Lukáš 126: Každé svědectví o vzkříšeném Kristu je důležité (Lukáš 24:33÷43) 1.3.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Lukáš 241. Korintským 15Marek 6Římanům 10Galatským 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:11Pokoj vám, bratři, sestry, vážení hosté. My společně studujeme evangelium podle Lukáše. Je to evangelium, které nám přináší pohled nejen na život a a smrt, ale i na vzkříšení Pána Ježíše Krista. A Lukáš si v té poslední kapitole, ve které zrovna teď jsme, dává velice dobrý pozor na to, aby zdůraznil vzkříšení,
0:44aby zdůraznil to, že pán Ježíš skutečně vstal z mrtvých. A důvod k tomu, tak jako už jsme i viděli, bratř a sestry, je to, že smrt, že zásnutná smrt Pána Ježíše Krista, vzkříšení jsou základními prvky evangelia. A když odděláme jednu z těchhle dvou věcí, ztratíme evangelium. A pokud kážeme, pokud mluvíme o evangeliu a vynecháváme jednu z těchhle
1:12dvou věcí, tak také neříkáme plné evangelium. V průběhu dějin, bratři a sestry, byli mnozí, kteří chtěli pozměnit, upravit eh tu zprávu o vzkříšení na základě svého světonázoru nebo na základě svého pohledu. A z toho vznikaly hereze, které měly snahu rozdělit eh církev
1:43a nahlodat evangelium. Ale chci, abychom si toho dnešního rána uvědomili jednu základní a závažnou skutečnost. Nejenže pokud změníme evangelium, dostáváme se pod prokletí na základě Galatským první kapitoly. A poslouchejte velice pozorně. Nejen že se dostáváme pod prokletí na základě Galatským 1, ale dostáváme se pod něj proto, že všichni lidé, kteří by
2:15následovali to naše evangelium, které je pozměněné, budou v pekle. Všichni lidé, kteří by následovali ve falešném evangeliu, skončí v pekle. A proto je to tak závažné, bratře a sestry. A mělo by nás, mělo by to v nás vyvolat minimální bázeň, ni strach. A proto se Lukáš velice urputně snaží znovu a znovu a znovu a
2:47znovu a znovu připomenout tu základní pravdu, že Ježíš je vzkříše a že to svědectví, které on nám předkládá, je na základě pravdy. Pojďme společně do Lukášova evangelia do 24. kapitoly. Budeme dnes studovat verše 33 až 43. Eh, je to pravděpodobně ještě uvidíme, eh, předposlední nebo předpředposlední kázání, eh, z Lukášova
3:18evangelia, ale dnes jsme ve verších 33 až 43 24. kapitole. Já je budu číst a prosím, abysme z úcty Božímu slovu povstali, pokud můžeme. V Lukášově evangeliu ve 24. kapitole od 33. verše se píše toto ve jménu Páně. A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch 11 i ty, kteří byli s
3:48nimi. A ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim j dal poznat při lámání chleba. Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich a řekl jim: "Pokkoj vám." Vyděsili se a vystrašení se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim:"Proč
4:19jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se, duch nemá maso a kosti. Jako to vidíte na mě? A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy. Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekli jim: „Máte tu něco k jídlu?" Podali mu kus pečené
4:51ryby a plást medu. Vzal je a pojedl před nimi. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se modlit. Děkuji ti náš nebeský Otče, za tuhle příležitost tě uctívat, za tuhle příležitost se zamýšlet nad tvým slovem, Pane, a vidět tu úžasnou pravdu vzkříšeného Krista. Prosím tě, Pane, aby j otevřel naše srdce přijetí tohoto svědectví,
5:17Pane, aby si nás zpokořil, aby si nám ukázal, že to, co ty jsi pro nás udělal, neskončilo smutkem smrti, ale radostí vzkříšení. A tak prosím, aby tahle radost byla v každém našem jednom životě. A pokud tady je někdo, kdo kdo v tebe nevěří, Pane, prosím, aby změnil jeho srdce a přivedl ho k radosti, kterou může najít jenom v
5:44tobě. Amen. >> Amen. Můžete se posadit. Řekli byste, bratři a sestry, když mluvíme o hrdinech víry, jo, když když si představíte nějakého hrdinu víry, řekli byste, že učedníci byli hrdinové víry? Ne, teď >> teď ne, že >> jak jak když
6:15si představíme hrdiny víry, představíme si někoho, kdo je kdo je silný, kdo je věrný, kdo kdo jde za Kristem bez ohledu na to, co se děje, hlava, nehlava, jde za Kristem. A v určité chvíli my uvidíme eh v pozdějších dnech, měsících a letech, že učedníci takoví budou, ale teď ne. Teď se zdají slabí,
6:45protože slabí jsou. A Lukáš nám předkládá nedůvěru učedníků jako jeden aspekt důvěryhodnosti svého svého evangelia. Nedůvěru, kterou nezmění zázrak ani fyzická skutečnost, ale ale jak jsme viděli v tom předcházejícím textu a jak uvidíme bratři a sestry v tom následujícím textu, kterou změní písmo
7:16a Duch svatý. Účedníci, kteří šli do Emaus, neočekávali vzkříšení a proto ho nepoznali, dokud jim Pán Ježíš neukázal písma. A tito učedníci, které nacházíme v Jeruzalémě a mezi nimiž jsou i ti dva, kteří byli na cestě do Emaus, se diví, protože neočekávají vzkříšení. Ještě pořád ne. A my uvidíme v tom textu od
7:4644. toho verše, že pán Ježíš znovu jde do píseň a ukazuje jim, že to, co o něj byl, o něm bylo skutečně napsáno, je pravda. My vidíme, že učedníci doufali, ale je zdroj jejich naděje nebyla pravda, která vychází z píse, ale jejich vlastní smýšlení.
8:18Ale přesto a to je velice důležité si uvědomit toho dnešního rána, přesto jsou svědky Boží milosti vůči nim a my také. Pán je s nimi trpělivý a vyučuje je znovu a znovu a znovu těm základům, na kterých potřebujou stavět. tedy Božímu svědectví a jeho slovu.
8:53A je to v našem textu, kde nás Lukáš ujišťuje a znovu nám ukazuje eh jednak určité aspekty těch učedníků, ale jednak další svědectví o Kristu. A když se podíváme a kdybysme četli eh to 24. kapitolu eh naráz, tak bychom viděli, že Lukáš buduje eh tu ten svůj argument pro vzkříšeného Krista. A dnes nám ukazuje toto.
9:26Zpráva o tělesném vzkříšení Pána Ježíše Krista je to, co proměňuje naše srdce. Zpráva o tělesném vzkříšení Pána Ježíše Krista je to, co proměňuje naše srdce. Pojďme k tomu 33. verši. Někteří z vás se se divili, proč jsem skončil to minulé kázání v 32. verši. A ten důvod je, protože bysme tady byli dýl, ne?
9:55Ale ten další, ten hlavní je kvůli tomu, že za mě ten 33. a následující verše jsou spíše spojeny s tím 36. a s tím svědectvím, které vidíme dnes, než s tím předcházejícím. Na začát, na konci toho 32. vidíme, jak se pán Ježíš zjevuje svým učedníkům, eh když byli už v Emaus. Oni s ním šli, oni s ním oni s ním mluvili, on jim vykládal písma,
10:22ukazovali jim, co všechno se na něj vztahuje v písmech. A když přichází do Emaus, pozvali ho, aby byl s nimi. A když je s nimi u stolu, dává se jim konečně zjevit. že to je on. Nevíme, jestli to bylo eh ten způsob řeči, ten způsob toho, jak lámal chleba, ten způsob toho, jak mu žehnal, ale najednou ho poznali. Konečně uvěřili písmu.
10:50A fráze, kterou máme na začátku 33. verše v tu hodinu, se zdá jakoby doslova nás vybízela, že oni vstali ještě tu noc. Ale oni to ono to tak není úplně oni pravda. Ta fráze doslova znamená celkem brzy potznačovat, že to bylo třeba až ráno, kdy vycházeli. Ale mnozí a je to možné se domnívají, že
11:22už to bylo v tu noční hodinu. A ten důvod, proč někteří pochybují, není kvůli tomu, že by nedůvěřovali učedníkům, ale kvůli tomu, že v noci se ta cesta byla velice nebezpečná. Ať to bylo jenom 11 km, zhruba 12, dobře, 11 a5, ta cesta v noci byla neosvětlená a mohli na ní být vrazy, banditi, mohlo se něco stát, ta cesta, nebyla
11:52zpevněná. A tak se někteří domnívají, že to bylo pravděpodobně až ráno, ale je dost pravděpodobné, že to mohlo být i večer. Každopádně velice krátce potom, co učedníci poznali, aspoň ti dva, že pán Ježíš byl skutečně vzkříšen, až už ho neviděli, se rozhodují tu zprávu jít sdílet s těmi, kteří jsou v Jeruzalémě.
12:24A to by nás mělo zastavit. Všimněte si bratři a sestry, že zpráva, kterou ještě před chvílí odmítali, které nevěřili, je nejen pravda, ale také ta daná zpráva mění jejich život, mění jejich srdce. A když se podívám na 33. Verš, bratři a sestry, najednou vidím znovuzrození nebo to, co mu my čemu my říkáme znovuzrození.
12:55Oni nevěřili, nevěřili, nevěřili a pán Ježíš se jim na základě písem dává poznávat a najednou to proměňuje jejich život. My jsme říkali, jestli si vzpomínáte, že ten důvod, proč šli do Emaus, ať jich může být mnoho, byl pravděpodobně kvůli tomu, že šli domů, šli na pole. Jo, někteří evangelisté nám říkají, e, že pán Ježíš se zjevuje nejen
13:27ženám, nejen nejen Petrovi, ale že tam jsou i další dva, kteří jdou na pole a kterým se zjevil. A je možné, že to jsou tito dva, kteří šli do Emaus. Mně se zdá, že šli domů, že šli z Jeruzaléma, že ta smrt Pána Ježíše Krista je tak zasáhla, že se rozhodli vrátit se k tomu dřívejšímu způsobu a už nenásledovat tohle učení, ale jít prostě makat na
13:53pole, aby uživili sebe a své rodiny. Ale ve chvíli, kdy se jim pán Ježíš dává poznávat, kdy jim ukazuje, že je skutečně vzkříšen, vstali, vrátili se do Jeruzaléma, rozhodli se, bratř a sestry, že vzkříšení je hodno následování, že to, co najednou poznali o Pánu Ježíši Kristu, je hodno k tomu, aby aby přehodnotili svůj život
14:25a své rozhodnutí, které udělali jim celkem tam nedávno a vrátili se na tu cestu a tak vstávají pravděpodobně nebo možná i v tu noční hodinu a přes všechno nebezpečí jdou zpátky a na základě téhle proměny srdce pak taky jedna je možné eh,
14:57že když přichází do Jeruzaléma, přichází ještě v noční hodinu a ve chvíli, kdy přichází, nejdou jenom tak někam, ale hledají těch 11. Jdou za učedníky, protože zpráva evangelia, zpráva o vzkříšení pro ně byla tak zásadní, pro ně byla tak závažná, pro ně byla tak radostná, že se o ní chtějí sdílet. Chtějí chtějí říct učedníkům,
15:26kteří v jejich myslích ještě neví o vzkříšení, protože oni je opustili ve chvíli, kdy pán Ježíš ještě nebyl zjeven, že vzkříšení je opravdu pravda. A fráze, kterou tu máme zaznamenánou na začátku 34. toho verše naznačuje, že ty dva učedníci doslova přichází nadšení. Ale podívejte se, co
15:57se děje, bratři a sestry, když když nalézají, když se vrací do Jeruzaléma, nalézají shromáždení těch 11, čili apoštolů. A ty, kteří byli s nimi a už chtějí jim říct o Kristu, už jim chtějí říct o tom, co se stalo na té cestě, už jim chtějí říct o tom, jak se jim pán Ježíš poznal. Učedníci, kteří tam byli,
16:17jim skáčou do řeči. Ani jim nedovolují dokončit ta slova a chtějí jim sdělit jinou zprávu. Jakouže tou zprávu? Pán byl skutečně vzkříše. Ti učedníci říkají, to co jsme si mysleli ještě včera,
16:48to, co jsme si mysleli ještě ráno, jsme opustili. Byla to chyba. My jsme mysleli, že že tělo se ztratilo, ale nevěřili jsme ve vzkříšení. A teď přiznáváme, že to byla chyba. Naše nevíra byla chyba. Pán se totiž skutečně ukázal Petrovi. Apoštol Pavel nám toto zjevení popisuje v prvním Korintským 15:5, ač o něm neříká eh do nějakých detailů.
17:22Nevíme, kdy se pán Petrovi zjevil. To, co ale víme, je, že toto zjevení bylo bylo zásadním krokem pro učedníky v Jeruzalémě, aby uvěřili, aby překonali tu poslední překážku, o které jsme četli, bratři a sestry, u těch dvou, kteří šli do Emaus v tom minulém textu. Pojďme pokračovat. Verš 35.
17:52A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak jsem jim dal poznat přilámání chleba. chtěl chtěli vypravovat. Neřekli si, bratři a sestry, jo, tak Kristus se vám už taky zjevil. No super, tak už nemusíme nic říkat.
18:22nechtěli vydat svědectví o tom, co Kristus udělal v jejich životě, jak je vyučil na cestě, jak se jim dal zibit při jídle. A já se chci tady zastavit, bratři a sestry, a mluvit s vámi chvíli na velice praktické téma vašeho svědectví. Vím, že každý jeden z nás jsme povzbuzeni, když slyšíme o tom, jak Bůh jedná a proměňuje životy lidí, že? Když někdo
18:52vydává svědectví o tom, že Pán Bůh změnil jeho životy, je to pro každého jednoho z nás velikým povzbuzením. A některé svědectví a jistě jste je takové slyšeli, jsou úžasnou ukázkou jeho síly a moci, že když pán Ježíš změní člověka ze dne na den, když mu změní srdce a když ukáže svou sílu v tom, že ho vytrhne ze závislostí, z pornografie, z
19:25z různých věcí, které které možná ovládají jeho život. A i když tyto svědectví často rádi slyšíme, protože jsou pro nás velikou ukázkou Božím lásky, milosrdenství a síly, občas se nám může zdát, že naše svědectví není tak působivé kvůli tomu. Možná jsme vyrostli ve věřící rodině.
19:55Možná naše obrácení neprovázel žádný zimný zázrak. Možná naše cesta ke Kristu a víře byla obyčejná, klidná, postupná. A vy si teď myslíte a možná my si tak teď myslíme, že na základě toho nemáte co říct, že je lepší, aby řekl e jak je spasen někdo, kdo měl vážné problémy, aby se
20:25ukázala ta Kristova moc. Ale já tě chci, bratře, sestro, dnes vyvést z omylu. Zázrak toho, že Bůh zachránil hříšníka, který byl mrtvý ve svém hříchu, je ten největší a nejúžasnější zázrak.
20:55Víte, víra je totiž zeslyšení zvěsti, jak říká Římanům 10:17. není z toho jak úžasná nebo okatá je. Víra je zeslyšení zvěsti a svěst skrze slovo Kristovo. Jinými slovy, bratři a sestry, když se podíváme na učedníky, na ty dva, kteří šli do Emaus a vrátili se,
21:27chci, abysme si z nich vzali toho dnešního dne příklad. Podívejte se, jak svědčí. Nevymýšlejí si nic. Neříkali:„Hele, jak se objevil? Hned jsme ho poznali. Hned neřekl ani slovo a já už jsem řekl: „Pane,
21:59ne, bratři a sestry, z toho záznamu ve 35. verši jasně vidíme, že až do té chvíle, než ho poznali při lámání chleba, ho neznali. Oni si nic nevymýšleli, protože si nepotřebovali nic vymýšlet. Vydali věrné, pravdivé svědectví toho, co Kristus udělal v životě těchto dvou. A já chci, aby sis vzal, bratře a sestro, příklad.
22:26Ty nepotřebuješ si vymýšlet, Ty si nepotřebuješ vymýšlet další hřích. Ty si nepotřebuješ vymýšlet něc něco úžasného, aby byla vidět Boží milost, ne? Boží milost je vidět na tom, že tě spasil. I když jsi možná nežil tak oké hříchy jako ostatní, přesto jsi hříšník.
22:56A můžeš ukázat pravdivě a obyčejně, že Bůh zachraňuje obyčejné hříšníky, jako jsi ty a já. A jeho milost není o nic menší, když zachrání tebe, který hřešíš tajně, než když zachrání toho, který řeší okatě.
23:27o Kristu má sílu kvůli jeho milosti v tvém životě. A to, co se po tobě žádá, je, abys v tomto svědectví vydal pravdivé svědectví. Nic víc a nic míň. Stejně jako to udělali ti dva v Emous nebo ti, kteří byli z Eus. Pojďme dál. Verš 36. Zatímco o tom mluvili, z ničeho nic se Ježíš objevil uprostřed nich.
24:02Nikdo ho neočekával. A evidentně vidíme v tom 36. a a dalších verších, bratři a sestry, že na to nebyli připraveni. Ale Ježíš to chápe, rozumí té jejich slabosti. A tak místo toho, aby je hned napomenul, jak to dělá za chvíli, je nejprve uklidňuje a říká: „Pkoj vám." A my všichni známe ten pozdrav, že? Šalom.
24:33To je přesně to, co co pán Ježíš tady říká. Mějte pokoj. Buďte v pokoji. Když přichází Pán Ježíš, bratři a sestry, rozumí slabosti těch učedníků. rozumí tomu a proto je uklidňuje. A paradox, který tady vidíme, je, že to jeho zjevení v jejich životech a v jejich srdcích vyvolalo všechno
25:03jiné, než jen pokoj. A za chvíli uvidíme proč. Ale ale to první, co co Ježíš říká, když přichází doprostřed nich, je pokoj vám. Verš 37 pokračuje a říká:„Vyděsili se a vystrašení se domnívali, že vidí ducha. Oni to nepochopili.
25:35Najednou se mezi nimi zjevuje Kristus, ale bylo to právě to, že to neočekávali, co v nich vyvolalo strach. Je další ironií, že přesně tahle reakce je to, co vidíme na jiném místě. Že pamatujete si, když pán Ježíš sití 5 000, copak udělal? Říká svým učedníkům, aby vstoupili na loď a jeli na druhý břeh, že? A on se
26:07šel nahoru modlit, když propustil ten zástup. A když přichází večer, tak vidí z té hory ty učedníci, jak se namáhají proti větru, který vál proti nim a rozhoduje se k nim přijít. A oni ho v Markovi 6 45. až 52. verš vidí, jak jde po vodě, že? A chtěli je min a chtěli jít na druhý břeh. A co udělali
26:38bratři a sestry? No úplně to stejné, co vidíme tady. Mysleli si, že vidí ducha a strašně se báli. A víte, jak reaguje pán Ježíš? Pokoj vám. Upokojte se.
27:10Ale tihle učedníci neočekávali Krista. A já se ptám sám sebe, bratři a sestry, a ptám se vás, copak neměli už pochopit už jenom na základě toho času, už na základě těch dvou svědectví těch vdyť vždyť zrovna mluvili o tom, jak se pán zjevil Petrovi. Vždyť zrovna mluvili o tom, jak se pán Ježíš dal dal zjevit těm dvěma učedníkům
27:33a on se objevuje z ničeho nic uprostřed nich a oni si myslí, že vidí ducha. Copak neměli už jenom na základě toho času pochopit, o co se jedná, že je to Kristus, ale oni to pořád nechápou. A to mi připomíná jednu zásadní informaci, která je pro nás důležitá.
28:04I když vydáme svědectví pravdě, i když lidem předáme všechny informace. Spasení, bratři a sestry, není o informacích, je o proměněném srdci. A oni ho ještě pořád celé proměněné neměli. A proto to nechápu. A stejně to může být, bratře a sestro, když ty vydáš svědectví.
28:35Můžeš lidem říct všechno. I kdybys jim zjevil Krista, i kdyby ho viděli na vlastní oči, neznamená to, že budou věřit. Víte, jak to vím? Protože se to stane. Písmo nám mluví o tom, že v posledních dnech téhle země, kdy bude Satan poražen a spoután na 1000 let, bude pán Ježíš tady na zemi,
29:13ale bude spoustu národů, kteří v něho nebudou věřit. A my si myslíme, jak je to možné. Protože vidět, bratři a sestry, neznamená věřit. Protože informace nejsou dost na to, aby člověk uvěřil. Nejsou dost na to, aby člověk byl spasen. Ne, on musí být proměněn v srdci. Musí se pokořit, musí vyznat svůj hřích a musí přijít k odpuštění za
29:39Kristem. Musí vyznat, že on je Bůh, že on je pán. Ale pán Ježíš jim pokládá otázky, které si musíme, bratři a sestry, položit také my toho dnešního rána. A ta otázka, kterou jim klade ve 38. verši, má dvě části. Podívejte se na ní. Řekli jim: "Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují
30:10pochybnosti?" Ta první část se zaměřuje na na reakci, na vnímání a mohla by se přeložit jako proč jste tak ustrašení, proč jste rozrušení a ač je tohle otázka na učedníky pro zjevení Pána Ježíše Krista, myslím si, že je dobré si ji položit také mezi námi, bratři a sestry,
30:41Včera ráno Amerika a Izrael napadli Írán. Přestal přestal najednou být svrchovaný. Ale v kolik z našich srdcí to vyvolalo nepokoj? V kolika našich srdcích, bratři a sestry, to vyvolalo strach?
31:31"Proč jsi tak zkleslá, má duše? Proč jsi ve mně tak rozrušená? Jen čekej na Boha. Vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha. Žalmista ve 42. a 43. verši opakuje přesně tento verš třikrát a říká: „Proč jsi ve mně tak zkleslá, má duše, proč proč jsi tak rozrušená? Proč se tak trápíš? Proč reakce, kterou máš a
32:03kterou vidíme i učedníků, když viděli Krista a my si to můžeme, věřím, spojit s každodenní záležitostí, možná i s těmi zprávami, které jsme slyšeli, proč nás tak rozrušují a nebo možná jaká je reakce na to rozrušení, co máme dělat, abychom získali pokoj. Víte, co říkáš, halmista? Čekej na Boha.
32:37Protože Bůh to má ve své ruce. Myslím si, bratři a sestry, že to byl Tim Keller, který řekl jednu úžasnou věc a já chci, abysme ji rozuměli toho dnešního rána. Pokud vzkříšení je opravdu pravda, pokud pán Ježíš v skutku vstal z mrtvých, pak nakonec bude všechno v pořádku. A proč? Protože on naplní své slovo
33:09a může se v tom upokojit. Můžeš v tom získat ten pokoj? Pokud pán Ježíš byl skutečně vzkříšen, pokud to, co vidí učedníci a o čem svědčí učedníci byla skutečně pravda, pak nakonec bude vše v pořádku. I kdyby přišla třetí světová válka, i kdyby přišla čtvrtá světová válka, nakonec bude vše v pořádku. A to by pro
33:39nás, bratři a sestry, mělo být povzbuzení. To by nás mělo vést k tomu, že když vidíme věci, které se dějí kolem nás, i když jim nerozumíme, i když je nechápeme, tak naší reakcí by nemělo být nepokojšení. Ale měl by to být pokoj, který nacházíme ne v těch okolnostech, ale v tom, kdo je náš pán
34:10a v těch věcech, které nám on zaslíbil. Takže to byla ta první část. Jejich vnímání bylo špatné. Ta druhá část se zaměřuje na schopnost rozlišovat. Proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? Zkoušeli jste se, bratři a sestry, někdy zamýšlet a nebo počítat, kolik zázraků ti učedníci, o kterých se tady bavíme, viděli za poslední tři roky? 10, 100,
34:381000, 10 000. Kolikrát viděli lidé uzdraveny z nemocí, které nebyli schopny být uzdraveny v té době? Kolik viděli zmrtvýchvstání? Minimálně dvě. Jajerova dcera a Lazar. A přesto jejich schopnost rozlišovat i po tom, co se pán Ježíš ukázal Petrovi i
35:09po tom, co se dal poznat těm učedníkům v Emaus, I když o tom teď svědčili, i když mluvili o tom, že Kristus skutečně stal z mrtvých, i když slyšeli svědectví těch ostatních, i když stojí Kristus uprostřed nich, hledají jiná vysvětlení.
35:41A to nás vede, bratři a sestry, k jedné další aplikaci. Na co spoléháš při svém rozlišování? Na co na co spoléháš, když vidíš situace, které se dějí a nebo to, co říká písmo? Na čem na co spoléháš v tom, že zhodnotíš, jestli to je pravda nebo ne, jestli se to Bohom vymklo nebo ne, jestli to je Boží plán nebo ne.
36:13Přsloví tři 5 až 7 nám dává dobré vodítko. Tam se píše: "Důvěřuj hospodinu celým svým srdcem. Nespoléhej na svoji rozumnost. Poznávej ho na všech svých cestách a on napřím tvé stezky." Nebuď moudrý ve svých očích. Boj se Boha a odvrať se od zlého. A to je to stejné, co říká žalmista, že i přes jakoukoliv situaci tvůj úkol se
36:45nemění. Bratř a sestro, já rozumím možná tvé zkleslosti, tvému trápení. Rozumím tomu rozrušení srdce, které dnes máš. Jaký je tvůj úkol, kdyby přišla válka do Čech? Jaký je tvůj úkol? Poznávat hospodina na všech svých cestách bez ohledu na to, kam tě zavede se na něj spoléhat.
37:15Mění se to nějak od tvého úkolu, který máš teď vůbec. A tak mi řekni, bratře a sestro, proč se tak rozrušovali a proč v jejich srdcích vycházely pochybnosti? Proč to bylo? A ta odpověď, kterou máme,
37:47protože nevěřili, protože ještě měli zatvrzelé srdce, protože ještě pořád pán Ježíš a jeho vzkříšení nebylo ukotveno jako pravda v jejich srdcích. A tak se jim na základě toho, verš 39 a vlastně až 40 43 pán Ježíš dává ukazovat a dává jim dva důkazy o svém tělesném vzkříšení. Víte, v historii byli lidé, kteří říkali, že Kristus
38:23fyzicky vzkříšen nebyl. A ten důvod, proč říkali, že fyzicky vstříšen nebyl, bylo kvůli tomu, že říkali, že fyzicky neumřel. a že tady vlastně fyzicky vůbec nebyl, že to byl jenom jeho duch, který měl zdání fyzickosti. Byli lidé, kteří říkali, že to, co zažívali učedníci, tady byla iluze. Ale my víme, že vzhledem k tomu, že se
38:46pán Ježíš naráz podle první Korintským 15 ukazuje až 500 lidí, tak 500 lidí nemůže mít stejnou iluzi. říkali různá hodnocení, ale pokud Kristus nevstal z mrtvých, pak vzkříšení není pravda. A pokud nevstal z mrtvých, tak to má
39:16následky, o kterých se za chvíli budeme bavit. Ale já chci, bratři a sestry, abyste slyšeli ještě jedno svědectví a to Janovo svědectví. Jan, který byl jedním z učedníků, když píše svůj lid církvi, víte, co říká v první kapitole, v prvním verši v první Janově? Poslouchejte, co bylo na počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, čeho se
39:40co jsme spatřili a čeho se naše ruce dotýkaly ohledně slova života. Jan, když píše svým bratrům a sestrám, tak jim nechává důraz na to, že svědectví bylo v tom, že Kristus byl skutečně vzkříšen. A bylo to kvůli tomu, že už v té chvíli zápasil s těmi herezemi, o které jsme mluvili před chvílí. Jejich pochyby, jejich strach, který
40:10vidíme, bratři a sestry, byl potlačen nebo bude potlačen zjevením a důkazy o vzkříšeném Kristu. A tak pán Ježíš, ten první, který nám dává, je jeho tělo. A on říká: „Podívejte se." Verš 39. Podívejte se na mé ruce a nohy. Co viděli bratř a sestry lidé, kdy se dívali na ruce a nohy Pána Ježíše? Co tam viděli?
40:41>> Přesně tak. Viděli tam ty díry po hřebech. Viděli tam ty rány, které které měl na svém těle. My nechápeme jak, nechápeme proč, ale pán Ježíš evidentně na základě Janova evangelia si je nechává kvůli tomu i po vzkříšení, aby je mohl ukazovat jako důkaz, kým je. A říká nejen to, ale říká: "Dotkněte se
41:13mě, že jsem to já. Podívejte se. Duch nemá maso a kosti. A to je něco, co co nás vrací jenom velice okrajově k tomu, jak člověk musí žít. Bratři a sestry, člověk nikdy nežije nebo nikdy nebyl stvořen a nikdy nebude žít jako čistě duchovní bytost. My my sice umíráme, naše tělo umírá, náš
41:45duch bude oddělen od Boha, ale na konci při posledním soudu každý dostane nové tělo. Protože nejsme jenom duchovní bytost. My jsme stvoření k tomu, abysme žili v těle. A to má také své následky, o kterých budeme mluvit. Ale to, co říká pán Ježíš na prvním místě, je podívejte se na mé tělo a podívejte se na ty rány.
42:15Já jsem skutečně umřel a byl jsem vzkříšen. Můžete se mě dotknout. A oni ho poznávají. A ten strach, bratři a sestry, se mění v údiv. Eh, zaskočenost. Eh, to slovo, ta fráze, kterou tady máme ve 41. verši, když to ještě pro samou radost nemohli uvěřit, když tomu pro samou radost nemohli uvěřit, je fráze, která je pro nás těžko představitelná. Je to, je to
42:48jako kdyby vás potkal někdo na ulici. Jako kdyby vás potkal někdo na ulici a řekl vám a těžko se mě eh to přirovnává, mám pro tebe 8 milionů Kč tady. Teď ti je dám. Tady je máš. Jak byste reagovali?
43:18Pravděpodobně nějak tak. Neřekl bys, neřekli byste, zrovna na to jsem čekal, ne? Byli byste radosti, zaskočení a opaření, tak jak se říká. A tady ještě mnohem víc. Ten určitý další závoj z jejich srdcí padl ve chvíli, kdy se dotkli Kristova těla. A ten strach a ta zaskočenost srdce najednou opadla a změnila se v radost, která je znovu opařila.
43:51A pán Ježíš na základě toho dává druhý důkaz a to toho, že není duch a to je to, že jí prosí o jídlo a oni mu podávají pečenou rybu a pláste medu, jak je to napsáno ve 42. verši a někteří komentátoři si myslí, eh, že tohle je vymyšlený příběh kvůli tomu, že ryba uprostřed Jeruzaléma nebyla pravděpodobná, protože
44:20Jeruzalém kolem sebe nemá ani moře, ani ani nic jiného, kde by se daly lovit ryby. Eh, to však ukazuje jenom jejich neschopnost eh číst z kontextu, protože Ezechiel nám říká, že jedna z bran, kterou vidíme v Jeruzalémě za doby Ezechiela, už za doby Ezechiela se jmenuje rybná brána. Proč se jmenuje rybná brána? No, stejně proč se jmenoval koňský trh v Praze. No,
44:50protože se tam prodávaly koně. Proč se tam jmenuje rybná brána? Protože se tam prodávaly ryby. Jo, takže evidentně ryby v Jeruzalémě byly. Jo. A pán Ježíš to bere a jí před nimi, aby jim ukázal, že opravdu není duch. Takže vidíme tělo a vidíme, že jí jako dva důkazy toho, že opravdu je vzkříšen tělesně.
45:24A proč to bylo důležité, bratře a sestry? Proč bylo důležité, že pán Ježíš vstal tělesně z mrtvých? Zaprvé, byl to důkaz Kristova vítězství nad hříchem. Víte, bratři a sestry, hřích totiž přinesl jak duchovní, tak fyzické následky. nebo chcete-li tělesnou smrt. Kdyby Pán Ježíš nevstal fyzicky, zůstal by nějaký nezaplacený důsledek
45:52hříchu. Kdyby vstali jenom duchovně, něco by nebylo v pořádku. Za druhé, jde o obnovu toho Božího záměru proritstvo, tak jak jsme řekli, že člověk je stvořen k tomu, aby uctíval Pána Boha v těle. Abysme se jednoho dne mohli postavit ale před Boha v těle, které bude schopno obstát,
46:24nebylo možné, aby pán Ježíš vstal jinak než v těle, protože jeho tělesné vzkříšení je základ našeho tělesného vzkříšení a jsme na něm závislí. A ten třetí, aby byste jistě našli i další, ale já jsem použil tyto tři. Kristovo tělesné vzkříšení byl důkaz toho, že Bůh byl spokojen s obětí za hřích, kterou dal.
46:56Jaká je aplikace? Podívejte se, bratři a sestry na ty učedníky znovu. Vnímáte je z toho našeho textu jako silné? Vůbec pochybovali? Ano, ale přesto v nich vidíme radost, naději. Vidíme naléhavost toho sdělit správu
47:27evangelia. Vidíme touhu posdílení té dobré zprávy a vidíme pokračující se ujištění a růst v tom a spolehnutí se být v té víře, kterou mají. A to je přesně to, co pán Bůh vyžaduje pro po tobě a po mně, bratře a sestro. Není potřeba si nic vymýšlet. Je potřeba pravdivě mluvit o tom, co Bůh dělá ve tvém životě
47:57a zkázat evangelium. Ale je tady jedna věc, kterou potřebuji zdůraznit a která je nesmírně důležitá. Oni šli a zvěstovali, i když pochybovali, i když byli slabí. Ty si myslíš, že jsi silný a věřím, že jsi. O co víc bys ty měl zvěstovat,
48:28pokud jsi silný? Oni zapřeli svás sami sebe a šli i ve chvíli, kdy to možná nebylo nejvhodnější. I když se vyděsili, i když byli rozrušeni, i když pochybovali, pán Ježíš pořád s nimi má trpělivost a znovu a znovu a znovu a znovu a znovu je vyučuje. A my uvidíme v tom následujícím textu, že je vyučuje na základě Božího
48:59slova. A to je přesně to, bratře a sestro, co po tobě chce Bůh, když když tělesné vzkříšení Pána Ježíše Krista je to, co přináší do tvého života naději, co přináší radost, co přináší pokoj s Bohem, co přináší pokoj s lidmi, tak by to mělo přinášet i naléhavost pro lidi, kteří ten pokoj nemají, protože a já to použiji a vy mě kdyžtak
49:27napomenete, pokud to použiju špatně, pokud přijde válka, do České republiky a ty půjdeš a budeš poznávat hospodina na svý na všech svých cestách. Všichni ti, kteří umřou a neznají Hospodina, skončí v pekle, i když ty skončíš v nebi. O co větší naléhavost by radost ze vzkříšení měla v téhle chvíli, když je pokoj, vyvolat a vybudit
49:58tvoje vlastní srdce? k tomu, aby se sdíl, k tomu, abys vychovával, k tomu, abys povzbuzoval, tomu, abys s lidmi mluvil.
50:28A pokud tady jsi a neznáš Pána Ježíše Krista, písmo tě volá a a Lukáš tě volá a Bůh tě volá toho dnešního dne, aby j uvěřil, aby si nenechával dojít tu situaci mezi tebou a Bohem tak daleko, že se jednoho dne budeš muset postavit před Boží soud neospravedlněn. Protože nebudeš mít, kdo by zaplatil za tvé hříchy.
50:58A Boží slovo neříká, že musíš udělat 1000 a jednu věc. Říká, že musíš udělat jenom jednu. Vyznej Ježíše jako Pána. Uvěř, že on umřel za tvoje hříchy a třetího dne tělesně vzkříšen. Uvěř svědectví písem, které Bůh předpověděl. Uvěř jeho svědectví. Uvěř jeho cestě ke smíření a budeš zachráněn.
51:29A to je všechno. Víc není potřeba, abys byl smířen. A moje touha, moje modlitba je, aby si dnes slyšel svědectví těch učedníků a moje svědectví a svědectví lidí, kteří sedí kolem tebe. Prosím tě, uvěř.
51:59Protože jednoho dne přijde Boží soud hříchy mé i tvé, ale za mě ty hříchy zaplatil Kristus. Kdo je zaplatil za tebe? Moje modlitba, moje touha, moje naděje, moje láska, můj pokoj nespoléhají, nespočívají na tom, co jsem
52:29udělal já, ale na tom, co udělal Kristus. A když to udělal pro mě, zajisté to může udělat pro tebe. A to je naděje pro každého jednoho z nás. Amen.