Prorok Zachariáš #72
Výraz slyšet je v přepisu na 7 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Ještě jednou vás tu vítám na dnešní biblické hodině a přeju vám milost a pokoj od našeho Boha Otce skrze Pána Ježíše Krista v Duchu svatém. Kž opravdu i to dnešní naše sejtití vede k prohloubení naší oddanosti lásky a bázně před naším trojediným Bohem a keš skutečně nás
0:40posílí a vybaví k těm dalším dnům služby a naplňování Boží vůle tady na zemi, ale i v tom doufání a naději v těch věcech, které Bůh ve svém slově slíbil, že učiní. Víte, já jsem teď velmi poslouchal
1:12krásnou sérii. Nemám ji ještě celou odposlouchanou od bratra kazatele RC Sproula na tém Římanům. Eh, není to dlouhé. Je to jenom myslím řádu desítek těch sejtí, jejich biblických hodin, co byly. Brother McArthur, to je něco přesto sejítí. Takže vidíte, že takové biblické knihy se nedají projít raz, dva. A moc se mi
1:44líbilo, že brother Sprow tam krásně vyjádřil něco, na co často zapomínáme ve svých přemýšleních, možná i modlitbách a společných rozhovorech. A to je téma naděje. Víte, že apoštol Pavel vyzdvihl tři ústřední úžasné věci, když přednesl té 13. kapitole Korintským, kde se hovoří o
2:16pravé podstatě biblické lásky, trojíci čeho? Věděli byste, víra, naděje a láska. A je tam doplněno, že tou největší je láska, ale to neznamená, že víra a naděje jsou nepodstatné. A o víře věřím, že hovoříme hodně, ale přemýšlíme
2:47skutečně o té biblické naději. Víte, biblická naděje a naděje, tak jak jí chápeme my v tom našem světě, je diametrálně rozlišná a často mnoho věřících zápasí s tím, že v Bibli se píše, že tak někde se píše o jistotě třeba spasení, někde se píše o naději. Takže
3:18to přece nejde dát dohromady. Tak buď je to jisté, nebo je to jenom naděje. A tady přichází úžasný eh kontext novozákonních biblických poselství a vůbec poselství Bible, že víte, jaký je diametrální tedy rozdíl mezi tou biblickou nadějí a tou nadějí, kterou vlastně známe z těch našich každodenních životů. Je to každý člověk, každá lidská bytost
3:50má nějakou naději. Bez naděje se nedá vůbec žít. Nedá. A naděje je co? Naděje je něco, co si přejeme, aby se stalo. A doufáme to třeba na základě toho, že nám to někdo slíbil, nebo že sami jsme si něco předsevzali a chtěli bysme, abysme toho dosáhli. Je to tak? Dá se tak definovat naděje. A čem je často tedy
4:22ten problém? Jaká je jistota naplnění takové naděje? Se sestra říká linka nula. A někdy možná se stane, že ta naše naděje, naše ty předpoklady se stanou, ale jistota je opravdu nula. Ale tak to vůbec není spojitím tak, jak písmo předkládá naději. Věděl by někdo z
4:52vás, v čem je ten diametrální rozdíl? Ta biblická naděje založená na přáních. Ta biblická je založená na slibech. >> Na Božích slibech. Přesně. Brat říká, že lidská naděje je na našich přáních, které často můžou být na míle daleko Boží vůli pro nás. A pán Bůh jisto, jistě nedopustí, aby se tak stalo, ale přesně
5:16ta Boží nebo to biblické pojetí naděje vždy spojeno s Božím slibem. A tedy je úchvatné, že Boží slib je něco, co se ještě nestalo. A my v to očekáváme a věříme tomu a máme naději, že se tak stane. A heuréka, jaká je zde jistota, že se tak stane a
5:47že naplnění této naděje dojde k svému završení? 100%. Takže nebojte se, všechnu naději vložte v hospodina a v jeho zaslíbení. A proroctví jsou specifickou oblastí Božích slivů, kde vlastně se ohlížíme v jedné části do historie. To znamená zkoumáme ty biblické proroctví, které se již staly a tedy zjišťujeme, co v písmu.
6:22Kolik biblických proroctví, Božích zaslíbení, které pánbůh vyřkl, se nakonec historicky v tom daném čase, pro který je pánbůh měl určené, nenaplnili? Žádné. Pán Bůh nemůže se lhat. A tak máme naprostou jistotu, že i ty zaslíbení a i ty proroctví, které jsou před námi a v kterých udáváme svoji
6:52naději, víte, vy chápete ten rozdíl mezi vírou a nadějí? Zkuste nad tím doma přemýšlet. Zkuste si to srovnat v mysli, ale opravdu ten nádherný eh říkám, bratr asi sprou to krásně vyjádřil, eh postoj takový, jak bysme biblicky měli chápat tu
7:22náuku Božího slova o naději, je, že něco je před námi a my máme stoproc jistotu, že se tak stane. Ale v naději to očekáváme. A teď jsme list Římanům osm a tak dále. Takže zkuste nad tím přemýšlet, protože když rozebíráme proroctví, je to o tom. Vracíme se k tomu, v co Boží lid doufal nebo čeho se těsil. A ono se to nakonec stalo.
7:55Ale zároveň nám proroci odkrývají spoustu věcí, které se ještě nestaly a které nás můžou nesmírně povzbudit nebo možná vyděsit a to právem. My máme tratěji, že se jistoj jistě stanou ve svůj čas. A bratárs prou říkal, mělo by to naplňovat i naše rozhovory. Neměli bysme jenom mluvit o tom, jak je venku vedro, dusnou. Už jsme zas nespokojení, už
8:27bysme zas chtěli, aby snad pršelo, ale dělám si legraci, tak to s námi je. ale aby ty naše rozhovory, bratři a sestry, byly duchovní, aby skutečně šli k tomu, že se dovedeme povzbuzovat navzájem a předkládat si tyto věci. Dneska před sebou máme již 72 hodinu proroka Zchariajáše Šáim Stein. A já dneska budu
9:01vlastně uzavírat takový ten most, který jsme společně začali v té 70. biblické hodině nad prorokem Zechariášem, kdy jsme po další pauze se vrátili k těmto proroctvím. Já jsem nesmírně vděčný, že jsem mohl znovu se z Boží milosti dostat do stavu, že můžu eh můžu dál pokračovat nad touto knihou ve
9:32výkladech, ale sami víte, že v tom můžeme doufat, ale nemůžeme mít stoprc jistotu, naděje, že nějaké přání takové se uskuteční, ale můžeme v to doufat a modlit se za to, ale pak jsou tu přímo Boží sliby, Boží zjevená proroctví a tam ta naše naděje musí být stoprc jistotou očekávání toho, co Bůh ve svůj čas jisto
10:04jistě splní. Takže my jsme probrali některé věci a já jsem říkal, že je to trošku opakování, ale je to i také znovu schopnost. Je to vedeno k tomu, abysme získali schopnost vidět tu knihu v tom celku, aby se nám neztratil v těch detailech, proč je ten záměr takový, jaký je, proč ta kniha byla
10:35dána, jaký je její účel, ale naopak, abysme to pochopili. A potom na základě toho všeobecného pochopení k základu vnímali i ty skutečnosti, které rozebíráme v těch jednotlivých verších a textech. Jsme i v polovině knize a je to nutné, protože se to bude lámat. Víte, že jsme v období korunovace velekněze jehošui za vlastně královskou korunou
11:07korunovace, což je velice velice zlomový okamžik. My jsme eh si na základě toho uvědomili, že eh jeho smluvní svrchovanou Boží věrnost nad vyvoleným Izraelem je to povzbuzení, zároveň napomenutí po období Božího spravedlivého trestu za odpadnutí od Hospodina, živého Boha,
11:42k kterému došlo šlo v té době před exilní z toho modlářství, korupce, společnost, společenství, pokryteectví, přetvářky. A víte, že ta hospodinova žalova těch předxilních proroků je za hned na samotném začátku připomenuta této knihy. A já jako jiní bratři, když rozebírají třeba dlouho nějakou knihu, některý text
12:08opakuju mnohokrát. Ale opakuju ho mnohokrát z toho důvodu, aby nám skutečně vešel pod kůži. Někdy se lidé ptají, vždyť už jsi na to téma mluvil minule, předminule, pominule a opakuješ některé texty znovu a znovu. A jednoduchá odpověď na to je, bratře a sestro, už to vedlo k nějaké změně v tvém životě, že
12:38přicházíš s tím a neříkám, že by někdo z vás teď přišel, ale někdy se to stane a mluví o tom kazatelé často. Proč znovu a znovu? znovu a znovu. Ale určitě jste si všimli, že v Božím slově se některé verše jakoby podobnosti opakují znovu a znovu a znovu a znovu stále jenom v nějaké hobně. A tak já znovu přečtu Boží slovo Božímu lidu.
13:03Kež máte uši k slyšení. Hospodin se velice rozněval na vaše otce. Řekni jim: "Toto pravý hospodin zástupů. Navraťte se ke mně. je výrok Hospodina zástupů a vrátím se k vám pravý Hospodin zástupů. Nebuďte jako vaši otcové, když je dřívější proroci volali slovy: "Toto pravý Hospodin zástupu, odvraťte se od svých zlých cest
13:27a od svých zlých činů. Neposlechli a nevěnovali mi pozornost je Hospodinův výrok." Kde jsou vaši otcové a proroci? Cožpak budou žít na věky? Avšak má slova, má ustanovení, které jsem přikázal svým otrokům, porokům vaši otce dostihla. Navrátili se a řekli: "Jak hospodin zástupů měl v úmyslu s námi naložit podle našich
13:55cest a našich činů, tak s námi naložil." Bratři a sestry, takhle vnímáme to, když studujeme historii Božího lidu, ale i církve, ale našich často i osobních životů. Znovu a znovu se to opakuje znovu a znovu. A proto znovu a znovu Hospodin říká ta slova, protože mám pro vás blahovou otázku. Myslíte si a to je úžasné, že tady došlo k pokání, že to
14:26pokání vytrvalo navěky a že skutečně už nikdy od té doby a jsme vlastně v tom roce 519 2019 se to láme před Kristem toto proroctví, že už to nebylo potřeba říct, že už od té doby si to vzali k srdci a už už to věděli a už se nikdy v Božím lidu nebylo potřeba na toto téma bavit. No, tragickou skutečností je,
14:58že ne. A proto je to slovo tak vážné a tak důležité a tak aktuální i pro dnešní církev. Víte, to celé i kniha Zachariáš odkrývá jednu velikou pravdu a to je a k tomu jsem opravdu se chtěl dostat, abysme to měli v tom kontextu, že Hospodinův kalich trpělivosti, co
15:28a chci vám zdůraznit, abyste nenaletěli na bludy, které se v současné době často káží. že Boží trpělivost je nekonečná. Nic takového nikdy, nikde Bible neučí. Já vám to opakuji před Hospodinem, stvořitelem nebe i země. Nepleťte si termíny v Bibli a nikdy
16:00nepřemýšlejte nad Boží trpělivostí jako nad něčím nekonečným. Bible nás od počátku učí, že Boží trpělivost, často se mluví o kalichu Boží trpělivosti, má své hranice a že tento kalich může a jisto jistě často přeteče. A to mluvíme v dějinách světa dneska a v souvislostech se Zachariášem, dějinách Božího lidu Izraele, ale to se týká
16:29všech jednotlivců. i kalich trpělivosti v tvém životě Boží trpělivosti má své hranice. A víte, v čem je, bratři, veliké tajemství, které nás vede k bázni? My tu hranici nevíme. My nevíme, kdy už ty naše opakované hříchy, ty naše opakované nevěrnosti. A teď nemluvím o ztrátě spasení, dejte
17:00pozor. Ale to se vztahuje na praktický život Božího lidu po spasení, ale i na samozřejmě celosvětové globální dějiny lidstva. Když přeteče ten Boží kalich trpělivosti, tak vždycky přijdou důsledky. A žel je dneska mnoho falešných kazatelů a učitelů, kteří mluví o nepodmínečné
17:30Boží lásce. Boží láska má podmínku. je v Kristu. Pán Bůh říká, že nenávidí činitele nepravosti a své vole, ale Pánbůh nás miluje v Pánu Ježíši Kristu. Jestliže někdo nevěří v Krista a Krista odmítá, tak Boží slovo mluví o jiné atributu
18:01Božím, které nechtějí lidé dnes slyšet. Kdo věří v Krista, není souzen. Kdo nevěří, ne, že bude, již je odsouzen a Boží hněv na něm zůstává. Bratři a sestry, když budeme lidem říkat o lacinné milosti a teď mě nepochopte špatně. Pán Bůh je tak úžasný, že dává vycházet slunce i na nevěřící. Živí je, stará se o ně, projevuje jim svoji
18:32milost, ale to není ta spásná milost, tá která je ta nejdůležitější. A tak mějme na paměti to, co teď brat mě i hodně promluvil do duše, abysme o tom mluvili stále zřetelněji, že Boží láska, Boží milost je limitována, je limitována naším vztahem. Ke komu?
19:04k Mesiáši, k Ježíši Kristu je limitována naším postojem k němu, naším vztahem s ním. A tak žel je mnoho lidí dneska ujišťováno, že stačí Krista přijmout jako svého Spasitele, ale už ne jako Pána, že si můžeme dál žít své životy ve své voli i potom, co jsme ústy někde
19:35vyznali Krista. To je lež. To je největší ďábelská lež kázaná po poslední desetiletí v církvi. My kážeme jistotu spasení, která je pevnou nadějí, že Bůh své dílo
20:06dokončí, které v nás započal. Ale jestliže v někom žádné dílo započato nebylo, protože není projeveno vnějšími projevy, tak je to lež a je to největší zrada. Představte si tu hrůzu, kolik lidí nakonec bude stát před bílým trůnem a bude říkat pane, pane
20:39a uslyší ty nejhorší slova, který kdy pán Bůh řekl ze svých úst. Neznám tě, neznám vás. Běžte pryč. činitelé bezzákonnosti. To budou lidé, kteří chodili do sboru, kteří byli kazateli, kteří byli kněžími ve Starém zákoně a pod starou smlouvou
21:09a uslyší ten nejhorší možný výrok. Jdi ode mě pryč. A tak keš i to naše studium Zachariáše vede do té hloubky toho, abysme si uvědomili, že to je i poselství této knihy. Zjevit skutečnost, nastavit nám zrcadlo a pomoct nám i v této době
21:39budovat Boží chrám. nad Izraelem přetekl kalich nebo nepřetekl trpělivosti. Právě to je to téma. On přetekl. On skutečně přetekl a oni to pocítili. Nad Izraelem přetekl kalich trpělivosti za vlády Sitkiáše, syna posledního
22:10zbožného krále, který byl kupodivu jedním z největších reformátorů, jedním nejzbožnějších králů davidovské linie Jošiášeme. Roku 586. Tento syn Jošiáše, Sitkiáš, bylo mu 21 let, když se stal králem a kraoval v Jeruzalémě 11 let, jak čteme v paralipomen 36:12 nebo předešlé verše. Páchal to, co je
22:42zlé v očích Hospodina jeho Boha. Nepokořil se před slovy proroka Jeremiáše, Hospodinových úst. Také se vzbouřil proti Nebuadnezarovi, který ho nechal přísahat při Bohu. Jsme to přeslechli, není to zvláštní. On přísahal při Bohu, zatvrdil svou šíi, své srdce, takže se nenavrátil k Hospodinu, Bohu Izraele. Také kdybysme řekli, no jo, to byl král.
23:13No a teď to odnesl celý lid. Chudáci ti lidé, ne? Bratři a sestry, Hospodin zjevuje, že takový král, takový lid. A tak čteme v Božím slově také všichni předácí a lid se zpronevěřil mnoha věromností podle všech ohavností pohanských národů a znečistili
23:44Hospodinov dům. Není to dnes podobné v církvi? Neznečišťuje se dnes mnoho kazatelů, mnoho starších, ale mnoho oveček tím, že přijímá svět do církve a tak znečišťuje Boží dům a pak přijdou do Božího domu. Máme sbory modlitebny
24:14a vyznají Bůh mě miluje bezmeznou láskou a přijímá mě takového, jaký jsem. Troufale se postaví před Hospodina, před Pána Ježíše Krista. A tak to mluví. Myslíte si, že ty kněží to nedělali v té době, když vedli bohoslužby, ale my o nich čteme, že se zpronevěřili. Stejně jako celý lid. A jak se zpronevěřili? No, naučili se ty
24:47ohavnosti okolních národů. Znečistili Hospodinův dům. Dneska bysme řekli slovy novozákonní církve. Znečistili co? sbory, svým chováním, svými postoji.
25:21a Hospodin, Bůh jejich otců, jim posílal prostřednictví svých poslů. stále znovu, stále znovu jim posílal své posly, protože měl s nimi co? Soucit. A varoval je. Měl soucit i s tím příbytkem. Myslíte si, že pán Ježíš, když vybuduje někde nějaký sbor, že nechce, aby skvétal, že s ním nemá soucit,
25:54ale pán neustále posílá do nějaké doby své služebníky, proroky. Dneska bysme řekli učitelé, kazatelé nebo bratry a sestry, kteří přijdou a upozorňují, že je něco zlé. Ale jak oni na ně reagovali? Oni si však z Božích poslů tropili žerty. Už jste zažili to, že jste kázali nebo sloužili, pak jste šli okolo hloučku nějakých svých milovaných bratří
26:22a sester a slyšeli jste nějaké hloupé poznámky? >> [frknutí] >> Já jo. A myslím si, že mnoho kazatelů a služebníků Božích to zažilo, nebo že jste třeba sloužili jinou službou. Nejde jenom o sloužení. Jako každý z nás slouží tím darem milosti, kterému se mu dostalo, ale kolikrát jste slyšeli spíš posmněh nebo zaslechli,
26:54pohrdali jejich slovy, posmívali se Božím prorokům a najednou to čteme. Dokud nevystoupila Hosodinova sloba proti jeho lidu, tak že nebylo uzdravení. Víte, jak je to s tou Boží milostí? Ona když přeteče, tak pánbůh už nedá možnost, ale každý zakusí důsledky. A tak nad tím přemýšlejme v tom kontextu Zachariáše, který to nejvíc připomíná
27:24hned v tom úvodu a to je poselství, které prolíná tu knihu. A tak Hospodin přivedl na ně chaldejského krále a ten zabil jeho mládence. Poslouchejte, to byl Hospodinův plán. Tak se projevil Boží hněv. To není tak, že Hospodin někde v nebi křičí. Hospodin pak dá příkaz
27:54a dějí se věci, jak v životě jednotlivců, tak rodin, tak celých společenství. Hospodin dal příkaz a tak byl král chaldejský vybaven k tomu, aby zabil jeho mládence mečem, dokonce v dobně jeho svatyně. Neměl soucit. Slyšíte? Neměl soucit s mládencecem panou. A už jste slyšeli, že Hospodin neměl soucit?
28:24Hospodin je velice soucitný, ale přijde okamžik, kdy nemá soucit už, protože ten kalich přetekl. Děkujme Pánu Bohu, že ten kalich je hluboký. Ale my nevíme, jak strašně hluboký je v tvém životě, v mém nebo v životě našich sborů. My to nevíme.
28:54A tak Hospodin najednou odstoupil od svého soucitu. Neměl soucit s mládencem, panou, starcem ani sešlým věkem. Bůh je vydal do ruky kaldejského krále. všechny předměty Božího domu, velké i malé poklady Hospodinova domů i poklady krále a jeho knížat. To vše odnesli do Babylona. Spálili Boží dům. Hospodin neměl soucit
29:24ani s tím domem. Víte, je to tragické, ale pánbůh celou tuhle budovu může zničit a odstoupí od ní. Přemýšleli jste někdy v tomto smyslu, když neměl soucit se svým domem v Jeruzalémě, co teprv s nějakým domem v Jablonci, v Hradci nebo na Moravě
29:58a nechal ho zruovat i celé město a knížata odvedl do Babylona. spálil Boží dům, strhl hradby, všechny jeho paláce spálil ohněm. Víte, to byly ty úžasné domy. Nemyslete si, že v té předexilní době oni tam žili ty boháči jako chudáci. Oni žili velice zaopatřeně. Jední umírali hladem prakticky na ulicích, protože bylo rozmoženo
30:25nebezprávý Ozeáš, víte, ostatní proroci, Sofeniu, Sofoniáš a jiní si žili ve svých palácích, co zbylo z těch jeruzalémských paláců. Odešli ti, co přežili jako žebráci. Všechny jeho paláce s Ponem, všechny jeho vzácné předměty zničil. Ti, kteří zbyli po meči, odvedl do Babylona a tam se staly otroky.
30:57Boží lid, který si říká, že byl vždy svobodný, najednou je znovu zotročen, ne už Egyptem. Nemyslete si, že když opakujete nějaké hříchy znovu a znovu ve svém životě, nečítě s nich pokání, zatvrzujete svá srdce, že Hospodin nemůže znovu vás navštívit.
31:27Může odvedl do Babilona a byly otroky jeho a jeho synů až do začátku kralování království perského krále, aby se naplnilo vo slovo skrze ústa Jeremiášova, dokud země nenahradil svůj odpočinek po celou dobu svého spustoční země odpočinula, až se naplnilo kolik? 70 let. A v prvním roce vlády perského krále Kýra, když se dovršilo Hospodinovo slovo
31:57skrze ústa Jeremišaova slova, vzbudil Hospodin ducha perského krále Kýra, aby nechal rozhlásit po celém svém království. A také napsal slova: "Toto pravý persský král Kýros." Ten samý text najdete kde? Bůh nebes mi dal všechna království a ustanovil mě, abych mu postavil dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoliv
32:28z vás, ze všeho lidu, Hospodin jeho Bůh, je s ním, ať jde. Víte, co je zvláštní na této větě, kterou jsem teď přečetl nebo posledních pár vět. Co je na nich tak výjimečné? Studenti ČBI povstanou a řeknou hned to můžu vyvolat nebo radši ne. To jsou poslední slova starého zákona.
33:00Je to tak. To jsou úplně poslední slova, kterými končí hebrejský Tanach, protože on nekončí prorokem Malachiášem. Ale končí čím? Paralipamenon. Protože tento text je nadčasový. Ukazuje ještě na něco mnohem většího v budoucnosti. A dneska jedna sestra na začátku řekla, že správná odpověď je
33:33pán Ježíš Kristus. Takže je to tady. Je to tak. Takže tak jako se naplnily ty věci, kdy přetekl kalich Boží trpělivosti, naplnily se i věci jeho milosti. Není to úchvatné, že přesto pánbůh zde ještě neskončil, ale pokračuje. A teď se vás zeptám, proč pokračuje? Protože on nemůže
34:04zapřít sám sebe. Ať se ukáže, každý člověk je lhář. Ale pán Bůh je ospravedlněn. Pán Bůh nemůže zrušit své smlouvy a svá zaslíbení. Ale to, co Izraelité nemohli pochopit, je, jak po tom návratu, když viděli všecky ty trosky, jak to pán Bůh učiní.
34:34Víte, ten ostatek vyvolený z milosti Izraele, který se navrátil do té země, bylo jich tehdy, jsme to říkali minule, asi 50 000, což byl takovýdle zlomeček ze všech těch, kteří byli v tom babylonském vyhnanství, kde se to počítalo na stovky tisíc, kteří tam zůstali. Na co to zas poukazuje? že mnoho lidí nejde, když přichází Boží
35:03milost, zůstanou dál těmi otroky nebo v tom otroctví. Nevrátí se. Z těch stovek tisíc Babylona se jich vrátilo řádově desítky tisíc. Ale i tito lidé, kteří se vrátili, které vzbudil Duch svatý, si možná mysleli, že všecko půjde jednoduše. A to je, jak jsem mluvil o tom, o kalichu Božího hněvu a o tom
35:34falešném kázání o bezbřeché nepodmínečné Boží trpělivosti. Podle toho taky to tak vypadá. A tak se kázalo, jak se kázalo předtím, než přišli babylonští eh vojáci. Pokoj, pokoj. A jak se jednalo s Jeremiášem, který kázal, skáz meč hlad.
36:07To jsme a můžete si přečíst probírali v Jeremiášovi, jak se s ním zacházelo a jak se zacházelo s těmi, kteří hásali pokoj. No, ty se měli dobře. ty měli tisíce následovníků, protože my nechceme některé věci slyšet,
36:39ale kež by nám dal pánbůh uši k slyšení a způsoboval pokání v našem životě, tak jako ho způsobil skrze kázání proroka Agea a Zachariáše. Víte to, že věci na Božím díle nejdou snadno, opakuji, nejdou snadno věci ani v životě jednotlivců následování Pána. Jak jste byli povoláni k Pánu? Je tady někdo, komu řekl:„Přijmi Pána Ježíše
37:06Krista, všecko bude úžasné, bude se ti ve všem dařit, bude všecko dobré a všechno bude skvělé. Nemocnej nebudeš. Budeš zdravej, budeš, pomozte mi, bohatej třeba nebo prostě úžasný. Pán Ježíš všechny nemoci na sebe bral, všechno bude dobrý. A možná v našem středu tady nejsme, ale je to časté.
37:38Tak to je lež. Tole nikdy pán Ježíš nepřišel nikomu kázat. Je to hluboká lež, která je satansky tajemně skrytě, úžasně funkční. Víte proč? Protože nakonec vede k čemu? U následovníka Pána Boha nebo v Božím lidu nebo u jednotlivce k frustraci. Kde je to mé zdraví? Najednou jsem nemocný, najednou nemůžu, najednou mám
38:09obtíže, najednou mám překážky, najednou mám boje, tak už mě pán nemiluje. Už to není, kde je chyba. A tak často lidé začnou a najednou brzo skončí. Brzo skončí. Začnou pochybovat. Začnou si hledat nové naplnění v životě. Protože Bůh je zklamal a to nikdo ve sboru neřekne. Ale
38:40máš to v srdci, přiznej si to. A nejenom, že máme často v srdci, že nás Bůh zklamal. My dokonce se na Boha i v srdci hněváme často. Přiznejme my se, takhle to je s naším srdcem. Často dokonce Pánu Bohu vyčítáme některé věci. Nedovolíme si to říct ve zboru, ne? Pokoj tobě, Bůh. Věříme. Dobře se mám. Všecko je dobré. Ale je to to, co
39:09máš v srdci, když ráno vstáváš. Je to to, co máš v srdci, když jdeš do sboru něco dělat. Je to to, co máš v srdci, když je něco řeou? Ne, často ne. Často je tam otázka, proč? Proč takové obtíže? Proč takové těžkosti? Ale vždyť pán Ježíš o tom celou dobu mluvil. Mluvili o tom proroci, mluvili o tom apoštolové. Když budete studovat
39:41dějiny Božího lidu, když budete studovat dějiny od Genesis, textbožných, tak zjistíte, že všichni, kteří se přihlásili k Hospodinu, počínaj zbožným. No tak to bylo úžasné. Hele, Abel přinesl oběť Hospodinu. Pán Bůh ji přidal. Potom mu pánbůh tak strašně požehnal, že prostě splodil spoustu synů a dcer. A úžasně se mu dařilo, takže
40:12jeho bohatství zkvétalo. Kdežto Kain ten teda zklidil bíddu? Ne, ten spravedlivý Ábel byl co? Zabit. Jak si to mohl Bůh dovolit, že to dopustil? Kolikrát to máte v srdci nebo mnozí z nás, když to čteme? Cožpak pán Bůh nemohl zabránit tomu, aby Kaň zabil Abela?
40:43Ne, tady nás pánbůh užijí, že česta Božího lidu je těžká. Pak máme Henocha. Ten to musel mít na růžích ustráo. To byla zbožná generace. Moc hodní lidé. V šesté kapitole Genesis čteme: "Úžasní ty předpotopní lidé úžasní, ne? Co Noé zbožný, tomu se museli posmívat,
41:13když stavěl ten koráb v té pustině." A teď bych pokračoval Avrahámem, pokračoval bych Isákem, Jákobem. Icák vykopal studnu a co se stalo? přišli a zase mu ji zaházeli. To je to, co si vždycky o Izákovi pamatuju. Vykopal studnu zase mu ji zaházeli. No, kdyby byl od malička veden Abrahámem, víš, následovat Boha znamená, to bude všecko procházka růžovým sadem.
41:47No, tak by musel za Boha nebo na Boha zanevřít. Nebo Jákov. co ten prožil v životě a kde byl Bůh to nebyl schopen zabránit těm obtížím? A teď bych pokračoval. A teď víte, že sám apoštol Pavel říká: "Vězte, že v posledních dnech se nastanou těžké časy." Pán Ježíš o tom mluvil, když říká jeden
42:17říká:„Budu tě následovat, mistře." A pán mu říká:„Lyšky mají doupata a ptáci mají hnízda, ale syn člověka nemá, kde by hlavu složil." Což pak nemohl Bůh, otec, Bůh všemohoucí zajistit, aby měl jeho syn, kde hlavu složit? Proč dopustil takové věci v jeho životě? A odpověď je v listu Židům. Je to tak?
42:48Protože skrze tyto utrpení pán Ježíš ve svém lidství došel v co? Dokonalosti a stal se původcem dokonalé spásy těm, kteří v něho věří. A tak bratři a sestry, znovu cítíte tu hloubku toho verše, že všechny věci napomáhají dobrému těm, kteří milují Boha. Dejte pozor, je tam podmínka ne všem lidem, ale pouze těm, kteří milují Boha.
43:19Jako bysme řekli, Stra Olinka mi poslala jeden velice hluboký verz jedné knížky, která brzy možná vyjde, že jestliže chceš Pánu Bohu sloužit, teď to trošku parafrázuji, tak se připrav, že pánbůh se stane jakoby tvým nepřítelem, jakoby ti začal házet klacky pod nohy. Jakoby ti znovu připadalo, že proč? Vydyť já přece mám dobré úmysly, já ti
43:50chci sloužit. Izraelci se přece vrátili k tomu, aby stavěli Boží dům a tak to šlo. To šlo jak pomásle. Vrátili se v roce 538 a za pár měsíců to měli hotové. Bláznovství. Tady je veliká lekce. Veliká lekce, kterou musíme pochopit a která nám hluboce odkrývá pozadí těch proroctví.
44:22Ne, Boží lid prošel obrovskými, obrovskými protivenstvími. Avrahám vyšel, protože ho hospodin povolal, aby mu dal zemi zaslíbenou za dědictví. Dočkal se a vrhám naplnění tohoto slibu. Přebýval tam jako cizinec. No, ale když tam přišel konečně na začátku, tak zjistil, že to je země oplývající mlékem a medem. Ne, čteme
44:55první. Arahám tam došel a v zemi nastal hlad. Když vyšli Izraelité z Egypta, tak první, co je potkalo, bylo v poušti prostřený stůl, dostatek pití, dostatek jídla. Ne, pán Bůh je přivedl na místa, aby je zkoušel. Nedával jim vodu.
45:27Čteme jasně, proto, aby protíbil jejich víru. A tak když tě pán Bůh povolal, musíš i ty, bratře a sestro, musíme i my v tomto sboru počítat s tím, že to nebude bez obtíží a překážek. A vysučení Pána Ježíše. Problém je, že lidé podlehli a podléhají tomu falešnému kázání, že přijmou Boží
45:57slovo, ale neuvědomují si tu hloubku. Já přiznám něco z vlastního života, jak když jsem poprvé na kolejích přečetl nový zákon, tak jsem si říkal, hlavně aby mě nikdy nepotkalo to, co apoštola Pavla. To je hrůza. Prostě byl jsem vyděšen z některých věcí. Úplně vyděšen. Jak těžké věci museli Boží lidé projít a prochází
46:27a jak je pán říká, že budou v našich životech. A problém je, že lidé, kteří nepřijímají, nepřímají nad tou hloubkou, nepřímají to učeně, nepřemýšlejí nad tou hloubkou, tak se stávají tím semenem nebo takhle stávají se tou půdou, kam zapadlo to semeno do trni. Lukáši 87 čteme: "A jiné semeno Božího slova padlo mezi trní a trní vyrostlo a
46:54spolu s ním je udusilo." A Marek dodává k tomu samému, jak ho Duch svatý vedl, jak si zapamatoval a zrno nevydalo úrodu. Co to znamená? Rozumíme tomu? Pán Ježíš to jasně vysvětlil. To jsou ti, kteří uslyšeli slovo. Jaké slovo? evangelia, té dobré zprávy, učení Pána Ježíše Krista, ale potom přicházejí
47:25starosti tohoto věku, svod, bohatství, žádosti po ostatních věcech a dusí to slovo. Takže se stává neplodným. Všímáte si, jak ten Zachariáš a ta doba je jasně, jasně s tímhle spjatá? je neplodným. Jak často, jak málo stačí, aby starosti v našem životě, neúspěchy,
47:55zklamání k církvi, zklamání ve službě, zklamání a teď si doplňte, těžkosti vedou k tomu, že najednou to, co jsme kdysi říkali, hurá, půjdu za Pánem Ježíšem, budu ti sloužit, odevzdávám ti svůj život. Co vyznáváme v křítelnici? Přijímám tě, Pane Ježíši Kriste, jako svého Spasitele a Pána a často dodáváme a chceme ti sloužit a
48:21následovat tě. Ale jak dlouho ti to vydrží? Nebo jak dlouho ti to vydrželo, bratře a sestro? Protože písmo jasně učí, že mnoho je těch ve sboru a mnoho bylo v Izraeli, kteří velice brzo se zastaví. Znovu se začnou vracet ke starýmu životů. Znovu začnou hledat. Už mám místo toho, abych si večer přečet písmo,
48:53jak se to dneska říká, jdu scrollovat nebo co? nebo já nevím, strávím 2ě hodiny blbostma nebo scrollováním, čtením věcí. Dosaďte si, co chcete. Už to není ta horlivost. Proč? No, přiznej si to, bratře a sestro, protože je tam frustrace. Kde je tvoje první láska k Pánu Ježíši? Už tam začínají být pochybnosti,
49:25tak jako to bylo s Izraelem v době, když se vrátil z babylonského zajetí a měl začít budovat babylonský chrám, teda budovat jeruzalemský chrám. Je to tak? Je to tak. A tak za domácí úkol třkol, ale to chci ve dne v noci, o půlnoci, abyste uměli. Verš ze skutku 14:22. Slyšíte skutky 14:22. Je to jeden z veršů, který to reprezentují a shrnují.
49:58Apoštol Pavel a Barnabáš pod vedením Ducha svatého, jak čteme ve skutcích, jasně učely učedníky, upevňovali jejich duše a čteme 14:22 skutky. upevňovali duše učedníků, povzbuzovali je, aby setrvali ve víře, říkali, že musíme skrze mnohá soužení vyjít do Božího království. Navrátil jí ostatek Izraele pod vedením
50:29Zeru Váela a Jehošu roku 538. To bylo úžasné, že se to stalo v tom sedmém měsíci tršilý. slavili j přímo na tu hlavu roku, na ten roh Hašana první přikázaný svátek a přinesli první zápalnou opěť. A pak začali slavit ještě bez chrámu ty přikázané svátky. K čemuž byl důležitý chrám? Ty svátky mojedym, novoluní a tak dále.
51:01oběti každodenní zápalné, ale základy toho obnovovaného chrámu, toho Bamigdaž Hašený, byly položeny až druhý rok druhého měsíce, to je měsíce Itjaru v roce 536. A víte, že tehdy tam zpívali, to jsem říkal minule, úžasnou píseň, úžasný chvaloszpěv, hodůle Adonajky Tovky Leolam Chasto Alisrael.
51:31Chválu zdejme Hospodinu, protože je dobrý, protože jeho milosrdenství je věčné nad Izraelem. Víte, že mnoho tam lidí křičelo radostí a mnoho lidí plakalo. Mnoho těch, kteří si pamatovali ten dům v té původní slávě. Už jste někdy přišli k Božímu dílu, které pán Bůh
52:02usekl a zničil. A teď říkal, začni znovu. Teď tady. Někdy nám je z toho dobreku. A pak přijde bratr a sestra, který je chvíli třeba u Pána a řekne: „To bude dobré, to bude dobré. Tak to často je. Ale víte, oni měli důvod se radovat, protože oni si pamatovali i proroctví Izaiáše z
52:32roku 700 nebo z období toho roku 700 plus mínus 720, 730, kdy Izaiáš říká: „Potěžte, potěšte mu říká váš Bůh, promluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, že se naplnila jeho povinná služba, že je zaplaceno Za jeho viny vždyť přijal z Hospodinovu rkvi dvojnásob. Slyšíte, jaký byl trest Hospodinů za jeho viny?
53:02Dvakrát za všechny své hříchy. Víte, to je Boží výchova. Je to Boží výchova, ale je už nyní ten čas. Je nyní ten čas pro Izrael nebo musí ještě Izrael počkat? A víte, o tom je proroctví proroka Zachariáše. Je to kniha Zdjevení Starého zákona.
53:33Těch osm podivůhodných vidění, které jsme již probrali z té noci, vrcholí ve dne korunovací Jehošu za krále. Noc skončila, je tu den. Ale bratři a sestry, ta noc ještě neskončila, ještě není ten čas, i když den už je velmi blízko.
54:13A tak Zachariáš 6:11 říká:„Vezmi stříbro a zlato, udělej korunu a vlož je na hlavu velekněze Jehošu i syna jeho Sadakova. Řekni mu„Toto pravý Hospodin zástupu. Hle, muž jménem Výhonek vzejde ze svého místa a postaví chrám. On postaví Hospodinův chrám a ponese majestát. Bude sedět a vládnout na svém trudu a bude knězem na svém trůnu. Mezi
54:36oběma úřady bude rada pokoje. A jsme u toho jádra. Cemach Adonaj výhonek. Muž jménem výhonek. To je úchvatné proroctví, které mluví o příchodu. Pána Ježíše, Božího
55:06lidského syna ve slávě po sedmiletém období soužení, potom 70 letetém Danielově týdnu let, aby ustanovil své mesiášské království, tisícileté království pro Izrael a vládl nad celým světem, aby se konečně ě v plnosti naplnili Hospodinovy smlouvy. Hospodinova smlouva s Abrahámem, Izákem a Jákovem sahající od tehdy až na věčnost.
55:39Od tehdy až na věčnost. To je stále budoucnost. To je naše naděje i naděje Izraele. Ale Izrael si myslel, že už teď je ten čas, ale ještě nebyl. Ale to neznamená, že nepřijde, protože nebude to tento druhý chrám, který opravují. Ne, bude to chrám, který nechá postavit
56:10sám pán Ježíš Kristus po svém návratu ve slávě, po bitvě u Harmagedonu, až obnoví království pro Izrael. A dá i pán, bratři a sestry, tak příště bysme si ukázali tři hlavní důvody, proč oprava jeruzalémského chrámu
56:43byla brzy v roce 535 zastavena. Byli tam vnější nepřátelé, byli tam vnitřní nepřátelé a byla tam liknavost Božího lidu, která způsobila všecky tyto faktory, že práce na Božím díle úplně ustala. My si ukážeme trošku, abysme pochopili ten kontext knihy, ale zároveň to vztáhli i na aplikaci pro církev. Jaké to jsou často věci, s kterými se
57:14musí pánbůh vypořádávat v našich životech, životech jednotlivců i životech celých společenství. Je to velké poučení. A na druhé straně si ukážeme, jak to pán Bůh dělá. Jaké tři způsoby Pán Bůh použil k tomu, aby znovu vzbudil Boží lid, k tomu, aby se dal do díla. A tak vám skutečně přeji, abyste
57:46přemýšleli nad tím, co to znamená kalich Boží trpělivosti, abyste přemýšleli nad tím, co to znamená, že pán Bůh nemiluje bezmezně. Pán Bůh neposílá do pekla hřích cizoložství. Pán Bůh neposílá do pekla hřích krádeže. Víte, koho posílá pánbůh do pekla? cizoložníky,
58:16zloděje. Pán Bůh neposílá do pekla lenost, ale pánbůh pošle do pekla lenochy. Pán Bůh neposílá do pekla zvrácené touhy homosexuality nebo nečistých činů, ale pánbůh pošle do pekla
58:50A tak si uvědomme, že musíme lidi varovat. Nemůžeme mluvit o tom, že pán Bůh není ten, který se hněvá. že pán Bůh není ten, který má svojí omezenou, jasně danou trpělivost s tímto světem. Co říká Hospodin v šesté kapitole Genesis? Můj duch se nebude věčně zabývat, doslova nebude věčně bojovat s člověkem nebo ne?
59:23A tak dejte pozor, bratři. To platí a sestry pro jednotlivce. Platí to pro celé rodiny, pro celé společenství a platí to pro celé národy. A nakonec ve svém důsledku to platí pro celé lidstvo. Teď je doma milosti, dnes je spásy den. A to neznamená, že teď mluvím jenom k těm, kteří jste ještě nevydali život Pánu Ježíši Kristu,
59:53kteří jste ještě nepřijali Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána. Nemůžeme to rozdělit. Nemůžeme říkat lidem, přijmi Krista, ale nepodřiť se mu. Já nebudu teď jmenovat, ale máme v okolí známek, kterým sloužíme. A někteří jsou takoví, že Boží slovo ani nereagují. A někteří jsou upřímní a řekli nám, když jsme jim
1:00:25s maminkou svědčili, já nechci. Proč nechceš? Já se nechci vydat touhle cestou, abych si musela podřizovat Bohu. Už vám někdy někdo takhle odpověděl: "Já už jsem to slyšel." A někteří lidé to neřeknou na venek, ale řeknou: "My nechceme žít tenhleten život. My dál chceme chodit do hospoda. Dál chceme smilnit, dál chceme dělat
1:00:56tyto věci." Pán Ježíš to jasně říká. Světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali tmu. V takovém prostředí kážeme evangelium, nebo snad ne? A vy nemůžete kázat evangelium tím způsobem, že řeknete lidem, že základem naší víry je jenom to, že nepůjdeš do pekla. To je málo. Je to
1:01:27dobře, že jim to řeknete. Mnozí jim to ani neřeknou. Ale základem toho je, že řekneme, není to jenom o tom, že unikneš peklů, ale ty musíš vydat svůj život Kristu a jít za ním následovat ho. A tak ten lid, který se vrátil tehdy z Babylona, byl kolik? Takhle malý ostatek a ještě
1:01:57takhle menší ostatek. Nakonec byl těch, kteří skutečně se dali do díla, činili pokání a začali budovat Boží chrám. Kež opravdu i my si to vememe k srdci a znovu přehodnotíme svoje cesty. My si příště řekneme, jak to říká Ageus, vezměte si to k srdci.
1:02:29Pro vás je čas, abyste bydeli ve svých hrázených domech, abyste říkali, není ještě čas budovat Hospodinův chrám. Vezměte si to k srdci. Amen.