29.3.2020 - Miloš Šolc - Čtyři výzvy křesťanům
Biblické texty v kázání
Genesis 11Římanům 101. Tesalonickým 5
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Otevřeme slovo Boží a čteme se pištoli Římanům, 10. kapitoli, 9. až 13. verž ve jménu Pána Ježíše Krista. Vyznášli svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh zkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.
0:40Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně. Neboť písmo praví každý, kdo v něho věří, nebude zahanten. Není rozdílu mezi židem a řekem. Vždyť nade všemi je týž pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají. neboť každý, kdo by vzýval pánovo jméno, bude zachráněn. Skloníme se k modlitbě.
1:19Nebože, Otče náš, Stvořitele, nebe, země, moře, všeho, což jich jsi. My se před tebou skláníme ve vědomí veliké té lásky a milosti zjevené v Pánu Ježíši Kristu. Když nám dáváš příležitost, možnost se nyní stišovat nad tým slovem,
1:53Prosíme, aby si ho požehnul, aby si mne vedl svým duchem při zvěstování a aby si dával touhu všem posluchačům, nejenom slyšet, zamýšlet se, ale také konat. Prosíme tak ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Písmo svaté ve třetí kapitole knihy Přísloví říká tato slova.
2:33Doufej v hospodina celým srdcem svým, na rozumnost tak svou nespoléhej. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati a on zpravovati bude z tesky tvé. Nebývej moudrý sám u sebe, boj se hospodina a odstup od zlého. Dovedeme si představit, že by jeden z poslanců předstoupil před sněmovnou s těmito slovy sotva.
3:15a přesto jedna z politických stran se dokonce hlásí s jíménem té křesťanství. Žijeme ve velice těžké době situaci. Jedna reportérka se ptala svého kolegy, jak si myslí, že se změní dnešní svět v souvislosti s tím koronavirem.
3:53A ten kolega, ten jí odpověděl, a ne svět, jak se změní každý člověk, protože je to otázka života a smrti, která na nás dnes doléhá. My, křesťané, bereme do rukou písmo a hledáme v něm odpovědi na své životní otázky.
4:30Chceme i v této chvíli brát do rukou Bibli a v tom dnešním kázání si přiblížit zjezd Bible v takových čtyřech výzvách, které se nás, křesťanů, týkají. Takže ta prvá stať písma svatého, kterou chceme nyní přečíst, ta je v jedenácté kapitole knihy Genesis, první Mojšíšovi.
5:08a čteme prvý až devátý verš, Genesis 11, 1 až 9. Celá země byla jedné řeči a jedněch slov. Jak táhli od východu, nalezli v šilinářské zemi pláň a tam se usadili. řekli jeden druhému, nuže, udělejme cihly a důkladně ji vypalme. A měli cihlu místo kamene a asfalt měli místo malty.
5:53a řekli, nuže vybudujme si město a věž, jejíš vrchol bude v nebi a uděláme si jméno, abychom se neroztýlili po celém povrchu země. Hospodin se stoupil, aby viděl to město a věž, které ličtí synové stavěli. Hospodin řekl, hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč a toto je začátek jejich činnosti, tak pro ně nebude nemožné nic, co si usmyslí, udělat.
6:39Nože, seslupme a zmaťme tam jejich řeč, takže jeden nebude rozumět řeči druhého. Tak je o tamtud hospodin rozptýlil po celém povrchu země a přestali stavět to město. Proto nazvali jeho jméno Bábel, neboť tam hospodin zmátl řeč celé země a otamtud je hospodin rozplil po celém povrchu země.
7:16Je dobré si uvědomit, že tato kapitola bezprostředně navazuje na kapitoli hovořící o potopě světa, potopa světa, tak naprosto ojedinělá neobyklá země. měli bychom dojem, že budou lidé bezvýhradně hledat hospodina. Tato kapitola však hovoří o putování lidí od východu, nám to hned připomíná řeč o východu v souvislosti s vyhnáním zrájen.
8:14Od východu jdou, přijdou na šineárskou pláň a rozhodli se stavět město. Město svěží sahající do nebe, město stavěné v touze, aby si udělali jí jméno. Archeologické výzkumy nám přibližují takovou podobu o nevěže, takzvanou Cikuratu. Jedná se o mohutnou stavbu, 3 až 7 stupňovou. Na jejímž vrcholu byla jakási místnost pro božstvo.
9:07Cikurat ta sahala někdy až do 100 metrové výše. Měla schodiště, které mohlo sloužit jak se stupu božstva na zem, tak také ale výstupu lidí k božstvu. Země po potopě nemůže nemyslet na Boha, ale ty způsoby lidské, ty jsou naprosto protibožské.
9:49už jen taková věc, jako učinit si jméno, spolčit se v určitém jednom záměru, navzdory boží výzvě v ráji, aby člověk naplnil zemi. nás upozorňuje na to, jak je to s lidským srdcem od prvopočátku. To lidské srdce, to je to nejpřevrácenější.
10:27A člověk v tom, že se chce dostat k božstvu v té věži, kterou buduje, to nám napovídá, jak je to se světovými náboženstvími v současnosti, v nedávné minulosti, kdy lidé se chtějí dostat do nebe, totiž touha po věčnosti. Ta je nesmazatelně zapsána v srdci každého člověka.
11:03A ti to na pláni Šineáru, ti si chtějí udělat jméno. Nevím, do jaké míry, je nám známá skutečnost, že jedna z parlamentních budov Evropské unie, v tomto případě ve Štrasburku,
11:35ta má na první pohled velice zvláštní charakter, napovídající o něčem nedostavěném. A když se budeme hlouběji o tuto skutečno zajímat, tak zjistíme, že architektonický záměr spočíval v tom, dostavět něco, co bylo božím záměrem nedokončeno.
12:09Podle holandského malíře Brojgla, ten žil v 16. století, architekti vycházeli z jakéhosi kruhového půdorysu, ale právě ta nedostavěnost, ta velice výrazným způsobem připomínala tu věž v bábel.
12:40Je to přímo neuvěřitelná troufalost, kterou si v tomto případě osobuje člověk. My bychom předpokládali, že člověk při známosti té bábelské události bude velice pokorný, bude ostražitý, bude hlídat jakési hranice, které nechce překročit.
13:12Ne tak. Postavme objekt, který svědčí o tom, že chceme něco dobudovat, co bylo z božího úradku znemožněno. Jsme u druhé výzvy. Ta prvá spočívala v tom, ptát se na písmo. Ptejte se na písma, říká Pánešiš si učetníků po zmetlých stání.
13:48Druhá výzva, neustále se modlete. Čteme tento verš 1. tesalonicenským 5.17. A hned si dodejme, že nejspíš nebylo před boží trůn vysíláno tolik modlitev, jako v těch posledních dnech a týdnech. protože člověk právě v nějaké úzkosti až bez naději se obrací k Pánu Bohu.
14:27Ať již s ním každodenně počítá nebo připouští tu eventualitu jeho existence. Neustále se modlete. A když nalistujeme osmnáctou kapitolu této knihy Genesis, tak tam čteme o skutečnosti, kdy pán Bůh zjevuje Abrahamovi svůj záměr zničit Sodomu.
15:01A tak čteme z osmnácté kapitoly, verž sednáct až dvacet jedna. a hospodin řekl, což pak budu před Abrahamem tajit, co chci udělat, Abraham se jistě stane velikým a mocným národem a budou v něm požehnány všechny národy země, neboť jsem se k ním zblížil,
15:39obud jsem se s ním zblížil, takže přikáže svým synům a svému domu o sobě, aby zachovávali hospodinovu cestu a konali spravedlnost a právo, aby hospodin Abrahamovi naplnil to, co o něm řekl. A ještě dva verše. I řekl hospodin, křik jejich Sodomy s Gomorou je tak velký, jejich řích tak přečešký, že musím sestoupit a podívat se, zdali jedna jí zcela podle toho křiku, který se ke mně donesl.
16:42A jestli ne, zjistím to. O Abrahamovi je v písně sv. řeč, že byl přítelem božím. Tento otec věřících měl být zasvěcen do božího plánu zničit Sodomu. to říšné všeobecně známé město pro svůj řích. A Pán Bůh Abrahamovi zjevuje ten svůj záměr. Pán Bůh znal Abrahamům život a věděl, tak jak jsme četli, že přikáže svým synům a svému domu po sobě,
17:43aby zachovávali hospodinovu cestu a konali spravedlnost a právo. Byl to boží záměr vtáhnout Abrahama do těch svých plánů. Abrahama toto zjevení vedlo k modlitbám. Ta nastávající událost božího soudu nad Sodomou,
18:16Ta ho vedla k modlitbám, jak by ne. A začíná prozbou, zda by Pán Bůh Sodomu nezachoval, kdyby v ní bylo na 50 spravedlivých. Měl tam svého synovce, Lota, s rodinou. Záleželo mu na tom, aby přežil. A to je v posadí božích pravd, že pán Bůh pro spravedlivý lid umí zachovat i ty, kteří mají daleko k boží spravedlnosti.
18:58Ale jak se Abraham modlí, tak postupně začíná slevovat z toho počtu. Nejdříž se modlí, zda by pro pěta čtyřicet pán Bůh zachoval a pak snížuje na čtyřicet, třicet, dvacet, deset, šest prozeb. Na jednu stranu můžeme obdivovat vytrvalost Abrahamových modlitev, můžeme obdivovat jeho důvěru hospodinu, můžeme si ale na druhou stranu klást otázku,
19:44do jaké míry opravdu Abraham Pán Bůh znal, Pána Boha znal. Do jaké míry mu bylo jasné, že Pán Bůh se svými soudy přichází až v jakémsi naplnění té hříšnosti. Abraham se modlí. Nakonec se ukázalo v Sodomě, že je to jenom lot, o kterém nový zákon vydává, svědecí, že je spravedlivý a spolu se ženou a svými dvěma dcerami jsou přímo vytrženi na poslední chvíli se Sodomy, aby v ní nezahynuli.
20:41Zůstali tam dva zeťové, měli být budoucími manželi lotových dcer. Pán Bůh nakonec zachoval čtyři. Nedopustil, aby zahynuli v Sodomě. Jaký to byl poměr? Abraham začíná modlitbami za 50 spravedlivých a když to zjednodušíme, byli čtyři. Nakonec jeho manželka zahynul, protože se otočila zpět, ač to bylo zakázáno.
21:28Padesátku čtyřem, neubráním se otázce, jaký my máme odhad v tom, kterém našem městě, jaký je poměr námi předpokládaného počtu spravedlivých s ohledem na odvrácené od Pána Boha. Padesátku čtyřen. Jen Pán Bůh zná to číslo a Abraham se modlí. Nevím, jak se my modlíváme za ty naše současníky a jak zní naše modlitby v současnosti.
22:12Není to snadné. Můžeme v nich tápat podobně jako Abraham. Je to zvláštní skutečnost, která je za touto událostí, že totiž při modlitbě se nakonec modlitevník sám mění, proměňuje, aniž ta jeho modlitba dochází na plnění.
22:45Tak předpokládám, že vy věřící, kteří nyní nasloucháte mému slovu, že si toto uvědomujete, že modlitba je nejenom rozhovorem modlitevníka se stvořitelem a pánem, ale že modlitba má své důsledky i v případě osobnosti modlitevníka.
23:16Abraham si nutně musel znovu a znovu uvědomovat svoji závislost na Pánu Bohu, Boží všemohoucnost, ale nejspíš také to, že má Pán Bůh svůj čas k určitým soudu. A jsme u třetí výzvy. Ta je nám nyní předložena na podkladě slova poštola Pavla, který vyznává, že nechce nic jiného znát, než Krista a toho ukřižovaného.
24:04Je to verš z první korinským, z druhé kapitoly verš druhý. V tomuto verši předchází kratičký oddíl, ve kterém je porovnávána božší moudrost a lidská moudrost. Lidská moudrost, která je v božích očích bláznostvím, protože lidé hledají svou moudrost.
24:37hudrost, výsledek svého snažení, svého poznání, které se neustále dobou mění, ale člověk si nepřestává na něm zakládat. Apoštol Pavel nechce nic jiného, než kázat ukřičovaného Krista. My bychom od Pavla mohli mnohé slyšet.
25:11a s velikým zájmem, co všechno Apoštol Pavel prožil, když to tevřeme 2. korinským 11. kapitolu. Tam máme o nejrůznějších nesnázích, zkouškách, utrpení, kterými Pavel prošel. Vybavuji si majora Josefa Korbela, se kterým, když jsem se ve Spojených státech setkal, tak říká, jezdím po světě, vydávám svědectví a lidé chtějí znovu a znovu slyšet o tom,
26:01Jak jsem prožíval chvíle v komunistickém vězení, ale já chci hlavně kázat, kázat evangelium a posluchači znovu a znovu se ptají na to, co jsem prožil, jaké to bylo, co jsem zakoušel, jak to všechno odeznívalo v mém nitru, Co všechno by apoštol Pavel mohl zmiňovat? A lidi to zajímá. Ovšem Pavel chce kázat o ukřižovaném pánu, protože Pavlovi šlo v důsledném kontextu o to, aby v Korintě došlo k jednotě.
26:52Korinský zbor byl v rozvratu. Dělili se na nejrůznější skupiny podle svých učitelů, duchovních vůdců. Jak vyřešit tento problém? Kázat Krista ukřižovaného. Protože právě v pánu Ježíši na kříži je patrná lidská bída.
27:23a na druhé straně Boží milost. Jenom tam u kříže je začátek nového života. Nic jiného nechci umět, když je potřeba, aby došlo ke změně, k novému životu, než Krista ukřižovaného. Všichni zajisté zřešili, nemají slávy Boží, čteme v epištole Římanům. Na tento problém nestačí lidská moudrost. A jestli se lidský červíček pokouší o to dostat se po schodišti věže v Bábel k Bohu, pláznovství.
28:23Musí to být Pán Bůh, který sestupuje k člověku a sestoupil v Pánu Ježíši. A na kříži se ukázalo, jak je to s tím padlým člověkem. A tak hned od prvních kapitol, konkrétně od třetí kapitoly knihy Genesis, už čteme o Golgatském kříži. protože to zmíněné potření, rozdrcení satanovy hlavy bylo způsobeno smrtí pána Ježíše na kříži.
29:05Tam byla zlomena satanova moc. Ať vidíme satana jako pána světa, ale je omezen v té své moci. ve své podstatě byla zlomena na kříži. A tedy třetí výzva mnohí z nás má o čem svědčit svým spolubližním. Běda, jestli zapomínáme na svědectví o ukřižovaném Synu Božím.
29:44Blíží se Velikonoce, máme k tomu jedinečnou příležitost, prosme o vedení Duchem Božím, aby to naše slovo bylo srozumitelné, přijatelné slovo o smrti Syna Božího za naše hříchy, protože není jiné cesty k Pánu Bohu. a než jí říká, já jsem ta cesta i pravda, i život. Žádný nepřichází k oci dneska ze mne.
30:18A jsme u poslední výzvy, výzvy k pokání. Když čteme o Janu Krtiteli, předchůdci syna Božího, čteme, že kázal o království Božím a o pokání. Je zde příležitost, aby člověk byl přijat za Syna Božího. Pokání.
30:58Všichni lidé jsou nakloněni k tomu slyšet něco nového. Tak o tom svědčí ve 13. kapitole Evangelia Lukáše, oddíl, kdy přichází za pánem Ježíšem lidé a hovoří o tom, že Pilát udělal masakr v chrámě a že tam mnozí přišli o život a že padla na lidi věž v Siloé, pravděpodobně část akvaduktu.
31:48a řada lidí zahynula, pán Ježíš, obě tyto zmínky, shrnuje tím, zda si lidé myslí, že ti, co zahynuli, byli hříšnější, nebudete-li činit pokání, všichni tež zahynete, říká pán Ježíš. Lidé chtějí slyšet něco nového. Přichází s tím dokonce k pánu Ježíši. Pán Ježíš vlastně neodpovídá na to, s čím přišli. Vyzývá k pokání.
32:28Je to tak prosté. Máme lidem, ne slovo výzvy k pokání. K lítosti nad svým říchem. Pro mnohé je to neznámý pojem. Jedná se o obnovu ztraceného vztahu k Bohu. ztraceného hned v ráji a hned tam je řeč o Kristu ukřižované. A my víme, že tam u toho kříže, že byli ti, co činili svým způsobem pokání, jakýmsi reprezentantem je ten jeden lotr na kříži,
33:20Pane, rozpomeň se na mě, až budeš ve svém království. A Páne Ježíš zaslibuje, tobě pravím dnes, budeš se mnou v ráji. Jední je přes pokání, lítost říchu, lítost pro odvrácení od svého stvořitele. Se můžeme stát syny božími, ospravedněnými dírou,
33:52těmi, které Boží soud mine, protože v řeči o soudech nelze opomenout ten konečný soud. A Páneš jí říká, že na ten ale nepřijdou ti, kteří jsou jeho. Syn Boží přišel na svět, aby hříšné spasil. a ti, za které byl dokázán ten boží soud na kříži, na božím synu, tak ti na ten konečný soud nepřijdou.
34:35A tak si schrňme to dnešní slovo formou poukazu na to, co koná Pán Bůh, zatímco tam uvěže v Bábel, tam došlo k tomu zmatení jazyků, když byl seslán Duch Svatý. Tam posluchači slyšeli evangelium každý ve svém rodném jazyce.
35:09něco neskutečného, nadpřirozeného, protože jenom Pán Bůh má tu moc oslovit evangeliem jakéhokoliv člověka, z jakékoliv kultury, z jakéhokoliv pozadí o letnicích. všichni rozuměli. V té zvěsti o odpuštění říchu porozumívají i děti. Tajemné. Protože tak nás Pán Bůh stvořil a tak máme předpoklad pro to, abychom slyšeli a rozuměli.
35:51A zatímco tam v té Sodomě, tam se nenašlo ani těch deset spravedlivých, aby byla Sodoma zachráněna, je to jediný spravedlivý, vpravdě spravedlivý, Pán Ježíš, pro kterého je zde připravena záchrana, výzva ke svědecí o ukřišovaném Kristu. Uvědome si, křesťané, že nikdo jiný než právě my tomuto světu nemůže. Ne slovou o ukřišovaném Kristu.
36:38Jsou zde Velikonoce a množství lidé tápou s ohledem na to, o čem Velikonoce svědčí, svátky jara a tak dále. Křesťané, máme zde výzvu vydat svědecí o Kristu ukřišovaném. a jak je to z pokání, boží síle se pokoušet srozumitelně přiblišovat pozadí pro to, aby lidé činili pokání.
37:18Zajímavou statistiku jsem slyšel z rozhlasu minulý týden. a sice, že Česká republika je na devatenáctém místě hodnocení množství zemí, národů ve smyslu nejšťastnější země, devatenáctí, překvapivé pro zajímavost, nejšťastnější zemí podle mnoha kritérií,
37:49To nebyla nějaká laická statistika. Má být Finsko. Osmnáctý má být najbý spojené státy. Hned za námi to má být Francie. nás spíš zajímá ta hrozná statistika, která hovoří o našem národě jako o tom nejatejstičtější.
38:22Boží statistika je asi docela jiná, ale jde o to. Šťastný národ? Šťastný národ, jestliže se drží božího slova. a šťastní křesťané, když užijeme tohoto termínu, kteří jsou poslušti v těch dnešních čtyřech výzvách. Buďme vděční za Boží slovo a stujme věrně v poznané pravdě.
38:55Ukončíme modlitbou. Pane Bože, Otčenář, my děkujeme za bohatství Tvého slova. Děkujeme za ty dnes připomenuté čtyři výzvy. A prosím, aby nezůstalo jenom u slyšeného slova. Ale abychom v tom, co nás oslovil Duch Svatý, abychom opravdu věrně stáli, modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista.
39:26včetně pro seb za tu pandemii, aby se mnozí právě pro ní obraceli v tom hledání tebe k tobě. Na tebe očekáváme. Amen.