Prorok Zachariáš #33
Výraz bludy je v přepisu na 2 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Deuteronomium 132. Samuelova 24Žalm 25Žalm 92Žalm 119Přísloví 16Izajáš 14Izajáš 37Jan 82. Tesalonickým 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 6:19 2. Tesalonickým 2,11
- 8:55 Deuteronomium 13,2
- 15:31 2. Samuelova 24
- 33:18 Žalm 25
- 38:35 Jan 8,44
- 40:48 Izajáš 14,13
- 53:41 Přísloví 16,4
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Takže, bratři a sestry, dnes je před námi tedy jak pámuk dá šášaloš šloším, čili třiha třicátá již hodina nad prorokem Zechariášem. A my jsme minule pokročili v tom rozboru toho tématu, že se teď zabýváme velmi, věřím, důležitou věcí. a to je, že v tom vidění, které prorok Zechariáš dostal,
0:41které se stalo toho 24. dne měsíce Ševatu, v tom 11. měsíci toho hebrejského kalendáře, tak mu pán Bůh podivohodným způsobem ukázal velice důležitou věc, která přesahuje tento svět, která má jak historický, tak i ten momentální dosah na dějny národa izraelského, ale tak je velice důležitá i pro pochopení dějin z pásy.
1:12A to je, že mu hospodin ukázal, nebo lépe způsobil, aby prorok viděl, že ten velekněst Jehošuha, jeho jsme také museli podrobně pochopit, jeho postavení a pozici, i ten duchovní a symbolický význam jeho úřadu, stál před tím andělem hospodinovým, ale víme, že tam nestál sám. A my teď tedy už po několikáté na biblického dně otevíráme téma toho,
1:44kdo stál po pravici toho velekněze, jeho šui. a jak je vůbec možné, že tam mohl stát? A nejenom, že tam mohl stát, ale že dokonce tam měl i svoje slovo. A tou osobou je tedy Ha-Satan. My jsme si tedy jasně ukázali, že to není žádná zduchovnělá symbolika,
2:15ale že je to naprosto jednoznačně andělská duchovní bytost, kterou i my v češtině známe pod tím hebrejským jménem Satan. Ukázali jsme si, kde se tu vzal, jaký je jeho původ. Dokonce jsme si ukázali na biblických textech, proč je takový, jaký je v dané době. A na těch biblických textech se vám snažím ukázat, proč hospodin trpí stále přítomnost tohoto padlého cheruba ve své svaté přítomnosti.
3:00A jak jsem říkal, my musíme v těchto věcech být velice pozorní, nesmíme se uchýlit napravo ani nalevo, musíme se pevně držet božího slova, které nám tyto věci zjevuje. A také si musíme uvědomit, že samotné boží slovo klade určitá omezení, protože pán Bůh se ve své svrchovanosti nerozhodl s námi sdílet všecko.
3:30To je naprosto jednoznačně zjevené samotným božím slovem. Víte, že už v páté knize Mojžíšově je jednoznačné význání v 29. kapitole 28. verši, určitě množství z vás tento verš znají z paměti, že skryté věci patří hospodinu, našemu Bohu, odhalené pak nám a našim synům až na věky,
4:03abychom plnili všechna slova tohoto zákona. Takže pán Bůh neměl ve svém záměru moudrém tendenci zjevit naprosto všecko, ani to neučinil, ale o to více musíme být pozorní k tomu, co nám zjevil. Neměli bychom tím žádným způsobem pohrdat a naše víra by se toho měla pevně držet, protože to nebylo zjeveno jen tak, ale pán Bůh to zjevil proto, aby jeho lid byl upevněn ve víře,
4:37aby dokázal se vyrovnávat s některými věcmi, kterými musí projít. A jednou z těch věcí, které nám Boží slovo určitě zjevuje, je, jak říkám, do jisté míry, pozice, role a působení tohoto padlého anděla, satana, což už je spíše vyjádření samozřejmě toho jeho charakteru, potom jeho pádu. Takže my jsme minulé si procházeli té různé věci,
5:11které nám boží slovo říkalo, jak říkám, o tom jeho původu. Potom jsme se více zastavili i na těch jeho funkcích, které vycházejí i z těch jeho jmen a na několik veršů, které nám jasně poukazují, že Satan v současné době je bohem. My bychom řekli s malým B tohoto světa, že hospodin způsobil a dopustil, aby byl vládcem tohoto bezbožného světa, samozřejmě pod jeho plnou svrchovanou autoritou.
5:42a že mimo jiné samozřejmě jeho velice aktivní činností je, že drží lidi v neznámosti Evangelia. Boží slovo nám říká 2. Korinckým 4.3, je-li však naše Evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří hynou. Jím nevěřícím Bůh tohoto světa oslepil myšlení, aby jim nezešlo světlo Evangelia slávy Krista,
6:19jenž je obrazem Božím. A my víme, že to pán Bůh nečiní bezúčelně, že jsou tam i jeho důvody. A ty nám potom rozšiřuje 2. Tesalonicenským 2.11. Proto na ně Bůh, ale tady už je měněno hospodin, posílá mocné působení bludu aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.
6:47Takže je to tak, že skutečně Satan vládne nad syny neposlušnosti v tomto světě. My si taky musíme uvědomovat, že i my jsme mezi někdy si patřili, že jsme byli vyrváni z té temnoty Boží milostí, že to nebylo pro naše zásluhy ani skutky, že nám zešlo světlo Evangelia, ale bylo to pouze a jen Boží milost, která nám zjevila pravdu, aby jsme té pravdě mohli uvěřit.
7:17A na druhou stranu vidíme, jak je velice nebezpečné, pokud člověk nemiluje pravdu, pokud člověk dokonce pravdu svévolně a násilně potírá. Já věřím, že bychom museli být úplně slepí, a mnoho je lidí slepých, aby jsme neviděli, jak dnešní společnost, svět a světovládci se snaží pravdu převracet, omezovat a to má samozřejmě za následek ještě daleko větší boží soudy
7:50a působení nepravosti a zatemňování pravdy, které pán Bůh ve své moudrosti dopouští. Takže my ale se více teď zaměřujeme právě na tu postavu, toho satana a na tu jeho roli v tom smyslu, že proč tedy, jak je vůbec možné, že hospodin trpí jeho přítomnost před svojí tváří a jak je možné, že byl tedy po pravici
8:22samotného velekněze Jehošuji zobrazen v tom vidění, které dostal prorok a že dokonce tam měl možnost pronášet své slova. A to musíme zase z kontextu vyčíst, že opravdu to není něco, co by nás mělo úplně šokovat, protože je to něco, co poprvé je v Biblii detálně popsáno u Joba, kdy jsme se setkali s tím, že Satan předstupoval
8:55spolu se syny božími před hospodinou tvář. A také jsme si ukázali, že jednoznačně hospodin potvrdil, svému lidu, že bude nechávat zkoušet svůj lid skrze působení svého odpůrce, připomenu Deuteronomium 13.2. Jestliže ve tvém středu povstane prorok či ten, kdo má sen a učiní pro tebe znamení nebo div, i kdyby se naplnilo to znamení
9:24nebo div, které ti řekl, se slovy pojďme za jinými bohy, které jsi neznal a smůžme jim neposlechni slova toho proroka či toho, kdo má sen. A teď je to vysvětlení, protože hospodin váš Bůh vás zkouší, aby poznal, jestli milujete hospodina svého Boha celým svým srdcem a celou svou duši. Pokud bychom chtěli schrnout zákon do největšího přikázání,
9:54tak jaké by to bylo? I proroky? které je nejvyšší přikázání, budeš milovat hospodina Boha svého celou svojí silou, mocí, duší, ším. A hospodin právě jedna z těch věcí, proč dopouští působení satana a vede to, je, že zkouší, jestli je to v našem životě pravda. Nechže by to sám on nevěděl, ale často se skrze působení této bytosti,
10:27která padla, prokáže naše věrnost vůči Pánu Bohu. A někdo by namítal, přece se nebudeme ve Novém zákoně takovými věcmi zabývat, tak pokud jste pozorní čtenáři, tak opravdu je to jedna z největších bludů, který se v současné takzvané moderní církvi šíří, a to je nevírav sataná v jeho působení takzvanými intelektuálními věřícími,
10:54kteří si myslí, že je to pouho-pouhá nějaká alegorie. Protože my jsme, jestli některé části písma mluví dost konkrétně a tolikom přímo o působení satana, tak samozřejmě texty Nového zákona s porovnání starozákonními texty jsou mnohem více výpovědnější. A kdybychom samozřejmě řekli, které období a kdo nejvíce mluvil,
11:19tak to byl samozřejmě sám Pán Ježíš Kristus. A já vám připomenu určitě paralelu k tomu, tak jestliže starozákonní lid v Mojžišovské smlouvě, a teď pominu mimo Mojžišovský lid, věřící, kteří byli věřícími mimo Mojžišovskou smlouvu, jako byl Job, byli zkoušeni Satanem a jeho působením, tak co v novozákonní době?
11:45Tak víte, že je to jednoznačně zopakováno, že pán Ježíš říká v Lukášovi, že si Satan vyžádal, A samozřejmě explicitně to tam není, ale víme, že jediná bytost, která má moc dávat povolení nebo ne, tak je Bůh Otec v tomto případě, aby nás mohl tříbit jako pšenici. A pán Ježíš prosil za víru, tady konkrétně, Apoštola Petra, aby obstála.
12:16Víte, že ale bylo to na vlásku. Takže, ale pak máme příklad, kde to nedopadlo úplně dobře, hned v prvotní církvi a kde Satan hned pracoval, máme to zaznamenáno, kde? Kde opanoval něčí srdce a je to Ananiáš a Zafira. Nám je explicitně psáno v skutky Apoštolské 5.3, ale Petr mu řekl, komu? Ananiáši. Proč satan ovládl tvé srdce, že jsi hlhal duchu svatému
12:49a dal stranu část peněz za to pole? Bylo tvé a mohl jsi si je přece ponechat. A když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak jsi mohl odhodlat k tomu činu? Nenohal jsi lidem, ale Bohu. Když to Ananiáš uslyšel, skácel se a byl mrtev. A na všechny, kteří to slyšeli, padla veliká pázeň. Takže určitě tady nemůžeme argumentovat,
13:22tak do argumentu je to scestné, že novozákonní lid nebyl podrobován zkouškám a působením a nejsme podrobováni až do našeho oslavení, ať už v případě toho, že se dožijeme příchodu Pána Ježíše nebo smrti působením této bytosti. A my musíme právě hluboce přemýšlet nad tím momentem, že tedy před tím andělem hospodinovým,
13:48který, jak jsem, věřím, se vám pokusil demonstrovat, je tedy sám pán Ježíš ještě v tom preinkarnačním stavu zděvování, než přijal to tělo, jak bylo pánem Bohem dáno v ten čas. A že on tady stojí po pravici toho Jehošu. A víte, že jeho šua, ten velekmě, je zástupce ve své podstatě jenom sám sebe, ale že je především zástupcem celého božího lidu v tomto pohledu jako celku.
14:24Já jsem minule nakousl tedy otázku další, která je důležitá k tomu pochopení, proč tam mohl stát, a to je, že Satan je také nástroj v božích rukách k trestu při výchově jeho lidu. Opravdu pán Bůh ve své veliké moudrosti a absolutní nadřazenosti používá satanovo působení pro to, aby káznil svůj lid. Jeden z těch příkladů z mnoha byl,
14:55asi ten velmi demonstrativně hluboký, který nám pomůže i vidět mnohem dále, než jsme často zvyklí přemýšlet, Demonstrovaný při sčítání lidu králem Davidem. Byl to váš domácí úkol, že jste si měli nastudovat ty dva paralelní texty, které nám podávají ten panoramatický vhled na celou tu biblickou událost, kdy král David během své vlády provedl takzvané sčítání lidu.
15:31Víme, že se o tom tedy píše v 2. Samuelově, tím končí 2. Samuelova 24 a potom paralelně v knihách letopisu. A jak jsem vám ukázal, tyto vypovědi jsou prakticky identické, ale vyšší se v jedné zcela ústřední věci. A jak jsem říkal, buď to je postavíme proti sobě, což je naprosto nebiblický způsob, jak vykládat Bibli, protože bychom v tom případě přijali teologii vyššího kriticismu,
16:03která dala kolébku liberalismu, a tomu my rozhodně nepatříme. A nebo věříme, že veškeré boží slovo je feopneustos, to znamená vdechnuto božím duchem, a je tedy užitečné k výchově božího člověka, k nápravě, k usvědčení. A my musíme tedy potom přijmout to, jak i naši předchůdci, reformátoři a pravověrní křesťané vykládali boží slovo,
16:30to znamená, že Bible si nemůže protiřečit. Pokud jsou některé texty zdánlivě v rozporu, tak musíme hledat cestu, jak tento rozpor vyřešit, protože oni v rozporu nejsou. Bible si nemůže protiřečit. A jestliže v jednom textu, ale je to typické pro knihy Samuelovi královské, je nám podáván ten pohled z té boží perspektivy, tak potom ty knihy Paralypomenon letopisů nám spíše ukazují tu perspektivu
17:02z toho lidského chápání. Takže v té Samuelovi máme jasně napsáno, že ten, kdo podnítil Izrael k tomu, aby sečetl boží lid, byl sám hospodin. kdežto v para-lipomenon čteme, že to byl satan. Takže obě dvě věci musí platit současně. A samozřejmě, že je tady možnost pochopení,
17:34a není to ani tak složité na logiku, jako spíš na přijetí. A to je, že my víme, že v té Samuelově se čte, že na počátku byl důvod. A ten důvod byl, že boží hněv, doslova hněv, af, adonai, af, jehávé, hav, splánul proti Izraeli. Takže pán Bůh měl důvod, rozhněval se nad Izraelem. A pak je tam to sloveso, které jsem říkal, že je velice zvláštní.
18:06V hebrejštině je to šajit, což je hyfil, od slovesa šut. A já jsem vám říkal, že Heffel je velice specifický aspekt kmene hebrejského slovesa, který nemá ekvivalent v češtině, musí být překládán, pokud je tedy překládán poctivě tak, že primární působitel děje působí tak, že působí na mezičlánek,
18:37který vykoná tu vlastní skutečnost, která se potom projeví na tom cíli, vůči komu je to působení projeveno. Takže, když bych to řekl přesně v tomhle případě, tak ten hyfel vyjadřuje, že hospodin způsobil, že byl David podnícen. Já jsem vám ještě vysvětlil, že to šut je velice zvláštní sloveso, protože vychází z toho kmene zdrobně liny,
19:07slova, které označuje v hebrejštině křoví nebo podláčí, Takže my v tom češtině bychom to krásně přiložili slovem popíchnout. Takže hospodin způsobil, že David byl popíchnout k tomu, aby sečetl boží lid. A to je všecko, co říká Samuelova. A ten důvod nám zjevuje, a to je, že se hděval nad Izraelem. A my potom čteme v Paralimonu, že to byl Satan, který šel, postal
19:41a pornítil Davida k tomu, aby ten lid sečetl. My jsme si také minule trošku řekli, že určitě nebyl hřích v tom, že se nesmí sčítat lid, ale my musíme tedy, a to často královská ani paralipomeno nedělá, že nám nepředkládá přímo do detailu výklad, jaký je boží postoj k tomu, co kdo činí, ale spíš předpokládá, že nad tím budeme přemýšlet
20:10v těch širších souvislostech. Takže my musíme přemýšlet nad tím, co se Pánu Bohu tak nelíbilo, nad tom, že David nechal sečíst svůj lid. Já jsem chtěl, aby prostě toto už vy jste doma předstihem nad tím přemýšleli. A my teď musíme dát do souvislosti to, že nám třeba například Jakub říká, že může někoho Pán Bůh pokoušet ke zlému.
20:36Říká nám, že ne. Takže my teď musíme toto všechno dát do jednoznačné harmonie a najít v tom ten výklad, to, co nám boží slovo říká o působení božím, satanově a člověku. Takže co říká Jakub? Jestliže je někdo pokoušen, ať neříká, že je pokoušen Bohem, ale každý, kdo je pokoušen, tak je pokoušen čím a váben?
21:02Svou vlastní žádostivostí, která když počne, tak porodí hřích a dokonaný hřích porodí smrt. Takže také nám říká, že v Bohu není žádné střídání světla ani stínu. Takže my musíme absolutně vědět, že boží charakter je naprosto ryzý a čistý. Ovšem víme, a to není jediné místo, že pán Bůh má ve své svrchovanosti svůj plán
21:30a součástí toho plánu je právě působení i satana v životě člověka. Pán Bůh testuje věrnost člověka od počátku, tak první příklad velkého testu, který nedopadl dobře, byl už v zahradě, v ráji. Přesně tak. Pak pán Bůh nevěděl? Samozřejmě, že věděl. Ale prokázalo se něco velice hlubokého. A to je, že lidská láska k pánu Bohu a věrnost nebyla v pořádku.
22:03Takže tady vidíme, že hospodin spadl hněvem proti Izraeli. Ten důvod není tam přímo rozebrán, proč, ale nebylo to poprvé ani naposled. Takže co bylo zřejmě velkým problémem, je, že tady vyšlo najevo něco, co samozřejmě v Davidovi bylo už dávno předtím. A nejenom v Davidovi, ale když hospodin odebral svoji ochranu a nechal Davida, aby se projevil, tak David podlehl pod působením
22:38a vlivem satanovým naprosto svým žádostem a tomu, co je v jeho srdci. V jeho nitru bychom řekli. A copak David neměl hříšnou přirozenost? Samozřejmě, že měl. A bylo to poprvé, kdy jsme se u Davida, muže božího, setkali s něčím takovým? Ne, boží slovo je natolik úžasné, že nám ukazuje, jak Davidovi duchovní přednosti, tak nám ukazuje i ty nejhorší pády.
23:09A to už, když zřešil například říchem nevěry a dokonce vraždy, ale také, jak nemoudře, často si počínal ve výchově svých synů. kterým dával až takovou svobodu a přehlížel jejich selhání, že nakonec zase se opět naplnili boží slova, kladby nad jeho rodinou. Takže víme, že David nebyl dokonalý. A stačilo tedy málo a projevilo se něco zlého.
23:42A to zlé mělo důvod v tom božím plánu, aby spustilo další věci v životě nejenom krále Davida, který zastupoval boží lid jako král, ale celého Izraele. Víme, že tedy sám Joab, který není velice pozitivní postavou, taky neměl ani slavný konec, v tomto případě byl mnohem moudřejší a nelíbilo se mu to, co král chtěl podniknout.
24:12Přesto bylo v božím řízení, že k tomu došlo. A tak král nechal sečíst Izrael od, jak se to říká, který chceme říct od severu až po jich, od Danu až po Berševu. Přísežná studna, dole víme Abraham a tak dále, na jihu a od severu. Takže došlo k tomu, že přední vojáci, velitelé pod vedením Joáva, sečetli Izrael. Všimli jste si, že to trvalo jak dlouho?
24:41Nejsou dny, trvalo to 9 měsíců a 20 dní. A došli k nějakému číslu. To číslo je důležité, protože je důležité k tomu, aby jsme pochopili míru Božího soudu a milosti. Kolik spočítali? Věděl by někdo, tak poznám, jestli jste měli domácí úkol, kolik bylo bojeschopných mužů. Bojeschopných mužů. V celém Izraeli. Tak když se mluví o Izraeli, tak proč Boží slovo tady rozlišuje Judu a Izrael?
25:10To je vám snad jasné. Protože je tady upřednostněno to, že David byl původem z Judy a královal nad Judou, ale i nad celým Izraelem, který původně patřil jeho soku, kterého Bůh zavrhl králi Saulovi. Takže když se tedy podíváme, kolik mužů se četli v tom Izraeli celém, to znamená, kdybychom to řekli jinak, v těch zbývajících deseti kmenech.
25:42Proč říkám deseti? Takže jeden kmen měl jiné úkoly, než chodit do boje. To byly levité. Takže už máme jedenáct. Takže kolik sečetli v těch 800 tisíc? A teď proč je to tam řečený? Protože v samotném judovi sečetli kolik? 500 tisíc. Což je zvláštní. To by nás mělo předměnější, když se podíváme, jaký juda měl postavení v celém celku.
26:16Takže vezmeme 11 kmenů, teď vynechám levyho, takže 10, a tam bylo dohromady 800 tisíc. A v samotném judových bylo 500 tisíc. A na to pamatujeme. Takže on je sečetl a pak dochází k něčemu, co je velice zvláštní, a to je, že když tedy k tomu součtu došlo a králi byla přinesena ta zpráva, A tak král z boží milosti mohl také prožít něco velikého.
26:50A to je co? Že po těch devítí měsících, trvalo to devět měsíců a dvacet dní, si král uvědomil, že strašně před hospodinem zhřešil. My čteme jasně, že on si uvědomil, že se prohřešil proti hospodinu. A netrvalo dlouho a hned ráno k němu pán Bůh poslal proroka Galada.
27:24A řekli bychom, že vše je smazáno, ty jsi si to uvědomil. Dobrý. Ne, přišel mu předložit tři věci, aby si vybral od toho, kdo ho poslal. Kdo ho poslal? Satan? Ne, poslal ho sám hospodin. Aby si vybral, jakým způsobem bude Izrael potrestán. Jaké to byly návrhy nebo možnosti. Bylo to za prvé.
27:56Mohl si zvolit král od hospodina, že ho bude sedm let pronásledovat. Jak četli jsme ten text? Bylo to dané v textu, co Gát tehdy nabídl Samuelovi, že si může vybrat.
28:27Sedm let hladu, tři měsíce pro následování, anebo tři dny božího dopuštění nějaké rány. A víme, že králo si vybral jednoznačně co. On neřekl přímo, co chce, ale řekl, že chce, aby ho trestal sám hospodin. Jen ať ho nevydává do rukou člověka.
28:59Co z toho plyne? Proč se tak myslíte? Rozhodl král. Co? Nebojte se. Tak, přesně tak. Muselo to vycházet z toho, že pán má nějaký charakter, který David věděl, že má. A proto si raději zvolil, aby to byl přímo hospodin, který bude trestat Izrael. A víme tedy, že hospodin vyslechl královo rozhodnutí a udeřil tedy nad Izraelem ránou.
29:39Víme, zase nebyl to hospodin přímo, kdo to činil, ale poslal svého. Anděla, který pobyl v Izraeli. Kolik bojeschopných mužů? Kolik jich tehdy padlo? To jsou všechno věci, které by nás měly nutit k přemýšlení. Veškeré boží slovo je protříbené jako zlatost ofiru. Je ryzejší než zlatost ofiru. 70 tisíc mužů.
30:11Takže když bychom to řekli, je to strašné. Můjme si představit 70 tisíc mužů během třídnů mrtvých. 70 tisíc rodin například poznamenáno od Danu po Berševu. Ale my si musíme ty dvě čísla porovnat. Kolik bylo sečtených? Bylo 800 tisíc v Izraeli a 500 tisíc v judovi.
30:41Tak si vemte 100 tisíce a 10 tisíce. Takže tady vidíte, že i v tomhle božím soudu se naprosto jednoznačně projevila boží milost. A to je naprosto ve shodě s žálmem například 113, jako má otec soucit se svými syny, tak se slitovává hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. On přece ví, jak jsme utvořeni, pamatuje, že jsme prach.
31:14A když tedy anděl vztahl svou ruku na Jeruzalém, aby ho ničil, hospodin litoval zla a řekl andělu, který působil zkázu mezi lidem, dost. Nyní otáhni svou ruku, hospodinův anděl byl u Humna, Harvány, Jebusejského. Já věřím, že vy naprosto jednoznačně znáte už, proč tam byl, co se tam stalo. Hospodinův anděl tam byl zastaven, aby pobíjel, dal Izrael.
31:48A prorok Gát jednoznačně, král David se tam modlil, když viděl tohoto anděla. A prorok Gát řekl, že musí učinit jednu věc, že musí obětovat, postavit tam oltář a obětovat pánu Bohu, aby jeho hněv byl usmířen. A nebylo to náhodou v tom božím obrovským geniálním plánu, to bylo přesně to místo, které potom se stalo místem,
32:18kde syn krále Davida postavil jeruzalemský chrám a kde byly přinášeny hospodinu oběti za smíření. Je to přesně ta oblast, kam byl poslán otec Avraham, aby obětoval svého syna a kde pán Ježíš na hoře Moria byl tím předobrazem té oběti, kterou viděl Avraham, když se ten skopec uvíze v trní
32:51a Avraham nemusel zabít svého syna. Izáka od té doby se říkala, že na hoře hospodinově se opatří. Kdo si opatří? Pán Bůh. Takže vidíte, že nic z toho nebylo náhodné, že pán Bůh nečiní žádné ze svých rozhodnutí ledabile. Ale vše je hluboké, strašně hluboké. A já chci, aby jsme dneska více přemýšleli, ale nad velice významnou věcí.
33:18A to je porovnání božího charakteru a motivu, A satonových motivů a charakterů. Jestliže studujeme písmo, tak si musíme uvědomit, že boží charakter a motivy například krásně zhrnuje v žálm 25 od 8. verše. Hospodin je dobrý a přímý, proto vyučuje hříšníky cestě. Pokorné uvádí do práva, pokorné učí své cestě.
33:50Všechny hospodinovi stezky jsou milostrdenství a věrnost, pro ty, kdo dbají na jeho smlouvu a jeho svědectví. Pro své jméno, hospodine, mi odpustí. Mou vinu. Ano, je veliká. Jak je na tom člověk, který se bojí hospodina, bude ho vyučovat cestě, kterou si má zvolit. Jeho duše bude přebývat v dobru a jeho potomstvo zdědí zemi. S těmi, kdo se ho bojí, má hospodin důvěrný vztah
34:21a dává jim poznat svou smlouvu. Dál například Žálm 92, 16b. Hospodin je přímý, skála, má a podlosti v něm není. Žálm 119, 37. Ty jsi hospodine spravedlivý, přímý ve svých soudech. A to bychom mohli tady sedět takto několik dní
34:51a číst všechny texty, které o tom hovoří. Ovšem toto všechno je v naprostém souladu s tím, co Bible učí. A to je, a jenom to potrhuje, neboť známe toho, kdo řekl, mně náleží pomsta, já odplatím. A opět pán bude soudit svůj lid. Je hrozné upadnout do rukou živého Boha. A i vidíme, že ani král David ve své spravedlnosti, ve své vlastní spravedlnosti,
35:21bez pána Boha, nebyl schopen obstát. O to mnohokrát. A když pán Bůh jenom nechal Davida, aby se projevil, tak to mělo své důsledky. Jsme lepší než král David? Jestli jsme, tak jenom v tom, co pro nás pán Bůh činí v pánu Ježíši Kristu, ale ne ve vlastní spravedlnosti. Král David ve 139. žalmu vyznává, hospodine, zkoušej mě, ty znáš můj neklid, zkoumej mě, ty znáš můj nepokoj,
35:59hleď, jestli jsem nesešel na cestu trápení a po cestě života mě veď, věčného života. Král David věděl, že je odkázán na hospodina svého boha, který zkouší jeho srdce, zkoumá a zpituje jeho ledví. A také si byl moc dobře vědom, že bez něho nezmůže vůbec nic. Chápeme, proč tedy se vlastně modlíme v modlitbě Otče náš.
36:31Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od toho zlého. Pán Bůh je svrchovaným pánem nad našimi zkouškami. Co myslíte, existuje v řečně nějaké slovo pro zkoušky a pokušení? No, existuje. A budete se divit, je to slovo, které je co? Je to stejné jako ze slovesem řečně povzbudit a napomenout. Jak se v řečně řekne, že napomenout nebo povzbudit?
37:01Zvláštní jazyk. My Češi jsme na to háklivý, stejně jako si myslíme, že se to nějak liší, ale neliší. Parakaleo znamená v řečtině jedním slovem. Jak povzbudit, tak napomenout. To, jak si to vyložíme v daném kontextu, to je spíš subjektivní pocit. Ale víme, že Pán Bůh je Bohem napomenutí i povzbuzení. To je to jedno totéž slovo.
37:30Protože Pán Bůh, koho miluje, toho přísně vychovává. A tak stejné slovo v řečtině je i pro zkoušku nebo pokušení. To je naprosto stejné slovo. Teprve kontext ukází, jestli je to spíše zkouška, anebo jestli to je spíše naše pokušení. Hospodin tedy používá satana i k tomu, aby skrze tyto věci prověřoval svůj lid
38:01a aby demonstroval jeho věrnost, aby si uvědomil, po jakých cestách chodí. Ale jaký je Satan ve svých motivech? My jsme si řekli, že Satan je v charakteristických vlastnostech také písmem dost dopodrobna nám zjevován a máme v písmu mnoho míst, kde se dozvídáme o tom, jaký má charakter, Jak se chová, jak přistupuje těmto věcem on.
38:35Satanovi motyvy. Jak o tom mluví například pán Ježíš? Jan 8, 44. On byl vrah od počátku. On nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži. Co si litování a Satan má? Satan skloní k slitování sámilosedenství.
39:07Podle božího slova. Já nechci, aby jsme přemýšleli, co si myslíme, ale co říká boží slovo? Nemá. Izaják 14.17 obracel svět v pustinu a jeho města bořil. Své vězně nepropouštěl domů. Satan jako síla a moc? Ničemu. Izaia 14.5 hul ničemu, že zlovládců, které se z úživostí bylo národy,
39:41ranami bezustání, které panovalo v hněvu nad národy, bezmeznou tyraní. Takže v čem má zalíbení satan? V nasilí, v tyraní, ve lži, v raždách. Ale to samozřejmě i těch, kdo mu zdánlivě přisluhují. Jaké jsou jeho motyvy.
40:13Pán Bůh, láska, jest. Nějaký jeden ze základních projevů, to je agape. Lásky agape. Že je to láska, která sama sebe vydává. Je to bezpodmínečná láska, založená na rozhodnutí. Když to satanovi zvrácené a sobecké touhy mají směřovat jenom k jedinému, a to je jeho vlastnímu vyvýšení a naplnění jeho sobeckých tužeb.
40:48Izajáš 14.13. A ty jsi zřekl ve svém srdci, vystoupím do nebes nad hvězdy boží, vyvýším svůj trůn, usednu na hoře schromáždění na nejzaším severu, vystoupím na výsosti oblaků, s nejvyšším se budu měřit. A jaký je motiv a vztah satana k hospodinu? Má ho rád? Miluje ho? Pícha.
41:23A dokonce písmu jde tak daleko, že zjevuje, že satan proti hospodinu nenávisti, běsní. Satan Boha, hospodina svého tvůrce, nenávidí a nenávidí také všechno, co on miluje a co koná. Ale pán Bůh to ví. Izajáš 37, 28. Tvé bydlení, tvé vycházení i vcházení znám, pravý hospodin. Také tvé běsnění
41:53proti mně. Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistouta vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu a úzdu do tvých pisků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel. Hospodin moc dobře ví, jaké jsou satanovy motyvy. A přesto je tu období, je tu doba, čas, kdy stále ho trpí a v trpělivosti čeká,
42:23čeká, až se naplní míra jeho nepravosti. A má s tím svůj plán. Já tím dneska nezakončím. Poslední věc, kterou jsem chtěl, je, aby jsme přemýšleli Satan jako protivník. Tedy jako ten, který nejenom je nástrojem, ale který také se opovažuje bojovat proti Bohu a jeho lidu. A ten příklad byl Právě jsem zvolil z období vlády krále Chiskiáše, kdy přitáhl vrchní číšník asirského krále Sancherýva.
43:09A víte, že Chiskiáš byl dobrý nebo špatný král v tom božím hodnocení. Určitě patřil mezi ty dobré. A víme, že v této době, kdy to tedy bylo přibližně, je to tedy sedmé století před Kristem, před naším letopočtem, v době působení proroka Izajáše, kdy byl Juda už tedy samotný, protože Severní království hospodin už dávno vydal jako trest za neposlušnost do rukou asirských král.
43:46A víme, že tehdy ten dav přitáhl pod vedením tedy tého vrchního číšníka, což si spíš představíme jako nějaký vysoký úřad. A co činil, když přitáhl k jeruzalemským hradbám? Mluvil na ten lid, který byl na hradbách, mluvil s nimi v jejich rodném jazyce, to znamená hebrejštině, a vyzýval lid, aby nespoléhal na svého krále a svého boha,
44:16Protože jisto, jistě neobstojí. Šel dokonce tak dáleko, že když uplynulo několik dní, tak v té promluvě se posmíval, přímo posmíval všemohoucímu bohu, Izraela. A jak na to reagoval lid tehdy? Hlavně král, lid byl věrný krávi, nenechal se svést.
44:52Dokonce číšník říkal, budete pít svoji vlastní moč a jíst vlastní stolici, jestli budete poslouchat chyskijáše, protože vás jistojistě není schopen vysvobodit z rukou asirského krále. Byli snad ostatní bohové schopni vysvobodit svůj lid z rukou Asýrského krále? Neposlouchejte, chyskiáše. Jisto jistě není schopen.
45:23A co udělal tehdy král? Rostrhl své roucho, vzal ten dopis a kam ho donesl? Donesl ho před hospodina. A tam se modlil. My tu modlitbu máme celou zaznavenanou. A co se stalo tehdy, když hospodin samozřejmě slyšel a viděl ty urážky, které pronesl? Uvědomte si, že někdo musel stát za tou troufalostí. Zatím byl satan samozřejmě.
45:54I když zde není explicitně jmenován. Ale jak odpověděl hospodin skrze Izajáše, králi? Odpověděl velice zvláštně. A v té promluvě se zase dozvíme něco víc z teologie. Je tam teologie. Izeáš 37, 22. Toto je slovo, které o něm řekl hospodin. A teď bychom měli vidět za tou postavou opravdu něco víc. Stejně jako za postavou krále Týrského, babylonského,
46:25jsme si ukázali na historii a původ satana. Tady slyšíme něco mnohem víc. Hospodin mluví člověku, ale za ním někdo stojí. Toto je slovo, které o něm řekl hospodin. Pohrdá tebou. A posmívá se ti, panna, dcera Sionská, potřásá nad tebou hlavou, dcera Jeruzalemská. Koho jsi hanobil? Komu jsi utrhal? Proti komu jsi pozdvihl hlas?
46:57Vysoko jsi pozdvihl oči. Proti svatému Izraele. Skrze své otroky jsi hanobil panovníka. a řekl si, s množstvím svých vozů jsem vytáhl na výšiny hor. Do nejzálejnějších částí Libanonu pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cipřiše, vystoupil jsem do jeho nejzaštší výše, do jeho úrodné lesní zahrady. Já jsem vykopal studny a pil jsem vodu.
47:32Chodili svých nohou, jsem vysušil všechny egyptské řeky. Zatím je víc než lidská pícha a povýšenost. Zatím je povýšenost satanská, dňábelská. A co odpoví hospodin skrze Izajáše, tomuto králi a tomu, kdo za ním stojí? Byl to sám hospodin, kdo ve své svrchovanosti vyzvedl asyrstvou říši.
48:08Byl to boží plán vyzvednout asyrí a učinit jí holí ve svých rukách. A to hospodin naplánoval dávno před tím, než se to stalo. Poslouchejte, co říká hospodin dál od 26. verše. Což pak si neslyšel? Že jsem to již dávno připravil, před dávnými časy jsem to vytvořil, nyní to naplňuji. Nastalo pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.
48:40Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšení a zahanbení. Byly jako polní zvěř, polní zeleň a zelené bílí, jako tráva na střechách a pole sežehnuté východním větrem. Tvé bydlení, tvé vycházení i vcházení znám. Také tvé běsnění proti mně, protože tvé běsnění proti mně a ta sebejistota vystoupila do mých uší. vložím ti kruh do nosu a úzdu do tvých pisků
49:13a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel. Co zde hospodin říká, kdo vyvýšil Asirského krále? Kdo mu dal moc mstit se nad okolními národy? On je to, říká text, já to neříkám. Byl to hospodin. Proč to učinil? Bylo to součást jeho soudu. První soud, který hospodin učinil, byl nad severním Izraelem. Ale nejenom nad Izraelem.
49:44Pán Bůh skrze Asýrskou říši také byl. Jaké země? Moab, Amonce a další. Dokonce víme, že Sancherib také bojoval s Egyptany. To všecko bylo v božním úradku. A jak to dopadlo s člověkem, který se povýšil a který se nechal zlákat satanovým postojem?
50:20Tehdy vyšel hospodinův anděl a pobyl v asirském táboře 185 tisíc mužů. Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli dočista mrtví. A asýrský král, Sanchelib, odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive. I stalo se, když se klaněl v krámu svého boha Nisrocha, že jeho synové Adrámelek a Saréser ho zabili mečem
50:56a sami unikli do země Araratu. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadon. Takže všimáme si té veliké věci, který Satan vládne nad království tohoto světa. To jasně demonstroval pánu Ježíši Kristu. A víme, že to tak je. Ale je to pánu, který má první i poslední slovo ve vládě nad těmito státy. Protože my čteme také paralelně, že vyznává král Nebu Karnezar,
51:28že je to hospodin, který dává lidem usedat na trůn. a že dává vládu tomu, komu on sám chce. Krále vyvyšuje a krále ponižuje. A my víme, už jsme se tím zabývali s Daniela, že za každou touto říší stojí mnohem víc, než jenom lidská snaha. Když chtěl anděl Gabriel přijít k Danielovi, aby mu vyložil věci,
52:01tak mu to trvalo. Proč? Proč nemohl jít rovnou? Protože princ duchovní kníže Prské říše mu v tom zdržoval. Takže i ve zjevení a v dalších textech bychom neměli být překvapeni s tím, že tady je duchovní realita nad vládací a mocemi tohoto světa a že samozřejmě celý světový řád spěje k tomu, jak Boží úradek dávno určil,
52:36že nakonec před příchodem Pána Ježíše budou všichni bezbožnici schromážděni pod vládou Antikrista. A za mocí a působením Antikrista, čteme podle Biblie, působí jednoznačně kdo? A bude působit sám Satan. Takže my tady vidíme, že je to boží moudré řízení, které stojí nad tím vším. A hospodin skutečně dopouští, aby Satan měl přístup před boží tvář,
53:10trpí stále ještě tuto přítomnost, ale je uchvatné v tom vidět ten boží všemohoucí systém, Systém, který není možné, aby satan zničil, nebo aby nakonec zvítězil. Autor přísloví, nejmoudřejší muž z lidského pokolení, říká jednu velice vážnou a moudrou věc pod vedením Božího ducha.
53:41Přísloví 16.4. Hospodin učinil vše ke svému cíli, i své volníka pro zlý den. I Satan a jeho působení má v božím plánu dokonalém své místo, ale boží slovo jde daleko dál a ukazuje nám, že nakonec pán Bůh všechny věci završí,
54:16aby byl sám oslaven a vyvýšen a aby ti, kteří ho milují, kteří mu věří, aby jim to bylo ku prospěchu. Aby to nakonec způsobilo k toho budování toho Kristova charakteru v nás a k tomu, aby jsme mu byli podobnější. Což musí být pro satana obrovským způsobem zničující. Ale vidíme, že mu to neubírá na síle,
54:51naopak jeho řevnivost narůstá a nenávist a tá bude dovršena tou tečkou, až bude Satan svržen na zem. Protože tehdy pochopí, jak málo času mu zbývá. Nevidíme do jeho mysli, jestli věří tomu, jestli to chápe. Ale je hrůza, když tomu nevěří a nechápe to boží lid. Protože pán Bůh chce rozhodl nám tyto věci odkryt, aby jsme je věděli.
55:26Aby jsme věděli, jak to dopadne. Ukazuje nám věci, které jsou naprosto za hranicemi našeho chápání. Ukazuje nám některé věci, které jsou přímo skryty v tého božské vládě, kterou uplatňuje nad tímto světem. To, že je satan mohl stát po pravici samotného velekněze, A hluboce musíme vnímat, že se naplnilo, kdy Satan dostal možnost
56:00jít tak daleko, že mohl pokoušet samotného božího syna. A Bůh Otec rozhodl, že je to naprosto nezbytné, aby se tak stalo, aby tak bylo demonstrováno, jaký je rozdíl mezi prvním Adamem a tím druhým. Což pak pán Bůh nemohl zabránit satanovi, aby pokoušel svého syna?
56:30Mohl, ale nebylo to v božím plánu. Musela se prokázat Kristova rizost, že on je tím beránkem bez vady, který nepotřebuje něčí zásluhy, ale on je tím, kdo byl vybrán ještě před stvořením světa, aby se stal naší zástupnou obětí. První Adam neprokázal své kvality.
57:02Druhý Adam, skrze kterého máme nejenom život biologický, ale věčný, ukázal, že svého otce miluje plně a že on je schopen vykoupit jeho lid. a Satan neuspěl. Takže my musíme počítat s tím, že Satan se staví vedle nás.
57:34Ale máme obrovskou milost vidět a tím se budeme zabývat příště, že všechno toto působení je plně pod Boží svrchovanou mocí, protože tady v tomto případě už hospodin řekl a dost. Satan stál vedle jeho šuji. Proč? Le si to no. Když jsem vám říkal, co to znamená, tak je to od toho hebrejského slova satan a to teda znamená stavět se jako odpůrce nebo žalobce.
58:05A tady je to ukázáno, že tam stál v tom prezentním tvaru, kdy používá participium hebrejština, aby ukázalo nějaký probíhající děj, aby velekněze Jehošu před hospodinem obžalobal. Ale hospodin říká, co? Uděluje mu důdku. Už je to dost. A proč? Proč je to dost? Protože Izrael byl svatý? Byl dobrý? Ne. Hospodin říká, což to není oharek, vyrvaný z ohně.
58:45A já chci, abyste za domácí úkol přemýšleli, co to znamená. Proč hospodin mluví o Izrael? On neříká, což pak nevidí, že Izrael mě miluje, že už si to rozmysleli, že už jsou lepší. Ne, hospodin říká satanu a dost. Což pak to není o Harekvi, a nes o ně. Víte, prorok Izajáša Pavel to opakuje. Kdyby nám hospodin Bůh zástupů nezachoval,
59:11aspoň símně byli bychom podobný Sodomně a Gomoře. A to zase demonstrace boží milosti. Ne izraelské spravedlnosti, ale boží milosti. A já chci, abyste přemýšleli nad tím, co to znamená, že Izrael byl ten oharet vyrvaný z ohně. Takže tolik dnes ode mě.