Lukáš 128: VZKŘÍŠENÝ BOŽÍ SYN ODCHÁZÍ (Lukáš 24:50-53) 15.3.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Lukáš 24Leviticus 9Žalm 134Zacharjáš 14Lukáš 2Jan 7Jan 14Jan 19Efezským 1Filipským 21. Janův 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (8)
- 12:00 Efezským 1
- 15:02 Leviticus 9,22
- 16:32 Zacharjáš 14,4
- 24:24 Lukáš 2
- 26:02 Filipským 2
- 34:32 Jan 19,30
- 37:41 Jan 7,31
- 39:15 1. Janův 3,8
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:10Pokoj vám bratř, sestry, vážení hosté. Eh, dnes máme tu výsadu společně přicházet před Boží slovo, abychom byli poučení, abychom byli na napomenuti, abychom byli povzbuzeni, abychom se mohli radovat a také abychom mohli žít podle tohoto slova. My společně dnes ukončíme naše společné studium Lukášova evangelia. Tak, jak jsem poslouchal ten úvod k modlitbám,
0:37tak eh jsem i vnímal, jak Bůh dává na srdce eh ty stejné důrazy eh lidem, kteří kteří mu patří. A i já chci dnes mluvit o o událostech, eh které se dějí kolem nás. Víte, bratři a sestry, jsou jsou události, které se pořád dějí. Pořád slyšíme, že se něco děje a v našem životě bychom se mohli zamýšlet a zabývat jenom věcmi, které
1:08slyšíme. Některé z nich ovlivňují náš život. Některé nás vedou k radosti jako narození eh miminka, svatba. Některé jsou smutné, některé jsou tragické, některé jsou hrozné. A u naprosté většiny z nich se musíme postavit na nějakou stranu. Musíme na nějak reagovat. Musíme se k
1:39nim nějak postavit. Chtějí, abysme se nad nimi zamysleli a zvolili si stranu, na které jsme. A my to přirozeně děláme. Dokážeme se nadchnout a dokážeme se rozhlítit. Dokážeme se dokonce naštvat, bratře a sestry, nad věcmi, které na náš vlastní život mají tak malý význam a nebo které ho neovlivňují vůbec. Ale překvapivě nad těmi, kteří mají
2:10velký význam, nad těmi dokážeme někdy být do hostejní, chladní. Písmo nám toho dnešního hrána ukazuje, bratř a sestry, že život a vzkříšení Pána Ježíše Krista je tou nejdůležitější událostí lidských dějin. Událostí, která ovlivňuje každý náš život a která má
2:40dosah na každou naši věčnost. A otázka je, jak se k ní stavíme. Otevřete se mnou do Lukášova evangelia do 24. kapitoly. Budeme dnes studovat 50. až 53. verš. Budeme studovat Lukášovo evangelium 24. kapitolu. Prosím, abyste si tam otevřeli své Bible a z úcty, tak jak budu číst, jsme povstali ke čtení Božího slova. Lukášovo evangelium 24. kapitola od 50.
3:10toho verše se píše toto slovo. Potom je vyvedl až k Betánii, zvedl své ruce a požehnal jim. A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil a byl nesen vzhůru do nebe. A když se mu poklonili, s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma a byli stále v chrámě, chválili Boha a dobrořečili mu. Amen. >> Tolik ze čtení Božího slova. Budu se
3:38modlit. Děkujeme ti náš nebeský Otče. Děkujeme ti za to, že tvůj život tady na této zemi, tvá služba tady na této zemi neskončila v hořkosti, neskončila v pláči, ale skončila v požehnání, skončila v radosti. A tak nám prosím dej, abysme i my mohli reagovat na to, co jsi pro nás udělal radostí a ucíváním. Tak jak to vidíme dnes
4:08učedníků. Prosím, pokoř naše srdce, přiveď si k nás k sobě a oslav se i na tom, co bude dnes řečeno, stejně jako na našich životech. Amen. >> Amen. Můžete se posadit. Pán Ježíš ve svém nebo v kontextu Lukášova evangelia té poslední kapitoly a i těch předcházejících veršů přednáší jak učedníkům, tak i dnám dnes, bratře a
4:39sestry, že Božím plánem vždycky bylo jeho smrt a vzkříšení. Nebyl žádný plán B, nebyl žádný plán C ani D. A ten důkaz, který o tom máme, je zapsán v celém Starém zákoně, protože jsme viděli, že máme přes 300 proroctví o Kristu, o jeho životě, díle, narození, smrti, vzkříšení ve Starém
5:10zákoně, abychom, když je čteme, jsme mohli vidět a mohli jsme rozeznat, když přijde ten Mesiáš. Ale učedníci ti to tak neviděli. A možná tady dnes sedíš a také to tak nevidíš, ale důvod, který jsme viděli, protože to tak neviděli, nebyl kvůli tomu, že by to
5:41nechápali. Byl kvůli tomu, že měli jinou představu, že to tak nechtěli. že to tak neviděli, že to tak nevnímali pro své životy. Ale tak ale díky tomu nebo možná bychom měli říct, proto se jim pán Ježíš zjevuje a proto jim otvírá písma, proto jim otvírá mysl, proto jim ukazuje zázraky a proto, bratři a sestry, ve chvíli, kdy
6:13mu konečně uvěří, je posílá, aby zvěstovali tu dobrou zprávu evangelia. Ale ještě než půjdou, viděli jsme v tom předcházejícím textu, musí čekat, protože moc ke spasení není v jejich schopnosti mluvit a moc ke spasení není v jejich schopnosti argumentovat a moc ke spasení není v jejich schopnosti se zalíbit lidem, ale v moci Ducha svatého skrze kázání
6:45evangelia. A tady v tom dnešním textu pan Ježíš uzavírá celou tu kapitolu. Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: Kristovo na nebevstoupení tě volá k reakci, protože má věčné důsledky. Kristovo na na nebestoupení tě volá k reakci, protože má věčné důsledky. Pojďme k tomu našemu dnešnímu textu.
7:17Lukáš jakoby nám ukazoval, že pán Ježíš poté, co co domluvil k učedníkům, eh, hned odchází a a od a je brán do nebe, že jako bychom následovali v Lukášově evangeliu tu posloupnost těch věcí, jak jdou jedna za druhou. Ale my víme, bratři a sestry, z od Lukáše, že pán Ježíš s nimi nebyl hodinu, že? Že pán Ježíš se jim ukazoval
7:48a dokazoval a přesvědčoval je 40 dní od jeho vzkříšení po jeho na nebevstoupení. Nebyla to chvíle, nebyl to den, bylo to 40 dní, kdy je učil, jak to čteme z v Lukáši, promiňte, v Eskutcích 13. Ale teď byla konečně, teď byli konečně učedníci přesvědčení. Už vidíme, bratři a sestry, že uvěřili. Přestali vnímat tu svoji cestu a začali
8:16vnímat to, co Bůh říká. Přestali věřit těm svým doměnkám a začali věřit Božímu svědectví. A je to právě tato doba konce toho vyučování Pána Ježíše Krista. kdy oni potřebují být svědky a my také ještě jedné důležité věci, ještě jedné důležité události, protože má věčné důsledky. Pán Ježíše tedy bere k Betánii, jak to
8:48čteme ve verši 50. Betánie byla vesnice, která ležela zhruba 3 km východně od Jeruzaléma na svahu Olivové hory. Bylo to místo, skrze které pán Ježíš přichází 47 dní předtím do Jeruzaléma na oslátku. Bylo to místo, kde žili Lazar, Marie a Marte a kde pán Ježíš častokrát trávil ten poslední týden svého života.
9:24Ale je to určitou ironií, tak jak nám to předkládá Lukáš, bratři a sestry, že je toto zrovna toto místo, které si pán Ježíš vybírá k poslednímu odchodu. Protože tak jak už jsme řekli, 47 dní předtím na tom stejném místě vystupoval jinam, že? Kam vystupoval? Před 47 dny do Jeruzaléma. na osládku, aby přinesl mír, aby přinesl zprávu
9:54evangelia. A Davy, ty ho vítali, ty křičeli, ty mávali, ty zpívali, ale nepoznali ho jako Mesiáše. A proto po týdnu, před 40 dny ty stejné davy křičely: "Ukřižujo."
10:28Teď tu stojí pán Ježíš s učedníky, s těmi, kteří uvěřili, že on je skutečným pánem. A tak když přichází na to dané místo k Betánii na svahu Olovové hory, pán Ježíš jim žehná. Všimněte si, bratři a sestry, té důležité věci, že posledním činem Pána Ježíše Krista na této zemi nebyl soud při jeho prvním příchodu.
10:58Neskončilo to ani křikem, ani nářkem, ani hořkostí, ani stěžováním si, ale skončilo to v požehnání. To slovo doslova znamená o někom mluvit dobře nebo ho chválit. My neznáme přesně ta slova a Lukáš nám je tady neuvádí, ale je pro mě takovou ironií, že Lukáš, který byl tak dobrý historik, o tak důležité události, píše
11:30tak málo. Neznáme, nevidíme, co by pán Ježíš říkal. Podle mě se za ně modlí. Modlí se za jejich blaho, modlí se za jejich službu, možná je povzbuzuje skrze ty zaslíbení, požehnání, které jim zaslíbil a o kterých můžeme číst e ve zbicích evangelií. Například e v Janovi 14. až
12:0017. kapitole o tom, e, jak jim zaslibuje lásku, život věčný, milost eh v hospodinových očích, moc nad hříchem, vyslyšení modliteb, věčné nebe, Ducha svatého a další. Pavel, když mluví o těchto zaslíbeních, o těchto požehnáních, shrnuje je v listu efeským v prvním kapitole ve třetím verši takto. Požehnaný Bůh a otec našeho
12:29Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu. Jinými slovy, bratři a sestry, když máme Pána Ježíše, tak nemáme nedostatek žádného duchovního požehnání. Všechno, o čem tady pán Ježíš mluví, ač nevíme přesné detaily, které tady pronáší, známe je z ostatních
12:56evangelií. Pán Ježíš prosí o dobro pro učedníky. Protože nám v Kristu nic nechybí. Žádné dobro, které bysme od Boha nedostali. Jeho smrt a vzkříšení jsou zárukou všeho toho, co zaslíbil. A já chci, abysme to dnes docenili.
13:30Možná se dějí kolem nás události, které se nám nelíbí, které by nás možná mohly vést k hořkosti. Možná nám někdo ubližuje, možná nás někdo pomlouvá, možná někdo, bratři a sestry, se dotýká naší pích a nám by se mohlo zdát, že je to příležitost k hořkosti, že je to příležitost k tomu nad těmi
14:00lidmi vynést soud, ale vytrpelili jsme od nich to, co vytrpěl Kristus. a nebo co Kristus vytrpěl od nás. asi těžko. A přesto, bratři a sestry, jeho reakcí v této chvíli byla milost a trpělivost s těmi lidmi. A tak tím nejlepším příkladem jsou
14:31učedníci sami. Ale v tom, že Lukáš neříká slova, tak to, co nám říká o Kristově požehnání, je gesto, které pro pronáší nebo které dělá, které používá. A gesto, které používá, je, že pozveduje ruce. A to je to, co dělali bratři a sestry kněží, když žehnali Božímu lidu.
15:02V Levitiku 9:22 nebo v žalmu 134:2 to máme napsáno. A tak nám Lukáš ukazuje, že v této chvíli pán Ježíš bere na sebe funkci velekněze. A velekněz byl do určité míry, bratř a sestry, prostředníkem mezi Bohem Bohem a lidmi. A je to právě tahle chvíle uprostřed toho požehnání, kdy vidíme, že pán Ježíš je vzad vzhůru,
15:36odchází do nebe. Lukáš nám vysvětluje, že tento výjev je předzvěstí jiné události, kterou učedníci mají očekávat. A my za chvíli budeme mluvit o těch událostech, které se naplňují na odchodu Pána Ježíše Krista. To, co je ale důležité v této chvíli, bratři a sestry, je, že když pán Ježíš je vzad nebe, má to pro učedníky a také
16:02pro nás nesmírné následky. A proč je pán Ježíš bere na na toto místo k Betánii? Na toto místo k na svahu Olivové hory? Protože to je místo, bratři a sestry, kde se vrátí. Nevím, nevím, jestli přemýšlíte o Kristově návratu. Doufám, že ano, ale my víme přesnou lokaci toho, kde se vrátí.
16:32Zachariáš 14:4. V onen den se jeho nohy postaví na olivové hoře, která je východně naproti Jeruzalému. Olivová hora se rozštěpí na poloviny a vznikne převeliké údolí. Polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih. A pak přijde soud. Nebo spíš eh budou utíkat eh Židé budou utíkat z Jeruzaléma, protože přichází armády
17:03antikrista. Ale to je eh až něco dalšího. To, co uvidíme, bratře a sestry, je, že pán Ježíš přichází na toto místo. A když se zabýváme tím, co o tom, o té stejné události píše Lukáš ve skutcích, tak vidíme, že andělé, kteří tam přichází a vysvětlují tu událost učedníkům, říkají právě toto ve skutcích jedna. Proč
17:29hledíte do nebe? Ten, který odešel, se vrátí stejným způsobem. A tak to byl Kristův odchod v požehnání, na místě, na které se zase vrátí. Ale teď je otázka, bratři a sestry, jak na to budou reagovat učedníci? Jak budou reagovat na tuto událost, která má tak důležitý následek do jejich
17:59života. Verše 52 až 53 nám předkládají tři jejich reakce. Je to uctívání, radost a dobrořečení. Ta první z nich je uctívání. My vidíme v našem textu, verš 52, bratře a sestry, že se mu klaní. poklekají před Kristem, protože poznali a uvěřili, že on je pán
18:29a že on je hoden uctívání. A ten důvod, proč je hoden uctívání, není kvůli tomu, že by byl dobrý člověk. Ten důvod, bratři a sestry, proč je huden uctívání, není také kvůli tomu, že by byl první, který by byl vzkříšen. Dokonce ten důvod k uctívání není ani kvůli tomu, že by byl první, který by vystupoval k Bohu.
18:55Že koho známe, že v těle byl přenesen k Bohu? Výborně. A ještě >> Enoch. Tyhle dva. Takže to není základ pro jejich uctívání, protože oni neuctívali proroka, oni neuctívali Enocha.
19:26A nám to připadá normální, že se mu klaní. Ale pro monoteistické Židy, bratři a sestry, to mohlo znamenat jenom jednu věc, že je Bůh, protože oni nesměli sklonit koleno před nikým jiným, jinak by to byla modloslužba. Ale víte co? Přesně to je to, co pán Ježíš o sobě tvrdil. Přesně to je to, co říkal, že se bude
19:57dít. Protože on je tím Bohem. On je hospodinem zástupů. On je tím Mesiášem. To učil, to dokazoval svými zázraky. Na to jim poukazoval s písem Starého zákona po těch 40 dní. Víte, bratři a sestry, pán Ježíš nikdy nemůže být jenom dobrým učitelem.
20:40protože vedl své učedníky k tomu, co může člověk dělat jenom pro Boha. A když se mu klaní, když odchází do nebe, tak to nevidíme u Elíši, že? Nevidíme to u lidí, kteří byli kolem Enocha. Pán Ježíš, bratře a sestry, musí být Bohem. Takže to byla ta první reakce. Ta druhá,
21:11kterou vidíme, je radost. Učedníci se navrací do Jeruzaléma s velikou radostí, bratře a sestry. A já chci, abyste viděli tu ironii, co dělali před 40 j dnama, když byli v Jeruzalémě. Byla sobota, den po Kristově smrti a byla i neděle ráno a i byl i pátek večer. Co dělali?
21:41Zřásli se, zavření za zamčenými dveřmi, protože čekali jenom na to, až si pro ně přijdou. Místo, které pro ně znamenalo smrt, které je děsilo před pár dny až do morku kostí, které pro ně bylo místo truchlivých vzpomínek na Kristovu smrt, se najednou stává místem radosti.
22:12Strach je pryč. náznaku. A naopak, bratři a sestry, oni se vrací s velikou radostí do místa, které jim usilovalo o život. Smrt už pro ně ztratila ost.
22:43Proč? Protože Ježíš je pán. A tak když přichází do Jeruzaléma, verš 43, vidíme, že stále zůstávali v chrámě a dobrořečili Bohu. Ta třetí reakce, kterou pozorujeme u učedníků, je dobrořečení. To je slovo, které znamená chválu
23:15a ukazuje na chválu na základě charakteru, který má chválená osoba. To, co nám píše Lukáš, není, že 24 hodin trávili v chrámu, ale že vždycky, kdy mohli, jak jen to bylo možné, byli společně v chrámu a uctívali hospodina zástupu. Všimněme si, že reakcí učedníků v této chvíli nebylo
23:45okamžitě se oddělit od Židů, ale bylo přinášet tu radostnou událost doprostřed kultury, která zabila jejich Pána, která pohrdala jejich pánem, která pohrdala jimi. A oni jdou na to, na to nejhorší místo, které si mohli vybrat, na to nejnebezpečnější místo, aby zvěstovali reakci, svou reakcí to, kým je Kristus.
24:24Když se podíváme na tyhle tři reakce, bratři a sestry, připomíná vám to něco? Ne. >> Aha. Lukáš 2 až 40. Simeon a Anna. Tyhle dva, když se narodil pán Ježíš Kristus, nacházíme také v chrámu. A když přichází Pán Ježíš,
25:00tak vidíme, že Simeon vzdává chválu a dobrořečí Hospodinu, žehná rodičům Pána Ježíše a Ana dobrořečí Bohu a děkuje mu za to, že poslal Mesiáše. A to nám ukazuje, bratři a sestry, že ta služba Pána Ježíše měla za následek víru těch lidí. Simeon a Anna dělali to,
25:30co dělali, protože věřili, že Kristus je Mesiáš. Účedníci dělali to, co dělali, protože věřili, že Kristus je Mesiáš. uctívali ho. Bratři a sestry, ta otázka, kterou já mám dnes pro vás, je, jaká je naše reakce?
26:02Pokud je Kristus Pán, pak si zaslouží uctívání. Pokud je Kristus opravdu Mesiáš, pak si zaslouží to, abychom se mu poklonili, protože je Hospodin zástupů. Filipským 2 říká, že nakonec před ním poklekne každé koleno, ale to neznamená, že každý bude zachráněn.
26:34Účedníci sklání kolena, protože věří, že Kristus je pán. Všichni lidé jednoho dne poznají, že Kristus je pán, ale už to bude bez milosti. A já se ptám tebe, pokud tady dnes jsi, jaká je tvoje reakce, když slyšíš o smrti a vzkříšení Pána Ježíše Krista? Je to uctívání. Rozumíš tomu, že on je Bohem. Rozumíš
27:05tomu, že on je pánem. Rozumíš tomu, že on je Mesiášem. Rozumíš tomu, že on je ta jediná cesta, pravda i život. A že nemůže nikdo přijít k Otci než skrze něj. Rozumíš svému hříchu? Rozumíš tomu, že se nemůžeš postavit před Boha spravedlivý? Protože jediná schopnost, jediná možnost, jak být před Bohem spravedlivý,
27:29je být dokonalý. A ani ty a ani já toho nejsme schopní. A pokud tomu rozumíš a pokud to rozumíš tomu, že pán Ježíš je tím zaslíbeným Mesiášem a Božím synem, který přišel, aby zaplatil za hříchy svého lidu,
28:00pokud to věříš, tak nejen že písmo říká, že jsi zachráněn, ale také říká, že tvoje primární reakce je uctívání, touha ho chválit, poklonit se mu, protože on je tvůj král. A tahle reakce vede k té další, že radosti, protože radost je, bratři a sestry, automatické reakce na zjištění, na pochopení, že protože je Kristus Pán,
28:27protože je živý, protože vystoupil do nebe, my můžeme mít věčný život. My můžeme být smířeni s Bohem. A to je ta nejradostnější, nejúžasnější, nejnádhernější zpráva, která má největší důsledky na každý náš život. Není žádná radostnější zpráva. Není žádná zpráva, která by měla dalekosáhlejší dopad na tvůj život.
29:05My můžeme být smířeni s Bohem. To, čeho jsme nebyli schopni skrze vlastní spravedlnost, to, čeho jsme nebyli schopni skrze vlastní dobrotu, to, čeho jsme nebyli schopni skrze vlastní snahu, bylo učiněno v Kristu. A víte co? Bůh vám jenom neodpustil. Bůh za vás zaplatil.
29:41A to znamená, že tam ten už záznam o dluhu není. Když bysme jenom odpustili někomu, tak aspoň my lidé si častokrát mentálně necháváme poznámky o tom, kolik nám kdo dluží, že? Ale Bůh zaplatil a ten záznam je smyt. A my můžeme přistoupit k Bohu, protože když on otevře knihu života a uvidí tam zapsané tvoje jméno,
30:13tak pod tvým jménem, pokud věříš v Ježíše jako Pána, v ostatních knihách tvých skutků bude svatý, dokonalý, bezhříšný. Proto budeš moct přistoupit ke kru. Jak by ses neradoval? Jak by jakby tvé srdce, bratře a sestro, nezpívalo Hospodinu chvály.
30:46Co ti může vzít tuhle radost? Když se podíváš na na události, které jsou kolem nás, když se podíváš na situace, které jsou ve tvém vlastním životě. Když se podíváš i na situace, které přináší častokrát do tvého života radost. Je ta radost, bratře, sestro, stálá? Není. Proč? Protože jsou situace, které ti tu radost mohou vzít.
31:20Věci, které ti mohou vyrvat ze srdce. Ale co ti může vyrvat ze srdce? Radost z toho, že Kristus zaplatil za tvé hříchy. Co ti může vyrvat ze srdce? radost evangelia toho, že máš odpuštěný hříchy a že můžeš přijít k Bohu omilostně.
31:52A tak radost pak vede k té třetí reakci dobrořečení. Jak bychom Boha nechválili za jeho milost? Vždyť to, co pro nás udělal, neudělal kvůli našim vlastním skutkům, ale kvůli své lásce k nám. Neudělal to kvůli naší nádeře nebo dobrotě, ale kvůli tomu, jaký je on sám. Jak bychom, bratři a sestry, ho nechválili? Nechválili ho doma, nechválili ho ve
32:23shromáždění, nechválili ho v každou chvíli našeho života. A moje otázka v této chvíli je, zda toto jsou tvé reakce na to, když slyšíš evangelium, na to, když slyšíš zprávu o tom, že pán Ježíš zemřel za hříchy a byl vzkříšen.
32:58Je to kvůli tomu, že pohrdáš Boží milostí. Je to kvůli tomu, že se snažíš dostat k Bohu vlastní cestou? Je to kvůli tomu, že si nemyslíš, že jsi dost špatný, abys potřeboval zachránce. Pak písmo říká, že jsi. A ty si musíš uvědomit, že nemáš naději, že nemáš cestu, že nemáš možnost, jak být spasen
33:29mimo Krista. Ale také to může být kvůli tomu, že si nemyslíš, že jsi dost dobrý nebo že si to zasloužíš. Pro tebe mám také dobrou zprávu. Nezasloužíš. Proto je to milost. Protože si ji zasloužit nemusíš. Bůh nechce, aby si zasloužil. Bůh ti dává ze své lásky a vyzývá tě.
34:00Dnes reaguj stejně jako reagovali učedníci. A proč? Protože Kristovo na nebestoupení, bratři a sestry, má nesmírný důsledky, nesmírné důsledky pro naši radost, protože má nesmírné důsledky pro naši věčnost. Jenom chci, abyste slyšeli pár důsledků, které Kristovo nadvestoupení má.
34:32Jde o naplnění jeho pozemské práce. A to znamená, bratři a sestry, že spasení je dokonáno. Už není potřeba nic přidat. Už není potřeba víc udělat. Spasení je dost. Spasení je konec. Jan 19:30 nám říká, že Kristus učinil úplně všechno. Už není potřeba, aby si něco přidával ke svému spasení, protože
35:03Kristovo na nebstvoupení znamenalo, že spasení, ta práce je ukončena. Dalším důsledkem je to začátek jeho nebeské vlády, že? Když pán Ježíš odchází, neodchází jenom, aby byl přítomen v Boží přítomnosti, aby tam byl, ale aby se posadil na trůn, aby Bůh Otec, jak nám říká písmo, všechny jeho nepřátele dal za podnož
35:35jeho nohou. A tak Kristus vládne. A protože on vládne, bratři a sestry, protože on je tím, který, který je Bohem, který sedí na trůnu, tak je tím, který je svrchovaný, vševědoucí, všudy, přítomný, všemohoucí.
36:06Řekněte mi, bratři a sestry, když Bůh znáše srdce, když řídí každou událost našich životů, čeho se bojíme, proč se neradujeme? Proč neucíváme? Proč se neklaníme? Další důsledek toho, že pán Ježíš odešel, bylo to, že byl korunován. Že byl korunován a stal se z něj beránek.
36:40Beránek, který zaplatil, ale který se díky svému vzkříšení stal králem a sedí po pravici Boží. Čtvrtým důsledkem je, že pošle Ducha svatého. Bratři a sestry, poslání Ducha svatého samo o sobě je událost, kterou my, ze které my se musíme radovat. Proč? No, protože
37:10Bůh se rozhodl přebývat u nás. zůstat s námi. Bůh se rozhodl proměňovat nás. Už nás nenechal jako sirotky. Už nás nenechal zápasit sám. Už nás nenechal jenom se svým slovem, i když by bylo dostatečné, přišel sám, aby nás vyučoval, vedl, proměňoval, chránil
37:41a provázel. A tak bratři a sestry, když křesťan je sám, nikdy není sán. A důvod, proč nebyl poslán předtím, nám říká Jan 7:31. Nebyl poslán Duch svatý, protože Ježíš Kristus ještě nebyl oslaven. Ale tady se to stalo. Dalším důsledkem je, že Kristus nám svým odchodem
38:13připravuje nebeský domov. Jan 14:1 až 3. A tak si musíme uvědomit, bratři a sestry, že tohle není náš domov. Pokud je tohle náš domov, tak nemáme domov v nebi. Pokud je tady naše srdce, tak není u Pána. Ale Kristus odchází, aby nám připravil nebeský domov. My teď, bratři a sestry, pracujeme, že
38:43pracujeme na stavby. Namáháme se, aby ta budova stála, ale když přijdeme do nebe, A víte, proč dostanete domov v nebi? Ne kvůli svým dobrým skutkům, ale kvůli tomu, že vám ho připravil váš nebeský otec.
39:15Dalším důsledkem je, že jde o jasnou ukázku vítězství nad Satanem. První Janova 3:8. Satan už nemá moc v našem životě. Už není ten, kdo by vládl. už není naším Bohem. Je jim pán Ježíš Kristus. Tím sedmým je, že začala Kristova velekněžská, čili zastupující a přímluvná práce Židům
39:497:25 nebo 415. Víte, bratři a sestry, pán Ježíši, když odešel, neodešel jenom, aby vládl, ale také písmo říká, že se za nás neustále přimlouvá. a že je tím prostředníkem mezi Bohem a námi. A poslední věc, o které jsme už trošku mluvili, že že nás to staví do e takového módu
40:21očekávání, protože když se Ježíš odešel, tak nám něco zaslíbil. Co nám zaslíbil, bratři a sestry? že se vrátí. A já se ptám, jestli ho očekáváme, jestli žijeme své životy tady na této zemi v důsledcích toho, co udělal tím, že odešel do nebe.
40:57A jaký jej, jaká je ta správná reakce na všechny ty důsledky? ty, které jsme viděli učedníků. On je hod chvály, uctívání a radosti, protože on je jediný pán. A Lukáš zakončuje své evangelium tímto přesně kvůli těm věcem, které jsme mluvili. A to slovo tě dneska volá. Musíš se rozhodnout. Já
41:29ještě jednou to řeknu. Musíš se rozhodnout. Buď je Kristus Pán a nebo není. Jiné možnosti nejsou. Ale pokud je pán a pokud všechno to, co Lukáš říká, je pravda, tak on sedí na trůnu, protože je vládce. Ale je sedí na trůnu také, proto, že je
41:59soudce. A přijde podruhé, aby vykoupil svůj lid, ale aby ostatní, kteří nejsou jeho lid, potrestal. A Duch svatý, kterého dostává jeho lid, ten v tobě není. A tak nemáš společenství s Bohem, protože nevěříš a nejsou ti odpuštěný hříchy a nemá kdo se za tebe přimlouvat před
42:29Bohem a nemá kdo být prostředníkem mezi tebou a Bohem a nemáš domov v nebi. A ta služba, kterou Kristus dělal, ta služba smíření, ta se na tebe nevztahuje, protože jíde možno ji mít jen skrze Krista.
43:05A tak tě tento text volá a volá i mě. Uvěř. A pokud jsi uvěřil, pokud ses poklonil, pokud jsi vyznal, že Ježíš je pán, tak se raduj. Raduj se, protože to, co ti pán Bůh dal, ti nikdo nemůže vzít. A jdi a chval ho svými slovy, svými myšlenkami, svými motivy a svým životem.
43:35A to je vše, co musíš dělat. A pak čekej na to, až přijde a vezme tě domů. Žij pro jeho slávu, protože to je to, co po nás chce. A to je moje touha pro každého jednoho z nás toho dnešního dne. Amen. >> Amen.