UPROSTŘED DEPRESE | NEZASLOUŽENÁ MILOST
Biblické texty v kázání
Žalm 42Žalm 63Izajáš 53Matouš 19Matouš 28Římanům 8
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:27Tak ahoj. Já když jsem přijel na tenhle pobyt, tak musím říct, že jsem si všiml, co na čem vám hodně záleží. Je to káva a kázání. Pr máte tady dva kávovary a máte tady velkou kazatelnu. To jsem nečekal. A já bych chtěl říct, že jsem velmi rád, že tady můžu být s váma. Chtěl bych poděkovat tady bratru nášelníkovi a
0:46vedoucímu zájezdu. jsem si musel napsat Martinovi eh za důvěru, ale opravdu za možnost tady s váma být a eh sdílet se z Božího slova. Já jsem doufal, že budu moct přijet už dřív, ale kvůli zdraví se to nepovedlo. Martin se bál, ale já jsem vděčnej, že nemůžu být dneska. I když se různě stěhujeme po republice, tak já myslím, že vždycky něco, co tyhle
1:11pobyty tvořily a co to, co jako charakterizovalo, tak byla jednota. Pro mě to vždycky byla největší věc, že se všichni sjeli a byli spolu a byl to super týden a přál bych si, aby to tak mohlo zůstat a chtěl bych se s váma dneska večer podívat na téma. My jsme, já jsem rád, že bylo taký radostný svědectví, protože téma, který ke
1:33kterýmu mě vede text, který jsem vybral, aby to nebylo, že jsem si ho já vybral, tak není zas tak radostný. Neradi o něm mluvíme. Pojďme si otevřít žalm 42, prosím. Je to je to žalm, na který se neodkazuje žádný text novýho zákona. Není to žádná profláknutá pasáž, jak Izajáš 53 nebo takový ty známý kapitoly. Dokonce i
1:59možná píseň, kterou si řeknete, že se k tomu vztahuje. Má duše žíznivá, touží po tobě jak laň. Tak těsně vedle je to spíš žalm 63. Tohle je takový žalm, o kterým neradi všichni mluví, ale je to docela melancholický text, ale já myslím, že pokrývá téma, který je žel pro nás. My bysme rádi, aby to tak nebylo, ale který
2:21je možná častější, než bysme chtěli. Tak možná, jestli to pro vás nepřijde aktuální, tak přemýšlejte nad ním. Možná se vám to jednou bude hodit. Pojďme si ten žalm překčíst. Je to, píše to král David. Pravděpodobně on byl sice král Izraele, ale víte co? pořád byl člověk, jako jsem já a vy a prožíval úplně stejný věci. Žalm 42. Provedoucího chvál
2:43meditace. Syové Krachovi, jako laň dychtí po vodních tocích, tak má duše dychtí po tobě, ó bože. Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu, kdy předstoupím, abych se ukázal před Boží tváří. Slzy jsou mi chlebem ve dne i v noci, když mi každý den říkají, kde je ten, kde je ten tvůj Bůh? Na to vzpomínám a vylévám v sobě svou duši, jak jsem
3:09chodíval v zástupu a ubírali jsem se do Božího domu za zvuku jáslotu a děkovných písní davu slavícího svátek. Proč jsi tak zkleslá, má duše? Proč jsi ve mně tak rozrušena? Jen čekej na Boha, vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti. Můj Bože, duše je ve mně tak zkleslá a tak na tebe vzpomínám v jordánské zemi,
3:37na Chermónu, nahoře mizeáru. Hlubina volá na hlubinu za zvuku tvých přívalů. Převalily se přese mne všechny tvé příboje a tvá vlnobytí. Ve dne Hospodin přikazuje svému milosrdenství a v noci je se mnou jeho píseň. Modlitba k Bohu mého života. Říkám Bohu své skále: Proč na mě zapomínáš? Proč mám chodit v nářku utlašován nepřítelem?
4:03Zkáou pro mé kosti. Je mi utrhání mých nepřátel. Každý den mi říkají, kde je ten tvůj Bůh. Proč jsi tak zkleslá, má duše? Proč jsi ve mně tak rozrušená? Jenom čekej na Boha. A vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha. Budu se modlit. Hospodine nášho otče, já tě chci prosit, aby ještě teď na chvíli naladil
4:27naše srdce na tvoje slovo. Moc tě, Pane, prosím, aby ji nám dal vidět, že seš vždycky blízko. Amen. Kdo z nás na tom nebyl někdy psychicky špatně? Možná nejste ten případ, ale kdo z nás se někdy necítil pod psa, jak se říká, zápasit sám se sebou, tak je mnohem častější, než bysme si možná chtěli připustit. A víte, já mám dojem, že díky
4:56tomu, že psychologové, kteří nevěří v Pána Boha, tak logicky nebudou mít stejný světonázor jako my a budou nepředpokládají, že Bůh existuje, tak došli k závěrům, který se rozchází s křesťanstvím takovým způsobem, že potom křesťanství na to muselo možná někdy jako reagovat až tak moc, že jsme se dostali do bodu, kdy mít nějaký
5:18psychický problémy, tak spíše se to interpretuje tak, že máme nějaký problém další sami v sobě a člověk, který se v tom plácá a který neví, kam dál, tak možná si říká, ty jo, zase něco dalšího, je se mnou špatně a vnímá ještě větší tlak, než aby vnímal naději. Opravdu by mě zajímalo, co by kde kdej jaký biblický poradce poradil Davidovi. A to
5:41neříkám v nějaké konfrontaci, ale já jsem nad tím musel přemýšlet, protože David tady prožívá nebo ten autor, já myslím, že to napsal David, ale asi bych za to ruku na špalek nedal, tak e jenom nad tím přemýšlím. Ty jeho myšlenky jsou jako hodně random. Jo, já chci říct, deprese je reálná věc a procházeli jí lidi, do kteří byste to možná vůbec
6:02nikdy neřekli. A já já kdybych tady udělal anketu, nebudu ji dělat, ale velmi by mě zajímalo, kolik z vás jste možná někdy procházeli nějakou depresí. Tak lidi kolem nás mají trápení a těžkosti a řešení. Kde hledají řešení? Hledají ho všude možně, přesto na špatném místě. Co dělají lidi, když mají nějaké trápení? Tak oni se zavřou sami
6:25do sebe. V dobách, kdy je jim na nic, tak sahají k různým řešením, který si myslí, že jim pomůžou odvést pozornost někšemu jinýmu, že chvíli se budou moct soustředit na něco jinýho a zapomenou a místo toho jim nepomůžou. Budou si na nich závislosti. Jo, alkohol v depresi nepřipadá člověku jako metla lidstva, ale jako pomocná
6:48ruka, která aspoň na chvíli mi pomůže se trochu otupit. Cigarety mi taky možná dají uklidnění. Jak to ale vyřeší tvůj problém? A těch věcí je hromada jiných. A to jsou také cigarety, už tolik ne v Česku, ale to jsou takový typický český věci, jo. Jak to vyřeší tvůj problém? A já ti chci říct období, kdy budeš nadně, kdy na tom
7:11budeš špatně, ne zrovna nahoře, ale někde hodně dole nebo úplně dole, tak jednou přijdou. Možná teď si přijdeš, že seš úplně na vrcholu svýho života, ale jednou možná přijdou. A otázka je, jaké budeš řešit, jak prožiješ tenhle čas, kdy to nebude tě nebude jednoduchý. A možná ho prožíváš. A o tomhle všem je tenhle žalm.
7:32Možná dneska posloucháš a nikdo to tady o tobě neví, ale kdybych se tě zeptal, tak bys řekl, že sám seš psychicky na dně nebo minimálně hodně dole. Já sám jsem si takovou epizodou prošel a ty jo, vím, jaký to je umět chodit skoro rok do práce a člověk se snaží okolo dalších lidí tvářit. Nechtěl jsem, aby mě vyhodili z práce, tak se snaží nějak
7:53fungovat, ale zápasí se sebou a a snaží se utíkat kamkoliv, všude možně jinam. A pokud dneska tady sedíš a bojuješ s psychickýma věcma, s tím, že seš nadě, že se cítíš pod psa, tak já chci, aby dneska jako hlavní myšlenka tohoto krátkýho zamyšlení rezonovalo tohle. Uprostřed deprese je pánbůh s tebou. Jak jsem říkal, nejpravděpodobněji
8:22napsal tenhle žalm král David v době, kdy utíkal před králem Saulem, možná před svým vlastním synem Abšalomem. A Davidův život, když ho budeme kříst, tak vlastně celej život mu šel někdo pořád po krku. Možná, když se na to podíváme, tak se do toho dokážeme ještě víc vžít. Jo, já myslím, že nikomu tady z vás celý život
8:44nešel nikdo po krku, ale že když je to i třeba menší trápení, ale je to hodně dlouho, tak nás to dokáže tak unavit a tak otupit, že už prostě taky nám ty síly začnou docházet a taky už nevíme, jak dál. Možná se stane, že tvůj život začne ztrácet takový náboj, takovou jiskru, že už nejseš tak radostný nebo radostná,
9:05jako jsi byl nebo byla předtím. Říkáš si, proč? Možná si říkáš, ten žá, tenhle žalm je hodně melancholickej, ale věřím, že se ti někdy hodit bude. Je to Boží slovo. A já bych chtěl z toho dnešního textu vám ukázat dvě věci. Ta první věc, i když se to nezdá, tak Bůh je vždycky tady. A druhá věc, která z toho textu mluví, tak
9:27je, že potřebujeme být upřímní sami k sobě. Jo. Nechtěl jsem to tady dělat na nějaký tři body a básníšku. Je tady někde Tonda, to si ještě pamatuju z doby ČBi. Tondo, děkuju. Čau. E, tak já jsem to udělal tak, že první projdu ten žalm velice jako v rychlosti jenom o čem to je a potom bych chtěl vypíchnout pár takových reflexí a možná aplikací, který
9:49by nás mohly povzbudit. Tak e jestli si píšete nějakou osnovu, tak jo, doufám, že to tady nebude nikdo hodnotit. Autor začíná tím, že vyjadřuje, jak moc touží po Bohu. Jo, prosím, buďte v tom textu se mnou, ať tady nejsme hodinu. Ale on on říká, jak moc touží, jak žízní po živém Bohu, jak žízní po tom, aby mohl být před Boží tváří v jeho
10:13přítomnosti. A vzpomíná na to, kdy chodil do Božího chrámu. Jak tam říká, já vzpomínám, jak jsem chodil do Božího domu za zvuku jásotů a děkovných písní a byl tam ten dav slavící svátek. To muselo být jako to musela být mimořádná zkušenost. Tak on na tohle vzpomíná a teď se mu to nedostává, že jo. Teď nemůže. My přesné
10:37detaily nemáme, ale podle toho, co čteme vši a omlouvám se, budu dost skákat, tak je hodně daleko. Je hodně daleko od Jeruzaléma, jako fyzicky daleko. Vzpomíná na Hospodina a on říká, on tam používá takovou hříčku. Jemu jedno, jestli je na vysoké hoře Chermónu nebo na malinkčkém jenom pahorku mizeáru. Ale zkrátka ať už je tam nebo tam, to je
10:59úplně jedno, protože Jeruzalém je hodně daleko a on je smutný. Tam by chtěl být, ale nemůže. A moje první věc, které jsem si všiml, není zajímavý, že Davida nejvíc ze všeho netrápí, že nejsou jeho okolnosti nejlepší, ale nejvíc ho trápí, že nemůže být s Bohem. A do toho čteme, že se mu posmívají druzí lidi a že říkají, kde je ten tvůj
11:23Bůh? To mu taky určitě nepřidalo, spíše naopak. A jenom nad tím přemýšlejte, ty jo. Jestli David, jestli ostatní lidi, jako se mu vysmívali, kde je ten tvůj Bůh, tak on určitě nemohl vypadat jako, že je v pohodě. Na něm to muselo být vidět, jak je skleslej. Lidi se mu smáli, že ho pán Bůh opustil. Kde máš toho svýho Boha, ty jo? Kde ti
11:46pomůže? Proč tě nezachrání? A víte, na rovinu to nemusí být ani druzí lidi, kteří se ptají a posmívají nám, kde je ten tvůj Bůh. Jak jednoduchý je, aby přímo z našeho srdce vybublala ta tahle otázka. Tak Bože, kde seš, když je to tak těžký? Neptali jste se někdy něco takovýho? A ve verši 7 se zdá, že už je z toho tak
12:11zničený, že se v tom, pardon, spíše ve verši osm, že už se v tom brzo utopí. Je to neustále nebezpečí, úzkost, odloučení od Božího lidu a možnost být v Boží přítomnosti. A ta slova, která volí, tak jsou velmi výmluvná. On tady používá slova jako přívaly, příboje, vlnobytí. To není na makarské u moře na pláži, jo, když je
12:36zrovna hezky. To je, když si připadá, že už se brzo utopí. Jo. A někdy ti může připadat, že se v těch trápeních ne brodíš, ale že se v nich přímo topíš. A můžeš už dojít do bodu, když si připadáš, tak tohle už je dost, tohle už nezvládnu. Že už ani nemáš sílu zvednout tu hlavu, že už je ti tak špatně, že si řekneš, já
12:57už snad ani nechci bojovat. Mimochodem, tohle je, jak spousta lidí popisuje, jak vypadá deprese, že už se jim nechce bojovat, že už se jim nechce přemýšlet o nich všem pozitivním, že už nechtějí měnit žádné svoje smýšlení a dokonce ani třeba vstát z postele. Je to jak začarovaný kruh. Je to jak kdybyste byli v nějakým bludišti, v
13:17nějakým labyrint a prostě viděli jste tam strašně moc těch chodeb a už tam bloudili strašně dlouho a nemohli najít ten východ. Já nevím proč. Já teď se mi vybavila jedna taková ilustrace. Já jsem jednou ještě, když jsem hodně jezdil do Švédska, tak jsem byl na trajektu a už prostě tam volali, že mají jít všichni do auta. Já to byl nějakej
13:35devítipatrovej trajekt. Jsem nevěděl vůbec, kde mám auto. Já jsem prostě snad to zapomněl si to napsat. No a tak jsem tam pak asi půl hodiny chodil. Byl to docela trapas, ale asi takhle jsem se připadal a už jsem si říkal, já už snad počkám, až všichni odjedou a pak tam se už stane to moje auto. Bude to v pohodě. Ale vážně, my už se někdy připadáme, že
13:56nevíme, kam má víš co? Já chci, abys věděl jednu věc. Není selhání upadnout do zklíčenosti. Není selhání upadnout do deprese a nenechme si to namluvit, abysme řekli, tak já jsem horší křesťan, protože jsem upadl do deprese, já nevěřím tomu. Jo, král David, muž podle Božího srdce, upadl do deprese, velcí Boží muži bojovali s depresí. To tohle
14:20není selhání. To, co ale by bylo velikou prohrou, tak by bylo to, kdybys v tom v té tvojí depresi, v tvé tvojí zklíčenosti nenatáhnul tu nenatáhnul tu ruku, kterou ti pán Bůh nabízí. Je to jako když by sesil v moři, když už tady máme ty příboje a někdo ti hodil záchrannej kruh. Jednu jedinou věc, kterou musíš udělat, pokud tam dosáhneš,
14:42tak je natáhnout se po tom kruhu a potom už máš velkou naději, že to bude dobrý. A jestli máš Ježíše, tak v depresi ta naděje je strašně blízko. A tobě možná připadne v tu chvíli, že už nechceš bojovat, že už aj ten malinkej kousíček je tak strašně daleko. A pán Bůh ti v tomhle tímhle žalmem dneska ukazuje, že je právě ještě blíž,
15:05že je s tebou a že ti může pomoct. Ta skvělá zpráva je nejenom, že ti může pomoct, ale že ti chce pomoct. Jediný, co musíš udělat, tak je, že mu uvěříš. jestli v depresi něco prohrá, tak pokud se budeš sám z vlastní síly snažit nějakým způsobem z toho vymanit. Podívej se na to, co prožívá král David. Kdyby David šel pro pomoc sám do sebe a
15:31přemýšlel nad tím, tak Davide, přemýšlej. Ty jo, seš přece velkej král, ty jo, přežil hrozně moc věcí, tak přemýšlej nad tím, najdi něco pozitivního. Ať čtu ten žalm, jak čtu, tak to je prostě jak když se zavrtávám víc a víc do země. To je horší a horší. Ale on místo toho, aby šel do sebe samotnýho, kde by našel jenom beznaději
15:53a tmu, tak on jde za Bohem. A to naprosto obrací jeho přemýšlení. My to vidíme ve verši 9 až 10. Já si myslím, že ty verše 9 až 10 jsou dva verše, na kterejch se celej ten žalm obrací a dostává úplně jinej spát. V Davidovi se to strašně moc pere. Jenom přemýšlejte. On tady čte, teda ne čte, on tady píše a nebo spíš říká ve verši šest první říká:
16:18„Proč jsi tak zklesla moje duše?" A pak říká: „Jenom čekej na Boha, vždyť mu budu znovu vzdávat chválu." Tak to se zdá, jak kdyby už to trochu pochopil. A pak zase ve verši osm, že jo, to už nedám. A pak zase ve verši devět vyjadřuje, jak pán Bůh je prostě mocnej, jak je milosrdnej, jak je s ním. A najednou je verš 10 a říká: „Říkám Bohu
16:40své skále, proč na mě zapomínáš?" Jo, v Davidovi se to pere. Ten jeho vnitřní boj vidíme nejlépe tady. A eh David si uvědomuje a připomíná si to, co pán Bůh dělá. Jo, on tam používá v tom verši 9 ve dne v noci, to znamená vždycky. Není žádná žádný okamžik na tom ciferníku, kdyby pán Bůh nebyl pro něho. On si to připomíná,
17:06ale je to zápas, není to hned. Jo, naše srdce nefunguje tak, jak když do katu GPT, jestli to někdo nepoužíváte, tak to je taková stránka, která vám pomůže se vším. Akorát nikdy nevíte, jestli vám pomohla dobře a někdy zjistíte, já to teďka řeším docela dost práci, že lidi prostě chodí a mají hodně špatný informace a to není jak když do chatu
17:27GPT, když ti napíše něco nesmyslnýho, tak mu tam napíšeš, hele, přemýšlej o tom trochu jinak. Já vám dám dobrej slovník. Říká se tomu prompt, jo, že mu dáte lepší prompt. No a najednou chat GPT vám řekne: „No jo, ty seš hlava, ty jo, tak já budu přemýšlet jinak." A najednou všechno řekne správně. Takhle naše srdce nefunguje a my to vidíme na
17:47Davidovi. To není jako a připomněl jsem si, ano, Hospodin je všemocný a najednou jsem v pohodě. Já si z toho nechci dělat srandu, ale já chci jenom, abyste pochopili, že je naprosto legitimní bojovat sami se sebou. A je naprosto legitimní ptát se takové otázky, jaké se ptal David. Říkám Bohu své skále, proč na mě zapomínáš?
18:17Víš co? Pán Bůh stejně zná tvoje srdce, tak se nemusíš přetvařovat a volej k němu takový, jaký jsi. Podle mě nejhorší, co může člověk v depresi udělat, tak je, že se bude přetvařovat, že žádnou nemá. Potřebujeme volat k Bohu takový, jaký jsme. Ve verši 12 na konci toho žalmu vidíme rozuzlení. A to rozuzení je hodně
18:36typický v žalmech, kterým se říká jako, že jsou to žalmy nářků. Jo, ten slet je vždycky takj podobnej. První je beznaděje. Autor se vždycky ve svém smutku zastavuje z Boží milosti, přemýšlí o Hospodinu a samozřejmě to není, že on by byl tak dobrej, že to vymyslel, ale že pán Bůh mu změnil srdce a najednou nachází naději. A o co se
18:57tady David opírá? David svoje srdce upokojuje v Bohu. A tak na konci s jistotou říká: "Jenom pořkej na Boha. Vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha." Pak už nenásleduje žádná další epizoda 10, další nějaké nějaká pochyba, ale on říká, já jednou budu s Bohem. Ty pochody v srdci a hlavě v hlavě Davida
19:24byly fakt jako hodně lidský. Prvně je to těžký nad moje síly, ale potom je změna. Nešrotuje ti to někdy v hlavě taky tak? A možná když řešíme mnohem menší starosti, já teda za sebe můžu říct, že to tak mám a taky musím vyznat, že čestokrát hodně dlouho trvá. Asi by to bylo víc než 12 veršů, než bych se dostal do té fáze.
19:47Nekoukám se na to, co mě trápí a na to, jak je to na prd, ale do té fáze jdu za Bohem. Jak tedy končí tenhle žalm? My vidíme, že Davidovy okolnosti se patrně zatím nezměnily a změnilo se jeho srdce. A v tom je obrovská naděje, protože David v tom, jak přemýšlel a v tom, jak uvažoval o Bohu, tak dostal pokoj od Boha. A my se nemůžeme na křesťanství dívat. Možná se
20:17někdy na křesťanství díváme a já chci možná trochu mluvit obecněji. Na rovinu spoustu z vás, některý vidím taky poprvé. Brat, který měl svědectví, taky tě vidím poprvé. Možná si tě jenom nepamatuju, ale nevím, jak na tom jste s Pánem Bohem. A já bych nerad, aby to jenom vyznělo, že jako v depresi je v pohodě křesťan. Já bych chtěl potom
20:38mluvit ke všem, kteří tady jsou. A jednu z věcí, kterou bych chtěl říct, že my někdy možná i jako věřící trošku jako špatně chápeme křesťanství. Lidi někdy skrze křesťanství chtějí získat právě to, po čem oni sami touží. A právě proto se užíví hromada takových těch podvodníšků s vírou, kteří lidem říkají:„Ty jo, chceš být hrozně bohatej,
21:00chceš být hrozně zdravej, chceš se mít dobře?" Jo, to ti dá Ježíš. Akorát problém je, že takovýhle lidi za Ježíšem přichází jenom proto, že ho chtějí využít. A podívejte na Davida. Jako myslíte si, že David přišel za Bohem jenom proto, že ho chtěl využít, aby mu dal lepší, já nevím, lepší život? Vždyť pán Bůh mu ani nedal lepší okolnosti. On
21:21mu dal jenom sám sebe. Vzpomeňte si na toho bohatého mládence. Je to Matouš 19, 18 nebo 19. Co tak strašně chtěl ten bohatej mládenec? On se ptal: „Jak co mám udělat, abych získal manželku?" Ne, já jenom myslím, dáte pozor. Věčný život. Jo. Co mám udělat, abych získal věčný život? A pak když se dozvěděl, co on se dozvěděl?
21:45Co se dozvěděl? >> Prodej všechno a ano a následuj Ježíše. Jo, on když se dozvěděl, že musí dát Ježíše na první místo, tak odešel. Jinými slovy, on doufal, že odčekuje takový ty ten checklist, řekne: "OK, tak teď můžu jít do nebe." Ale Ježíš mu říká, že musíš dát sám sebe Ježíši. Ten trik je v tom, že Ježíše
22:09nevyužiješ jako zaměstnaneckou kartu, jak když jdeš někde do práce a teď si jedny dveře pípneš druhý a dostaneš se, kam potřebuješ. Ten trik je v tom, že musíš přijít k Ježíši a musíš v něm spočinout. A to přesně udělal David. Já tady mám pár takových reflexí a aplikací tady z toho žalmu. A tu první já bych chtěl navázat přesně na to, kde David
22:30skončil. Jo, David skončil s jistotou, že určitě jednou zase bude s Bohem. Jinými slovy, že nepřátelé nebudou mít poslední slovo a že všechno dobře dopadne. Aby zí se otázka, jo? On tady říká velmi jednoznačně, já mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti. Nabízí se otázka, jak to mohl vědět. jenom si připomeňme verš devt, jo, to je
22:56jeden z těch klíšovch veršů. Ve dne Hospodin přikazuje svému milosrdenství a v noci je se mnou jeho píseň Modlitba k Bohu mého života. On si připomíná Boží charakter. On si připomíná, že pán Bůh přikazuje svému milosrdenství, že on je pro nás, že pán Bůh je milosrdný. Nejenom, že je milosrdný jako abstraktně, že tady máte
23:20nějakýho Boha, který je milosrdný, ale on přikazuje svému milosrdenství a velmi evidentně objektem toho jeho milosrdenství a jeho přízně, tak je David. Pán Bůh je pro nás. On není nějaký vzdálený dědeček, který někde sedí a kouká se, jak ten vesmír probíhá a odehrává se. Tak jak když natáhnete ten starej budík. Pamatujete si to? Já si to
23:44ještě pamatuju. Mělš docela dost roků, ale takj ten, jak to natáhnete a pak to zase týden jede, pak to musíte natáhnout znovu, ne? My čteme, že on přímo přikazuje milosrdenství. A jestli jsem se modlil dneska po cestě jsem za jednu věc, kterou bych si fakt přál, abyste si odnesli, tak je to tahle, že pá, nejenom, že pán Bůh je s
24:03tebou a pán Bůh je tady, ale že pán Bůh je pro tebe. A pokud je něco, co Boha opravdu zajímá, tak jsou to jeho vlastní děti. Opět otázka, jak to vím. Je to jedna z mých nejoblíbenějších pasáží, tak ani bych tam nemusel listovat, ale je to Římanům 8. A pojďme přečíst 31 až 32. Já to čtu právě proto, protože ty dva verše
24:25začínají tím. Co tedy k tomu řekneme? Je-i Bůh pro nás. A to je řečnická otázka, protože on předtím ukazuje, že Bůh je pro nás. Je li Bůh pro nás? Kdo je proti nám? A říká, on neušetřil vlastního syna, ale za nás za všecky ho vydal a dodává, jak by nám spolu s ním nedaroval všechno. Jo, ani Boží syn nebyl příliš velká
24:50cena, že by pán Bůh kvůli tobě nebyl ochotný platit. Jaká láska. Tak udělej si z Božích slibů. Tohle je Boží slib. Pán Bůh je pro nás. Udělej si z nich jistící lano, jako když lezeš někde na feratě nebo na skálu a ty potom víš, že i kdybys spadl a ten pád byl velkej, takže máš lano, který tě nikdy nepustí. Pán Bůh se rozhodl, že
25:16proto, aby zachránil mě i tebe, tak obětuje svého vlastního věčného syna. A pán Ježíš musel zemřít kvůli mojím a tvojím hříchům, které nás oddělovaly od Boha a tím dokázal, že je s námi. Když pán Ježíš přišel na tuhle zem, tak si to jistě pamatujete vždycky z Vánoc. On dostal jméno Imanuel. Co to znamená, že on je s námi,
25:42když jsme ho nehledali a když jsme o něm ani nepřemýšleli, když nám Ježíš byl úplně ukradnutý, tak pán Bůh nás hledal. nebyl s tebou, což by tě opustilo ve chvílích, kdy se cítíš na dně. Víte, my někdy přemýšlíme úplně jako naivně, jenomže to je naprosto pochopitelný, protože jsme slabí a jsme lidi. Když přemýšlíme o spasení, tak úplně jako si
26:05říkáme, jo, to je super, že pán Ježíš nás hledal. A potom, když prožíváme depresi nebo nějakou těžkost, tak v tu chvíli je to pro nás tak strašně velký, ale subjektivně je to takhle strašně velký, že si říkáme, ty jo, to snad nemůže být pravda. Ale musíme to dát do toho kontrastu. A právě proto to používá Pavel. Jestli nám
26:25daroval svého syna, tak což by nám nedaroval všechno? Pokoj ve všech trápeních, všechny zaslíbení, který řekl. Jo. A potom dodává: "Nic nás nemůže odloučit od Boží lásky." To jsou verše, který potřebujeme potom, když to bude těžký. Tak prosím uvaž nad tímhle. Když ti Ježíš dal, když ti Bůh dal Ježíše, tak jak by ti nedaroval všechno další?
26:51Jak změní tvoji depresi a pocit, že na tobě nikomu nezáleží? To jsou věci, který s námčnou honit hlavou. Když ti řeknu, že pán Ježíš v tuhle chvíli teď a možná se ve tvém srdci odehrávají věci, o kterejch nikdo neví, tak teď je po pravici Boha. A nejenom, že je po pravici Boha, ale že on se za tebe konkrétně teď modlí.
27:14Ty králi Davide, co se momentálně cítíš opuštěný, ty bratře nebo sestro, co se momentálně cítíš opuštěná, on nese tvoje jméno, má ho na mysli a modlí se. A tohle jsou věci, který si musíme připomínat, když je to fakt těžký, protože takovýho máme Boha. Skvělá zpráva je, že pro křesťana naše naděje není jenom nějaká mantra, kterou bysme si říkali
27:40pořád dokola. Ty se můžeš podívat zpátky a můžeš nahmatat a vidět a pamatovat si věci a okamžiky, kdy tě pán Bůh opravdu podržel, kdy pán Bůh byl s tebou, kdy byl věrný. A tak to dělej často. Já tě chci fakt moc povzbudit. Až příště zažiješ něco, kde tě pánbůh podržel, kde možná ještě předkšil to, ne, jak ses
27:59modlil nebo modlila, někam si to napiš. Napiš si to do Bible, do deníčku. Já když si to nenapíšu, ty jo, tak prostě na to strašně rychle zapomenu a někdy si řeknu na tohle nikdy v životě nezapomenu a pak prožívám to stejný za půl roku a jakoby se to nikdy nestalo. Takoví jsme my lidi. Dělejme si seznam, kdy pán Bůh nepřestal
28:24držet svoje sliby. Proto já ti garantuju, že stejně jako když jedeš po silnici a vidíš tam ty patníky taky ty bílý, někdy červenej, modrej, tak stejně tak je lemovanj tvůj život takovýma okamžikama. Když jedeš po silnici, ty patníky taky většinou nesleduješ. Pokud jeden nesejmeš, tak to pak si řekneš ups. A ono se většinou nic nestane. Vím to. Tak
28:51a takhle je to i s tím, když pán Bůh je pro nás, jo, my jedeme po tý silnici, furt se to děje a nám to přijde už tak strašně normální. A ještě jedna věc, nejenom, že si to budeš pamatovat, ale buď pamětním kamenem Boží věrnosti i druhým lidem. Tak když budeš v depresi, připomínej si to, co pán Ježíš slíbil svým učedníkům.
29:15On v Matoušovi 28 říká při velkým poslání: "Hle, já jsem s vámi." Na jak dlouho? Jenom ve zkušební době, než vyplší trial a musíte si koupit plnou verzi. Ne, on říká napořád. A tak tenhle žalm je takovým žalmem proti sebelítosti. Jo, hodně lidí myslí na sebe a to vždycky jednou z končí u bez naděje, protože dokud budeš myslet
29:40sám na sebe, tak vždycky přijde nějakej bod, kdy už na to nebudeš stašit. A v České republice, když se zeptáte druhýho člověka, schválně zkuste přemýšlet sami o sobě, když se zeptáte druhýho člověka, jak se máš, tak co ti odpoví taková typická paní v Kauflandu? Buď ti odpoví zdvořilostně, jo, dobrý. A nebo druhá věc a ruku na srdce, aspoň
30:02teda je to docela na Moravě jsou lidi víc výmluvní, tak většinou si lidi začnou stěžovat, že jo, že začnou říkat, dobrý, ale tak záda bolí tohle, jo, ten fiala, Babiš, já to musím říct, aby to bylo korektní. Oba jsou a lidi si začnou stěžovat a my máme, já chci jenom ukázat na to, že my máme tendenci ze sebe dělat oběti a podívejte
30:24se na Davida. jeho okolnosti hodně špatný a on si nestěžuje, já jsem ta oběť. Ano. Pak mluví ne o sobě a on mluví sám k sobě. Jo, jakoby mluvil sám k sobě a říkal:„Co blázníš, Davide? Proč se tak trápíš?" Vždyť to, co říká veršev, proto myslím, že to je fakt důležitej verš. To, co říká verš devět, to je, jak se věci
30:49mají. Ne to, že si přijdeš a ne to, co ti druzí lidi říkají, kde je ten tvůj Bůh. Bože, zapomněl jsi na mě. Ale ne. Verš devt je ta pravda. Pán Bůh přikazuje svému milosrdenství a neustále je se mnou jeho píseň. On mluví sám k sobě. David je upřímný sám k sobě. Nepojmenovává jenom všechny okolo. Hej, ten za to může, ten za to může, ten tam
31:14ten za to taky může. Jo, on mluví sám k sobě. My potřebujeme být upřímní sami k sobě. Jeden britský kazatel z 20. století Martin Lloyd Jones, tak v jedné knížce napsal, že většina z naší duchovní nespokojenosti a nešťastnosti pramení z toho, že spíše posloucháme sami sebe, než abysme mluvili sami k sobě. Já myslím, že to je fakt trefný, protože
31:39když budeš naslouchat znovu a znovu těm svým pocitům, jak je to hrozný a hrozný a hrozný, tak to tě to nikdy nikam nedovede. Víš co? Tvé srdce ti nikdy neřekne to, co potřebuješ slyšet. A právě v tu chvíli potřebuješ potřebuješ sebe a potřebuješ druhý lidi, aby k tobě mluvili Boží pravdu. A jestli víš, že pán Bůh je s tebou a že ti to
32:02slibuje, jestli jsi to tisíckrát zažil, tak mluv sám a kázej sám k vlastnímu srdci tyhle sliby. Já nechci, abyste si mysleli, že tady mám jako řešení na depresi ve třech krocích, jak dneska fé tři v jednom. Jo, voda, cukr, smetana asi. Jo, nemám takový řešení na depresi neexistuje. Ale já se upřímně chci zeptat a opravdu dávejme pozor.
32:30Jak moc věříme tomu, že pán Bůh dokáže úplně všechno? A jak moc věříme tomu, že Boží slovo proměňuje? Jak moc tomu věříme? Já prosím, abyste o tom přemýšleli, možná než půjdete dneska spát, jak moc věříme tomu, že Pán Bůh dokáže všechno a že Boží slovo proměňuje. Když ti připadá, že tě pán Bůh opustil a
32:57já fakt myslím, že jsou to legitimní pocity, někdy se nám to tak může zdát, ne že by to byla pravda. Tak právě proto potřebuješ dál neposlouchat ty svoje pocity a potřebuješ mluvit sám k sobě a potřebuješ sám sobě ukázat tu pravdu. Potřebuješ mluvit sám k sobě, že Bůh je s tebou. Buďme trošku víc jako David. Možná to
33:19bude vypadat tak neučesaně. Buďme trochu víc jako on, který zápasil a je moc vidět, jak se pral sám se sebou. No, tohle není žádný romantický žalm prostě, který je ve všem nádherný. Tohle je tohle je velký boj. Já bych chtěl ještě, aby abysme nepřehlídli jednu věc. Rozumíš, jak obrovskou výhodu máme, že oproti Davidovi nemusíme večer někde naříkat
33:45doma v pokojíku, že nemůžeme předstoupit před Boha. Ó, já jsem na Sleku, to je hrozně daleko. Nebo jsem v Aši. Já nemůžu prostě jít do Prahy, do chrámu. Nevím, kde by byl chrám. Asi v Praze, kde jinde. Jo, je to tak hrozný. Je výluka, spadly stromy, nejedou vlaky. Ne, my nemusíme jít do Jeruzaléma, abysme uctívali. Já když jsem nad tím
34:09přemýšlel, tak pán Bůh je dobrý v každém čase. Je to tak a naprosto upřímně je to taký sobecký. Já jsem strašně rád, že žiju na druhé straně kříže. Nejste taky rádi, že už žijeme v té době, kdy je dokonáno, kdy můžeme k Bohu přijít kdykoliv. Akorát to stejně neděláme. A fakt za mě je hustý to, že David se nemodlí za to, aby se změnily jeho
34:34okolnosti, aby odešli přátelé, aby umřel Abšalom, aby někdo sejmul Saula. Teď se nechci hádat, možná někde se za to modlí, ale v jiným žalmu, jo. Ale on se modlí za to, aby mohl být s Bohem. A víš, možná si myslíš, že to, co potřebuješ dneska, tak je o trošku lepší život a o trošku lepší okolnosti. A kdybys měl trošku lepší
35:00okolnosti a trošku lepší život, kdybys měl trošku lepší práci, trošku hodnější rodinu, trošku hodnější manželku nebo manžela, možná trošku víc zdraví, takže najednou budeš v pohodě. A já nebudu lhát, že mě podobný myšlenky nepřepadají každý rok, když je takový horko a já se svým zdravím bojuju i se základníma věcma. Prostě je to těžký.
35:21Ale skutečnost je taková, že kdyby tvůj život byl o trošku lepší v jakémkoliv ohledu, tak hodně rychle na to zapomeneš a bude tě zase tlašit něco jinýho. Jo, to je když se někde poškrábeš, tak tě pak zase to začne škrábat někde jinde. Šimrat, ne škrábat. Ty se poškrábeš. Ale ne, proč mohou být plní radosti a naděje lidi v oblastech, kde
35:45pronásledují křesťany a kde neví doslova dne ani hodiny, co se stane a co s nima bude? Já to říkám jenom proto, protože to není o okolnostech. Ten klíč je někde jinde. Ten klíč je v našem srdci. A tak až se budeš cítit pod psa a úplně nad ně, tak rozímej. Ne nad svýma myšlenkama, ne nad tím, co cítíš, ale nad Boží pravdou, ne
36:08nad vlastními pocity. Žalm 198. Nemusíte si otevírat. Já jenom chci přečíst jednu větu z toho. Říká, že Hospodinova přikázání obšťastňují srdce. Sání spíše po Bibli, než potom uchýlit se do samoty, kde budeš ležet na posteli a budeš schoulený do klubíška přemýšlet jenom o sobě a bloudit v prázdnotě svých vlastních myšlenek.
36:35Jenomže ta otázka, proto jsem to říkal před chvíli, jestli tomu fakt věříme, že Boží slovo je tak mocný. A tak závěrem, my jsme dneska viděli žalm, kde na začátku byl David bez naděje a na konci Dávid s jistotou. Úplně jinej David. Pán Bůh ho postavil na svoji pravdu a připomenul mu, že Bůh je vždycky tady. A David se bál nebál konfrontovat sám
36:56sebe. Někdy budou dny v životě, který budou fakt na prd, ale i během takových je tady Bůh. Tak na to nezapomínejme. Máme jedinečnou možnost prožít dobrý i špatný dny s Bohem. A ten nejhorší den v našem životě s Bohem je pořád lepší, než kdybysme měli milion těch dobrých dní a neměli Boha. Nezapomínejme na to, kde jsme byli, nech
37:19jsme uvěřili v Pána Ježíše. Já myslím, že vy, kdo tady třeba říkáte svědectví, tak tohle ještě možná vnímáte víc, než třeba lidi, kteří s Ježíšem chodí dlouho. Nezapomínejme na to. Já jsem slíbil, že bych chtěl adresovat i ty. Já opravdu nevím, jak na tom jste s Pánem Bohem. Někdy můžete sem jezdit s nějaké setrvašností, že vám to rodíše
37:40přikázali. Pokud Ježíše neznáš, tak já chci, abys věděl nebo věděla jednu věc. I pro tebe platí, že Bůh je tady. Byl jsi stvořený k životu s ním, ne bez něho. Nezahoď, prosím, nezahoď svůj život do koše. Nezahoď svoji duši do koše. Jednou budeš stát před Bohem, nebo s ním budeš smířený a nebo budeš odsouzený. Já jsem tady
38:05jenom na část pobytu, jenom na takovou menší část pobytu, ale pokud velmi rád s váma budu mluvit, budu s tebou mluvit o tom, co prožíváš a o tom, jaký máš vztah s Ježíšem, neboj se přijít. A tak až dneska tady všichni skončíme, tak možná jsi v období, kdy zrovna si připadáš úplně v háji a před druhýma to radši zamlčíš, protože
38:30by ti stejně nerozuměli. si říkáš, tak to nedělej, ale běž za někým, požádej někoho, kdo je tady, aby tě vyslechnul, aby se modlil a buď otevřený k tomu, že možná ti dá radu do života. A nám všem ostatním, možná za náma dneska někdo přijde a nebo za měsíc, nebo za půl roku, tak si dejme hodně velkej pozor, jak budeme
38:53přemýšlet o lidech, kteří možná nevypadají psychicky v pohodě. A dávejme si hodně velký pozor na to, jak jim odpovíme. Víte, abysme nebyli jak ti chytráci, kteří radili Jobovi. Na první pohled to vypadalo, že mají všechno teologicky úplně zmáknutý a že by obstáli v jakýmkoliv biblickým kvízu a nějaké diskuzi. Ale Jobovi to moc nepomohlo. Tak buďme
39:18plní pochopení a milosti. Podle mě to je to ovšem, co znamená budujte jeden druhýho. Jo. Poslouchat, chápat a promlouvat Boží slovo. Tak méně analyzujme, co by kdo měl dělat a dejme lidem v depresi, naději v Ježíši. Já to říkal už několikrát, ale řeknu to naposled. Toužím po tom, abysme dneska viděli, že když se to někdy nezdá, tak
39:41pán Bůh je vždycky tady. A to je to je naděje pro každýho člověka. Nehledě na to, kde se zrovna ve vztahu s Bohem nachází. S tím taky chci skončit. Nevěřící lidi potřebují slyšet, že Bůh je vždycky tady. A víte co? Potřebují to slyšet dřív, než se s Bohem potkají. až jednouž zemřou a budou na soudu. A věřící lidi
40:01potřebují slyšet, že Bůh je vždycky tady, protože na to tak strašně rychle zapomínáme. Pojďme se ještě společně pomodlit. Ježíši, já ti chci v tuhle chvíli moc děkovat za to, že jsi pro nás. Hospodine. Já tě chci chválit za to, že jsi neušetřil svého syna, že jsi dal to nejdražší, co máš. Takže to jenom dokazuje, jak ti na nás záleží a že i
40:29když kolikrát dneska jsem na tebe zapomněl a nedělal jsem věci, který bych měl a otočil jsem se k tobě zády. Takže pane, ty nikdy nepřestaneš být věrný. A já tě strašně moc prosím, aby když přijdou těžkosti do našich srdcí, když přijdou deprese, tak moc tě prosím, abysme se neutápěli v tom, jak se cítíme, ale abysme si, Pane, připomněli,
40:53že ty seš tady, abysme se vraceli k tomu, jak jsi byl věrný. A tak, Hospodine, prosím ze svojí milosti, pomož nám, abysme si lépe pamatovali, jak jsi věrný, jak konáš jak seš dobrej Bůh. Chvála tobě. Amen.