26.7.2020 - Miloš Šolc - Úsilí o nalezení smyslu života
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Nalistujme knihu Kazatel, dvanáctou kapitolu a čtěme desátý až čtrnáctý verž, tentokrát v tom studijním překladu. Takže najdeme knihu Kazatel, snad nám to nedá takovou práci najít. následuje za knihou přísloví, čili ve starém zákoně, v podstatě někde uprostřed.
0:37Kniha Kazatel, 12. kapitola, 10. až 14. verž. Povstaňme a čteme se za ujetím boží slova, pak se budeme modlit. Kazatel se snažil nalézt žádoucí slova. Je zapsáno to, co je přímé, pravdivá slova.
1:11Slova moudrých jsou jako bodce a jako hřebíky zatlučené sběrateli. byla vydána jedním pastýřem. A dodatek? Můj synu, nech se jimi varovat. Tvořit nové knihy to nemá konce a mnohé dumání působí únavu těla.
1:49slovo na závěr všeho, co bylo řečeno. Boha se boj a jeho příkazy zachovávej, protože toto se týká každého člověka. Vždyť Bůh každé dílo přivede na soud se vším, co je skryto, ať dobrým nebo zlým.
2:23Skloňme se k modlitbě. Pane Bože, Otče náš, každá kniha Bible má své opodstatnění, má své poslání. A tak děkujeme i za knihu Kazatel, která tak jedinečným způsobem hovoří o smyslu života,
2:58který, jestliže není v té tvé básni poslušnosti, je vlastně plný marnosti a u tvého soudu nemůže obstát. Děkujeme, že i tato kniha přibližuje Pána Ježíše Krista jako to slovo, které se stalo tělem.
3:31A my nyní prosíme, aby jsi k nám mluvil, aby nezůstal jen uslyšení, ale abychom také byli činiteli Tvého slova. Modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Tak se posaďme. Když položím tu první otázku, tak v žádném případě ji nechápejte jako nějakou řečnickou.
4:20Tedy, co je smyslem našeho života? A nebo jinak, o co nám v životě jde? To je možná srozumitelnější. A asi si uvědomíme, že způsob našeho života je vlastně odpovědí na to, o co nám jde.
4:56Všecko, co činíte v slovu neb v skutku. Čteme knize Kazatel. Všecko čínte ve jménu Pána Ježíše Krista. Díky činíce Bohu a Otci skrze Něho. Všechno. To postihuje všechno naše konání. Pěstování včeliček mě napadá. A nebo i sport mě napadá, protože tak, jak mě přibývá let, tak si vážím toho, že jsem musel vynakládat hodně úsilí.
5:38tak neměli jsme farmu, abych obdělával půdu a tak dále, ale ve velkom městě je sport, ale mohli bychom pokračovat. Co v té naší dílně? Všecko, cokoliv činíte, v slovu ne v skutku, všecko činíte ve jménu Pána Ježíše. Díky činíce Bohu a Otci skrze něho. Řekněte mi, dovedli byste citovat písmo v souvislosti s tou otázkou, o co nám v životě jde?
6:16A teďka ještě dramatičtěji, co by mohlo být vytesáno na náš náhrobek. Mám za měsíc mluvit na rozloučení s mojí věstevnící v Praze, se s tou Staňkovou, to bude snadná služba. Někdy kazatelé mají těžký úkol. Kázat na pohřbu, kde ten, který odešel, člověk ani nevěděl, do jaké míry prožil znovu zrození. A co teda vůbec zmínit?
7:03Sesta Staňková byla sborovou sestrou. Znávali jsme se hned od dětství. To bude snadná služba. Ale jak to bude se službou po našem odchodu? Na co budou lidé vzpomínat? A nebo v jakém případě budou mít posluchači rozpaky?
7:37To kazatel kázal možná o někom jiném, než tady leží v rakvi. My jsme ho znali docela jinak. Nebo jí znali docela jinak. Tak mě řekněte, máme nějaké biblické slovo, které hovoří o smyslu našeho života?
8:16na to jakousi i rekapitulaci. Kdybych se vás zeptal, jaká klíčová slova vás napadají ke knize Kazatel. Denny ten mě odpoví velice rychle. Tak co Denny? Marnost nadmarnost. A všechno je marnost.
8:46No to se tam objevuje mnohokrát. To mě mrzí, že jsem si tohle nevyhledal mnohokrát. Ale já s pomocí Boží chci poukázat na jiné klíčové slovo. Možná jsme ho přehlédli. A sice v tom čteném oddílu je poukaz na mluvu pastýře. Víte, ono totiž jde o to, hledat pána Ježíše v každé knize Starého zákona.
9:25A ta kniha Kazatel tada hodně práce. Tam najít výslovně slovo o pánu Ježíši. Jinak odkazy na jeho slova tam jsou. Bez dlouhého hledání. Co říká pán Ježíš těm, kteří proti němu brojili? Nepřátele, vy se domníváte život věčný míti.
9:57Tak to začíná jinak. Pohleďte na písma, no tak to musím najít. To teda je ostuda, ale tak se to stává. Ptejte se na písma. Nebo vy domníváte se v nich život věčný míti. A ta, jak to je? Svědectví vydávají o mně.
10:31To znamená, ptáme se, kde je pán Ježíš v této knize? I tam musí být svědectví o pánu Ježíši. a pán Ježíš je nám připomenut v tom našem čtení jako pastýř. Tak tedy ten první bod dnešního kázání to je pastýř. No ten obraz pro Izraelce byl nejenom srozumitelný, ale to byl obraz podnětný.
11:12Pán Ježíš říká, já jsem ten dobrý pastýř. Ale připomenu Žálm 23, jakže začíná. Víte, vy už jste odkojeni mnozí těmi novými překlady. Je to složité, mně se to právě někdy plete s tím zažitým kralickým překladem. Hospodin je můj pastýř. Nebudu mít i nedostatku. Na pastvách zelených pasem nekvodám, tichým nepřivodí a tak dále.
11:53Hospodin je pastýřem. A to je inspirující obraz. A mohli bychom rozvíjet tuto skutečnost. jsem tak bohatý, že stvořitel nebe a země, nebeský otec, pánu Ježíši Kristu, je mým pastýřem, je mým vůdcem, je mým pečovatelem, jemu jde o mě.
12:25Na to náš rozum nestačí. Podíváme se do vesmíru. Jsme až k umdlení. To je krásy a nádhery. A stvořitel toho, co je nad námi, to je náš pastýř. a jestli není, tak tedy hledejme v pánu Ježíši Kristu se tento nebeský pastýř zjevil, stal tělem pastýř.
13:04Asi jsem už někdy zmínil Filipa Kellera, který jako kazatel byl 8 let vlastníkem stáda ve východní Africe se v podmínkách, jaké bývaly a jsou v Izraeli. A napsal kazatel výklad tohoto žalmu. A teď poslechněte hned k tomu prvnímu verši.
13:35Hospodin jest můj pastýř, nebudu mít nedostatku. Na pastvách zelených pasem ne, kvodám tichým nepřivodí. Měl v tom svém stádu jedinečnou ovci a teď popisuje její krásu. Nádherná postava, no pastýř tomu rozumí, náležitě silná, aby chodila po pastvách, v horách, nesnácích.
14:19Pastýří vždycky zajišťoval zdravou stravu. Její vlna jedinečná. Jehnátka, která skrzeňí přišla na svět. Výstavní jehnátka. Ale co to bylo za ovci? Neustále hledala pastvu za tou vlastní ohradou.
14:50nebyla nikdy spokojená s tím, co měla v té vlastní ohradě a naučila se podhrabávat pod tu ohradu k sousedům. Tak, je to tak, že toto ovečka může zvládat, ale co dál? Ony se to naučili její jehnátka.
15:22Jehnátka. A když matka prostě udělala ten příkop, nebo jak to nazvat, tak Jehnátka se taky pokoušela se přidat k dílu. A nejenom Jehnátka. Začaly ji napodobovat i další ovce. Co zbývalo tomu pastýři? Domyslíte, museli ji utratit. protože nakazila celé stádo. Nejkrásnější, nejhodnotnější a přitom hledala jiné pasty. Neměla dost na tom, co jí připravil pastýř.
16:12No a pak to Filip Keller jedinečně aplikuje. Hospodin jest můj pastýř. Nebudu mít ti nedostatku. na pastách zelených pasem, kvůrám tichým nepři vodi. Ne, ta sousední ohrada, ten sousední pastýř, to je něco lákavého, tragické, jak tragické v duchovním smyslu, nemít dost na Pánu Ježíši Kristu.
16:52Kde je smysl života, křesťana, než v tom těšit se z toho, patřit svému pánu, svému pastýři a žít podle jeho vůle. To druhé, co máme na mysli, to je obtížnost této knihy.
17:25Kniha Kazatel je charakterizována různě. Když to chce nějaký vykladač zakomponovat do té nejširší souvislosti, totiž v té knize, ve které jde o smysl života, se prolínají dva postoje. Postoj tělesného člověka 29x se v knize objevuje výraz pod sluncem.
18:09a na mysli je zde právě skutečnost tělesného člověka. Tělesného ve smyslu, že neumí uvažovat duchovně. Je mu to nakonec to duchovní uvažování bláznostvím. A tedy v této knize se prodínají tyto dva postoje a s něčím si čtenář opravdu neví rady,
18:43jestli mu pán Bůh neosvětlí právě ten význam stavění vedle sebe dvou postojů. Já vám přečtu ukázku a dobře poslouchejte. To je z třetí kapitoly 19 až 21. Neboť pokud jde o úděl lidských synů i o úděl zvířete, mají stejný úděl. Jak umírá jeden, tak umírá i druhý. A obojí stejně dýchá. Člověk nemá před zvířetem žádnou přednost. Kdo řekne ámen? To asi neřekneme.
19:37My, že nemáme žádnou přednost se zvířatem, a cože Pán Bůh nás stvořil ke svému obrazu, no to přece zvířata nejsou k božímu obrazu, vždyť je to všechno marnost, všechno to odchází na stejné místo, vše to vzešlo z prachu a vše se to vrací v prach.
20:07Kdo ví, zda duch lidských synů vystupuje v zůru a duch zvířat se vstupuje do země. Kdo to ví? Jsem svědčil jednomu starému muži v Praze. Seděl, já měl nějaký čas na zbyt, říkám, jak je to s vaším pohledem na věčnost? Pane, tam nikdo nebyl. To nám nikdo nemůže říct. Jak to, že tam nikdo nebyl? A co Pán Ježíš Kristus?
20:50Jak si má začátečník ve studování písma poradit hned s takovým veršem, ale musí se číst do konce. protože ve 12. kapitoli v 7. verši duch se navrátí k Bohu, který jej dal. A stává se, že někteří čtenáři písma vytrhnou určitý výrok, dokonce postaví na něm i jakýsi životní postoj.
21:34Ono to vůbec nemusí být v souladu s písmem, protože písmo svaté nám také přibližuje lidské myšlení, aby nás z toho Pán Bůh vyvedl. Nezapomeňte, 3. kapitola 19 až 21 a 12. kapitola 7. V jakémsi rozporu.
22:05A my bychom mohli pokračovat v těchto jakýchsi, nejenom kontrastech, ale přímo v jakémsi odporování navzájem. Ale jsme u krále Šalomouna, protože byť někteří teologové kladou otazník nad tím,
22:37a čím zdá, Šalomón psal vůbec tuto knihu, tak ten úvod a souvislosti a to, co všechno tento pysatel prožil, je tak jednoznačně směřující Šalomónovi, že takovými postoji se ani nezaměstnávejme. Král Šolomoun, pysatel této knihy, nám přibližuje své úsilí o poznání smyslu života.
23:18A teď dejte dobrý pozor. Čím toho člověk víc má, čím více je v tom a onom angažován, tím má větší problém s tím milovat Pána Ježíše Krista nade všechno. a proto tak vhodné při probírání 1. Janovi, že se tam ozývá jasně důraz na to nemilovat svět.
24:04Ono vám to a ono, co je náplní vašeho života, snadno přiroste tak k srdci, Že najnou ta láska k pánu Ježíši začne pokulhávat. Ani jsem to nechtěl zmínit, ale mám památník evangelických církví ve Spojených státech z roku 1900. a je tam popisován jeden zbor v severní Dakotě.
24:42Když se podíváte na mapu Spojených států, tak uprostřed zhruba teče řeka Missisipi. Ano, ta rozděluje východ od západu, ale o to teďka nejde. Do té Missisipi se přilévá Mizúrň. A když tam přišli evangelíci, nevím, 1875, z Českomoravské vysočiny, byli chudí, že už nemohli být chudší. Hloubili jámy v zemi, přitáhli z řeky trámy, na ně dali větve, na ně chrastí, drny, v tom bydleli.
25:37a ten autor této vzpomínky říká, chatrč v Podkrkonoší byla Královský palác. Víte, co jim leželo na srdci? Hned jen prostě mohli se z té země vyhrabat, aby stavěli kostel. neměli nic, začali stavět kostel. Ale po 20-30 letech najednou ta zbožnost začala upadat.
26:15Tak je to s lidským srdcem, protože když něco máme, tak chceme víc, ne? Znáte své srdce? Dokonce sami sobě věříte? I proto je tady kniha Kazatel. Protože král Šalomoun nemá obdobu současnosti. Řekněte mi, jaké osoby si vážíte, k jaké vzlížíte, možná doufejme, že ne. Řekněte mi, koho pokládáte za šťastného, úspěšného člověka, tak mám jmenovat.
27:06No kdybych začal vědci, tak ti jsou ještě obdivu, ne, jsem trochu, jsem trochu na obklice, jdeme dál. Koho si vážíte? A vedle toho dejte krále Šalomouna. Ten měl splněné všechny své tužby. To nemá obdobu naší společnosti. A nakonec, ale k tomu se dostaneme.
27:36Jeho srdce bylo odvrácené od Pána Boha. Tak je to s lidským srdcím. Pozor! Pozor na své srdce! Ale zpátky k Šalomounovi, je to poklad tato kniha v Biblii, protože poslechněte jeho deset úsilí o poznání smyslu života.
28:11A to najdete snadno v druhé kapitole, tak tedy zaprvé, užívat si v radovánkách. Zná to někdo? Závěr si řekl, co to provádíte? Neuspokojen. Za druhé, rozjaření vínem. Teda, ale to vede i k pomatenosti. Za třetí, zvětšit statek, stavět domy, vinice, zahrady, parky, jezírka. No tak, smysluplná činnost, že? Ale marnost.
29:05Žeť takový budovatel ani neví, kdo to po něm zdědí. A někdy nastane mezi těmi potomky takový boj, že rodina, která jakž takž pracovala, je v naprostém rozkladu. Tak k čemu? Marnost. A jdeme dál. Koupit si otroky a otrokině. No škoda, že nemáme víc, dětíme si námi.
29:39Děti, chtěli byste nějakého otroka? No když to s tatnikem a maminkou moc nejde. No podle Bible jsou moudří, ale nežíje se v tom snadno. Udělej to a ono, kdybych měl tak otroka, ale rádi se někdy usmějete, že? Byla to marnost, měl dobytek, skotu i bravu, více než všichni, nashromážil stříbro, zlato, co byste ještě dodali, a jsme teprve v polovině, kdybyste spočítali vězně, v těch našich věznicích.
30:36Hádám dobrá polovina kvůli žádosti bohatství a dál, získal pro sebe zpěváky a zpěvačky. Otvíráte rádio, abyste slyšeli zpěv, hudbu? Šalomón to měl doma. Šalomón si řekl, tak a zaspěj tuto, ta se mi oznáštíví.
31:08A znova, ještě jednou, zpěváky, zpěvačky, no boháč, úžasné, ale teďka mnoho konkubín, čili polovičních manželek. Víte někdo, kolik jich měl? Kolik? Nahlas. Včera se jeden kazatel taky spletl, ale já se ti nedivím.
31:41řekl, 300 žen, 700 konkubín. Říkám přesně opačně. 700 manželek. No ne, to bychom nedoposlouchali kázání, kdybych teďka dodal nějakou praktickou aplikaci. 700 manželek, 300 konkubín. Nic od sebe nevzdaloval z toho, co žádali jeho oči. A poslední, neodpíral svému srdci žádnou radost.
32:29A jak zní závěr? Jedenáctý verš. A hle, to všechno je marnost. A honba za větrem a není z toho pod sluncem žádný užitek. Nepochybuji, že si někdy kladete velikou otázku, kdy slyšíte o sebevraždě jednoho a druhého a třetího a dobře znáte, v jakém blahobytu, v jaké úspěšnosti ten a onen žili.
33:17protože to všechno je marnost. Když Pán Ježíš říká, ale hledejte nejprve království boží a spravedlností jeho, toto vše vám bude přidáno ve smyslu toho časného. Pán Ježíš jako nebeský pastýř, když řekne, toto vše vám bude přidáno, tak bude, anebo ne, no tak kde jsme? Všechno.
33:57Vy chcete víc? Že ta pravá pobožnost spočívá v tom, že jsme spokojeni s tím, co máme. a buďme velice vděční za to, co chceme, co bychom chtěli a nemáme, protože by nám to mohlo velice uškodit.
34:27Deset pokusů Šalomouna a jak to v jeho životě končí, představte si, že Šalomoun měl boží slovo. a v páté Mojšíšově tam čteme, že se král, je to sedmnáctá kapitola páté Mojšíšovy o Deuteronomium, sedmnáctá kapitola 15 až 20, tam měl izraelský král už dávno předem instrukce, čeho se má vyvarovat.
35:17A v čem to spočívalo? Budu stručný. Neměl mít mnoho koní. Víte, kolik měl koňských stájí? Čtyři tisíce. Neměl mít mnoho žen. Petře, kolik jich měl? Sedmset. Neměl jich mít mnoho.
35:50neměl mít mnoho stříbrá zlata, druhá paralipomenon 1.15 říká, měl stříbrá zlata jako kamení. To se vůbec nedalo počítat. On měl boží zákon. Proč? Aby jeho život byl požehnaný.
36:22a čteme, měl jsi zapsat zákon a v něm si číst po všechny dny svého života, aby se naučil bát hospodina svého boha. zachovávat všechna slova tohoto zákona. A tato ustanovení plnit je. Ať není jeho srdce povýšené nad jeho bratry a ať se neodvrátí od příkazů napravo ani nalevo, aby prodloušil dny nad svým královstvím uproset Izraele.
37:07On i jeho synové, jak to dopadlo? Protože hledal všechno, všechnu marnost, hned po něm došlo k rozdělení Izraele. Tak co chceme pádnějšího než poselství knihy kazatel, aby ten náš život byl v pravdě zakotven v pánu bohu, v jeho slovu.
37:45Co chcete víc? Máme Boží slovo. Milujeme ho? Probíráme šalm 119. Ten hovoří o lásce k písmu svatému. Veliká věc, veliké poselství. A teď jsme na závěr u znění toho oddílu, který jsme četli a který hovoří o pastýři. Poslechněte znovu.
38:16Kazatel se snažil nalezt žádoucí slova, v tom smyslu král Šalomoun. Je zapsáno to, co je přímé, pravdivá slova. To je svěděcí, že tlumočil boží slovo, protože i kniha Kazatel je inspirována Duchem Svatým.
38:47Slova moudrých jsou jako bodce a jako hřebíky zatlučené zběrateli. Pod tím bodcem se rozumí tyč s kovovou špicí, která sloužila k usměrnění dobytka, usměrnění na pravou cestu, ochranou před nějakou nehodou.
39:20nebo jak to říct, slova této knihy jsou jako ten bodec, jako ta tyč, která nás má vyvarovat nějakého sklouznutí, nějakého úpadku. A hřebík? No, především, a víc nemusíme rozvádět, hřeb je tedy prostředek, který spojuje a stává se, že se ten předmět stane nepohnutelný.
40:02Je prostě zde něco dáno a to přetrvá určité nesnáce špatné okolnosti. Je zde hůl a je zde slovo, které platí, s kterým se nedá pohnout. Nebejle se mě pominou, slova má nikoli nepominou. Jsou jako hřeb, s kterým nelze pohnout.
40:32To dám se některé ty naše spoje všelijak vyklají, ale Boží slovo s tím absolutně nic nepohne. Jeden vykladač přišel k tomuto závěru. Šalomoun napsal tři knihy. První píseň Šalomounova, ta byla napsána v mládí. Píseň písní, hovořící o lásce.
41:10Kniha přísloví ve středním věku a kniha kazatel ve stáří. A samozřejmě bychom to mohli v nějakých pokusech zdůvodnit, nevíme. Zda nakonec ten, který byl ženami, odvrácen od hospodina, se nakonec k hospodinu vrátil.
41:43Nevíme. Kéžby. V každém případě to, co psal, psal pod přímým vedením Ducha Svatého. A proto o knize Kazatel můžeme hovořit i v 21. století. Protože čím jsme déle na světě, tím máme možnost více posuzovat, jak je písmo nepřekonatelné ve své pravdivosti a ve své moci.
42:21Jsme nakonec zkřeně znovu zrození. Znovu zrození zkře živé slovo Boží. Takovou moc má písmo, že způsobuje nový život. Haleluja! a jde o to, aby zde bylo vždycky písmo kásáno. A jak končí ten náš citát?
42:55Tvořit mnohé knihy, to nemá konce. A mnohé dumání působí únavu těla. Neuráním se úsměvu, protože píšu, ale víte, než se zaujetím, paměti. a minulý týden můj bratr, kterého jsem vysíval, taky piš paměti, protože to je svědectví o Pánu Bohu.
43:27Ale musíme být svobodní, slyšeli jsme o svobodě, ne zaujati, že by nám unikal každodenní život, ale pokračujme. Já vám to řeknu v kraldické Biblii, suma všeho, což jsi slyšel, Boha seboj a přikázání jeho ostříhej, neboť na tom všecko člověku záleží, poněvadž Bůh přivede všeliký skutek, čin na soud.
44:09i každou věc tajnou, buď to dobrou, buď to zlou. Suma všeho. Takže v té knize, kde jsou někdy i výroky v protikladu, tady je shrnutí Boha seboj, přikázání jeho postříhy. Nebojte na tom, všecko člověku záleží, poněvadž Bůh všecko přivede na soud, každou věc, tajnou, buď to dobrou, buď to zlou.
44:48A končím skutečností života, nevím, jestli jste slyšeli, významného amerického kazatele, evangelisty, profesora, Charlesa Finneyho. Kdo jste slyšel toto jméno? O, no tak to mám vzdělané tady posluchače.
45:181792 až 1875. vystudoval práva. Jako praktikant byl v právnické kanceláři a v tom městě, kam se dostal, ve východní části Spojených států, tak pracoval v blízkosti svého přítele, který byl kazatel. A nakonec začal opravdu studovat písmo svaté.
46:00A když tak seděl v té své kanceláři časného rána, tak v tom modlitevním stišení, a tak je to napsáno, komunikoval s pánem Ježíšem. A pán Ježíš mu říká, Finy, co tady děláš? A Finy, no jsem na praxi, tady konám právnickou praxi.
46:38A druhá otázka, co potom? Finiř říká, no potom se osamostatním a budu mít já právnickou kancelář. A co potom? No budu bohatý. A v tom žepříčku na západě právníci jsou hodně vysoko. Budu bohatý. A co potom? No tak, potom jdu na odpočinek. A co potom? Potom zemřu. A co potom?
47:22A teďka, to jak jsem četl, se Finy začal třást. Utekl do blízkého lesa, půl míle, 800 metrů. tam v samotě bojoval na modlitbě o smysl svého života a od té chvíle se stal božím služebníkem. Víte, to neznamená, že necháme toho svého konání, ale znamená to, že musíme mít jistotu, že tam, kde jsme, že na tom místě jsme podle božší vůle.
48:08S finim měl pán Bůh zvláštní záměry. Přivedl k pánu Ježíši tisíce posluchačů. Víte, slovo o soudu. I to patří na kazatelny. Protože pán Bůh nám dal život. A pán Bůh jednou bude zkoumat, zda jsme ten život naplnili.
48:38A když nás v tomto dnešním kázání něco obvinuje, čiňme hned pokání, protože budete-li pokání činit ti, bychom mohli pokračovat. Pán Bůh je mocný, spravedlivý, aby nám odpustil říchy a očistil nás od všeliké nepravosti. Neotálejme, řekl jsem jeden hloupý výrok.
49:11minulý týden. Hned jsem klekl a modlil se o boží odpuštění. Kolik hříchů jsme možná napáchali skrze slova minulý týden a lidé říkají, slova plynou, tak jak je ta řeč. No to podle Jakuba to musíme teda dát veliký pozor, protože slova mohou být jako kormidlo a přímo nasměrují loď, kam ten lodivot nebo kapitán nechce, aby šla, čiňme pokání.
49:55a to dnešní slovo má mít za cíl, abychom si ujasnili, co je smyslem našeho života. A nebo jinak, o co nám jde. A boží slovo se nemá vrátit prázdné.