhlášen Boží soud. A ten přijde. A že pán Bůh nebude věčně ukazovat svoji milostivou tvář, Ale že přijde čas, kdy v plnosti, četli jsme, co jsme četli u Izajáše,

50:04jinými slovy, kontrolní otázka z písma. Kdo je hospodinem pověřen k vykonání soudu? Kdo byl Bohem otcem určen za soudce? Jeho syn. Takže ten samý beránek, který umírá na kříži, čteme, že přichází z posry a je opojen svým hněvem. Pán Ježíš se umí velmi hněvat. A v Biblii je napsaný, že je hrozné upadnout do rukou živého Boha.

50:34A jestli lidem zvěstujeme Pána Boha jenom z jedné strany, to znamená, že mluvíme jenom o Jeho lásce, která není jasně vymezena Jeho hněvem a spravedlností, tak nezvěstujeme Boha Bible. Žádný list v písmu, žádná kapitola není bez důrazu na tyto věci. A když bychom si vzali procent, kolikrát je toto v písmu zmíněno, tak uvidíme, že to je obrovská nálož, která se dotýká tohoto varování,

51:03protože to je realita. A jestliže Evangelium je dobrá zvěst, tak je to dobrá zvěst především proto, že ten veliký a biblicky hrozný Bůh, který je v Biblii označen El Gadol Venora, dal cestu smíření sám ze sebou v oběti Pána Ježíše Krista. A to je to, co by nás mělo těšit na vzdory všem těžkostem, protože to není samozřejnost.

51:34Naopak židé to měli vnímat, a okolní národy taky, že tento Bůh, který je schopen se rozhněvat a spravedlivě potrestat říšníky, připravil něco tak nevýslovného, že připravil cestu smíření. A jestliže toto před evangeliem nezaznívá, Víte, staří bibličtí teologové říkali, že na Sion se jde přes Sinai. To jsme si všimli.

52:04Jestliže není zjevena boží moc, sláva, hněv a všetky atributy, nemůžeme dostatečně pochopit jeho lásku. Takže, bratři a sestry, harmagenon opravdu nelze probrat v jedné biblické. Je to jenom nás tím. Ale právě ten harmagedon nás uvodí k tomu závěru knihy Agea. A čím končí kniha Agea? Končí tím pohledem na Mesiáše, kterého zde obrazně zastupuje

52:34jako pečetní prsten Zerubável, syn Šaltělův. Mým příště budeme mluvit, jak pán Bůh dá, o potvrzení Davidovské královské slouvy. Uvědomte si, že pro Izrael to bylo nesmírně nutné. Poslední králové z dynastie Davidovy naprosto odpadly, mluvím o synové zbožného krále Jošiáše, tedy o Jojákímovi a Sítkiašovi, a bylo nesmírně zvláštní a pro Izrael obrovskou nejistotou,

53:04zdali vůbec se někdy ještě z rodu Davidova bude moct nahrodit někdo, kdo usedne na boží trůn. A to, že hospodin řekl, že Zerubávela, který je přímým potomkem krále, Ano, a jeho z jaké větve? Byl to syn Sitkiášův, odkud pocházel Jojakýn. Jojakýn byl syn. Jojakýma byl to vnuk krále Jošiáše a víme, že po jeho odvedení do Babilona vládl král Sitkiáš,

53:36který byl jeho strýcem. A ze Sitkiáše rozhodně nepochází Mesiáš. Tak si musíme uvědomit právě to znovu vyvolení nebo znovu potvrzení vyvolení k Davidovi královské linie, kdy král nechává v uprostřed uvěznění pozvednout v tom žaláři v Babyloně koho uvězněného krále. Jojákína nechá ho posadit ke královské tabuli a znovu obnovuje svoji milost

54:04a my potom příště se právě zaměříme na tu úchvatnou část toho rodokmene pána Ježíše Krista a na to, že skutečně pán Bůh tímto obrovsky pozbudil svůj lid, protože poukázal na to, víte, že jednomu králi byl pečetní prstem jako symbol moci odebnět, ale tady tímto je znovu potvrzeno, ano, právě z tohoto rodu, právě z tohoto domu přijde.

54:31Kdo? Vyvolený Mesiáš. Takže bratři a sestry, já vám děkuju za pozornost a můžete doma do příště nastudovat.